| dbo:abstract
|
- Badatelsky orientovaná výuka je činnost učitele a žáka zaměřená na rozvoj znalostí, dovedností a postojů na základě aktivního a relativně samostatného poznávání skutečnosti žákem, kterou se sám učí objevovat a objevuje. Částečně se překrývá s problémovou výukou, avšak jedná se o dvě netotožná pojetí výuky. Jedná se o moderní a charakteristické pojetí výuky, které může zahrnovat různé výukové metody, jejichž skladba není jednotně daná ani z hlediska pestrosti, tak ani z hlediska pořadí. Zahrnuje jak činnost učitele, která spočívá ve vytváření vhodných učebních situací, tak i činnost žáka - bádání, prostřednictvím kterého poznává okolní svět. Pojem badatelsky orientovaná výuka je v české pedagogické teorii doposud málo zakotven. V oblasti výuky přírodovědných a technických předmětů již ale zdomácněl, na což reaguje i pedagogický výzkum. V anglicky mluvících zemích se lze setkat s termíny inquiry-based instruction a enquiry-based instruction, které jsou však významově totožné a rozdíly jsou dány historickým vývojem angličtiny. Původ inquiry je v latině, inquīrō = vyhledávat, pátrat po něčem. V pedagogickém kontextu je žádoucí striktně rozlišovat mezi badatelsky orientovanou výukou, angl. inquiry-based instruction, badatelsky orientovaným učením, angl. inquiry-based learning, a badatelsky orientovaným vyučováním, inquiry-based teaching. Výsledkem bádání žáka jsou subjektivně nové objevy, které již společnost zná, avšak pro žáka mají velký význam. Badatelsky orientovanou výuku je možné implementovat v rámci většiny vyučovacích předmětů (především přírodovědných a technických) a na všech úrovních vzdělávání. Využití badatelsky orientované výuky v matematice se věnuje např. dr. Libuše Samková. Výzkumy však ukazují, že jsou nezbytné specifické kompetence učitele.. (cs)
- التعليم المستند إلى الاستقصاء هو مصطلح يصف طرقًا للتعلم تستند إلى فكرة أن الأشخاص عندما يُقدم لهم سيناريو أو مشكلة وتتم مساعدتهم من خلال وسيط مساعد (facilitator)، سيقومون بالتعرّف على المشكلات وبحثها لتطوير معارفهم أو حلولهم. يشمل التعليم المستند إلى الاستقصاء التعليم المستند إلى حل المشكلات، ويمكن استخدامه في المشاريع والتحقيقات التي تجرى على نطاق صغير وأيضًا البحث. (ar)
- Η διερευνητική μάθηση (inquiry-based learning) στηρίζεται κυρίως στις αναζητήσεις, απορίες και ερωτήσεις των µαθητών παρά στη παρουσίαση της διδακτέας ύλης από τον εκπαιδευτικό. Στόχος της διερευνητικής μάθησης είναι η μετατόπιση του βάρους της διδασκαλίας στη διδακτική διαδικασία με διερευνητικές μεθόδους ώστε ο μαθητής να εμπλακεί προσωπικά στη γνωστική διαδικασία και να μάθει πώς να μαθαίνει μόνος του. Η διερευνητική μάθηση σχετίζεται με τη διερευνητική διδασκαλία (inquiry teaching), η οποία συνιστά μία "μορφή διδασκαλίας με την οποία οι εκπαιδευτικοί παρέχουν στους μαθητές και τις μαθήτριες πληροφορίες, εμπειρίες ή προβλήματα που λειτουργούν ως βάση για τις ερευνητικές δραστηριότητες των μαθητών/-τριών. Οι μαθητές/-τριες δημιουργούν υποθέσεις ή πιθανές λύσεις, συλλέγουν σχετικά δεδομένα και τα αξιολογούν για να καταλήξουν σε ένα συμπέρασμα" (el)
- Forschendes Lernen ist ein hochschuldidaktisches Format, bei dem die Studierenden im Rahmen von Seminaren oder Projekten selbst forschen. Die Verzahnung von Lehre und Forschung rückt Forschendes Lernen in das weite Spektrum forschungsbezogener Lehre. Da Studierende sich selbständig Wissen erarbeiten und es damit konstruieren, zählt Forschendes Lernen zur Gruppe der konstruktivistisch-orientierten Lehr-Lernformen. Auch für die Schule gibt es Konzepte für das Forschende Lernen als Weiterentwicklung des Entdeckenden Lernens. Viele Schülerwettbewerbe beruhen darauf wie Jugend forscht oder der Geschichtswettbewerb des Bundespräsidenten, den die Körber-Stiftung durchführt. Es wird auch im Fachunterricht eingesetzt. Als Arbeitsdefinition Forschenden Lernens dient den meisten Hochschulen im deutschen Sprachraum die Definition von Ludwig Huber: „Forschendes Lernen zeichnet sich vor anderen Lernformen dadurch aus, dass die Lernenden den Prozess eines Forschungsvorhabens, das auf die Gewinnung von auch für Dritte interessanten Erkenntnissen gerichtet ist, in seinen wesentlichen Phasen – von der Entwicklung der Fragen und Hypothesen über die Wahl und Ausführung der Methoden bis zur Prüfung und Darstellung der Ergebnisse in selbstständiger Arbeit oder in aktiver Mitarbeit in einem übergreifenden Projekt – (mit)gestalten, erfahren und reflektieren.“ – Ludwig Huber, 2009 Drei wesentliche Eigenschaften zeichnen Forschendes Lernen damit aus: Studierende durchlaufen in einer Lehrveranstaltung einen vollständigen Forschungsprozess (siehe Abbildung), sie bearbeiten eigene Fragestellungen und sie generieren wissenschaftliche Erkenntnisse. (de)
- Enseñanza reflexiva es un tipo de enseñanza por indagación (inquiry en inglés) en el que, como tal, los aprendices deben construir el nuevo conocimiento, pero en el que toda la información necesaria para tal desarrollo les es conocida o dada; es decir, no necesitan idear una ni identificar los datos a partir de los cuales desarrollar dicho conocimiento. Un ejemplo es solicitar la explicación de cómo se originan las fases de la Luna sabiendo que gira alrededor de la Tierra y está alrededor del Sol. Se trata de una forma de enseñanza intermedia entre la o declarativa y la , junto con la cual integra la enseñanza por indagación. La enseñanza reflexiva es muy habitual en los libros de texto de los primeros cursos de primaria, que habitualmente plantean sencillos interrogantes a los pequeños lectores, quienes deben resolverlos reflexionando sobre imágenes expuestas. Otros ejemplos de enseñanza reflexiva son los típicos problemas de lápiz y papel, en los que todos los datos son dados, o el (encargo de un) desarrollo deductivo tal como corolarios o demostraciones matemáticas. Al igual que los otros tipos fundamentales de enseñanza de la ciencia -el expositivo y el investigativo- la enseñanza reflexiva puede ser empírica -esto es, realizada mediante el contacto directo con el fenómeno estudiado- o no -es decir, representativa-. (es)
- Inquiry-based learning (also spelled as enquiry-based learning in British English) is a form of active learning that starts by posing questions, problems or scenarios. It contrasts with traditional education, which generally relies on the teacher presenting facts and their own knowledge about the subject. Inquiry-based learning is often assisted by a facilitator rather than a lecturer. Inquirers will identify and research issues and questions to develop knowledge or solutions. Inquiry-based learning includes problem-based learning, and is generally used in small scale investigations and projects, as well as research. The inquiry-based instruction is principally very closely related to the development and practice of thinking and problem solving skills. (en)
- La metodologia Inquiry Based Science Education (IBSE) o Inquiry Based Learning (IBL) è l’approccio pedagogico promosso dalla Commissione Europea (Rapporto Rocard 2007) basato sull’investigazione, che stimola la formulazione di domande e azioni per risolvere problemi e capire fenomeni. Questo metodo prevede una sequenza di fasi innovativa rispetto ai consueti modi di fare lezione. Gli studenti si confrontano con l’oggetto di studio (fenomeno biologico, variabili climatiche, livelli d'inquinamento, strumenti di misura …), si pongono domande, formulano ipotesi, le verificano attraverso esperimenti e ne discutono i risultati. In altre parole Gli studenti devono avere esperienza diretta dei fenomeni che stanno studiando. Secondo il degli Stati Uniti d'America quando gli studenti lavorano con un approccio basato sull’investigazione (NRC, 2000) dovrebbero:
* essere coinvolti attivamente da domande significative dal punto di vista scientifico;
* dare grande importanza alle evidenze attraverso cui sviluppare e valutare le spiegazioni che affrontano le domande scientifiche;
* sviluppare e formulare spiegazioni a partire dalle evidenze (dirette e indirette);
* valutare tali spiegazioni alla luce delle spiegazioni alternative (confronto tra pari e confronto con le conoscenze scientifiche);
* comunicare e giustificare le spiegazioni da loro proposte. Esistono quattro possibili livelli di inquiry: 1.
* Inquiry confermativo: in questo livello gli studenti svolgono indagini su fatti e fenomeni noti, di cui sanno prevedere i risultati, rispondendo ad una domanda proposta dall’insegnante, corredata dal procedimento da seguire. Gli studenti seguiranno le indicazioni dell’insegnante per realizzare l’esperimento ma registreranno i loro dati e analizzeranno i loro risultati costruendo un grafico. 2.
* Inquiry strutturato: in questo caso gli studenti svolgono indagini per rispondere ad una domanda proposta dall’insegnante, corredata dal procedimento da seguire. 3.
* Inquiry guidato: gli studenti svolgono indagini per rispondere ad una domanda proposta dall’insegnante, individuando il procedimento da seguire, 4.
* Inquiry aperto: gli studenti svolgono indagini scegliendo la domanda di ricerca e il procedimento da seguire. Questo livello richiede il più alto livello di ragionamento scientifico e la richiesta cognitiva più elevata. Solo se gli studenti hanno già ampia esperienza dei primi tre livelli di inquiry saranno in grado di condurre inquiry di tipo aperto. (it)
- 탐구학습(探究學習, inquiry-based learning, 영국 영어: enquiry-based learning)은 질문, 문제, 시나리오를 제시함으로써 시작하는 능동적 학습의 일종이다. 탐구학습 모형은 여러 학교에서 즐겨 적용하고 있으며 이를 통한 학습과정의 일반적 흐름이 존재한다. (ko)
- Onderzoekend leren is een term in het onderwijs die verwijst naar een manier om competenties te ontwikkelen, door vragen over iets te formuleren en die trachten te beantwoorden volgens de criteria van wetenschap. Deze onderwijsvorm wordt meestal ingezet om een nieuwsgierige, onderzoekende en kritische van de lerende te stimuleren. (nl)
|
| rdfs:comment
|
- التعليم المستند إلى الاستقصاء هو مصطلح يصف طرقًا للتعلم تستند إلى فكرة أن الأشخاص عندما يُقدم لهم سيناريو أو مشكلة وتتم مساعدتهم من خلال وسيط مساعد (facilitator)، سيقومون بالتعرّف على المشكلات وبحثها لتطوير معارفهم أو حلولهم. يشمل التعليم المستند إلى الاستقصاء التعليم المستند إلى حل المشكلات، ويمكن استخدامه في المشاريع والتحقيقات التي تجرى على نطاق صغير وأيضًا البحث. (ar)
- Inquiry-based learning (also spelled as enquiry-based learning in British English) is a form of active learning that starts by posing questions, problems or scenarios. It contrasts with traditional education, which generally relies on the teacher presenting facts and their own knowledge about the subject. Inquiry-based learning is often assisted by a facilitator rather than a lecturer. Inquirers will identify and research issues and questions to develop knowledge or solutions. Inquiry-based learning includes problem-based learning, and is generally used in small scale investigations and projects, as well as research. The inquiry-based instruction is principally very closely related to the development and practice of thinking and problem solving skills. (en)
- 탐구학습(探究學習, inquiry-based learning, 영국 영어: enquiry-based learning)은 질문, 문제, 시나리오를 제시함으로써 시작하는 능동적 학습의 일종이다. 탐구학습 모형은 여러 학교에서 즐겨 적용하고 있으며 이를 통한 학습과정의 일반적 흐름이 존재한다. (ko)
- Onderzoekend leren is een term in het onderwijs die verwijst naar een manier om competenties te ontwikkelen, door vragen over iets te formuleren en die trachten te beantwoorden volgens de criteria van wetenschap. Deze onderwijsvorm wordt meestal ingezet om een nieuwsgierige, onderzoekende en kritische van de lerende te stimuleren. (nl)
- Badatelsky orientovaná výuka je činnost učitele a žáka zaměřená na rozvoj znalostí, dovedností a postojů na základě aktivního a relativně samostatného poznávání skutečnosti žákem, kterou se sám učí objevovat a objevuje. Částečně se překrývá s problémovou výukou, avšak jedná se o dvě netotožná pojetí výuky. Pojem badatelsky orientovaná výuka je v české pedagogické teorii doposud málo zakotven. V oblasti výuky přírodovědných a technických předmětů již ale zdomácněl, na což reaguje i pedagogický výzkum. (cs)
- Forschendes Lernen ist ein hochschuldidaktisches Format, bei dem die Studierenden im Rahmen von Seminaren oder Projekten selbst forschen. Die Verzahnung von Lehre und Forschung rückt Forschendes Lernen in das weite Spektrum forschungsbezogener Lehre. Da Studierende sich selbständig Wissen erarbeiten und es damit konstruieren, zählt Forschendes Lernen zur Gruppe der konstruktivistisch-orientierten Lehr-Lernformen. Als Arbeitsdefinition Forschenden Lernens dient den meisten Hochschulen im deutschen Sprachraum die Definition von Ludwig Huber: – Ludwig Huber, 2009 (de)
- Η διερευνητική μάθηση (inquiry-based learning) στηρίζεται κυρίως στις αναζητήσεις, απορίες και ερωτήσεις των µαθητών παρά στη παρουσίαση της διδακτέας ύλης από τον εκπαιδευτικό. Στόχος της διερευνητικής μάθησης είναι η μετατόπιση του βάρους της διδασκαλίας στη διδακτική διαδικασία με διερευνητικές μεθόδους ώστε ο μαθητής να εμπλακεί προσωπικά στη γνωστική διαδικασία και να μάθει πώς να μαθαίνει μόνος του. (el)
- Enseñanza reflexiva es un tipo de enseñanza por indagación (inquiry en inglés) en el que, como tal, los aprendices deben construir el nuevo conocimiento, pero en el que toda la información necesaria para tal desarrollo les es conocida o dada; es decir, no necesitan idear una ni identificar los datos a partir de los cuales desarrollar dicho conocimiento. Un ejemplo es solicitar la explicación de cómo se originan las fases de la Luna sabiendo que gira alrededor de la Tierra y está alrededor del Sol. (es)
- La metodologia Inquiry Based Science Education (IBSE) o Inquiry Based Learning (IBL) è l’approccio pedagogico promosso dalla Commissione Europea (Rapporto Rocard 2007) basato sull’investigazione, che stimola la formulazione di domande e azioni per risolvere problemi e capire fenomeni. Questo metodo prevede una sequenza di fasi innovativa rispetto ai consueti modi di fare lezione. Secondo il degli Stati Uniti d'America quando gli studenti lavorano con un approccio basato sull’investigazione (NRC, 2000) dovrebbero: Esistono quattro possibili livelli di inquiry: (it)
|
