An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org:8891

The history of Norway has been influenced to an extraordinary degree by the terrain and the climate of the region. About 10,000 BC, following the retreat inland of the great ice sheets, the earliest inhabitants migrated north into the territory which is now Norway. They traveled steadily northwards along the coastal areas, warmed by the Gulf Stream. They were hunter-gatherers whose diet included seafood and game, particularly reindeer as staple foods. Between 5,000 BC and 4,000 BC the earliest agricultural settlements appeared around the Oslofjord. Gradually, between 1500 BC and 500 BC, agricultural settlements spread to the entire south Norway, while the inhabitants of the regions north of Trøndelag continued to hunt and fish.

Property Value
dbo:abstract
  • تشير الاكتشافات الأثرية أن منطقة النرويج الحالية كانت مأهولة بالسكان منذ ما لا يقل عن الألف العاشرة قبل الميلاد. يُطلق على السكان الأصليين في شمال النرويج ووسطها اسم «شعب سامي»، رغم أن الثقافة النوردية وصلت في وقت مبكر جداً أيضاً. ذكر الملك الحالي للنرويج أن المملكة تأسست على أراضي الشعبين النرويجي وسامي.وفي القرون الأولى للميلاد، تألفت النرويج من عدد من الممالك الصغيرة، ووفقاً لجاريد دياموند، تعلم الشعب النوردي ركوب البحر حوالي سنة 600م. أتسم عهد الفايكنغ بالتوسع والهجرة من قبل الفايكنغ البحارة. أصبح هارالد هارفاغر أول ملك للنرويج الموحدة في عام 872م بعد معركة هافرسفيورد في ستافانغر التي وحدت الفايكنج. أستُبدلت التقاليد المسيحية بتلك النوردية بشكل تدريجي في القرنين العاشر والحادي عشر. ويعزى ذلك إلى حد كبير للملوك المبشرين «أولاف تريغفاسون» والقديس «أولاف». مع وفاة هاكون الخامس ملك النرويج عام 1319 ورث ماغنوس إريكسون ذو الثلاث سنوات عرش النرويج، فعُرف باسم ماغنوس السابع. كما بدا في الوقت نفسه أن التحرك لجعل ماغنوس ملكاً للسويد قد نجح، ذلك أنه حينها كان ملوك السويد والدنمارك يُنتخبون من قبل طبقة النبلاء. وهكذا مع انتخابه لعرش السويد توحدت السويد والنرويج تحت حكم الملك ماغنوس السابع. تزوج هاكون السادس في عام 1363 من مارغريت ابنة الملك فالديمار الدنماركي. بعد وفاة هاكون السادس في سنة 1379. عملت مارغريت على ضم عرش السويد إلى الدنمارك والنرويج عن طريق انتخاب أولاف لعرش السويد، وكانت على وشك تحقيق مرادها عندما توفي ولدها فجأة، فانتخبت الدنمارك مارغريت كحاكمة مؤقتة بعد وفاة الملك. وفي 2 فبراير/شباط سنة 1388 حذت النرويج حذو الدنمارك وتوجت مارغريت ملكة عليها. بعد أن هوجمت الدنمارك والنرويج من طرف المملكة المتحدة، دخلت النرويج في تحالف مع الإمبراطور الفرنسي نابليون الأول في معركة كوبنهاغن. أدت الحرب إلى مجاعة عام 1812، كما وجدت المملكة الدنماركية نفسها في الجانب الخاسر في عام 1814 واضطرت تحت شروط معاهدة كييل للتنازل عن النرويج لملك السويد في حين بقيت المقاطعات الدنماركية النرويجية الأخرى مثل أيسلندا وغرينلاند وجزر فارو ضمن التاج الدانماركي. خلال الحرب العالمية الأولى التزمت النرويج الحياد، لكنها عملياً تعرضت لضغوط من قبل بريطانيا العظمى لتسليم أجزاء متزايدة من أسطولها التجاري الكبير لبريطانيا بأقل الأسعار، فضلا عن الانضمام إلى الحصار التجاري المفروض على ألمانيا. كان على السفن النرويجية التجارية والبحارة النرويج رفع العلم البريطاني على سفنهم رغم خطورة إغراقها من طرف الغواصات الألمانية، وكان من نتيجة ذلك أن فقدت البلاد كثيرًا من بحارتها وسفنها، وهبط ترتيب الأسطول التجاري النرويجي من المركز الرابع عالمياً إلى المركز السادس. أعلنت النرويج أيضاً حيادها خلال الحرب العالمية الثانية ولكنها تعرضت للغزو الألماني في 9 أبريل/نيسان سنة 1940. خلال السنوات الخمس من الاحتلال النازي، أسس النرويجيون حركة مقاومة حاربت الاحتلال الألماني وأعلنوا العصيان المدني والمقاومة المسلحة وقاموا بتدمير محطة نورسك هيدرو للمياه الثقيلة ومخزون من المياه الثقيلة في فيمروك مما شل البرنامج النووي الألماني. أما العنصر الأكثر أهمية للحلفاء كان دور البحرية التجارية النرويجية، إذ أن البلاد امتلكت في وقت الغزو رابع أسطول تجاري بحري في العالم. أدارت شركة الشحن النرويجية «نورتراشب» الأسطول تحت إدارة الحلفاء خلال الحرب حيث كان دورهم إخلاء دونكيرك تمهيدًا لعملية الإنزال في النورماندي. في كل شهر كانون الأول/ديسمبر من كل عام، تهدي النرويج شجرة عيد ميلاد للمملكة المتحدة اعترافاً بفضلها في مساعدة النرويج خلال الحرب العالمية الثانية، ويُقام حفل نصب الشجرة في ساحة الطرف الأغر الشهيرة في لندن. خلال الفترة الممتدة بين عاميّ 1945 و 1961، سيطر حزب العمال على البرلمان بعد حصوله على الأغلبية المطلقة من الأصوات.تم تأميم البترول وأصبحت من الدول المنتجة للنفط بشكل سلس عام 1963 مما جعلها رابع إنتاج دولي للبترول. وصلت نسبة وعدد العاملين في الصناعة إلى أعلى معدلاتها حوالي عام 1975. منذ ذلك الحين عملت البلاد على الاستعانة باليد العاملة الخارجية لتلبية حاجة الإنتاج الصناعي والخدماتي المكثف مثل مصانع الإنتاج الضخمة والشحن البحري. النرويج عضو مؤسس في المنطقة الأوروبية للتجارة الحرة. أجري استفتاءان حول الانضمام إلى الاتحاد الأوروبي فشلا بفارق ضئيل في عامي 1972 و 1994. في عام 1981 تشكلت حكومة المحافظين بقيادة «كور ويلوك» واتبعت سياسة لتحفيز الاقتصاد المتضخم والراكد من خلال خفض الضرائب وتحرير الاقتصاد وتحرير الأسواق واتخاذ تدابير للحد من التضخم الذي وصل إلى مستويات قياسية (13.6% في سنة 1981). (ar)
  • Dějiny Norska do značné míry ovlivňoval tamější přírodní ráz a drsné klima. První obyvatelé migrovali z jihu na území dnešního Norska asi 10 000 let př. n. l., po ústupu velkých vnitrozemských ledovců. Obyvatelstvo se pomalu šířilo na sever podél pobřeží, kde byly životní podmínky snesitelnější díky teplému Golfskému proudu. Lidé se zde živili rybolovem a lovem. První zemědělské osady vznikly v oblasti asi 5000 až 4000 let př. n. l. Během období 1500 až 500 let. př. n. l. se zemědělství postupně rozšířilo v jižní části Norska. Na severu však přetrvávali lovci a rybáři. Zhruba 4000 let př. n. l. začala doba neolitu. Období migrace přineslo vládu prvních náčelníků a rozvoj válečnictví. Počínaje posledními desetiletími 8. století začali Norové expandovat přes moře na Britské ostrovy a později na Island a Grónsko. Během věku vikingů došlo ke sjednocení země. Během 11. století proběhla christianizace Norska a Nidaros (dnešní Trondheim) se stal arcidiecézí. Populace rostla až do roku 1349, kdy zemi postihla epidemie moru. Tato a další následné epidemie způsobily vymření poloviny obyvatelstva Norska. Roku 1397 Norsko spolu se Švédskem a Dánskem vytvořilo Kalmarskou unii. Hlavním obchodním centrem se stal přístav Bergen, ovládaný Hanzou. Po vystoupení Švédska z unie v roce 1523 se Norsko stalo závislým na Dánsku. V roce 1537 začala náboženská reformace, roku 1661 došlo k vytvoření absolutistické monarchie. Po porážce Dánska v napoleonských válkách bylo Norsko Kielskou smlouvou odstoupeno Švédsku. Norsko sice vyhlásilo nezávislost, avšak žádná z velkých mocností ji neuznala. Následovala krátká válka se Švédskem, ukončená smlouvou z Mossu. Švédsko a Norsko byly spojeny personální unií, avšak Norsko si ponechalo vlastní ústavu, parlament a úřady. 40. léta 19. století přinesla počátek industrializace Norska. Od 60. let začala masová emigrace obyvatel do Severní Ameriky. Roku 1884 král jmenoval ministerským předsedou, což byl počátek parlamentarismu. Unie se Švédskem zanikla roku 1905. Od 80. let 19. století až do 20. let 20. století podnikli Norové jako Roald Amundsen a Fridtjof Nansen řadu důležitých výzkumných polárních expedicí. Na počátku 20. století plynula významná část příjmů země z lodní dopravy a výroby elektřiny ve vodních elektrárnách. Následující desetiletí přinesly ekonomické výkyvy a vzestup odborového hnutí. Přes deklarovanou neutralitu bylo v roce 1940 Norsko napadeno nacistickým Německem a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO a prošlo obdobím státně plánované rekonstrukce. Roku 1969 byla u norského pobřeží objevena ropa a v roce 1995 se Norsko stalo jejím světově druhým největším exportérem. Stát díky ropě velmi zbohatl. Od 80. let začala deregulace mnoha odvětví a země prošla bankovní krizí. Dnešní Norsko je jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. Těžba ropy a plynu tvoří 20 % jeho hospodářství. Zisky z prodeje jsou investovány a země disponuje největšími státními investičními fondy na světě. (cs)
  • La història de Noruega es remunta a l'alta edat mitjana, que coincideix amb la irrupció, a finals del segle viii, dels navegants vikings en la història europea amb activitats comercials, de saqueig i de colonització. Se sap, tanmateix, que el territori del que avui és Noruega va estar poblat des de fa uns 12.000 anys. Els primers intents de forjar un Regne noruec neixen precisament en l'era vikinga, i és Harald I de Noruega el primer a ser considerat rei d'una Noruega unificada, almenys nominalment, des de 872. No obstant això, no és sinó fins als segles xi i xii, un cop consolidada l'organització eclesiàstica i monàrquica, quan es pot parlar d'un Regne noruec plenament unificat i independent. Noruega va assolir un període d'esplendor el segle xiii, quan estengué un imperi a l'Atlàntic Nord. A aquesta esplendor va seguir una fase de decadència al final de l'edat mitjana, marcada per l'extinció de la seva dinastia reial, la pesta negra i les consegüents crisis econòmiques i socials. Va entrar en un període d'unió personal amb Suècia entre 1320 i 1364 i posteriorment, entre 1397 i 1523; va formar part de la Unió de Kalmar, que integrava la totalitat dels regnes nòrdics. La debilitat política de Noruega propicià que després del trencament de la Unió el país seguís un camí al costat de Dinamarca, que perduraria fins al 1814. Aquest últim any, una assemblea de patriotes noruecs declarà unilateralment la independència del país i redactà la seva constitució, si bé va haver de fer algunes esmenes per integrar-se a una nova unió personal amb Suècia. La unió amb aquest país es va dissoldre pacíficament el 1905, i un plebiscit va decidir mantenir la monarquia constitucional al si d'un sistema parlamentari. El 1940 Noruega fou envaïda i ocupada per l'Alemanya Nazi, que va donar suport a una dictadura local de tipus feixista. Després del final de la guerra al 1945, es van reinstaurar les institucions democràtiques, i les dècades següents es caracteritzaren per l'acceleració del creixement econòmic i l'establiment d'un estat del benestar, del qual Noruega ha estat un referent històric a nivell mundial. (ca)
  • Die Geschichte Norwegens umfasst die Entwicklungen auf dem Gebiet des Königreiches Norwegen von der Urgeschichte bis zur Gegenwart. (de)
  • The history of Norway has been influenced to an extraordinary degree by the terrain and the climate of the region. About 10,000 BC, following the retreat inland of the great ice sheets, the earliest inhabitants migrated north into the territory which is now Norway. They traveled steadily northwards along the coastal areas, warmed by the Gulf Stream. They were hunter-gatherers whose diet included seafood and game, particularly reindeer as staple foods. Between 5,000 BC and 4,000 BC the earliest agricultural settlements appeared around the Oslofjord. Gradually, between 1500 BC and 500 BC, agricultural settlements spread to the entire south Norway, while the inhabitants of the regions north of Trøndelag continued to hunt and fish. The Neolithic period started in 4000 BC. The Migration Period caused the first chieftains to take control and hilltop forts to be constructed. From the 8th century Norwegians started expanding across the seas to the British Isles and later Iceland and Greenland. The Viking Age also saw the unification of the country. Christianization was completed during the 11th century and Nidaros became an archdiocese. The population expanded quickly until 1349 (Oslo: 3,000; Bergen: 7,000; Trondheim: 4,000) when it was halved by the Black Death and successive plagues. Bergen became the main trading port, controlled by the Hanseatic League. Norway entered the Kalmar Union with Denmark and Sweden in 1397. After Sweden left the union in 1523, Norway became the junior partner in Denmark–Norway. The Reformation was introduced in 1537 and absolute monarchy imposed in 1661. In 1814, after being on the losing side of the Napoleonic Wars with Denmark, Norway was ceded to the king of Sweden by the Treaty of Kiel. Norway declared its independence and adopted a constitution. However, no foreign powers recognized the Norwegian independence but supported the Swedish demand for Norway to comply with the treaty of Kiel. After a short war with Sweden, the countries concluded the Convention of Moss, in which Norway accepted a personal union with Sweden, keeping its Constitution, Storting and separate institutions, except for the foreign service. The union was formally established after the extraordinary Storting adopted the necessary amendments to the Constitution and elected Charles XIII of Sweden as king of Norway on 4 November 1814. Industrialization started in the 1840s, and from the 1860s large-scale emigration to North America took place. In 1884 the king appointed Johan Sverdrup as prime minister, thus establishing parliamentarism. The union with Sweden was dissolved in 1905. From the 1880s to the 1920s, Norwegians such as Fridtjof Nansen and Roald Amundsen carried out important polar expeditions. Shipping and hydroelectricity were important sources of income for the country. The following decades saw a fluctuating economy and the rise of the labor movement. Germany occupied Norway between 1940 and 1945 during the Second World War, after which Norway joined NATO and underwent a period of reconstruction under public planning. Oil was discovered in 1969 and by 1995 Norway was the world's second-largest exporter. This resulted in a large increase of wealth. From the 1980s Norway started deregulation in many sectors, and in 1989-1990 experienced a banking crisis. By the 21st century, Norway became one of the world's most prosperous countries with oil and gas production accounting for 20 percent of its economy. By reinvesting its oil revenues, Norway had the world's largest sovereign wealth fund in 2017. (en)
  • La historia de Noruega se remonta a la Alta Edad Media, que coincide con la irrupción, a finales del siglo VIII, de los navegantes vikingos en la historia europea a través de actividades comerciales, de saqueo y de colonización. Se sabe, sin embargo, que el territorio de lo que hoy es Noruega estuvo poblado desde hace unos 12 000 años. Los primeros intentos de forjar un reino noruego nacen precisamente en la Era Vikinga, y es Harald Cabellera Hermosa el primero en ser considerado rey de una Noruega unificada, al menos nominalmente, desde 872. No obstante, no es sino hasta los siglos XI y XII, una vez consolidada la organización eclesiástica y monárquica cuando puede hablarse de un reino noruego plenamente unificado e independiente. Noruega alcanzó un período de esplendor en el siglo XIII, cuando fue poseedora de un imperio en el Atlántico norte. A este esplendor siguió una fase de decadencia al final de la Edad Media, marcado por la extinción de su dinastía real, la peste negra y las consecuentes crisis económicas y sociales. Entró en un período de unión personal con Suecia entre 1320 y 1364 y posteriormente, entre 1397 y 1523, formó parte de la Unión de Kalmar, que integraba la totalidad de los reinos nórdicos. La debilidad política de Noruega propició que tras el rompimiento de la Unión el país siguiera un destino al lado de Dinamarca, que perduraría hasta 1814. Este último año, una asamblea de patriotas noruegos declaró unilateralmente la independencia del país y redactó su constitución, si bien tuvo que hacer algunas enmiendas para integrarse en una nueva unión personal con Suecia. La unión con este país se disolvió pacíficamente en 1905, y un plebiscito se inclinó por mantener la monarquía constitucional en el seno de un sistema parlamentario. En 1940 Noruega fue invadida y ocupada por la Alemania nazi, que apoyó a una dictadura local de corte fascista. Tras la capitulación de Alemania el 7 de mayo de 1945, Noruega fue liberada por las fuerzas aliadas. Después del final de la guerra en 1945, se reinstauraron las instituciones democráticas, y las décadas siguientes se caracterizaron por la aceleración del crecimiento económico y el establecimiento de un estado de bienestar, del que Noruega ha sido un referente histórico a nivel mundial. (es)
  • Norvegiako historian, lurraldeak eta klimak eragin handia izan dute. K.a. 10.000. urtearen inguruan, barnealdeko izotz geruza handiek atzera egin ondoren, lehen biztanleek iparraldera migratu zuten gaur egun Norvegia den lurraldera. Etengabe ibili ziren iparralderantz kostaldeko eremuetan zehar, Golkoko Korronteak berotuta, bizitza jasangarriagoa zelako. Bizirik irauteko elur-oreinak (eta beste harrapakin batzuk) ehiztatzen zituzten, arrantzan ere eginaz. K.a. 5.000 eta K.a. 4.000 artean, Oslofjord inguruan agertu ziren lehen nekazaritza-asentamenduak. Pixkanaka, K.a. 1500 eta K.a. 500 artean, asentamendu horiek Norvegiako hegoaldeko eremuetara hedatu ziren, iparraldeko eskualdeetako biztanleek ehizan eta arrantzan jarraitzen zuten bitartean. Neolitoa K.a. 4000. urtean hasi zen. Migrazio Garaiak eragin zuen lehen buruzagiek kontrola hartzea eta lehen defentsak egitea. VIII. mendeko azken hamarkadetatik, norvegiarrak itsasoetan zehar hedatzen hasi ziren, Britainiar uharteetara eta geroago Islandia eta Groenlandiaraino. Bikingoen Aroan herrialdea bateratu egin zen. XI. mendean kristautzea gertatu zen, Nidaros artzapezpiku bilakatuz. Biztanleria azkar hedatu zen 1349. urtera arte (Oslo: 3.000; Bergen: 7.000; Trondheim: 4.000), Izurri Beltzak eta ondorengo izurriteek erdira murriztu zuten arte. Bergen merkataritza-portu nagusia bilakatu zen, Hanseatic Ligak kontrolatuta. Eta 1397an, Norvegia Kalmarko Batasunean sartu zen, Danimarkarekin eta Suediarekin. 1523an Suediak batasuna utzi ondoren, Danimarka-Norvegiako kide txikia bihurtu zen. 1537an Erreforma ezarri zen, 1661ean monarkia absolutua ezarriz. 1814an, Danimarkarekin batera Napoleonen Gerren alde galtzailean egon ondoren, Norvegia Suediako erregeari utzia izan zen Kieleko Itunean. Baina Norvegiak bere independentzia aldarrikatu zuen, konstituzio bat eginaz. Hala ere, atzerriko potentziek ez zuten Norvegiako independentzia aitortu, eta Kieleko ituna betetzeko eskariari eutsi zioten. Suediarekin izandako gerra labur baten ondoren, herrialdeek Moss-en Konbentzioa sinatu zuten, eta bertan Norvegiak Suediarekin batasun pertsonala onartu zuen, bere Konstituzioa eta erakunde bereiziak mantenduz, kanpo harremanetan izan ezik. Ezohiko zuzenketak Konstituzioan onartu, eta Suediako Karlos XIII.a Norvegiako errege aukeratu ondoren, 1814ko azaroaren 4an ezarri zen batasuna. Industrializazioa 1840ko hamarkadan hasi zen, eta 1860ko hamarkadatik aurrera Ipar Amerikara emigrazio handia abiatu zen. 1884an erregeak Johan Sverdrup izendatu zuen lehen ministro, horrela parlamentarismoa ezarriz. Suediarekiko batasuna 1905ean desegin zen. 1880tik 1920ko hamarkadara arte, Roald Amundsen eta Fridtjof Nansen bezalako norvegiarrek espedizio polar garrantzitsuak egin zituzten. Nabigazioa eta hidroelektrizitatea herrialderako diru-iturri garrantzitsuak ziren. Hurrengo hamarkadetan ekonomia gorabeheratsua izan zenez, langile mugimenduaren gorakada ezagutu zen. Alemaniak 1939 eta 1945 arteko Bigarren Mundu Gerran Norvegia okupatu zuen. Amaieran, Norvegia NATOn sartu zen, eta plangintza publikoaren pean berreraikitze garai bat izan zuen. 1969an petrolioa aurkitu zuten, eta 1995erako Norvegia zen munduko bigarren esportatzaile handiena. Honek aberastasuna handitu zuen. 1980ko hamarkadatik aurrera, Norvegiak sektore askotan desregulazioa hasi ondoren, banku-krisi bat bizi izan zuen. XXI. mendean, Norvegia munduko herrialde oparoenetako bat bilakatu da, petrolio eta gasaren ekoizpena bere ekonomiaren ehuneko 20 hartzen duela. Petrolioaren diru-sarrerak berriro inbertituz, Norvegiak munduko aberastasun-funts subiranorik handiena izan zuen 2017an. (eu)
  • L’histoire de la Norvège est largement liée à celle du reste de la Scandinavie mais sa situation à l'ouest de cette péninsule lui confère une longue façade maritime donnant sur l'océan Atlantique à travers la mer du Nord et la mer de Norvège, ce qui fait l'originalité de son histoire par rapport à ses voisins. Peuplée par les Samis ou Lapons à partir du Xe millénaire av. J.-C. puis par des peuples germaniques, elle fait partie des territoires d'origine des Vikings. Apportant de nouvelles techniques et utilisant plus largement l'écrit (le latin puis les langues germaniques), ces derniers dominent culturellement les Samis. Les conflits ouverts sont cependant peu nombreux et ces populations accèdent, dans la deuxième moitié du XXe siècle, à une pleine reconnaissance. Concurremment avec les Danois, les Norvégiens lancent de nombreuses expéditions maritimes vers l'Ouest. Ils exercent une influence voire un contrôle éphémère sur une partie des îles Britanniques et s'installent plus durablement aux Orcades, aux Shetland, en Islande et au Groenland. Le royaume de Norvège, constitué au IXe siècle, forme pendant plusieurs siècles trois unions personnelles successives, d'abord avec le Danemark et la Suède (l'Union de Kalmar), puis le Danemark seul et enfin la Suède seule. Christianisé vers le Xe siècle, le pays adopte la Réforme luthérienne avant de connaître la déchristianisation et la sécularisation. Sur le plan politique, il passe d'une monarchie absolue à une monarchie constitutionnelle pratiquant l'alternance dans le cadre d'un bipartisme modéré puis d'un système privilégiant les coalitions. Pleinement indépendante depuis 1905, la Norvège subit indirectement les effets de la Première Guerre mondiale puis, pendant la Seconde Guerre mondiale, est envahie puis occupée par le Troisième Reich pendant quatre ans. Après le second conflit mondial, à l'inverse de sa voisine suédoise, elle rejoint l'OTAN mais refuse à deux reprises l'entrée dans l'Union européenne. Depuis 1945, le pays connaît une prospérité qui l'a conduit à être l'un des pays européens les plus développés. Malgré les effets de la crise économique de 2008 et les attentats de 2011, elle combine une assez bonne prospérité et une société largement apaisée considérée comme un modèle. (fr)
  • La storia della Norvegia inizia con l'ultima glaciazione, tra il 12 000 e il 10 000 a.C. Scandinavia nel 1595 (it)
  • ノルウェーの歴史(ノルウェーのれきし)では、ノルウェーの歴史を記す。 (ja)
  • Het huidige koninkrijk Noorwegen vierde in 2005 zijn honderdjarig bestaan. De geschiedenis van Noorwegen als aparte natie gaat echter veel verder terug. Dit artikel beschrijft de geschiedenis van Noorwegen. (nl)
  • We wczesnym średniowieczu, w połowie I tysiąclecia doszło do uformowania z plemion północnogermańskich małych państw plemiennych, w których główną rolę pełniły wiece wolnych mężczyzn zwane tingami. W VII w. z powodu przeludnienia oraz wewnętrznych wojen (m.in. ważna bitwa pod Hafrsfjord ok. roku 872) Normanowie zaczęli dokonywać wypraw morskich rabunkowych, handlowych i kolonizacyjnych. W latach 800-1066 w zasięgu państwa znalazły się Wyspy Owcze, Szetlandy, Orkady, Hebrydy, wyspa Man, niektóre wybrzeża Szkocji, Irlandii i Islandii. Normanowie także założyli osady na Grenlandii, odkryli Amerykę Północną. (pl)
  • Den här artikeln behandlar Norges historia. Det som i dag är Norge har varit befolkat sedan inlandsisen smälte för omkring 11 000 år sedan. Norge som enad, suverän stat uppstod kring år 1035. Från 1388 till 1814 var Norge i politisk union med Danmark och sedan en stat i personalunion med Sverige till 1905, för att därefter återfå sin oavhängighet. (sv)
  • O território que hoje é a Noruega foi habitado por populações germânicas desde a pré-história. Os primeiros vestígios humanos no país encontram-se ao longo da costa, cuja fauna proporcionava um meio de vida para os pescadores e caçadores lapões. É possível que estes tenham penetrado no norte da Noruega, vindos da Ásia central, por volta de 10 000 a.C., quando o interior do país estava ainda coberto pelo gelo da última glaciação. No sul da Noruega encontraram-se artefatos, datados de 5 000 a.C., que dão uma ideia bastante clara sobre a vida desses caçadores e pescadores. Entre 3 000 e 2 500 a.C., novos imigrantes estabeleceram-se no leste da Noruega. Eram comunidades de agricultores e criadores de gado, com uma língua germânica, e que se estabeleceram nas margens dos grandes lagos e fiordes e, paulatinamente, substituíram os caçadores e pescadores da costa oeste, embora a caça e a pesca se tenham mantido como atividades secundárias de subsistência. Por volta de 1 500 a.C., introduziu-se o uso do bronze, que durante muito tempo coexistiu com os instrumentos de pedra. Da idade do ferro há poucos vestígios, pois nos 500 anos anteriores à era cristã o costume de incinerar os cadáveres provocou a destruição dos adereços funerários. No ano 5 a.C., uma frota romana alcançou a costa norueguesa. O contato com as civilizações meridionais favoreceu o desenvolvimento da escrita rúnica, cujas primeiras manifestações na Noruega surgiram no século III. Até o século VI, os habitantes do país construíram fortes nas colinas para se defenderem das incursões das tribos germânicas do sul, o que estimulou o surgimento de pequenas organizações políticas. Por volta do século VIII-X, havia uns 30 pequenos reinos (Noruega Ocidental, Trøndelag, Vica, Oplândia, Halogalândia, etc.). No século IX, esses pequenos Estados dotaram-se de assembleias regionais, que às vezes se uniam para formar unidades ainda maiores. (pt)
  • История Норвегии как территории, населённой людьми, началась не менее 10 тысяч лет назад, в период позднего палеолита, то есть в раннем каменном веке. Следы поселений первобытных людей, основанных примерно 10400 лет назад, были найдены вдоль всего побережья Норвегии. Старейшим из обнаруженных поселений считается стоянка, обнаруженная у Пёулера в Брунланесе (Вестфолл). Предположительно, это поселение представляет собой остатки мест обитания переселенцев из Доггерленда — части суши, в настоящее время находящейся под Северным морем, но одно время соединявшей нынешние Британские острова с Ютландией. Около 10-12 тысяч лет назад в некоторых частях Норвегии была распространена культура Фосна-Хенсбака. Петроглифы на территории страны датируются эпохой неолита (4000—1700 годы до нашей эры) и изображают занятия, характерные для охотников и собирателей. Более долговременные поселения появились в бронзовом (1700—500 годы до нашей эры) и железном веках. Ко II веку нашей эры относятся древнейшие известные рунические надписи. Многие другие надписи датируются примерно IX веком, то есть годами, когда в Норвегии появляется ряд малых королевств. Период времени между 800 и 1066 годами называется эпохой викингов. В это время была развёрнута значительная зарубежная экспансия скандинавов (норвежцев, шведов и датчан), происходившая во многом за счёт путешествий по морю на «длинных кораблях». При этом скандинавы участвовали в этой экспансии не только как исследователи, торговцы и первопоселенцы, но и как собственно викинги, то есть налётчики и пираты. В середине XI века образовалось Норвежское королевство, обосновывавшее свою законность сначала происхождением от Харальда Прекрасноволосого, а затем — от Олафа Святого. Норвежские короли обратились к христианству. После завершения эпохи гражданских войн, во время правления Хокона Хоконссона в Норвегии начался период активной литературной деятельности и установления дипломатических связей с Европой. В 1349 году примерно половина населения Норвегии погибла в результате эпидемии чумы, после чего начался период государственного упадка. Между 1396 и 1536 годами Норвегия была частью Кальмарской унии, а с 1536 по 1814 год — частью Дании в рамках Датско-норвежской унии. В начале XIX века уния заключила союз с Наполеоном Бонапартом и была втянута в серию конфликтов, которые привели к массовому голоду в Норвегии в 1812 году. В 1814 году Датско-норвежская уния потерпела поражение в англо-датской войне и по условиям Кильского мира Дания была вынуждена уступить Норвегию Швеции. После того, как попытка Норвегии получить независимость потерпела неудачу, страна была вынуждена вступить в унию со Швецией, в рамках которой, тем не менее, Норвегия смогла принять собственную конституцию. Во время унии со Швецией в Норвегии началось развитие национального самосознания, пережил расцвет норвежский национальный романтизм. Уния со Швецией была разорвана в 1905 году, в результате чего Норвегия стала самостоятельным государством с собственным монархом, Хоконом VII. В годы Первой мировой войны Норвегия придерживалась нейтралитета. С началом Второй мировой войны страна попыталась сохранить нейтральную позицию, но была оккупирована Германией. В послевоенное время Норвегия стала близким союзником США. В 1949 году страна вступила в НАТО. В 1972 и 1994 годах проводились референдумы о вступлении Норвегии в Европейский союз, оба раза с небольшим перевесом побеждал вариант невступления. В 60-е годы в Северном море были обнаружены большие залежи нефти и газа, добыча которых привела к резкому экономическому росту, который продолжается в Норвегии до сих пор. (ru)
  • 挪威公元9世纪前后形成统一王国。13世纪进入全盛时期。 14世纪中叶开始衰落。1397年与丹麦、瑞典结成卡尔马联盟,受丹麦统治。1814年,丹麦把挪威割让给瑞典,换取西波美拉尼亚。1905年独立成为君主国,并选丹麦王子为国王,称哈康七世。第一次世界大战中保持中立。二次大战中被納粹德国占领,吉斯林作为德国的總督辖區政权,哈康国王及他的政府流亡英国。1945年获解放。1957年哈康七世逝世,其子即位,称奥拉夫五世。1949年参加北大西洋公约组织,1959年参加欧洲自由贸易联盟。 (zh)
  • В епоху раннього мезоліту на територію Норвегії слідом за відступаючим на північ льодовиком проникли дві споріднені культури мисливців і збирачів, названі за основними пам'ятниками культури Фосна—Генсбака і культура Комса. Клімат в Норвегії після закінчення льодовикового періоду був винятково сприятливим, і Норвегія була однією з найбільш густонаселених територій в той період історії Землі. У період неоліту на півдні Норвегії існувала мегалітична, ймовірно доіндоєвропейська культура лійчастого посуду, а на сході — культура ямково-гребінцевої кераміки (остання була ймовірно фіно-угорською). (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 56140 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 79460 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123030615 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Die Geschichte Norwegens umfasst die Entwicklungen auf dem Gebiet des Königreiches Norwegen von der Urgeschichte bis zur Gegenwart. (de)
  • La storia della Norvegia inizia con l'ultima glaciazione, tra il 12 000 e il 10 000 a.C. Scandinavia nel 1595 (it)
  • ノルウェーの歴史(ノルウェーのれきし)では、ノルウェーの歴史を記す。 (ja)
  • Het huidige koninkrijk Noorwegen vierde in 2005 zijn honderdjarig bestaan. De geschiedenis van Noorwegen als aparte natie gaat echter veel verder terug. Dit artikel beschrijft de geschiedenis van Noorwegen. (nl)
  • We wczesnym średniowieczu, w połowie I tysiąclecia doszło do uformowania z plemion północnogermańskich małych państw plemiennych, w których główną rolę pełniły wiece wolnych mężczyzn zwane tingami. W VII w. z powodu przeludnienia oraz wewnętrznych wojen (m.in. ważna bitwa pod Hafrsfjord ok. roku 872) Normanowie zaczęli dokonywać wypraw morskich rabunkowych, handlowych i kolonizacyjnych. W latach 800-1066 w zasięgu państwa znalazły się Wyspy Owcze, Szetlandy, Orkady, Hebrydy, wyspa Man, niektóre wybrzeża Szkocji, Irlandii i Islandii. Normanowie także założyli osady na Grenlandii, odkryli Amerykę Północną. (pl)
  • Den här artikeln behandlar Norges historia. Det som i dag är Norge har varit befolkat sedan inlandsisen smälte för omkring 11 000 år sedan. Norge som enad, suverän stat uppstod kring år 1035. Från 1388 till 1814 var Norge i politisk union med Danmark och sedan en stat i personalunion med Sverige till 1905, för att därefter återfå sin oavhängighet. (sv)
  • 挪威公元9世纪前后形成统一王国。13世纪进入全盛时期。 14世纪中叶开始衰落。1397年与丹麦、瑞典结成卡尔马联盟,受丹麦统治。1814年,丹麦把挪威割让给瑞典,换取西波美拉尼亚。1905年独立成为君主国,并选丹麦王子为国王,称哈康七世。第一次世界大战中保持中立。二次大战中被納粹德国占领,吉斯林作为德国的總督辖區政权,哈康国王及他的政府流亡英国。1945年获解放。1957年哈康七世逝世,其子即位,称奥拉夫五世。1949年参加北大西洋公约组织,1959年参加欧洲自由贸易联盟。 (zh)
  • В епоху раннього мезоліту на територію Норвегії слідом за відступаючим на північ льодовиком проникли дві споріднені культури мисливців і збирачів, названі за основними пам'ятниками культури Фосна—Генсбака і культура Комса. Клімат в Норвегії після закінчення льодовикового періоду був винятково сприятливим, і Норвегія була однією з найбільш густонаселених територій в той період історії Землі. У період неоліту на півдні Норвегії існувала мегалітична, ймовірно доіндоєвропейська культура лійчастого посуду, а на сході — культура ямково-гребінцевої кераміки (остання була ймовірно фіно-угорською). (uk)
  • تشير الاكتشافات الأثرية أن منطقة النرويج الحالية كانت مأهولة بالسكان منذ ما لا يقل عن الألف العاشرة قبل الميلاد. يُطلق على السكان الأصليين في شمال النرويج ووسطها اسم «شعب سامي»، رغم أن الثقافة النوردية وصلت في وقت مبكر جداً أيضاً. ذكر الملك الحالي للنرويج أن المملكة تأسست على أراضي الشعبين النرويجي وسامي.وفي القرون الأولى للميلاد، تألفت النرويج من عدد من الممالك الصغيرة، ووفقاً لجاريد دياموند، تعلم الشعب النوردي ركوب البحر حوالي سنة 600م. (ar)
  • La història de Noruega es remunta a l'alta edat mitjana, que coincideix amb la irrupció, a finals del segle viii, dels navegants vikings en la història europea amb activitats comercials, de saqueig i de colonització. Se sap, tanmateix, que el territori del que avui és Noruega va estar poblat des de fa uns 12.000 anys. (ca)
  • Dějiny Norska do značné míry ovlivňoval tamější přírodní ráz a drsné klima. První obyvatelé migrovali z jihu na území dnešního Norska asi 10 000 let př. n. l., po ústupu velkých vnitrozemských ledovců. Obyvatelstvo se pomalu šířilo na sever podél pobřeží, kde byly životní podmínky snesitelnější díky teplému Golfskému proudu. Lidé se zde živili rybolovem a lovem. První zemědělské osady vznikly v oblasti asi 5000 až 4000 let př. n. l. Během období 1500 až 500 let. př. n. l. se zemědělství postupně rozšířilo v jižní části Norska. Na severu však přetrvávali lovci a rybáři. (cs)
  • The history of Norway has been influenced to an extraordinary degree by the terrain and the climate of the region. About 10,000 BC, following the retreat inland of the great ice sheets, the earliest inhabitants migrated north into the territory which is now Norway. They traveled steadily northwards along the coastal areas, warmed by the Gulf Stream. They were hunter-gatherers whose diet included seafood and game, particularly reindeer as staple foods. Between 5,000 BC and 4,000 BC the earliest agricultural settlements appeared around the Oslofjord. Gradually, between 1500 BC and 500 BC, agricultural settlements spread to the entire south Norway, while the inhabitants of the regions north of Trøndelag continued to hunt and fish. (en)
  • Norvegiako historian, lurraldeak eta klimak eragin handia izan dute. K.a. 10.000. urtearen inguruan, barnealdeko izotz geruza handiek atzera egin ondoren, lehen biztanleek iparraldera migratu zuten gaur egun Norvegia den lurraldera. Etengabe ibili ziren iparralderantz kostaldeko eremuetan zehar, Golkoko Korronteak berotuta, bizitza jasangarriagoa zelako. Bizirik irauteko elur-oreinak (eta beste harrapakin batzuk) ehiztatzen zituzten, arrantzan ere eginaz. K.a. 5.000 eta K.a. 4.000 artean, Oslofjord inguruan agertu ziren lehen nekazaritza-asentamenduak. Pixkanaka, K.a. 1500 eta K.a. 500 artean, asentamendu horiek Norvegiako hegoaldeko eremuetara hedatu ziren, iparraldeko eskualdeetako biztanleek ehizan eta arrantzan jarraitzen zuten bitartean. (eu)
  • La historia de Noruega se remonta a la Alta Edad Media, que coincide con la irrupción, a finales del siglo VIII, de los navegantes vikingos en la historia europea a través de actividades comerciales, de saqueo y de colonización. Se sabe, sin embargo, que el territorio de lo que hoy es Noruega estuvo poblado desde hace unos 12 000 años. (es)
  • L’histoire de la Norvège est largement liée à celle du reste de la Scandinavie mais sa situation à l'ouest de cette péninsule lui confère une longue façade maritime donnant sur l'océan Atlantique à travers la mer du Nord et la mer de Norvège, ce qui fait l'originalité de son histoire par rapport à ses voisins. Peuplée par les Samis ou Lapons à partir du Xe millénaire av. J.-C. puis par des peuples germaniques, elle fait partie des territoires d'origine des Vikings. Apportant de nouvelles techniques et utilisant plus largement l'écrit (le latin puis les langues germaniques), ces derniers dominent culturellement les Samis. Les conflits ouverts sont cependant peu nombreux et ces populations accèdent, dans la deuxième moitié du XXe siècle, à une pleine reconnaissance. (fr)
  • O território que hoje é a Noruega foi habitado por populações germânicas desde a pré-história. Os primeiros vestígios humanos no país encontram-se ao longo da costa, cuja fauna proporcionava um meio de vida para os pescadores e caçadores lapões. É possível que estes tenham penetrado no norte da Noruega, vindos da Ásia central, por volta de 10 000 a.C., quando o interior do país estava ainda coberto pelo gelo da última glaciação. No sul da Noruega encontraram-se artefatos, datados de 5 000 a.C., que dão uma ideia bastante clara sobre a vida desses caçadores e pescadores. Entre 3 000 e 2 500 a.C., novos imigrantes estabeleceram-se no leste da Noruega. Eram comunidades de agricultores e criadores de gado, com uma língua germânica, e que se estabeleceram nas margens dos grandes lagos e fiordes (pt)
  • История Норвегии как территории, населённой людьми, началась не менее 10 тысяч лет назад, в период позднего палеолита, то есть в раннем каменном веке. Следы поселений первобытных людей, основанных примерно 10400 лет назад, были найдены вдоль всего побережья Норвегии. Старейшим из обнаруженных поселений считается стоянка, обнаруженная у Пёулера в Брунланесе (Вестфолл). Предположительно, это поселение представляет собой остатки мест обитания переселенцев из Доггерленда — части суши, в настоящее время находящейся под Северным морем, но одно время соединявшей нынешние Британские острова с Ютландией. (ru)
rdfs:label
  • History of Norway (en)
  • تاريخ النرويج (ar)
  • Història de Noruega (ca)
  • Dějiny Norska (cs)
  • Geschichte Norwegens (de)
  • Norvegiako historia (eu)
  • Historia de Noruega (es)
  • Storia della Norvegia (it)
  • Histoire de la Norvège (fr)
  • ノルウェーの歴史 (ja)
  • Geschiedenis van Noorwegen (nl)
  • Historia Norwegii (pl)
  • História da Noruega (pt)
  • История Норвегии (ru)
  • 挪威歷史 (zh)
  • Norges historia (sv)
  • Історія Норвегії (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:fields of
is dbp:sovereigntyType of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License