This HTML5 document contains 155 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n35http://
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbphttp://dbpedia.org/property/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n25https://web.archive.org/web/20060202035812/http:/www.petemandik.com/neurophil/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n33https://books.google.com/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n21http://plato.stanford.edu/entries/neuroscience/
n32https://web.archive.org/web/20131029043758/http:/artsci.wustl.edu/~neuro/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n31https://global.dbpedia.org/id/
n30https://web.archive.org/web/20110927144259/http:/www.benjamins.com/cgi-bin/
n39https://web.archive.org/web/20160818092718/http:/neurophilosophy.unimi.it/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n28http://www.benjamins.com/cgi-bin/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n22https://web.archive.org/web/20111005150559/http:/www.immaginidellamente.it/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Neurophilosophy
rdf:type
yago:Branch108401248 yago:Abstraction100002137 yago:WikicatBranchesOfPhilosophy yago:Group100031264 yago:SocialGroup107950920 yago:YagoPermanentlyLocatedEntity yago:Unit108189659 yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:AdministrativeUnit108077292 dbo:Book yago:Organization108008335 yago:Division108220714
rdfs:label
Нейрофілософія Neurofilosofía Neurofilosofia Neurofilozofia Neurophilosophy فلسفة علم الأعصاب Neurophilosophie Neurofilosofie 神経哲学 Filozofie neurovědy Neurophilosophie
rdfs:comment
Filosofie neurovědy se zabývá metodami, aspekty a teoriemi vyskytujícími se v neurovědě. Snaží se přispět k porozumění cílů neurovědy, používaným technikám a systematizovat hypotézy užívané ve vytváření teorií, rozpoznávat hranice, omezení a nástrahy jednotlivých výzkumných postupů. Zasazuje se o srozumitelné utváření a používání teoretických konceptů ve vysvětlování a zkoumání fungování mozku a nervového systému. La neurofilosofia è una disciplina che tenta di stabilire un rapporto tra le neuroscienze e la filosofia al duplice scopo di rendere più chiare le risposte alle domande fondamentali della speculazione filosofica avvalendosi delle scoperte neuroscientifiche e nello stesso tempo fornire alle indagini scientifiche sulla mente strumenti speculativi più precisi che evitino confusioni linguistiche o concettuali. Neurofilosofie is de interdisciplinaire studie van neurowetenschap en filosofie. Er zijn hierbinnen twee benaderingen te onderscheiden. De eerste benadering houdt in dat men oude filosofische vraagstukken zoals dualisme, materialisme, reductionisme en Lichaam-geest interactie benadert vanuit het perspectief van de neurowetenschappen. De tweede benadering tracht resultaten van neurowetenschappelijk onderzoek te verklaren vanuit de denkwijze en methoden van de wetenschapsfilosofie. Twee belangrijke pioniers in dit vakgebied en vertegenwoordigers van beide hierboven genoemde benaderingen zijn de Amerikaanse filosofen Patricia Churchland en Paul Churchland. 神経哲学(しんけいてつがく、neurophilosophy)は神経科学と哲学の学際的な分野である。この分野は大きく分けて2つの方向性をもつ。ひとつは心の哲学の分野で議論されているような哲学的諸問題(自由意志や心身問題など)を、神経科学の世界で得られた実証的な知識を下敷きにしてより具体的に理解していこうとする方向性。そしてもうひとつは、神経科学の世界で得られている様々な知見に対して、科学哲学の知識を参照しながら、その意味づけより深く掘り下げていく、という方向性の2つである。 فلسفة علوم الأعصاب (بالإنجليزية: Neurophilosophy)‏ هي دراسة التخصصات في علم الأعصاب مع الفلسفة التي تستكشف أهمية هذه الدراسة، وتصنف هذه الفلسفة ضمن فلسفة العقل. هذه الفلسفة هي عبارة عن محاولات لتوضيح الأساليب والنتائج بدقة باستخدام منهج فلسفة العلوم. La neurophilosophie désigne l'étude interdisciplinaire des neurosciences et de la philosophie. Les travaux de ce champ d'étude sont souvent séparés en deux méthodes distinctes.La première méthode tente de résoudre des problèmes liés à la philosophie de l'esprit grâce aux informations empiriques des neurosciences.La seconde méthode tente d'éclaircir les résultats des recherches en neurosciences en appliquant la rigueur conceptuelle et les méthodes de la philosophie des sciences. La neurofilosofía o filosofía de la neurociencia es el estudio interdisciplinario de la neurociencia y la filosofía que explora la relevancia de los estudios de la neurociencia a los argumentos tradicionalmente clasificados como filosofía de la mente. La filosofía de la neurociencia intenta aclarar los métodos de la neurociencia y resultados utilizando el rigor y métodos de la filosofía de la ciencia. Neurofilozofia – filozoficzne badania odnośnie do zagadnienia umysł–ciało. Określana jest jako dyskusja o związkach pomiędzy procesami zachodzącymi w mózgu a fenomenami mentalnymi. Łączy rezultaty badań neuronauk z rozważaniami filozoficznymi. Istnieją dwie podstawowe linie badań prowadzonych w ramach neurofilozofii: z jednej strony prowadzi się starania, by rozwiązać problemy filozofii umysłu przy pomocy rezultatów empirycznych z dziedzin bliskich neuronaukom, z drugiej natomiast stosuje się metody filozofii nauki w interpretacji wyników tychże nauk. Als Neurophilosophie wird die Diskussion um die Einbeziehung der neurophysiologischen Forschungsergebnisse in philosophische Überlegungen bezeichnet. Der Terminus ist aus dem Englischen übernommen, wo er Anfang der 70er Jahre von dem Neurobiologen Humberto Maturana erfunden wurde. In Deutschland wurde er vor allem durch das 1986 erschienene Buch Neurophilosophy von Patricia Churchland bekannt. Weitere Vertreter der, im weiteren Sinne Philosophie des Geistes, sind Daniel Dennett, John Searle, David Chalmers, im deutschen Sprachraum Ansgar Beckermann, Hans Lenk, Thomas Metzinger, Albert Newen, u. a. Von den Neurowissenschaften an die Philosophie angenähert haben sich die Mediziner Henrik Walter und Kai Vogeley sowie Georg Northoff, der sich als einziger sowohl in Medizin als auch in Philoso Нейрофілосо́фія або філосо́фія нейронау́ки — міждисциплінарна галузь знань на межі нейронауки та філософії, що вивчає значимість нейронаукових досліджень у рамках питань, які традиційно відносять до філософії свідомості. Філософія нейронауки намагається витлумачити нейронаукові методи та результати досліджень, використовуючи концептуальну строгість і методи філософії науки. Neurophilosophy or philosophy of neuroscience is the interdisciplinary study of neuroscience and philosophy that explores the relevance of neuroscientific studies to the arguments traditionally categorized as philosophy of mind. The philosophy of neuroscience attempts to clarify neuroscientific methods and results using the conceptual rigor and methods of philosophy of science.
dcterms:subject
dbc:Philosophy_of_psychology dbc:Cognitive_neuroscience dbc:History_of_neuroscience dbc:Metaphysics_of_mind dbc:History_of_philosophy dbc:Analytic_philosophy dbc:Philosophy_of_biology
dbo:wikiPageID
2208074
dbo:wikiPageRevisionID
1123933094
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Paul_Churchland dbr:Computational_neuroscience dbr:Philosophy dbr:Alonzo_Church dbr:Philosophy_of_mind dbr:Torsten_de_Winkel dbr:Sam_Harris dbr:Neuropsychology dbr:Eliminative_materialism dbr:Computational_theory_of_mind dbr:Neuroethics dbr:Neuroscience dbr:Church–Turing_thesis dbr:Dissociation_(neuropsychology) dbr:Patricia_Churchland dbr:Multiple_realizability dbc:Philosophy_of_psychology dbr:Cognitive_neuroscience dbr:Kathleen_Akins dbr:Alan_Turing dbr:Modularity_of_mind dbr:Pancomputationalism dbr:Andy_Clark dbc:Cognitive_neuroscience dbr:Francisco_Varela dbr:Single_unit_recording dbr:Computer_science dbr:Epiphenomenalism dbr:Nayef_Al-Rodhan dbr:Neurophenomenology dbc:History_of_neuroscience dbc:Metaphysics_of_mind dbc:History_of_philosophy dbr:Functional_magnetic_resonance_imaging dbc:Analytic_philosophy dbr:Neuroscientific dbr:Philosophy_of_biology dbr:William_Bechtel dbr:Gualtiero_Piccinini dbr:Humberto_Maturana dbr:Jesse_Prinz dbr:Heidi_Ravven dbr:Max_Coltheart dbr:Francis_Crick dbr:Ann-Sophie_Barwich dbr:John_von_Neumann dbr:Thomas_Metzinger dbr:Empirical_evidence dbr:The_MIT_Press dbr:William_Hirstein dbr:Holism dbc:Philosophy_of_biology dbr:Daniel_Dennett dbr:Functionalism_(philosophy_of_mind) dbr:Philosophy_of_psychology dbr:Philosophy_of_science dbr:Reductionism dbr:Christof_Koch
dbo:wikiPageExternalLink
n21: n22: n25:neurophil.html n28:t_bookview.cgi%3Fbookid=AiCR%2052 n30:t_bookview.cgi%3Fbookid=AiCR%2052 n32:PhilNeuroBiblio.html n33:books%3Fid=S5GoWZPc_zMC n35:pnp.artsci.wustl.edu n39:
owl:sameAs
dbpedia-cs:Filozofie_neurovědy dbpedia-ja:神経哲学 dbpedia-nl:Neurofilosofie dbpedia-ka:ნეიროფილოსოფია freebase:m.06v_yb dbpedia-ar:فلسفة_علم_الأعصاب yago-res:Neurophilosophy dbpedia-fa:نوروفلسفه dbpedia-fi:Neurofilosofia dbpedia-de:Neurophilosophie dbpedia-uk:Нейрофілософія n31:jtoQ dbpedia-pl:Neurofilozofia dbpedia-es:Neurofilosofía dbpedia-fr:Neurophilosophie dbpedia-it:Neurofilosofia wikidata:Q1807987
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Reflist dbt:Neuroscience dbt:Original_research dbt:Philosophy_of_science dbt:Sfn dbt:Essay dbt:Citation_needed dbt:Citation_style dbt:Multiple_issues dbt:Short_description dbt:Anchor dbt:Cite_book
dbo:abstract
神経哲学(しんけいてつがく、neurophilosophy)は神経科学と哲学の学際的な分野である。この分野は大きく分けて2つの方向性をもつ。ひとつは心の哲学の分野で議論されているような哲学的諸問題(自由意志や心身問題など)を、神経科学の世界で得られた実証的な知識を下敷きにしてより具体的に理解していこうとする方向性。そしてもうひとつは、神経科学の世界で得られている様々な知見に対して、科学哲学の知識を参照しながら、その意味づけより深く掘り下げていく、という方向性の2つである。 Neurofilosofie is de interdisciplinaire studie van neurowetenschap en filosofie. Er zijn hierbinnen twee benaderingen te onderscheiden. De eerste benadering houdt in dat men oude filosofische vraagstukken zoals dualisme, materialisme, reductionisme en Lichaam-geest interactie benadert vanuit het perspectief van de neurowetenschappen. De tweede benadering tracht resultaten van neurowetenschappelijk onderzoek te verklaren vanuit de denkwijze en methoden van de wetenschapsfilosofie. Twee belangrijke pioniers in dit vakgebied en vertegenwoordigers van beide hierboven genoemde benaderingen zijn de Amerikaanse filosofen Patricia Churchland en Paul Churchland. Als Neurophilosophie wird die Diskussion um die Einbeziehung der neurophysiologischen Forschungsergebnisse in philosophische Überlegungen bezeichnet. Der Terminus ist aus dem Englischen übernommen, wo er Anfang der 70er Jahre von dem Neurobiologen Humberto Maturana erfunden wurde. In Deutschland wurde er vor allem durch das 1986 erschienene Buch Neurophilosophy von Patricia Churchland bekannt. Weitere Vertreter der, im weiteren Sinne Philosophie des Geistes, sind Daniel Dennett, John Searle, David Chalmers, im deutschen Sprachraum Ansgar Beckermann, Hans Lenk, Thomas Metzinger, Albert Newen, u. a. Von den Neurowissenschaften an die Philosophie angenähert haben sich die Mediziner Henrik Walter und Kai Vogeley sowie Georg Northoff, der sich als einziger sowohl in Medizin als auch in Philosophie habilitiert hat. Auch philosophisch engagierte Hirnforscher wie Gerhard Roth und Wolf Singer und Künstler wie Torsten de Winkel sind dieser Richtung zuzurechnen, während der australische Hirnforscher Max Bennett in seinem mit dem Philosophen Peter Hacker verfassten Buch Philosophical Foundations of Neuroscience als eher kritischer Teilnehmer an der neurophilosophischen Diskussion auftritt. Die meisten der hier genannten Philosophen verwenden jedoch den Begriff Neurophilosophie in ihren Arbeiten nicht oder nur selten. Neurofilozofia – filozoficzne badania odnośnie do zagadnienia umysł–ciało. Określana jest jako dyskusja o związkach pomiędzy procesami zachodzącymi w mózgu a fenomenami mentalnymi. Łączy rezultaty badań neuronauk z rozważaniami filozoficznymi. Istnieją dwie podstawowe linie badań prowadzonych w ramach neurofilozofii: z jednej strony prowadzi się starania, by rozwiązać problemy filozofii umysłu przy pomocy rezultatów empirycznych z dziedzin bliskich neuronaukom, z drugiej natomiast stosuje się metody filozofii nauki w interpretacji wyników tychże nauk. Filosofie neurovědy se zabývá metodami, aspekty a teoriemi vyskytujícími se v neurovědě. Snaží se přispět k porozumění cílů neurovědy, používaným technikám a systematizovat hypotézy užívané ve vytváření teorií, rozpoznávat hranice, omezení a nástrahy jednotlivých výzkumných postupů. Zasazuje se o srozumitelné utváření a používání teoretických konceptů ve vysvětlování a zkoumání fungování mozku a nervového systému. Filosofie i neurověda ovlivňují i jsou ovlivňovány dalšími vědními obory, např. antropologií, lingvistikou, psychologií nebo umělou inteligencí. V rámci studia mysli a inteligence jsou všechna tato odvětví předmětem zájmu kognitivní vědy. Neurophilosophy or philosophy of neuroscience is the interdisciplinary study of neuroscience and philosophy that explores the relevance of neuroscientific studies to the arguments traditionally categorized as philosophy of mind. The philosophy of neuroscience attempts to clarify neuroscientific methods and results using the conceptual rigor and methods of philosophy of science. La neurophilosophie désigne l'étude interdisciplinaire des neurosciences et de la philosophie. Les travaux de ce champ d'étude sont souvent séparés en deux méthodes distinctes.La première méthode tente de résoudre des problèmes liés à la philosophie de l'esprit grâce aux informations empiriques des neurosciences.La seconde méthode tente d'éclaircir les résultats des recherches en neurosciences en appliquant la rigueur conceptuelle et les méthodes de la philosophie des sciences. Les théories en neurophilosophie, qui privilégient l'étude des structures et des fonctions du cerveau, ont tendance à s'opposer à celles de l'idéalisme et du dualisme, qui cherchent à expliquer le mental en faisant référence à l'esprit et aux idées. Antonio Damasio, dans son livre L'erreur de Descartes, montre que le corps et l'esprit fonctionnent de manière indissociable et il explique que le raisonnement ne peut pas se faire sans les émotions. Deux courants de pensée parcourent la neurophilosophie, le dualisme et le monisme, lui-même divisé en courants, le spiritualisme, le matérialisme. La neurofilosofia è una disciplina che tenta di stabilire un rapporto tra le neuroscienze e la filosofia al duplice scopo di rendere più chiare le risposte alle domande fondamentali della speculazione filosofica avvalendosi delle scoperte neuroscientifiche e nello stesso tempo fornire alle indagini scientifiche sulla mente strumenti speculativi più precisi che evitino confusioni linguistiche o concettuali. Il termine "neurofilosofia" è stato utilizzato per la prima volta nel 1986 da Patricia Churchland (n. 16 luglio 1943) filosofa canadese-americana, che lavora dal 1984 alla Università della California di San Diego (UCSD) che nello studio assieme al marito il filosofo Paul Churchland dei rapporti tra filosofia e neuroscienze è giunta a conclusioni che la avvicinano alle correnti riduzionistiche dell'eliminativismo. Ormai la conoscenza filosofica non può prescindere dalle acquisizioni scientifiche sui processi cognitivi che hanno rivelato i rapporti che collegano la speculazione filosofica, la psicologia, le neuroscienze, l'intelligenza artificiale e i sistemi complessi. In questo ambito la neurofilosofia non vuole essere una nuova dottrina che annulli tutta la tradizione filosofica occidentale quanto una disciplina che si rifaccia alla sua originaria impostazione di un amore per il sapere di ogni tipo secondo una visione interdisciplinare. Нейрофілосо́фія або філосо́фія нейронау́ки — міждисциплінарна галузь знань на межі нейронауки та філософії, що вивчає значимість нейронаукових досліджень у рамках питань, які традиційно відносять до філософії свідомості. Філософія нейронауки намагається витлумачити нейронаукові методи та результати досліджень, використовуючи концептуальну строгість і методи філософії науки. فلسفة علوم الأعصاب (بالإنجليزية: Neurophilosophy)‏ هي دراسة التخصصات في علم الأعصاب مع الفلسفة التي تستكشف أهمية هذه الدراسة، وتصنف هذه الفلسفة ضمن فلسفة العقل. هذه الفلسفة هي عبارة عن محاولات لتوضيح الأساليب والنتائج بدقة باستخدام منهج فلسفة العلوم. لاتزال قضية الدماغ والعقل محل نقاش، لكن حتى لو اكتشف علم الأعصاب في نهاية المطاف أنه لا توجد علاقة سببية بين الدماغ والعقل، سيبقى العقل متربطاً بالدماغ. البعض سيقول بأنها ظاهرة عرضية، وعلى هذا النحو، فإن علم الأعصاب مع ذلك سيظل ذو صلة بفلسفة العقل. وجهة النظر الأخرى، هي إذا وجد علم الأعصاب في نهاية المطاف تداخل تام بين ظاهرة الدماغ والعقل، فإنه لن يكون هناك بديل لعلم الأعصاب في دراسة العقل. من الواضح أنه بغض النظر عن حالة الجدل في قضية الدماغ والعقل، فإن دراسة علم الأعصاب مرتبطة مع الفلسفة. La neurofilosofía o filosofía de la neurociencia es el estudio interdisciplinario de la neurociencia y la filosofía que explora la relevancia de los estudios de la neurociencia a los argumentos tradicionalmente clasificados como filosofía de la mente. La filosofía de la neurociencia intenta aclarar los métodos de la neurociencia y resultados utilizando el rigor y métodos de la filosofía de la ciencia. Aunque la cuestión de cerebro-mente todavía está abierto para el debate, desde la perspectiva de neurofilosofía, es una comprensión de las aplicaciones filosóficas de los descubrimientos de la neurociencia sin embargo es relevante. Incluso si la neurociencia eventualmente, encontró que no existe una relación causal entre el cerebro y la mente, la mente todavía quedaría asociada con el cerebro, de esta forma se podría argumentar un epifenómeno, y como tal la neurociencia seguirá siendo relevante para la filosofía de la mente. En el otro extremo del espectro, finalmente si la neurociencia muestra una superposición perfecta entre el cerebro y los fenómenos de la mente, la neurociencia se haría indispensable para el estudio de la mente. Es evidente que, independientemente de la situación del debate cerebro-mente, el estudio de la neurociencia es relevante para la filosofía.
gold:hypernym
dbr:Study
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Neurophilosophy?oldid=1123933094&ns=0
dbo:wikiPageLength
42653
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Neurophilosophy