| dbo:abstract
|
- Román Jan Maria Plojhar s četnými autobiografickými prvky vydal Julius Zeyer poprvé časopisecky v Lumíru roku 1888 a knižně v roce 1891. Impulzem k sepsání románu byla prosba J. V. Sládka, který se na Zeyera obrátil s žádostí o nějaký dlouhý text, který by mohl v Lumíru otisknout. Román vznikl během šesti měsíců na přelomu let 1887 a 1888, v Lumíru začal být tedy vydáván na pokračování ještě před úplným dokončením. Byl tak prvním dílem, které Zeyer napsal ve Vodňanech, kam se utekl z Prahy. Autobiografické prvky v knize nesouvisí jen s autorovým životem, ale s jeho duševním světem a jeho názory na společnost, náboženství a umění. Kniha je považována za autorovo vrcholné literární dílo. Hlavním hrdinou díla je stejnojmenný mladík pocházející z bohaté pražské měšťanské rodiny. Sám však měšťáky opovrhuje, protože mu připadají příliš sobečtí a nafoukaní. K prostému lidu také necítí sounáležitost, neboť ten je podle něj příliš rezignovaný. V románu zaznívají kritické názory na jednání měšťáků i prostého lidu i na pasivitu porobeného národa žijícího v zemi, v níž však sám není pánem. Román popisuje mladíkovy vnitřní rozpory mezi sny a skutečností. Samostatným tématem je potom jeho vztah k Bohu a víře v něj vůbec, kde mladík má pochybnosti o existenci Boha jako nehmotné osoby, ale plně věří v život a činy Ježíše Krista. Tyto vnitřní rozpory v názorech i činech, kdy mladík touží po velikosti, ale není schopen ji dosáhnout, byly solí v očích již dobové kritice, která v Plojharovy viděla senzitivního dekadenta, vůči kterému se vymezoval Josef Svatopluk Machar i Tomáš Garrigue Masaryk. Jak však pozamenává Eva Stehlíková, má Plojhar mnohem blíže k Wertherovi, než k Oblomovi, protože se navzdory skepsi a deziluzi nikdy nevzdává svých ideálů. Ačkoliv byl již F. V. Krejčím román označen za "první náš vpravdě umělecký román ze současnosti", podnět k jeho důkladnému rozboru zavdala až objevná anglická monografie Roberta Pynsenta "Julius Zeyer. The Path to Decadence" z r. 1973. (cs)
- Jan Maria Plojhar is a Czech novel, written by Julius Zeyer. Written in late 1887 and early 1888, it was first published in 1891. It is a tragedy about a Czech poet living abroad in Greece and Italy, who is incurably ill with tuberculosis after a chest wound suffered in a duel. In an effort to find a muse, the protagonist, Jan Maria Plojhar, has affairs with three women, including a married Romanian called Mrs Dragopulos, described as a femme fatale, and a prostitute called Gemma. Czech history is also a theme of the novel, and Plojhar is used as a symbol of the Czech state. (en)
|
| rdfs:comment
|
- Jan Maria Plojhar is a Czech novel, written by Julius Zeyer. Written in late 1887 and early 1888, it was first published in 1891. It is a tragedy about a Czech poet living abroad in Greece and Italy, who is incurably ill with tuberculosis after a chest wound suffered in a duel. In an effort to find a muse, the protagonist, Jan Maria Plojhar, has affairs with three women, including a married Romanian called Mrs Dragopulos, described as a femme fatale, and a prostitute called Gemma. Czech history is also a theme of the novel, and Plojhar is used as a symbol of the Czech state. (en)
- Román Jan Maria Plojhar s četnými autobiografickými prvky vydal Julius Zeyer poprvé časopisecky v Lumíru roku 1888 a knižně v roce 1891. Impulzem k sepsání románu byla prosba J. V. Sládka, který se na Zeyera obrátil s žádostí o nějaký dlouhý text, který by mohl v Lumíru otisknout. Román vznikl během šesti měsíců na přelomu let 1887 a 1888, v Lumíru začal být tedy vydáván na pokračování ještě před úplným dokončením. Byl tak prvním dílem, které Zeyer napsal ve Vodňanech, kam se utekl z Prahy. Autobiografické prvky v knize nesouvisí jen s autorovým životem, ale s jeho duševním světem a jeho názory na společnost, náboženství a umění. Kniha je považována za autorovo vrcholné literární dílo. (cs)
|
