An Entity of Type: person, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org:8891

Henry, known as Enrico Pescatore (i.e., the fisherman), was a Genoese adventurer, privateer and pirate active in the Mediterranean at the beginning of the thirteenth century. His real name is said to have been Erico or Arrigo di Castro or del Castello di Candia. He was employed with imperial galleys in the Eastern Mediterranean, in particular in 1225 transporting Yolande of Jerusalem to marry the Emperor Frederick.

Property Value
dbo:abstract
  • Enrico Pescatore, hrabě z Malty, byl janovský dobrodruh, admirál, kaper, místodržící v Candii a pirát operující ve středozemním moři na počátku 13. století. Jeho skutečné jméno bylo Enrico nebo Arrigo del Castro, či dell Castello, ale byl znám jako Enrico, či Henrico Pescatore (což byla jeho italská přezdívka znamenající „rybář“) popřípadě Pistore.V roce 1206 hrabě Enrico využil čtvrté křížové výpravy a oslabené byzantské moci a ve jménu Janovské republiky se zmocnil ostrova Kréty. Kréta byla původně jako kořist určena vůdci křížové výpravy Bonifácovi z Montferratu, ale své nároky na ostrov prodal Benátčanům výměnou za Soluňské království na řecké pevnině. Benátčané se rozhodli janovskou invazi z ostrova vytlačit a po několika letech války se jim Enricovy vojáky podařilo vyhnat. Janované si podrželi konterolu pouze nad přístavem Chania. V roce 1225 byl Enrico se svým loďstvem najat, aby doprovázel německou flotilu galér císaře Friedricha II., která měla převézt císařovu nevěstu, jeruzalémskou princeznu, Jolandu k Friedrichovi. (cs)
  • O Ενρίκο Πεσκατόρε (ιταλικά: Enrico Pescatore) ήταν Γενοβέζος στρατιωτικός διοικητής που ασχολήθηκε έντονα τον 13ο αιώνα με την Πειρατεία στην Μεσόγειο. Το πραγματικό του όνομα ήταν "Ερρίκο ντε Κάστρο" ή "ντε Κάστελο". Τον τίτλο του Κόμη της Μάλτας δημιούργησε ο Ταγκρέδος της Σικελίας για λογαριασμό του Μαργαριτόνε. Αργότερα ο τίτλος μεταφέρθηκε στους αντιπάλους του Ταγκρέδου, τους οπαδούς στην νότια Ιταλία και Σικελία του αυτοκράτορα Ερρίκου ΣΤ΄. Ο λόγος ήταν ότι ο Ερρίκος Πεσκατόρε ήταν γαμπρός του προηγούμενου κόμητος της Μάλτας Γκουλιέλμο Γκράσσο. Ο Ερρίκος Πεσκατόρε υπηρέτησε πιστά τον αυτοκράτορα Ερρίκο ΣΤ΄ σαν ναύαρχος και κατόπιν (1204) τον διάδοχο του Φρειδερίκο Β΄ Χοενστάουφεν. Με την Δ΄ Σταυροφορία διαλύθηκε η Βυζαντινή Αυτοκρατορία (1204), το νησί της Κρήτης διεκδικούσε ο Βονιφάτιος ο Μομφερρατικός που του το είχε κάνει δώρο ο Βυζαντνός αυτοκράτορας. Ο υπέργηρος δόγης της Βενετίας Ενρίκο Ντάντολο εκμεταλλεύτηκε την αδυναμία του Βονιφάτιου να κυβερνήσει το νησί και το πούλησε στην Δημοκρατία της Βενετίας με ένα ευτελές ποσό. Ο Γενοβέζος κόμη της Μάλτας έντονα δυσαρεστημένος αποβιβάστηκε στην Κρήτη και κατέλαβε μεγάλα τμήματα του νησιού. Η Βενετία απάντησε αμέσως στέλνοντας στρατό που κατάφερε σε λίγα χρόνια να τον ανατρέψει, ξεκίνησε η Ενετοκρατία στην Κρήτη. Ο Ερρίκος φυλακίστηκε στα Χανιά και ο οπαδός του από την Δημοκρατία της Γένοβας ξεκίνησε νέα εκστρατεία στην Κρήτη. Ο Ερρίκος είχε έντονη συμμετοχή στην διοίκηση των αυτοκρατορικών Γαλέρων, μετέφερε (1225) την Ισαβέλλα Β΄ της Ιερουσαλήμ για να παντρευτεί τον αυτοκράτορα Φρειδερίκο Β΄. (el)
  • Enrico Pescatore (* vor 1200; † 1230), auch Enrico il Pescatore (‚Heinrich der Fischer‘), geboren als Arrigo de Castro oder Enrico de Castillo, war ein Abenteurer und Freibeuter zu Beginn des 13. Jahrhunderts, wobei Pescatore sein Spitzname war. Im Jahr 1203 oder 1204 erhielt Enrico Pescatore den Titel . Der Titel war 1192 durch Tankred von Lecce, von 1190 bis zu seinem Tod im Februar 1194 König von Sizilien, an Margaritone di Brindisi verliehen worden. Nach der Absetzung von Tankreds Sohn Wilhelm III. als König im Dezember 1194 und Übernahme der Herrschaft über Sizilien durch die Staufer wurde der Titel unter Heinrich VI., Kaiser des Heiligen Römischen Reiches und König von Sizilien, an den Admiral von Sizilien, , vergeben. Enrico erwarb den Titel Graf von Malta auf Grund seiner Beziehungen als Schwiegersohn und Erbe des Guglielmo Grasso. Im Jahr 1206 konnte Enrico als Verbündeter der Republik Genua weite Teile Kretas besetzen, wo er mehrere Befestigungen wie Belvedere, Bonifacio bei in der Gemeinde , Bonriparo, Castel Nuovo, Mirabello bei Agios Nikolaos, Malvesin, Mylopotamos bei Panormos, Pediada bei Kastelli, Temene und möglicherweise auch Serakina (Kales) in Ierapetra errichtete oder ausbaute. Bis 1210 wurde er durch die Venezianer von der Insel wieder vertrieben, die ihre Ansprüche auf Kreta geltend machten. Zu Beginn des Jahres 1221 wurde Enrico/Heinrich von dem jungen König und Kaiser Friedrich II. in das Amt des Admirals bestätigt, und damit mit der Aufsicht über ein umfassendes Flottenbauprogramm, zum Zweck eines unabhängigen Handels und zur Vorbereitung eines Kreuzzuges, beauftragt. Schon im Sommer 1221 brach Heinrich mit einer Flotte von 40 Galeeren zum Kreuzzug von Damiette auf, welcher schon seit drei Jahren tobte. Allerdings erreichte er zu spät die von den Kreuzfahrern eroberte ägyptische Hafenstadt Damiette, denn die waren bereits zum Marsch gegen Kairo aufgebrochen. Bei al-Mansura gerieten die Kreuzfahrer in eine Falle des ägyptischen Sultans und mussten sich im September 1221 ergeben, Heinrich konnte ihnen nicht mehr zu Hilfe eilen. Wegen seines vermeintlichen Versagens fiel er 1223 beim Kaiser in Ungnade, was den Verlust seines Amtes und der Grafschaft Malta nach sich zog. Aber schon kurze Zeit später wurde er wieder in Gnaden aufgenommen und seiner Titel wieder anerkannt, jedoch ohne die Gerichtsbarkeit über das Castrum von Malta. Im August 1225 brachte Heinrich den Bischof Jakob von Capua nach Akkon, welcher dort den Kaiser in dessen Ferntrauung mit der Königin Isabella II. von Jerusalem vertrat. Anschließend überführte er die Braut nach Brindisi, wo sie am 9. November persönlich mit dem Kaiser verheiratet wurde. In den folgenden Jahren war Heinrich diplomatisch für den Kaiser tätig, besonders während dessen Kreuzzuges (1228–1229) bei dem mit ihm verfeindeten Papst. In den letzten Apriltagen 1229 führte er dem Kaiser im Heiligen Land eine Verstärkungsflotte von 20 Galeeren zu, die bereits im Oktober des Vorjahres angefordert wurden. Allerdings beendete der Kaiser seinen Kreuzzug schon im Mai 1229, so dass Heinrich ihn gleich nach Sizilien zurückbringen konnte. (de)
  • Henry, known as Enrico Pescatore (i.e., the fisherman), was a Genoese adventurer, privateer and pirate active in the Mediterranean at the beginning of the thirteenth century. His real name is said to have been Erico or Arrigo di Castro or del Castello di Candia. The title Count of Malta was created by Tancred of Sicily some years before, for Margaritus of Brindisi and then was taken over by Emperor Henry VI, Tancred's opponent in Southern Italy and Sicily. Henry’s irregular acquisition of the title is attributed to his relationship as son-in-law to the previous holder, Guglielmo Grasso, Henry VI's and then Emperor Frederick II’s admiral, around 1204. From 1206, Pescatore took control of large parts of Crete. After the dissolution of the Byzantine Empire by the Fourth Crusade, the island of Crete was initially allotted to Boniface of Montferrat, who soon accepted an offer from Enrico Dandolo and sold his rights to Venice. As Venice was not prepared to enforce her control over the island, Pescatore seized the opportunity and landed on Crete. However, Venice responded by sending troops and Pescatore was pushed out of the island a few years later. The Genoese held onto Chania, and in 1211 his fellow Genoese, Alamanno da Costa, began a campaign against Crete. He was employed with imperial galleys in the Eastern Mediterranean, in particular in 1225 transporting Yolande of Jerusalem to marry the Emperor Frederick. (en)
  • Enrico Pescatore est un corsaire puis amiral génois du XIIIe siècle, troisième Comte de Malte et brièvement seigneur de Crète. (fr)
  • Enrico Pescatore (? - 1232) was een Genuese avonturier, piraat en later Graaf van Malta. (nl)
  • Enrico Pescatore (o Enrico di Malta, o Enrico "il Pescatore") (... – 1230) è stato un ammiraglio e corsaro genovese, conte di Malta, e per un breve periodo Signore di Creta. (it)
  • Энрико Пескаторе (итал. Enrico Pescatore от pescatore — «рыбак») — генуэзский авантюрист, капер и пират, активный в восточной части Средиземного моря в начале XIII века. . Член генуэзской семьи , к которой принадлежал живший позднее дож Лука де Кастро Гримальди. (ru)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 10233764 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 3246 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1111560404 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:first
  • Enrico (en)
dbp:last
  • Basso (en)
dbp:title
  • Pescatore, Enrico (en)
dbp:url
dbp:volume
  • 82 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • Enrico Pescatore est un corsaire puis amiral génois du XIIIe siècle, troisième Comte de Malte et brièvement seigneur de Crète. (fr)
  • Enrico Pescatore (? - 1232) was een Genuese avonturier, piraat en later Graaf van Malta. (nl)
  • Enrico Pescatore (o Enrico di Malta, o Enrico "il Pescatore") (... – 1230) è stato un ammiraglio e corsaro genovese, conte di Malta, e per un breve periodo Signore di Creta. (it)
  • Энрико Пескаторе (итал. Enrico Pescatore от pescatore — «рыбак») — генуэзский авантюрист, капер и пират, активный в восточной части Средиземного моря в начале XIII века. . Член генуэзской семьи , к которой принадлежал живший позднее дож Лука де Кастро Гримальди. (ru)
  • Enrico Pescatore, hrabě z Malty, byl janovský dobrodruh, admirál, kaper, místodržící v Candii a pirát operující ve středozemním moři na počátku 13. století. Jeho skutečné jméno bylo Enrico nebo Arrigo del Castro, či dell Castello, ale byl znám jako Enrico, či Henrico Pescatore (což byla jeho italská přezdívka znamenající „rybář“) popřípadě Pistore.V roce 1206 hrabě Enrico využil čtvrté křížové výpravy a oslabené byzantské moci a ve jménu Janovské republiky se zmocnil ostrova Kréty. Kréta byla původně jako kořist určena vůdci křížové výpravy Bonifácovi z Montferratu, ale své nároky na ostrov prodal Benátčanům výměnou za Soluňské království na řecké pevnině. Benátčané se rozhodli janovskou invazi z ostrova vytlačit a po několika letech války se jim Enricovy vojáky podařilo vyhnat. Janované s (cs)
  • O Ενρίκο Πεσκατόρε (ιταλικά: Enrico Pescatore) ήταν Γενοβέζος στρατιωτικός διοικητής που ασχολήθηκε έντονα τον 13ο αιώνα με την Πειρατεία στην Μεσόγειο. Το πραγματικό του όνομα ήταν "Ερρίκο ντε Κάστρο" ή "ντε Κάστελο". Τον τίτλο του Κόμη της Μάλτας δημιούργησε ο Ταγκρέδος της Σικελίας για λογαριασμό του Μαργαριτόνε. Αργότερα ο τίτλος μεταφέρθηκε στους αντιπάλους του Ταγκρέδου, τους οπαδούς στην νότια Ιταλία και Σικελία του αυτοκράτορα Ερρίκου ΣΤ΄. Ο λόγος ήταν ότι ο Ερρίκος Πεσκατόρε ήταν γαμπρός του προηγούμενου κόμητος της Μάλτας Γκουλιέλμο Γκράσσο. Ο Ερρίκος Πεσκατόρε υπηρέτησε πιστά τον αυτοκράτορα Ερρίκο ΣΤ΄ σαν ναύαρχος και κατόπιν (1204) τον διάδοχο του Φρειδερίκο Β΄ Χοενστάουφεν. Με την Δ΄ Σταυροφορία διαλύθηκε η Βυζαντινή Αυτοκρατορία (1204), το νησί της Κρήτης διεκδικούσε ο Βονιφ (el)
  • Enrico Pescatore (* vor 1200; † 1230), auch Enrico il Pescatore (‚Heinrich der Fischer‘), geboren als Arrigo de Castro oder Enrico de Castillo, war ein Abenteurer und Freibeuter zu Beginn des 13. Jahrhunderts, wobei Pescatore sein Spitzname war. (de)
  • Henry, known as Enrico Pescatore (i.e., the fisherman), was a Genoese adventurer, privateer and pirate active in the Mediterranean at the beginning of the thirteenth century. His real name is said to have been Erico or Arrigo di Castro or del Castello di Candia. He was employed with imperial galleys in the Eastern Mediterranean, in particular in 1225 transporting Yolande of Jerusalem to marry the Emperor Frederick. (en)
rdfs:label
  • Enrico Pescatore (cs)
  • Enrico Pescatore (de)
  • Ενρίκο Πεσκατόρε (el)
  • Enrico Pescatore (fr)
  • Henry, Count of Malta (en)
  • Enrico Pescatore (it)
  • Enrico Pescatore (nl)
  • Энрико Пескаторе (ru)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License