| dbo:abstract
|
- Vlčan, lat. Wiltzan († 795 u ) byl slovanský kníže, který vládl na konci 8. století na území dnešního Meklenburska a rovněž v sousedícím východním Šlesvicku, jako zvolený vládce západoslovanského kmenového svazu Obodritů. Byl vazalem franského krále Karla Velikého. Vlčan je poprvé zmíněn v roce 789 v Letopisech království Franků (Annales regni Francorum) a v Metských starších análech (Annales Mettenses priores). Je označen jako „princes“ vůdce Obodritů. Další informace o jeho původu nejsou známy. Jeho následovníci Dražko a jsou pravděpodobně jeho syn a bratr. S pokračujícím začleňováním Starého Saska do Franské říše se Obodrité stále více dostávají do zorného pole Franků. Už od poloviny 8. století jsou doloženy záznamy o obchodu se Slovany severovýchodně od Labe. Přibližně v roce 780 Karel Veliký založil vojenskou alianci s Vlčanem proti Sasům. Toto spojenectví mohlo být uzavřeno u ústí řeky Ohre u dnešního města . Obsah aliance dnes není znám, ale franští kronikáři vnímají Vlčana jako vazala Karla Velikého. V roce 789 ho Vlčan doprovází na tažení proti Velétům. Během tohoto tažení mají obodritská vojska povinnost krýt záda fransko-saským oddílům z protější strany Labe. Následně poté bojují na straně Franků na historickém území a u řeky Elde proti kmenovým svazům Linonen, Smeldinger a Bethenzer, které náležely k velétskému svazu. Po dobytí hlavního velétského hradiště , byli vůdci těchto kmenů zajmuti a odvlečeni jako rukojmí k řece Pěna. Zde museli složit přísahu věrnosti franskému panovníkovi. Toto tažení mělo zajistit východní hranici říše. Einhard naproti tomu ve spisu Vita Karoli Magni pouze poznamenává, že podnět tažení bylo velétském plenění na obodritském území. Historické území kmenového svazu Obodritů Jako přímý důsledek tohoto tažení je podřízení území poražené strany kmenového svazů Linonen, Smeldinger a Bethenzer Karlovi Velikému a získáním vlády a zabezpečení oblasti od Baltského moře až k ústí řeky Havola. Franské prameny pojmenovávají prvního mezi rovnými Vlčana jako krále Obodritů.. Předpokládá se, že Vlčan byl Karlem Velikým ustanoven po úspěšném tažení proti Velétům jediným vládcem kmenového svazu Obodritů. Nicméně titul rex je použit již ve zprávě . Vlčan padl roku 795 v boji se Sasy, během kterého vedl oddíly Obodritů na cestě k Bardowicku po překročení Labe. Podle pramenů to byl Nordalbingirec, který zabil franského spojence, načež Karel Veliký podnikl odvetnou kampaň. (cs)
- Witzan, slaw. Visan († 795 bei Bardowick) war ein slawischer Fürst, der Ende des 8. Jahrhunderts auf dem Gebiet des heutigen Mecklenburg sowie im angrenzenden Ostholstein als Samtherrscher über den westslawischen Stammesverband der Abodriten herrschte. Er war Vasall des fränkischen Königs Karl der Große. Witzan wird erstmals zum Jahr 789 erwähnt. Die Annales regni Francorum und die Annales Mettenses bezeichnen ihn als Anführer („princeps“) der Abodriten. Weitere Angaben zu seiner Herkunft sind nicht überliefert. Bei seinen Nachfolgern Drasco und Sclaomir handelt es sich wahrscheinlich um seinen Sohn und seinen Bruder. Mit der fortschreitenden Eingliederung Sachsens in das Frankenreich gerieten auch die Abodriten zunehmend in das politische Blickfeld der Franken. Bereits seit Mitte des 8. Jahrhunderts sind Handelsbeziehungen mit den Slawen nordöstlich der Elbe belegt. Vermutlich im Jahr 780 begründete Karl der Große ein militärisches Bündnis mit Witzan gegen die Sachsen. Dieses könnte an der Ohremündung bei Wolmirstedt geschlossen worden sein. Der Inhalt des Bündnisses ist unbekannt, aber die fränkischen Annalisten nahmen Witzan als Vasallen Karls des Großen wahr. Im Jahr 789 begleitete Witzan den Frankenherrscher auf dessen Feldzug gegen die Wilzen. Während des Feldzuges kamen ihm und seinem abodritischen Aufgebot die Aufgabe zu, die Elbquerung des fränkisch-sächsischen Heeres von der anderen, wilzischen Elbseite her zu decken. Anschließend kämpften sie an der Seite der Franken in der Prignitz und an der Elde gegen die zum wilzischen Stammesverband gehörigen Linonen, Smeldinger und Bethenzer, deren Kleinkönige gefangen und als Geiseln bis in den Peeneraum verschleppt wurden. Dort mussten sie sich nach Einnahme der wilzischen Hauptburg bei Vorwerk (Demmin) dem fränkischen Herrscher unterwerfen und ihm den Treueeid leisten. Dieser verfolgte damit das Ziel, den Raum jenseits der zur Reichsgrenze bestimmten Elbe zu befrieden. Einhard berichtet demgegenüber in der Vita Karoli Magni lediglich, Auslöser des Feldzuges seien fortwährende Angriffe der Wilzen gegen die Abodriten gewesen. Als unmittelbares Ergebnis des Wilzenzuges sollen Witzan von Karl dem Großen die Stammesgebiete der unterlegenen Smeldinger, Bethenzer und Linonen unterstellt worden sein, so dass sich dessen Herrschaft einem Sperrriegel gleich von der Ostseeküste bis an die Havelmündung zwischen Sachsen und Wilzen legte. Die fränkischen Quellen bezeichnen den princeps Witzan zudem im Jahr 795 durchgängig als rex der Abodriten, also als deren König. Es wird deshalb davon ausgegangen, dass Witzan von Karl dem Großen nach dem erfolgreichen Wilzenfeldzug in die Alleinherrscherstellung über den Stammesverband eingesetzt wurde. Allerdings findet sich der Titel eines rex für Witzan bereits im Bericht des Fragmentum chesnii über den Wilzenfeldzug. Witzan fiel 795 im Kampf mit den Sachsen, während er als Anführer des abodritischen Heeres auf dem Weg nach Bardowick die Elbe überquerte. Den Quellen zufolge handelte es sich um Nordalbingier, die den fränkischen Bundesgenossen töteten, woraufhin Karl einen Vergeltungsfeldzug unternahm. Aufgrund der Ortsangabe und der Beteiligung der Nordalbingier könnte der Elbübergang durch die Furt bei der späteren Ertheneburg knapp 10 Kilometer nördlich von Bardowieck erfolgt sein. Demgegenüber scheidet das in den Annales Laurissenses maiores benannte Hliuni als Todesort aufgrund der Entfernung zur Elbe aus. Witzans Sohn Drasco folgte ihm 795 als Heerführer, im Jahr 804 als Samtherrscher. (de)
- Vitzlao de los abodritas (en alemán Witzan, eslavo Visan; m. en 795 en Liuni) fue un príncipe de la confederación de los abodritas. Como aliado de Carlomagno en su guerra contra los sajones, Vitzlao dirigió su ejército contra Magdeburgo en 782 y la destruyó por completo. Esto provocó una guerra con la cercana nación eslava de los veletos. En la guerra los abodritas se aliaron los francos, sorbios, frisios que lucharon contra los veletos y los danos. Después de la restauración de la rebelión sajona Vitzlao marchó de nuevo contra ellos y resultó muerto en una emboscada por sajones en Liuni. Le sucedió su hijo Drasco. (es)
- Witzan (died in 795 in Liuni) also known by name Witzan was prince of the confederation of Obotrites. As an ally of Charlemagne in his war against Saxons Witzan marched his army against Magdeburg in 782 and destroyed it completely. This provoked war with nearby Slavic nation of Wiltzi (Veléti). In the war Obotrites allied with Franks, Sorbs, Frisians fought against Wiltzi and Danes. After restoration of Saxon rebellion Witzan marched again against them and was killed in ambush by Saxons in Liuni. (en)
- Witzan degli Obodriti, anche conosciuto come Wazan (720 circa – Bardowick, 795), è stato un sovrano obodrita.Fu il primo Samtherrscher obodrita di cui si hanno notizie storiche. Venne infatti citato nelle cronache degli Annales Regni Francorum e Annales Mettenses priores dell'anno 789. (it)
- Wican, Wyszan, Wiczan, w starszej literaturze Wilczan (łac. Witzan, Wizzin, Widin, Witsidus, zm. 795, Hliuni) — obodrycki książę wielkoplemienny w ostatnich dziesięcioleciach VIII wieku. Być może jeden z twórców przymierza obodrycko-frankijskiego w 780. Następnie wierny sprzymierzeniec i wasal Karola Wielkiego. Wzmiankowany po raz pierwszy w 789. W lecie tego roku wspomagał wraz ze swoim wojskiem Karola Wielkiego w wyprawie przeciwko Wieletom, których najazdy na ziemie obodryckie były najprawdopodobniej jej bezpośrednią przyczyną. Zamordowany przez Sasów (Nordalbingów) u przeprawy przez Łabę, kiedy podążał do punktu zbornego wojsk swego sojusznika Karola Wielkiego w Bardowicku, w celu wzięcia udziału w tłumieniu kolejnego saskiego powstania antyfrankijskiego. Jego synami lub dalszymi krewnymi byli Drożko i Godelaib, książęta odobryccy. (pl)
- Выша́н (нем. Witzan, лат. Witzlaus; погиб в 795, ) — верховный князь Ободритского союза племён (747 ?—795). Первый из князей ободритов, упоминаемый в современных ему исторических источниках. (ru)
- Віцан або Віцлав II (Wican, Wicon, Wiczan, в давніших джерелах Wilkomir чи Wilczan, лат. Witzan, Wizzin, Widin, Witsidus, пол. Witzlaus) — перший верховний князь Ободрицького союзу, один із творців ободрицько-франкського перемир'я. Ймовірно був сином Аріберта II. Був васалом Карла I Великого, перший раз згадується в 789 році. Влітку того ж року на чолі свого племені допомагав Карлові громити лютичів-велетів, регулярні напади яких на землі ободритів очевидно і послужили тому причиною. Вбитий саксами на переправі через ріку Лабу, коли їхав на збірний пункт військ свого союзника Карла Великого в Бардовіку, з метою взяти участь у придушенні антифранкського повстання саксів. Похований у 795 році в місті Глюні, зараз це німецьке місто Люнебург. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- Vitzlao de los abodritas (en alemán Witzan, eslavo Visan; m. en 795 en Liuni) fue un príncipe de la confederación de los abodritas. Como aliado de Carlomagno en su guerra contra los sajones, Vitzlao dirigió su ejército contra Magdeburgo en 782 y la destruyó por completo. Esto provocó una guerra con la cercana nación eslava de los veletos. En la guerra los abodritas se aliaron los francos, sorbios, frisios que lucharon contra los veletos y los danos. Después de la restauración de la rebelión sajona Vitzlao marchó de nuevo contra ellos y resultó muerto en una emboscada por sajones en Liuni. Le sucedió su hijo Drasco. (es)
- Witzan (died in 795 in Liuni) also known by name Witzan was prince of the confederation of Obotrites. As an ally of Charlemagne in his war against Saxons Witzan marched his army against Magdeburg in 782 and destroyed it completely. This provoked war with nearby Slavic nation of Wiltzi (Veléti). In the war Obotrites allied with Franks, Sorbs, Frisians fought against Wiltzi and Danes. After restoration of Saxon rebellion Witzan marched again against them and was killed in ambush by Saxons in Liuni. (en)
- Witzan degli Obodriti, anche conosciuto come Wazan (720 circa – Bardowick, 795), è stato un sovrano obodrita.Fu il primo Samtherrscher obodrita di cui si hanno notizie storiche. Venne infatti citato nelle cronache degli Annales Regni Francorum e Annales Mettenses priores dell'anno 789. (it)
- Выша́н (нем. Witzan, лат. Witzlaus; погиб в 795, ) — верховный князь Ободритского союза племён (747 ?—795). Первый из князей ободритов, упоминаемый в современных ему исторических источниках. (ru)
- Віцан або Віцлав II (Wican, Wicon, Wiczan, в давніших джерелах Wilkomir чи Wilczan, лат. Witzan, Wizzin, Widin, Witsidus, пол. Witzlaus) — перший верховний князь Ободрицького союзу, один із творців ободрицько-франкського перемир'я. Ймовірно був сином Аріберта II. Був васалом Карла I Великого, перший раз згадується в 789 році. Влітку того ж року на чолі свого племені допомагав Карлові громити лютичів-велетів, регулярні напади яких на землі ободритів очевидно і послужили тому причиною. Вбитий саксами на переправі через ріку Лабу, коли їхав на збірний пункт військ свого союзника Карла Великого в Бардовіку, з метою взяти участь у придушенні антифранкського повстання саксів. Похований у 795 році в місті Глюні, зараз це німецьке місто Люнебург. (uk)
- Vlčan, lat. Wiltzan († 795 u ) byl slovanský kníže, který vládl na konci 8. století na území dnešního Meklenburska a rovněž v sousedícím východním Šlesvicku, jako zvolený vládce západoslovanského kmenového svazu Obodritů. Byl vazalem franského krále Karla Velikého. Vlčan je poprvé zmíněn v roce 789 v Letopisech království Franků (Annales regni Francorum) a v Metských starších análech (Annales Mettenses priores). Je označen jako „princes“ vůdce Obodritů. Další informace o jeho původu nejsou známy. Jeho následovníci Dražko a jsou pravděpodobně jeho syn a bratr. (cs)
- Witzan, slaw. Visan († 795 bei Bardowick) war ein slawischer Fürst, der Ende des 8. Jahrhunderts auf dem Gebiet des heutigen Mecklenburg sowie im angrenzenden Ostholstein als Samtherrscher über den westslawischen Stammesverband der Abodriten herrschte. Er war Vasall des fränkischen Königs Karl der Große. Witzans Sohn Drasco folgte ihm 795 als Heerführer, im Jahr 804 als Samtherrscher. (de)
- Wican, Wyszan, Wiczan, w starszej literaturze Wilczan (łac. Witzan, Wizzin, Widin, Witsidus, zm. 795, Hliuni) — obodrycki książę wielkoplemienny w ostatnich dziesięcioleciach VIII wieku. Być może jeden z twórców przymierza obodrycko-frankijskiego w 780. Następnie wierny sprzymierzeniec i wasal Karola Wielkiego. Jego synami lub dalszymi krewnymi byli Drożko i Godelaib, książęta odobryccy. (pl)
|
