About: Antonine Plague     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatEpidemics, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FAntonine_Plague

The Antonine Plague of 165 to 180 AD, also known as the Plague of Galen (after Galen, the physician who described it), was the first known pandemic impacting the Roman Empire, possibly contracted and spread by soldiers who were returning from campaign in the Near East. Scholars generally believe the plague was smallpox, although measles has also been suggested. The plague may have claimed the life of the Roman emperor Lucius Verus in 169 AD, who was co-regnant with Marcus Aurelius. These two emperors had risen to the throne by virtue of being adopted by the previous emperor, Antoninus Pius, and as a result, their family name, Antoninus, has become associated with the pandemic.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • الطاعون الأنطوني (ar)
  • Pesta antonina (ca)
  • Antoninský mor (cs)
  • Antoninische Pest (de)
  • Antonine Plague (en)
  • Peste antonina (es)
  • Antoniar izurria (eu)
  • Wabah Antoninus (in)
  • Peste antonina (it)
  • Peste antonine (fr)
  • 안토니누스 역병 (ko)
  • Pest van Antoninus (nl)
  • Zaraza Antoninów (pl)
  • Антонинова чума (ru)
  • Peste antonina (pt)
  • Antoninska pesten (sv)
  • 安東尼大瘟疫 (zh)
  • Чума Антоніна (uk)
rdfs:comment
  • Antoninský mor v letech 165 až 180 n. l., známý také jako Galénův mor (podle lékaře Galéna, který jej popsal), byl první známou pandemií v Římské říši, kterou se pravděpodobně nakazili a dále ji rozšířili vojáci vracející se z tažení na Blízký východ. Vědci se obecně domnívají, že šlo o neštovice, nikoliv o mor jako takový, ale hovoří se také o spalničkách. Mor si možná vyžádal i život římského císaře Lucia Vera, který zemřel v roce 169 a byl spoluvládcem Marka Aurelia. Oba císaři se dostali na trůn díky tomu, že byli adoptováni předchozím císařem Antoninem Piem, a v důsledku toho se jejich příjmení Antoninus začalo spojovat s pandemií. (cs)
  • On appelle peste antonine l’épidémie qui frappa l’Empire romain à la fin de la dynastie antonine, durant les règnes de Marc Aurèle et Commode, entre 165 et 190. Elle doit son surnom « antonine » à la dynastie qui dirigeait alors l'Empire romain : les Antonins. Les historiens anglais la nomment parfois aussi Galenic plague (« peste galénique ») du nom de Galien, le célèbre médecin de l'époque. Cette peste fait l'objet de débats quant à sa contribution au déclin de l'Empire romain d'Occident. (fr)
  • (영어: The Antonine Plague)은 165년에서 180년 사이에 발생한 전염병이다. 갈렌의 전염병(Plague of Galen)이라고도 부르는데, 로마 제국에 거주하던 그리스 의사이자 작가인 갈렌이 이를 기술했기 때문이다. 로마 군대가 로마-파르티아 전쟁 중에 로마 전역에 복귀한 군인들로 인해 로마 전역에 전염병이 퍼지게 되었다. 학자들은 천연두 혹은 홍역으로 생각하고 있지만, 실제 원인은 완전히 규명되지 않았다. (ko)
  • Den antoninska pesten var en epidemi som ägde rum i Romarriket mellan 165 och 180. Den fördes till romarriket av romerska soldater som smittats av den under ett fälttåg i öster, och spred sig sedan genom romarriket upp till Gallien och Rhen. Den har föreslagits vara smittkoppor eller mässling, men dess exakta natur är okänd. (sv)
  • الطاعون الأنطوني (بالإنجليزية: Antonine Plague)‏ هو وباء ضرب الإمبراطورية الرومانية في نهاية السلالة الأنطونية، خلال عهد ماركوس أوريليوس وخلفه كومودوس، بين سنتي 165 و190 م. حيث أرجع هذا الوباء أو بالأحرى الجائحة إلى الإمبراطورية الرومانية من طرف القوات العائدين من الحملات التي قاموا بها في الشرق الأدنى. وفقا للمؤرخ الروماني كاسيوس ديو (235-155)، فقد تسبب هذا الوباء في تدمير الجيش الروماني وفاة ما يصل إلى 2000 حالة يوميا، وتم تقدير العدد الإجمالي للوفيات بحوالي 5 ملايين شخص. قتل المرض ما يصل إلى ثلث السكان في بعض المناطق ودمر الجيش الروماني. (ar)
  • La Pesta antonina del 165-180 dC, també coneguda com la plaga de Galè -nom del metge grec que va viure a l'Imperi Romà, i que la va descriure-, va ser una antiga pandèmia portada de tornada a l'imperi Romà per les tropes que tornaven de les campanyes del Pròxim Orient. Els investigadors han sospitat que podria haver estat la verola, o el xarampió, però la veritable causa encara era indeterminada. L'epidèmia va poder haver cobrat la vida d'un emperador romà, Luci Aureli Ver, que va morir el 169 i va ser el corregent de Marc Aureli, el nom de la família del qual, Antoní, s'ha associat amb l'epidèmia. La malaltia es va manifestar novament nou anys més tard, d'acord amb l'historiador romà Cassi Dió (155-235), causant fins a 2.000 morts al dia a Roma, una quarta part dels afectats, donant a la (ca)
  • The Antonine Plague of 165 to 180 AD, also known as the Plague of Galen (after Galen, the physician who described it), was the first known pandemic impacting the Roman Empire, possibly contracted and spread by soldiers who were returning from campaign in the Near East. Scholars generally believe the plague was smallpox, although measles has also been suggested. The plague may have claimed the life of the Roman emperor Lucius Verus in 169 AD, who was co-regnant with Marcus Aurelius. These two emperors had risen to the throne by virtue of being adopted by the previous emperor, Antoninus Pius, and as a result, their family name, Antoninus, has become associated with the pandemic. (en)
  • Die Antoninische Pest (von lateinisch pestis, „Seuche“, und zu Marcus Aurelius Antoninus) war eine Pandemie, die in den Jahren von 165 bis 180 (eventuell bis 190) nahezu im gesamten Gebiet des Römischen Reichs herrschte. Sie ist nach dem Gentilnamen des römischen Kaisers Mark Aurel († 180) benannt, der eigentlich Marcus Aurelius Antoninus hieß. Umstritten ist die Hypothese, dass dieser und ebenso sein Mitregent Lucius Verus († 169) der Seuche zum Opfer gefallen seien. (de)
  • La peste antonina, 165-180, conocida también como la plaga de Galeno,​ porque fue este famoso médico quien la describió, fue una epidemia de viruela​ o sarampión que afectó al Imperio romano. Fue llevada por las tropas que regresaban de la guerra pártica de Lucio Vero en Mesopotamia. La epidemia pudo causar la muerte del emperador romano Lucio Vero, quien falleció en 169 como corregente de Marco Aurelio, cuyo nombre de familia «Antonino» quedó asociado a la pandemia. La enfermedad volvió a estallar nueve años más tarde, según el historiador romano Dion Casio, y causó hasta 2000 muertes por día en Roma, una cuarta parte de las personas infectadas. Se ha estimado que perecieron cinco millones en total, aproximadamente un tercio de la población en algunas zonas, y, además, diezmó al ejército (es)
  • Antonina izurria edo Galenoren izurria, 165-180 artean Erromatar Inperioan jazotako izurri bat izan zen. Lehen izendapena Antoniar leinuaren agintaldian jazo izanagatik datorkio, eta bigarrena Galeno greziar medikuak baztanga edo elgorri pandemia bat bezala deskribatu izanagatik. Denera milioi bat heriotz eragin zituela uste da, zenbait eremuetan biztanlegoaren herena, eta gainera, Erromatar Armada murriztu zuen. * Datuak: Q599141 (eu)
  • Wabah Antoninus dari tahun 165–180 Masehi, yang juga dikenal sebagai Wabah Galen (dari nama dokter Yunani yang tinggal di Kekaisaran Romawi yang menjelaskannya), adalah sebuah wabah kuno yang terbawa ke Kekaisaran Romawi oleh pasukan yang kembali dari kampanye-kampanye di Timur Dekat. Para sarjana menduga bahwa wabah tersebut adalah variola atau campak, namun sebab pastinya masih belum jelas. Wabah tersebut merenggut nyawa kaisar Romawi, Lucius Verus, yang wafat pada 169 dan salah satu pemangku raja Marcus Aurelius Antoninus, yang marganya, Antoninus, dikaitkan dengan wabah tersebut. Penyakit tersebut terjadi lagi sembilan tahun kemudian, menurut sejarawan Romawi Dio Cassius (155–235), yang menyebabkan 2,000 orang tewas sehari di Roma, satu dari empat orang terkena dampaknya, yang membuat (in)
  • La peste antonina (165-180), nota anche come peste di Galeno, dal medico Galeno che la descrisse, fu una pandemia di vaiolo, o morbillo, o meno probabilmente tifo, propagata entro i confini dell'impero romano dai soldati dell'esercito di ritorno dalle campagne militari contro i Parti. L'epidemia potrebbe avere anche causato la morte dell'imperatore romano Lucio Vero, morto nel 169, co-reggente con Marco Aurelio, il cui patronimico "Antoninus" diede il nome all'epidemia. (it)
  • Zaraza Antoninów (łac. Pestis Antonini), nazywana niekiedy Zarazą Galena – epidemia rozwijająca się na terenie Imperium Rzymskiego w drugiej połowie II wieku n.e. Jej apogeum przypadło na lata 161-181. Rozprzestrzenieniu się epidemii sprzyjały prowadzone wówczas wojny przeciw Markomanom oraz, w latach 161-166, kampania Lucjusza Werusa przeciwko Partom. (pl)
  • De Pest van Antoninus (165-180 n.Chr.) ook wel bekend als de plaag van Galenus, de medicus die de ziekte beschreef, was een antieke pandemie, of van de pokken of van de mazelen, die door troepen, die van de Romeins-Parthische Oorlog (161-166) terugkeerden, in het Romeinse Rijk werden geïntroduceerd. (nl)
  • A peste antonina ou peste dos Antoninos foi uma epidemia que iniciou-se no ano 165, atingindo Roma em 166. Perdurou até 180, afetando todo o mundo Romano e além. Seu nome deriva da família que governava a região na época. Esta epidemia tinha como sintomas febre, erupções cutâneas e diarreia, de acordo com Cláudio Galeno. Esta doença pode ter causado a morte dos imperadores Lúcio Vero e Marco Aurélio, nos anos de 169 e 180. (pt)
  • Антонинова чума — эпидемия (в 2019 году стала называться «пандемией») инфекционной болезни в 165—180 годах нашей эры, также известная как Чума Галена (от имени греческого врача, жившего в Римской империи, который её описал), была принесена в Римскую империю войсками, возвращавшимися из Месопотамии после неудачной войны с Парфией. (ru)
  • Чума Антоніна (також відома як Моровиця Антоніна, Чума Галена) — пандемія невідомої інфекційної хвороби, яка відбулася упродовж 165—180 років на теренах Римської імперії та країнах Близького Сходу. Науковці достеменно не знають, яка хвороба спричинила цю ймовірно першу пандемію в історії людства. Підозрюють чуму, натуральну віспу, кір. Пандемія, ймовірно, забрала життя римського імператора Луція Вера, який помер у 169 році і був співправителем Марка Аврелія Антоніна, когномен якого Антонін (іноді Антоній), став асоціюватися з пандемією. За словами римського історика Діона Кассія (155—235), хвороба спричиняла до 2000 смертей на день в Римі, захворіло чверть населення Риму, близько 25 % з них померло. Загальна кількість померлих в усіх місцях поширення епідемії оцінюється в 5 мільйонів, хвор (uk)
foaf:depiction
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Galenosgruppe_(Wiener_Dioskurides).jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Aurelius180AD.png
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Marcus_Aurelius_Sestertius_177_860042.jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/The_angel_of_death_striking_a_door_during_the_plague_of_Rome_Wellcome_V0010664.jpg
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 54 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software