| dbo:abstract
|
- James MacMillan CBE (Kilwinning, Regne Unit, 16 de juliol de 1959) és un compositor i director d'orquestra escocès. (ca)
- James Loy MacMillan (* 16. července 1959) je skotský klasický skladatel a dirigent. MacMillan se narodil v v Severním Ayrshire, ale do roku 1977 žil ve východním Ayrshire ve městě . Studoval skladbu na Edinburské univerzitě u a a na Durhamské univerzitě u , kde v roce 1987 získal vysokoškolský titul a poté doktorát. V letech 1986 až 1988 učil na v Manchesteru. Po studiích se MacMillan vrátil do Skotska, hodně komponoval, stal se přidruženým skladatelem a často pracoval na vzdělávacích projektech. Jako mladý muž byl krátce členem Ligy mladých komunistů (Young Communist League). V roce 1990 uvedl na Proms premiéru skladby s orchestrem BBC Scottish Symphony Orchestra, čímž se stal šíře známým. byla jednou z mnoha žen popravených ve Skotsku 17. století za čarodějnictví. Podle skladatele „Dílo jménem skotského lidu usiluje o odpuštění a nabízí Isobel Gowdieové milosrdenství a lidskost, která jí byla v posledních dnech jejího života odepřena“. Mezinárodní uznání tohoto díla vyvolalo další významné objednávky, k nimž patří koncert pro bicí, určený pro rovněž skotskou umělkyni . Měl premiéru v roce 1992 a stal se MacMillanovou nejuváděnější prací. Mstislav Rostropovič ho požádal, aby složil také violoncellový koncert, který v roce 1997 premiéroval samotný Rostropovič. K dalším úspěchům patří jeho druhá opera , kterou objednala Velšská národní opera na podzim 2007 a která získala Cenu Královské filharmonie, a St John Passion, pašije společně objednané orchestry London Symphony Orchestra a Boston Symphony Orchestra a poprvé uvedené dirigentem Colinem Davisem v dubnu 2008. V prosinci 2008 MacMillan získal cenu British Composer Award za liturgickou hudbu, a to za skladbu . MacMillanova hudba je naplněna duchovním a politickým rozměrem. Jeho římskokatolická víra inspirovala mnoho z jeho duchovních děl; například Magnificat (1999) a několik mší. MacMillan a jeho manželka jsou dominikánští terciáři a skladatel spolupracoval s , katolickým básníkem, a také s Rowanem Williamsem, arcibiskupem z Canterbury. Jeho snad nejvíce politická práce je Cantos Sagrados (1990) na texty latinskoamerické poezie a , která kombinuje prvky teologie osvobození i konvenčnějších náboženských textů. MacMillan výslovně uvedl, že jeho cílem při psaní této práce bylo zdůraznit „hlubší solidaritu s chudými na tomto subkontinentu“ v kontextu politické represe. Skotská tradiční hudba měla na MacMillana také hluboký vliv a je v jejích pracích často rozeznatelná. Když byl skotský parlament v roce 1999 po 292 letech znovuotevřen, královnu do shromáždění doprovázely fanfáry složené MacMillanem. Několik týdnů po slavnostním zahájení MacMillan v projevu nazvaném „Skotská ostuda“ rázně zaútočil na sektářství ve Skotsku, zejména na tamní protikatolicismus. Jeho mše z roku 2000 byla objednána Westminsterskou katedrálou a obsahuje části, ke kterým se může shromáždění připojit zpěvem. Obdobně ani Mše sv. Anny a Gallowayská mše nevyžadují profesionální hudebníky, protože jsou napsány tak, aby je zvládlo shromáždění účastníků mše. Jednou z MacMillanových nejdůležitějších zakázek (od biskupských konferencí Anglie a Walesu a Skotska) bylo napsat nové zhudebnění mše pro pěvecký sbor a shromáždění věřících, které bylo zpíváno na dvou ze tří mší, jež slavil papež Benedikt XVI. během apoštolské a státní návštěvy Velké Británie v roce 2010. Nejprve se MacMillanova hudba zpívala při mši v Bellahouston Parku v Glasgowě 16. září, a pak znovu při mši u příležitosti blahořečení Johna Henryho Newmana v Cofton Parku v Birminghamu 19. září. MacMillan byl také pověřen, aby zhudebnil text Tu es Petrus (Matouš 16,18) pro papežův vstup při mši ve Westminsterské katedrále dne 18. září. MacMillan byl skladatel a dirigentem orchestru v letech 2000 až 2009, poté nastoupil na pozici hlavního hostujícího dirigenta v . Jeho spolupráce s Michaelem Symmonsem Robertsem pokračovala jeho druhou operou, The Sacrifice (Oběť), založenou na starověkých velšských příbězích za sbírky , kterou premiérovala Velšská národní opera na podzim 2007. Sundogs, rozsáhlé dílo pro sbor a cappella, také využívající texty Symmonse Robertse, měla premiéru v srpnu 2006 a provedl je vokální soubor Contemporary Vocal Ensemble americké univerzity . MacMillan je čestným členem Blackfriars Hall na Oxfordské univerzitě. Je patronem St Mary's Music School v Edinburghu, Schola Cantorum na London Oratory School spolu se a princeznou z Kentu a byl jmenován spolu s a Johnem Wilsonem patronem The British Art Music Series a Schola Cantorum Školy kardinála Vaughana. V roce 2004 byl MacMillan vyznamenán Řádem britského impéria (CBE) a v roce 2015 pasován na rytíře (titul Sir). V roce 2008 se MacMillan stal čestným patronem projektu Londýnského komorního orchestru LCO New: Explore, který zkoumá propojení mezi hudbou a jinými uměleckými formami a podporuje nové kreativní talenty v oblasti hudební skladby. Působí také jako čestný prezident Bearsdenského sboru. MacMillan je ženatý a má dvě dcery a syna. Měl také vnučku Saru Marii, která trpěla . O jejím krátkém životě řekl: „Byli jsme požehnáni a proměněni díky tomu, že jsme poznali a milovali Saru a že i ona nás poznávala a milovala.“ (cs)
- Sir James Loy MacMillan (* 16. Juli 1959 in Kilwinning, North Ayrshire) ist ein schottischer Komponist und Dirigent klassischer Musik. (de)
- James MacMillan CBE (Kilwinning, Escocia, 16 de julio de 1959) es un compositor y director de orquesta escocés. Aunque nacido en Kilwinning, North Ayrshire, vivió en East Ayrshire ciudad de Cumnock hasta 1977. Estudió composición en la Universidad de Edimburgo con . Estudió en la Universidad de Durham con John Casken graduándose como Ph.D en 1987. Fue profesor de música en la Universidad de Mánchester a partir de 1986-1988. Después de acabar sus estudios, MacMillan volvió a Escocia, componiendo de manera prolífica, y fue compositor asociado con la Scottish Chamber Orchestra, a menudo trabajando en proyectos de educación. Debido al éxito creciente de la BBC Scottish Symphony Orchestra tuvieron la atención de estrenarle en los Proms de 1990. Isobel Gowdie que fue una de las muchas mujeres ejecutadas por brujería en el siglo XVII en Escocia. Según el compositor, «el trabajo anhela la absolución y ofrece a Isobel Gowdie la misericordia y la humanidad que se le negaba en los últimos días de su vida». El reconocimiento internacional de la obra Veni, Veni, Emmanuele, estrenada en 1992 impulsó más comisiones de perfil alto, en Escocia tanto para MacMillan como para Evelyn Glennie aunque MacMillan realizó la mayoría del trabajo. Mstislav Rostropóvich le propone componer un Concierto para violonchelo, el cual fue estrenado por el mismo Rostropovich en 1997. Sus éxitos más recientes incluyen su segunda ópera, El sacrificio, encargada por la Òpera Nacional de Gales, el otoño de 2007, que ganó el Premio de la Royal Philharmonic Society: la Orquesta Sinfónica de Londres y la Orquesta Sinfónica de Boston la interpretaron conjuntamente en la Pasión según San Juan. Católico devoto, MacMillan opina que en las últimas décadas, la música litúrgica católica se ha transformado en algo «risible» porque se ha apartado del estándar de la liturgia católica. Para la visita que Benedicto XVI realizara a Gran Bretaña en 2010, MacMillan compuso la obra Tu es Petrus (Tú eres Pedro). (es)
- Sir James Loy MacMillan, CBE (born 16 July 1959) is a Scottish classical composer and conductor. (en)
- James MacMillan, né le 16 juillet 1959 à Kilwinning en Écosse, est un compositeur et chef d'orchestre écossais. (fr)
- Sir James MacMillan (Kilwinning, 16 luglio 1959) è un compositore e direttore d'orchestra scozzese. (it)
- James MacMillan ( (North Ayrshire), 16 juli 1959) is een Schotse componist, dirigent en muziekpedagoog. Tot 1977 woonde hij in . (nl)
- Джеймс Макмиллан (англ. James MacMillan; род. 16 июля 1959, Килуиннинг, Норт-Эршир) — современный шотландский композитор и дирижёр, работающий в жанре классической музыки. (ru)
- James MacMillan CBE, född 16 juli 1959 i Kilwinning, North Ayrshire, är en brittisk (skotsk) tonsättare och dirigent. (sv)
|
| rdfs:comment
|
- James MacMillan CBE (Kilwinning, Regne Unit, 16 de juliol de 1959) és un compositor i director d'orquestra escocès. (ca)
- Sir James Loy MacMillan (* 16. Juli 1959 in Kilwinning, North Ayrshire) ist ein schottischer Komponist und Dirigent klassischer Musik. (de)
- Sir James Loy MacMillan, CBE (born 16 July 1959) is a Scottish classical composer and conductor. (en)
- James MacMillan, né le 16 juillet 1959 à Kilwinning en Écosse, est un compositeur et chef d'orchestre écossais. (fr)
- Sir James MacMillan (Kilwinning, 16 luglio 1959) è un compositore e direttore d'orchestra scozzese. (it)
- James MacMillan ( (North Ayrshire), 16 juli 1959) is een Schotse componist, dirigent en muziekpedagoog. Tot 1977 woonde hij in . (nl)
- Джеймс Макмиллан (англ. James MacMillan; род. 16 июля 1959, Килуиннинг, Норт-Эршир) — современный шотландский композитор и дирижёр, работающий в жанре классической музыки. (ru)
- James MacMillan CBE, född 16 juli 1959 i Kilwinning, North Ayrshire, är en brittisk (skotsk) tonsättare och dirigent. (sv)
- James Loy MacMillan (* 16. července 1959) je skotský klasický skladatel a dirigent. MacMillan se narodil v v Severním Ayrshire, ale do roku 1977 žil ve východním Ayrshire ve městě . Studoval skladbu na Edinburské univerzitě u a a na Durhamské univerzitě u , kde v roce 1987 získal vysokoškolský titul a poté doktorát. V letech 1986 až 1988 učil na v Manchesteru. Po studiích se MacMillan vrátil do Skotska, hodně komponoval, stal se přidruženým skladatelem a často pracoval na vzdělávacích projektech. Jako mladý muž byl krátce členem Ligy mladých komunistů (Young Communist League). (cs)
- James MacMillan CBE (Kilwinning, Escocia, 16 de julio de 1959) es un compositor y director de orquesta escocés. Aunque nacido en Kilwinning, North Ayrshire, vivió en East Ayrshire ciudad de Cumnock hasta 1977. Estudió composición en la Universidad de Edimburgo con . Estudió en la Universidad de Durham con John Casken graduándose como Ph.D en 1987. Fue profesor de música en la Universidad de Mánchester a partir de 1986-1988. Según el compositor, «el trabajo anhela la absolución y ofrece a Isobel Gowdie la misericordia y la humanidad que se le negaba en los últimos días de su vida». (es)
|
