An Entity of Type: software, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Kjeldahl method or Kjeldahl digestion (Danish pronunciation: [ˈkʰelˌtɛˀl]) in analytical chemistry is a method for the quantitative determination of nitrogen contained in organic substances plus the nitrogen contained in the inorganic compounds ammonia and ammonium (NH3/NH4+). Without modification, other forms of inorganic nitrogen, for instance nitrate, are not included in this measurement. Using an empirical relation between Kjeldahl nitrogen content and protein content it is an important method for analyzing proteins. This method was developed by Johan Kjeldahl in 1883.

Property Value
dbo:abstract
  • طريقة كيلدال (بالدنماركية: Kjeldahl)‏ أو تهضيم كيلدال في الكيمياء التحليلية تستعمل للتحديد الكمي للنتروجين في المواد الكيميائية العضوية و بعض المواد غير العضوية مثل الأمونيوم والأمونيا ، ولكن لا تتضمن النترات. طورها في عام 1883. (ar)
  • El Mètode de Kjeldahl o digestió de Kjeldahl, en química analítica, és un mètode per determinar el contingut de nitrogen orgànic d'una substància i que s'engloba en la categoria de mitjans per digestió humida. S'utilitza per estimar el contingut de proteïnes dels aliments. Va ser desenvolupat pel danès Johan Kjeldahl a principi dels anys vuitanta del segle xix i publicat el 1883. El principal inconvenient d'aquest mètode consisteix en la possible valoració de nitrogen no proteic i fins i tot de substàncies tòxiques i sense cap valor nutritiu. Un altre mètode per a mesurar el contingut de nitrogen és el mètode Dumas. El mètode desenvolupat per Kjeldahl consta de tres etapes: (ca)
  • Kjeldahlova metoda (kjeldahlizace) je analytická metoda stanovení přítomnosti dusíku. Po organické dusíkaté látky varem s koncentrovanou kyselinou sírovou se dusík přítomný ve formě různých funkčních skupin převede na amoniak, který zůstane vázán ve formě síranu amonného, alkalizací se ze síranu uvolní a stanoví se titračně. Mineralizace (kjeldahlizace) spočívá v tom, že ke vzorku se přidá kyselina sírová + peroxid vodíku nebo kyselina chloristá, příp. katalyzátor [katalyzátor = směs síranu měďnatého, selenu a síranu draselného] a vzorek se zahřívá na pískové lázni nebo elektrické plotně; kyselina sírová mineralizuje bílkoviny (obsah černá uhlíkem z organických látek), oxidační činidla převádějí uhlík na oxid uhličitý (mineralizovaná směs se odbarví). Odbarvení obsahu a husté bílé dýmy oxidu sírového avizují konec mineralizace. Dusík z organických látek dává s kyselinou sírovou síran amonný. Stanovení amonného iontu lze provést titračně: po alkalizaci obsahu mineralizační baňky hydroxidem sodným se uvolněný amoniak destiluje s vodní parou do * HCl a následně se titruje nadbytek kyseliny hydroxidem sodným, za použití metylčerveně jako indikátoru nebo do * H3BO3 a následně se titruje KHI2O6 (tj. KIO3.HIO3), což je přesnější než titrace louhem. Existují ovšem i jiná uspořádání metody: výpočet Nbílk x 6,25*) = bílkoviny, kde * empirický faktor: 100/16 = 6,25 (bílkoviny obsahují v průměru 16 % dusíku); v literatuře lze nalézt i jiné hodnoty přepočítávacího faktoru (obsah dusíku v jednotlivých bílkovinách se různí). Stanovení bílkovin krevního séra kjeldahlizací je komplikovanější o to, že v krvi jsou přítomny i dusíkaté látky nebílkovinného původu. Je proto zapotřebí stanovit celkový dusík v krvi, poté vysrážet bílkoviny, např. kyselinou trichloroctovou a v supernatantu stanovit také dusík. Dusík bílkovin pak bude rozdílem mezi dusíkem celkovým a nebílkovinným: dusík plazmatických bílkovin = celkový dusík (plná krev) - nebílkovinný dusík (supernatant). Metoda je obecně zdlouhavá a vyžaduje digestoř. V praxi se v podstatě nepoužívá, slouží však stále jako metoda referenční pro definici referenčních materiálů. Dříve byla používána rutinní mineralizační metoda – vysrážené bílkoviny se mineralizovaly s kyselinou sírovou a vzniklý síran amonný se stanovil fotometricky při použití Nesslerova činidla (K2[HgI4] = HgI2.2KI) (tetrajodortuťnatan draselný), uvolněný amoniak reagoval za katalýzy nitroprussidem sodným s fenolovým činidlem (fenolátem sodným) Berthelotovou reakcí za vzniku modrého zbarvení vhodného k fotometrii. (cs)
  • Η μέθοδος Κιέλνταλ (αγγλ. Kjeldahl method) είναι διεθνώς αναγνωρισμένη εργαστηριακή τεχνική ανάλυσης μιγμάτων για τον υπολογισμό της περιεκτικότητας αζώτου και πρωτεϊνών σε ποικιλία οργανικών ενώσεων, που περιλαμβάνει μεταξύ άλλων τρόφιμα, ζωοτροφές, λιπάσματα, λύματα και ορυκτά καύσιμα, και ανόργανων ενώσεων. Η μέθοδος παρουσιάστηκε το 1883 από τον Δανό χημικό στη Δανική Κοινότητα Χημικών και από τότε εξελίχτηκε, αλλά κράτησε τιμητικά το όνομά του, και χρησιμοποιείται μέχρι σήμερα. (el)
  • Die Kjeldahlsche Stickstoffbestimmung, im klinischen Bereich gelegentlich auch als Kjeldahlometrie bezeichnet, ist eine 1883 entwickelte quantitative, häufig verwendete Bestimmungsmethode des Stickstoffgehaltes. Der dänische Chemiker Johan Kjeldahl entwickelte sie am Forschungszentrum der dänischen Brauerei Carlsberg. Sie löste rasch die zuvor weit verbreitete Stickstoffbestimmung nach Will-Varrentrapp ab. Stickstoff kann mit der Methode von Kjeldahl in vielen stickstoffhaltigen Substanzen bestimmt werden, was sich in ihrem breiten Anwendungsfeld äußert: * Nahrungsmittelindustrie * Umweltanalytik * Pharmazeutische und chemische Industrie * Landwirtschaftliche Analytik (Wirtschaftsdünger, Bodenproben) Beim klassischen Vorgehen schließt man eine genau gewogene Probenmenge (0,5 bis 3 g, je nach deren Stickstoffgehalt) mit Schwefelsäure in einem Kjeldahl-Kolben auf. Die organischen Anteile der Probe werden dabei entfernt und der Stickstoff in Ammoniumsulfat umgewandelt. Die Zugabe einer starken Base setzt Ammoniak aus der Aufschlusslösung frei, der in Säure aufgefangen und titrimetrisch bestimmt wird. Die Angabe erfolgt als Total Kjeldahl Nitrogen. Es existieren auch Mikro-Methoden für Proben von 5 bis 15 mg. Zudem lässt sich die gesamte Bestimmung mittels vollautomatischer Laborgeräte – auch mit mehreren Proben gleichzeitig – automatisieren, sodass die Analysen ohne anwesendes Personal über Nacht abgewickelt werden können. (de)
  • The Kjeldahl method or Kjeldahl digestion (Danish pronunciation: [ˈkʰelˌtɛˀl]) in analytical chemistry is a method for the quantitative determination of nitrogen contained in organic substances plus the nitrogen contained in the inorganic compounds ammonia and ammonium (NH3/NH4+). Without modification, other forms of inorganic nitrogen, for instance nitrate, are not included in this measurement. Using an empirical relation between Kjeldahl nitrogen content and protein content it is an important method for analyzing proteins. This method was developed by Johan Kjeldahl in 1883. (en)
  • El método Kjeldahl o digestión de Kjeldahl, en química analítica, es un proceso de análisis químico para determinar el contenido en nitrógeno de una sustancia química y se engloba en la categoría de medios por digestión húmeda. Se usa comúnmente para estimar el contenido de proteínas de los alimentos. Fue desarrollado por el danés Johan Kjeldahl en 1883.​​ El "nitrógeno Kjeldahl" es la suma del nitrógeno orgánico y el nitrógeno amoniacal.​ Otro método para medir el contenido de nitrógeno es método Dumas. (es)
  • La méthode de Kjeldahl est une technique de détermination du taux d'azote dans un échantillon. Elle est applicable pour le dosage de l’azote de différents composés azotés tels les amines et les sels d’ammonium quaternaires. Elle ne permet pas le dosage direct des nitrates, nitrites, nitrosyles, cyanures qui doivent d’abord être réduits en ammoniac. Quand l’azote est sous forme organique, on procède d'abord à la minéralisation du composé pour passer à de l’azote minéral. On détruit la molécule organique en l’oxydant à ébullition avec de l'acide sulfurique (H2SO4) concentré, en présence de catalyseur : le carbone s'élimine sous forme de dioxyde de carbone (CO2), l’hydrogène sous forme d'eau et l’azote reste en solution sous forme d'ion ammonium (NH4+). La méthode de Kjeldahl, utilisée pour calculer le taux de protéines des produits alimentaires, a montré ses limites en 2008 quand le scandale de la mélamine a été découvert : ce dosage ne fait pas de distinction entre les différentes sources d'azote. Ainsi l'ajout de cette molécule contenant 66 % d'azote dans différents produits agroalimentaires, en augmentant la teneur en cet élément, a fait croire à des taux de protéines supérieurs à ce qu'ils étaient réellement. (fr)
  • Metode Kjeldahl atau digesti Kjeldahl (pengucapan bahasa Denmark: [ˈkʰɛld̥æːˀl]) dalam kimia analitik adalah metode untuk penentuan kadar nitrogen organik dalam zat kimia seperti amonia. Metode ini dikembangkan oleh Johan Kjeldahl pada tahun 1883. (in)
  • Il metodo Kjeldahl è un metodo analitico messo a punto dal chimico danese Johan Kjeldahl che permette di determinare il contenuto in azoto di sostanze organiche e inorganiche. (it)
  • ケルダール法(ケルダールほう、Kjeldahl method)は、化学物質に含まれる窒素の量を求める分析方法。によって考案された。 まず試料を硫酸と混ぜて加熱し、含まれる窒素を硫酸アンモニウムに変換する。その後、アルカリ性にして加熱し、発生するアンモニアの量を滴定によって定量する。食品や鉱物に含まれる窒素の定量、などに用いられる。 (ja)
  • 분석화학에서의 키엘달법 또는 키엘달 소화(Kjeldahl Method 또는 Kjeldahl Digestion)는 유기 물질에 포함된 질소와 무기 화합물인 암모니아와 암모늄(NH3/NH4+)에 함유된 질소의 정량적 결정을 위한 방법이다. 이 방법은 1883년 Johan Kjeldahl에 의해 개발되었다. (ko)
  • Metoda Kjeldahla – metoda oznaczania azotu amonowego i aminowego, np. występującego w wodzie, glebie lub produktach spożywczych. Przy jej zastosowaniu azot związany w związkach organicznych jest przekształcany w postać amonową (mineralizowany) i analizowany łącznie ze związkami amonowymi obecnymi w próbce. Suma azotu amonowego i organicznego (nieazotanowego) jest określana w hydrochemii jako azot Kjeldahla lub azot ogólny (nazwą azot ogólny bywa też określany azot występujący w próbce we wszystkich formach). Proces prowadzi się w 3 etapach: I) Mineralizacja: Badaną próbkę mineralizuje się ogrzewając ją w temperaturze ok. 350 °C ze stężonym kwasem siarkowym i odpowiednimi katalizatorami (np. siarczanem miedzi(II)). Podczas tego procesu węgiel i wodór związane w substancjach organicznych utleniają się do dwutlenku węgla i wody, a z azotem kwas siarkowy tworzy nielotny siarczan amonu. II) Alkalizacja i destylacja Zmineralizowaną próbkę alkalizuje się poprzez dodanie wodorotlenku sodu, co powoduje przekształcenie jonu amonowego w amoniak. Następnie próbka jest podgrzewana i poddawana destylacji, podczas której amoniak przechodzi do fazy gazowej. III) Wiązanie amoniaku i oznaczanie ilości azotu Wydzielony amoniak oznacza się np. przez przereagowanie z kwasem solnym i zmiareczkowanie wodorotlenkiem sodu niezobojętnionego kwasu w obecności wskaźnika Tashiro. Jest to miara zawartego w analizowanej próbce azotu amonowego i organicznego. W naturalnych warunkach azot Kjeldahla pozwala w przybliżeniu określić ilość rozkładającej się materii organicznej w środowisku. Metoda ta jest także stosowana do oznaczania białka w produktach żywnościowych, takich jak mleko lub karma dla zwierząt. Jednak przez swoją niewielką swoistość jest podatna na zafałszowania, gdyż wykazany azot może pochodzić z rozkładu nie tylko białek, ale też niektórych innych substancji, takich jak melamina. Metodę Kjeldahla opisano po raz pierwszy w 1883 roku, a od tego czasu wprowadzano do niej różne modyfikacje, np. zastępując rtęć mniej toksycznymi katalizatorami. (pl)
  • De Kjeldahl-methode is een methode om de fractie gereduceerd stikstof, zowel organisch als anorganisch, in substanties te bepalen. De methode heet Kjeldahl-stikstof, dit is de hoeveelheid stikstof die in organische verbindingen aanwezig is en de hoeveelheid stikstof in de vorm van ammoniak en ammonium, maar alle stikstof die gebonden is in de vorm van nitraten en nitrieten, wordt genegeerd. Deze methode werd ontwikkeld door de Deen Johan Kjeldahl in 1883, terwijl hij voor de brouwerij Carlsberg werkte. (nl)
  • O método de Kjeldahl, ou teste de Kjeldahl, é um método laboratorial para a determinação do azoto em materiais biológicos e não-biológicos. O método de Kjeldahl, é um método confiável, simples e amplamente conhecido em todo o mundo, utiliza aparelhos e reagentes comuns em todo laboratório de análises químicas e, em relação à precisão do método, os resultados são quase sempre compatíveis com os obtidos pelo método de Dumas. Por outro lado, pode ser operado por técnicos que possuam experiência geral em laboratório químico. O método de Kjeldahl surgiu na metade do século XX e, a partir dessa época ele é utilizado quase que mundialmente, com maiores ou menores modificações, principalmente na utilização do catalisador, basicamente, mantiveram-se os princípios e fundamentos enumerados por Kjeldahl. Também sofre modificações (ou adaptações), o aparelho de destilação, sendo que estas modificações nunca chegam a ser muito profundas. No método original de Kjeldahl, a digestão é feita com ácido sulfúrico fumegante em presença de Pentóxido de Fósforo e acrescenta Permanganato de Potássio para produzir a oxidação e formar o sulfato de amônio. Vê-se que o Nitrogênio dos aminoácidos das proteínas é transformado em um sal inorgânico. Como foi dito, a maioria das modificações estão no catalisador. É introduzido o uso de óxido de mercúrio e óxido de cobre, para acelerar o tempo de oxidação. Também foi sugerida a utilização de mercúrio ou cobre e ainda, o uso combinado de ambos. A utilização de sais, como o sulfato de sódio ou de potássio, teria como finalidade, a eliminação de umidade da amostra, para permitir o ataque dos reagentes, esses sais também diminuem a pressão de vapor da amostra que está sendo digerida, aumentando assim sua temperatura de ebulição, já que para um processo eficiente a digestão acorre a altas temperaturas chegando a até 500 °C e o ácido sulfúrico utilizado que tem ponto de ebulição 300 °C não pode ser totalmente vaporizado. Este método fundamenta-se na destruição da matéria orgânica com ácido sulfúrico concentrado, em presença de uma catalisador e por ação do calor, com posterior destilação e titulação do Nitrogênio proveniente da amostra. O método de Kjeldahl deve-se ao seu criador o químico dinamarquês Johan Gustav Kjeldahl. É utilizado para para determinar o azoto contido numa substância orgânica. O azoto orgânico transforma-se em amoníaco por digestão com ácido sulfúrico e posterior alcanização da solução. O amoníaco libertado destila-se e recolhe-s num volume conhecido de ácido padrão. Medindo o excesso de ácido por titulação sabe-se a quantidade de azoto presente na substãncia original. (pt)
  • Мéтод Кьéльдаля (дат. Kjeldahl-metoden) — метод количественного определения азота в органических веществах. Предложен датским химиком Йоханом Кьельдалем в 1883 году. Метод Кьельдаля состоит в том, что связанный азот (в виде амино-, амидо-, нитро-, нитрозо-, азо-, азокси-групп) при нагревании органического вещества с концентрированной серной кислотой в присутствии небольшого количества катализатора CuSO4 или других (соли ртути) переходит в сульфат аммония. Условия процесса зависят от вида органической молекулы: амины и амиды разлагаются легко, другие соединения требуют длительного нагревания в запаянных тугоплавких ампулах. После разложения образца к нему добавляют щёлочь и отгоняют аммиак, поглощая его стандартным раствором соляной кислоты HCl или борной кислоты H3BO3. По количеству поглощаемого аммиака определяют содержание азота. Метод Кьельдаля применяется главным образом в анализе аминокислот и белков; особенно широко используется для анализа пищевых продуктов и кормов. (ru)
  • Kjeldahl-metoden är en av de mest utnyttjade analysmetoderna för bestämning av kväve i organiska föreningar. Metoden framlades 1883 av den danske kemisten Johan Kjeldahl. T.ex. innehåller de flesta proteiner ca 15 % kväve och att bestämma kvävemängd i livsmedel är en indirekt metod för att bestämma mängden protein, då de andra huvudgrupperna som utgörs av kolhydrater och fettämnen, har lågt eller inget kväveinnehåll. I Kjeldahl-metoden bryter man först ned och löser (”uppsluter”) provet i kokande svavelsyra. De organiska aminföreningarna omvandlas härvid till ammonium, NH4+, medan andra föreningar i provet oxideras. Sålunda omvandlas kol (C), väte (H) och kväve (N) till koldioxid (CO2), vatten (H2O) och ammonium (NH4+). Kvicksilver, koppar och selen katalyserar nedbrytningsprocesserna. För att ytterligare påskynda reaktionerna höjes kokpunkten, som för koncentrerad svavelsyra ligger vid 338 °C för 98-procentig svavelsyra, genom tillsats av kaliumsulfat (K2SO4). Uppslutningen görs i en långhalsad Kjeldahlskolv, som förhindrar förluster från stänk vid kokningen. I alternativa uppslutningsmetoder kan man dessutom tillsätta väteperoxid (H2O2) eller kaliumperoxodisulfat (K2S2O8)för att påskynda uppslutningen. När uppslutningen är klar tillsättes natriumhydroxid (NaOH) tills lösningen blir alkalisk varigenom ammoniumjoner (NH4+) omvandlas till ammoniak (NH3). Härefter destilleras (avdrives) bildad ammoniak i lösningen över till en behållare med känd mängd saltsyra (HCl). Härvid reagerar saltsyra och ammoniak i molförhållandet 1:1. Överskott av icke reagerad mängd saltsyra titreras därefter med natriumhydroxid. Skillnaden mellan den kända mängden saltsyra och den förbrukade mängden natriumhydroxid motsvarar mängden kväve i provet. (sv)
  • 凯氏定氮法(英語:Kjeldahl method,全称凯耶达尔定氮法,简称凯氮法)是分析化学中一种常用的确定有机化合物中氮含量的检测方法。这种方法是由凯耶达尔在1883年发明的。 (zh)
  • Ме́тод К'єльда́ля — хімічний спосіб кількісного визначення вмісту Нітрогену у складі органічних сполук. Метод був запропонований у 1883 році датським хіміком . Цей спосіб знайшов широке застосування у лабораторній практиці завдяки простоті його виконання і значній точності. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 5366272 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 12051 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1117165985 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • طريقة كيلدال (بالدنماركية: Kjeldahl)‏ أو تهضيم كيلدال في الكيمياء التحليلية تستعمل للتحديد الكمي للنتروجين في المواد الكيميائية العضوية و بعض المواد غير العضوية مثل الأمونيوم والأمونيا ، ولكن لا تتضمن النترات. طورها في عام 1883. (ar)
  • Η μέθοδος Κιέλνταλ (αγγλ. Kjeldahl method) είναι διεθνώς αναγνωρισμένη εργαστηριακή τεχνική ανάλυσης μιγμάτων για τον υπολογισμό της περιεκτικότητας αζώτου και πρωτεϊνών σε ποικιλία οργανικών ενώσεων, που περιλαμβάνει μεταξύ άλλων τρόφιμα, ζωοτροφές, λιπάσματα, λύματα και ορυκτά καύσιμα, και ανόργανων ενώσεων. Η μέθοδος παρουσιάστηκε το 1883 από τον Δανό χημικό στη Δανική Κοινότητα Χημικών και από τότε εξελίχτηκε, αλλά κράτησε τιμητικά το όνομά του, και χρησιμοποιείται μέχρι σήμερα. (el)
  • The Kjeldahl method or Kjeldahl digestion (Danish pronunciation: [ˈkʰelˌtɛˀl]) in analytical chemistry is a method for the quantitative determination of nitrogen contained in organic substances plus the nitrogen contained in the inorganic compounds ammonia and ammonium (NH3/NH4+). Without modification, other forms of inorganic nitrogen, for instance nitrate, are not included in this measurement. Using an empirical relation between Kjeldahl nitrogen content and protein content it is an important method for analyzing proteins. This method was developed by Johan Kjeldahl in 1883. (en)
  • El método Kjeldahl o digestión de Kjeldahl, en química analítica, es un proceso de análisis químico para determinar el contenido en nitrógeno de una sustancia química y se engloba en la categoría de medios por digestión húmeda. Se usa comúnmente para estimar el contenido de proteínas de los alimentos. Fue desarrollado por el danés Johan Kjeldahl en 1883.​​ El "nitrógeno Kjeldahl" es la suma del nitrógeno orgánico y el nitrógeno amoniacal.​ Otro método para medir el contenido de nitrógeno es método Dumas. (es)
  • Metode Kjeldahl atau digesti Kjeldahl (pengucapan bahasa Denmark: [ˈkʰɛld̥æːˀl]) dalam kimia analitik adalah metode untuk penentuan kadar nitrogen organik dalam zat kimia seperti amonia. Metode ini dikembangkan oleh Johan Kjeldahl pada tahun 1883. (in)
  • Il metodo Kjeldahl è un metodo analitico messo a punto dal chimico danese Johan Kjeldahl che permette di determinare il contenuto in azoto di sostanze organiche e inorganiche. (it)
  • ケルダール法(ケルダールほう、Kjeldahl method)は、化学物質に含まれる窒素の量を求める分析方法。によって考案された。 まず試料を硫酸と混ぜて加熱し、含まれる窒素を硫酸アンモニウムに変換する。その後、アルカリ性にして加熱し、発生するアンモニアの量を滴定によって定量する。食品や鉱物に含まれる窒素の定量、などに用いられる。 (ja)
  • 분석화학에서의 키엘달법 또는 키엘달 소화(Kjeldahl Method 또는 Kjeldahl Digestion)는 유기 물질에 포함된 질소와 무기 화합물인 암모니아와 암모늄(NH3/NH4+)에 함유된 질소의 정량적 결정을 위한 방법이다. 이 방법은 1883년 Johan Kjeldahl에 의해 개발되었다. (ko)
  • De Kjeldahl-methode is een methode om de fractie gereduceerd stikstof, zowel organisch als anorganisch, in substanties te bepalen. De methode heet Kjeldahl-stikstof, dit is de hoeveelheid stikstof die in organische verbindingen aanwezig is en de hoeveelheid stikstof in de vorm van ammoniak en ammonium, maar alle stikstof die gebonden is in de vorm van nitraten en nitrieten, wordt genegeerd. Deze methode werd ontwikkeld door de Deen Johan Kjeldahl in 1883, terwijl hij voor de brouwerij Carlsberg werkte. (nl)
  • 凯氏定氮法(英語:Kjeldahl method,全称凯耶达尔定氮法,简称凯氮法)是分析化学中一种常用的确定有机化合物中氮含量的检测方法。这种方法是由凯耶达尔在1883年发明的。 (zh)
  • Ме́тод К'єльда́ля — хімічний спосіб кількісного визначення вмісту Нітрогену у складі органічних сполук. Метод був запропонований у 1883 році датським хіміком . Цей спосіб знайшов широке застосування у лабораторній практиці завдяки простоті його виконання і значній точності. (uk)
  • El Mètode de Kjeldahl o digestió de Kjeldahl, en química analítica, és un mètode per determinar el contingut de nitrogen orgànic d'una substància i que s'engloba en la categoria de mitjans per digestió humida. S'utilitza per estimar el contingut de proteïnes dels aliments. Va ser desenvolupat pel danès Johan Kjeldahl a principi dels anys vuitanta del segle xix i publicat el 1883. El principal inconvenient d'aquest mètode consisteix en la possible valoració de nitrogen no proteic i fins i tot de substàncies tòxiques i sense cap valor nutritiu. Un altre mètode per a mesurar el contingut de nitrogen és el mètode Dumas. (ca)
  • Kjeldahlova metoda (kjeldahlizace) je analytická metoda stanovení přítomnosti dusíku. Po organické dusíkaté látky varem s koncentrovanou kyselinou sírovou se dusík přítomný ve formě různých funkčních skupin převede na amoniak, který zůstane vázán ve formě síranu amonného, alkalizací se ze síranu uvolní a stanoví se titračně. Stanovení amonného iontu lze provést titračně: po alkalizaci obsahu mineralizační baňky hydroxidem sodným se uvolněný amoniak destiluje s vodní parou do Existují ovšem i jiná uspořádání metody: výpočet Nbílk x 6,25*) = bílkoviny, kde (cs)
  • Die Kjeldahlsche Stickstoffbestimmung, im klinischen Bereich gelegentlich auch als Kjeldahlometrie bezeichnet, ist eine 1883 entwickelte quantitative, häufig verwendete Bestimmungsmethode des Stickstoffgehaltes. Der dänische Chemiker Johan Kjeldahl entwickelte sie am Forschungszentrum der dänischen Brauerei Carlsberg. Sie löste rasch die zuvor weit verbreitete Stickstoffbestimmung nach Will-Varrentrapp ab. Stickstoff kann mit der Methode von Kjeldahl in vielen stickstoffhaltigen Substanzen bestimmt werden, was sich in ihrem breiten Anwendungsfeld äußert: (de)
  • La méthode de Kjeldahl est une technique de détermination du taux d'azote dans un échantillon. Elle est applicable pour le dosage de l’azote de différents composés azotés tels les amines et les sels d’ammonium quaternaires. Elle ne permet pas le dosage direct des nitrates, nitrites, nitrosyles, cyanures qui doivent d’abord être réduits en ammoniac. (fr)
  • Metoda Kjeldahla – metoda oznaczania azotu amonowego i aminowego, np. występującego w wodzie, glebie lub produktach spożywczych. Przy jej zastosowaniu azot związany w związkach organicznych jest przekształcany w postać amonową (mineralizowany) i analizowany łącznie ze związkami amonowymi obecnymi w próbce. Suma azotu amonowego i organicznego (nieazotanowego) jest określana w hydrochemii jako azot Kjeldahla lub azot ogólny (nazwą azot ogólny bywa też określany azot występujący w próbce we wszystkich formach). Proces prowadzi się w 3 etapach: I) Mineralizacja: II) Alkalizacja i destylacja (pl)
  • O método de Kjeldahl, ou teste de Kjeldahl, é um método laboratorial para a determinação do azoto em materiais biológicos e não-biológicos. O método de Kjeldahl, é um método confiável, simples e amplamente conhecido em todo o mundo, utiliza aparelhos e reagentes comuns em todo laboratório de análises químicas e, em relação à precisão do método, os resultados são quase sempre compatíveis com os obtidos pelo método de Dumas. Por outro lado, pode ser operado por técnicos que possuam experiência geral em laboratório químico. (pt)
  • Мéтод Кьéльдаля (дат. Kjeldahl-metoden) — метод количественного определения азота в органических веществах. Предложен датским химиком Йоханом Кьельдалем в 1883 году. Метод Кьельдаля состоит в том, что связанный азот (в виде амино-, амидо-, нитро-, нитрозо-, азо-, азокси-групп) при нагревании органического вещества с концентрированной серной кислотой в присутствии небольшого количества катализатора CuSO4 или других (соли ртути) переходит в сульфат аммония. Условия процесса зависят от вида органической молекулы: амины и амиды разлагаются легко, другие соединения требуют длительного нагревания в запаянных тугоплавких ампулах. После разложения образца к нему добавляют щёлочь и отгоняют аммиак, поглощая его стандартным раствором соляной кислоты HCl или борной кислоты H3BO3. По количеству поглощ (ru)
  • Kjeldahl-metoden är en av de mest utnyttjade analysmetoderna för bestämning av kväve i organiska föreningar. Metoden framlades 1883 av den danske kemisten Johan Kjeldahl. T.ex. innehåller de flesta proteiner ca 15 % kväve och att bestämma kvävemängd i livsmedel är en indirekt metod för att bestämma mängden protein, då de andra huvudgrupperna som utgörs av kolhydrater och fettämnen, har lågt eller inget kväveinnehåll. (sv)
rdfs:label
  • طريقة كيلدال (ar)
  • Mètode de Kjeldahl (ca)
  • Kjeldahlova metoda (cs)
  • Kjeldahlsche Stickstoffbestimmung (de)
  • Μέθοδος Κιέλνταλ (el)
  • Método Kjeldahl (es)
  • Metode Kjeldahl (in)
  • Méthode de Kjeldahl (fr)
  • Kjeldahl method (en)
  • Metodo Kjeldahl (it)
  • 키엘달법 (ko)
  • Kjeldahl-methode (nl)
  • ケルダール法 (ja)
  • Metoda Kjeldahla (pl)
  • Метод Кьельдаля (ru)
  • Método de Kjeldahl (pt)
  • Kjeldahl-metoden (sv)
  • 凯氏定氮法 (zh)
  • Метод К'єльдаля (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License