| dbo:abstract
|
- Reverzní Segnerovo kolo je taková modifikace (klasického Segnerova kola), při níž pracovní tekutina (obvykle voda nebo vzduch) proudí celým systémem v opačném směru než u běžného Segnerova kola. Vstupuje tedy do trysek na obvodu turbíny zevně a teče směrem k ose rotace. Reakční kolo E. Macha V komentáři k úlohám Turnaje mladých fyziků je následující zmínka: „Nechyběla ani známá Feynmanova úloha o obráceném Segnerově kole, na kterou se studenti tak často ptají. Bude se Segnerovo kolo otáčet pod vodou při nasávání místo při vystřikování vody? A kterým směrem?“ Richard Feynman tuto úlohu skutečně zpopularizoval ve své knize, konkrétně v kapitole věnované vzpomínkám na Princeton. Úlohu se svými studenty rozebíral teoreticky i experimentálně, postříkal přitom zařízení princetonské cyklotronové laboratoře, když mu praskl skleněný zásobník s vodou, ale žádné řešení nikdy nepublikoval. Nebyl však prvním, kdo se tomuto problému věnoval. Koncem 19. století experimentoval Ernst Mach s laboratorním modelem zařízení, které nazval reakční kolo (Reactionsrad). Vzduch do svého reakčního kola foukal připojeným balonkem (kolo se roztočilo) nebo jej tímtéž balonkem v reverzním režimu vysával (pokud bylo kolo na začátku experimentu v klidu, v klidu zůstalo). Mach to vysvětloval tím, že při stlačení balonku je vzduch z trysek vyfukován ve formě paprsku jasně definovaným směrem, zatímco při nasávání vstupuje vzduch do obvodových trysek ze všech stran, a proto se kolo neroztočí. Podobná pozorování později učinili nezávisle i jiní. Vzduchové reverzní Segnerovo kolo Rozbor chování reverzního Segnerova kola, které je v klidu a protéká jím v ustáleném stavu ideální tekutina (kapalina nebo plyn bez vnitřního tření), ukazuje, že na takové kolo působí dva opačně orientované, co do velikosti však shodné silové momenty – kolo se tedy netočí. První silový moment souvisí se spádem tlaku uvnitř potrubí reverzního kola, druhý se silovým působením proudící tekutiny na vnitřní stěnu v oblouku potrubí. Kdyby tedy nebylo viskozity pracovní tekutiny, vykazovalo by reverzní kolo pouze přechodný krouticí moment v okamžiku zahájení průtoku a žádný krouticí moment v ustáleném stavu, což lze vysvětlit s použitím zákona zachování momentu hybnosti. Existují i takové práce, podle nichž se reverzní kolo točí opačně než běžná Segnerova turbína, i když výrazně pomaleji. To se potom vysvětluje buď disipací energie reálné tekutiny v potrubí reverzního kola, nebo tvorbou vírů uvnitř systému v oblasti přechodu pracovní tekutiny z rotoru do statoru, kterým se tekutina odsává ven. Tuto teorii podporuje zjištění, že k rotaci reverzního kola nedojde, pokud se tvorba vírů potlačí (např. jemnou síťkou uvnitř rotoru). Rozbor chování reverzního Segnerova kola se započítáním všech jemných efektů, k nimž patří např. proudění viskózní pracovní tekutiny, zúžení toku za tryskami, disipace energie, působení Coriolisovy síly při rotaci, vliv vírů, úloha tření v uložení rotoru apod. představuje poměrně komplexní teoretický i experimentální problém. (cs)
- A Feynman sprinkler, also referred to as a Feynman inverse sprinkler or as a reverse sprinkler, is a sprinkler-like device which is submerged in a tank and made to suck in the surrounding fluid. The question of how such a device would turn was the subject of an intense and remarkably long-lived debate. A regular sprinkler has nozzles arranged at angles on a freely rotating wheel such that when water is pumped out of them, the resulting jets cause the wheel to rotate; both a Catherine wheel and the aeolipile ("Hero's engine") work on the same principle. A "reverse" or "inverse" sprinkler would operate by aspirating the surrounding fluid instead. The problem is now commonly associated with theoretical physicist Richard Feynman, who mentions it in his bestselling memoirs Surely You're Joking, Mr. Feynman! The problem did not originate with Feynman, nor did he publish a solution to it. (en)
- Le tourniquet de Feynman (anglais Feynman sprinkler ou Feynman inverse sprinkler) est un dispositif expérimental composé d'un tourniquet à gicleurs immergé qui aspire le liquide environnant. Le « tourniquet de Feynman » est le nom donné à ce problème de physique théorique et expérimentale (« le tourniquet se met-il en mouvement lors de l'aspiration ? »), apparu et débattu depuis 1883, et mentionné par le physicien Richard Feynman en 1985. (fr)
- El aspersor de Feynman, aspersor inverso de Feynman o más correctamente el aspersor inverso es un conocido experimento mental de física para explicar el funcionamiento de la inversión de un aspersor de jardín típico. Este experimento se relaciona comúnmente con el nombre de Richard Feynman, a pesar de que no planteó el problema originalmente ni dio ninguna solución; solo ayudó a popularizarlo en su libro ¿Está usted de broma, Sr. Feynman? y otros de sus escritos. El problema original apareció en un número de Science of Mechanics de 1893, propuesto por Ernst Mach. (es)
|
| rdfs:comment
|
- Le tourniquet de Feynman (anglais Feynman sprinkler ou Feynman inverse sprinkler) est un dispositif expérimental composé d'un tourniquet à gicleurs immergé qui aspire le liquide environnant. Le « tourniquet de Feynman » est le nom donné à ce problème de physique théorique et expérimentale (« le tourniquet se met-il en mouvement lors de l'aspiration ? »), apparu et débattu depuis 1883, et mentionné par le physicien Richard Feynman en 1985. (fr)
- El aspersor de Feynman, aspersor inverso de Feynman o más correctamente el aspersor inverso es un conocido experimento mental de física para explicar el funcionamiento de la inversión de un aspersor de jardín típico. Este experimento se relaciona comúnmente con el nombre de Richard Feynman, a pesar de que no planteó el problema originalmente ni dio ninguna solución; solo ayudó a popularizarlo en su libro ¿Está usted de broma, Sr. Feynman? y otros de sus escritos. El problema original apareció en un número de Science of Mechanics de 1893, propuesto por Ernst Mach. (es)
- Reverzní Segnerovo kolo je taková modifikace (klasického Segnerova kola), při níž pracovní tekutina (obvykle voda nebo vzduch) proudí celým systémem v opačném směru než u běžného Segnerova kola. Vstupuje tedy do trysek na obvodu turbíny zevně a teče směrem k ose rotace. Reakční kolo E. Macha Vzduchové reverzní Segnerovo kolo (cs)
- A Feynman sprinkler, also referred to as a Feynman inverse sprinkler or as a reverse sprinkler, is a sprinkler-like device which is submerged in a tank and made to suck in the surrounding fluid. The question of how such a device would turn was the subject of an intense and remarkably long-lived debate. (en)
|
