| dbo:abstract
|
- Základy českého chemického názvosloví a terminologie vznikly během 20. a 30. let 19. století. Tato první názvoslovná pravidla se přizpůsobovala stavbě českého jazyka. Vzhledem k tomu, že pocházela od jediného autora, poskytovala tím konzistentní způsob pojmenovávání chemických sloučenin. Postupem času se rozsah názvosloví značně rozšířil, přičemž se do něj v posledních dobách promítla doporučení Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC). Na rozdíl od terminologie používané v biologii a medicíně zůstává chemické názvosloví bližší češtině. Používá českou výslovnost a pravidla skloňování, vyvinulo si však vlastní, velmi komplexní systém morfémů (převzatých z řečtiny a latiny), gramatiky, syntaxe, interpunkce a využívání závorek a číslic. Některé pojmy (jako etanol – ethanol) používají fonetickou transkripci, avšak jejich pravopis není jednoznačný. (cs)
- Foundations of the Czech chemical nomenclature (official term in Czech: české chemické názvosloví) and terminology were laid during the 1820s and 1830s. These early naming conventions fit the Czech language and, being mostly work of a single person, provided a consistent way to name chemical compounds. Over time, the nomenclature expanded considerably, following the recommendations by the International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) in recent era. Unlike the nomenclature that is used in biology or medicine, the chemical nomenclature stays closer to the Czech language, uses Czech pronunciation and inflection rules but developed its own, very complex, system of morphemes (taken from Greek and Latin), grammar, syntax, punctuation and use of brackets and numerals. Certain terms (such as etanol - ethanol) use the phonetic transcription, but the rules for spelling are inconsistent. (en)
- Los fundamentos de la nomenclatura química checa (término oficial en checo: české chemické názvosloví) y de su terminología, se establecieron durante las décadas de 1820 y 1830. Estas primeras convenciones se adaptaron a la lengua checa, y siendo mayoritariamente el trabajo de una sola persona, proporcionaron un sistema coherente de nombrar compuestos químicos. Con el tiempo, la nomenclatura se expandió considerablemente, siguiendo las recomendaciones establecidas por la Unión Internacional de Química Pura y Aplicada (IUPAC) en épocas más recientes. A diferencia de la nomenclatura utilizada en biología o medicina, la nomenclatura química ha permanecido más cerca de la lengua checa, utilizando las reglas de inflexión y pronunciación checas pero desarrollando su propio sistema, muy complejo, de morfemas (tomados del griego y del latín), gramática, sintaxis, puntuación y uso de paréntesis y números. Ciertos términos (como por ejemplo etanol) utilizan una transcripción fonética, pero las reglas para deletrearlos son inconsistentes. (es)
|
| rdfs:comment
|
- Základy českého chemického názvosloví a terminologie vznikly během 20. a 30. let 19. století. Tato první názvoslovná pravidla se přizpůsobovala stavbě českého jazyka. Vzhledem k tomu, že pocházela od jediného autora, poskytovala tím konzistentní způsob pojmenovávání chemických sloučenin. Postupem času se rozsah názvosloví značně rozšířil, přičemž se do něj v posledních dobách promítla doporučení Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC). (cs)
- Foundations of the Czech chemical nomenclature (official term in Czech: české chemické názvosloví) and terminology were laid during the 1820s and 1830s. These early naming conventions fit the Czech language and, being mostly work of a single person, provided a consistent way to name chemical compounds. Over time, the nomenclature expanded considerably, following the recommendations by the International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) in recent era. (en)
- Los fundamentos de la nomenclatura química checa (término oficial en checo: české chemické názvosloví) y de su terminología, se establecieron durante las décadas de 1820 y 1830. Estas primeras convenciones se adaptaron a la lengua checa, y siendo mayoritariamente el trabajo de una sola persona, proporcionaron un sistema coherente de nombrar compuestos químicos. Con el tiempo, la nomenclatura se expandió considerablemente, siguiendo las recomendaciones establecidas por la Unión Internacional de Química Pura y Aplicada (IUPAC) en épocas más recientes. (es)
|
