| dbo:abstract
|
- Seznam upálených je seznam zatvrzelých nebo znovu upadlých heterodoxních, které církev, především katolická, nechala upálit. Je seřazen chronologicky, podle data popravy. Na hispánském poloostrově auto-da-fé probíhala v letech 1481–1826, v Mexiku v letech 1528–1850.
* († 1118) – mnich a lékař, vůdce bogomilů v Konstantinopoli; v roce 1115 ho císař Alexios I. Komnenos uvěznil, a protože se nezřekl svých bludů, byl upálen.
* Arnold z Brescie († 1155) – italský augustiniánský mnich, vůdce protipapežského povstání v Římě
* Heinrich Minnike († 1227) – probošt z Goslaru odsouzený pro kacířství a čarodějnictví inkvizitorem Konrádem z Marburku
* 225 albigenských obránců hradu Montségur († 1244).
* († 1300) – mladý řemeslník ze vsi Alzana u Parmy, zakladatel hnutí tzv. apoštolských bratří, které vzniklo koncem 13. století v severní Itálii pod vlivem učení Jáchyma z Fiore. Kázal život v apoštolské prostotě, chudobě a blízký příchod království Božího. V roce 1300 byl jako kacíř v Parmě upálen.
* Manfréda z Pirovana († 1300) – vůdkyně heterodoxního křesťanského hnutí vilemínitů
* (Andrea Saramita, † 1300) – milánský měšťan, představitel křesťanského hnutí vilemínitů. Byl upálen jako kacíř.
* Fra Dolcino († 1307) – piemontský náboženský a sociální rebel, vůdce protifeudálního povstání.
* Marguerite Porete († 1310) – francouzská mystička, autorka Zrcadla čistých duší.
* Jacques de Molay (1243–1314) – velmistr templářů upálen spolu se svými muži
* Guillaume Bélibaste († 1321) – poslední známý vůdce katarů z Languedocu, roku 1321 byl zajat inkvizicí a upálen ve vesnici Villerouge-Termenès
* Jan Hus (1371–1415) – český teolog a církevní reformátor odsouzený Kostnickým koncilem.
* Jeroným Pražský (1365–1416) – český filosof a církevní reformátor odsouzený Kostnickým koncilem.
* († 1417) – anglický šlechtic, vůdce lollardů. Dne 14. prosince 1417 byl odsouzen jako zrádce a nenapravitelný kacíř k smrti upálením. Ještě téhož dne byl popraven, není však jisté, zda byl upálen zaživa. Patrně byl napřed oběšen a pak bylo jeho tělo spáleno.
* Mikuláš z Drážďan († 1417) – německý teolog, jenž působil též v Praze
* († listopad 1419) – původně dominikánský mnich, pak husitský kněz. Dostal se do rukou německých katolíků a ti ho jako kacíře v Bavorsku upálili.
* dva břevnovští benediktýni (6. června 1420) – upáleni tábority, poněvadž nechtěli souhlasit s přijímáním z kalicha
* († 7. 7.1420) – farář v Arnoštovicích byl z podnětu rakouského vévody Albrechta upálen pro podávání eucharistie pod obojí způsobou. Spolu s ním byl upálen jeho vikář a několik husitů: tři staří sedláci a čtyři děti ve věku od sedmi do jedenácti let.
* († 28. 7.1420) – farář v Chelčicích byl pro podávání eucharistie pod obojí způsobou spolu s dalším knězem uvězněn a vyšetřován v Českých Budějovicích; nakonec byli oba jako kacíři za městem upáleni.
* Petr z Drážďan († po roce 1420) – německý reformační teolog, jenž působil též v Praze
* Petr Hromádka († únor 1421) – upálen spolu se dvěma kněžími táborskými v Chrudimi
* Petr Kániš (duben 1421) – upálen s více než 40 stoupenci
* (16. 5. 1421) – dne 15. května 1421 se Jaroměř poddala husitskému vojsku. Následujícího dne (16. 5.) bylo upáleno jedenadvacet kněží, kteří nechtěli souhlasit se čtyřmi artikuly. Dle tvrzení Ludolfa Zaháňského probošt Štěpán prý obdržel milost, ale odmítl ji, neboť chtěl trpět s ostatními.
* Martin Húska (srpen 1421) – radikální táborský kněz, hlasatel pikartských a chiliastických názorů, upálen v Roudnici nad Labem.
* (také Draendorf, † 17.2.1425) – urozený Sas, jenž v letech 1411–1421 pobýval v českých zemích a od roku 1417 působil jako kněz v jižních Čechách. Po návratu do Německa byl jako hlasatel myšlenek Viklefa a valdenských pronásledován inkvizicí a 17. února 1425 v Heidelbergu upálen.
* (také Turnov či Turnau, † 11.6.1425) – syn bohatého pruského měšťana. Studoval v Praze a v Boloni, kde získal titul bakaláře. Ve Špýru se stal lektorem katedrální školy. Za propagaci husitských názorů byl upálen v Udenheimu dne 11. června 1425.
* Sv. Johanka z Arku (1412–1431)
* Pavel Kravař († 1433) – lékař, husitský emisar, upálen ve Skotsku jako kacíř 23. července 1433
* táborité a sirotci zajatí v bitvě u Lipan (1434)
* Hans Böhm (1458–1476) – německý lidový kazatel a náboženský blouznivec
* Girolamo Savonarola (1452–1498)
* († 8.8.1523) – francouzský řeholník z řádu augustiniánů, později stoupenec Martina Luthera. Byl odsouzen k smrti jako kacíř a upálen. Je považován za první oběť pronásledování protestantů (hugenotů) ve Francii.
* Michael Sattler († 20.5.1527) – původně benediktinský mnich, později jeden z prvních vůdců novokřtěneckého hnutí. Upálen jako kacíř v květnu 1527.
* Balthasar Hubmaier (1485–1528) – doktor teologie, anabaptista – moravský habán
* , [uváděn i jako Mittermaier či Niedermaier] († 1529) – spolu s dalšími několika desítkami novokřtěnců byli v roce 1529 jako kacíři odsouzeni k smrti v Linci. Někteří odsouzenci byli upáleni, jiní byli sťati. Prameny neumožňují určit, jakého způsobu popravy bylo užito u jednotlivých členů skupiny.
* († 2.6.1529) – novokřtěnec, upálen jako kacíř 2. června 1529.
* George Blaurock (1491–1529) – švýcarský novokřtěnec, původně katolický kněz. Upálen jako kacíř 6. září 1529.
* († 6.9.1529) – novokřtěnec, upálen jako kacíř 6. září 1529.
* (1500–1532) – Žid, marrano a odpadlík od křesťanství; byl odsouzen k smrti a upálen.
* William Tyndale (1490–1536) – popraven za překlad Bible do angličtiny snahou Jindřicha VIII. a anglikánské církve
* Jakob Hutter († 1536) – anabaptista – moravský habán
* († 22.5.1538) – katolík, odpůrce církevní politiky Jindřicha VIII.
* († 9.9.1538) – novokřtěnec, jenž byl spolu s třemi svými souvěrci upálen jako kacíř dne 9. září 1538
* († listopad 1539) – mexický šlechtic a učenec, bratr posledního vládce města Texcoco, pokoušel se najít kompromis mezi přijetím křesťanství a předkolumbovským náboženstvím svého lidu. Byl upálen na příkaz prvního mexického biskupa Juana de Zumárragy a stal se první obětí španělské inkvizice v Novém světě.
* († asi 1544) – španělský protestant
* (1513–1546) – skotský náboženský reformátor, protestant, upálen jako kacíř 1. března 1546
* Étienne Dolet (1509–1546) – francouzský humanista, obviněn z ateismu, upálen jako kacíř 3. srpna 1546 v Paříži
* (také Boucher, † 2.5.1550) – anglická anabaptistka, která byla upálena jako kacířka 2. května 1550.
* Michael Servetus (1511–1553) – lékař, teolog upálený jako unitář ženevskými kalvinisty
* Cornelio da Montalcino († 1554) - italský františkánský mnich židovského původu, oběť justiční vraždy.
* (1485–16.10.1555) – protestantský teolog upálený za vlády Marie Krvavé
* (1500–16.10.1555) – protestantský teolog upálený za vlády Marie Krvavé
* Thomas Cranmer (1489–1556) – anglikánský arcibiskup z Canterbury upálený za vlády Marie Krvavé
* Antonio Herrezuelo (1513–1559) – španělský právník, který konvertoval k luteránství. Byl upálen Španělskou inkvizicí spolu s knězem Augustínem de Cazalla a dalšími třinácti muži.
* Pietro Carnesecchi (1508–1567) – italský aristokrat, humanista a papežský sekretář, jenž sympatizoval s protestantskými myšlenkami. Věznila ho inkvizice; jako kacíř byl dne 1. října 1567 veřejně sťat a jeho tělo bylo spáleno.
* Aonio Paelario († 1570) - italský humanista a básník, od roku 1555 profesor řecké a latinské literatury v Miláně. Protože sympatizoval s protestantskými myšlenkami a popíral existenci očistce, byl od roku 1667 vězněn inkvizicí, odsouzen jako kacíř a v červnu 1670 v Římě upálen.
* Leonor de Cisneros (1536–1568) – španělská šlechtična, která konvertovala k luteránství.
* Giordano Bruno (1548–1600) – italský dominikánský mnich a filozof. Pro obvinění z kacířství ho věznila inkvizice, dne 17. února 1600 byl upálen zaživa.
* Fulgenzio Manfredi († 1610) – italský (benátský) minorita a kazatel, za to, že veřejně odsoudil papežský interdikt nad Benátskou republikou roku 1606, byl zatčen inkvizicí a 5. července 1610 upálen zaživa na témže místě jako o deset let dříve Giordano Bruno.
* Giulio Cesare Vanini (1585–1619) – italský humanista a filosof, působící ve Francii, byl stoupencem panteismu, 9. února 1619 byl v Toulouse upálen pro bezbožnost
* († 20.4.1632) – francouzský protestantský pastor, upálený ženevskými kalvinisty.*
* Manuel Bautista Pérez (1589–1639) - portugalsko-španělský obchodník a bankéř židovského původu, který zbohatl na transatlantickém obchodu s otroky. Usadil se v Limě, kde byl roku 1635 pro podezření z tajného praktikování judaismu zatčen inkvizicí a o čtyři roky později při velkém autodafé upálen společně s lékařem Franciscem Maldonadem da Silva a dalšími deseti muži židovského původu, dalších 51 odsouzených bylo při tomto autodafé potrestáno bičováním, uvězněním nebo vypovězením.
* Isaac de Castro Tartas (1623–1647) - mladík z katolické rodiny židovského původu žijící v Amsterdamu, roku 1641 se usadil v Brazílii, kvůli židovskému původu byl pronásledován portugalskou inkvizicí a 15. prosince 1647 v Lisabonu upálen. Na popravišti se přihlásil k judaismu a zemřel jako židovský mučedník.
* Protopop Avvakum (1620–1682) – pravoslavný kněz, vůdce starověrců, po mnohaletém vyhnanství na Sibiři a věznění v pevnosti byl upálen.
* Kryštof Alois Lautner (1622–1685) – šumperský děkan obviněný z čarodějnictví
* (1651–1689) – slezský barokní básník, luteránský mystik, odsouzený pravoslavnou církví během svého pobytu v Rusku
* (1684–1706) – vůdkyně povstání proti Portugalcům v Kongu. Stala se iniciátorkou nového křesťanského hnutí a hlásala, že Ježíš Kristus se narodil v Kongu. Byla upálena jako kacířka na příkaz kapucínských mnichů.
* (1625–1721) – upálena v Madridu z podnětu inkvizice za kacířství a za tajné praktikování židovského náboženství.
* († 6.4.1724) – sicilská jeptiška a mystička, která prohlašovala, že prožila sexuální styk s Ježíšem Kristem, byla vězněna inkvizicí skoro 25 let a nakonec upálena.
* († 23.12.1736) – španělská židovská konvertitka, která se vystěhovala do Peru, oběť justiční vraždy.
* António José da Silva (1705–1739) – Žid, marrano, spisovatel komedií. Pro kacířství byl vězněn inkvizicí a po dvou letech odsouzen k smrti. Upálen byl 18. října 1739, jeho manželka nedlouho po něm.
* (1701–1738) – ruský šlechtic a námořní kapitán, který roku 1736 konvertoval k judaismu. Byl odsouzen k smrti společně s rabínem Borochem Lejbovem, který ho ke konverzi přiměl. Oba byli upáleni před budovou Admirality v Sankt Petěrburgu na přímý rozkaz carevny Anny Ivanovny.
* Kisjakbika Bayryasova (1676–1739) – baškirská žena, která konvertovala ke křesťanství, ale dál praktikovala muslimské rituály. Byla zajata kozáky a upálena v Jekatěrinburgu. Poslední osoba upálená za kacířství pravoslavnou církví.
* Jan Pita († 18. 12. 1748), krejčí z Chudenic, vůdce kacířské sekty „Izraelitů", byl odsouzen k smrti upálením. Poprava se konala dne 18. prosince 1748; po vyvedení z vězení odsouzence zašili do hovězí kůže a byl smýkán koněm až na popravní místo. Tam mu vytrhli jazyk, načež byl vložen na hranici a upálen. Popraveno bylo i několik dalších členů sekty.
* Mendl Götzl († 7. 3. 1750) – rabín z Nového Bydžova (někdy uváděn i jako Mendel), byl jako jeden z představitelů kacířské sekty „Izraelitů" odsouzen k smrti a 7. března 1750 byl v Praze, jako poslední odsouzenec v Českých zemích, zaživa upálen.
* (1689–1761) - italský jezuitský misionář působící v Portugalsku, stal se obětí politické hry portugalského prvního ministra Sebastiána, markýze de Pombal, který roku 1758 využil údajný atentát na portugalského krále jako záminku likvidaci svých soupeřů z řad portugalské šlechty i jezuitského řádu, během následujících represí, na nichž se podílel markýzův bratr zastávající úřad velkého inkvizitora, bylo v letech 1759-1761 upáleno více než 10 jezuitů, z nichž nejvýznamnějším byl právě Malgrida.
* François-Jean de la Barre (1745–1766) – francouzský šlechtic, volnomyšlenkář, odsouzený za rouhání k trestu smrti upálením. Dne 1. července 1766 byl sťat a jeho tělo bylo spáleno i s výtiskem Voltairova Filozofického slovníku, jenž byl u odsouzence nalezen.
* († 24.8.1781) – španělská mystička, nevidomá žena ze Sevilly, která prožila zjevení Panny Marie, jedna z posledních obětí upálených Španělskou inkvizicí
* (1778–1826) – učitel z Valencie, který hlásal deismus. Poslední člověk odsouzený k smrti Španělskou inkvizicí. Byl oběšen a jeho tělo potom spáleno na hranici. (cs)
- تضم هذه القائمة أشخاصًا أُحرقوا على أيدي أتباع ديانات مختلفة بعد إدانتهم بالهرطقة. لا بد أن نراعي أن بعض من أعدموا حرقًا بتهمة الهرطقة كان إعدامهم في الحقيقة ذا خلفية سياسية، كالشاعر الألماني والقائد جاك دي مولاي، الأستاذ الأكبر لفرسان الهيكل. في أوروبا المسيحية في العصور الوسطى، كان الحكم بالإعدام حرقًا يصدر من الكنيسة، غير أن المحكوم عليه كان يسلم إلى السلطات المدنية لتنفيذ الحكم فيه؛ إذ كان رجال الدين ممنوعين بحكم القانون الديني من تنفيذ أحكام الإعدام. (ar)
- Listo de kondamnitoj pro herezo, en kiu estas entenataj personoj ŝtiparumitaj aŭ ekzekutitaj aŭ simple mortokondamnitaj iniciate de la diversaj kristanaj konfesioj, post kondamno pro herezo. En ĝi ne inkluziviĝas personoj bruligitaj pro aliaj krimoj, kiel, ekzemple, en la Ĉasado de la sorĉistinoj. Notindas ankaŭ ke kelkaj de tiuj viktimoj estis ŝtiparumitaj pro politikaj motivoj dum la akuzoj pri herezo estis simplaj oficialaj ŝajnigoj, kiel okazis por Quirinus Kuhlmann, Jacques de Molay kaj Johana de Arko. Aldonindas ke ĉiam la kondamnoj kaj ekzekutoj okazis pro ordono de la Inkvizicio. Krome tiu listo nombras personojn kondamnitajn pro herezo sed ne ekzekutitajn. Listo, do, en evoluo. (eo)
- This is a list of people burned after being deemed heretics by different Christian Churches. The list does not attempt to encompass the list of those executed by burning for other reasons (such as victims of witch hunts or other persecutions). The Catholic Encyclopedia states that "with the formal recognition of the Church by the State and the increase of ecclesiastical penalties proportioned to the increase of ecclesiastical offences, came an appeal from the Church to the secular arm for aid in enforcing the said penalties, which aid was always willingly granted...deviations from the Catholic Faith, were by the State made punishable in civil law and secular penalties were attached to them." Canon 3 of the Ecumenical Fourth Council of the Lateran, 1215 required secular authorities to "exterminate in the territories subject to their jurisdiction all heretics" pointed out by the Catholic Church, resulting in the inquisitor executing certain people accused of heresy. Some laws allowed the civil government to employ punishment. After they were convicted by the Church, they were turned over to the local government for execution because of religious restrictions that kept ecclesial clergy from actually carrying out the executions. During the Leipzig Debate prior to his ex-communication, then-Catholic priest Martin Luther made commentary against the morality of burning heretics to death. His position was summarized as "Haereticos comburi est contra voluntatem Spiritus" (It is contrary to the Spirit to burn heretics). As such, it was one of the statements specifically censured in the 1520 papal bull Exsurge Domine. When he failed to accept the bull and give a broad recantation of his writings, he was excommunicated in the subsequent 1521 papal bull Decet Romanum Pontificem. (en)
- Questa lista è suscettibile di variazioni e potrebbe non essere completa o aggiornata. Il rogo di Giovanna d'Arco Questa lista contiene le persone condannate all'ultimo supplizio per "eresia".Non vengono elencate quelle persone condannate alla prigione, temporanea o perpetua, quelle condannate al remo, a mutilazioni, alla sola confisca dei beni, a pene varie penitenziali. (it)
- Essa lista contém pessoas executadas por heresia por vários grupos religiosos. (pt)
- 此列表中的人物在被各種宗教團體視為異端後燒死。有一些是政治迫害。本表並未列出所有受火刑者；並且，本表中的某些受害者，例如 Quirinus Kuhlmann 和雅克·德·莫萊主要是因政治目的而被處死。 (zh)
- Список містить імена людей, яких спалили живцем, після того як їх оголосили єретиками. Не рідкістю були такі випадки, коли жертвами були політичні особи, такі як Жак де Моле (останній магістр ордену Тамплієрів), (письменник та поет), Ян Гус (національний герой Чехії) та Жанна д’Арк (національний герой Франції). Всі звинувачення в єресі були лише для виправдання їхньої страти. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- تضم هذه القائمة أشخاصًا أُحرقوا على أيدي أتباع ديانات مختلفة بعد إدانتهم بالهرطقة. لا بد أن نراعي أن بعض من أعدموا حرقًا بتهمة الهرطقة كان إعدامهم في الحقيقة ذا خلفية سياسية، كالشاعر الألماني والقائد جاك دي مولاي، الأستاذ الأكبر لفرسان الهيكل. في أوروبا المسيحية في العصور الوسطى، كان الحكم بالإعدام حرقًا يصدر من الكنيسة، غير أن المحكوم عليه كان يسلم إلى السلطات المدنية لتنفيذ الحكم فيه؛ إذ كان رجال الدين ممنوعين بحكم القانون الديني من تنفيذ أحكام الإعدام. (ar)
- Listo de kondamnitoj pro herezo, en kiu estas entenataj personoj ŝtiparumitaj aŭ ekzekutitaj aŭ simple mortokondamnitaj iniciate de la diversaj kristanaj konfesioj, post kondamno pro herezo. En ĝi ne inkluziviĝas personoj bruligitaj pro aliaj krimoj, kiel, ekzemple, en la Ĉasado de la sorĉistinoj. Notindas ankaŭ ke kelkaj de tiuj viktimoj estis ŝtiparumitaj pro politikaj motivoj dum la akuzoj pri herezo estis simplaj oficialaj ŝajnigoj, kiel okazis por Quirinus Kuhlmann, Jacques de Molay kaj Johana de Arko. Aldonindas ke ĉiam la kondamnoj kaj ekzekutoj okazis pro ordono de la Inkvizicio. Krome tiu listo nombras personojn kondamnitajn pro herezo sed ne ekzekutitajn. Listo, do, en evoluo. (eo)
- Questa lista è suscettibile di variazioni e potrebbe non essere completa o aggiornata. Il rogo di Giovanna d'Arco Questa lista contiene le persone condannate all'ultimo supplizio per "eresia".Non vengono elencate quelle persone condannate alla prigione, temporanea o perpetua, quelle condannate al remo, a mutilazioni, alla sola confisca dei beni, a pene varie penitenziali. (it)
- Essa lista contém pessoas executadas por heresia por vários grupos religiosos. (pt)
- 此列表中的人物在被各種宗教團體視為異端後燒死。有一些是政治迫害。本表並未列出所有受火刑者；並且，本表中的某些受害者，例如 Quirinus Kuhlmann 和雅克·德·莫萊主要是因政治目的而被處死。 (zh)
- Список містить імена людей, яких спалили живцем, після того як їх оголосили єретиками. Не рідкістю були такі випадки, коли жертвами були політичні особи, такі як Жак де Моле (останній магістр ордену Тамплієрів), (письменник та поет), Ян Гус (національний герой Чехії) та Жанна д’Арк (національний герой Франції). Всі звинувачення в єресі були лише для виправдання їхньої страти. (uk)
- Seznam upálených je seznam zatvrzelých nebo znovu upadlých heterodoxních, které církev, především katolická, nechala upálit. Je seřazen chronologicky, podle data popravy. Na hispánském poloostrově auto-da-fé probíhala v letech 1481–1826, v Mexiku v letech 1528–1850. (cs)
- This is a list of people burned after being deemed heretics by different Christian Churches. The list does not attempt to encompass the list of those executed by burning for other reasons (such as victims of witch hunts or other persecutions). The Catholic Encyclopedia states that "with the formal recognition of the Church by the State and the increase of ecclesiastical penalties proportioned to the increase of ecclesiastical offences, came an appeal from the Church to the secular arm for aid in enforcing the said penalties, which aid was always willingly granted...deviations from the Catholic Faith, were by the State made punishable in civil law and secular penalties were attached to them." Canon 3 of the Ecumenical Fourth Council of the Lateran, 1215 required secular authorities to "exte (en)
|
