| dbo:abstract
|
- 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie se konal ve dnech 20.–22. ledna roku 1990, v bělehradském kongresovém centru „Sava“. Přicestovali sem delegáti ze všech šesti republik a dvou provincií, plus zde byla zastoupena i stranická delegace z Jugoslávské lidové armády. Tehdejším prezidentem Ústředního výboru byl Milan Pančevski z Makedonie. Kongres se konal v bouřlivé atmosféře otázek budoucí jugoslávské existence, především narůstajících střetů mezi Srbskem a Slovinskem. Dlouhodobá krize zastánců dvou nesmiřitelných koncepcí fungování společného státu přešla po neúspěšném Mítinku pravdy do vyměňování si ostrých slov. Bylo jasné, že tento spor bude nezbytné řešit na celostátním sjezdu komunistů. Už celý rok 1989 vedly diskuze, kdy se bude konat a za jakých podmínek. Přestože byl přislíben do konce roku, nakonec se konal až v lednu 1990. Média o něm psala jako o „rozhodujícím“, jako o kongresu, kde se Svaz komunistů Jugoslávie odřekne svého vedoucího postavení v jugoslávské společnosti a bude tak plně posvěcena politická pluralita i na úrovni existence jednotlivých stran s rozdílnými politickými programy a orientací. Kritické hlasy namítaly, že se měl konat již dlouho předtím a umožnit konkrétní reformy především v ekonomické oblasti. Srbský a slovinský svaz komunistů byli již před 14. kongresem v dlouhodobém sporu. Chorvatští komunisté se pokoušeli nějakou dobu vystupovat jako prostředníci a situaci řešit, avšak nebyli úspěšní. Slovinci se nakonec rozhodli do Bělehradu přijet, ovšem pod podmínkou, že jejich návrhy budou rychle přijaty. Narazili však na energického Slobodana Miloševiće, který se pokoušel všechny snahy o „rozvolnění“ federace a decentralizaci moci zastavit. Zástupci vyslaní východními republikami federace, které byly názorově blízko Miloševićovi, slovinské návrhy jeden po druhém přehlasovávali. Jugoslávský tisk se již v prvních dnech zasedání komunistů ptal, jestli skutečně Slovinci odejdou. Po dvou dnech ostrých sporů a silných slov delegace Svazu komunistů Slovinska 22. ledna okolo 22:30 kongresový sál opustila. Oficiálním důvodem, který Ciril Ribičič uvedl, bylo, že „Slovinští komunisté nechtějí být odpovědní za agónii SKJ“. Následně chorvatská delegace navrhla, aby byl kongres přerušen. Okamžitě poté se Slobodan Miloševič ujal slova a prohlásil, že kongres pokračuje v práci a bude i nadále rozhodovat o dalších bodech programu v souladu s předchozím hlasováním. Proti tomu se ostře postavili Chorvaté, kteří rovněž oznámili, že v takovém případě opustí sjezd, neboť není možné pouze „hlasovat pro, nebo proti“. Podporu získali i ze strany komunistů Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Po dvouhodinovém jednání za zavřenými dveřmi se nakonec rozhodli chorvatští i bosenští delegáti Sava centar opustit. Po 45 letech tak skončila vláda jedné strany - Svazu komunistů Jugoslávie. Tato událost se stala jednou z klíčových v rozpadu Jugoslávie a přispěla k eskalaci dalších odstředivých sil, které vedly k vyhlášení nezávislosti Slovinska a dalších republik na počátku 90. let. (cs)
- The 14th (Extraordinary) Congress of the League of Communists of Yugoslavia (Serbian Latin: Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije, Cyrillic: Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије) was held from 20 to 22 January 1990, in the Belgrade Sava Centar. The highest organ of both the government and the party, it was the last Congress of the League of Communists of Yugoslavia. It was attended by delegates from all the republics and provinces, as well as a party delegation from the Yugoslav People's Army. The meeting was chaired by President of the of the Central Committee Milan Pančevski from Macedonia. (en)
- Der 14. Kongress des Bundes der Kommunisten Jugoslawiens (serbokroatisch 14. kongres Saveza komunista Jugoslavije) fand vom 20. bis 22. Januar 1990 in Belgrad statt. Teilnehmer waren Delegationen aller sechs Teilrepubliken und der beiden Autonomen Provinzen sowie eine Delegation der Jugoslawischen Volksarmee (JNA). Der damalige Präsident des Zentralkomitees des Bundes der Kommunisten Jugoslawiens war Milan Pančevski aus der Teilrepublik Mazedonien. Während des Kongresses gab es Streitigkeiten zwischen der serbischen und der slowenischen Delegation. Die Serben wollten das System „ein Mann – eine Stimme“ einführen. Auf der anderen Seite schlugen die Slowenen eine Umgestaltung des Landes vor. Sie wollten den Sozialismus beseitigen und eine westlich orientierte demokratische Regierung ins Leben rufen. Alle Vorschläge der slowenischen Delegation wurden abgelehnt. Währenddessen wurden die serbischen Vorschläge mit einer klaren Mehrheit angenommen. Nach zwei Tagen Arbeit und Streitigkeiten verließ die slowenische Delegation am 22. Januar aufgebracht den Kongress. Unmittelbar nach dem Abgang der Slowenen schlug Slobodan Milošević, der Führer der serbischen Delegation, vor, dass der Kongress seine Arbeit wieder aufnehmen sollte. Gegen diesen Vorschlag wehrte sich die kroatische Delegation. Die Kroaten verkündeten, falls die Arbeit wieder aufgenommen würde, würden sie den Slowenen folgen und den Kongress verlassen. Den Kroaten schlossen sich die Delegationen aus Mazedonien und Bosnien und Herzegowina an. Milan Pančevski beendete schließlich die Arbeit des Kongresses und sagte, er werde die Arbeit weiterführen, was jedoch nie geschah. Damit endete nach 45 Jahren de facto die Herrschaft der Kommunistischen Partei in Jugoslawien. (de)
- Il XIV Congresso della Lega dei comunisti di Jugoslavia (in serbo: Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије?, traslitterato: Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije) si tenne presso il Sava Centar di Belgrado dal 20 al 22 gennaio 1990. Fu l'ultimo Congresso della Lega dei Comunisti di Jugoslavia, vi hanno partecipato delegati di tutte le repubbliche e province, nonché una delegazione di partito dell'Armata Popolare Iugoslava. La riunione è stata presieduta dal Presidente della Presidenza della Lega dei Comunisti Milan Pančevski dalla Macedonia. (it)
- Het 14de Congres van de Joegoslavische Communistenbond (Servo-Kroatisch: 14. kongres Saveza komunista Jugoslavije) werd gehouden van 20 tot en met 22 januari 1990 in het in Belgrado. Het was het laatste partijcongres van de Joegoslavische Communistenbond (SKJ) en werd bijgewoond door delegaties van de communistenbonden in deelrepublieken en autonome provincies, alsmede vertegenwoordigers van het Joegoslavische Volksleger. Het congres werd voorgezeten door de voorzitter van het centraal comité van de SKJ, Milan Pantsjevski (1935-2019). Het congres liep uit op een confrontatie tussen Sloveense gedelegeerden en de gedelegeerden van de overige deelrepublieken. Het voornaamste twistpunt was de invoering van een meerpartijenstelsel en de afschaffing van het monopolie van de SKJ. Daarnaast streefden de Sloveense delegatie naar meer autonomie voor de Sloveense Communistenbond en de omvorming van Joegoslavië tot een confederatie. Tegen de voorstellen van de Sloveense gedelegeerden kwam veel verzet vanuit de Servische delegatie, die zich vooral zorgen maakten over de invoering van een meerpartijenstelsel en lossere banden tussen communistenboden in de verschillende deelrepublieken. Zij vreesden dat een meerpartijenstelsel zou worden gebruikt door nationalisten met als doel de opsplitsing van Joegoslavië. Een meerderheid van het congres koos echter voor afschaffing van het eenpartijstelsel en de leidende rol van de communistische partij. De voorstellen voor meer autonomie en herstructurering van de SKJ haalde echter geen meerderheid. Als gevolg hiervan verliet de Sloveense delegatie het congres (22 januari). Het voorstel van de Servische partijleider Slobodan Milošević om het congres voort te zetten zonder de Slovenen stuitte op verzet van de Kroatische delegatie omdat dit in strijd zou zijn met de partijconstitutie. De Kroatische delegatie verliet vervolgens in het kielzog van de Slovenen het congres, waarna ook de Macedonische en Bosnische delegaties vertrokken. Pantsjevski besloot daarop het congres te verdagen. In feite kwam er hiermee een einde aan de federale communistenbond, omdat het congres nooit meer werd hervat. (nl)
- 南斯拉夫共产主义联盟第十四次（特别）代表大会（塞尔维亚语盖伊式拉丁字母： Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije，塞尔维亚语西里尔字母： Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије) 于1990年1月20日至22日在贝尔格莱德举行。此屆代表大會也是南斯拉夫共產主義者聯盟最后一次召開的代表大会。来自南斯拉夫各共和国和各省的代表以及南斯拉夫人民軍党代表团出席了会议。会议由来自馬其頓社會主義共和國的南斯拉夫共产主义者联盟主席米兰·潘切夫斯基主持。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- The 14th (Extraordinary) Congress of the League of Communists of Yugoslavia (Serbian Latin: Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije, Cyrillic: Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије) was held from 20 to 22 January 1990, in the Belgrade Sava Centar. The highest organ of both the government and the party, it was the last Congress of the League of Communists of Yugoslavia. It was attended by delegates from all the republics and provinces, as well as a party delegation from the Yugoslav People's Army. The meeting was chaired by President of the of the Central Committee Milan Pančevski from Macedonia. (en)
- Il XIV Congresso della Lega dei comunisti di Jugoslavia (in serbo: Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије?, traslitterato: Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije) si tenne presso il Sava Centar di Belgrado dal 20 al 22 gennaio 1990. Fu l'ultimo Congresso della Lega dei Comunisti di Jugoslavia, vi hanno partecipato delegati di tutte le repubbliche e province, nonché una delegazione di partito dell'Armata Popolare Iugoslava. La riunione è stata presieduta dal Presidente della Presidenza della Lega dei Comunisti Milan Pančevski dalla Macedonia. (it)
- 南斯拉夫共产主义联盟第十四次（特别）代表大会（塞尔维亚语盖伊式拉丁字母： Četrnaesti (vanredni) kongres Saveza komunista Jugoslavije，塞尔维亚语西里尔字母： Четрнаести (ванредни) конгрес Савеза комуниста Југославије) 于1990年1月20日至22日在贝尔格莱德举行。此屆代表大會也是南斯拉夫共產主義者聯盟最后一次召開的代表大会。来自南斯拉夫各共和国和各省的代表以及南斯拉夫人民軍党代表团出席了会议。会议由来自馬其頓社會主義共和國的南斯拉夫共产主义者联盟主席米兰·潘切夫斯基主持。 (zh)
- 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie se konal ve dnech 20.–22. ledna roku 1990, v bělehradském kongresovém centru „Sava“. Přicestovali sem delegáti ze všech šesti republik a dvou provincií, plus zde byla zastoupena i stranická delegace z Jugoslávské lidové armády. Tehdejším prezidentem Ústředního výboru byl Milan Pančevski z Makedonie. (cs)
- Der 14. Kongress des Bundes der Kommunisten Jugoslawiens (serbokroatisch 14. kongres Saveza komunista Jugoslavije) fand vom 20. bis 22. Januar 1990 in Belgrad statt. Teilnehmer waren Delegationen aller sechs Teilrepubliken und der beiden Autonomen Provinzen sowie eine Delegation der Jugoslawischen Volksarmee (JNA). Der damalige Präsident des Zentralkomitees des Bundes der Kommunisten Jugoslawiens war Milan Pančevski aus der Teilrepublik Mazedonien. (de)
- Het 14de Congres van de Joegoslavische Communistenbond (Servo-Kroatisch: 14. kongres Saveza komunista Jugoslavije) werd gehouden van 20 tot en met 22 januari 1990 in het in Belgrado. Het was het laatste partijcongres van de Joegoslavische Communistenbond (SKJ) en werd bijgewoond door delegaties van de communistenbonden in deelrepublieken en autonome provincies, alsmede vertegenwoordigers van het Joegoslavische Volksleger. Het congres werd voorgezeten door de voorzitter van het centraal comité van de SKJ, Milan Pantsjevski (1935-2019). (nl)
|
