| dbo:abstract
|
- Čao Wen-chua (čínsky pchin-jinem Zhào Wénhuá, znaky zjednodušené 赵文华, tradiční 趙文華; † 1557) byl politik a vojevůdce působící v čínské říši Ming za vlády císaře Ťia-ťinga. Po zprvu neúspěšném začátku kariéry se Čao Wen-chua stal blízkým důvěrníkem vlivného velkého sekretáře Jen Sunga a náměstkem ministra prací. V té době bylo východní a jižní pobřeží Číny sužováno sérií nájezdů čínských pašeráků a pirátů. Čao nesouhlasil s tím, jak tamní velitelé řešili situaci a předložil vlastní návrhy, které ministerstvo vojenství ignorovalo. Poté, co císař ztratil důvěru v ministra vojenství Nie Paoa, zapojil Čao Wen-chuu do řešení krize. Čao odjel do Če-ťiangu. Zde se rychle dostal do konfliktu s místními úředníky a požadoval jejich odstranění, stejně jako svých oponentů v hlavním městě. Postoupil na místo ministra veřejných prací a svého spolupracovníka a spojence Chu Cung-siena prosadil na místo vrchního velitele cung-tu vojsk jihovýchodních provincií, funkci, v níž Chu Cung-sien vynikl. Čao si však vysloužil nepřátelství ostatních hodnostářů v hlavním městě, a jeho nerespektování etikety mu odcizilo dokonce i Jen Sunga. Poté byl obviněn z přijímání úplatků a přehánění svých vítězství a když dřevo určené pro opravy Zakázaného města využil na výstavbu svého domu, ztratil přízeň císaře a byl odvolán ze všech funkcí. Krátce nato zemřel. Zatímco oficiální historikové jeho smrt připsali kýle, jiný zdroj naznačil, že spáchal sebevraždu jedem. (cs)
- Zhao Wenhua (Chinese: 趙文華; died 1557) was a Chinese public official during the reign of the Ming dynasty's Jiajing Emperor. After initial setbacks in his career, Zhao became a close confidant to Grand Secretary Yan Song, eventually becoming a vice minister. At the time, the Chinese coast was plagued by a series of raids by Chinese smugglers. Zhao disagreed with how the military was handling the situation and made his own recommendations, which the military ignored. After the Emperor lost confidence in Minister of War , he tasked Zhao with solving the crisis himself. Zhao quickly came into conflict with other officials that were already at the coast, and went on to orchestrate the removal of several of them, as well as a prominent court official. Zhao rose to the rank of Minister of Works and positioned his protege Hu Zongxian as supreme commander, a role that Hu excelled in. Zhao, however, had earned the disdain of other figures in the court, and his disregard for etiquette alienated even Yan Song. After being accused of accepting bribes, exaggerating his victories, and diverting lumber meant for the Forbidden Palace towards the construction of his own personal estate, Zhao lost the Emperor's favor and was removed from his post. He died shortly thereafter. While the official history attributed it to a hernia, another source indicated that he committed suicide by poison. Both he and Yan Song are listed as "Treacherous Ministers" (奸臣傳) in the official historical work History of Ming. (en)
- 赵文华（1503年－1557年），字元質，一字原實，號梅村、甬江，浙江慈溪人，明朝官员。嘉靖初年進士，官至工部尚書。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- 赵文华（1503年－1557年），字元質，一字原實，號梅村、甬江，浙江慈溪人，明朝官员。嘉靖初年進士，官至工部尚書。 (zh)
- Čao Wen-chua (čínsky pchin-jinem Zhào Wénhuá, znaky zjednodušené 赵文华, tradiční 趙文華; † 1557) byl politik a vojevůdce působící v čínské říši Ming za vlády císaře Ťia-ťinga. Po zprvu neúspěšném začátku kariéry se Čao Wen-chua stal blízkým důvěrníkem vlivného velkého sekretáře Jen Sunga a náměstkem ministra prací. V té době bylo východní a jižní pobřeží Číny sužováno sérií nájezdů čínských pašeráků a pirátů. Čao nesouhlasil s tím, jak tamní velitelé řešili situaci a předložil vlastní návrhy, které ministerstvo vojenství ignorovalo. Poté, co císař ztratil důvěru v ministra vojenství Nie Paoa, zapojil Čao Wen-chuu do řešení krize. (cs)
- Zhao Wenhua (Chinese: 趙文華; died 1557) was a Chinese public official during the reign of the Ming dynasty's Jiajing Emperor. After initial setbacks in his career, Zhao became a close confidant to Grand Secretary Yan Song, eventually becoming a vice minister. At the time, the Chinese coast was plagued by a series of raids by Chinese smugglers. Zhao disagreed with how the military was handling the situation and made his own recommendations, which the military ignored. After the Emperor lost confidence in Minister of War , he tasked Zhao with solving the crisis himself. (en)
|
