| dbo:abstract
|
- Solastalgie je neologismus, který popisuje formu citové nebo existenciální tísně způsobené změnami životního prostředí. Nejlépe je popsána jako negativně vnímaná změna v životním prostředí, ve kterém žijeme a které je nám blízké. Slovo bylo poprvé použito filosofem Glennem Albrechtem v roce 2005 a bylo vytvořeno kombinací latinského slova sōlācium (pohodlí) a řeckého algie (bolest). Albrecht ji popisuje jako „stesk po domově, který vás přepadne, i když jste stále doma“, pokud se vaše domácí prostředí mění způsobem, který je vám nepříjemný. V mnoha případech jsou příčinami globální klimatické změny, ale solastalgii mohou způsobit i lokální události, jako jsou sopečné erupce, sucho nebo destruktivní těžební techniky. Na rozdíl od stesku po domově, solastalgie odkazuje na úzkost specificky způsobenou změnami životního prostředí. V roce 2015 lékařský časopis The Lancet zahrnul solastalgii do svého konceptu příčin přispívajících k negativnímu dopadu změny klimatu na lidské zdraví. (cs)
- Solastalgia es un neologismo que describe una forma de angustia, estrés mental o existencial causado por el deterioro medioambiental. En la mayoría de los casos, esto hace referencia al cambio climático global, sin embargo eventos más localizados tales como erupciones volcánicas, sequías o técnicas destructivas de minería también pueden causar solastalgia. Acuñado por el filósofo Glenn Albrecht en el año 2005, el término está compuesto por la palabra latina sōlācium (comodidad) y la raíz griega -algia (dolor). A diferencia de otras enfermedades, la solastalgia hace referencia a la angustia específicamente causada por el cambio ambiental. En el año 2015, la revista médica The Lancet incluyó solastalgia como un concepto de contribución al impacto del cambio climático en la salud o bienestar del ser humano. (es)
- Solastalgie bezeichnet ein belastendes Gefühl des Verlustes, das entsteht, wenn jemand die Veränderung oder Zerstörung der eigenen Heimat bzw. des eigenen Lebensraums direkt miterlebt. Geprägt wurde der Begriff 2005 durch den australischen Naturphilosophen Glenn Albrecht. Der Begriff Solastalgie ist ein Neologismus, eine Kombination aus dem lateinischen Begriff sōlācium (Trost) und der griechischen Wurzel -algia (Schmerz, Leiden, Krankheit). Im Kontrast zu räumlich und zeitlich entfernten Dimensionen der Nostalgie, definiert Albrecht Solastalgie als den Schmerz bei der Erkenntnis, dass der Ort, an dem man wohnt und den man liebt, hier und jetzt verletzt bzw. angegriffen wird. Damit verbunden ist das Gefühl der Zugehörigkeit zu einem bestimmten Ort, ein Gefühl des Leidens durch die Veränderung dieses Ortes, sowie ein intensiver Wunsch, dass dieser Ort, an dem man wohnt, als mögliche Quelle des Trostes erhalten bleibt. Während Nostalgie auf die Vergangenheit gerichtet ist, bezieht sich Solastalgie auf die Gegenwart oder Zukunft. Solastalgie kann sowohl durch natürliche (Überflutung, Dürre, Feuer) als auch künstliche Faktoren (Krieg, Terrorismus, Landrodung, Bergbau, Gentrifizierung älterer Städte) ausgelöst werden. Albrecht geht dabei davon aus, dass heutzutage durch moderne Medien, Technik und Globalisierung die Begriffe direktes Erleben und Heimat verschwimmen. Solastalgie sei daher auch für Menschen möglich, die die gesamte Erde als ihr Zuhause betrachten und daher auch das Beobachten der Veränderung bzw. Zerstörung irgendeines Ortes auf diesem Planeten (etwa im Fernsehen) als belastend erleben. Im Bericht der Lancet Commission on Health and Climate Change 2015 wird Solastalgie zu den Auswirkungen des Klimawandels für die psychische Gesundheit gezählt. (de)
- Solastalgia ingurumenean gertatzen diren aldaketek eragiten duten larrimin fisiko edo existentziala izendatzeko berriki sortu den neologismo bat da. Askotan klima aldaketa globalak sortutako estresaz aritzeko erabiltzen da, baina gertaera lokalagoen kasuan ere erabiltzen da, adibidez sumendien erupzioak, lehorteak edo horien parekoak gertatzen direnean. Hitza sortzeko, latinezko sōlācium ("erosotasuna") eta grezierazko -algia ("mina") elkartu ziren. (eu)
- La solastalgie est une forme de souffrance et de détresse psychique ou existentielle causée par les changements environnementaux passés, actuels ou attendus, en particulier concernant la destruction des écosystèmes et de la biodiversité, et par extension le réchauffement climatique. Elle se rapproche en cela de l'éco-anxiété. Le concept de solastalgie a été inventé en 2003 par le philosophe australien de l’environnement Glenn Albrecht et s’applique à certains liens entre la santé humaine et la santé environnementale, ce qui inclut la santé des écosystèmes, en particulier à travers « les effets cumulatifs des changements climatiques et environnementaux sur la santé mentale, émotionnelle et spirituelle ». On distingue la solastalgie, liée à un deuil de ce qui est déjà perdu, de l'éco-anxiété, liée à ce qui peut arriver (associée à un stress pré-traumatique, en référence au stress post-traumatique). Les changements (potentiellement cataclysmiques et d'ampleur planétaire si rien n'est fait à la mesure du problème) semblent déjà en cours et au moins pour partie définitifs ; pour Vaishnavi Bhamidi (2019), ils sont tels que « le degré de traumatisme psychologique auquel un phénomène aussi répandu que le changement climatique peut donner lieu est sans précédent ». La médecin Alice Desbiolles décrit la solastalgie comme « l'expression du lien qui existe entre la détresse des écosystèmes et la détresse psychologique, quand la première engendre la seconde ». Selon Baptiste Morizot, la solastalgie fait partie des « signaux faibles » qui intéressent les prospectivistes ; « nous ne sommes plus « chez nous » », semble penser un nombre croissant d'êtres humains qui ne reconnaissent plus « leur » ou « la » planète, notamment parce que « le climat qui préside à toutes les dynamiques écologiques est perturbé. ». Selon une étude parue en 2019, « Compte tenu de la rapidité et de l'ampleur des changements climatiques ainsi que de la perte de biodiversité, de la pollution, de la déforestation, de l'extraction débridée de ressources et d'autres problèmes environnementaux, de plus en plus de personnes seront confrontées à la solastalgie ». (fr)
- Solastalgia (/ˌsɒləˈstældʒə/) is a neologism, formed by the combination of the Latin words sōlācium (comfort) and the Greek root -algia (pain, suffering, grief), that describes a form of emotional or existential distress caused by environmental change. It is best described as the lived experience of negatively perceived environmental change. A distinction can be made between solastalgia linked to distress about what is in the process of negatively perceived change and eco-anxiety linked to what may happen in the future (associated with "pre-traumatic stress", in reference to post-traumatic stress). The word was coined by philosopher Glenn Albrecht in his 2003 book Solastalgia: a new concept in human health and identity. He describes it as "the homesickness you have when you are still at home" and your home environment is changing in ways you find distressing. In many cases this is in reference to global climate change, but more localized events such as volcanic eruptions, drought or destructive mining techniques can cause solastalgia as well. Differing from nostalgic distress on being absent from home, solastalgia refers to the distress specifically caused by environmental change while still in a home environment. In 2015, an article in the medical journal The Lancet included solastalgia as a contributing concept to the impact of climate change on human health and well-being. More recent approaches have connected solastalgia to the experience of historic heritage threatened by the climate crisis, such as the ancient cities of Venice, Amsterdam, and Hoi An. (en)
- Solastalgi är det lidande och den längtan som människor känner när deras omgivning förändras på ett sätt som de uppfattar som förstörelse: hemlängtan man känner trots att man fortfarande befinner sig hemma. Ordet är en neologism som myntades av 2005. Det syftar särskilt på att klimatförändringar ändrar hemmiljön. Begreppet har också tillämpats på ickeglobala förändringar som att en landskapsbild försvinner vid dagbrott. I Sverige vidgade Kristoffer Leandoer begreppet till att omfatta även bebyggelseförändringar: Jag har länge känt att stadsplanerare och byggherrar är mina personliga fiender som aktivt motarbetar min egen möjlighet till personlig mognad och utveckling. När omgivningen i stort sett förblir identisk får man själv vara huvudpersonen i sitt liv. Mot en hyggligt statisk bakgrund går ens egna förändringar att mäta: jag får vara det som händer. När allt runtomkring är statt i ständig omvandling berövas man den möjligheten eftersom man har fullt sjå att hålla sig på plats och hantera tillvarons instabilitet. Man är inte längre satsens subjekt. Solastalgi är ett relativt nytt psykologiskt begrepp som kan förklara åtskillig modern vantrivsel, inte bara med Slussenombyggnaden utan med själva villkoren för vår existens. Solastalgi är beteckningen på psykiskt lidande som beror på att platsen förändrats, inte man själv. Jag har inte flyttat på mig. Jag har inte sökt någon förändring, men utsätts ändå för den. Ordet solastalgi kommer av latinets solacium, "tröst", och grekiskans άλγος, algos, "smärta". (sv)
|
| rdfs:comment
|
- Solastalgia ingurumenean gertatzen diren aldaketek eragiten duten larrimin fisiko edo existentziala izendatzeko berriki sortu den neologismo bat da. Askotan klima aldaketa globalak sortutako estresaz aritzeko erabiltzen da, baina gertaera lokalagoen kasuan ere erabiltzen da, adibidez sumendien erupzioak, lehorteak edo horien parekoak gertatzen direnean. Hitza sortzeko, latinezko sōlācium ("erosotasuna") eta grezierazko -algia ("mina") elkartu ziren. (eu)
- Solastalgie je neologismus, který popisuje formu citové nebo existenciální tísně způsobené změnami životního prostředí. Nejlépe je popsána jako negativně vnímaná změna v životním prostředí, ve kterém žijeme a které je nám blízké. Slovo bylo poprvé použito filosofem Glennem Albrechtem v roce 2005 a bylo vytvořeno kombinací latinského slova sōlācium (pohodlí) a řeckého algie (bolest). Albrecht ji popisuje jako „stesk po domově, který vás přepadne, i když jste stále doma“, pokud se vaše domácí prostředí mění způsobem, který je vám nepříjemný. V mnoha případech jsou příčinami globální klimatické změny, ale solastalgii mohou způsobit i lokální události, jako jsou sopečné erupce, sucho nebo destruktivní těžební techniky. Na rozdíl od stesku po domově, solastalgie odkazuje na úzkost specificky z (cs)
- Solastalgie bezeichnet ein belastendes Gefühl des Verlustes, das entsteht, wenn jemand die Veränderung oder Zerstörung der eigenen Heimat bzw. des eigenen Lebensraums direkt miterlebt. Geprägt wurde der Begriff 2005 durch den australischen Naturphilosophen Glenn Albrecht. Der Begriff Solastalgie ist ein Neologismus, eine Kombination aus dem lateinischen Begriff sōlācium (Trost) und der griechischen Wurzel -algia (Schmerz, Leiden, Krankheit). Im Kontrast zu räumlich und zeitlich entfernten Dimensionen der Nostalgie, definiert Albrecht Solastalgie als den Schmerz bei der Erkenntnis, dass der Ort, an dem man wohnt und den man liebt, hier und jetzt verletzt bzw. angegriffen wird. Damit verbunden ist das Gefühl der Zugehörigkeit zu einem bestimmten Ort, ein Gefühl des Leidens durch die Veränder (de)
- Solastalgia es un neologismo que describe una forma de angustia, estrés mental o existencial causado por el deterioro medioambiental. En la mayoría de los casos, esto hace referencia al cambio climático global, sin embargo eventos más localizados tales como erupciones volcánicas, sequías o técnicas destructivas de minería también pueden causar solastalgia. Acuñado por el filósofo Glenn Albrecht en el año 2005, el término está compuesto por la palabra latina sōlācium (comodidad) y la raíz griega -algia (dolor). A diferencia de otras enfermedades, la solastalgia hace referencia a la angustia específicamente causada por el cambio ambiental. En el año 2015, la revista médica The Lancet incluyó solastalgia como un concepto de contribución al impacto del cambio climático en la salud o bienestar (es)
- Solastalgia (/ˌsɒləˈstældʒə/) is a neologism, formed by the combination of the Latin words sōlācium (comfort) and the Greek root -algia (pain, suffering, grief), that describes a form of emotional or existential distress caused by environmental change. It is best described as the lived experience of negatively perceived environmental change. A distinction can be made between solastalgia linked to distress about what is in the process of negatively perceived change and eco-anxiety linked to what may happen in the future (associated with "pre-traumatic stress", in reference to post-traumatic stress). (en)
- La solastalgie est une forme de souffrance et de détresse psychique ou existentielle causée par les changements environnementaux passés, actuels ou attendus, en particulier concernant la destruction des écosystèmes et de la biodiversité, et par extension le réchauffement climatique. Elle se rapproche en cela de l'éco-anxiété. La médecin Alice Desbiolles décrit la solastalgie comme « l'expression du lien qui existe entre la détresse des écosystèmes et la détresse psychologique, quand la première engendre la seconde ». (fr)
- Solastalgi är det lidande och den längtan som människor känner när deras omgivning förändras på ett sätt som de uppfattar som förstörelse: hemlängtan man känner trots att man fortfarande befinner sig hemma. Ordet är en neologism som myntades av 2005. Det syftar särskilt på att klimatförändringar ändrar hemmiljön. Begreppet har också tillämpats på ickeglobala förändringar som att en landskapsbild försvinner vid dagbrott. I Sverige vidgade Kristoffer Leandoer begreppet till att omfatta även bebyggelseförändringar: (sv)
|
