About: Open learning

An Entity of Type: organisation, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Open learning is an innovative movement in education that emerged in the 1970s and evolved into fields of practice and study. The term refers generally to activities that either enhance learning opportunities within formal education systems or broaden learning opportunities beyond formal education systems. Open learning involves but is not limited to: classroom teaching methods, approaches to interactive learning, formats in work-related education and training, the cultures and ecologies of learning communities, and the development and use of open educational resources. While there is no agreed-upon, comprehensive definition of open learning, central focus is commonly placed on the "needs of the learner as perceived by the learner." Case studies illustrate open learning as an innovation bo

Property Value
dbo:abstract
  • Offener Unterricht ist ein Unterrichtskonzept, das auf eine Öffnung des schulischen Unterrichts abzielt, was vor allem eine klar nachvollziehbare Unterrichtsplanung und eine veränderte Funktion der Lehrperson meint; diese steht nicht ausschließlich im Zentrum des Unterrichts, sondern stellt bedürfnisgerechte Lernumgebungen innerhalb und außerhalb der Schule bereit, in denen die Kinder ihr Lernen selbst organisieren. Offener Unterricht setzt sich abwechselnd aus von der Lehrperson konzipierten sowie von den Lernenden teilweise bzw. vollständig frei gestalteten Phasen zusammen. (de)
  • Pojem otevřené vyučování se začal objevovat v zahraničí v 70. letech minulého století k označení metod, které vnesly nové prvky do tradičních postupů školní práce. Navazuje na myšlenky reformních pedagogických směrů z počátku 20. století, reprezentovaných jmény jako např. Maria Montessori, , P. Petersen, John Dewey a další. Dřívější vzdělávání se od svého vzniku v 17. století vyznačovalo uzavřeností vůči vnějším podnětům. Nebylo zvykem reagovat na praktické potřeby denního života. Vzdělávání bylo chápáno jako předávání vědomostí, vyznačovalo se encyklopedičností, preferovány byly hlavně akademické znalosti. Tradiční používala převážně dril, mechanické pamětní učení, nerespektovala všechny stránky osobnosti žáka, ani nedoceňovala schopnost tvořivého přístupu učitele. Takováto výchova sice dosáhne měřitelných výsledků, avšak nepodporuje samostatné myšlení, utvrzuje slepou poslušnost, vztah učitele a žáka jednostranně podřízený. Školy však byly nuceny reagovat na měnící se požadavky praxe – nutnost využití lidské tvořivosti, aktivity, samostatnosti, podnikavosti, a také zespolečenšťování světa práce. Pro rozvoj demokracie jsou nutné formy otevřené, které využívají sociálně integrativní výchovné styly. Otevřené vyučování je tedy soubor principů školní práce, které je třeba aplikovat na konkrétní podmínky. Celkově jde o zásadní změnu pedagogického postoje vůči žákům. Škola se otevírá jak žákům (otevírání vyučování), tak i rodičům (otevírání školy navenek). Typické je, že se poznatky více integrují. Zaniká tím hranice mezi tradičními vyučovacími hodinami, rozvrh hodin je nahrazen tzv. rozvrhem činností. Učitel samozřejmě určitý čas vysvětluje a předvádí. K pochopení a dobrému zažití látky je však oproti klasickému pojetí školy dán žákům velký prostor pro samostatnou práci. Mění se role vyučujícího – kontroluje sice učení žáků, neřídí však jejich každý krok. Žáci mají na každý týden připravené plány, podle kterých ve vymezeném čase pracují (tzv. volná práce). Aby tyto změny mohly proběhnout, je nutné i vhodně upravit třídu (učebnu). Důraz je kladen také na rozvoj sociálních vztahů a rozvoj třídního společenství. Významnou roli hraje vzájemná komunikace. Na české území otevřené vyučování v době svého vzniku neproniklo, protože když se v západních zemích rozvíjelo, docházelo zde k opačnému procesu – probíhala normalizace a utužování komunistického režimu. Otevření vyučování a školy bylo do roku 1989 nemyslitelné. Po zahájení kurikulární reformy ve 2. polovině devadesátých let 20. století se prvky otevřeného vyučování stále častěji v našich školách (zejména na prvním stupni) objevují. Příznivě působí možnost vytvořit svůj školní vzdělávací program akceptující koncepci otevřeného vyučování. (cs)
  • El aprendizaje abierto es un movimiento innovador en la educación que surgió en la década de 1970 y se convirtió en campos de práctica y estudio. El término se refiere generalmente a actividades que mejoran las oportunidades de aprendizaje dentro de los sistemas educativos formales y no formales.​ Si bien no existe una definición global acordada de aprendizaje abierto, existe un conjunto de características específicas que son típicas para este tipo de aprendizaje, donde se le atribuyen al alumno la responsabilidad de tomar las decisiones de su aprendizaje. Estas decisiones afectan a todos los ámbitos del aprendizaje: qué, dónde, cuándo, cómo, etc.​ El aprendizaje abierto hace referencia a la eliminación de barreras administrativas y educativas para el aprendizaje. Las aportaciones de las TIC han revolucionado este tipo de aprendizaje; estas lo hacen mucho más flexible, permitiendo una mayor autonomía del alumnado, la superación de las barreras de la distancia y el tiempo para acceder al aprendizaje, mayor interacción y la oportunidad de compartir el control de las actividades de aprendizaje mediante la intercomunicación en un marco de apoyo y colaboración, Así, se considera dentro de la corriente asociada al aprendizaje abierto, todo lo relacionado con el movimiento “Open and Distance Learning”, el aprendizaje en red “networked Learning” o los entornos virtuales abiertos.​ (es)
  • Open learning is an innovative movement in education that emerged in the 1970s and evolved into fields of practice and study. The term refers generally to activities that either enhance learning opportunities within formal education systems or broaden learning opportunities beyond formal education systems. Open learning involves but is not limited to: classroom teaching methods, approaches to interactive learning, formats in work-related education and training, the cultures and ecologies of learning communities, and the development and use of open educational resources. While there is no agreed-upon, comprehensive definition of open learning, central focus is commonly placed on the "needs of the learner as perceived by the learner." Case studies illustrate open learning as an innovation both within and across academic disciplines, professions, social sectors and national boundaries, and in business and industry, higher education institutions, collaborative initiatives between institutions, and schooling for young learners. (en)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 5720497 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 8024 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1024365189 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dct:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Offener Unterricht ist ein Unterrichtskonzept, das auf eine Öffnung des schulischen Unterrichts abzielt, was vor allem eine klar nachvollziehbare Unterrichtsplanung und eine veränderte Funktion der Lehrperson meint; diese steht nicht ausschließlich im Zentrum des Unterrichts, sondern stellt bedürfnisgerechte Lernumgebungen innerhalb und außerhalb der Schule bereit, in denen die Kinder ihr Lernen selbst organisieren. Offener Unterricht setzt sich abwechselnd aus von der Lehrperson konzipierten sowie von den Lernenden teilweise bzw. vollständig frei gestalteten Phasen zusammen. (de)
  • Pojem otevřené vyučování se začal objevovat v zahraničí v 70. letech minulého století k označení metod, které vnesly nové prvky do tradičních postupů školní práce. Navazuje na myšlenky reformních pedagogických směrů z počátku 20. století, reprezentovaných jmény jako např. Maria Montessori, , P. Petersen, John Dewey a další. (cs)
  • El aprendizaje abierto es un movimiento innovador en la educación que surgió en la década de 1970 y se convirtió en campos de práctica y estudio. El término se refiere generalmente a actividades que mejoran las oportunidades de aprendizaje dentro de los sistemas educativos formales y no formales.​ (es)
  • Open learning is an innovative movement in education that emerged in the 1970s and evolved into fields of practice and study. The term refers generally to activities that either enhance learning opportunities within formal education systems or broaden learning opportunities beyond formal education systems. Open learning involves but is not limited to: classroom teaching methods, approaches to interactive learning, formats in work-related education and training, the cultures and ecologies of learning communities, and the development and use of open educational resources. While there is no agreed-upon, comprehensive definition of open learning, central focus is commonly placed on the "needs of the learner as perceived by the learner." Case studies illustrate open learning as an innovation bo (en)
rdfs:label
  • Otevřené vyučování (cs)
  • Aprendizaje abierto (es)
  • Offener Unterricht (de)
  • Open learning (en)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License