This HTML5 document contains 356 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n75http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
n50https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n42http://dbpedia.org/resource/File:
n84http://ckb.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n30http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mrhttp://mr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n90http://www.chemteam.info/Bonding/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-anhttp://an.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n23http://cv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n79http://ast.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
n54http://dbpedia.org/resource/Glossary_of_engineering:
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n66http://ta.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n22https://web.archive.org/web/20080116044400/http:/sciencehack.com/videos/view/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n86http://am.dbpedia.org/resource/
n83http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
n77http://uz.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n91http://d-nb.info/gnd/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n44http://bn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n4http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n24http://bs.dbpedia.org/resource/
n92http://si.dbpedia.org/resource/
n89http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n70http://hi.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Electron_acceptor
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electron_donor
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electronegativity
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electroplasticity
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electrovalency
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Salt_metathesis_reaction
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Vibrational_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:1939_in_science
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Biomaterial
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Alkaline_earth_octacarbonyl_complex
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Host–guest_chemistry
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Decellularization
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Intermolecular_force
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Intimate_ion_pair
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Molecular_geometry
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Protein_aggregation
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Lewis_acids_and_bases
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:List_of_mathematical_uses_of_Latin_letters
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageDisambiguates
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Tropoxane
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Timeline_of_chemistry
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:College_Scholastic_Ability_Test
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Coulomb's_law
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Chemical_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Chemical_compound
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Octet_rule
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
n54:_A–L
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Aluminium(I)_compounds
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Bohr_effect
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Complex_metal_hydride
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Halide
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Activator_(genetics)
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Adhesion
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Drug_action
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:HSAB_theory
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ioliomics
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_bonding
rdf:type
yago:NaturalObject100019128 yago:Ion109315159 yago:PhysicalEntity100001930 yago:WikicatIons yago:Object100002684 yago:Whole100003553 owl:Thing yago:Particle109386422 yago:Body109224911 dbo:Album
rdfs:label
Ikatan ionik イオン結合 Liaison ionique Ligação iônica Jonbindning Enlace iónico Enllaç iònic Ετεροπολικός δεσμός Ionic bonding Wiązanie jonowe Ионная связь Legame ionico Jona ligo رابطة أيونية Nascadh ianach Lotura ioniko 이온 결합 Iontová vazba Ionische Bindung Ionaire binding 离子键 Іонний зв'язок
rdfs:comment
이온 결합(-結合)은 금속과 비금속 이온 또는 암모니움과 같은 다중 원자 이온 사이에 자주 형성되는 정전기 인력을 통한 화학결합의 한 형태이다. 간단하게 반대로 전하된 두 이온 간의 인력에 의해 형성된 화학결합이다. 양이온과 음이온이 정전기적 인력으로 결합하여 생기는 화학결합이다. 대응되는 화학결합으로는 공유결합을 들 수 있으며, 대표적인 예로 소금과 같이 양성이 강한 금속과 음성이 강한 비금속의 이 있다. 양이온 주위를 여러 개의 음이온이 정전기적 인력으로 둘러싸고 있는 결정구조를 이루는 경우가 많다. 이온 결합 물질은 입자들이 사방으로 결합하여 거대한 결정을 이루었기 때문에 분자라고 칭하지 않는다. Ионная связь — сильная химическая связь, возникающая в результате электростатического притяжения катионов и анионов. Возникает между атомами с большой разностью (>1,7 по шкале Полинга) электроотрицательностей, при которой общая электронная пара переходит преимущественно к атому с большей электроотрицательностью. Это притяжение ионов как разноимённо заряженных тел. Примером может служить соединение CsF, в котором «степень ионности» составляет 97 %. Ионная связь — крайний случай поляризации ковалентной полярной связи. Образуется между типичными металлом и неметаллом. При этом электроны у металла полностью переходят к неметаллу, образуются ионы. Lotura ionikoa elementu kimikoen artean sortzen diren lau lotura kimiko moten arteko bat da. Bertan, elektronegatiboagoak diren elementuek elektropositiboagoen elektroiak erakartzen dituzte beraien ingurura, bereganatu arte, hala, gehienetan, zortzikotearen araua betetzen dute. 离子键又被称为盐键,是化学键的一种,通过两个或多个原子或化学基团失去或获得电子而成为离子后形成。带相反电荷的原子或基团之间存在静电吸引力,两个带相反电荷的原子或基团靠近时,周围水分子被释放为自由水中,带负电和带正电的原子或基团之间产生的静电吸引力以形成离子键。是离子化合物中发生的主要相互作用。它是与共价键和金属键一起的主要键合类型之一。 此类化学键往往在金属与非金属间形成。失去电子(形成阳离子/正离子)的往往是金属元素的原子,而获得电子(形成阴离子/负离子)的往往是非金属元素的原子。带有相反电荷的离子因而相互吸引,从而形成化学键。离子键较氢键强,其强度与共价键接近。 仅当总体的能级下降的时候,反应才会发生(由化学键联接的原子较自由原子有着较低的能级)。下降越多,形成的键越强。 现实中,原子间并不形成“纯”离子键(即:其中一个原子或分子将电子完全转移给另一个)。所有的键都或多或少带有共价键的成分。成键原子之间电平均程度越高,离子键成分越低。 一般说来,以离子键键合的化合物(即“离子化合物”)在固态下不导电,在液态下或形成溶液后导电;它们的熔点一般比较高——这决定于组成它们的离子的电荷:电荷越高,熔点越高;反之亦然。 Une liaison ionique (ou liaison électrovalente) est un type de liaison chimique qui peut être formé par une paire d'atomes possédant une grande différence d'électronégativité (par convention, supérieure à 1,7) typiquement entre un non-métal et un métal. Le métal donne un ou plusieurs électrons pour former un ion chargé positivement (cation). Le non-métal capte ces électrons pour former un ion chargé négativement (anion). Les deux ions formés possèdent fréquemment une configuration électronique de gaz rare (ils respectent la règle de l'octet ou la règle du duet). La liaison résulte de l'attraction entre le cation dérivant du métal et l'anion dérivant du non-métal. Jonbindning är den kemiska bindningen mellan två joner, en positiv jon (katjon) och en negativ jon (anjon). Den idealiserade jonbindningen är helt och hållet en elektrostatisk attraktion men förekommer aldrig i verkligheten, utan det finns alltid ett inslag av kovalent bindning. Jonbindningar förekommer oftast i kemiska föreningar som består av en metall och en icke-metall, som är fallet med vanligt bordssalt, natriumklorid (NaCl). Det negativa jonslaget är inte sällan sammansatta joner som sulfatjoner (SO), men även katjonerna kan vara sammansatta, till exempel ammoniumjoner (NH4+). الرابطة الأيونية أو الرابطة الشاردية هي الرابطة التي تنشأ بين ذرتين تختلفان في المقدرة على كسب أو فقد الإلكترونات وتكون بين أيوني هاتين الذرتين الموجب والآخر السالب الشحنة فتنشأ قوة جذب كهربائي بينهما، وتختلف نسبة الأيونات المفقودة والمكتسبة فمثلا تحتاج ذرة الأكسجين لأيونين من البوتاسيوم لأن المدار الأخير يحتاج لإلكترونين ليصل لحالة الاستقرار أي ثمانية إلكترونات. 4K + O2 → 2 K2O وتحدث الرابطة الأيونية عادةً بين الفلزات (ذات طاقة التأين المنخفضة والتي تميل لفقدان الإلكترونات) واللافلزات (ذات الألفة الإلكترونية المرتفعة والتي تميل لاكتساب الالكترونات). Na + Cl → Na+ + Cl− → NaCl Wiązanie jonowe (wiązanie elektrowalencyjne, wiązanie heteropolarne, wiązanie biegunowe) – rodzaj wiązania chemicznego, którego istotą jest elektrostatyczne oddziaływanie między jonami o różnoimiennych ładunkach. Wiązanie to powstaje najczęściej między metalem a niemetalem. Największy udział tego rodzaju wiązania można zaobserwować w związkach litowców z fluorowcami. Teoretycznie najsilniejszym wiązaniem jonowym charakteryzuje się – FrF, gdyż pierwiastki te mają największą różnicę elektroujemności. Il legame ionico è un legame chimico di natura elettrostatica che si forma quando gli atomi possiedono un'elevata differenza di elettronegatività, ovvero una bassa energia di ionizzazione e un'alta affinità elettronica. In parole povere, esso si riferisce alla mutua attrazione elettrostatica che si instaura tra le cariche elettriche di un catione e di un anione che instaurano tale genere di legame. Sa cheimic, tagraíonn an téarma nascadh don imoibriú idir adaimh as a ngintear móilíní, is é idir-oibriú na leictreon sna fithisi is seachtraí is cúis leis. Is cineál nasctha cheimicigh é nascadh ianach ina mbíonn aomadh leictreastatach, idir iain atá luchtaithe go urchomhaireach, nó idir dhá adamh le leictridhiúltachtaí an-difriúil, ag baint leis. Is é an príomhghníomhaíocht a tharlaíonn i gcomhdhúile ianacha. Tá sé ar cheann de na príomhchineálacha nasctha mar aon le nascadh comhfhiúsach agus nascadh miotalach. Is adaimh (nó grúpaí adamh) iad iain le lucht leictreastatach. Déanann adaimh a ghnóthaíonn leictreoin iain luchtaithe go diúltach (ar a dtugtar ainiain ). Déanann adaimh a chailleann leictreoin iain luchtaithe go dearfach (ar a dtugtar caitiain ). Tugtar leictrifhiús ar an aist Ligação iônica (português brasileiro) ou iónica (português europeu) é um tipo de ligação química baseada na atração eletrostática de íons com cargas opostas. O exemplo mais comum de composto iônico é o cloreto de sódio (NaCl), que é o principal constituinte do sal de cozinha. A maioria dos compostos iônicos tem origem mineral, podendo ser encontrados no solo ou dissolvidos em água. Para obter as espécies iônicas, há processos que podem ser feitos. Um exemplo seria obter o Óxido de Magnésio (MgO), um composto iônico, a partir da combustão do magnésio metálico. A reação é a seguinte: Ionic bonding is a type of chemical bonding that involves the electrostatic attraction between oppositely charged ions, or between two atoms with sharply different electronegativities, and is the primary interaction occurring in ionic compounds. It is one of the main types of bonding along with covalent bonding and metallic bonding. Ions are atoms (or groups of atoms) with an electrostatic charge. Atoms that gain electrons make negatively charged ions (called anions). Atoms that lose electrons make positively charged ions (called cations). This transfer of electrons is known as electrovalence in contrast to covalence. In the simplest case, the cation is a metal atom and the anion is a nonmetal atom, but these ions can be of a more complex nature, e.g. molecular ions like NH+4 or SO2−4. In Jona ligo estas tipo de kemia ligo kiu estiĝas per elektrostata allogo inter male ŝargitaj jonoj kaj estas la primara interago okazanta en jonaj kombinaĵoj. Jono estas atomo kiu perdis unu aŭ pliajn elektronojn (katjono) aŭ atomo kiu akiris unu aŭ pliajn elektronojn (anjono). Ĉi tiu transiĝo de elektronoj nomiĝas elektrovalento, en kontrasto al kovalento. En la plej simpla okazo, la katjono estas metala atomo kaj la anjono estas nemetala atomo, sed ĉi tiuj jonoj povas esti pli kompleksaj, ekzemple molekulaj jonoj kiel NH4+ aŭ SO42−. En pli simplaj vortoj, jona ligo estas la translokiĝo de elektronoj de metalo al nemetalo por ke ambaŭ atomoj akiru plenan valentan ŝelon. Een ion(aire)- of ionenbinding (ook wel elektrovalente of heteropolaire binding) is een chemische binding die ontstaat door de elektrostatische aantrekking tussen ionen: respectievelijk positief en negatief geladen atomen (of moleculen in het geval van polyatomische ionen). Een ionaire binding is alleen mogelijk tussen atomen met een groot verschil in elektronegativiteit: atomen met respectievelijk een metaalkarakter en een niet-metaalkarakter. De elektrostatische aantrekkingskracht is, bij stoffen die worden gekenmerkt door een ionbinding (zouten), de belangrijkste bindende kracht tussen de atomen. De sterkste ionbinding komt voor in cesiumfluoride, doordat de elektronegativiteit van de elementen cesium en fluor maximaal verschilt, met een waarde van respectievelijk 0,79 en 3,98. L'enllaç iònic és un dels tres tipus d'enllaç químic habituals. Correspon a la unió d'ions de signe oposat per atracció electroestàtica i sempre ve format per un metall (catió) i un no-metall (anió). Quan en l'enllaç iònic apareix aquesta força electroestàtica les substàncies que hi intervenen no formen molècules sinó que constitueixen xarxes cristal·lines iòniques formades per un gran nombre d'anions i cations. La unió entre ions amb càrregues elèctriques oposades constitueix l'enllaç iònic. Les propietats de les substàncies iòniques són les següents: Un enlace iónico o electrovalente​ es el resultado de la presencia de atracción electrostática entre los iones de distinto signo respecto a las valencias de los elementos y el número de electrones que deben perder o ganar para completar las capas, es decir, uno fuertemente electropositivo y otro fuertemente electronegativo.​ Eso se da cuando en el enlace, uno de los átomos capta electrones del otro. La atracción electrostática entre los iones de carga opuesta causa que se unan y formen un compuesto químico simple, aquí no se fusionan; sino que uno da y otro recibe. Para que un enlace iónico se genere es necesario que la diferencia (delta) de electronegatividades sea mayor que 1,7 o igual. (Escala de Pauling).​ Die ionische Bindung (auch Ionenbindung, heteropolare Bindung oder elektrovalente Bindung) ist eine chemische Bindung, die auf der elektrostatischen Anziehung positiv und negativ geladener Ionen basiert und als solche insbesondere für Salze charakteristisch ist. Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67[zdroj?]. Potom dochází k tomu, že jeden atom k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným iontem (aniontem); druhý atom se po jeho/jejich ztrátě stane kladným iontem (kationtem). Následně jsou atomy k sobě vázány především díky elektrostatické přitažlivé síle, jež působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované kovalentní vazbě a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby. Pada ikatan ionik, terjadi transfer elektron dari satu atom ke atom lainnya. Oleh karena berpindahnya elektron, maka atom yang mendapatkan elektron menjadi bermuatan negatif, sedangkan atom yang kehilangan elektron akan bermuatan positif. Jika atom ketambahan elektron, maka atom tersebut menjadi ion negatif atau dikenal dengan istilah anion. Sedangkan jika atom kehilangan elektron, maka atom tersebut menjadi atau kation. Karena adanya perbedaan muatan antar ion (ion positif dan ion negatif), maka ion positif dan negatif akan saling tarik menarik oleh gaya elektrostatik. Kejadian inilah yang merupakan dasar dari ikatan ionik. Ετεροπολικός δεσμός λέγεται ο χημικός δεσμός μεταξύ ατόμων όπου το ένα άτομο προσφέρει ηλεκτρόνια και το άλλο τα δέχεται. Ο δεσμός αυτός λέγεται και ιοντικός δεσμός (κατά ιόντα). Τα σχηματιζόμενα κατιόντα και ανιόντα συγκρατούνται με ισχυρές ελκτικές δυνάμεις ηλεκτροστατικής φύσης. Ο δεσμός αυτός αναπτύσσεται ανάμεσα σε ένα πολύ ηλεκτροθετικό και ένα πολύ ηλεκτροαρνητικό στοιχείο. Όσο μεγαλύτερη είναι η διαφορά της ηλεκτροαρνητικότητας των στοιχείων που αντιδρούν τόσο σταθερότερη είναι η ετεροπολική ένωση που σχηματίζεται και τόσο πιο ψηλό το σημείο ζέσης που έχει. Іо́нний хімі́чний зв'язо́к, також йонний хімічний зв'язок — це тип хімічного зв'язку між позитивно та негативно зарядженими іонами. Виникає, коли атом віддає іншому атому один чи декілька електронів, у результаті чого кожен з атомів стає власником стабільного набору електронів. イオン結合(イオンけつごう、英語:ionic bond)は正電荷を持つ陽イオン(カチオン)と負電荷を持つ陰イオン(アニオン)の間の静電引力(クーロン力)による化学結合である。この結合によってイオン結晶が形成される。共有結合と対比され、結合性軌道が電気陰性度の高い方の原子に局在化した極限であると解釈することもできる。 イオン結合は金属元素(主に陽イオン)と非金属元素(主に陰イオン)との間で形成されることが多いが、塩化アンモニウムなど、非金属の多原子イオン(ここではアンモニウムイオン)が陽イオンとなる場合もある。イオン結合によってできた物質は組成式で表される。
foaf:depiction
n4:NaF.gif n4:NaCl_bonds.svg n4:Ionic_Bonding_LiF.svg
dcterms:subject
dbc:Ions dbc:Supramolecular_chemistry dbc:Chemical_bonding
dbo:wikiPageID
14951
dbo:wikiPageRevisionID
1122166637
dbo:wikiPageWikiLink
dbc:Ions dbr:Crystallography dbr:Principal_quantum_number dbr:Semiconductor dbr:Born–Landé_equation dbr:Electronegativity dbr:Magnesium_oxide dbr:Non-metal dbr:Born–Haber_cycle dbr:Atoms dbr:Coulomb's_law dbr:Salt_bridge_(protein_and_supramolecular) dbr:S-block dbr:Electrostatic_potential_energy dbr:Orbital_hybridization dbr:Ionization_energy dbr:Lattice_energy dbr:Electrostatic_potential dbr:Chemical_polarity dbr:Molecular_geometry dbr:D-block dbr:Ionic_potential dbr:Madelung_constant dbr:Noble_gases dbr:Sphere dbr:Chlorine dbr:Electricity dbr:Linear_combination_of_atomic_orbitals dbr:Electrical_charge dbr:Nuclear_quadrupole_resonance dbr:Metallic_bonding n42:NaCl_bonds.svg dbr:Linus_Pauling dbr:Covalent_bond dbr:Nonmetal dbr:Alkali_metals dbr:Spin_quantum_number dbr:Bjerrum_plot dbr:Aufbau_principle dbr:Sodium dbr:Quantum_numbers dbr:Anion dbr:Anions dbr:Close-packing dbr:P-block dbr:Ion dbr:Crystal_lattice dbr:Born-Landé_equation dbr:Ioliomics dbr:Redox dbr:Pauling's_rules dbr:Sodium_chloride dbr:Chemical_bond dbr:Magnetic_quantum_number dbr:Polar_covalent_bond dbr:Azimuthal_quantum_number dbr:Valence_electron dbr:VSEPR dbr:Metal dbr:Electronegativities dbr:Polyatomic_ions dbr:Chemical_reaction dbr:Electron_cloud n42:NaF.gif dbr:Cations dbr:Semimetal dbr:Solubility dbr:Enthalpy dbc:Supramolecular_chemistry dbr:Valence_shell n42:Ionic_Bonding_LiF.svg dbr:Halogens dbr:Ionic_compound dbr:Ionic_polarization dbr:Electron_affinity dbr:Atomic_nucleus dbr:Electron_density dbr:Melting_point dbr:Table_salt dbr:F-block dbr:Coordination_number dbc:Chemical_bonding dbr:Polarization_(electrostatics) dbr:Electron_configuration dbr:Electron dbr:Fajans'_rules dbr:Crystallographic_lattice dbr:Nuclear_magnetic_resonance
dbo:wikiPageExternalLink
n22:xTx_DWboEVs n90:Ionic-Bond.html
owl:sameAs
dbpedia-nl:Ionaire_binding dbpedia-ja:イオン結合 dbpedia-es:Enlace_iónico dbpedia-kk:Иондық_байланыс dbpedia-hr:Ionska_veza dbpedia-sr:Јонска_веза dbpedia-hu:Ionos_kötés yago-res:Ionic_bonding dbpedia-de:Ionische_Bindung dbpedia-mr:आयनिक_बंध dbpedia-pnb:آئنی_جوڑ n23:Ионла_çыхăну n24:Ionska_veza dbpedia-vi:Liên_kết_ion dbpedia-bg:Йонна_връзка dbpedia-ru:Ионная_связь dbpedia-zh:离子键 n30:Jonu_saite wikidata:Q62500 dbpedia-cy:Bond_ïonig dbpedia-ko:이온_결합 dbpedia-uk:Іонний_зв'язок dbpedia-fi:Ionisidos dbpedia-simple:Ionic_bond dbpedia-az:İon_rabitəsi dbpedia-fa:پیوند_یونی dbpedia-be:Іонная_сувязь n44:আয়নিক_বন্ধন dbpedia-sl:Ionska_vez dbpedia-ga:Nascadh_ianach dbpedia-th:พันธะไอออนิก dbpedia-eo:Jona_ligo dbpedia-cs:Iontová_vazba n50:4ocCt dbpedia-oc:Ligam_ionic dbpedia-sh:Jonska_veza dbpedia-ro:Legătură_ionică dbpedia-he:קשר_יוני dbpedia-ca:Enllaç_iònic dbpedia-ms:Ikatan_ionik dbpedia-eu:Lotura_ioniko dbpedia-nn:Ionebinding dbpedia-gl:Enlace_iónico dbpedia-sq:Lidhja_jonike dbpedia-mk:Јонска_врска dbpedia-is:Jónatengi dbpedia-ka:იონური_ბმა dbpedia-pt:Ligação_iônica n66:அயனிப்_பிணைப்பு dbpedia-af:Ioniese_binding dbpedia-no:Ionebinding dbpedia-pl:Wiązanie_jonowe n70:आयनी_आबन्ध dbpedia-et:Iooniline_side dbpedia-sk:Iónová_väzba dbpedia-id:Ikatan_ionik dbpedia-ar:رابطة_أيونية n75:Joninis_ryšys n77:Ion_bog'lanish dbpedia-el:Ετεροπολικός_δεσμός n79:Enllaz_iónicu dbpedia-da:Ionbinding dbpedia-fr:Liaison_ionique dbpedia-an:Enlace_ionico n83:അയോണിക_ബന്ധനം n84:بەندی_ئایۆنی dbpedia-sv:Jonbindning n86:አዮኒክ_ቦንድ dbpedia-it:Legame_ionico dbpedia-tr:İyonik_bağ n89:Իոնային_կապ n91:4290337-3 n92:අයනික_බන්ධන freebase:m.03vv0
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Sfrac dbt:Chem dbt:Authority_control dbt:Chemical_bonds dbt:Main dbt:Reflist dbt:Short_description
dbo:thumbnail
n4:NaF.gif?width=300
dbo:abstract
Іо́нний хімі́чний зв'язо́к, також йонний хімічний зв'язок — це тип хімічного зв'язку між позитивно та негативно зарядженими іонами. Виникає, коли атом віддає іншому атому один чи декілька електронів, у результаті чого кожен з атомів стає власником стабільного набору електронів. Pada ikatan ionik, terjadi transfer elektron dari satu atom ke atom lainnya. Oleh karena berpindahnya elektron, maka atom yang mendapatkan elektron menjadi bermuatan negatif, sedangkan atom yang kehilangan elektron akan bermuatan positif. Jika atom ketambahan elektron, maka atom tersebut menjadi ion negatif atau dikenal dengan istilah anion. Sedangkan jika atom kehilangan elektron, maka atom tersebut menjadi atau kation. Karena adanya perbedaan muatan antar ion (ion positif dan ion negatif), maka ion positif dan negatif akan saling tarik menarik oleh gaya elektrostatik. Kejadian inilah yang merupakan dasar dari ikatan ionik. Lotura ionikoa elementu kimikoen artean sortzen diren lau lotura kimiko moten arteko bat da. Bertan, elektronegatiboagoak diren elementuek elektropositiboagoen elektroiak erakartzen dituzte beraien ingurura, bereganatu arte, hala, gehienetan, zortzikotearen araua betetzen dute. Lotura ionikoa metal eta ez-metalen artean gertatu ohi da, izan ere, metalak, elementu elektropositibo gisa jardun eta ez metal elektronegatiboari elektroi kopuru jakin bat ematen dio. Elektroi truke honen bidez eta baliatuz, kristal edo sare ionikoak sortzen dira, non karga desberdinetako elementuek elkar erakartzen duten. الرابطة الأيونية أو الرابطة الشاردية هي الرابطة التي تنشأ بين ذرتين تختلفان في المقدرة على كسب أو فقد الإلكترونات وتكون بين أيوني هاتين الذرتين الموجب والآخر السالب الشحنة فتنشأ قوة جذب كهربائي بينهما، وتختلف نسبة الأيونات المفقودة والمكتسبة فمثلا تحتاج ذرة الأكسجين لأيونين من البوتاسيوم لأن المدار الأخير يحتاج لإلكترونين ليصل لحالة الاستقرار أي ثمانية إلكترونات. 4K + O2 → 2 K2O وتحدث الرابطة الأيونية عادةً بين الفلزات (ذات طاقة التأين المنخفضة والتي تميل لفقدان الإلكترونات) واللافلزات (ذات الألفة الإلكترونية المرتفعة والتي تميل لاكتساب الالكترونات). مثال:-يرتبط أيون الصوديوم + Na بأيون الكلور - Cl في مركب كلوريد الصوديوم برابطة أيونية. Na + Cl → Na+ + Cl− → NaCl فعنصر الصوديوم يفقد الكترون واحد من مستوى تكافؤه ليصبح أيون موجب أحادي ذو توزيع الإلكتروني مشابه للتوزيع الإلكتروني للغاز الخامل الذي قبله وهو النيون. Na / 1S² 2S² 2P6 3S¹ ـ Na+ / 1S² 2S² 2P6 وعنصر الكلور يكتسب الكترون واحد في مستوى تكافؤه ليصبح أيون سالب ذو تركيب إلكتروني مشابه لتركيب الغاز الخامل الذي بعده وهو الارجون. Cl / 1S² 2S² 2P6 3S² 3P5 ـ Cl- / 1S² 2S² 2P6 3S² 3P6 والحقيقة أن هذا الكلام غير دقيق فلا يوجد جزيئات مستقلة في المركبات الأيونية بل توجد على شكل تجمع أيوني يعرف بالأشكال بلورية بحيث يكون كل أيون ذو شحنة معينة محاطاً بعدد من الأيونات ذو الشحنة المخالفة. وللرابطة الأيونية طاقة تعرف باسم (طاقة الرابطة الأيونية) وهي طاقة وضع ناتجة (سالبة) تعتمد قيمتها على كمية الشحنة المتوفرة بالأيونين وعلى نصف قطر (الحجم الذري) كلِ منهما. طاقة الرابطة الأيونية = - ي² / ر حيث ي: كمية الشحنة. ر : مجموع نصفي قطر الأيونين ويتضح من العلاقة السابقة أنه كلما زادت كمية الشحنة نقصت طاقة الرابطة الأيونية (زيادة قيمة البسط تزيد من قيمة الكسر وبأن الكسر سالب الشحنة فإن الناتج يقل) ويصبح المركب الأيوني أكثر استقراراً. أما بالنسبة لنصف القطر فيلاحظ من العلاقة أنه كلما كبر نصف القطر الذري لأحد الأيونين أو كليهما زادت طاقة الرابطة الأيونية (زيادة قيمة المقام تقلل من قيمة الكسر وبما أن الكسر سالب فالقيمة تزداد) ويصبح المركب أقل استقراراً. وللتغلب على طاقة الرابطة الأيونية وكسرها (فصل الأيونين المكونين للرابطة) فإننا نحتاج إلى طاقة (موجبة) تعرف هذه الطاقة باسم طاقة الترتيب البلوري. وتعرف طاقة الترتيب البلوري بأنها الطاقة التي نحتاجها لنحول مركباً بلورياً (أيونياً) في الحالة الصلبة إلى أيونات منفصلة في الحالة الغازية) إذاً فطاقة الترتيب البلوري طاقة مساوية لطاقة الرابطة الأيونية (كحد أدنى) مع اختلاف الإشارة. طاقة الترتيب البلوري = ي² / ر وعلى هذا فإن ارتفاع قيمة طاقة الترتيب البلوري لمركب ما يعني أن هذا المركب أكثر استقراراً وتزداد طاقة الترتيب البلوري بزيادة قيمة كمية الشحنة أو نقصان نصف القطر الذري (لأحد الأيونين أو كليهما) كما يتضح من العلاقة السابقة. Jona ligo estas tipo de kemia ligo kiu estiĝas per elektrostata allogo inter male ŝargitaj jonoj kaj estas la primara interago okazanta en jonaj kombinaĵoj. Jono estas atomo kiu perdis unu aŭ pliajn elektronojn (katjono) aŭ atomo kiu akiris unu aŭ pliajn elektronojn (anjono). Ĉi tiu transiĝo de elektronoj nomiĝas elektrovalento, en kontrasto al kovalento. En la plej simpla okazo, la katjono estas metala atomo kaj la anjono estas nemetala atomo, sed ĉi tiuj jonoj povas esti pli kompleksaj, ekzemple molekulaj jonoj kiel NH4+ aŭ SO42−. En pli simplaj vortoj, jona ligo estas la translokiĝo de elektronoj de metalo al nemetalo por ke ambaŭ atomoj akiru plenan valentan ŝelon. Estas grave rekoni ke ne povas ekzisti pura jona ligo – en kiu atomo "prenas" elektronon de alia. Ĉiuj jonaj kombinaĵoj havas iun gradon de kovalenta ligo, aŭ kunhavas elektronon. Do, la termino "jona ligo" estas uzata kiam la jona eco estas pli granda ol la kovalenta eco — tio estas, ligo en kiu ekzistas granda electronegativa diferenco inter la du atomoj, kaŭzante la ligon esti pli polara (jona) ol en kovalenta ligo kie elektronoj estas kunhavataj pli egale. Ligoj kun parte jona kaj parte kovalenta karaktero estas nomataj polaraj kovalentaj ligoj. Jonaj kombinaĵoj konduktas elektron kiam fandofluaj aŭ en solvaĵo, sed tipe ne kiel solido. Jonaj kombinaĵoj ĝenerale havas altan fandopunkton, dependantan de la ŝargo de la jonoj el kiuj ili konsistas. Ju pli altaj la ŝargoj des pli fortaj estas la koheraj fortoj kaj des pli alta la fandopunkto. Ili ankaŭ emas esti solveblaj en akvo. Ĉi tie, la kontraŭa tendenco proksimume validas: ju pli malfortaj la koheraj fortoj, des pli granda la solvebleco. Jonbindning är den kemiska bindningen mellan två joner, en positiv jon (katjon) och en negativ jon (anjon). Den idealiserade jonbindningen är helt och hållet en elektrostatisk attraktion men förekommer aldrig i verkligheten, utan det finns alltid ett inslag av kovalent bindning. Jonbindningar förekommer oftast i kemiska föreningar som består av en metall och en icke-metall, som är fallet med vanligt bordssalt, natriumklorid (NaCl). Det negativa jonslaget är inte sällan sammansatta joner som sulfatjoner (SO), men även katjonerna kan vara sammansatta, till exempel ammoniumjoner (NH4+). Jonbindningar kan också förekomma mellan laddade atomer eller grupper i makromolekyler som i övrigt hålls samman av kovalenta bindningar, till exempel proteiner. Man talar då om saltbryggor. Een ion(aire)- of ionenbinding (ook wel elektrovalente of heteropolaire binding) is een chemische binding die ontstaat door de elektrostatische aantrekking tussen ionen: respectievelijk positief en negatief geladen atomen (of moleculen in het geval van polyatomische ionen). Een ionaire binding is alleen mogelijk tussen atomen met een groot verschil in elektronegativiteit: atomen met respectievelijk een metaalkarakter en een niet-metaalkarakter. De elektrostatische aantrekkingskracht is, bij stoffen die worden gekenmerkt door een ionbinding (zouten), de belangrijkste bindende kracht tussen de atomen. De sterkste ionbinding komt voor in cesiumfluoride, doordat de elektronegativiteit van de elementen cesium en fluor maximaal verschilt, met een waarde van respectievelijk 0,79 en 3,98. Een ionbinding is een intermoleculaire noch een intramoleculaire kracht. De ionbinding werd rond 1916 door Albrecht Kossel beschreven. Atomen van de verschillende chemische elementen streven in hun buitenste elektronenschil naar een edelgasconfiguratie s2p6, bij chemische elementen hogerop in het periodiek systeem, vanaf gallium, ook naar een gesloten s2p6d10 elektronenconfiguratie. Dit kan door ofwel elektronenafgifte worden bereikt, waarbij enkelvoudig of meervoudig positief geladen kationen worden gevormd, ofwel door elektronenopname, waarbij eenvoudig of meervoudig negatief geladen anionen ontstaan. Er worden bij deze chemische binding geen stoffen bestaande uit losse moleculen gevormd, maar stoffen bestaande uit een star kristalrooster met een dichte stapeling van ionen, die overigens wel (mede) uit reeds gevormde, geladen moleculen (poly-atomische ionen) kunnen bestaan. In waterige oplossing komen ionen in gehydrateerde toestand voor. De sterkte van de binding is omgekeerd evenredig met de onderlinge afstand van de ionen in de kristalstructuur. Ετεροπολικός δεσμός λέγεται ο χημικός δεσμός μεταξύ ατόμων όπου το ένα άτομο προσφέρει ηλεκτρόνια και το άλλο τα δέχεται. Ο δεσμός αυτός λέγεται και ιοντικός δεσμός (κατά ιόντα). Τα σχηματιζόμενα κατιόντα και ανιόντα συγκρατούνται με ισχυρές ελκτικές δυνάμεις ηλεκτροστατικής φύσης. Ο δεσμός αυτός αναπτύσσεται ανάμεσα σε ένα πολύ ηλεκτροθετικό και ένα πολύ ηλεκτροαρνητικό στοιχείο. Όσο μεγαλύτερη είναι η διαφορά της ηλεκτροαρνητικότητας των στοιχείων που αντιδρούν τόσο σταθερότερη είναι η ετεροπολική ένωση που σχηματίζεται και τόσο πιο ψηλό το σημείο ζέσης που έχει. Ο Ετεροπολικός ή ιοντικός δεσμός εμφανίζεται στις ενώσεις μεταξύ μετάλλων και αμετάλλων, όπως για παράδειγμα στο αλάτι (χλωριούχο νάτριο). Κάθε μεταλλικό άτομο χάνει ένα ή περισσότερα ηλεκτρόνια προς όφελος του ατόμου του αμετάλλου. Τα δύο άτομα καθίστανται έτσι ιόντα με θετικό και αρνητικό φορτίο αντίστοιχα. Συνέπεια αυτού είναι τα αντίθετα φορτία των δύο ιόντων να έλκονται αποκαθιστώντας έτσι ένα "ιοντικό δεσμό". Ιοντικοί δεσμοί εμφανίζονται ακόμη και μεταξύ ζευγών ατόμων ή και μεταξύ ολόκληρων ομάδων ατόμων στις καλούμενες γιγαντιαίες δομές. Η έννοια του μορίου δεν έχει νόημα στις ετεροπολικές ενώσεις γιατί το κρυσταλλικό τους πλέγμα δεν αποτελέιται από μόρια αλλά από ιόντα. Ο χημικός τύπος μιας ιοντικής ένωσης δείχνει την απλούστερη ακέραια αναλογία των στοιχείων που συμμετέχουν στην κατασκευή του κρυσταλλικού πλέγματος της ένωσης. Η αποβολή ενός ηλεκτρονίου από ένα άτομο οδηγεί σε μείωση της ατομικής του ακτίνας και γι'αυτό τα κατιόντα έχουν πάντοτε μικρότερο μέγεθος από τα αντίστοιχα ουδέτερα άτομα. Αντίθετα, η πρόσληψη ηλεκτρονίου από ένα ουδέτερο άτομο οδηγεί σε άυξηση της ατομικής του ακτίνας γι'αυτό και τα ανιόντα έχουν πάντοτε μεγαλύτερο μέγεθος από τα αντίστοιχα ουδέτερα άτομα. Ιδιότητες ετεροπολικών ενώσεων * είναι στερεές. * είναι κρυσταλλικές * έχουν ώς δομικές ομάδες τα ιόντα * έχουν ψηλό σημείο τήξης και ζέσης * διαλύονται στο νερό και στους άλλους πολικούς διαλύτες * τα τήγματα και τα υδατικά διαλύματα είναι καλοί αγωγοί του ρεύματος Il legame ionico è un legame chimico di natura elettrostatica che si forma quando gli atomi possiedono un'elevata differenza di elettronegatività, ovvero una bassa energia di ionizzazione e un'alta affinità elettronica. In parole povere, esso si riferisce alla mutua attrazione elettrostatica che si instaura tra le cariche elettriche di un catione e di un anione che instaurano tale genere di legame. 이온 결합(-結合)은 금속과 비금속 이온 또는 암모니움과 같은 다중 원자 이온 사이에 자주 형성되는 정전기 인력을 통한 화학결합의 한 형태이다. 간단하게 반대로 전하된 두 이온 간의 인력에 의해 형성된 화학결합이다. 양이온과 음이온이 정전기적 인력으로 결합하여 생기는 화학결합이다. 대응되는 화학결합으로는 공유결합을 들 수 있으며, 대표적인 예로 소금과 같이 양성이 강한 금속과 음성이 강한 비금속의 이 있다. 양이온 주위를 여러 개의 음이온이 정전기적 인력으로 둘러싸고 있는 결정구조를 이루는 경우가 많다. 이온 결합 물질은 입자들이 사방으로 결합하여 거대한 결정을 이루었기 때문에 분자라고 칭하지 않는다. Ionic bonding is a type of chemical bonding that involves the electrostatic attraction between oppositely charged ions, or between two atoms with sharply different electronegativities, and is the primary interaction occurring in ionic compounds. It is one of the main types of bonding along with covalent bonding and metallic bonding. Ions are atoms (or groups of atoms) with an electrostatic charge. Atoms that gain electrons make negatively charged ions (called anions). Atoms that lose electrons make positively charged ions (called cations). This transfer of electrons is known as electrovalence in contrast to covalence. In the simplest case, the cation is a metal atom and the anion is a nonmetal atom, but these ions can be of a more complex nature, e.g. molecular ions like NH+4 or SO2−4. In simpler words, an ionic bond results from the transfer of electrons from a metal to a non-metal in order to obtain a full valence shell for both atoms. It is important to recognize that clean ionic bonding — in which one atom or molecule completely transfers an electron to another — cannot exist: all ionic compounds have some degree of covalent bonding, or electron sharing. Thus, the term "ionic bonding" is given when the ionic character is greater than the covalent character – that is, a bond in which a large electronegativity difference exists between the two atoms, causing the bonding to be more polar (ionic) than in covalent bonding where electrons are shared more equally. Bonds with partially ionic and partially covalent character are called polar covalent bonds. Ionic compounds conduct electricity when molten or in solution, typically not when solid. Ionic compounds generally have a high melting point, depending on the charge of the ions they consist of. The higher the charges the stronger the cohesive forces and the higher the melting point. They also tend to be soluble in water; the stronger the cohesive forces, the lower the solubility. Die ionische Bindung (auch Ionenbindung, heteropolare Bindung oder elektrovalente Bindung) ist eine chemische Bindung, die auf der elektrostatischen Anziehung positiv und negativ geladener Ionen basiert und als solche insbesondere für Salze charakteristisch ist. Eine reine ionische Bindung, bei welcher ein Atom oder Molekül ein Elektron vollständig an ein anderes übergibt, kommt nicht vor. Ionische Bindung tritt immer zusammen mit kovalenter Bindung auf, bei der die Elektronen zwischen den Atomen geteilt werden. Von ionischer Bindung spricht man, wenn deren Anteil gegenüber der kovalenten Bindung überwiegt. Ионная связь — сильная химическая связь, возникающая в результате электростатического притяжения катионов и анионов. Возникает между атомами с большой разностью (>1,7 по шкале Полинга) электроотрицательностей, при которой общая электронная пара переходит преимущественно к атому с большей электроотрицательностью. Это притяжение ионов как разноимённо заряженных тел. Примером может служить соединение CsF, в котором «степень ионности» составляет 97 %. Ионная связь — крайний случай поляризации ковалентной полярной связи. Образуется между типичными металлом и неметаллом. При этом электроны у металла полностью переходят к неметаллу, образуются ионы. Wiązanie jonowe (wiązanie elektrowalencyjne, wiązanie heteropolarne, wiązanie biegunowe) – rodzaj wiązania chemicznego, którego istotą jest elektrostatyczne oddziaływanie między jonami o różnoimiennych ładunkach. Wiązanie to powstaje najczęściej między metalem a niemetalem. Największy udział tego rodzaju wiązania można zaobserwować w związkach litowców z fluorowcami. Teoretycznie najsilniejszym wiązaniem jonowym charakteryzuje się – FrF, gdyż pierwiastki te mają największą różnicę elektroujemności. Związki z wiązaniami jonowymi są zdolne do dysocjacji elektrolitycznej, tzn. rozpadu na jony po stopieniu lub rozpuszczeniu. Układy takie są elektrolitami, tzn. mogą przewodzić prąd elektryczny. W kryształach związków jonowych, nośniki ładunku (jony) są „więźniami” sieci krystalicznej. Po stopieniu lub rozpuszczeniu jony są z niej uwolnione i są zdolne przewodzić prąd elektryczny. Trzeba pamiętać, że pojedyncze cząsteczki jonowe występują tylko w stanie gazowym. Z formalnego punktu widzenia przyjmuje się, że wiązania jonowe występują między atomami, których różnica elektroujemności jest nie mniejsza niż 1,7 w skali Paulinga. W rzeczywistości jednak nie istnieją czyste wiązania jonowe i każde z nich ma też pewne cechy kowalencyjnego, co powoduje, że granica między tymi dwoma rodzajami wiązań jest bardzo płynna. W chemii kwantowej przyjmuje się, że wiązanie jonowe ma miejsce wtedy, gdy teoretycznie obliczona energia orbitali molekularnych, przy założeniu, że wiązanie ma jednak charakter kowalencyjny, jest większa od potencjału jonizacyjnego atomu, który jest donorem (dostarczycielem) elektronu dla drugiego atomu. Obliczenia teoretyczne energii takich hipotetycznych orbitali są jednak wysoce dyskusyjne. Praktycznie, aby ustalić czy wiązanie jest jonowe czy kowalencyjne, wykonuje się pomiar gęstości elektronowej wokół atomów tworzących wiązanie za pomocą rentgenografii strukturalnej. Jeśli w przestrzeni między atomami występuje obszar, gdzie gęstość elektronowa jest tak mała, że nie da się jej zmierzyć, a zatem chmury elektronowe wokół obu atomów są wyraźnie rozdzielone, to przyjmuje się, że wiązanie ma istotnie charakter jonowy. Ligação iônica (português brasileiro) ou iónica (português europeu) é um tipo de ligação química baseada na atração eletrostática de íons com cargas opostas. O exemplo mais comum de composto iônico é o cloreto de sódio (NaCl), que é o principal constituinte do sal de cozinha. A representação dos compostos iônicos é feita por meio de formulas mínimas ou unitárias, ou seja, a representação NaCl, não se refere a simplesmente uma ligação entre um átomo de sódio e um átomo de cloro, pelo contrário, ela representa uma estrutura mínima que se repete em todo o retículo cristalino do composto, onde os íons de sódio (Na+) estão em proporção de 1 para 1 com os íons cloreto (Cl­-). A maioria dos compostos iônicos tem origem mineral, podendo ser encontrados no solo ou dissolvidos em água. Na água do mar, por exemplo, existem íons dissolvidos. Alguns desses íons são positivos, como sódio, potássio e cálcio, e outros são negativos, como cloreto, bicarbonato e sulfato. Ao evaporarmos a água do mar por aquecimento, a remoção das moléculas de água faz com que se intensifique a interação atrativa entre os íons positivos e negativos, favorecendo o agrupamento desses íons em retículos cristalinos, até que se formem os cristais de compostos iônicos sólidos. É assim que se obtém o sal (cloreto de sódio) a partir da água do mar nas salinas. A ligação iônica ocorre entre elementos metálicos e não-metálicos, ou entre metais e o hidrogênio. Essa ligação é formada quando há um conglomerado de átomos na forma de íons e a energia que os mantém justos é menor que a energia que os mantém separados. Com isso, as espécies são mantidas juntas por meio de forças eletrostáticas. Para obter as espécies iônicas, há processos que podem ser feitos. Um exemplo seria obter o Óxido de Magnésio (MgO), um composto iônico, a partir da combustão do magnésio metálico. A reação é a seguinte: Nesse caso, há formação de um produto iônico, uma vez que a energia de ligação é menor que a energia de formação das espécies e a energia que os mantém separados, e a junção desses pelas forças elétrostáticas fornecem estabilidade às espécies. Sa cheimic, tagraíonn an téarma nascadh don imoibriú idir adaimh as a ngintear móilíní, is é idir-oibriú na leictreon sna fithisi is seachtraí is cúis leis. Is cineál nasctha cheimicigh é nascadh ianach ina mbíonn aomadh leictreastatach, idir iain atá luchtaithe go urchomhaireach, nó idir dhá adamh le leictridhiúltachtaí an-difriúil, ag baint leis. Is é an príomhghníomhaíocht a tharlaíonn i gcomhdhúile ianacha. Tá sé ar cheann de na príomhchineálacha nasctha mar aon le nascadh comhfhiúsach agus nascadh miotalach. Is adaimh (nó grúpaí adamh) iad iain le lucht leictreastatach. Déanann adaimh a ghnóthaíonn leictreoin iain luchtaithe go diúltach (ar a dtugtar ainiain ). Déanann adaimh a chailleann leictreoin iain luchtaithe go dearfach (ar a dtugtar caitiain ). Tugtar leictrifhiús ar an aistriú leictreon seo i gcodarsnacht leis an gcomhfhiúsacht. Sa chás is simplí, is adamh miotail é an caitiain agus is adamh neamh-mhiotal é an t-ainian, ach is féidir na hiain seo a bheith de chineál níos casta, m.sh. iain mhóilíneach cosúil NH4+ nó SO2-4 . I bhfocail níos simplí, bíonn naisc ianach mar thoradh ar aistriú leictreon ó mhiotal go neamh-mhiotal d’fhonn fiús-sceall don dá adamh a fháil.Tá sé tábhachtach a aithint nach féidir nascáil ghlan ianach - ina n-aistríonn adamh nó móilín amháin leictreon go ceann eile - tá nascáil chomhfhiúsach nó comhroinnt leictreon ag gach comhdhúil ianach. Dá bhrí sin, tugtar an téarma “nascáil ianach” nuair is mó an carachtar ianach ná an carachtar comhfhiúsach - is é sin, banna ina bhfuil difríocht mhór leictridhiúltachta idir an dá adamh, rud a fhágann go bhfuil an nascáil níos polacha (ianach) ná mar atá sé nascáil chomhfhiúsach nuair a roinntear leictreoin níos cothroime. Tugtar bannaí comhfhiúsacha polacha ar bhannaí a bhfuil carachtar páirteach ianach agus páirteach comhfhiúsach acu. Seolann comhdhúile ianacha leictreachas nuair a bhíonn siad leáite nó i dtuaslagán, ní gnách nuair a bhíonn siad soladach. De ghnáth bíonn leáphointe ard ag comhdhúile ianacha, ag brath ar lucht na n-ian atá iontu. Dá airde an luchta is láidre na fórsaí comhtháite agus is airde an leáphointe. Is gnách go mbíonn siad intuaslagtha in uisce; dá láidre na fórsaí comhtháite, is ísle an intuaslagthacht. Un enlace iónico o electrovalente​ es el resultado de la presencia de atracción electrostática entre los iones de distinto signo respecto a las valencias de los elementos y el número de electrones que deben perder o ganar para completar las capas, es decir, uno fuertemente electropositivo y otro fuertemente electronegativo.​ Eso se da cuando en el enlace, uno de los átomos capta electrones del otro. La atracción electrostática entre los iones de carga opuesta causa que se unan y formen un compuesto químico simple, aquí no se fusionan; sino que uno da y otro recibe. Para que un enlace iónico se genere es necesario que la diferencia (delta) de electronegatividades sea mayor que 1,7 o igual. (Escala de Pauling).​ Cabe resaltar que ningún enlace es totalmente iónico, siempre habrá una contribución en el enlace que se le pueda atribuir a la compartición de los electrones en el mismo enlace (covalencia).​ El modelo del enlace iónico es una exageración que resulta conveniente ya que muchos datos termodinámicos se pueden obtener con muy buena precisión si se piensa que los átomos son iones y no hay compartición de electrones. Dado que los elementos implicados tienen elevadas diferencias de electronegatividad, este enlace suele darse entre un compuesto metálico y uno no metálico.​ Se produce una transferencia electrónica total de un átomo​ a otro formándose iones de diferente signo. El metal dona uno o más electrones formando iones con carga positiva o cationes con una configuración electrónica estable.​ Estos electrones luego ingresan en el no metal, originando un ion cargado negativamente o anión, que también tiene configuración electrónica estable. Son estables pues ambos, según la regla del octeto o por la estructura de Lewis adquieren 8 electrones en su capa más exterior (capa de valencia), aunque esto no es del todo cierto ya que contamos con varias excepciones, la del hidrógeno (H) que se llega al octeto con dos electrones, el berilio (Be) con 4, el aluminio (Al) y el boro (B) que se rodean de seis (estas últimas dos especies forman aductos ácido-base para llegar al octeto convencional de 8 electrones). Los compuestos iónicos forman redes cristalinas constituidas por N iones de carga opuesta, unidos por fuerzas electrostáticas. Este tipo de atracción determina las propiedades observadas. Si la atracción electrostática es fuerte, se forman sólidos cristalinos de elevado punto de fusión e insolubles en agua; si la atracción es menor, como en el caso del NaCl, el punto de fusión también es menor y, en general, son solubles en agua e insolubles en líquidos apolares, como el benceno o el disulfuro de carbono.​ Une liaison ionique (ou liaison électrovalente) est un type de liaison chimique qui peut être formé par une paire d'atomes possédant une grande différence d'électronégativité (par convention, supérieure à 1,7) typiquement entre un non-métal et un métal. Le métal donne un ou plusieurs électrons pour former un ion chargé positivement (cation). Le non-métal capte ces électrons pour former un ion chargé négativement (anion). Les deux ions formés possèdent fréquemment une configuration électronique de gaz rare (ils respectent la règle de l'octet ou la règle du duet). La liaison résulte de l'attraction entre le cation dérivant du métal et l'anion dérivant du non-métal. Par exemple, le sel de cuisine est du chlorure de sodium (NaCl). Quand le sodium (Na) réagit avec le chlore (gaz de dichlore, Cl2), les atomes de sodium perdent un électron et les atomes de chlore gagnent un électron (la molécule de dichlore est d'abord dissociée). Les ions se combinent dans un rapport 1 : 1 pour former le sel de cuisine. Le fait d'enlever des électrons à des atomes est endothermique (les potentiels d'ionisation sont supérieurs à 0) : les cations produits sont toujours de plus haute énergie que l'atome de départ. L'addition d'électrons aux atomes pour former des anions est au contraire un processus exothermique mais la stabilisation peut être nulle, faible ou très importante (voir l'article affinité électronique). L'attraction électrostatique entre des ions de charge opposée, est, elle, toujours favorable. Le bilan de la formation d'une liaison ionique est donc favorable pour la combinaison d'un atome perdant facilement un ou des électron(s) (potentiel d'ionisation faible) avec un autre atome possédant une affinité électronique élevée. Autrement dit, la combinaison la plus favorable est celle d'un non-métal d'électronégativité élevée avec un métal d'électronégativité faible. Par extension, des ions polyatomiques (comme l'ammonium NH4+ ou le carbonate CO32−) peuvent se combiner avec des ions de charge opposée pour former des solides stables. Contrairement à la liaison covalente, la liaison ionique n'est pas dirigée ni localisée. Dans un cristal ionique, les anions et les cations s'attirent mutuellement dans toutes les directions de l'espace. Il n'y a pas de paires d'atomes liés. Même si le chlorure de sodium s'écrit NaCl, cela ne signifie pas que des molécules de NaCl séparées les unes des autres existent. La liaison ionique pure n'existe pas. Tous les composés présentent un degré de liaison covalente. Plus la différence d'électronégativité entre deux atomes est importante, plus la liaison est ionique. Les composés ioniques conduisent l'électricité à l'état fondu ou en solution. Ils possèdent généralement un point de fusion élevé et sont souvent solubles dans l'eau. L'enllaç iònic és un dels tres tipus d'enllaç químic habituals. Correspon a la unió d'ions de signe oposat per atracció electroestàtica i sempre ve format per un metall (catió) i un no-metall (anió). Quan en l'enllaç iònic apareix aquesta força electroestàtica les substàncies que hi intervenen no formen molècules sinó que constitueixen xarxes cristal·lines iòniques formades per un gran nombre d'anions i cations. La unió entre ions amb càrregues elèctriques oposades constitueix l'enllaç iònic. L'enllaç iònic només es forma quan la diferència d'electronegativitat entre els elements que el componen és elevada, ja que si s'enllacen elements de caràcter metàl·lic amb electronegativitats semblants es produeix un enllaç metàl·lic i els elements no metàl·lics s'uneixen amb enllaços covalents. Les propietats de les substàncies iòniques són les següents: * Tenen punts de fusió i ebullició elevats * Són durs i fràgils * No condueixen el corrent elèctric en estat sòlid, però sí quan es fonen o es dissolen. * Són solubles en aigua. * Són sòlids a temperatura ordinària. * Si els ions de la mateixa càrrega queden a prop, es repel·leixen. Aquesta és la causa que els sòlids iònics es trenquin fàcilment. Els cristalls iònics són fràgils, es trenquen fàcilment: si es fan lliscar unes capes de cristall sobre unes altres, queden a prop ions de la mateixa càrrega, la qual cosa fa que el cristall es trenqui per repulsió electroestàtica. 离子键又被称为盐键,是化学键的一种,通过两个或多个原子或化学基团失去或获得电子而成为离子后形成。带相反电荷的原子或基团之间存在静电吸引力,两个带相反电荷的原子或基团靠近时,周围水分子被释放为自由水中,带负电和带正电的原子或基团之间产生的静电吸引力以形成离子键。是离子化合物中发生的主要相互作用。它是与共价键和金属键一起的主要键合类型之一。 此类化学键往往在金属与非金属间形成。失去电子(形成阳离子/正离子)的往往是金属元素的原子,而获得电子(形成阴离子/负离子)的往往是非金属元素的原子。带有相反电荷的离子因而相互吸引,从而形成化学键。离子键较氢键强,其强度与共价键接近。 仅当总体的能级下降的时候,反应才会发生(由化学键联接的原子较自由原子有着较低的能级)。下降越多,形成的键越强。 现实中,原子间并不形成“纯”离子键(即:其中一个原子或分子将电子完全转移给另一个)。所有的键都或多或少带有共价键的成分。成键原子之间电平均程度越高,离子键成分越低。 一般说来,以离子键键合的化合物(即“离子化合物”)在固态下不导电,在液态下或形成溶液后导电;它们的熔点一般比较高——这决定于组成它们的离子的电荷:电荷越高,熔点越高;反之亦然。 Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67[zdroj?]. Potom dochází k tomu, že jeden atom k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným iontem (aniontem); druhý atom se po jeho/jejich ztrátě stane kladným iontem (kationtem). Následně jsou atomy k sobě vázány především díky elektrostatické přitažlivé síle, jež působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované kovalentní vazbě a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby. Typickou vlastností sloučenin s iontovou vazbou je jejich dobrá rozpustnost ve vodě. Rozpouštění těchto sloučenin ve vodě probíhá jejich disociací (rozpadem) na ionty, z nichž jsou složeny. Příklady vzniku iontové vazby: Li + F → Li+F−3Na + N → Na +3 N3− Nejsilnější iontová vazba se vyskytuje u solí kovů. イオン結合(イオンけつごう、英語:ionic bond)は正電荷を持つ陽イオン(カチオン)と負電荷を持つ陰イオン(アニオン)の間の静電引力(クーロン力)による化学結合である。この結合によってイオン結晶が形成される。共有結合と対比され、結合性軌道が電気陰性度の高い方の原子に局在化した極限であると解釈することもできる。 イオン結合は金属元素(主に陽イオン)と非金属元素(主に陰イオン)との間で形成されることが多いが、塩化アンモニウムなど、非金属の多原子イオン(ここではアンモニウムイオン)が陽イオンとなる場合もある。イオン結合によってできた物質は組成式で表される。
gold:hypernym
dbr:Bond
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Ionic_bonding?oldid=1122166637&ns=0
dbo:wikiPageLength
17171
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Junctional_adhesion_molecule
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Salt_bridge_(protein_and_supramolecular)
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Fluorine
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Force_field_(chemistry)
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Angel_food_cake
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Brittleness
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:PDZ_domain
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Dipole
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Folding_funnel
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Germanium(II)_dicationic_complexes
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Herbert_S._Gutowsky
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Iomeprol
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_compound
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_reaction
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Covalent_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Hydride
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Tie-dye
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Acid_dye
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Chemical_formula
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Surface_energy
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Polymer
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Indium(III)_telluride
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Mineralogy
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Oganesson
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Cationic_liposome
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Valence_(chemistry)
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Van_Arkel–Ketelaar_triangle
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:N-Heterocyclic_carbene_boryl_anion
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Nano_neuro_knitting
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Natural_resonance_theory
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Phosphorene
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Silicon–oxygen_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_Bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_Bonding
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Perpendicular_paramagnetic_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Supramolecular_polymer
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electrostatic_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electrovalence
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electrovalent_bond
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Electrovalent_bonding
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ion-ion_interaction
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_bonds
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_interaction
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
dbr:Ionic_pair
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ionic_bonding
dbo:wikiPageRedirects
dbr:Ionic_bonding
Subject Item
wikipedia-en:Ionic_bonding
foaf:primaryTopic
dbr:Ionic_bonding