This HTML5 document contains 150 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n19http://hy.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n49http://www.amis.org/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n28http://tl.dbpedia.org/resource/
n50http://
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n42http://d-nb.info/gnd/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n15https://global.dbpedia.org/id/
n25http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n14http://www.metmuseum.org/works_of_art/
n43https://web.archive.org/web/20150402182103/http:/windworld.com/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Organology
rdf:type
yago:Object100002684 yago:Device103183080 yago:Instrumentality103575240 yago:PhysicalEntity100001930 yago:WikicatMusicalInstruments yago:WikicatEarlyMusicalInstruments dbo:Work yago:Artifact100021939 owl:Thing yago:MusicalInstrument103800933 yago:Whole100003553
rdfs:label
Organology علم الأرغنوة Οργανολογία Organología Інструментознавство Organologie (muziek) Organologia Organologia Organologie (věda o hudebních nástrojích) Organologia Organologie Instrumentoscienco Instrumentologia Инструментоведение Musikinstrumentenkunde
rdfs:comment
Инструментове́дение — отрасль музыковедения, которая занимается изучением музыкальных инструментов, их конструкции, тембровых и акустических свойств, а также классификацией их типов и видов. По модели западноевропейских исследований, эта отрасль знания иногда именуется также «органологией». Instrumentoscienco estas akademia natur- kaj mensoscienca fako pri esploro, dokumentado kaj instruo de muzikinstrumentoj. Ĝi sin subdividas en: * Historia instrumentoscienco esploras malnovajn muzikilojn kaj muzikilajn familiojn kaj observas iliajn evoluojn dum la paso de la tempo. * Moderna instrumentoscienco okupiĝas pri instrumentoj kaj parte ankaŭ pri ludmanieroj, kiuj ekestis nur dum la lastaj cent jaroj. * Teknika instrumentoscienco ampleksas la teknikan esploron de muzikiloj, do strukturo kaj la sonecoj rezultaj el tio. L'organologia és la ciència que estudia els instruments musicals. Comprèn l'estudi de la història dels instruments, l'ús dels instruments en els diverses cultures, el seu funcionament acústic i la classificació. En alguns d'aquests aspectes, l'organologia s'encavalca amb altres disciplines com ara l'acústica, l'etnomusicologia i la pròpia musicologia. Als segle xix s'utilitzava també el terme organografia, ara en desús. La classificació de Hornbostel-Sachs agrupa els instruments tenint en compte el cos vibrant, sorgint primer en quatre grups. Curt Sachs va afegir la quinta el 1940. علم الأرغنوة هو «علم اتخاذ الآلات الغريبة»، كذا في كشاف اصطلاحات الفنون، وجاء فيه أن من أقسام علم الأرغنوة الذي من فروع العلم الرياضي. فعلم الأرغنوة هو علم عمل الآلات، والظاهر من قوله «الغريبة» أنه لتمييزها من الآلات «البدنية» المسماة بالأعضاء، إشارة لما يسمى في هذا الوقت بالمكنات، أو لأنها لم تكن معروفة آنذاك فسميت بذلك غريبة. وأما الأرغنوة فالراجح أنها يونانية، بضم الهمزة وفتح الغين، معناها الآلة، وأصلها إما أرغنون أبدلت نونه الثانية هاء اشتباها في كونها كذلك أو لغير ذلك، وإما المضاف إليه أرغنو زيدت له هاء وقد يكون هذا لأنه ليس في الأسماء اسم آخره حرف علة قبله ضمة. ثم نقل اللفظ من معنى علم الآلات الغريبة إلى معنى «علم آلات الموسيقى». Instrumentologia (organolologia) – dział muzykologii, którego przedmiotem jest historia instrumentów muzycznych, rozwój ich konstrukcji, właściwości akustycznych i odtwórczych, technologia wytwarzania oraz klasyfikacja. Instrumentologia wyodrębniła się jako samodzielna gałąź nauki w drugiej połowie XIX wieku. Prekursorami instrumentologii są , i Curt Sachs. Polscy instrumentolodzy: Adolf Chybiński, Andrzej Panufnik, Zdzisław Szulc, Józef Reiss, Jadwiga Sobieska, Marian Sobieski, , Jerzy Gołos, Jerzy Erdman, . L'organologia è la scienza che studia gli strumenti musicali, indagandone storia, caratteristiche acustiche e meccaniche, tecniche costruttive e prassi esecutive. Il termine deriva dal greco ὄργανον (= utensile, strumento, strumento musicale) ed è stato usato per la prima volta da Michael Praetorius nel suo trattato Syntagma musicum, del 1618. Fuori dall'Europa, la trattatistica musicale si è dedicata all'organologia secoli prima, in particolare in Cina, India e nel Mondo arabo. Organologie je vědní disciplína zabývající se hudebními nástroji, resp. jejich zkoumáním z hlediska historického vývoje, akustických a mechanických vlastností, konstrukčních technik a hudební praxe. Název pochází z řeckého slova ὄργανον (organon - původně označení pro jakýkoliv - nejen hudební - nástroj, později pro varhany). Stejný název má proto i vědní podobor zabývající se varhanami. Výraz byl poprvé použit Michaelem Praetoriem v traktátu z roku 1618. Organologie se dá rozdělit na obory: Organology (from Ancient Greek ὄργανον (organon) 'instrument' and λόγος (logos), 'the study of') is the science of musical instruments and their classifications. It embraces study of instruments' history, instruments used in different cultures, technical aspects of how instruments produce sound, and musical instrument classification. There is a degree of overlap between organology, ethnomusicology (being subsets of musicology) and the branch of the science of acoustics devoted to musical instruments. De organologie of instrumentkunde is in ruime betekenis de wetenschap over muziekinstrumenten en hun classificatie. De 'organologie' in enge betekenis wordt als de studie van het orgel beschouwd. Organologie omvat de studie van de geschiedenis van muziekinstrumenten gebruikt in verschillende culturen, hun toonstelsels en technische aspecten, hun bouw. De organologie heeft deels een overlap met de studies akoestiek, etnomusicologie, musicologie en muziekinstrumentenbouw. De akoestiek behandelt muziekinstrumenten als een middel om geluid mee voort te brengen en is daarom minder geïnteresseerd in de geschiedenis en andere aspecten van de bouw, die niet rechtstreeks met de productie van het geluid te maken hebben. Στη μουσικολογία, οργανολογία ονομάζεται η συστηματική μελέτη των μουσικών οργάνων. Η οργανολογία αποτελεί υποχρεωτικό μάθημα για την απόκτηση πτυχίου Αρμονίας, καθώς και διδασκόμενο μάθημα στις τάξεις των μουσικών λυκείων. Η οργανολογία διακρίνεται σύμφωνα με πολλούς στα εξής είδη: * Η ιστορική οργανολογία ασχολείται με τα παλαιά μουσικά όργανα και την ιστορία τους * Η μοντέρνα οργανολογία ασχολείται με τα σύγχρονα μουσικά όργανα, αυτά δηλαδή που χρησιμοποιούνται τα τελευταία εκατό χρόνια. * Η τεχνολογική οργανολογία μελετά τις τεχνικες ιδιότητες των οργάνων. Musikinstrumentenkunde oder Instrumentenkunde, auch Organologie, ist ein Fachbereich der Musikwissenschaft, welches mittels natur- und geisteswissenschaftlicher Methoden der Erforschung, der Dokumentation und der Lehre über Musikinstrumente dient. Als akademisch eingerichtetes Fach bezeichnet Kunde unter anderem die Sammlung von Beschreibungen (Organografie) von Instrumenten, deren Spielweisen, deren Entwicklung im Laufe der Zeit sowie alle Versuche zur Klassifizierung von Musikinstrumenten. Інструментознавство — галузь музикознавства, що вивчає музичні інструменти, їх походження, розвиток, конструкцію, класифікацію, музично-виражальні засоби та інші відомості. Спроби систематичного опису музичних інструментів відомі починаючи з давнини (у грецьких трактатах Платон а, Арістоксен а, у латинській традиції у Ісидора Севільського та ін). На арабському Сході класифікацією та описом музичних інструментів займалися Аль-Фарабі (X ст.) Та (XIV ст.). Перші систематичні докладні описи музичних інструментів були зроблені німецькими теоретиками музики XVI і XVII століть. Вони дані в трактатах Себастьяна Вірдунга («Musica getuscht und ausgezogen ...») і (« Syntagma musicum »). Сучасна вживана , розроблена на початку XX століття, належить Е.М. фон Горнбостелю і К. Заксу. La organología es la ciencia que estudia los instrumentos musicales y su clasificación. Comprende el estudio de la historia de los instrumentos, los instrumentos empleados en diferentes culturas, aspectos técnicos de la producción de sonido y clasificación musical. Existe una gran diferencia entre acústica, etnomusicología y musicología. A organologia é a disciplina que trata da descrição e da classificação de qualquer instrumento musical, tendo em conta o material empregue, a forma, a qualidade do som produzido, o timbre, o modo de execução, entre outros. L’organologie (du grec ancien ὄργανον (organon) « instrument » et de λόγος (logos) « discours ») a pour objet l'étude des instruments de musique et leur histoire. Elle est basée dès l'origine sur les examens et les analyses iconographiques, picturaux, sculpturaux et manuscrits des recherches musicologiques et ethnomusicologiques dans les cultures et les civilisations du monde entier. Ses domaines sont larges et étendus, de l'archéologie aux technologies les plus modernes en passant par la restauration et la classification des instruments. Cette discipline scientifique qui naît au XVIIe siècle est une composante de la musicologie et de l’ethnomusicologie, dans ce dernier cas on parle d’ethno-organologie.
dcterms:subject
dbc:Musicology dbc:Organology
dbo:wikiPageID
190908
dbo:wikiPageRevisionID
1121708301
dbo:wikiPageWikiLink
dbc:Musicology dbr:Harry_Partch dbr:Hnat_Khotkevych dbr:Volodymyr_Kushpet dbr:Musicology dbr:United_States dbr:Hydraulophone dbr:American_Musical_Instrument_Society dbr:Africa dbr:Ethnomusicology dbr:Mykola_Lysenko dbr:Filaret_Kolessa dbr:Renaissance_music dbr:Musical_instruments dbr:Andre_Schaeffner dbr:Bart_Hopkin dbr:New_Interfaces_for_Musical_Expression dbr:Curt_Sachs dbr:Sebastian_Virdung dbr:Margaret_J._Kartomi dbr:Klyment_Kvitka dbr:Michael_Praetorius dbr:Musical_instrument_classification dbr:Martin_Agricola dbr:Leo_Fender dbr:Acoustics dbc:Organology dbr:United_Kingdom dbr:Adolf_Chybinski dbr:Bob_Moog dbr:Erich_von_Hornbostel dbr:Ancient_Greek dbr:Experimental_musical_instrument dbr:Galpin_Society dbr:Hornbostel–Sachs dbr:Experimental_Musical_Instruments dbr:Victor-Charles_Mahillon dbr:Igor_Matsiyevsky dbr:William_Waterhouse_(bassoonist) dbr:Music_instrument_technology dbr:The_Metropolitan_Museum_of_Art dbr:Anthony_Baines dbr:Ivor_Darreg dbr:Leon_Theremin
dbo:wikiPageExternalLink
n14:department.asp%3Fdep=18&vW=1 n43: n49: n50:www.galpinsociety.org
owl:sameAs
dbpedia-fr:Organologie dbpedia-el:Οργανολογία yago-res:Organology freebase:m.01b2ms n15:543aU dbpedia-bg:Инструментознание dbpedia-ar:علم_الأرغنوة n19:Երաժշտական_գործիքագիտություն dbpedia-he:אורגנולוגיה dbpedia-vi:Nhạc_cụ_học dbpedia-et:Organoloogia n25:वाद्यशास्त्र dbpedia-es:Organología dbpedia-nl:Organologie_(muziek) n28:Organolohiya dbpedia-de:Musikinstrumentenkunde wikidata:Q899293 dbpedia-uk:Інструментознавство dbpedia-pl:Instrumentologia dbpedia-ca:Organologia dbpedia-fi:Organologia dbpedia-it:Organologia dbpedia-tr:Organoloji dbpedia-az:Alətşünaslıq dbpedia-fa:سازشناسی dbpedia-cs:Organologie_(věda_o_hudebních_nástrojích) n42:4170831-3 dbpedia-pt:Organologia dbpedia-ru:Инструментоведение dbpedia-gl:Organoloxía dbpedia-ms:Ilmu_alat_muzik dbpedia-eo:Instrumentoscienco dbpedia-sk:Organológia_(hudba)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Reflist dbt:Transl dbt:Authority_control dbt:For dbt:Short_description
dbo:abstract
علم الأرغنوة هو «علم اتخاذ الآلات الغريبة»، كذا في كشاف اصطلاحات الفنون، وجاء فيه أن من أقسام علم الأرغنوة الذي من فروع العلم الرياضي. فعلم الأرغنوة هو علم عمل الآلات، والظاهر من قوله «الغريبة» أنه لتمييزها من الآلات «البدنية» المسماة بالأعضاء، إشارة لما يسمى في هذا الوقت بالمكنات، أو لأنها لم تكن معروفة آنذاك فسميت بذلك غريبة. وأما الأرغنوة فالراجح أنها يونانية، بضم الهمزة وفتح الغين، معناها الآلة، وأصلها إما أرغنون أبدلت نونه الثانية هاء اشتباها في كونها كذلك أو لغير ذلك، وإما المضاف إليه أرغنو زيدت له هاء وقد يكون هذا لأنه ليس في الأسماء اسم آخره حرف علة قبله ضمة. ثم نقل اللفظ من معنى علم الآلات الغريبة إلى معنى «علم آلات الموسيقى». Instrumentologia (organolologia) – dział muzykologii, którego przedmiotem jest historia instrumentów muzycznych, rozwój ich konstrukcji, właściwości akustycznych i odtwórczych, technologia wytwarzania oraz klasyfikacja. Instrumentologia wyodrębniła się jako samodzielna gałąź nauki w drugiej połowie XIX wieku. Prekursorami instrumentologii są , i Curt Sachs. Polscy instrumentolodzy: Adolf Chybiński, Andrzej Panufnik, Zdzisław Szulc, Józef Reiss, Jadwiga Sobieska, Marian Sobieski, , Jerzy Gołos, Jerzy Erdman, . A organologia é a disciplina que trata da descrição e da classificação de qualquer instrumento musical, tendo em conta o material empregue, a forma, a qualidade do som produzido, o timbre, o modo de execução, entre outros. A organologia também procura classificar os instrumentos de acordo com suas semelhanças de forma física, articulação do som e timbre em “famílias” instrumentais. Por exemplo, por suas semelhanças físicas, sonoras e de articulação, os violinos, violas, violoncelos e contrabaixos são participantes da família das “cordas friccionadas” pois sua fonte sonora é a mesma — tradicionalmente, a fricção das cordas dos instrumentos com o arco — e suas tessituras diferentes se completam criando uma grande tessitura geral da família, semelhante ao que acontece em um quarteto de flautas doces (soprano, contralto, tenor e baixo). Инструментове́дение — отрасль музыковедения, которая занимается изучением музыкальных инструментов, их конструкции, тембровых и акустических свойств, а также классификацией их типов и видов. По модели западноевропейских исследований, эта отрасль знания иногда именуется также «органологией». Інструментознавство — галузь музикознавства, що вивчає музичні інструменти, їх походження, розвиток, конструкцію, класифікацію, музично-виражальні засоби та інші відомості. Спроби систематичного опису музичних інструментів відомі починаючи з давнини (у грецьких трактатах Платон а, Арістоксен а, у латинській традиції у Ісидора Севільського та ін). На арабському Сході класифікацією та описом музичних інструментів займалися Аль-Фарабі (X ст.) Та (XIV ст.). Перші систематичні докладні описи музичних інструментів були зроблені німецькими теоретиками музики XVI і XVII століть. Вони дані в трактатах Себастьяна Вірдунга («Musica getuscht und ausgezogen ...») і (« Syntagma musicum »). Сучасна вживана , розроблена на початку XX століття, належить Е.М. фон Горнбостелю і К. Заксу. Спеціальною галуззю інструментознавства, що вивчає народні музичні інструменти є етноінструментознавство, або етноорганологія. Organology (from Ancient Greek ὄργανον (organon) 'instrument' and λόγος (logos), 'the study of') is the science of musical instruments and their classifications. It embraces study of instruments' history, instruments used in different cultures, technical aspects of how instruments produce sound, and musical instrument classification. There is a degree of overlap between organology, ethnomusicology (being subsets of musicology) and the branch of the science of acoustics devoted to musical instruments. Instrumentoscienco estas akademia natur- kaj mensoscienca fako pri esploro, dokumentado kaj instruo de muzikinstrumentoj. Ĝi sin subdividas en: * Historia instrumentoscienco esploras malnovajn muzikilojn kaj muzikilajn familiojn kaj observas iliajn evoluojn dum la paso de la tempo. * Moderna instrumentoscienco okupiĝas pri instrumentoj kaj parte ankaŭ pri ludmanieroj, kiuj ekestis nur dum la lastaj cent jaroj. * Teknika instrumentoscienco ampleksas la teknikan esploron de muzikiloj, do strukturo kaj la sonecoj rezultaj el tio. La scienco pri la enmetado de instrumentoj en komponaĵojn kaj aranĝaĵojn (instrumentado) oni nomas instrumentadoscienco. L'organologia è la scienza che studia gli strumenti musicali, indagandone storia, caratteristiche acustiche e meccaniche, tecniche costruttive e prassi esecutive. Il termine deriva dal greco ὄργανον (= utensile, strumento, strumento musicale) ed è stato usato per la prima volta da Michael Praetorius nel suo trattato Syntagma musicum, del 1618. Solo alla fine dell'Ottocento (1880-1922) sviluppò, sulla base degli studi di François-Auguste Gevaert (1828-1908), una classificazione quadripartita, perfezionata poi da e Curt Sachs nel 1914. Le cinque classi organologiche, determinate sulla base del materiale responsabile della produzione del suono, sono: 1) cordofoni, 2) aerofoni, 3) membranofoni, 4) idiofoni e 5) elettrofoni. In particolare Curt Sachs è tuttora riconosciuto come il fondatore dell'organologia moderna: a lui è intitolato il premio annuale della American Musical Instrument Society. La sua vasta opera, condotta con un rigoroso metodo storiografico e basata sulle teorie del diffusionismo, mette a frutto, applicandole allo studio degli strumenti musicali, le conquiste e le vere e proprie strategie di ricerca di discipline diverse, quali la linguistica, l'antropologia, la sociologia, l'etnomusicologia, l'iconografia musicale. Fuori dall'Europa, la trattatistica musicale si è dedicata all'organologia secoli prima, in particolare in Cina, India e nel Mondo arabo. Probabilmente già nell'VIII secolo a.C., in Cina, sulla base del materiale ritenuto più importante, viene concepito il sistema dei (八音), “otto timbri”, corrispondenti a metallo, pietra, seta, bambù, zucca, terra, pelle e legno. La classificazione si diffonde in tutta l'Asia orientale. La stessa classificazione europea in quattro categorie perfezionata da Hornbostel e Sachs, sembra sia stata ispirata da un'opera in sanscrito, Nātyaśāstra, trattato su teatro, poesia e musica del saggio , databili in un arco di tempo che va dal 200 a.C. al 200 d.C. Nella trattatistica araba, lo strumento più descritto è lo ‘ūd. Al-Kindī (801-866) ne fornisce una descrizione dettagliata per materiali, dimensioni e costruzione. Successivamente Al-Fārābī (X secolo) nel suo tratta i cordofoni e gli aerofoni. Ibn Sīnā (Avicenna, XII sec.) divide gli strumenti a fiati in ragione della presenza o assenza dell'ancia. L'organologia és la ciència que estudia els instruments musicals. Comprèn l'estudi de la història dels instruments, l'ús dels instruments en els diverses cultures, el seu funcionament acústic i la classificació. En alguns d'aquests aspectes, l'organologia s'encavalca amb altres disciplines com ara l'acústica, l'etnomusicologia i la pròpia musicologia. Als segle xix s'utilitzava també el terme organografia, ara en desús. Diverses cultures antigues ens han deixat documents amb informació sobre els instruments musicals que empraven, així com la seva funció social; algunes d'aquestes descripcions inclouen també un sistema de classificació. A Europa, els primers documents rellevants comencen a publicar-se des del segle xv. Un dels primers va ser Definitorium Musicae, escrit a Nàpols, (1474-84) pel brabançó Johannes Tinctoris, músic de la cort d'Alfons el Magnànim, Musica Getutscht, de S. Virdung (Basilea, 1511) i el tractat del compositor alemany Martin Agricola Musica instrumentalis deudsch del 1529. Gairebé un segle més tard i de la mà del també alemany Michael Praetorius apareixerà el que es considera el primer tractat sobre organologia, el Syntagma musicum editat el 1618. En aquesta obra trobem una descripció acurada dels instruments, així com comentaris sobre les pràctiques instrumentals de l'època. És, per tant, un document de primer ordre per a l'organologia, la musicologia i molt especialment en el camp de la interpretació de la música antiga amb instruments originals. Tot i els notables avenços en la construcció i millora dels instruments, poc es va avançar en els aspectes més teòrics i sistematitzadors durant els segles següents. L'interès pels instruments arribats a Europa d'arreu del món va despertar de nou l'interès pel coneixement i classificació dels instruments de la música. Un dels organòlegs més importants del segle xx fou Curt Sachs. Juntament amb va idear l'esquema Hornbostel-Sachs per a la classificació dels instruments musicals, publicat el 1914, i que ha mantingut la seva vigència fins a l'actualitat. La classificació de Hornbostel-Sachs agrupa els instruments tenint en compte el cos vibrant, sorgint primer en quatre grups. Curt Sachs va afegir la quinta el 1940. 1. * Idiòfons 2. * Membranòfons 3. * Aeròfons 4. * Cordòfons 5. * Electròfons (afegit el 1940) De organologie of instrumentkunde is in ruime betekenis de wetenschap over muziekinstrumenten en hun classificatie. De 'organologie' in enge betekenis wordt als de studie van het orgel beschouwd. Organologie omvat de studie van de geschiedenis van muziekinstrumenten gebruikt in verschillende culturen, hun toonstelsels en technische aspecten, hun bouw. De organologie heeft deels een overlap met de studies akoestiek, etnomusicologie, musicologie en muziekinstrumentenbouw. De akoestiek behandelt muziekinstrumenten als een middel om geluid mee voort te brengen en is daarom minder geïnteresseerd in de geschiedenis en andere aspecten van de bouw, die niet rechtstreeks met de productie van het geluid te maken hebben. De organologie heeft verschillende toepassingen, zoals * in Sachs-Hornbostel, een systeem om muziekinstrumenten mee te classificeren, gebaseerd op het mechanisme waarmee het geluid door het instrument wordt voortgebracht, * in de indeling van een muziekinstrumentenmuseum en * bij de ontwikkeling van experimentele muziekinstrumenten. Στη μουσικολογία, οργανολογία ονομάζεται η συστηματική μελέτη των μουσικών οργάνων. Η οργανολογία αποτελεί υποχρεωτικό μάθημα για την απόκτηση πτυχίου Αρμονίας, καθώς και διδασκόμενο μάθημα στις τάξεις των μουσικών λυκείων. Η οργανολογία διακρίνεται σύμφωνα με πολλούς στα εξής είδη: * Η ιστορική οργανολογία ασχολείται με τα παλαιά μουσικά όργανα και την ιστορία τους * Η μοντέρνα οργανολογία ασχολείται με τα σύγχρονα μουσικά όργανα, αυτά δηλαδή που χρησιμοποιούνται τα τελευταία εκατό χρόνια. * Η τεχνολογική οργανολογία μελετά τις τεχνικες ιδιότητες των οργάνων. Σημαντικοί οργανολόγοι υπήρξαν ο και ο Musikinstrumentenkunde oder Instrumentenkunde, auch Organologie, ist ein Fachbereich der Musikwissenschaft, welches mittels natur- und geisteswissenschaftlicher Methoden der Erforschung, der Dokumentation und der Lehre über Musikinstrumente dient. Als akademisch eingerichtetes Fach bezeichnet Kunde unter anderem die Sammlung von Beschreibungen (Organografie) von Instrumenten, deren Spielweisen, deren Entwicklung im Laufe der Zeit sowie alle Versuche zur Klassifizierung von Musikinstrumenten. Instrumentenkunde schließt alle historischen und modernen (rezenten) Musikinstrumente ein, sowohl jene der europäisch geprägten Kunstmusiktradition, der Volks- und Popularmusik als auch alle modernen und alten klangerzeugenden Instrumente außereuropäischer Musiktraditionen. Letzteres wird auch als Ethno-Organologie bezeichnet. Der Fokus und die Forschungsmethoden sind vielfältig. Die Lehre vom Einsatz der Instrumente in Kompositionen und Arrangements (die Instrumentation) nennt man Instrumentationslehre oder Instrumentationskunde. In Überschneidung mit der musikalischen Akustik werden in der technischen Instrumentenkunde der Aufbau und die daraus resultierenden Klangeigenschaften untersucht. Organologen sind überwiegend an Musikinstrumentenmuseen, Musikhochschulen und Universitäten aktiv. Auch viele Hersteller von Musikinstrumenten betreiben Forschungen. Organologie je vědní disciplína zabývající se hudebními nástroji, resp. jejich zkoumáním z hlediska historického vývoje, akustických a mechanických vlastností, konstrukčních technik a hudební praxe. Název pochází z řeckého slova ὄργανον (organon - původně označení pro jakýkoliv - nejen hudební - nástroj, později pro varhany). Stejný název má proto i vědní podobor zabývající se varhanami. Výraz byl poprvé použit Michaelem Praetoriem v traktátu z roku 1618. Organologie se dá rozdělit na obory: * Historická: zkoumá staré hudební nástroje a skupiny nástrojů v průběhu času. * Moderní: zabývá se nástroji a částečně i technikou hry v průběhu posledních zhruba 100 let. * Technická: popisuje technický vývoj nástrojů i jejich konstrukci a s ní související změny zvuku. La organología es la ciencia que estudia los instrumentos musicales y su clasificación. Comprende el estudio de la historia de los instrumentos, los instrumentos empleados en diferentes culturas, aspectos técnicos de la producción de sonido y clasificación musical. Existe una gran diferencia entre acústica, etnomusicología y musicología. L’organologie (du grec ancien ὄργανον (organon) « instrument » et de λόγος (logos) « discours ») a pour objet l'étude des instruments de musique et leur histoire. Elle est basée dès l'origine sur les examens et les analyses iconographiques, picturaux, sculpturaux et manuscrits des recherches musicologiques et ethnomusicologiques dans les cultures et les civilisations du monde entier. Ses domaines sont larges et étendus, de l'archéologie aux technologies les plus modernes en passant par la restauration et la classification des instruments. Cette discipline scientifique qui naît au XVIIe siècle est une composante de la musicologie et de l’ethnomusicologie, dans ce dernier cas on parle d’ethno-organologie.
gold:hypernym
dbr:Science
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Organology?oldid=1121708301&ns=0
dbo:wikiPageLength
15509
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Organology