| dbo:abstract
|
- Horův cippus (tj. Horův štít, název je odvozen analogicky od latinského slova cippus; jen ojediněle se používá také název Horova stéla) je označení užívané v egyptologii pro zvláštní případ staroegyptské spojené s mytologickým okruhem bohů Esety a jejího syna Hora. Doložen je od Třetí přechodné doby až do konce ptolemaiovské doby. Za nejzdařilejší exemplář bývá pokládána tzv. Metternichova stéla z doby panovníka Nachthareheba. Horův cippus má podobu zpravidla kamenné desky se zobrazením boha Hora ve formě v podobě dítěte stojícího na krokodýlech a svírajícího v rukou další nebezpečná zvířata, např. hady, štíry a podobná hrozící uštknutím nebo pokousáním. U starších exemplářů bývá nad postavou dítěte vyobrazena hlava ochranného boha Besa vystupující z vlastního těla cippu, která se později stala součástí rámu. Stély obsahují nápisy s mytologickými a magickými texty, které se odříkávaly při léčbě chorob a na ochranu proti kousnutí, štípnutí nebo uštknutí. Vystupují v nich bohové, jejichž zásah má postiženému poskytnout uzdravení: zejména Eseta, která oživila Usira a byla proto pokládána za „velkou kouzelnici“, Thovt – „pán božích slov“ a jejich magické moci heka, a Hor – archetyp vítěze nad nepřáteli, ale také božského dítěte, jemuž bohové poskytují ochranu do doby, než bude moci svého vítězství vlastní mocí dosáhnout. Jak uvádí Jan Assmann, „bezbrannost dítěte je vzorem všech pacientů, Esetina magická a mateřská síla je vzorem lékařské pomoci“. Ikonografie Hora jako dítěte souvisí s titulem šed – „zachránce“, který byl od Staré říše spojován s nejrůznějšími bohy a vyjadřoval „ochrannou božskou sílu a magickou moc zahánějící zlo a přemáhající nepřátele.“ V kontextu usirovských mýtů je zplození syna prostředkem, jímž Usir – zemřelý král bude pomstěn a zachráněn před smrtí; Hor jako dítě v jistém smyslu „vyléčí otcovu smrt“ svým budoucím vítězstvím nad Sutechem. Proto mohl být titul šed propojován především s představou následníka, tedy královského dítěte: od doby 18. dynastie byla obecná představa „zachránce“ zosobněna v samostatném stejnojmenném bohu zobrazovaném v podobě mladíka s dětským copánkem a s ureem. Ten byl nakonec ztotožněn s . Cippi bývaly většinou umísťovány ve veřejně přístupných částech chrámových areálů, některé jsou doloženy i ze soukromých domů a z hrobek. Zdá se, že od 25. dynastie byla jejich malá provedení běžnou a nezbytnou součástí domácností. Sloužily jako prostředek léčení, a to nejen prostřednictvím recitace: přes některé exempláře bývala přelévána a v malé nádržce zachycována voda, která podle představ Egypťanů měla absorbovat léčivé účinky zapsaných textů. Jejím vypitím se nemocnému mělo dostat pomoci. (cs)
- The Horus on the Crocodiles or Horus cippus or Horus stele is a group of ancient Egyptian amulets, or healing statues, from the Third Intermediate Period until the end of the Ptolemaic dynasty. Well known specimens include the so-called Metternich stela (MET Museum), the Banobal stele and Djedhor healing statue (Egyptian Museum in Cairo) and the Priest of Bastet status (Louvre). The Horus cippus usually takes the form of a stone slab depicting god Horus in the form of a child (Harpocrates) standing on two crocodiles and holding other dangerous animals such as snakes and scorpions. In older specimens, the head of the protective god Bes is depicted above the child's figure, protruding from the body of the cippa, which later became part of the frame. The stelae contain Egyptian hieroglyphs with mythological and magical texts recited in the treatment of diseases and for protection against bites, stings or bites. This portrayal is thought to follow the myth of Horus triumphing over dangerous animals in the marshes of Khemmis (Akhmim). (en)
- L'Horus aux crocodiles (ou Horus cippus ou stèle d'Horus) est un groupe d'amulettes égyptiennes anciennes, ou statues de guérison, datant de la Troisième Période intermédiaire jusqu'à la fin de la dynastie ptolémaïque. Les spécimens les plus connus sont la Stèle de Metternich (MET Museum), la stèle de Banobal, la statue de guérison de Djedhor (Musée égyptien du Caire) et la statue de Prêtre de Bastet (Louvre) L'Horus cippus prend généralement la forme d'une dalle de pierre représentant le dieu Horus sous la forme d'un enfant (Harpocrate) debout sur deux crocodiles et tenant d'autres animaux dangereux tels que des serpents et des scorpions . Dans les spécimens plus anciens, la tête du dieu protecteur Bès est représentée au-dessus de la figure de l'enfant, dépassant du corps de la cippa, qui devint plus tard une partie du cadre. Les stèles contiennent des hiéroglyphes avec des textes mythologiques et magiques récités dans le traitement des maladies et pour la protection contre les morsures, les piqûres ou les morsures. On pense que cette représentation suit le mythe d'Horus triomphant d'animaux dangereux dans les marais de Khemmis (Akhmîm). (fr)
|
| rdfs:comment
|
- Horův cippus (tj. Horův štít, název je odvozen analogicky od latinského slova cippus; jen ojediněle se používá také název Horova stéla) je označení užívané v egyptologii pro zvláštní případ staroegyptské spojené s mytologickým okruhem bohů Esety a jejího syna Hora. Doložen je od Třetí přechodné doby až do konce ptolemaiovské doby. Za nejzdařilejší exemplář bývá pokládána tzv. Metternichova stéla z doby panovníka Nachthareheba. (cs)
- The Horus on the Crocodiles or Horus cippus or Horus stele is a group of ancient Egyptian amulets, or healing statues, from the Third Intermediate Period until the end of the Ptolemaic dynasty. Well known specimens include the so-called Metternich stela (MET Museum), the Banobal stele and Djedhor healing statue (Egyptian Museum in Cairo) and the Priest of Bastet status (Louvre). (en)
- L'Horus aux crocodiles (ou Horus cippus ou stèle d'Horus) est un groupe d'amulettes égyptiennes anciennes, ou statues de guérison, datant de la Troisième Période intermédiaire jusqu'à la fin de la dynastie ptolémaïque. Les spécimens les plus connus sont la Stèle de Metternich (MET Museum), la stèle de Banobal, la statue de guérison de Djedhor (Musée égyptien du Caire) et la statue de Prêtre de Bastet (Louvre) (fr)
|
_MET_DP319007.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}