| dbo:abstract
|
- La cerimònia d'obertura de la boca, també anomenada cerimònia d'obertura dels ulls i de la boca, és un dels rituals principals dels enterraments de l'antic Egipte. El ritual tancava el procés, de fins a 70 dies, d'embalsamar la mòmia del difunt. La finalitat era la de retornar, amb la màgia o Heka del déu Anubis, la capacitat de parlar, menjar i beure a la boca i la de veure-hi als ulls, per poder viure a l'inframon, la Duat egípcia. Per a la cerimònia s'empraven instruments i utensilis especials, com una aixa ritual, una mena de ganivet amb la fulla en forma de cua de peix anomenat peseshkaf, una fulla en forma de cap de serp, i altres amulets i utensilis semblants. Els sacerdots s'encarregaven de dur a terme la cerimònia. (ca)
- Otevírání úst (původně „otevírání úst a očí“) byl obřad ve starověkém Egyptě, jehož účelem bylo rituální magické probuzení životních funkcí. Byl prováděn na zobrazení bohů a na sochách zemřelých lidí. Vznikl někdy na počátku 3. tisíciletí př. n. l. a zdá se, že v sobě uchovává prvky velice archaických náboženských úkonů. Jeho nejmladší doklady pocházeji ze 2. století. Někteří badatelé se domnívají, že existují souvislosti mezi tímto obřadem a zvyky vážícími se k narození dítěte. Obsahem obřadu bylo „rozhýbat“ údy a „oživit“ smysly (zejména ústa a očí) dokončené sochy umístěné v případě zemřelého např. v serdabu, v případě bohů v nau tak, aby jejím prostřednictvím mohl zobrazený (resp. jeho ka) přijímat přinášené obětiny. Prováděl se speciální sadou archaických nástrojů, z nichž některé byly modelem čepelí a teslic užívaných tesaři při výrobě soch; původ jiných (např. nástroje peseškef připomínajícího tvarem ocas vlaštovky) je ovšem nejasný. Jako součást obětního a pohřebního rituálu je obřad doložen od Staré říše, po jejím konci se prováděl nejen na sochách, ale i na mumii zemřelého a na rakvi před uložením do hrobky. V pozdějších dobách se za účelem oživení prováděl také na dalších posvátných předmětech, nejpozději v ptolemaiovském období je doloženo rituální otevírání dokončeného chrámu jako „duchem prostoupeném nositeli boží podstaty, který by měl být vždy znovu naplněn duchem“. Účel obřadu nebyl v pojetí Egypťanů rozhodně pouze symbolický. Podle Stephana Quirkeho mohl díky provedení obřadu každý předmět skutečně „trvale žít a otevřít tak cestu mezi tímto světem a světem bohů. Mumifikované tělo v rakvi, kultovní podoba boha, socha krále nebo zemřelého šlechtice, to vše byly bezduché předměty, které otevírání úst proměnilo v živoucí síly, nebo přesněji řečeno ve schránky pro neviditelnou a neuchopitelnou sílu, kterou nazýváme životem.“ Nejpozději od 18. dynastie, kdy se objevuje i jako součást výzdoby hrobek, se obřad skládal z celkem 75 úkonů, k nimž patřilo např. nakuřování kadidlem, už zmíněné dotyky speciálními rituálními nástroji, pomazávání olejem a další. V některých případech bylo součástí rituálu i obětování býka reprezentujícího životní sílu, jehož pravá přední noha se zdá mít pro obřad obzvláštní význam. Výjev z Knihy mrtvých: Anup drží rakev, na níž je obřad prováděn před hrobkou a před pohřební stélou V pohřebním kultu bylo otevírání úst prokazatelně spojováno s usirovským mytologickým okruhem a současně se slunečním kultem: podle textů se odehrává „před slunečním bohem na nádvoří hrobky“, na vyobrazeních jej na rakvi v podobě Usira může místo pozůstalých provádět bůh Hor a zemřelého v rakvi se před hrobkou ujímá Anup, bůh přechodné zóny mezi nadsvětím a podsvětím. Provádění obřadu bylo úkolem nejstaršího syna, tj. udržovatele rodové linie, což v kontextu rozvinuté královské ideologie znamená nástupce. Nelze proto vyloučit, že v případě královských pohřbů mohlo být jeho provedení jednou z legitimací konkrétní osoby k převzetí moci po zemřelém panovníkovi – snad je tak možné interpretovat vyobrazení z Tutanchamonovy pohřební komory, na němž otevírání úst provádí Aj, zobrazený už se všemi atributy panovníka, přestože nebyl předpokládaným nástupcem. (cs)
- طقوس فتح الفم (بالإنجليزية: Opening of the mouth ceremony) هي طقوس كان قدماء المصريين يتبعونها منذ القدم أثناء تحنيط المتوفى. بعد أن يتم تحنيط جسد المتوفي ويصبح مغطى تماما بلفائف التيل كانت تجرى عليه طقوس فتح الفم قبل وضعه في التابوت، ويكون ذلك في حضور الكهنة وأقاربه. وكان الغرض من تلك الطقوس تمكين المومياء من الكلام بعد البعث، واستعادة النفس. ويقرأ الكهنة أثناء تلك الطقوس أدعية ونصوص محددة. وكانت عملية فتح الفم تؤدى بأداة يدوية خاصة على المومياء. كانت طقوس إعادة الروح تؤدى قبل عصر الأسرات. ومنذ الدولة القديمة كان الفراعنة يطلبون عمل تماثيل لهم يحتفظ بها في أماكن خاصة حتى بعد موتهم. وبعد وفاة الملك كان كهنة حورس يضعون تمثال الملك في ضريحه المقدس، فيكون قد اتخذ صورة أوزوريس. وبعدإتمام تحنيط جثته التي كانت تسغرق 70 يوم، ويقوم كهنة أنوبيس بإتمام طقوس فتح الفم . وكان من مراسيم فتح الفم ذبح أبقار كضحية (أضحو). (ar)
- Η τελετή ανοίγματος του στόματος (ή τελετουργία) ήταν ένα αρχαίο αιγυπτιακό τελετουργικό που περιγράφεται σε ταφικά κείμενα όπως τα Κείμενα των Πυραμίδων. (el)
- Malfermado de buŝo estas ceremonio en antikva Egiptio, kies celo estis rituala magia vekigo de vivfunkcioj. Ĝi estis farata sur mumio de mortinto metonte en kripton, sed ĝi ne estis parto ekskluzive de sepulta ritualo: pro celo de revivigo ĝi estis farata ankaŭ sur statuoj de homoj aŭ dioj, eventuale sur aliaj sanktaj objektoj. Ĝi estiĝis iam komence de la 3-a jarmilo antaŭ Kristo kaj ŝajnas, ke ĝi tenas en si elementojn de tre arĥaikaj religiaj faroj. Ties plej fruaj dokumentoj devenas el la 2-a jarcento antaŭ Kristo. Kelkaj esploristoj konjektas, ke ekzistas koneksoj inter tiu ĉi ceremonio kaj kutimoj ligantaj al naskiĝo de infano. Laŭ povis danke al faro de la ceremonio ĉiu objekto "daŭre vivi kaj malfermi tiel vojon inter tiu ĉi mondo kaj la mondo de dioj. La mumiigita korpo en ĉerko, kulta aspekto de dio, statuo de reĝo aŭ mortinta nobelo, ĉio ĉi estis senspiritaj objektoj, kiujn la malfermado de buŝo ŝanĝis en vivantajn fortojn aŭ pli precize dirite en ujojn por nevidebla kaj neprenebla forto, kiun ni nomas la vivo:" Kiel parto de ofera kaj sepulta ritualo la ceremonio estas dokumentita ekde Malnova imperio. Plej malfrue ekde la 18-a dinastio, kiam ĝi aperas ankaŭ parto de ornamado de kriptoj, ĝi konsistis el sume 75 faroj, al kiuj apartenis ekz. fumumado per olibano, ektuŝoj per specialaj ritualaj iloj kaj precipe oferado de virbovo reprezentantan vivforton, kies dekstra kruro ŝajnas havi por la ceremonio apartegan signifon. En sepulta kulto la malfermado de buŝo estis pruveble kunigata kun ozirisa mitologia rondo kaj samtempe kun suna kulto: laŭ ĝi estas ludanta "antaŭ suna dio sur kortumo de kripto", sur bildigoj sur ĉerko en aspekto de Oziriso povas fari ĝin dio Horuso kaj la mortinton en la ĉerko antaŭ la kripto ekokupas Anubo, dio de intermita zono inter supermondo kaj submondo. (eo)
- Das Mundöffnungsritual (auch Augenöffnungsritual) stellte ein altägyptisches Opfer- und Belebungsritual dar, welches mittels einer festgelegten szenischen Abfolge von magisch-rituellen Einzelhandlungen stattfand. Es wurde an Statuen, Tempeln, Uschebtis, Skarabäen sowie im Rahmen der Mumifizierung vollzogen und diente deren Beseelung sowie zur Befähigung, alle körperlichen Funktionen mit gottgleichen Wirkungskräften zu gebrauchen. Das Belebungsritual fand bereits in der Frühdynastik Anwendung. Ab dem Alten Reich ließen sich in diesem Zusammenhang die Könige von sich selbst zu Lebzeiten Statuen erstellen, die bis zum Tod in besonderen Räumlichkeiten aufbewahrt wurden. Mit Eintritt des Todes überführte das priesterliche Horusgeleit die noch liegende göttliche Statue des Königs in den heiligen Schrein als Gleichsetzung von Osiris. Nach Beendigung der siebzigtägigen Einbalsamierung und dem unmittelbar folgenden Begräbnis „öffneten“ die Horus-Diener den Mund der nun stehenden göttlichen Königsstatue, um sie als Horus in seiner Eigenschaft als Sohn des Osiris zu beleben und abschließend im Schrein in aufrechter Haltung zu platzieren. (de)
- La apertura de la boca y los ojos o abreviadamente, apertura de la boca fue un ritual del Antiguo Egipto que se describe en como en los Textos de las Pirámides, mediante el cual, se devolvía (o se otorgaba) el uso de la boca y los ojos, es decir, las facultades por las que se manifiesta la vida. (es)
- The opening of the mouth ceremony (or ritual) was an ancient Egyptian ritual described in funerary texts such as the Pyramid Texts. PeseshKaf is an instrument used for this ritual, psš (“an instrument for Opening of the mouth”) + kꜣf (“obsidian”). This instrument was made of stone and shaped like the tail of a fish. (en)
- Le rituel de l'ouverture de la bouche se pratique dans l'Égypte antique lors du cérémonial funéraire, censé conserver au défunt ses fonctions vitales par des incantations magiques. Cette cérémonie est aussi pratiquée pour les statues (de pharaon, par exemple). (fr)
- De mondopeningsceremonie (of ritueel) was een oud-Egyptisch ritueel beschreven in begrafenisteksten zoals de Piramideteksten. (nl)
- La cerimonia (o rituale) dell'apertura della bocca costituisce parte dei complessi riti religiosi praticati, nella civiltà dell'antico Egitto, allo scopo di garantire al defunto la vita eterna. Attestata già durante l'Antico Regno ebbe forma canonizzata solamente nel corso del Nuovo Regno. Nella forma più antica oggetto della cerimonia era la statua (simulacro) del defunto che attraverso il rituale si identificava del tutto con esso, in tempi più recenti anche la salma stessa, dopo il processo di imbalsamazione, veniva sottoposta al rito.Una descrizione del rituale ci è giunta dalle decorazioni della tomba di Seti I (KV17 nella Valle dei Re) nei cui corridoi sono presenti 75 riquadri che illustrano appunto la cerimonia. La cerimonia, nella sua fase più antica, avveniva nel laboratorio sacro annesso al tempio, detto il castello d'oro ove la statua veniva realizzata; attraverso l'uso di strumenti appositi la bocca e gli occhi del simulacro venivano aperti in modo che potesse svolgere le funzioni del defunto. Il rito era completato da fumigazioni e lustrazioni che precedevano il trasporto della statua nella tomba.Nella sua evoluzione posteriore il rituale venne esteso alla mummia in modo da restituirle l'uso dei sensi in modo che il ka del defunto potesse vivere pienamente della Duat (l'oltretomba). Uno degli oggetti rituali della cerimonia era il ḏbˁ n nbw il dito d'oro, un oggetto in oro, o in pietra dipinta, raffigurante due dita affiancate e l'altro era una piccola ascia simile a quella che compare nel glifo Sia nella fase più arcaica che in quella posteriore il simulacro, e poi la mummia, erano sottoposti alla cerimonia poggiati su una collinetta di sabbia simbolo del luogo della creazione primigenia. (it)
- Abertura da boca é a designação de um ritual religioso praticado no Antigo Egito através do qual se acreditava poder devolver os sentidos a uma múmia ou fazer de uma estátua ou de um templo um objecto detentor de vida. Este ritual denominava-se uep-rá em egípcio. A existência deste ritual é comprovada desde a época do Reino Antigo, tendo sido realizado até ao período romano. Os Textos das Pirâmides, que são os textos de carácter funerário mais antigos entre os Egípcios, já apresentavam várias fórmulas a serem recitadas pelos sacerdotes durante esta cerimónia. A partir do Reino Novo o ritual começou a ser realizado sobre os caixões das múmias. O ritual era bastante elaborado, podendo durar vários dias caso se realizasse num defunto oriundo da classe abastada. Era conduzido pelo sacerdote sem e frequentemente pelo filho mais velho do falecido. Consistia basicamente em tocar com determinados objectos a boca e os olhos da estátua ou do caixão com o objectivo de permitir com que o morto pudesse comer e beber. Um desses objectos, que apresentava a forma de peixe numa das pontas, era denominado de pesechkef; outro era o setep, uma enxó de carpintaria. Os sacerdotes começavam por purificar a múmia (que era colocada sobre um monte de terra), usando incenso ou natrão. As facas faziam um corte simbólico sobre os olhos e a boca do caixão ou estátua. Um boi era morto na ocasião e a pata anterior direita era oferecida à múmia. Uma representação famosa do ritual encontra-se na câmara funerária de Tutancâmon, no Vale dos Reis, na qual o sucessor do faraó, Ai, vestido com pele de leopardo, procede à realização do ritual sobre Tutancâmon. (pt)
- Отверзение уст — один из основных элементов большинства ритуалов египетской религии, впервые описанный в Текстах пирамид. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- Η τελετή ανοίγματος του στόματος (ή τελετουργία) ήταν ένα αρχαίο αιγυπτιακό τελετουργικό που περιγράφεται σε ταφικά κείμενα όπως τα Κείμενα των Πυραμίδων. (el)
- La apertura de la boca y los ojos o abreviadamente, apertura de la boca fue un ritual del Antiguo Egipto que se describe en como en los Textos de las Pirámides, mediante el cual, se devolvía (o se otorgaba) el uso de la boca y los ojos, es decir, las facultades por las que se manifiesta la vida. (es)
- The opening of the mouth ceremony (or ritual) was an ancient Egyptian ritual described in funerary texts such as the Pyramid Texts. PeseshKaf is an instrument used for this ritual, psš (“an instrument for Opening of the mouth”) + kꜣf (“obsidian”). This instrument was made of stone and shaped like the tail of a fish. (en)
- Le rituel de l'ouverture de la bouche se pratique dans l'Égypte antique lors du cérémonial funéraire, censé conserver au défunt ses fonctions vitales par des incantations magiques. Cette cérémonie est aussi pratiquée pour les statues (de pharaon, par exemple). (fr)
- De mondopeningsceremonie (of ritueel) was een oud-Egyptisch ritueel beschreven in begrafenisteksten zoals de Piramideteksten. (nl)
- Отверзение уст — один из основных элементов большинства ритуалов египетской религии, впервые описанный в Текстах пирамид. (ru)
- طقوس فتح الفم (بالإنجليزية: Opening of the mouth ceremony) هي طقوس كان قدماء المصريين يتبعونها منذ القدم أثناء تحنيط المتوفى. بعد أن يتم تحنيط جسد المتوفي ويصبح مغطى تماما بلفائف التيل كانت تجرى عليه طقوس فتح الفم قبل وضعه في التابوت، ويكون ذلك في حضور الكهنة وأقاربه. وكان الغرض من تلك الطقوس تمكين المومياء من الكلام بعد البعث، واستعادة النفس. ويقرأ الكهنة أثناء تلك الطقوس أدعية ونصوص محددة. وكانت عملية فتح الفم تؤدى بأداة يدوية خاصة على المومياء. وكان من مراسيم فتح الفم ذبح أبقار كضحية (أضحو). (ar)
- La cerimònia d'obertura de la boca, també anomenada cerimònia d'obertura dels ulls i de la boca, és un dels rituals principals dels enterraments de l'antic Egipte. El ritual tancava el procés, de fins a 70 dies, d'embalsamar la mòmia del difunt. La finalitat era la de retornar, amb la màgia o Heka del déu Anubis, la capacitat de parlar, menjar i beure a la boca i la de veure-hi als ulls, per poder viure a l'inframon, la Duat egípcia. (ca)
- Otevírání úst (původně „otevírání úst a očí“) byl obřad ve starověkém Egyptě, jehož účelem bylo rituální magické probuzení životních funkcí. Byl prováděn na zobrazení bohů a na sochách zemřelých lidí. Vznikl někdy na počátku 3. tisíciletí př. n. l. a zdá se, že v sobě uchovává prvky velice archaických náboženských úkonů. Jeho nejmladší doklady pocházeji ze 2. století. Někteří badatelé se domnívají, že existují souvislosti mezi tímto obřadem a zvyky vážícími se k narození dítěte. Výjev z Knihy mrtvých: Anup drží rakev, na níž je obřad prováděn před hrobkou a před pohřební stélou (cs)
- Malfermado de buŝo estas ceremonio en antikva Egiptio, kies celo estis rituala magia vekigo de vivfunkcioj. Ĝi estis farata sur mumio de mortinto metonte en kripton, sed ĝi ne estis parto ekskluzive de sepulta ritualo: pro celo de revivigo ĝi estis farata ankaŭ sur statuoj de homoj aŭ dioj, eventuale sur aliaj sanktaj objektoj. Ĝi estiĝis iam komence de la 3-a jarmilo antaŭ Kristo kaj ŝajnas, ke ĝi tenas en si elementojn de tre arĥaikaj religiaj faroj. Ties plej fruaj dokumentoj devenas el la 2-a jarcento antaŭ Kristo. Kelkaj esploristoj konjektas, ke ekzistas koneksoj inter tiu ĉi ceremonio kaj kutimoj ligantaj al naskiĝo de infano. (eo)
- Das Mundöffnungsritual (auch Augenöffnungsritual) stellte ein altägyptisches Opfer- und Belebungsritual dar, welches mittels einer festgelegten szenischen Abfolge von magisch-rituellen Einzelhandlungen stattfand. Es wurde an Statuen, Tempeln, Uschebtis, Skarabäen sowie im Rahmen der Mumifizierung vollzogen und diente deren Beseelung sowie zur Befähigung, alle körperlichen Funktionen mit gottgleichen Wirkungskräften zu gebrauchen. (de)
- La cerimonia (o rituale) dell'apertura della bocca costituisce parte dei complessi riti religiosi praticati, nella civiltà dell'antico Egitto, allo scopo di garantire al defunto la vita eterna. Attestata già durante l'Antico Regno ebbe forma canonizzata solamente nel corso del Nuovo Regno. Nella forma più antica oggetto della cerimonia era la statua (simulacro) del defunto che attraverso il rituale si identificava del tutto con esso, in tempi più recenti anche la salma stessa, dopo il processo di imbalsamazione, veniva sottoposta al rito.Una descrizione del rituale ci è giunta dalle decorazioni della tomba di Seti I (KV17 nella Valle dei Re) nei cui corridoi sono presenti 75 riquadri che illustrano appunto la cerimonia. (it)
- Abertura da boca é a designação de um ritual religioso praticado no Antigo Egito através do qual se acreditava poder devolver os sentidos a uma múmia ou fazer de uma estátua ou de um templo um objecto detentor de vida. Este ritual denominava-se uep-rá em egípcio. Os sacerdotes começavam por purificar a múmia (que era colocada sobre um monte de terra), usando incenso ou natrão. As facas faziam um corte simbólico sobre os olhos e a boca do caixão ou estátua. Um boi era morto na ocasião e a pata anterior direita era oferecida à múmia. (pt)
|
