An Entity of Type: Submarine, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Liuzzi class was a class of four submarines built by Tosi in Taranto for the Royal Italian Navy (Italian: Regia Marina). The submarines were built in 1939 and began their Second World War service in the Mediterranean Sea, where Liuzzi was sunk. The three surviving boats were transferred to the BETASOM Atlantic submarine base at Bordeaux in 1940. After Tarantini was sunk, Bagnolini and Giuliani were selected for conversion to "transport submarines" in order to exchange rare or irreplaceable trade goods with Japan. Cargo capacity of 160 tons reduced reserve buoyancy from between 20 and 25% to between 3.5 and 6%; and armament was reduced to defensive machine guns. They submarines saw action in the Second World War during which they collectively sunk 5 freighters and 1 light cruiser and we

Property Value
dbo:MeanOfTransportation/length
  • 77114.4 (dbd:millimetre)
dbo:abstract
  • Třída Liuzzi byla třída oceánských ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1939–1943. Účastnily se bojů druhé světové války. Dvě byly ve válce ztraceny a dvě byly po italské kapitulaci zajaty Německem a zařazeny do Kriegsmarine. Později byly obě rovněž ztraceny. (cs)
  • The Liuzzi class was a class of four submarines built by Tosi in Taranto for the Royal Italian Navy (Italian: Regia Marina). The submarines were built in 1939 and began their Second World War service in the Mediterranean Sea, where Liuzzi was sunk. The three surviving boats were transferred to the BETASOM Atlantic submarine base at Bordeaux in 1940. After Tarantini was sunk, Bagnolini and Giuliani were selected for conversion to "transport submarines" in order to exchange rare or irreplaceable trade goods with Japan. Cargo capacity of 160 tons reduced reserve buoyancy from between 20 and 25% to between 3.5 and 6%; and armament was reduced to defensive machine guns. They submarines saw action in the Second World War during which they collectively sunk 5 freighters and 1 light cruiser and were eventually either sunk or captured. (en)
  • La classe Liuzzi est une classe de quatre sous-marins construits pour la Marine royale italienne (en italien : Regia Marina) à la fin des années 1930. Les sous-marins ont été construits en 1939 et ont commencé leur service de la Seconde Guerre mondiale dans la mer Méditerranée, où le Console Generale Liuzzi a été coulé. Les trois sous-marins survivants ont été transférés à la base sous-marine BETASOM Atlantic à Bordeaux en 1940. Après le naufrage du Capitano Tarantini, les Alpino Bagnolini et Reginaldo Giuliani ont été sélectionnés pour être convertis en "sous-marins de transport" afin d'échanger des biens commerciaux rares ou irremplaçables avec le Japon. La capacité de chargement de 160 tonnes a réduit la flottabilité de réserve de 20-25% à 3,5-6% ; et l'armement a été réduit à des mitrailleuses défensives. (fr)
  • La classe Liuzzi era una classe di sommergibili oceanici della Regia Marina, composta da quattro esemplari entrati in servizio a partire dal 1938 e che combatterono durante la seconda guerra mondiale. (it)
  • Подводные лодки типа «Люцци» (итал. Liuzzi) — серия итальянских подводных лодок времён Второй мировой войны. Проект разработан фирмой «Този», Таранто (ТТ), как развитие лодок типа «Брин». От прототипа отличались несколько большим водоизмещением и длиной, лучшей остойчивостью и традиционным размещением палубного орудия (перед рубкой). Некоторое изменение обводов носовой части и большая мощность двигателей повысили скорость субмарины. Конструкция частично двухкорпусная, рабочая глубина погружения 90 м. Всего построено 4 лодки, которые вступили в строй в 1939-40гг. В сентябре 1940 года лодки «Alpino Bagnolini», «Reginaldo Guilliani» и «Capitano Tarantini» были переведены на базу в Бордо (Франция) и начали действовать против судоходства союзников в Атлантике. В 1943 году лодки «Alpino Bagnolini» и «Reginaldo Guilliani» были переоборудованы в транспорты для походов в Японию. (ru)
  • Підводні човни типу «Люцці» (італ. Classe Liuzzi) — клас військових кораблів з 4 крейсерських підводних човнів, випущених італійською суднобудівельною компанією Franco Tosi, Таранто у 1939—1940 роках. Субмарини цього типу входили до складу Королівського військово-морського флоту Італії та брали активну участь у боях Другої світової війни. У вересні 1940 року три човни цього типу були переведені на базу в Бордо (окупована Франція) і почали діяти проти судноплавства союзників в Атлантиці. У 1943 році два з них були переобладнані в транспортні підводні човни для походів до Японії. Усі чотири човни загинули за часи Другої світової війни. (uk)
dbo:length
  • 77.114400 (xsd:double)
dbo:shipBeam
  • 7.620000 (xsd:double)
dbo:thumbnail
dbo:topSpeed
  • 33.336000 (xsd:double)
dbo:type
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 36689777 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 10549 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1107499256 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:builders
  • Tosi Taranto (en)
dbp:builtRange
  • 1939 (xsd:integer)
dbp:inCommissionRange
  • 1939 (xsd:integer)
dbp:inServiceRange
  • 1939 (xsd:integer)
dbp:operators
  • * * (en)
dbp:shipArmament
  • *8 × torpedo tubes *2 × / 47 caliber guns *4 × machine guns (en)
dbp:shipComplement
  • 50 (xsd:integer)
dbp:shipDisplacement
  • * surfaced * submerged (en)
dbp:shipPropulsion
  • *Diesel-electric *2 × 1750 HP Tosi diesel engines *2 × electric motors (en)
dbp:shipSpeed
  • * surfaced * submerged (en)
dbp:shipType
dbp:totalShipsCompleted
  • 4 (xsd:integer)
dbp:totalShipsLost
  • 4 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dct:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Třída Liuzzi byla třída oceánských ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1939–1943. Účastnily se bojů druhé světové války. Dvě byly ve válce ztraceny a dvě byly po italské kapitulaci zajaty Německem a zařazeny do Kriegsmarine. Později byly obě rovněž ztraceny. (cs)
  • La classe Liuzzi era una classe di sommergibili oceanici della Regia Marina, composta da quattro esemplari entrati in servizio a partire dal 1938 e che combatterono durante la seconda guerra mondiale. (it)
  • Підводні човни типу «Люцці» (італ. Classe Liuzzi) — клас військових кораблів з 4 крейсерських підводних човнів, випущених італійською суднобудівельною компанією Franco Tosi, Таранто у 1939—1940 роках. Субмарини цього типу входили до складу Королівського військово-морського флоту Італії та брали активну участь у боях Другої світової війни. У вересні 1940 року три човни цього типу були переведені на базу в Бордо (окупована Франція) і почали діяти проти судноплавства союзників в Атлантиці. У 1943 році два з них були переобладнані в транспортні підводні човни для походів до Японії. Усі чотири човни загинули за часи Другої світової війни. (uk)
  • The Liuzzi class was a class of four submarines built by Tosi in Taranto for the Royal Italian Navy (Italian: Regia Marina). The submarines were built in 1939 and began their Second World War service in the Mediterranean Sea, where Liuzzi was sunk. The three surviving boats were transferred to the BETASOM Atlantic submarine base at Bordeaux in 1940. After Tarantini was sunk, Bagnolini and Giuliani were selected for conversion to "transport submarines" in order to exchange rare or irreplaceable trade goods with Japan. Cargo capacity of 160 tons reduced reserve buoyancy from between 20 and 25% to between 3.5 and 6%; and armament was reduced to defensive machine guns. They submarines saw action in the Second World War during which they collectively sunk 5 freighters and 1 light cruiser and we (en)
  • La classe Liuzzi est une classe de quatre sous-marins construits pour la Marine royale italienne (en italien : Regia Marina) à la fin des années 1930. Les sous-marins ont été construits en 1939 et ont commencé leur service de la Seconde Guerre mondiale dans la mer Méditerranée, où le Console Generale Liuzzi a été coulé. Les trois sous-marins survivants ont été transférés à la base sous-marine BETASOM Atlantic à Bordeaux en 1940. Après le naufrage du Capitano Tarantini, les Alpino Bagnolini et Reginaldo Giuliani ont été sélectionnés pour être convertis en "sous-marins de transport" afin d'échanger des biens commerciaux rares ou irremplaçables avec le Japon. La capacité de chargement de 160 tonnes a réduit la flottabilité de réserve de 20-25% à 3,5-6% ; et l'armement a été réduit à des mitra (fr)
  • Подводные лодки типа «Люцци» (итал. Liuzzi) — серия итальянских подводных лодок времён Второй мировой войны. Проект разработан фирмой «Този», Таранто (ТТ), как развитие лодок типа «Брин». От прототипа отличались несколько большим водоизмещением и длиной, лучшей остойчивостью и традиционным размещением палубного орудия (перед рубкой). Некоторое изменение обводов носовой части и большая мощность двигателей повысили скорость субмарины. Конструкция частично двухкорпусная, рабочая глубина погружения 90 м. Всего построено 4 лодки, которые вступили в строй в 1939-40гг. (ru)
rdfs:label
  • Třída Liuzzi (cs)
  • Liuzzi-class submarine (en)
  • Classe Liuzzi (fr)
  • Classe Liuzzi (it)
  • Подводные лодки типа «Люцци» (ru)
  • Підводні човни типу «Люцці» (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License