| dbo:abstract
|
- Smlouva z Rheinfeldenu (německy Rheinfelder Hausordnung), uzavřená 1. června 1283 v tehdy říšském městě Rheinfelden (dnes v kantonu Aargau ve Švýcarsku), byla prvním pokusem o uspořádání dědické posloupnosti v rodě Habsburků na základě práva primogenitury. Jedním z důsledků této smlouvy bylo zavraždění římského krále Albrechta I., když odmítl uznat dědické nároky svého synovce Jana Parricidy dle této smlouvy. Po zvolení Rudolfa I. Habsburského krále Svaté říše římské v roce 1273 a porážce českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v srpnu 1278, nebývale vzrostla moc rodu Habsburků, který byl sice před rokem 1273 poměrně významný v oblasti řeky Aary v oblasti na pomezí dnešního Švýcarska a Německa, ale teprve v letech 1273 - 1278 se dokázali zmocnit oblasti Horních a Dolních Rakous, Korutan a Štýrska. Bylo nezbytné ustanovit dědickou posloupnost, která by rozdělila území v držbě rodu Habsburků, ale zároveň udržela jednotu rodového majetku. Podle práva primogenitury bylo rozhodnuto, že državy Habsburků na území dnešního Rakouska získá do držby pro sebe a své následníky nejstarší syn krále Rudolfa, budoucí král Svaté říše římské Albrecht I., zatímco jeho mladší bratr Rudolf II. Švábský bude odškodněn územím, které bylo nazývané jako Přední Rakousy, které byly jádrovou oblastí, z níž pocházel rod Habsburků. Snahou této dohody bylo uspořádat mocenské poměry v rodu Habsburků tak, aby nedocházelo k rozbíjení složitě budované soustavy území pod vládou rodu. Přesto smlouva nebyla dodržena již v osobách, které měla zavazovat, protože římský král Albrecht I. odmítl vydat synovi svého bratra Rudolfa II. Janovi jeho dědictví a ten jej 1. května 1308 zavraždil. tato smlouva vzala definitivně za své z roku 1379, kdy byla samotná jádrová oblast Rakous rozdělena mezi dva vévody z rodu Habsburků - Albrechta III. a Leopolda III.. (cs)
- Die Rheinfelder Hausordnung (auch der Vertrag von Rheinfelden genannt) vom 1. Juni 1283 war das erste Hausgesetz des Hauses Habsburg. Sie enthielt eine Erbfolgeregelung König Rudolfs I. von Habsburg und legte eine wesentliche Grundlage für die Hausmacht der Habsburger-Dynastie und die späteren Habsburgischen Erblande. (de)
- The Treaty of Rheinfelden (German: Rheinfelder Hausordnung) was the first Habsburg order of succession, concluded on 1 June 1283 at the Imperial City of Rheinfelden. Rudolph of Habsburg had been chosen as King of the Romans in 1273 and had defeated his rival Ottokar II of Bohemia who was killed at the 1278 Battle on the Marchfeld. Ottokar's son Wenceslaus II retained the Bohemian Kingdom, while Ottokar's estates in Austria, Styria, Carinthia and Carniola fell back to the Holy Roman Empire. King Rudolph had reached an agreement with the prince-electors to award these territories to his sons and, at the Diet of Augsburg in 1282, Albert I and his brother Rudolph II "jointly and severally" received Austria, Styria, Carniola and the Windic March. However, in 1286, Meinhard II of Gorizia-Tyrol became Duke of Carinthia as recompensation for supporting King Rudolph against Ottokar, and also received Carniola and the Windic March as fiefs. Deviating from these decisions, the Rheinfelden Treaty set down the primogeniture order: then eleven-year-old Duke Rudolph II had to waive all his rights to the thrones of Austria and Styria to the benefit of his elder brother Albert I. According to the terms of the agreement, Rudolf should receive some territories in Further Austria in return but was never compensated until his death in 1290. This fact induced his son John Parricida to murder Albert in 1308. The adoption of the primogeniture right crucially strengthened the Habsburg influence within the Holy Roman Empire as it allowed the dynasty to constitute a compact allodial territory (Hausmacht) that it could rely on. It nevertheless did not prevent the partition of the Habsburg lands by the 1379 Treaty of Neuberg. (en)
|
| rdfs:comment
|
- Die Rheinfelder Hausordnung (auch der Vertrag von Rheinfelden genannt) vom 1. Juni 1283 war das erste Hausgesetz des Hauses Habsburg. Sie enthielt eine Erbfolgeregelung König Rudolfs I. von Habsburg und legte eine wesentliche Grundlage für die Hausmacht der Habsburger-Dynastie und die späteren Habsburgischen Erblande. (de)
- Smlouva z Rheinfeldenu (německy Rheinfelder Hausordnung), uzavřená 1. června 1283 v tehdy říšském městě Rheinfelden (dnes v kantonu Aargau ve Švýcarsku), byla prvním pokusem o uspořádání dědické posloupnosti v rodě Habsburků na základě práva primogenitury. Jedním z důsledků této smlouvy bylo zavraždění římského krále Albrechta I., když odmítl uznat dědické nároky svého synovce Jana Parricidy dle této smlouvy. (cs)
- The Treaty of Rheinfelden (German: Rheinfelder Hausordnung) was the first Habsburg order of succession, concluded on 1 June 1283 at the Imperial City of Rheinfelden. Rudolph of Habsburg had been chosen as King of the Romans in 1273 and had defeated his rival Ottokar II of Bohemia who was killed at the 1278 Battle on the Marchfeld. Ottokar's son Wenceslaus II retained the Bohemian Kingdom, while Ottokar's estates in Austria, Styria, Carinthia and Carniola fell back to the Holy Roman Empire. (en)
|
