| dbo:abstract
|
- Březnová vyjednávání (srbochorvatsky Мартовски преговори/Martovski pregovori) jsou kontroverzní kapitolou druhé světové války na území balkánského poloostrova. Iniciovali je představitelé NOVJ (partyzánské armády) a představitelé německé armády v rámci Nezávislého státu Chorvatsko. Uskutečnily se v 1943 během bitvy na Neretvě. Jugoslávští partyzáni chtěli vyjednat časový odklad útoku německých vojsk (tzv. Fall Weiss) na partyzánskou armádu do doby, než překonají řeku Neretvu, aby mohli zaútočit na svého hlavního ideového nepřítele, Dragoljuba Mihailoviće. K jednáním došlo poté, co partyzáni zajali německého důstojníka a Němci jej chtěli zpět. Zástupci obou stran se sešli nejprve v Gornjem Vakufu, později jednali v Sarajevu a nakonec v Záhřebu. Kromě vyjednávání o výměně zajatců se však otevřela i některá další témata. Německý vyjednávací tým tvořili , , ; za partyzánskou stranu jednali Vladimir Velebit, Milovan Đilas a . Komunistická internacionála v Moskvě počínání jugoslávských partyzánů odsoudila. Tehdejší generální tajemník Georgi Dimitrov žádal od Tita vysvětlení a obával se, že by Němci mohli využít vyjednávání k rozklížení partyzánského vojska. V období rozhovorů platilo neformální příměří[zdroj?], které mezi Němci a partyzány trvalo cca 6 týdnů. Bylo následně ukončeno přímým nařízením, které vydal Adolf Hitler.[zdroj?] Výměny zajatců, ke kterým docházelo mezi Němci a partyzány už o několik měsíců dřív, pokračovaly v závěru roku 1943 a byly rovněž uskutečňovány až do konce války v květnu 1945. (cs)
- The German–Yugoslav Partisan negotiations were held between German commanders in the Independent State of Croatia and the Supreme Headquarters of the Yugoslav Partisans in March 1943 during World War II. The negotiations – focused on obtaining a ceasefire and establishing a prisoner exchange – were conducted during the Axis Case White offensive. They were used by the Partisans to delay the Axis forces while the Partisans crossed the Neretva River, and to allow the Partisans to focus on attacking their Chetnik rivals led by Draža Mihailović. The negotiations were accompanied by an informal ceasefire that lasted about six weeks before being called off on orders from Adolf Hitler. The short-term advantage gained by the Partisans through the negotiations was lost when the Axis Case Black offensive was launched in mid-May 1943. Prisoner exchanges, which had been occurring between the Germans and Partisans for some months prior, re-commenced in late 1943 and continued until the end of the war. Details of the negotiations were little known by historians until the 1970s, despite being mentioned by several authors from 1949 on. The key Partisan negotiator, Milovan Đilas, was first named in Walter Roberts' Tito, Mihailović, and the Allies, 1941–1945 in 1973. Roberts' book was met with protests from the Yugoslav government of Josip Broz Tito. The objections centred on claims that Roberts was effectively equating the German–Partisan negotiations with the collaboration agreements concluded by various Chetnik leaders with the Italians and Germans during the war. Roberts denied this, but added that the book did not accept the mythology of the Partisans as a "liberation movement" or the Chetniks as "traitorous collaborators". Subsequently, accounts of the negotiations were published by Yugoslav historians and the main Yugoslav protagonists. (en)
|
| rdfs:comment
|
- Březnová vyjednávání (srbochorvatsky Мартовски преговори/Martovski pregovori) jsou kontroverzní kapitolou druhé světové války na území balkánského poloostrova. Iniciovali je představitelé NOVJ (partyzánské armády) a představitelé německé armády v rámci Nezávislého státu Chorvatsko. Uskutečnily se v 1943 během bitvy na Neretvě. Jugoslávští partyzáni chtěli vyjednat časový odklad útoku německých vojsk (tzv. Fall Weiss) na partyzánskou armádu do doby, než překonají řeku Neretvu, aby mohli zaútočit na svého hlavního ideového nepřítele, Dragoljuba Mihailoviće. K jednáním došlo poté, co partyzáni zajali německého důstojníka a Němci jej chtěli zpět. Zástupci obou stran se sešli nejprve v Gornjem Vakufu, později jednali v Sarajevu a nakonec v Záhřebu. Kromě vyjednávání o výměně zajatců se však (cs)
- The German–Yugoslav Partisan negotiations were held between German commanders in the Independent State of Croatia and the Supreme Headquarters of the Yugoslav Partisans in March 1943 during World War II. The negotiations – focused on obtaining a ceasefire and establishing a prisoner exchange – were conducted during the Axis Case White offensive. They were used by the Partisans to delay the Axis forces while the Partisans crossed the Neretva River, and to allow the Partisans to focus on attacking their Chetnik rivals led by Draža Mihailović. The negotiations were accompanied by an informal ceasefire that lasted about six weeks before being called off on orders from Adolf Hitler. The short-term advantage gained by the Partisans through the negotiations was lost when the Axis Case Black offen (en)
|
