| dbo:abstract
|
- Posádka HMAV Bounty se v době vyplutí z Anglie 23. prosince 1787 skládala ze 46 mužů. Velitelem lodi byl poručík William Bligh. Dále na Bounty sloužili čtyři důstojníci (Wardroom Officers); čtyři nižší důstojníci (Cockpit Officers); deset poddůstojníků (Warrant Officers); čtyři kadeti (Midshipmen) nalodění jako námořníci I. třídy; dvanáct nižších poddůstojníků (Petty Officers) a jedenáct námořníků první třídy, tzv. starších námořníků (Able Seamen). Samotná loď byla postavena roku 1784 a pojmenována Bethia. O tři roky později ji zakoupilo britské královské námořnictvo pro výpravu, která měla zajistit převoz chlebovníků z polynéského ostrova Tahiti na Panenské ostrovy v Západní Indii. Loď byla upravena pro převoz sazenic chlebovníku, další úpravy se týkaly ubytovacích prostor v podpalubí a menších na palubě. Loď dostala nové jméno – Bounty (Štědrá). Jeden z námořníků, James Valentine, zahynul již během cesty na Tahiti, lodní lékař Thomas Huggan pak zemřel přímo na ostrově. 28. dubna 1789 na Bounty propukla vzpoura vedená Fletcherem Christianem; 25 mužů se v tu chvíli přidalo na stranu poručíka Blighe. 19 z nich, včetně velitele, bylo vysazeno ve člunu na moře. 18 vzbouřenců a 4 muži, kteří zůstali na Bounty, přestože se vzpoury neúčastnili, se pokusili usadit na ostrově Tubuai. Když však po bitvě s domorodci jejich pokus ztroskotal, vrátili se na Tahiti. Zde již část vzbouřenců zůstala a s nimi všichni čtyři loajální členové posádky. Později byli zatčeni kapitánem Edwardem Edwardsem, velitelem trestní výpravy na HMS Pandora. Loď však 29. srpna 1789 ztroskotala a čtyři ze zatčených se utopili. V Anglii byli nakonec čtyři bývalí členové posádky Bounty zproštěni obžaloby, tři odsouzeni, avšak omilostněni a tři roku 1792 oběšeni. 9 vzbouřenců a 19 Tahiťanů odplulo s Bounty na Pitcairnův ostrov, kde založili usedlost, kterou se britské trestné výpravě nepodařilo vypátrat. Pitcairnův ostrov s posledním přeživším vzbouřencem a s jejich potomky byl objeven až roku 1808. (cs)
- Diese Liste enthält kurze biographische Hinweise zur Besatzung der Bounty. Die Bounty war ein dreimastiges Segelschiff der britischen Admiralität, das 1787 unter Führung von Lieutenant (Kapitänleutnant) William Bligh zu einer Reise in die Südsee aufbrach, um Stecklinge des Brotfruchtbaums aus Tahiti zu den Antillen zu bringen. Auf der Rückreise kam es zur Meuterei, in deren Folge ein Teil der Besatzung zusammen mit Kapitän Bligh in einer Barkasse auf dem Pazifik ausgesetzt wurden. Bligh schaffte die nautische Leistung, das Boot und die Ausgesetzten bis nach Batavia zu manövrieren und von dort nach England zurückzukehren. Die Daten der Liste entstammen vor allem aus Blighs Bericht, den er der königlichen Marine vorlegte, aber auch den Gerichtsakten und den Akten des Anwalts Edward Christians, des Bruders von Fletcher Christian. Sie dokumentiert das Verhalten während der Meuterei, aber auch den weiteren Verbleib der Besatzungsmitglieder. (de)
- The complement of HMS Bounty, the Royal Navy ship on which a historic mutiny occurred in the south Pacific on 28 April 1789, comprised 46 men on its departure from England in December 1787 and 44 at the time of the mutiny, including her commander Lieutenant William Bligh. All but two of those aboard were Royal Navy personnel; the exceptions were two civilian botanists engaged to supervise the breadfruit plants Bounty was tasked to take from Tahiti to the West Indies. Of the 44 aboard at the time of the mutiny, 19 (including Bligh) were set adrift in the ship's launch, while 25, a mixture of mutineers and detainees, remained on board under Fletcher Christian. Bligh led his loyalists 3,500 nautical miles (6,500 km; 4,000 mi) to safety in the open boat, and ultimately back to England. The mutineers divided—most settled on Tahiti, where they were captured by HMS Pandora in 1791 and returned to England for trial, while Christian and eight others evaded discovery on Pitcairn Island. The Admiralty rated Bounty as a cutter, the smallest category of warship—this meant that she was commanded not by a captain but by a lieutenant, with no other commissioned officers aboard, and without the usual detachment of Royal Marines that ships' commanders could use to enforce their authority. Directly beneath Bligh in the chain of command were his warrant officers, appointed by the Navy Board and headed by the sailing master John Fryer. The other warrant officers were the boatswain, the surgeon, the carpenter, and the gunner. Two master's mates and two midshipmen were rated as petty officers; to these were added several honorary midshipmen—so-called "young gentlemen" who aspired to naval careers. They signed on the ship's roster as able seamen, but were quartered with the midshipmen and treated on equal terms with them. Most on Bounty were chosen by Bligh, or were recommended to him. However, a draft list of the crew before the voyage includes several who did not sail, including two pressed men who are thought to have deserted. Of the eventual crew, William Peckover, the gunner, and Joseph Coleman, the armourer, had been with Bligh when he was Captain James Cook's sailing master on HMS Resolution during the explorer's third voyage (1776–80). Several others had sailed under Bligh more recently, including Christian, who had twice voyaged with Bligh to the West Indies on the merchantman Britannia. The two had formed a master-pupil relationship through which Christian had become a highly skilled navigator; Bligh gave him one of the master's mate's berths on Bounty, and in March 1788, promoted him to the rank of Acting Lieutenant, effectively making Christian second-in-command. Another of the young gentlemen recommended to Bligh was 15-year-old Peter Heywood, a Manxman and a distant relation of Christian's. His recommendation came from Bligh's father-in-law, who was a Heywood family friend. The two botanists, or "gardeners", were chosen by Sir Joseph Banks, the president of the Royal Society and the expedition's chief promoter. The chief botanist, David Nelson, was another veteran of Cook's third voyage and had learned some of the Tahitians' language. Nelson's assistant, William Brown, was a former midshipman who had seen naval action against the French. Banks also helped to secure the midshipmen's berths for two of his protégés, Thomas Hayward and . Overall, Bounty's crew was relatively youthful, the majority being under 30. At the time of departure Bligh was 33 years old and Fryer a year older. Among the older crew members were the gunner, William Peckover, who had sailed on all three of Cook's voyages, and Lawrence Lebogue, formerly sailmaker on the Britannia. The youngest aboard were Hallett and Heywood, who were both 15 when they left England. (en)
- De tabel in dit artikel geeft informatie over de opvarenden van HMAV Bounty, het schip dat wereldberoemd werd door de geruchtmakende muiterij. De derde kolom kan de volgende gegevens bevatten:
* sloep: Werd door de muiters in de sloep overboord gezet en bereikte uiteindelijk Engeland (of overleed eerder). De opvarenden waarbij sloep staat, hadden natuurlijk geen schuld aan de muiterij en kwamen niet voor de krijgsraad. De overigen waren echter niet allemaal schuldig.
* Tahiti: Voer na de muiterij terug naar Tahiti en stierf daar voordat de Pandora arriveerde.
* Pitcairn: Voer na de muiterij via Tahiti naar Pitcairn en overleed daar.
* schipbreuk: Voer na de muiterij naar Tahiti, werd daar door de Pandora gearresteerd, verdronk bij de schipbreuk van de Pandora.
* geëxecuteerd, begenadigd, vrijgesproken: Voer na de muiterij naar Tahiti, werd daar door de Pandora gearresteerd en in Engeland voor de krijgsraad gebracht. De veroordeelden werden op 29 oktober 1792 opgehangen. Degenen die bij de muiterij passief bleven, werden schuldig bevonden maar kregen gratie van de koning. Degenen die bereid waren met de sloep mee te gaan, maar door de muiters tegengehouden werden (omdat de sloep vol was of omdat ze op het schip niet gemist konden worden) werden natuurlijk zonder meer vrijgesproken. (nl)
|
| rdfs:comment
|
- Posádka HMAV Bounty se v době vyplutí z Anglie 23. prosince 1787 skládala ze 46 mužů. Velitelem lodi byl poručík William Bligh. Dále na Bounty sloužili čtyři důstojníci (Wardroom Officers); čtyři nižší důstojníci (Cockpit Officers); deset poddůstojníků (Warrant Officers); čtyři kadeti (Midshipmen) nalodění jako námořníci I. třídy; dvanáct nižších poddůstojníků (Petty Officers) a jedenáct námořníků první třídy, tzv. starších námořníků (Able Seamen). Samotná loď byla postavena roku 1784 a pojmenována Bethia. O tři roky později ji zakoupilo britské královské námořnictvo pro výpravu, která měla zajistit převoz chlebovníků z polynéského ostrova Tahiti na Panenské ostrovy v Západní Indii. Loď byla upravena pro převoz sazenic chlebovníku, další úpravy se týkaly ubytovacích prostor v podpalubí a m (cs)
- The complement of HMS Bounty, the Royal Navy ship on which a historic mutiny occurred in the south Pacific on 28 April 1789, comprised 46 men on its departure from England in December 1787 and 44 at the time of the mutiny, including her commander Lieutenant William Bligh. All but two of those aboard were Royal Navy personnel; the exceptions were two civilian botanists engaged to supervise the breadfruit plants Bounty was tasked to take from Tahiti to the West Indies. Of the 44 aboard at the time of the mutiny, 19 (including Bligh) were set adrift in the ship's launch, while 25, a mixture of mutineers and detainees, remained on board under Fletcher Christian. Bligh led his loyalists 3,500 nautical miles (6,500 km; 4,000 mi) to safety in the open boat, and ultimately back to England. The mut (en)
- Diese Liste enthält kurze biographische Hinweise zur Besatzung der Bounty. Die Bounty war ein dreimastiges Segelschiff der britischen Admiralität, das 1787 unter Führung von Lieutenant (Kapitänleutnant) William Bligh zu einer Reise in die Südsee aufbrach, um Stecklinge des Brotfruchtbaums aus Tahiti zu den Antillen zu bringen. Auf der Rückreise kam es zur Meuterei, in deren Folge ein Teil der Besatzung zusammen mit Kapitän Bligh in einer Barkasse auf dem Pazifik ausgesetzt wurden. Bligh schaffte die nautische Leistung, das Boot und die Ausgesetzten bis nach Batavia zu manövrieren und von dort nach England zurückzukehren. Die Daten der Liste entstammen vor allem aus Blighs Bericht, den er der königlichen Marine vorlegte, aber auch den Gerichtsakten und den Akten des Anwalts Edward Christian (de)
- De tabel in dit artikel geeft informatie over de opvarenden van HMAV Bounty, het schip dat wereldberoemd werd door de geruchtmakende muiterij. De derde kolom kan de volgende gegevens bevatten:
* sloep: Werd door de muiters in de sloep overboord gezet en bereikte uiteindelijk Engeland (of overleed eerder). De opvarenden waarbij sloep staat, hadden natuurlijk geen schuld aan de muiterij en kwamen niet voor de krijgsraad. De overigen waren echter niet allemaal schuldig.
* Tahiti: Voer na de muiterij terug naar Tahiti en stierf daar voordat de Pandora arriveerde.
* Pitcairn: Voer na de muiterij via Tahiti naar Pitcairn en overleed daar.
* schipbreuk: Voer na de muiterij naar Tahiti, werd daar door de Pandora gearresteerd, verdronk bij de schipbreuk van de Pandora.
* geëxecuteerd, begenadi (nl)
|
,_Augt_1849.jpg){kind=link}
,_Augt_1849.jpg){kind=link}
