| dbo:abstract
|
- Turcople (plural turcopols, turcoples, turcopoles, turcopolis, turcopels) és el terme amb què es coneixia als membres de la soldadesca mercenària d'origen turc (el nom prové del grec medieval τουρκoπουλος, turkopo[u]loi = 'fill de turcs'), i que lluitaven per Bizanci i pels llatins als Balcans, a Xipre, a Rodes i a l'Orient Mitjà, entre els segles XI i XIV. Els turcoples formaven un cos de cavalleria lleugera i estaven al servei sobretot dels diverses ordes militars establerts a Xipre, Jerusalem, Rodes, etc., durant les Croades (segles XI i XIII). (ca)
- تُركوبلي (اللغة اليونانية: Τουρκόπουλοι) هم الفرسان الرماة في الجيش البيزنطي ومنه أستخدمها أيضا الصليبيون في جيوشهم في المشرق، الكلمة تأتي من اللغة اليونانية وتعني أبناء الترك وهم أبناء من يونانيين وأتراك غالبيهم يدينون بالمسيحية. أشترك في معركة حطين حوالي 500 تركوبلي من جيش مملكة بيت المقدس و قتل القائد صلاح الدين الأيوبي كل من أسر منهم .وظفتهم الامبرطورية البيزنطية والإمارات الصليبية في حروبهم ضد المسلمين لشبههم بهم، فكانوا يتجسسون لصالحهم.و لم تكن القوات الايوبية ترأف بهم لخيانتهم. (ar)
- Turkopolové či Turcopolieři (z řeckého Τουρκόπουλοι, Turkópuloi, synové Turků) byli během křížových výprav místně rekrutovaní žoldnéři, často najímaní do evropských i byzantských armád jako jízdní lučištníci a lehká jízda. Křižáci se s Turkopoly poprvé setkali během první křížové výpravy v Anatolii, kde byly oddíly Turkopolů součástí byzantské armády. Tyto jednotky měly různý turkický původ; včetně Pečeněgů, Oghuzských Turků, Uzů, Kumánů a Prabulharů. Některé byzantské turkopolské jednotky pod velením generála Tatikiose doprovázely první křížovou výpravu a mohly poskytnout model pro následné nasazení domorodé pomocné lehké jízdy v křižáckých státech. Turkopolové byli dále obvykle míšenci mezi Řeky a Turky, později po založení křižáckých států i mezi palestinskými Franky a Levantinci. Turkopolové byli buď křesťané ortodoxního či některého z dalších východních ritů, nebo přijali islám. Některé turkopolské oddíly se přidaly ke křížové výpravě a v prvních letech křižáckých států sloužily v křižáckých armádách. V křižáckých státech na Blízkém východě se turkopolské oddíly nerekrutovaly výhradně z franko-levantských míšenců, ale také z křesťanských Turků, nebo z místních východních křesťanů. V Levantě turkopolské oddíly tvořily lehkou jízdu, která neměla takové brnění jako těžká jízda franských rytířů, díky tomu mohli Turkopolové lépe bojovat s mnohem pohyblivějšími muslimskými jezdci. Turkopolové byli ozbrojeni většinou lukem a kopím a sloužili jako průzkumníci, či úderná rojnice. Někdy sloužili jako druhá vlna útoku za rytíři a seržanty. Turkopolové jezdili na lehčích koních než destrier – ořích, které používali rytíři. Měli též lehčí brnění, často jen prošívanou drátěnou košili a kónickou kovovou přilbu. Turkopolové bojovali jak v armádě křižáckých vládců, ale také se vyskytovali v oddílech rytířských řádů, kde bojovali po boku franských seržantů. Nicméně u rytířských řádů Turkopolové stáli na nižším stupni než seržanti a vztahovala se na ně různá omezení, například museli jíst u stolu odděleného od franských členů řádu. Mamlúci Turkopoly považovali za zrádce víry a odpadlíky, proto je, po zajetí, bez milosti popravovali. Turkopolové nicméně rytířským řádům sloužili i po pádu palestinských křižáckých států například na křižáckém Kypru nebo johanitům na Rhodu a Maltě. Řád německých rytířů v Pobaltí a Prusku příslušníky své kavalerie složené z domorodých obyvatel rovněž nazýval „Turkopoly“ (Turkopolen). (cs)
- Στη Βυζαντινή Αυτοκρατορία με την ονομασία τουρκόπουλοι ή τουρκόπωλοι ονομάζονταν τα τάγματα που συγκροτούνταν από στρατολόγηση μισθοφόρων Τούρκων που είχαν εκχριστιανιστεί. Τα πρώτα τάγματα τουρκοπούλων συγκροτήθηκαν επί αυτοκρατορίας του Αλεξίου Α΄ Κομνηνού που συμμετείχαν στην εκπόρθηση της Νίκαιας το 1097. Επίσης συγκρότηση τέτοιων ταγμάτων αναφέρονται και επί Αυτοκράτορα Ανδρονίκου Β΄ Παλαιολόγου όταν τότε η δράση αυτών υπήρξε και ολέθρια για την Αυτοκρατορία. Συγκεκριμένα σε εκστρατεία κατά των στασιαστών Καταλάνων (μισθοφόρων), αυτομόλησαν προς αυτούς και από κοινού προκάλεσαν πολλές λεηλασίες στη Θράκη και την Μακεδονία. Τα ίδια όμως έπραξαν και σε εκστρατεία εναντίον των στασιαστών Αλανών και των Τούρκων επιδρομέων στη Θράκη.Τελικά τα τάγματα αυτά φαίνεται να διαλύθηκαν έναν αιώνα πριν την πτώση της Κωνσταντινούπολης. (el)
- Die Turkopolen (griechisch Τουρκόπουλοι Turkopouloi, deutsch ‚Söhne der Türken‘) waren eine leichte Kavallerie, die im Nahen Osten während der Zeit der Kreuzzüge durch die Franken, aber auch durch die Byzantiner, als Hilfstruppen eingesetzt wurde. Beim Templerorden sind Turkopolen seit der Mitte des 12. Jahrhunderts belegt. Sie wurden anfangs aus den Reihen der einheimischen christlichen Bevölkerung rekrutiert, d. h., es musste zumindest ein Elternteil christlich sein. Diese Regelung wurde in späteren Jahren aber zunehmend aufgegeben. Die Turkopolen teilten die Kampfweise der leichten muslimischen Reiterei, die den Gegner beständig mit Pfeilen überschüttete und einer direkten Auseinandersetzung im Nahkampf auszuweichen suchte. Der Deutsche Orden nannte seine aus Einheimischen rekrutierten leichten Kavallerieeinheiten ebenfalls Turkopolen. (de)
- Durante el período de las cruzadas, los turcopolos o turcópolos (del griego: τουρκόπουλοι, "hijos de turcos") fueron arqueros montados reclutados localmente por los Estados cruzados del Mediterráneo oriental. (es)
- Les turcopoles, ou turcoples, étaient des combattants auxiliaires des croisés, souvent des archers, ils étaient à cheval, équipés et habillés à la turque. En français, le mot apparaît au XIIe siècle. L'étymologie semble indiquer qu’au départ ces troupes auxiliaires étaient constituées de combattants d'origine turque (polos = poulain, dans le sens d'enfant), des Seldjoukides christianisés. Mais ce corps reçut aussi des combattants d'ascendance mixte, de père croisé et de mère chrétienne d'Orient, arménienne, « Grec » ou syrienne, appelés «poulains», ou de père turc et de mère grecque. On pouvait y trouver, plus généralement encore, des combattants issus de la population chrétienne locale, de mœurs et de type orientaux donc, voire des musulmans christianisés (Syriens, Bédouins, etc., ou des soldats turcs capturés sur les champs de bataille préférant la conversion à la mort), ce pourquoi les Mamelouks les considéraient comme traîtres et renégats, ne montrant aucune pitié envers ceux qu'ils capturaient : après Hattin, en 1187, Saladin fit exécuter les turcopoles prisonniers comme apostats. Ils étaient essentiellement au service des divers ordres militaires établis à Chypre, à Jérusalem, à Rhodes et autres lieux, et servaient à contrer la tactique turque de harcèlement s'appuyant sur des forces plus mobiles que les lourds chevaliers francs. Ils étaient commandés par un frère Sergent, appelé Turcopolier. Plus tard, l'Ordre Teutonique appela sa propre cavalerie indigène Turkopolen. Les turcopoles étaient des mercenaires que l'on pouvait louer le temps d'une campagne militaire. Plus typés que les combattants venant d'Occident, ils pouvaient facilement servir d'espions ou d'éclaireurs et infiltrer les camps ennemis. Outre les services qu'ils rendirent aux ordres religieux, ils furent aussi à la solde de Byzance qui, tout comme envers les Almogavres, ne leur montra pas toujours une grande reconnaissance. C'est pourquoi il leur arriva, au début du XIVe siècle, de s'allier à ces derniers lorsqu'ils se furent mortellement brouillés avec Andronic II Paléologue. (fr)
- During the period of the Crusades, turcopoles (also "turcoples" or "turcopoli"; from the Greek: τουρκόπουλοι, literally "sons of Turks") were locally recruited mounted archers and light cavalry employed by the Byzantine Empire and the Crusader states. A leader of these auxiliaries was designated as Turcopolier, a title subsequently given to a senior officer in the Knights Templars and the Order of the Hospital of St John of Jerusalem, in charge of the coastal defences of Rhodes and Malta. (en)
- I Turcopoli (dal greco Τουρκόπουλο: figlio di turchi) erano arcieri a cavallo appartenenti all'ordine dei Cavalieri templari e dagli altri Ordini cavallereschi: Ospitalieri e Teutonici durante il periodo delle Crociate. Erano in genere indigeni palestinesi (turchi e arabi), spesso mercenari, che avevano abiurato la religione islamica. Furono impiegati per la prima volta dai Templari e costituivano reparti di cavalleria leggera, con compiti di appoggio per la cavalleria pesante. Erano guidati da un comandante detto Turcopoliere o capitano generale della cavalleria. (it)
- Turkopole (gr.Turkopouloi – synowie Turków) – oddziały lekkiej kawalerii, wzorowane na jeździe muzułmańskiej, stanowiące część wojsk Królestwa Jerozolimskiego w XII i XIII wieku. Bezpośrednio podlegali mistrzom zakonów rycerskich tzw. turkopolierom, należącym do ścisłego kierownictwa templariuszy i joannitów. Rekrutowali się z chrześcijan od wieków osiadłych w Ziemi Świętej lub z małżeństw mieszanych „z tureckich ojców i greckich matek”, jak pisał kronikarz Albert z Akwizgranu, a także Syryjczyków, Ormian, Turków seldżuckich i Arabów nawróconych na chrześcijaństwo lub walczących jako najemnicy-muzułmanie. W armii królestwa pełnili rolę oddziałów zwiadowczych i dywersyjnych, pełnili także rolę przewodników i tłumaczy. Ubrani byli na modłę muzułmańską, a ochronę zapewniały skórzane kaftany z naszytymi blaszkami i kałkany. Uzbrojenie stanowiły: łuki, szable, małe tarcze i lekkie włócznie. Mieli ten sam ubiór i uzbrojenie co muzułmanie, taki sam sposób walki oraz często mówili tym samym językiem. Oddziały turkopolów byli najbardziej przydatni w walkach właśnie z muzułmanami, ponieważ dobrze znali, kraj, język, zwyczaje, a przede wszystkim sposób walki i podstępy przeciwnika. Turkopole byli również przyzwyczajeni do wschodniego klimatu i warunków życia. Turkopolów chętnie używano też jako zwiadowców i szpiegów. Liczebność ich była różna w różnych okresach, np. w bitwie pod Hittin walczyło ich 4000. Znienawidzeni przez muzułmanów i uważani przez nich za zdrajców, nigdy nie byli brani przez nich do niewoli. (pl)
- Durante o período das Cruzadas, os turcopoles ou turcópolos (do grego antigo: Τουρκόπουλοι, "filhos dos turcos") eram tropas recrutadas localmente pelos estados cristãos no mediterrâneo oriental. Eram muitas vezes filhos de pais de diferentes religiões. Os turcopoles incluíam cavaleiros e alguns usavam arcos, e por esse motivo muitos historiadores referem-se a eles como arqueiros montados especializados em certas funções, como o reconhecimento ou o uso de táticas de cavalaria ligeira com lanças e arcos. No entanto, pese embora eles tenham ocasionalmente desempenhado essas funções, segundo o historiador não é razoável assumir que todos os turcopoles eram cavaleiros e arqueiros tendo em conta a escassa informação disponível. (pt)
- Туркопо́лы (от греч. Τουρκόπουλοι — «сыны Турок») — местные[уточнить] конные лучники, нанимавшиеся христианскими государствами Восточного Средиземноморья во время крестовых походов. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- Turcople (plural turcopols, turcoples, turcopoles, turcopolis, turcopels) és el terme amb què es coneixia als membres de la soldadesca mercenària d'origen turc (el nom prové del grec medieval τουρκoπουλος, turkopo[u]loi = 'fill de turcs'), i que lluitaven per Bizanci i pels llatins als Balcans, a Xipre, a Rodes i a l'Orient Mitjà, entre els segles XI i XIV. Els turcoples formaven un cos de cavalleria lleugera i estaven al servei sobretot dels diverses ordes militars establerts a Xipre, Jerusalem, Rodes, etc., durant les Croades (segles XI i XIII). (ca)
- تُركوبلي (اللغة اليونانية: Τουρκόπουλοι) هم الفرسان الرماة في الجيش البيزنطي ومنه أستخدمها أيضا الصليبيون في جيوشهم في المشرق، الكلمة تأتي من اللغة اليونانية وتعني أبناء الترك وهم أبناء من يونانيين وأتراك غالبيهم يدينون بالمسيحية. أشترك في معركة حطين حوالي 500 تركوبلي من جيش مملكة بيت المقدس و قتل القائد صلاح الدين الأيوبي كل من أسر منهم .وظفتهم الامبرطورية البيزنطية والإمارات الصليبية في حروبهم ضد المسلمين لشبههم بهم، فكانوا يتجسسون لصالحهم.و لم تكن القوات الايوبية ترأف بهم لخيانتهم. (ar)
- Durante el período de las cruzadas, los turcopolos o turcópolos (del griego: τουρκόπουλοι, "hijos de turcos") fueron arqueros montados reclutados localmente por los Estados cruzados del Mediterráneo oriental. (es)
- During the period of the Crusades, turcopoles (also "turcoples" or "turcopoli"; from the Greek: τουρκόπουλοι, literally "sons of Turks") were locally recruited mounted archers and light cavalry employed by the Byzantine Empire and the Crusader states. A leader of these auxiliaries was designated as Turcopolier, a title subsequently given to a senior officer in the Knights Templars and the Order of the Hospital of St John of Jerusalem, in charge of the coastal defences of Rhodes and Malta. (en)
- I Turcopoli (dal greco Τουρκόπουλο: figlio di turchi) erano arcieri a cavallo appartenenti all'ordine dei Cavalieri templari e dagli altri Ordini cavallereschi: Ospitalieri e Teutonici durante il periodo delle Crociate. Erano in genere indigeni palestinesi (turchi e arabi), spesso mercenari, che avevano abiurato la religione islamica. Furono impiegati per la prima volta dai Templari e costituivano reparti di cavalleria leggera, con compiti di appoggio per la cavalleria pesante. Erano guidati da un comandante detto Turcopoliere o capitano generale della cavalleria. (it)
- Туркопо́лы (от греч. Τουρκόπουλοι — «сыны Турок») — местные[уточнить] конные лучники, нанимавшиеся христианскими государствами Восточного Средиземноморья во время крестовых походов. (ru)
- Turkopolové či Turcopolieři (z řeckého Τουρκόπουλοι, Turkópuloi, synové Turků) byli během křížových výprav místně rekrutovaní žoldnéři, často najímaní do evropských i byzantských armád jako jízdní lučištníci a lehká jízda. Turkopolové byli dále obvykle míšenci mezi Řeky a Turky, později po založení křižáckých států i mezi palestinskými Franky a Levantinci. Turkopolové byli buď křesťané ortodoxního či některého z dalších východních ritů, nebo přijali islám. Některé turkopolské oddíly se přidaly ke křížové výpravě a v prvních letech křižáckých států sloužily v křižáckých armádách. (cs)
- Στη Βυζαντινή Αυτοκρατορία με την ονομασία τουρκόπουλοι ή τουρκόπωλοι ονομάζονταν τα τάγματα που συγκροτούνταν από στρατολόγηση μισθοφόρων Τούρκων που είχαν εκχριστιανιστεί. Τα πρώτα τάγματα τουρκοπούλων συγκροτήθηκαν επί αυτοκρατορίας του Αλεξίου Α΄ Κομνηνού που συμμετείχαν στην εκπόρθηση της Νίκαιας το 1097. Επίσης συγκρότηση τέτοιων ταγμάτων αναφέρονται και επί Αυτοκράτορα Ανδρονίκου Β΄ Παλαιολόγου όταν τότε η δράση αυτών υπήρξε και ολέθρια για την Αυτοκρατορία. (el)
- Die Turkopolen (griechisch Τουρκόπουλοι Turkopouloi, deutsch ‚Söhne der Türken‘) waren eine leichte Kavallerie, die im Nahen Osten während der Zeit der Kreuzzüge durch die Franken, aber auch durch die Byzantiner, als Hilfstruppen eingesetzt wurde. Der Deutsche Orden nannte seine aus Einheimischen rekrutierten leichten Kavallerieeinheiten ebenfalls Turkopolen. (de)
- Les turcopoles, ou turcoples, étaient des combattants auxiliaires des croisés, souvent des archers, ils étaient à cheval, équipés et habillés à la turque. En français, le mot apparaît au XIIe siècle. L'étymologie semble indiquer qu’au départ ces troupes auxiliaires étaient constituées de combattants d'origine turque (polos = poulain, dans le sens d'enfant), des Seldjoukides christianisés. Mais ce corps reçut aussi des combattants d'ascendance mixte, de père croisé et de mère chrétienne d'Orient, arménienne, « Grec » ou syrienne, appelés «poulains», ou de père turc et de mère grecque. On pouvait y trouver, plus généralement encore, des combattants issus de la population chrétienne locale, de mœurs et de type orientaux donc, voire des musulmans christianisés (Syriens, Bédouins, etc., ou des (fr)
- Turkopole (gr.Turkopouloi – synowie Turków) – oddziały lekkiej kawalerii, wzorowane na jeździe muzułmańskiej, stanowiące część wojsk Królestwa Jerozolimskiego w XII i XIII wieku. Bezpośrednio podlegali mistrzom zakonów rycerskich tzw. turkopolierom, należącym do ścisłego kierownictwa templariuszy i joannitów. Rekrutowali się z chrześcijan od wieków osiadłych w Ziemi Świętej lub z małżeństw mieszanych „z tureckich ojców i greckich matek”, jak pisał kronikarz Albert z Akwizgranu, a także Syryjczyków, Ormian, Turków seldżuckich i Arabów nawróconych na chrześcijaństwo lub walczących jako najemnicy-muzułmanie. (pl)
- Durante o período das Cruzadas, os turcopoles ou turcópolos (do grego antigo: Τουρκόπουλοι, "filhos dos turcos") eram tropas recrutadas localmente pelos estados cristãos no mediterrâneo oriental. Eram muitas vezes filhos de pais de diferentes religiões. (pt)
|
