About: Vidame

An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Vidame (French: [vidam]) was a feudal title in France, a term descended from mediaeval Latin vicedominus. Like the avoué or advocatus, the vidame was originally a secular official chosen by the bishop of the diocese—with the consent of the count—to perform functions on behalf of the church's earthly interest that were religiously inappropriate; this especially included violence, even in the service of justice, and to act as protector.

Property Value
dbo:abstract
  • Vidam (francouzsky Vidame) byl řídce používaný francouzský šlechtický titul. Termín pochází z latinského vicedominus, tj. "zástupce pána". V hierarchii šlechtických titulů je naroveň vikomta. Původně za Karlovců se jednalo o úředníka jmenovaného biskupem, aby se staral o světské povinnosti biskupa, které biskup jako duchovní nemohl vykonávat. Šlo zejména o ochranu majetků biskupství, zastupování u soudů, vedení vojska a podobně. Obvykle se jednalo o drobné šlechtice, kteří výměnou za poskytované služby získali dům poblíž biskupova paláce, panství a někdy i právo na část daní v diecézi. Obvykle si brali predikát podle diecéze, kterou zastupovali, ale často si ponechali predikát podle svých soukromých panství (například vidame de Picquigny byl zástupcem biskupa z Amiens). Řada francouzských diecézí neměla svého vidama a jeho funkci plnili vikomti či purkrabí. Postupem doby se ve 12. století stal tento titul dědičný a s postupující centralizací královské moci se stal čestným titulem. (cs)
  • Vidame (zusammengesetzt aus vice und dominus; lateinisch an Stelle und Herr) ist ein eher seltener französischer Adelstitel. In Deutschland war die entsprechende Bezeichnung Vitztum oder Vitzthum. Der Vidame war ursprünglich derjenige, der die Streitkräfte eines Bischofs kommandierte und in dessen Namen einige feudale Rechte ausübte. Das Amt wurde im 7. Jahrhundert geschaffen, war im 9. Jahrhundert noch nicht gefestigt und oft von einem Geistlichen wahrgenommen, während der Avoué (Vogt), der den Vidame manchmal ablöste, immer ein Laie war. Im 10. Jahrhundert war der Vidame ein Titel, der mit bestimmten Lehen verbunden und damit erblich war. Daran änderte sich nichts, als die Aufgaben, die mit dem Titel verbunden waren, nicht mehr wahrgenommen wurden, weil der König und die Bischöfe sich darauf verständigt hatten, das Amt jedes Inhalts zu entkleiden. Der Titel wurde in den üblichen Adelstitel integriert und als dem Vicomte gleichwertig angesehen. Man kennt das Amt des Vidame: * im Bistum Amiens: der Vidame d’Amiens besaß das Gebiet um Picquigny. Der Titel ist in der Familie der Herzöge von Luynes erblich. * im Bistum Beauvais: der besaß das Gebiet um Gerberoy. Im 13. Jahrhundert fiel er an den Bischof zurück. * im Bistum Chartres: der besaß das Gebiet um La Ferté-Arnault (auch La Ferté-Vidame genannt). Der bekannteste Titelträger war Louis de Rouvroy, duc de Saint-Simon * im Bistum Genf: der Kantons Genf in der Schweiz. * im Bistum Laon: der Titel Vidame de Laon wurde in zahlreichen Familien getragen darunter die Roye, La Rochefoucauld, Béthune und Gontaut * im Bistum Le Mans: der Titel gehörte zur Familie Angennes de Rambouillet * in der Normandie: der Titel wurde in zahlreichen Familien getragen, darunter die Pavilly, und Dreux * im Erzbistum Reims: der Titel des Vidame de Reims war im Haus Châtillon erblich. * im Bistum Sarlat: Antoine Paul Jacques de Quélen de Stuer de Caussade (1706–1772), duc de La Vauguyon, prince de Carency, pair de France, wurde auch Vidame de Sarlat genannt. Der Titel Vidame war auch ein Höflichkeitstitel. So wurde z. B. der Titel des Vidame de Limoges Ende des 18. Jahrhunderts von den , marquis de Payzac getragen. (de)
  • Vídamo, del francés Vidame, es una corrupción francesa del término latino vice-dominus, esto es, "vice-señor". Se refiere a un título nobiliario propio de la Francia feudal asociado a algunas diócesis que el vídamo, un noble seglar, se encargaba de administrar en aquellas facetas que el Derecho Canónico o la tradición consideraban inapropiadas o incompatibles con la condición clerical del obispo. Ello solía aplicarse sobre todo a actividades que involucraran algún tipo de violencia (administración de justicia, ajusticiamientos o defensa militar) o asuntos venales (administración financiera, recaudación de diezmos). La condición de vídamo, en principio elegido por el obispo de la diócesis, no era necesariamente hereditaria, aunque acabó por recaer en miembros de la misma familia. (es)
  • Vidame (bas latin vicedominus, composé du latin vice et dominus, « seigneur ») est, au cours de la période féodale, un officier chargé d'exercer les pouvoirs temporels (militaires et de justice) en lieu et place d'un seigneur ecclésiastique (évêque ou abbé). En Savoie et en Suisse, ce terme se trouve sous les formes vidome ou encore vidomne. Le vidame est à l'origine la personne qui mène l'armée et perçoit les redevances féodales d'une seigneurie ecclésiale dont le titulaire appartient au clergé régulier ou séculier. Il exerce au nom de celui-ci un certain nombre de droits féodaux. À l'époque moderne, le titre de vidame est intégré à la hiérarchie nobiliaire considéré comme équivalent à celui de vicomte. Certains titres de vidames étaient attachés à des fiefs, d'autres étaient héréditaires. (fr)
  • Vidame (terdiri dari bahasa Latin Abad Pertengahan vicedominus), adalah gelar bangsawan Prancis yang cukup langka. Seperti avoué atau advocatus, vidame awalnya adalah orang yang memimpin pasukan dan menerima royalti feodal dari Lord gerejawi yang pemegangnya adalah imam biasa atau sekuler. Dia menjalankan atas nama yang satu ini sejumlah hak feodal. Pada zaman modern, gelar vidame diintegrasikan ke dalam hierarki bangsawan yang dianggap setara dengan vicomte. Gelar-gelar vidame tertentu melekat pada feodalisme, yang lain turun-temurun. Di Savoia dan Swiss, istilah tersebut menjadi vidome, atau vidomne untuk menunjuk orang yang memegang wilayah keuskupan atau biara. (in)
  • Vidame (French: [vidam]) was a feudal title in France, a term descended from mediaeval Latin vicedominus. Like the avoué or advocatus, the vidame was originally a secular official chosen by the bishop of the diocese—with the consent of the count—to perform functions on behalf of the church's earthly interest that were religiously inappropriate; this especially included violence, even in the service of justice, and to act as protector. Unlike the advocatus, however, the vice-dominus was at the outset an ecclesiastical official, who acted as the bishop's lieutenant (locum tenens) or vicar. But the causes that changed the character of the advocatus operated also in the case of the vidame. The title of Vidame de Chartres is much the best known, having been held by several people distinguished in various fields and known by the title. Although a vidame was in theory a relatively low-ranking title, in practice under the French medieval system it gained in prestige and seniority because of the unusually early dates the titles could be traced back to. (en)
  • De titel van vidame was een Franse feodale titel waarmee een militair vertegenwoordiger van een bisschop werd aangeduid. De vidame heeft in de heraldiek zijn eigen rangkroon, op hetzelfde niveau als burggraaf (vicomte). Ook de varianten vidome en vidomne kwamen voor, de term is afgeleid van vicedominus, Middeleeuws Latijn voor 'plaatsvervanger van de heer'. De adellijke titel vidame is zeldzaam, en eerder middeleeuws. Voor de rol van wereldlijke beschermer van kerken of abdijen bestond er in de middeleeuwen overigens een meer algemene titel, die van "". Het domein van een avoué was een . Hoewel de titel zeldzaam en oubollig was, ontving de jonge hertog van Saint-Simon van zijn vader de titel vidame van Chartres, volgens biograaf Georges Poisson, om een "antiek" cachet te geven aan de recente hertogstitel van Saint-Simons. (nl)
  • Vidama (em francês: vidame, do latim vicedomĭnu-) é um título de nobreza francês bastante raro. Era um título usado por um oficial ou por um funcionário que representava um senhor. O vidama era, na sua origem, a pessoa que organiza o exército e recolhe os direitos feudais dum senhor eclesiástico, pelo que o titular pertencia ao clero regular ou secular. Ele exercia, em nome do senhor feudal, um certo número de direitos feudais. Já na época moderna, o título de vidama é integrado na hierarquia nobiliárquica , sendo considerado equivalente a Visconde. Certos títulos de vidamas estavam associados a feudos e outros eram hereditários. (pt)
  • Vidam (widam) (franc. vidame) – świecki zarządca dóbr biskupa lub opata (klasztoru). Tytuł używany głównie we Francji, gdzie godność widama odpowiadała godności wicehrabiego. (pl)
  • Вида́м (Vidame, жен. — видаме́сса) — в феодальной Франции и Германии викарий или наместник епископа. Первоначально видамы занимали должность епископских экономов и управляющих имениями, но постепенно приобрели более самостоятельное положение и впоследствии, сохранив свой первоначальный титул, сделались наследственными владельцами и собственниками тех самых имений, которыми сперва лишь заведовали. Некоторые видамства во Франции: * Амьен — титул видама Амьена был привязан к владению Пикиньи. * Бове — титул видама Бове был привязан к владению Жерберуа. Видамство присоединено к епископству в XIII веке. * Лан (Лаон) — этим титулом в своё время владели ряд семейств, среди которых — Руа, Ла Рошфуко, Бетюн и Гонто. * Ман — этот титул принадлежал семье Анжен де Рамбуйле. * Шартр — титул видама Шартра был привязан к владению ла Ферте-Арно (также именуемой ла Ферте-Видам). (ru)
  • Відам (фр. Vidame) — феодальний титул у Франції та інших середньовічних європейських країнах. Походить від латинського vicedominus. Відам був спочатку секулярною (світською) посадовою особою, обраною єпископом єпархії, що виконував функції від імені церковної влади, але які були релігійно неприйнятними (управління маєтками, торгівля, захист інтересів власності). Проте він вважався церковним чиновником, який виконував обов'язки єпископського економа або вікарія. Поступово набули самостійного значення, стали шляхтичами, зберігши свій титул, зробились спадковими власниками маєтків, якими відпочатку тільки управляли.З укріпленнями центральної влади, а також міст і селищ, відами поступово втрачали свої функції, і титул став просто почесним. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageID
  • 3053664 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 4270 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1073366051 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdfs:comment
  • Vídamo, del francés Vidame, es una corrupción francesa del término latino vice-dominus, esto es, "vice-señor". Se refiere a un título nobiliario propio de la Francia feudal asociado a algunas diócesis que el vídamo, un noble seglar, se encargaba de administrar en aquellas facetas que el Derecho Canónico o la tradición consideraban inapropiadas o incompatibles con la condición clerical del obispo. Ello solía aplicarse sobre todo a actividades que involucraran algún tipo de violencia (administración de justicia, ajusticiamientos o defensa militar) o asuntos venales (administración financiera, recaudación de diezmos). La condición de vídamo, en principio elegido por el obispo de la diócesis, no era necesariamente hereditaria, aunque acabó por recaer en miembros de la misma familia. (es)
  • Vidame (terdiri dari bahasa Latin Abad Pertengahan vicedominus), adalah gelar bangsawan Prancis yang cukup langka. Seperti avoué atau advocatus, vidame awalnya adalah orang yang memimpin pasukan dan menerima royalti feodal dari Lord gerejawi yang pemegangnya adalah imam biasa atau sekuler. Dia menjalankan atas nama yang satu ini sejumlah hak feodal. Pada zaman modern, gelar vidame diintegrasikan ke dalam hierarki bangsawan yang dianggap setara dengan vicomte. Gelar-gelar vidame tertentu melekat pada feodalisme, yang lain turun-temurun. Di Savoia dan Swiss, istilah tersebut menjadi vidome, atau vidomne untuk menunjuk orang yang memegang wilayah keuskupan atau biara. (in)
  • Vidama (em francês: vidame, do latim vicedomĭnu-) é um título de nobreza francês bastante raro. Era um título usado por um oficial ou por um funcionário que representava um senhor. O vidama era, na sua origem, a pessoa que organiza o exército e recolhe os direitos feudais dum senhor eclesiástico, pelo que o titular pertencia ao clero regular ou secular. Ele exercia, em nome do senhor feudal, um certo número de direitos feudais. Já na época moderna, o título de vidama é integrado na hierarquia nobiliárquica , sendo considerado equivalente a Visconde. Certos títulos de vidamas estavam associados a feudos e outros eram hereditários. (pt)
  • Vidam (widam) (franc. vidame) – świecki zarządca dóbr biskupa lub opata (klasztoru). Tytuł używany głównie we Francji, gdzie godność widama odpowiadała godności wicehrabiego. (pl)
  • Vidam (francouzsky Vidame) byl řídce používaný francouzský šlechtický titul. Termín pochází z latinského vicedominus, tj. "zástupce pána". V hierarchii šlechtických titulů je naroveň vikomta. Původně za Karlovců se jednalo o úředníka jmenovaného biskupem, aby se staral o světské povinnosti biskupa, které biskup jako duchovní nemohl vykonávat. Šlo zejména o ochranu majetků biskupství, zastupování u soudů, vedení vojska a podobně. Obvykle se jednalo o drobné šlechtice, kteří výměnou za poskytované služby získali dům poblíž biskupova paláce, panství a někdy i právo na část daní v diecézi. Obvykle si brali predikát podle diecéze, kterou zastupovali, ale často si ponechali predikát podle svých soukromých panství (například vidame de Picquigny byl zástupcem biskupa z Amiens). Řada francouzských (cs)
  • Vidame (zusammengesetzt aus vice und dominus; lateinisch an Stelle und Herr) ist ein eher seltener französischer Adelstitel. In Deutschland war die entsprechende Bezeichnung Vitztum oder Vitzthum. Der Vidame war ursprünglich derjenige, der die Streitkräfte eines Bischofs kommandierte und in dessen Namen einige feudale Rechte ausübte. Das Amt wurde im 7. Jahrhundert geschaffen, war im 9. Jahrhundert noch nicht gefestigt und oft von einem Geistlichen wahrgenommen, während der Avoué (Vogt), der den Vidame manchmal ablöste, immer ein Laie war. Im 10. Jahrhundert war der Vidame ein Titel, der mit bestimmten Lehen verbunden und damit erblich war. Daran änderte sich nichts, als die Aufgaben, die mit dem Titel verbunden waren, nicht mehr wahrgenommen wurden, weil der König und die Bischöfe sich da (de)
  • Vidame (bas latin vicedominus, composé du latin vice et dominus, « seigneur ») est, au cours de la période féodale, un officier chargé d'exercer les pouvoirs temporels (militaires et de justice) en lieu et place d'un seigneur ecclésiastique (évêque ou abbé). En Savoie et en Suisse, ce terme se trouve sous les formes vidome ou encore vidomne. (fr)
  • Vidame (French: [vidam]) was a feudal title in France, a term descended from mediaeval Latin vicedominus. Like the avoué or advocatus, the vidame was originally a secular official chosen by the bishop of the diocese—with the consent of the count—to perform functions on behalf of the church's earthly interest that were religiously inappropriate; this especially included violence, even in the service of justice, and to act as protector. (en)
  • De titel van vidame was een Franse feodale titel waarmee een militair vertegenwoordiger van een bisschop werd aangeduid. De vidame heeft in de heraldiek zijn eigen rangkroon, op hetzelfde niveau als burggraaf (vicomte). Ook de varianten vidome en vidomne kwamen voor, de term is afgeleid van vicedominus, Middeleeuws Latijn voor 'plaatsvervanger van de heer'. De adellijke titel vidame is zeldzaam, en eerder middeleeuws. Voor de rol van wereldlijke beschermer van kerken of abdijen bestond er in de middeleeuwen overigens een meer algemene titel, die van "". Het domein van een avoué was een . (nl)
  • Вида́м (Vidame, жен. — видаме́сса) — в феодальной Франции и Германии викарий или наместник епископа. Первоначально видамы занимали должность епископских экономов и управляющих имениями, но постепенно приобрели более самостоятельное положение и впоследствии, сохранив свой первоначальный титул, сделались наследственными владельцами и собственниками тех самых имений, которыми сперва лишь заведовали. Некоторые видамства во Франции: (ru)
  • Відам (фр. Vidame) — феодальний титул у Франції та інших середньовічних європейських країнах. Походить від латинського vicedominus. Відам був спочатку секулярною (світською) посадовою особою, обраною єпископом єпархії, що виконував функції від імені церковної влади, але які були релігійно неприйнятними (управління маєтками, торгівля, захист інтересів власності). Проте він вважався церковним чиновником, який виконував обов'язки єпископського економа або вікарія. (uk)
rdfs:label
  • Vidam (cs)
  • Vidame (de)
  • Vídamo (es)
  • Vidame (in)
  • Vidame (fr)
  • Vidam (pl)
  • Vidame (nl)
  • Vidama (pt)
  • Видам (ru)
  • Vidame (en)
  • Відам (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License