An Entity of Type: animal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Vasco Pratolini (19 October 1913 – 12 January 1991) was an Italian writer of the 20th century.He was nominated for the Nobel Prize in Literature three times.

Property Value
dbo:abstract
  • Vasco Pratolini (19. října 1913 Florencie – 12. ledna 1991 Řím) byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl . V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim (Paisá), (Nejkrásnější okamžik), Luchinem Viscontim (Rocco a jeho bratři) a (Čtyři dny v Neapoli). Svoji debutovou básnickou sbírku vydal v roce 1941, později se zaměřil na realistickou prózu popisující život městské chudiny v kontextu italského politického dění. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Una storia italiana; její první díl nazvaný Metello vyšel i v českém překladu, stejně jako příběh z období nástupu fašismu v Itálii Ulička chudých milenců a humoristický román Děvčata ze Sanfrediana. Jeho knihy jsou známé také z adaptací: zfilmoval Děvčata ze Sanfrediana (1955) a Rodinnou kroniku (1962), Stálost rozumu (1964) a Mauro Bolognini Metella (1970). Franco Rossi natočil v roce 1987 televizní seriál Lo scialo. Sovětský skladatel složil na motivy Pratoliniho díla operu Via del Corno. Získal ocenění Premio Viareggio (1955) a (1957). Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu. (cs)
  • Vasco Pratolini (Florència, 19 d'octubre de 1913 - Roma, 12 de gener de 1991) nascut en el si d'una família obrera, fou un dels novel·listes més destacats d'Itàlia del segle xx. Juntament amb Alberto Moravia, Italo Calvino, Elio Vittorini i Cesare Pavese és un dels iniciadors del neorealisme. El 1955 va guanyar el per Metello a més del premi Feltrinelli de l'Acadèmia Italiana i el Premio Marzotto. Provenia d'una humil família i es va criar a Prato (municipi toscà). Va treballar com a venedor ambulant, en bars i com a tipògraf. Bàsicament autodidacta, va entrar en el món de les lletres gràcies a la seua relació amb Elio Vittorini al diari Il Bargello. Lector àvid, va aprofitar la seua estada en un hospital de tuberculosos entre 1935 i 1937 per dedicar-se a la lectura. L'experiència al sanatori va quedar registrada a la seua obra Taccuino del Convalescente. El 1938 va fundar, juntament amb , la revista . Durant la Segona Guerra Mundial va lluitar com a partisà contra l'ocupació alemanya. El 1941 publica Il tappeto verde. Després de la guerra es trasllada a Nàpols on viu fins al 1951. Va formar part del neorealisme cinematogràfic italià, ja que va escriure més de vint guions, entre ells el de Rocco e i suoi fratelli (amb Suso Cecchi d'Amico) de Luchino Visconti, Paisá de Roberto Rossellini entre d'altres i el 1954 i 1961 el director Valerio Zurlini va filmar les seues novel·les Crònica familiar i Les noietes de Sant Fredià. El 1964 fou nominat a l'Oscar pel seu guió de Quatre dies a Nàpols de amb , i Gian Maria Volonté. La seua novel·la més representativa, Crònica dels pobres amants (1947), fou traduïda al català per Maria Aurèlia Capmany. Aquesta novel·la inicia el neorealisme italià literari. El seu estil descriptiu intenta imitar l'enfocament de la realitat, com si es fes a través d'una càmera cinematogràfica. Aquest recurs, fou utilitzat per autors catalans del realisme social com ara Vicenç Riera i Llorca a Tots tres surten per l'Ozama (1946), o Víctor Mora a Els plàtans de Barcelona (1972), i en quasi tota la seva obra per i l'estil està relacionat amb els escriptors de la generació perduda com ara William Faulkner o Ernest Hemingway. (ca)
  • فاسكو براتوليني (19 أكتوبر 1913 - 12 يناير 1991)، هو كاتب إيطالي من القرن العشرين. تم ترشيحه لجائزة نوبل في الأدب ثلاث مرات. (ar)
  • Ο Βάσκο Πρατολίνι (Vasco Pratolini, 19 Οκτωβρίου 1913 - 12 Ιανουαρίου 1991) ήταν Ιταλός συγγραφέας. (el)
  • Vasco Pratolini (* 19. Oktober 1913 in Florenz; † 12. Januar 1991 in Rom) war ein italienischer Schriftsteller und Drehbuchautor. Seine Romane und Erzählungen gehören zum literarischen Neorealismus. (de)
  • Vasco Pratolini (Florentzia, 1913ko urriaren 19a - Erroma, 1991ko urtarrilaren 12a) italiar idazlea izan zen. Oso familia apaleko semea zen, eta Florentziako herri xehearen deskribapen zehatza egin zuen bere lehen eleberri laburretan: Il tappeto verde (1941), Cronica familiare (1947) eta Il quartiere (1944). Gobernu faxistak auzo pobreenetan zuen eragina agertu zuen Cronaca dei poveri amanti (1947), Un eroe del nostro tempo (1949) eta La ragazze di Sanfrediano (1952) obretan. Una storia italiana trilogian (1955-1966), bestalde, 1872-1944 bitarteko Italiako historia aztertu zuen. (eu)
  • Vasco Pratolini (Florencia, 19 de octubre de 1913 - Roma, 12 de enero de 1991) fue uno de los más relevantes escritores del siglo XX en Italia. Junto a Alberto Moravia, Italo Calvino, Elio Vittorini y Cesare Pavese es uno de los iniciadores del neorrealismo. En 1955 mereció el Premio Viareggio por Metello además del premio Feltrinelli de la Academia Italiana y el Premio Marzotto. (es)
  • Vasco Pratolini (Florence, 19 octobre 1913 – Rome, 12 juin 1991) est un écrivain, journaliste et scénariste italien. (fr)
  • Vasco Pratolini (19 October 1913 – 12 January 1991) was an Italian writer of the 20th century.He was nominated for the Nobel Prize in Literature three times. (en)
  • Vasco Pratolini (Florence, 19 oktober 1913 – Rome, 12 januari 1991) was een Italiaanse schrijver. Alles is van belang om de aard van een man te onthullen: hoe hij reageert op een ramp, hoe hij een prostituee benadert (Vasco Pratolini, Cronaca familiare, 1947) (nl)
  • Vasco Pratolini (Firenze, 19 ottobre 1913 – Roma, 12 gennaio 1991) è stato uno scrittore italiano. (it)
  • Vasco Pratolini (ur. 19 października 1913 we Florencji, zm. 12 stycznia 1991 w Rzymie) – włoski pisarz i scenarzysta filmowy. Był jednym z głównych przedstawicieli neorealizmu. Ważnym impulsem do rozwoju jego twórczości było spotkanie z pisarzem Eliem Vittorini. Zasłynął jako autor powieści, których akcja toczy się w robotniczych dzielnicach Florencji (m.in. Ulica ubogich kochanków z 1947 oraz Dziewczęta z Sanfrediano z 1953). Był też autorem trylogii Una storia italiana (Historia włoska, 1955-1966) ukazującej historię włoskiego ruchu robotniczego, składającej się z utworów Metello (1955), Lo scialo (1960) i Allegoria e derisione (1966). Ponadto pisał sztuki sceniczne, wiersze i scenariusze filmowe. Był aktywny również na polu przekładu literackiego. (pl)
  • Vasco Pratolini, född 19 oktober 1913 i Florens, Italien, död 12 januari 1991 i Rom, var en italiensk proletärförfattare. (sv)
  • Vasco Pratolini (Florença, 19 de outubro de 1913 – Roma, 12 de janeiro de 1991) foi um escritor italiano. Sua principal inspiração era a vida dos humildes na região da Toscana na primeira metade do século XX. A obra de Pratolini é identificada com o neo-realismo. (pt)
  • Васко Пратолини (итал. Vasco Pratolini; 19 октября 1913, Флоренция, Королевство Италия — 12 января 1991, Рим, Италия) — итальянский писатель, поэт, сценарист, участник антифашистского Сопротивления, виднейший представитель в послевоенной итальянской литературе. Трижды был номинирован на Нобелевскую премию по литературе. (ru)
  • Васко Пратоліні (італ. Vasko Pratolini; нар. 19 жовтня 1913, Флоренція — пом. 12 січня 1991, Рим) — один з видатних італійських письменників XX століття. Тричі номінувався на Нобелівську премію з літератури. У 1955 отримав літературну за роман «Метелло», а також премію Фельтрінеллі Італійської Академії та Премію Марцотто. Журналіст, сценарист, брав активну участь у становленні італійського неореалізму. (uk)
dbo:country
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 10702517 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 3891 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1066031960 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:caption
  • Vasco Pratolini with the Italian writer Luigi Silori, 1959 (en)
dbp:fetchwikidata
  • ALL (en)
dbp:onlysourced
  • yes (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • فاسكو براتوليني (19 أكتوبر 1913 - 12 يناير 1991)، هو كاتب إيطالي من القرن العشرين. تم ترشيحه لجائزة نوبل في الأدب ثلاث مرات. (ar)
  • Ο Βάσκο Πρατολίνι (Vasco Pratolini, 19 Οκτωβρίου 1913 - 12 Ιανουαρίου 1991) ήταν Ιταλός συγγραφέας. (el)
  • Vasco Pratolini (* 19. Oktober 1913 in Florenz; † 12. Januar 1991 in Rom) war ein italienischer Schriftsteller und Drehbuchautor. Seine Romane und Erzählungen gehören zum literarischen Neorealismus. (de)
  • Vasco Pratolini (Florentzia, 1913ko urriaren 19a - Erroma, 1991ko urtarrilaren 12a) italiar idazlea izan zen. Oso familia apaleko semea zen, eta Florentziako herri xehearen deskribapen zehatza egin zuen bere lehen eleberri laburretan: Il tappeto verde (1941), Cronica familiare (1947) eta Il quartiere (1944). Gobernu faxistak auzo pobreenetan zuen eragina agertu zuen Cronaca dei poveri amanti (1947), Un eroe del nostro tempo (1949) eta La ragazze di Sanfrediano (1952) obretan. Una storia italiana trilogian (1955-1966), bestalde, 1872-1944 bitarteko Italiako historia aztertu zuen. (eu)
  • Vasco Pratolini (Florencia, 19 de octubre de 1913 - Roma, 12 de enero de 1991) fue uno de los más relevantes escritores del siglo XX en Italia. Junto a Alberto Moravia, Italo Calvino, Elio Vittorini y Cesare Pavese es uno de los iniciadores del neorrealismo. En 1955 mereció el Premio Viareggio por Metello además del premio Feltrinelli de la Academia Italiana y el Premio Marzotto. (es)
  • Vasco Pratolini (Florence, 19 octobre 1913 – Rome, 12 juin 1991) est un écrivain, journaliste et scénariste italien. (fr)
  • Vasco Pratolini (19 October 1913 – 12 January 1991) was an Italian writer of the 20th century.He was nominated for the Nobel Prize in Literature three times. (en)
  • Vasco Pratolini (Florence, 19 oktober 1913 – Rome, 12 januari 1991) was een Italiaanse schrijver. Alles is van belang om de aard van een man te onthullen: hoe hij reageert op een ramp, hoe hij een prostituee benadert (Vasco Pratolini, Cronaca familiare, 1947) (nl)
  • Vasco Pratolini (Firenze, 19 ottobre 1913 – Roma, 12 gennaio 1991) è stato uno scrittore italiano. (it)
  • Vasco Pratolini (ur. 19 października 1913 we Florencji, zm. 12 stycznia 1991 w Rzymie) – włoski pisarz i scenarzysta filmowy. Był jednym z głównych przedstawicieli neorealizmu. Ważnym impulsem do rozwoju jego twórczości było spotkanie z pisarzem Eliem Vittorini. Zasłynął jako autor powieści, których akcja toczy się w robotniczych dzielnicach Florencji (m.in. Ulica ubogich kochanków z 1947 oraz Dziewczęta z Sanfrediano z 1953). Był też autorem trylogii Una storia italiana (Historia włoska, 1955-1966) ukazującej historię włoskiego ruchu robotniczego, składającej się z utworów Metello (1955), Lo scialo (1960) i Allegoria e derisione (1966). Ponadto pisał sztuki sceniczne, wiersze i scenariusze filmowe. Był aktywny również na polu przekładu literackiego. (pl)
  • Vasco Pratolini, född 19 oktober 1913 i Florens, Italien, död 12 januari 1991 i Rom, var en italiensk proletärförfattare. (sv)
  • Vasco Pratolini (Florença, 19 de outubro de 1913 – Roma, 12 de janeiro de 1991) foi um escritor italiano. Sua principal inspiração era a vida dos humildes na região da Toscana na primeira metade do século XX. A obra de Pratolini é identificada com o neo-realismo. (pt)
  • Васко Пратолини (итал. Vasco Pratolini; 19 октября 1913, Флоренция, Королевство Италия — 12 января 1991, Рим, Италия) — итальянский писатель, поэт, сценарист, участник антифашистского Сопротивления, виднейший представитель в послевоенной итальянской литературе. Трижды был номинирован на Нобелевскую премию по литературе. (ru)
  • Васко Пратоліні (італ. Vasko Pratolini; нар. 19 жовтня 1913, Флоренція — пом. 12 січня 1991, Рим) — один з видатних італійських письменників XX століття. Тричі номінувався на Нобелівську премію з літератури. У 1955 отримав літературну за роман «Метелло», а також премію Фельтрінеллі Італійської Академії та Премію Марцотто. Журналіст, сценарист, брав активну участь у становленні італійського неореалізму. (uk)
  • Vasco Pratolini (Florència, 19 d'octubre de 1913 - Roma, 12 de gener de 1991) nascut en el si d'una família obrera, fou un dels novel·listes més destacats d'Itàlia del segle xx. Juntament amb Alberto Moravia, Italo Calvino, Elio Vittorini i Cesare Pavese és un dels iniciadors del neorealisme. El 1955 va guanyar el per Metello a més del premi Feltrinelli de l'Acadèmia Italiana i el Premio Marzotto. Durant la Segona Guerra Mundial va lluitar com a partisà contra l'ocupació alemanya. El 1941 publica Il tappeto verde. Després de la guerra es trasllada a Nàpols on viu fins al 1951. (ca)
  • Vasco Pratolini (19. října 1913 Florencie – 12. ledna 1991 Řím) byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl . V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim (Paisá), (Nejkrásnější okamžik), Luchinem Viscontim (Rocco a jeho bratři) a (Čtyři dny v Neapoli). (cs)
rdfs:label
  • Vasco Pratolini (en)
  • فاسكو براتوليني (ar)
  • Vasco Pratolini (ca)
  • Vasco Pratolini (cs)
  • Vasco Pratolini (de)
  • Βάσκο Πρατολίνι (el)
  • Vasco Pratolini (eu)
  • Vasco Pratolini (es)
  • Vasco Pratolini (fr)
  • Vasco Pratolini (it)
  • Vasco Pratolini (nl)
  • Vasco Pratolini (pl)
  • Vasco Pratolini (pt)
  • Пратолини, Васко (ru)
  • Васко Пратоліні (uk)
  • Vasco Pratolini (sv)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbo:writer of
is dbp:story of
is dbp:writer of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License