"Welding is a fabrication process that joins materials, usually metals or thermoplastics, by using high heat to melt the parts together and allowing them to cool, causing fusion. Welding is distinct from lower temperature techniques such as brazing and soldering, which do not melt the base metal (parent metal)."@en . "Welding is a fabrication process that joins materials, usually metals or thermoplastics, by using high heat to melt the parts together and allowing them to cool, causing fusion. Welding is distinct from lower temperature techniques such as brazing and soldering, which do not melt the base metal (parent metal). In addition to melting the base metal, a filler material is typically added to the joint to form a pool of molten material (the weld pool) that cools to form a joint that, based on weld configuration (butt, full penetration, fillet, etc.), can be stronger than the base material. Pressure may also be used in conjunction with heat or by itself to produce a weld. Welding also requires a form of shield to protect the filler metals or melted metals from being contaminated or oxidized. Many different energy sources can be used for welding, including a gas flame (chemical), an electric arc (electrical), a laser, an electron beam, friction, and ultrasound. While often an industrial process, welding may be performed in many different environments, including in open air, under water, and in outer space. Welding is a hazardous undertaking and precautions are required to avoid burns, electric shock, vision damage, inhalation of poisonous gases and fumes, and exposure to intense ultraviolet radiation. Until the end of the 19th century, the only welding process was forge welding, which blacksmiths had used for millennia to join iron and steel by heating and hammering. Arc welding and oxy-fuel welding were among the first processes to develop late in the century, and electric resistance welding followed soon after. Welding technology advanced quickly during the early 20th century as world wars drove the demand for reliable and inexpensive joining methods. Following the wars, several modern welding techniques were developed, including manual methods like shielded metal arc welding, now one of the most popular welding methods, as well as semi-automatic and automatic processes such as gas metal arc welding, submerged arc welding, flux-cored arc welding and electroslag welding. Developments continued with the invention of laser beam welding, electron beam welding, magnetic pulse welding, and friction stir welding in the latter half of the century. Today, as the science continues to advance, robot welding is commonplace in industrial settings, and researchers continue to develop new welding methods and gain greater understanding of weld quality."@en . . . . . . "Lassen is het verbinden van materialen door druk en/of warmte, waarbij het materiaal op de verbindingsplaats in vloeibare of deegachtige toestand wordt gebracht (hoewel er ook uitzonderingen zijn, zie kouddruklassen), terwijl al of niet materiaal met ongeveer dezelfde samenstelling wordt toegevoegd, waarbij continu\u00EFteit ontstaat tussen de te verbinden delen. Anders dan bij solderen smelt bij lassen ook het materiaal van het werkstuk, dus niet alleen het toevoegmateriaal."@nl . . . . . . . . "\u0421\u0432\u0430\u0440\u043A\u0430"@ru . "\uC6A9\uC811(\u9394\u63A5, \uBB38\uD654\uC5B4: \uB179\uC5EC\uBD99\uC784) \uB610\uB294 \uC6F0\uB529(\uC601\uC5B4: welding)\uC740 \uAE08\uC18D, \uC720\uB9AC, \uD50C\uB77C\uC2A4\uD2F1 \uB4F1\uC744 \uC5F4\uACFC \uC555\uB825\uC73C\uB85C \uC811\uD569\uD558\uB294 \uAE30\uC220\uC774\uB2E4. \uC774\uB294 \uB450 \uBB3C\uC9C8 \uC0AC\uC774\uC758 \uC6D0\uC790\uAC04 \uACB0\uD569\uC744 \uC774\uB8E8\uC5B4 \uC811\uD569\uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C, \uC7AC\uB8CC\uB97C \uC808\uAC10\uD560 \uC218 \uC788\uB2E4. \uC6A9\uC811\uC740 \uBCF4\uD1B5 \uB9E4\uC6B0 \uB192\uC740 \uC628\uB3C4\uC5D0\uC11C \uC791\uC5C5\uC774 \uC774\uB8E8\uC5B4\uC9C0\uBBC0\uB85C \uBCF4\uD638 \uC6A9\uAD6C\uB97C \uAF2D \uCC29\uC6A9\uD558\uC5EC\uC57C \uD55C\uB2E4."@ko . . "65995"^^ . . . . . . . . . . . . . "Solda"@pt . . . "\u710A\u63A5"@zh . . . . . . . . . . . "La soldadura es un proceso de fijaci\u00F3n en el cual se realiza la uni\u00F3n de dos o m\u00E1s piezas de un material (generalmente metales o termopl\u00E1sticos), usualmente logrado a trav\u00E9s de la coalescencia (fusi\u00F3n), en la cual las piezas son soldadas fundiendo, se puede agregar un material de aporte (metal o pl\u00E1stico), que, al fundirse, forma un charco de material fundido entre las piezas a soldar (el ba\u00F1o de soldadura) y, al enfriarse, se convierte en una uni\u00F3n fija a la que se le denomina cord\u00F3n. A veces se utiliza conjuntamente presi\u00F3n y calor, o solo presi\u00F3n por s\u00ED misma, para producir la soldadura. Esto est\u00E1 en contraste con la soldadura blanda (en ingl\u00E9s soldering) y la soldadura fuerte (en ingl\u00E9s brazing), que implican el derretimiento de un material de bajo punto de fusi\u00F3n entre piezas de trabajo para formar un enlace entre ellos, sin fundir las piezas de trabajo.Muchas fuentes de energ\u00EDa diferentes pueden ser usadas para la soldadura, incluyendo una llama de gas, un arco el\u00E9ctrico, un l\u00E1ser, un rayo de electrones, procesos de fricci\u00F3n o ultrasonido. La energ\u00EDa necesaria para formar la uni\u00F3n entre dos piezas de metal generalmente proviene de un arco el\u00E9ctrico. La energ\u00EDa para soldaduras de fusi\u00F3n o termopl\u00E1sticos generalmente proviene del contacto directo con una herramienta o un gas caliente. La soldadura con frecuencia se realiza en un ambiente industrial, pero puede realizarse en muchos lugares diferentes, incluyendo al aire libre, bajo del agua y en el espacio. Independientemente de la localizaci\u00F3n, sin embargo, la soldadura sigue siendo peligrosa, y se deben tomar precauciones para evitar quemaduras, descarga el\u00E9ctrica, humos venenosos, y la sobreexposici\u00F3n a la luz ultravioleta. Hasta el final del siglo XIX, el \u00FAnico proceso de soldadura era la soldadura de fragua, que los herreros han usado por siglos para juntar metales calent\u00E1ndolos y golpe\u00E1ndolos. La soldadura por arco y la soldadura a gas estaban entre los primeros procesos en desarrollarse tard\u00EDamente en ese mismo siglo, sigui\u00E9ndoles, poco despu\u00E9s, la soldadura por resistencia y soldadura el\u00E9ctrica. La tecnolog\u00EDa de la soldadura avanz\u00F3 r\u00E1pidamente durante el principio del siglo XX mientras que la Primera Guerra Mundial y la Segunda Guerra Mundial condujeron la demanda de m\u00E9todos de uni\u00F3n fiables y baratos. Despu\u00E9s de las guerras, fueron desarrolladas varias t\u00E9cnicas modernas de soldadura, incluyendo m\u00E9todos manuales como la Soldadura manual de metal por arco, ahora uno de los m\u00E1s populares m\u00E9todos de soldadura, as\u00ED como procesos semiautom\u00E1ticos y autom\u00E1ticos tales como Soldadura GMAW, , y soldadura por electroescoria. Los progresos continuaron con la invenci\u00F3n de la soldadura por rayo l\u00E1ser y la soldadura con rayo de electrones a mediados del siglo XX. Hoy en d\u00EDa, la ciencia contin\u00FAa avanzando. La misma es cada vez m\u00E1s corriente en las instalaciones industriales, y los investigadores contin\u00FAan desarrollando nuevos m\u00E9todos de soldadura y ganando mayor comprensi\u00F3n de la calidad y las propiedades de la soldadura. Se dice que la soldadura es un sistema porque intervienen los elementos propios de este, es decir, las 5 M: mano de obra, materiales, m\u00E1quinas, medio ambiente y medios escritos (procedimientos). La uni\u00F3n satisfactoria implica que debe pasar las pruebas mec\u00E1nicas (tensi\u00F3n y doblez). Las t\u00E9cnicas son los diferentes procesos (SMAW, SAW, GTAW, etc.) utilizados para la situaci\u00F3n m\u00E1s conveniente y favorable, lo que hace que sea lo m\u00E1s econ\u00F3mico, sin dejar de lado la seguridad."@es . . . . . . . . . . . . "Soldadura edo Soldaketa bi materialen arteko bategitea burutzen den bat da (orokorrean metalak edo termoplastikoak), normalki fusio edo koaleszentzia baten bidez lortzen da, prozesu honetan bi piezak urtuaz soldatzen dira eta betegarri urtu bat gehituz (metal edo plastikoa), azken honek soldatu behar diren piezek baino fusio-puntu txikiagoa izan behar du, urtutako materialaren bustialdia lor dadin (\"soldadura bustidura\"), hau hoztean lotura sendo bat bilakatzen da. Batzuetan presioa beroarekin batera erabili ohi da, edo bestela bere buruz, soldadura egin dadin. Hau soldadura biguinarekin (ingeleraz, soldering) eta soldadura gogorrarekin (ingeleraz, brazing) kontrakotasunean dago, kasu hauetan bi lan piezen arteko lotura lortzeko fusio puntu baxuko materialaren urtzea behar da, betiere lan"@eu . . . "Conceitua-se solda como o resultado f\u00EDsico da opera\u00E7\u00E3o de soldagem \"o dep\u00F3sito\" (normalmente, o metal de solda mais a zona termicamente afetada \"ZTA\").Neste caso, sempre que a ideia se refira \u00E0 regi\u00E3o (dep\u00F3sito/cord\u00E3o) decorrente da opera\u00E7\u00E3o de soldagem, o termo correto a ser utilizado \u00E9 solda. Por fim, o termo soldagem se aplica para o conceito da opera\u00E7\u00E3o de fabrica\u00E7\u00E3o (planejamento, prepara\u00E7\u00E3o, execu\u00E7\u00E3o e inspe\u00E7\u00E3o)."@pt . . . . "Soudage"@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u0644\u0650\u062D\u0627\u0645 \u0647\u064A \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u064A\u0629 \u064A\u062A\u0645 \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0648\u0635\u0644 \u0645\u0627\u062F\u062A\u064A\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0629\u064B \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0644\u0632\u0627\u062A \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0644\u062F\u0627\u0626\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u0629 \u0644\u0635\u0647\u0631 \u0623\u0637\u0631\u0627\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0627\u062F\u062A\u064A\u0646 \u0633\u0648\u064A\u064B\u0651\u0627\u060C \u0623\u062D\u064A\u0627\u0646\u064B\u0627 \u0645\u0627 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0635\u062D\u0648\u0628\u0629 \u0628\u0636\u063A\u0637 \u062E\u0627\u0631\u062C\u064A\u060C \u062B\u0645 \u062A\u0631\u0643\u0647\u0645\u0627 \u064A\u0628\u0631\u062F\u0627\u0646\u060C \u0645\u0645\u0627 \u064A\u0639\u0637\u064A\u0647\u0645\u0627 \u0635\u0644\u0627\u062F\u0629 \u062F\u0627\u0626\u0645\u0629. \u062A\u062E\u062A\u0644\u0641 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0639\u0646 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0648\u0635\u0644 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u062A\u0645 \u0641\u064A \u062F\u0631\u062C\u0627\u062A \u062D\u0631\u0627\u0631\u0629 \u0643\u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062E\u0644\u0637 \u0648\u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u0642\u0635\u062F\u064A\u0631\u060C \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0644\u0627 \u064A\u0635\u062D\u0628\u0647\u0627 \u0627\u0646\u0635\u0647\u0627\u0631 \u0644\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0645\u0631\u0627\u062F \u0648\u0635\u0644\u0647\u0627. \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0635\u0647\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u0644\u064A\u0629\u060C \u064A\u062A\u0645 \u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0645\u0627\u062F\u0629 \u062D\u0634\u0648 \u0639\u0627\u062F\u0629\u064B \u0625\u0644\u0649 \u0648\u0635\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0644\u062A\u064F\u0643\u0648\u0651\u0646 \u0628\u0631\u0643\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0646\u0635\u0647\u0631 \u0639\u0646\u062F \u062A\u062C\u0645\u064F\u0651\u062F\u0647\u0627 \u062A\u062C\u0639\u0644 \u0648\u0635\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0623\u064A\u064B\u0651\u0627 \u0643\u0627\u0646 \u062A\u0635\u0645\u064A\u0645\u0647\u0627 \u0623\u0642\u0648\u0649 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u062D\u0648\u0645\u0629. \u0643\u0630\u0627\u060C \u0628\u0627\u0644\u0625\u0645\u0643\u0627\u0646 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645 \u0636\u063A\u0637 \u062E\u0627\u0631\u062C\u064A \u0645\u0639 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u0629\u060C \u0623\u0648 \u0636\u063A\u0637 \u062E\u0627\u0631\u062C\u064A \u0641\u0642\u0637 \u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0645\u0627\u062F\u062A\u064A\u0646. \u0643\u0645\u0627 \u062A\u062A\u0637\u0644\u0628 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0639\u0627\u062F\u0629\u0651 \u062F\u0631\u0639\u064B\u0627 \u0645\u0627 \u0644\u062D\u0645\u0627\u064A\u0629 \u0645\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0634\u0648 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0645\u0630\u0627\u0628\u0629 \u0645\u0646 \u0623\u0646 \u062A\u062A\u0644\u0648\u0651\u062B \u0623\u0648 \u062A\u062A\u0623\u0643\u0633\u062F. \u062A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0645\u0635\u0627\u062F\u0631 \u0639\u062F\u0629 \u0644\u0644\u0637\u0627\u0642\u0629 \u0641\u064A \u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0644\u0644\u0647\u0628 \u0627\u0644\u063A\u0627\u0632\u064A\u060C \u0623\u0648 \u0643\u0647\u0631\u0628\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0644\u0642\u0648\u0633 \u0627\u0644\u0643\u0647\u0631\u0628\u064A\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0644\u064A\u0632\u0631\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0632\u0645 \u0627\u0644\u0625\u0644\u0643\u062A\u0631\u0648\u0646\u064A\u0629\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0627\u062D\u062A\u0643\u0627\u0643 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0643\u0627\u0646\u064A\u0643\u064A\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0648\u062C\u0627\u062A \u0641\u0648\u0642 \u0627\u0644\u0635\u0648\u062A\u064A\u0629. \u0648\u0628\u0639\u064A\u062F\u064B\u0627 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u064A\u0629\u060C \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0623\u0646 \u064A\u062A\u0645 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0623\u0648\u0633\u0627\u0637 \u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u0643\u0627\u0644\u0647\u0648\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0637\u0644\u0642 \u0623\u0648 \u0623\u0648 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0636\u0627\u0621 \u0627\u0644\u062E\u0627\u0631\u062C\u064A. \u0648\u064A\u0639\u062F \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u062E\u0637\u064A\u0631\u0629 \u062A\u0633\u062A\u0644\u0632\u0645 \u0627\u062A\u062E\u0627\u0630 \u0627\u062D\u062A\u064A\u0627\u0637\u0627\u062A \u0636\u0631\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0644\u062A\u062C\u0646\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0648\u0642 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u062F\u0645\u0627\u062A \u0627\u0644\u0643\u0647\u0631\u0628\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u062A\u0644\u0641 \u0627\u0644\u0628\u0635\u0631 \u0623\u0648 \u0627\u0633\u062A\u0646\u0634\u0627\u0642 \u0627\u0644\u063A\u0627\u0632\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0628\u062E\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0627\u0645\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062A\u0639\u0631\u0636 \u0644\u0644\u0623\u0634\u0639\u0629 \u0641\u0648\u0642 \u0627\u0644\u0628\u0646\u0641\u0633\u062C\u064A\u0629 \u0628\u0643\u062B\u0627\u0641\u0629. \u062D\u062A\u0649 \u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062A\u0627\u0633\u0639 \u0639\u0634\u0631 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F\u064A\u060C \u0643\u0627\u0646\u062A \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0648\u062D\u064A\u062F\u0629 \u0647\u064A \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u062A\u0637\u0631\u064A\u0642 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062D\u062F\u0627\u062F\u0648\u0646 \u0645\u0646\u0630 \u0622\u0644\u0627\u0641 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064A\u0646 \u0644\u0648\u0635\u0644 \u0627\u0644\u062D\u062F\u0627\u0626\u062F \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u0644\u0628 \u0628\u0627\u0644\u062A\u0633\u062E\u064A\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0637\u0631\u0642. \u0648\u0645\u0639 \u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0630\u0627\u0643 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646\u060C \u0638\u0647\u0631\u062A \u0637\u064F\u0631\u064F\u0642 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0633\u064A \u0648\u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u063A\u0627\u0632\u060C \u062B\u0645 \u0638\u0647\u0631 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0639\u0646 \u0637\u0631\u064A\u0642 \u0627\u0644\u0645\u0642\u0627\u0648\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0647\u0631\u0628\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0628\u0639\u062F \u0630\u0644\u0643 \u0628\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0648\u062C\u064A\u0632\u0629. \u062A\u0637\u0648\u0631\u062A \u062A\u0643\u0646\u0648\u0644\u0648\u062C\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0633\u0631\u0639\u0629 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0623\u0648\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0634\u0631\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F\u064A \u062D\u064A\u062B \u0623\u062F\u062A \u0627\u0644\u062D\u0631\u0648\u0628 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0644\u0645\u064A\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0632\u064A\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0637\u0644\u0628 \u0639\u0644\u0649 \u0637\u0631\u0642 \u0631\u0628\u0637 \u0645\u0648\u062B\u0648\u0642\u0629 \u0648\u063A\u064A\u0631 \u0645\u0643\u0644\u0641\u0629. \u0641\u064A \u0623\u0639\u0642\u0627\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0648\u0628\u060C \u062A\u0645 \u062A\u0637\u0648\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0623\u0633\u0627\u0644\u064A\u0628 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062D\u062F\u064A\u062B\u0629\u060C \u0628\u0645\u0627 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0637\u0631\u0642 \u0627\u0644\u064A\u062F\u0648\u064A\u0629 \u0645\u062B\u0644 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0633\u064A \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A \u0627\u0644\u0645\u062D\u062C\u0628 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0639\u062F \u0627\u0644\u0622\u0646 \u0648\u0627\u062D\u062F\u0629 \u0645\u0646 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0637\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0634\u064A\u0648\u0639\u064B\u0627\u060C \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0634\u0628\u0647 \u0627\u0644\u0622\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0622\u0644\u064A\u0629 \u0645\u062B\u0644 \u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u062F\u0646 \u0628\u0642\u0648\u0633 \u0627\u0644\u063A\u0627\u0632 \u0648\u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u0633\u0644\u0643 \u0630\u064A \u0627\u0644\u0642\u0644\u0628 \u0627\u0644\u0635\u0647\u0648\u0631. \u0627\u0633\u062A\u0645\u0631\u062A \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u064A\u0631\u0627\u062A \u0628\u0627\u062E\u062A\u0631\u0627\u0639 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u064A\u0632\u0631 \u0648\u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u062D\u0632\u0645 \u0627\u0644\u0625\u0644\u0643\u062A\u0631\u0648\u0646\u064A\u0629 \u0648\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0627\u062D\u062A\u0643\u0627\u0643 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0646\u0635\u0641 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0646\u064A \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0634\u0631\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F\u064A. \u0644\u0644\u064A\u0648\u0645\u060C \u0645\u0627 \u0632\u0627\u0644 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u064A\u0631 \u0645\u0633\u062A\u0645\u0631\u064B\u0627\u060C \u0641\u0623\u0635\u0628\u062D \u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0628\u0648\u062A \u0634\u0627\u0626\u0639\u064B\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0628\u064A\u0626\u0627\u062A \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u064A\u0629\u060C \u0648\u064A\u0648\u0627\u0635\u0644 \u0627\u0644\u0628\u0627\u062D\u062B\u0648\u0646 \u062A\u0637\u0648\u064A\u0631 \u0637\u0631\u0642 \u0644\u062D\u0627\u0645 \u062C\u062F\u064A\u062F\u0629 \u0648\u0645\u062D\u0627\u0648\u0644\u0627\u062A \u062A\u0637\u0648\u064A\u0631 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0644\u062C\u0648\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645."@ar . . . . . . "Soldadura"@es . . . . . . . . . . . "Soldadura"@ca . . . . . . . . . "In\u011Denierarto - Industrio - Tekniko - Ma\u015Dino - Parto de ma\u015Dino Veldado signifas kunfikson de du (ofte metalaj) similaj pecoj, ardiginte ilin tiel, ke la junto fari\u011Das flueca, kaj poste kunfor\u011Dante ilin kiel unun a\u016D samtempe almetante samspecan fanditan materialon en la junton. Uzebla metodo por aluminio, \u015Dtalo, kupro, nikelo, magnezio, ties alojoj kaj e\u0109 por varme formeblaj plastoj. oftaj metodoj \n* for\u011Da veldado \n* elektra \n* gasa veldodrato, veldoma\u015Dino, lutado Specoj de fanda veldado: La\u016D kontinueco la veldojn oni klasifikas:"@eo . . . . . "\u6EB6\u63A5\uFF08\u3088\u3046\u305B\u3064\u3001\u82F1\u8A9E\uFF1Awelding\uFF09\u3068\u306F\u30012\u500B\u4EE5\u4E0A\u306E\u90E8\u6750\u306E\u63A5\u5408\u90E8\u306B\u3001\u71B1\u53C8\u306F\u5727\u529B\u3082\u3057\u304F\u306F\u305D\u306E\u4E21\u8005\u3092\u52A0\u3048\u3001\u5FC5\u8981\u304C\u3042\u308C\u3070\u9069\u5F53\u306A\u6EB6\u52A0\u6750\u3092\u52A0\u3048\u3066\u3001\u63A5\u5408\u90E8\u304C\u9023\u7D9A\u6027\u3092\u6301\u3064\u4E00\u4F53\u5316\u3055\u308C\u305F1\u3064\u306E\u90E8\u6750\u3068\u3059\u308B\u63A5\u5408\u65B9\u6CD5\u3002\u66F4\u306B\u7D30\u304B\u304F\u5206\u985E\u3059\u308B\u3068\u3001\u878D\u63A5\u3001\u5727\u63A5\u3001\u308D\u3046\u4ED8\u3051\u306B\u5206\u3051\u3089\u308C\u308B\u3002\u73FE\u5728\u306B\u81F3\u308B\u307E\u3067\u4E00\u822C\u7684\u306A\u6EB6\u63A5\u3068\u3044\u3046\u8868\u8A18\u306E\u307B\u304B\u306B\u304B\u3064\u3066\u306F\u9394\u63A5\u3084\u7194\u63A5\u306E\u6587\u5B57\u3082\u4E26\u3093\u3067\u5229\u7528\u3055\u308C\u3066\u3044\u305F\u304C\u3001\u300C\u9394\u300D\u300C\u7194\u300D\u3068\u3082\u306B\u5F53\u7528\u6F22\u5B57\u306B\u5165\u3089\u305A\u3001\u4ECA\u65E5\u3067\u306F\u4E3B\u306B\u300C\u6EB6\u300D\u306E\u6587\u5B57\u304C\u7528\u3044\u3089\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u6EB6\u63A5\u306F\u9752\u9285\u5668\u6642\u4EE3\uFF08\u308D\u3046\u4ED8\u3001\u30E1\u30BD\u30DD\u30BF\u30DF\u30A2\u306E\u30EC\u30EA\u30FC\u30D5\uFF09\u304B\u3089\u3082\u898B\u51FA\u3055\u308C\u3001\u65E5\u672C\u3067\u306F\u5F25\u751F\u6642\u4EE3\u306E\u9285\u9438\u306B\u3082\u6EB6\u63A5\u306E\u8DE1\u304C\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u73FE\u4EE3\u3067\u306F\u3001\u5EFA\u8A2D\u696D\u3001\u81EA\u52D5\u8ECA\u7523\u696D\u3001\u5B87\u5B99\u5DE5\u5B66\uFF08\u822A\u7A7A\u5B87\u5B99\u7523\u696D\uFF09\u3001\u9020\u8239\u306A\u3069\u306E\u5148\u7AEF\u6280\u8853\u3060\u3051\u3067\u306A\u304F\u751F\u6D3B\u3092\u3055\u3055\u3048\u308B\u57FA\u672C\u7684\u306A\u53E4\u304F\u3066\u65B0\u3057\u3044\u6280\u8853\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . . . "\u0421\u0432\u0430\u0301\u0440\u043A\u0430 \u2014 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441\u0441 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u043D\u0435\u0440\u0430\u0437\u044A\u0451\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u0439 \u043F\u043E\u0441\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0432\u043E\u043C \u0443\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043C\u0435\u0436\u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u0432\u044F\u0437\u0435\u0439 \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0441\u0432\u0430\u0440\u0438\u0432\u0430\u0435\u043C\u044B\u043C\u0438 \u0447\u0430\u0441\u0442\u044F\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0438 \u0438\u0445 \u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u043C \u0438\u043B\u0438 \u043E\u0431\u0449\u0435\u043C \u043D\u0430\u0433\u0440\u0435\u0432\u0435, \u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u043C \u0434\u0435\u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0438 \u0438\u043B\u0438 \u0441\u043E\u0432\u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u043C \u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0438 \u0442\u043E\u0433\u043E \u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0433\u043E. \u0421\u043F\u0435\u0446\u0438\u0430\u043B\u0438\u0441\u0442, \u0437\u0430\u043D\u0438\u043C\u0430\u044E\u0449\u0438\u0439\u0441\u044F \u0441\u0432\u0430\u0440\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043C\u0438, \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0441\u0432\u0430\u0440\u0449\u0438\u043A."@ru . . . "\u6EB6\u63A5"@ja . "\u0417\u0432\u00E1\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u2014 \u0442\u0435\u0445\u043D\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441 \u0443\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u043D\u0435\u0440\u043E\u0437'\u0454\u043C\u043D\u043E\u0433\u043E \u0437'\u0454\u0434\u043D\u0430\u043D\u043D\u044F \u043C\u0456\u0436 \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0456\u0430\u043B\u0430\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0438 \u0457\u0445 \u043D\u0430\u0433\u0440\u0456\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u0442\u0430/\u0430\u0431\u043E \u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0434\u0435\u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u0437\u0430 \u0440\u0430\u0445\u0443\u043D\u043E\u043A \u0432\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043C\u0456\u0436\u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u0438\u0445 \u0456 \u043C\u0456\u0436\u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u0438\u0445 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043A\u0456\u0432. \u0412\u0456\u0434\u043E\u043C\u043E \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 70 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431\u0456\u0432 \u0437\u0432\u0430\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F. \u0412 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0443 \u0457\u0445\u043D\u044C\u043E\u0457 \u043A\u043B\u0430\u0441\u0438\u0444\u0456\u043A\u0430\u0446\u0456\u0457 \u043F\u043E\u043A\u043B\u0430\u0434\u0435\u043D\u043E \u0434\u0432\u0456 \u043E\u0437\u043D\u0430\u043A\u0438: \u0430\u0433\u0440\u0435\u0433\u0430\u0442\u043D\u0438\u0439 \u0441\u0442\u0430\u043D \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0456\u0430\u043B\u0443 \u0432 \u0437\u043E\u043D\u0456 \u0437\u0432\u0430\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u0432\u0438\u0434 \u0435\u043D\u0435\u0440\u0433\u0456\u0457, \u044F\u043A\u0430 \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u0443\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u0437'\u0454\u0434\u043D\u0430\u043D\u043D\u044F."@uk . . . . . . . . . . . . . . "Las"@in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Sva\u0159ov\u00E1n\u00ED nebo sv\u00E1\u0159en\u00ED je proces, kter\u00FD slou\u017E\u00ED k vytvo\u0159en\u00ED trval\u00E9ho, nerozeb\u00EDrateln\u00E9ho spoje dvou a v\u00EDce sou\u010D\u00E1st\u00ED. Obecn\u00FDm po\u017Eadavkem na proces sva\u0159ov\u00E1n\u00ED je vytvo\u0159en\u00ED takov\u00FDch termodynamick\u00FDch podm\u00EDnek, p\u0159i kter\u00FDch je umo\u017En\u011Bn vznik nov\u00FDch meziatom\u00E1rn\u00EDch vazeb. Proto\u017Ee prakticky je velmi obt\u00ED\u017En\u00E9 dos\u00E1hnout spojen\u00ED na \u00FArovni meziatomov\u00FDch vazeb za okoln\u00EDch podm\u00EDnek (b\u011B\u017En\u00E1 teplota, tlak), kdy je termodynamick\u00FD stav materi\u00E1l\u016F stabiln\u00ED resp. metastabiln\u00ED, je nutn\u00E9 tento termodynamick\u00FD stav zm\u011Bnit. Proto je p\u0159i sva\u0159ov\u00E1n\u00ED nutn\u00E9 p\u016Fsobit bu\u010F tlakem, teplem nebo ob\u011Bma faktory najednou. Obecn\u011B plat\u00ED z\u00E1vislost \u010D\u00EDm vy\u0161\u0161\u00ED p\u016Fsob\u00ED tlak t\u00EDm m\u00E9n\u011B je pot\u0159eba vn\u00E9st teplo a obr\u00E1cen\u011B. Tlakov\u00E9 sva\u0159ov\u00E1n\u00ED je ozna\u010Den\u00EDm sva\u0159ov\u00E1n\u00ED za p\u016Fsoben\u00ED p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B tlaku a tavn\u00E9 p\u0159i p\u016Fsoben\u00ED tepla. Sva\u0159ovat lze kovov\u00E9 i nekovov\u00E9 materi\u00E1ly, materi\u00E1ly podobn\u00FDch i r\u016Fzn\u00FDch vlastnost\u00ED. Ale pro r\u016Fzn\u00E9 typy spoj\u016F a materi\u00E1l\u016F jsou vhodn\u00E9 jin\u00E9 metody sva\u0159ov\u00E1n\u00ED. P\u0159i sva\u0159ov\u00E1n\u00ED dojde v\u017Edy ke zm\u011Bn\u011B fyzik\u00E1ln\u00EDch nebo mechanick\u00FDch vlastnost\u00ED z\u00E1kladn\u00EDho materi\u00E1lu (spojovan\u00E9ho) v okol\u00ED spoje. Jin\u00E9 metody nerozeb\u00EDrateln\u00E9ho spoje jsou nap\u0159. p\u00E1jen\u00ED nebo lepen\u00ED. Osoba, kter\u00E1 se profesn\u011B zab\u00FDv\u00E1 sva\u0159ov\u00E1n\u00EDm kov\u016F, se ozna\u010Duje jako sv\u00E1\u0159e\u010D."@cs . . . . . "La saldatura \u00E8 il procedimento che permette l'unione fisico/chimica di due giunti mediante la fusione degli stessi, o tramite metallo d'apporto. Tale materiale pu\u00F2 essere il materiale componente le parti stesse che vengono unite, ma pu\u00F2 anche interessare materiale estraneo ad esse, detto materiale di apporto: nel primo caso si parla di saldatura autogena (con o senza materiale d'apporto a seconda dei casi) nel secondo di saldatura eterogenea o brasatura (in cui la fusione interessa solo il materiale d'apporto). Realizza un collegamento permanente che si differenzia da altri collegamenti permanenti (ad esempio chiodatura o ) che non realizzano la continuit\u00E0 del materiale. Con alcuni processi di saldatura autogena, qualora eseguita correttamente e secondo certi principi, viene garantita anche una continuit\u00E0 quasi totale nelle caratteristiche stesse del materiale delle parti unite. Nella sua accezione pi\u00F9 ampia la saldatura si riferisce all'unione mediante apporto di calore di diversi materiali tra loro, o con materiali simili, dato che si effettua comunemente ad esempio la saldatura di materie plastiche. Anche il vetro pu\u00F2 essere \"saldato\", ma la saldatura per antonomasia avviene tra metalli."@it . . . . . . . . . . . . . . . "\u0417\u0432\u0430\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F"@uk . "Conceitua-se solda como o resultado f\u00EDsico da opera\u00E7\u00E3o de soldagem \"o dep\u00F3sito\" (normalmente, o metal de solda mais a zona termicamente afetada \"ZTA\").Neste caso, sempre que a ideia se refira \u00E0 regi\u00E3o (dep\u00F3sito/cord\u00E3o) decorrente da opera\u00E7\u00E3o de soldagem, o termo correto a ser utilizado \u00E9 solda. Por fim, o termo soldagem se aplica para o conceito da opera\u00E7\u00E3o de fabrica\u00E7\u00E3o (planejamento, prepara\u00E7\u00E3o, execu\u00E7\u00E3o e inspe\u00E7\u00E3o)."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . "In\u011Denierarto - Industrio - Tekniko - Ma\u015Dino - Parto de ma\u015Dino Veldado signifas kunfikson de du (ofte metalaj) similaj pecoj, ardiginte ilin tiel, ke la junto fari\u011Das flueca, kaj poste kunfor\u011Dante ilin kiel unun a\u016D samtempe almetante samspecan fanditan materialon en la junton. Uzebla metodo por aluminio, \u015Dtalo, kupro, nikelo, magnezio, ties alojoj kaj e\u0109 por varme formeblaj plastoj. oftaj metodoj \n* for\u011Da veldado \n* elektra \n* gasa veldodrato, veldoma\u015Dino, lutado Velditaj juntoj apartenas al nemalmunteblaj juntoj. Elementojn nititajn, elfanditajn, a\u016D for\u011Ditajn oni ofte anstata\u016Digas per velditaj konstruktoj. Velditaj konstruktoj estas simplaj kaj malmultekostaj. La veldjuntojn oni klasifikas je fandaj kaj premaj juntoj. Fandaj veldoj - dum fanda veldado oni fandas la randan surfacon de velditaj partoj kaj oni kunfiksas ilin krome per fandita aldona metalo. Specoj de fanda veldado: \n* veldado per flamo (flam-veldado), \n* veldado per elektra arko (ark-veldado), \n* veldado atoma \n* veldado per termito \n* fandver\u015Da veldado (fluveldado) La\u016D profilo de la veldo a\u016D la\u016D aran\u011Do de la elementoj destinitaj per veldado oni klasifikas fandajn veldojn je tiuj \u0109i specoj: \n* Borderita veldo ekestos per prifando de du a\u016D tri maldikaj ladoj, kies randoj estas ortangule levitaj por la pli bona kontakti\u011Do, kutime sen uzo de aldona metalo. \n* Obtuza veldo ekestas per veldado de elementoj en la interekstrema spaco. La\u016D formo de la interspaco oni distingas \u0109i tiujn veldojn: \n* Veldo I estas aplikata el ladoj, kies randoj estas ortaj, nebevelitaj. Oni \u011Din uzas por ladoj dikaj 2 \u011Dis 8 mm. \n* Veldo V por ladoj dikaj 4 \u011Dis 25 mm. Randoj de la ladoj estas bevelitaj V-forme. Oni veldas el unu flanko. \n* Veldo X estas esence duobla V-veldo, farita el amba\u016D flankoj. Oni \u0109imaniere veldas ladojn dikajn 12 \u011Dis 30 mm. X-veldo ne ka\u016Dzas tiajn deformi\u011Dojn de la materialo kiel la V-veldo. \n* Veldo U estas oportuna por ladoj pli dikaj ol 25 mm. Avanta\u011Da \u011Di estas pro sia pli malgranda profilo, sed malavanta\u011Da pro multekosta prilaboro de lado-randoj. \n* Veldo - duobla U (ofte signita UU a\u016D X) oni uzas por veldado de ladoj pli dikaj ol 40 mm. Tiuj \u0109i veldoj povas esti plataj, konveksaj a\u016D konkavaj. \n* Duonajn veldojn simbolo 1/2V, 1/2 X, 1/2U, oni uzas tie, kie unu juntota rando ne estas prilaborebla (estas nealirebla). Angula veldjunto estas konvena por veldado de elementoj ortaj unu la alian kaj oni la elementojn por veldado speciale prilaboras. Profilo de la veldo estas proksimume triangula. Ni konas angulan veldon: platan, konveksan kaj konkavan. Reciproke transkovritaj ladoj estas veldataj per fronta angula veldo a\u016D flanka angula veldo. Kaveta kaj fenda veldo estas uzata por kunigo de transkovrataj ladoj, kiujn oni ne povas veldi per angula veldo la\u016Dlonge de iliaj randoj. En kavetojn, fendojn, kiuj estu minimume je 3 mm pli lar\u011Daj ol dikeco de la lado, oni veldas aldonan materialon. La\u016D aran\u011Do de la lado oni distingas: kaveta veldo kaj fenda veldo. La flankaj facetoj de la truoj povas esti ortaj a\u016D bevelitaj. La\u016D kontinueco la veldojn oni klasifikas: \n* Kontinuaj veldoj iras la\u016D la tuta longo sen interrompo samsekce kaj samforme. \n* Intermitaj veldoj, t.e. konsistaj el unuopaj regule metitaj partaj velda\u0135oj kaj interspacoj, kiu povas esti: \n* opoziciaj - la veldoj ku\u015Das reciproke simetrie \n* alternaj - la veldoj de unu vico estas opozicie al interspacoj de la dua vico. Signado de veldoj sur desegna\u0135oj - sur desegna\u0135oj de velditaj konstruktoj kun granda nombro de diversaj veldoj estus laborpretende kaj superflue desegni la efektivajn formojn de veldoj. La veldojn sur desegna\u0135oj oni indikas pli simple, pli efike per specialaj signoj, kompletigitaj per ciferaj indikoj pri dimensioj de veldo. Tiuj \u0109i signoj estas unuigitaj, facile legeblaj kaj normigitaj. Elekto de veldo - dum elekto de veldo oni devas priatenti bonan veldeblecon de metaloj kaj eviti la enan tension de velditaj elementoj. Veldebleco de diversaj metaloj estas malsama. Iuj metaloj estas bone veldeblaj nur per certaj specoj de veldado. Per ne\u011Dusta elekto de veldo kaj procedo (te\u0125nologio) povas okazi neegalgrada varmi\u011Do de veldata elemento, per kio en la materialo de elemento aperas nedezirata interna tensio eventuale deformi\u011Do. Por ke la interna tensio kaj deformi\u011Do ne transpa\u015Du permesitan limon, devas la konstrukciisto (projektanto) procedi la\u016D jenaj principoj: \n* profilojn de veldoj lokigi simetrie al la akso \n* proponi la\u016Deble plej malgrandajn veldojn, \n* ne koncentri veldojn sur unu loko, \n* elimini superfluajn fiksilojn kaj ripojn, \n* malhardi komplikajn velditajn konstruktojn post veldado, \n* elekti veldadon de duonproduktoj tiel, ke \u011Di estu facile prilaborebla, \n* prilabori precizajn dimensiojn de duonprodukto nur post veldado, \n* proponi la elementojn de veldita konstrukto tiel, ke oni povu ilin tran\u0109i per oksigeno el lado kun plej malmulta defala\u0135o. Velditaj juntoj - veldita\u0135ojn oni pretigas el unuopaj bazaj elementoj. Ili estas plataj, produktitaj plejofte el tirita plata \u015Dtalo a\u016D lado a\u016D rondaj (produktitaj el cilindra, tuba, konusa, globa k.s. \u015Dtalo) Per kunigo de du bazaj plataj a\u016D rondaj elementoj ekestas kunmetitaj elementoj. Specoj de velditaj juntoj: \n* obtuzaj juntoj, kiujn oni uzas por kunigo de du plataj elementoj \n* angulaj juntoj (ortaj - T formaj). Oni faras ilin per unuflankaj a\u016D duflankaj veldoj en anguloj. Veldado de kaldronoj kaj rezervujoj - fanda veldado estas uzata anka\u016D \u0109e konstruo de diversaj premujoj kaj rezervujoj. Precipe la altpremajn kaldronojn oni veldas per fandaj veldoj.kaj dentrado. Por veldado de kaldronoj oni uzas kaldronajn ladojn de la unua kvalito kun firmeco p,t = 350 \u011Dis 440 MPA. Por la altpremaj kaldronoj oni uzas specialan materialon, kiu post veldado ne havas internan stre\u0109on. Tia materialo estas ekzemple molibdena \u015Dtalo. Por veldado de kaldronoj kaj altpremaj ujoj validas apartaj preskriboj kaj provoj. Prema veldado - oni varmigas la metalon je velda temperaturo kaj la veldatajn elementojn oni kunfiksas per efiko de trankvila premo a\u016D per frapoj. \u0108efaj specoj de tiu veldado estas: for\u011Dista veldado, veldado per hidro-gaso, elektrorezistanca veldado. La elektro-rezistanca veldado estas: kontakta, transkovra. \n* Kontakta elektro-rezistanca veldado - ladajn elementojn oni veldas fronte post koncerna aran\u011Do de la elementoj kiel \u0109e la fanda veldado. \u0108e veldado de plataj kaj angulaj profiloj fronte oni devas apud la veldoloko fari malgrandan entran\u0109a\u0135on por ke oni limigu la varmopropagon. \u0108e kunigado de tuboj a\u016D tiritaj elementoj oni aran\u011Das la kontaktfacojn simile kiel \u0109e plataj elementoj veldataj fronte. \u0108e la kontakta veldado oni devas \u0109e la kunigataj elementoj respekti la profilon, kiu devas esti simila a\u016D egala \u0109e amba\u016D partoj. Pli grandan diametron oni devas malgrandigi, a\u016D oni povas la elementon kun malgranda ronda sekco enkavigi. \u0108e kunigo de tubo kun plenprofila materialo oni devas la plenan materialon prilabori la\u016D interna diametro de la tubo. \n* Elektro-rezistanca veldado per transkovro - punkta veldado - \u0109e tiu maniero de veldado oni uzas kuprajn elektrodojn. Ladaj kovriloj, skatoloj, pakumoj, bendoj estas aran\u011Dataj kaj veldataj per diversaj manieroj, konvenaj por lokigo de elektrodoj. \u0108e simplaj malgrandaj elementoj oni uzas kutime nur unu punktan veldon. Nombro de veldopunktoj dependas de grandeco de kunigataj surfacoj, do ekzemple kunigo de porta konzolo al kovrilo postulas pli da punktoveldoj. Ofte estas randoj de kunigataj ladoj aran\u011Ditaj tiel, ke ili dum veldado ne povu \u015Dovi\u011Di. Se punktoveldoj estas proksime unu de la alia, temas pri t.n. punkto-vica veldado. Se oni uzos anstata\u016D normalaj elektrodoj t.n. cilindrajn elektrodojn la elementojn oni kunigos la\u016D tuta longo de la cilindro. Tiun veldadon oni nomas steba. \u0108e elekto kaj uzo de tiuj \u0109i specoj de veldjuntoj la konstrukciisto devas konsideri \u0109iam simplecon de la junto, \u011Dian produktad-eblecon kaj kostojn."@eo . . . . . "\uC6A9\uC811(\u9394\u63A5, \uBB38\uD654\uC5B4: \uB179\uC5EC\uBD99\uC784) \uB610\uB294 \uC6F0\uB529(\uC601\uC5B4: welding)\uC740 \uAE08\uC18D, \uC720\uB9AC, \uD50C\uB77C\uC2A4\uD2F1 \uB4F1\uC744 \uC5F4\uACFC \uC555\uB825\uC73C\uB85C \uC811\uD569\uD558\uB294 \uAE30\uC220\uC774\uB2E4. \uC774\uB294 \uB450 \uBB3C\uC9C8 \uC0AC\uC774\uC758 \uC6D0\uC790\uAC04 \uACB0\uD569\uC744 \uC774\uB8E8\uC5B4 \uC811\uD569\uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C, \uC7AC\uB8CC\uB97C \uC808\uAC10\uD560 \uC218 \uC788\uB2E4. \uC6A9\uC811\uC740 \uBCF4\uD1B5 \uB9E4\uC6B0 \uB192\uC740 \uC628\uB3C4\uC5D0\uC11C \uC791\uC5C5\uC774 \uC774\uB8E8\uC5B4\uC9C0\uBBC0\uB85C \uBCF4\uD638 \uC6A9\uAD6C\uB97C \uAF2D \uCC29\uC6A9\uD558\uC5EC\uC57C \uD55C\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . . "Las adalah penyambungan (besi dan sebagainya) dengan cara membakar. Lebih lanjut, pengelasan adalah salah satu proses fabrikasi logam, termoplastik, atau semacamnya yang berupa penggabungan dua benda dari bahan-bahan tersebut dengan cara melelehkan ujung kedua benda bersama-sama menggunakan panas tinggi dan kemudian membiarkannya menjadi dingin sehingga kedua ujung tersebut menyatu. Pengelasan berbeda dengan teknik penyambungan logam bersuhu lebih rendah seperti pematrian dan penyolderan, yang harus menggunakan logam tambahan yang mudah meleleh dan tidak melelehkan logam dasar. Tergantung penerapannya, las boleh menggunakan logam pengisi pada sambungannya."@in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Las adalah penyambungan (besi dan sebagainya) dengan cara membakar. Lebih lanjut, pengelasan adalah salah satu proses fabrikasi logam, termoplastik, atau semacamnya yang berupa penggabungan dua benda dari bahan-bahan tersebut dengan cara melelehkan ujung kedua benda bersama-sama menggunakan panas tinggi dan kemudian membiarkannya menjadi dingin sehingga kedua ujung tersebut menyatu. Pengelasan berbeda dengan teknik penyambungan logam bersuhu lebih rendah seperti pematrian dan penyolderan, yang harus menggunakan logam tambahan yang mudah meleleh dan tidak melelehkan logam dasar. Tergantung penerapannya, las boleh menggunakan logam pengisi pada sambungannya."@in . . . . "\u0627\u0644\u0644\u0650\u062D\u0627\u0645 \u0647\u064A \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u064A\u0629 \u064A\u062A\u0645 \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0648\u0635\u0644 \u0645\u0627\u062F\u062A\u064A\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0629\u064B \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0644\u0632\u0627\u062A \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0644\u062F\u0627\u0626\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0627\u0631\u0629 \u0644\u0635\u0647\u0631 \u0623\u0637\u0631\u0627\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0627\u062F\u062A\u064A\u0646 \u0633\u0648\u064A\u064B\u0651\u0627\u060C \u0623\u062D\u064A\u0627\u0646\u064B\u0627 \u0645\u0627 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0635\u062D\u0648\u0628\u0629 \u0628\u0636\u063A\u0637 \u062E\u0627\u0631\u062C\u064A\u060C \u062B\u0645 \u062A\u0631\u0643\u0647\u0645\u0627 \u064A\u0628\u0631\u062F\u0627\u0646\u060C \u0645\u0645\u0627 \u064A\u0639\u0637\u064A\u0647\u0645\u0627 \u0635\u0644\u0627\u062F\u0629 \u062F\u0627\u0626\u0645\u0629. \u062A\u062E\u062A\u0644\u0641 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0639\u0646 \u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0648\u0635\u0644 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u062A\u0645 \u0641\u064A \u062F\u0631\u062C\u0627\u062A \u062D\u0631\u0627\u0631\u0629 \u0643\u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u062A \u0644\u062D\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062E\u0644\u0637 \u0648\u0627\u0644\u0644\u062D\u0627\u0645 \u0628\u0627\u0644\u0642\u0635\u062F\u064A\u0631\u060C \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0644\u0627 \u064A\u0635\u062D\u0628\u0647\u0627 \u0627\u0646\u0635\u0647\u0627\u0631 \u0644\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0645\u0631\u0627\u062F \u0648\u0635\u0644\u0647\u0627."@ar . . . . "La soldadura \u00E9s la uni\u00F3 de dos materials, generalment metalls o termopl\u00E0stics, per . En la qual les peces fusionades fonent ambdues i afegint un material de farciment, el qual t\u00E9 un punt de fusi\u00F3 menor al de la pe\u00E7a a soldar, per aconseguir un bany de material fos (bany de soldadura) que, en refredar-se, es converteix en una uni\u00F3 forta. Segons el m\u00E8tode utilitzat s'exerceix pressi\u00F3 conjuntament amb calor, per produir la soldadura. Aix\u00F2 diferencia la soldadura tova (en angl\u00E8s Soldering) i la soldadura forta (en angl\u00E8s Brazing ), que impliquen la fosa d'un material de baix punt de fusi\u00F3 entre peces de treball per formar un enlla\u00E7 entre ells, sense fondre les peces de treball."@ca . . . . . . . "Veldado"@eo . . . . . . . . "La soldadura \u00E9s la uni\u00F3 de dos materials, generalment metalls o termopl\u00E0stics, per . En la qual les peces fusionades fonent ambdues i afegint un material de farciment, el qual t\u00E9 un punt de fusi\u00F3 menor al de la pe\u00E7a a soldar, per aconseguir un bany de material fos (bany de soldadura) que, en refredar-se, es converteix en una uni\u00F3 forta. Segons el m\u00E8tode utilitzat s'exerceix pressi\u00F3 conjuntament amb calor, per produir la soldadura. Aix\u00F2 diferencia la soldadura tova (en angl\u00E8s Soldering) i la soldadura forta (en angl\u00E8s Brazing ), que impliquen la fosa d'un material de baix punt de fusi\u00F3 entre peces de treball per formar un enlla\u00E7 entre ells, sense fondre les peces de treball. Moltes fonts d'energia diferents poden ser usades per a la soldadura, incloent una flama de gas, un arc el\u00E8ctric, un l\u00E0ser, un raig d'electrons, processos de fricci\u00F3 o ultras\u00F2. Per formar la uni\u00F3 entre dues peces de metall generalment s'utilitza un arc el\u00E8ctric. Soldadures de fusi\u00F3 o termopl\u00E0stics es fan generalment del contacte directe amb una eina o un gas calent. Mentre que sovint \u00E9s un proc\u00E9s industrial, la soldadura pot ser feta en molts ambients diferents, incloent l'aire lliure, sota l'aigua i a l'espai. En qualsevol lloc, \u00E9s una activitat perillosa i cal molta precauci\u00F3 per evitar cremades, , fums verinosos i la sobreexposici\u00F3 a la llum ultraviolada. Fins al final del segle xix, l'\u00FAnic proc\u00E9s de soldadura era la , que els ferrers han usat per segles per ajuntar metalls escalfadors i colpejant. La soldadura a l'arc i la soldadura a gas estaven entre els primers processos a desenvolupar tardanament en el segle, seguint poc despr\u00E9s la . La tecnologia de la soldadura va avan\u00E7ar r\u00E0pidament durant el principi del segle XX mentre que la Primera Guerra Mundial i la Segona Guerra Mundial van conduir la demanda de m\u00E8todes de juntura fiables i barats. Despr\u00E9s de les guerres, van ser desenvolupades diverses t\u00E8cniques modernes de soldadura, incloent m\u00E8todes manuals com la Soldadura per el\u00E8ctrode revestit per arc, convertit en un dels m\u00E9s populars m\u00E8todes de soldadura, aix\u00ED com processos semiautom\u00E0tics i autom\u00E0tics com ara Soldadura GMAW, , i . Els progressos van continuar amb la invenci\u00F3 de la soldadura per raig l\u00E0ser i la a mitjans del segle xx. Avui en dia, la ci\u00E8ncia continua avan\u00E7ant. La est\u00E0 arribant a ser m\u00E9s corrent a les instal\u00B7lacions industrials. Els investigadors continuen desenvolupant nous m\u00E8todes i guanyant major comprensi\u00F3 de la qualitat i les propietats de la soldadura."@ca . . . "Welding"@en . "Lassen"@nl . . . . . . "1123134319"^^ . . . . . . . . . . . "\u92B2\u63A5\uFF0C\u6216\u7A31\u710A\u63A5\u3001\u7194\u63A5\u3001\u9394\u63A5\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u4EE5\u52A0\u71B1\u6216\u52A0\u58D3\u65B9\u5F0F\u63A5\u5408\u91D1\u5C5E\u6216\u5176\u4ED6\u71B1\u5851\u6027\u5851\u6599\u7684\u5DE5\u85DD\u53CA\u6280\u8853\u3002\u92B2\u63A5\u900F\u904E\u4E0B\u5217\u4E09\u7A2E\u9014\u5F91\u9054\u6210\u63A5\u5408\u7684\u76EE\u7684\uFF1A \n* \u52A0\u71B1\u6B32\u63A5\u5408\u4E4B\u5DE5\u4EF6\uFF0C\u4F7F\u4E4B\u5C40\u90E8\u7194\u5316\u5F62\u6210\uFF0C\u7194\u6C60\u51B7\u5374\u51DD\u56FA\u5F8C\u4FBF\u63A5\u5408\uFF0C\u5FC5\u8981\u6642\u53EF\u52A0\u5165\u8F14\u52A9\u3002 \n* \u55AE\u7368\u52A0\u70ED\u7194\u70B9\u8F83\u4F4E\u7684\u710A\u6599\uFF0C\u65E0\u9700\u7194\u5316\u5DE5\u4EF6\u672C\u8EAB\uFF0C\u501F\u710A\u6599\u7684\u6BDB\u7D30\u4F5C\u7528\u9023\u63A5\u5DE5\u4EF6\uFF08\u5982\u8EDF\u91FA\u710A\u3001\u786C\u710A\uFF09\u3002 \n* \u5728\u76F8\u7576\u65BC\u6216\u4F4E\u65BC\u5DE5\u4EF6\u7194\u9EDE\u7684\u6EAB\u5EA6\u4E0B\u8F14\u4EE5\u9AD8\u58D3\u3001\u758A\u5408\u64E0\u5851\u6216\u632F\u52D5\u7B49\uFF0C\u4F7F\u5169\u5DE5\u4EF6\u9593\u76F8\u4E92\u6EF2\u900F\u63A5\u5408\uFF08\u5982\u935B\u710A\u3001\u56FA\u6001\u710A\u63A5\uFF09\u3002 \u4F9D\u5177\u9AD4\u7684\u710A\u63A5\u5DE5\u85DD\uFF0C\u710A\u63A5\u53EF\u7D30\u5206\u70BA\u6C23\u710A\u3001\u96FB\u963B\u710A\u3001\u96FB\u5F27\u710A\u3001\u611F\u61C9\u710A\u63A5\u53CA\u6FC0\u5149\u710A\u63A5\u7B49\u5176\u4ED6\u7279\u6B8A\u710A\u63A5\u3002 \u710A\u63A5\u7684\u80FD\u91CF\u6765\u6E90\u6709\u5F88\u591A\u79CD\uFF0C\u5305\u62EC\u6C14\u4F53\u7130\u3001\u7535\u5F27\u3001\u6FC0\u5149\u3001\u7535\u5B50\u675F\u3001\u6469\u64E6\u548C\u8D85\u58F0\u6CE2\u7B49\u3002\u9664\u4E86\u5728\u5DE5\u5382\u4E2D\u4F7F\u7528\u5916\uFF0C\u710A\u63A5\u8FD8\u53EF\u4EE5\u5728\u591A\u79CD\u73AF\u5883\u4E0B\u8FDB\u884C\uFF0C\u5982\u91CE\u5916\u3001\u6C34\u4E0B\u548C\u592A\u7A7A\u3002\u65E0\u8BBA\u5728\u4F55\u5904\uFF0C\u710A\u63A5\u90FD\u53EF\u80FD\u7ED9\u64CD\u4F5C\u8005\u5E26\u6765\u5371\u9669\uFF0C\u6240\u4EE5\u5728\u8FDB\u884C\u710A\u63A5\u65F6\u5FC5\u987B\u91C7\u53D6\u9002\u5F53\u7684\u9632\u62A4\u63AA\u65BD\u3002\u710A\u63A5\u7ED9\u4EBA\u4F53\u53EF\u80FD\u9020\u6210\u7684\u4F24\u5BB3\u5305\u62EC\u70E7\u4F24\u3001\u89E6\u7535\u3001\u89C6\u529B\u635F\u5BB3\u3001\u5438\u5165\u6709\u6BD2\u6C14\u4F53\u3001\u7D2B\u5916\u7EBF\u7167\u5C04\u8FC7\u5EA6\u7B49\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . "La saldatura \u00E8 il procedimento che permette l'unione fisico/chimica di due giunti mediante la fusione degli stessi, o tramite metallo d'apporto. Tale materiale pu\u00F2 essere il materiale componente le parti stesse che vengono unite, ma pu\u00F2 anche interessare materiale estraneo ad esse, detto materiale di apporto: nel primo caso si parla di saldatura autogena (con o senza materiale d'apporto a seconda dei casi) nel secondo di saldatura eterogenea o brasatura (in cui la fusione interessa solo il materiale d'apporto)."@it . . . "\u0644\u062D\u0627\u0645"@ar . . "44883"^^ . . "Schwei\u00DFen"@de . . . . "\u6EB6\u63A5\uFF08\u3088\u3046\u305B\u3064\u3001\u82F1\u8A9E\uFF1Awelding\uFF09\u3068\u306F\u30012\u500B\u4EE5\u4E0A\u306E\u90E8\u6750\u306E\u63A5\u5408\u90E8\u306B\u3001\u71B1\u53C8\u306F\u5727\u529B\u3082\u3057\u304F\u306F\u305D\u306E\u4E21\u8005\u3092\u52A0\u3048\u3001\u5FC5\u8981\u304C\u3042\u308C\u3070\u9069\u5F53\u306A\u6EB6\u52A0\u6750\u3092\u52A0\u3048\u3066\u3001\u63A5\u5408\u90E8\u304C\u9023\u7D9A\u6027\u3092\u6301\u3064\u4E00\u4F53\u5316\u3055\u308C\u305F1\u3064\u306E\u90E8\u6750\u3068\u3059\u308B\u63A5\u5408\u65B9\u6CD5\u3002\u66F4\u306B\u7D30\u304B\u304F\u5206\u985E\u3059\u308B\u3068\u3001\u878D\u63A5\u3001\u5727\u63A5\u3001\u308D\u3046\u4ED8\u3051\u306B\u5206\u3051\u3089\u308C\u308B\u3002\u73FE\u5728\u306B\u81F3\u308B\u307E\u3067\u4E00\u822C\u7684\u306A\u6EB6\u63A5\u3068\u3044\u3046\u8868\u8A18\u306E\u307B\u304B\u306B\u304B\u3064\u3066\u306F\u9394\u63A5\u3084\u7194\u63A5\u306E\u6587\u5B57\u3082\u4E26\u3093\u3067\u5229\u7528\u3055\u308C\u3066\u3044\u305F\u304C\u3001\u300C\u9394\u300D\u300C\u7194\u300D\u3068\u3082\u306B\u5F53\u7528\u6F22\u5B57\u306B\u5165\u3089\u305A\u3001\u4ECA\u65E5\u3067\u306F\u4E3B\u306B\u300C\u6EB6\u300D\u306E\u6587\u5B57\u304C\u7528\u3044\u3089\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u6EB6\u63A5\u306F\u9752\u9285\u5668\u6642\u4EE3\uFF08\u308D\u3046\u4ED8\u3001\u30E1\u30BD\u30DD\u30BF\u30DF\u30A2\u306E\u30EC\u30EA\u30FC\u30D5\uFF09\u304B\u3089\u3082\u898B\u51FA\u3055\u308C\u3001\u65E5\u672C\u3067\u306F\u5F25\u751F\u6642\u4EE3\u306E\u9285\u9438\u306B\u3082\u6EB6\u63A5\u306E\u8DE1\u304C\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u73FE\u4EE3\u3067\u306F\u3001\u5EFA\u8A2D\u696D\u3001\u81EA\u52D5\u8ECA\u7523\u696D\u3001\u5B87\u5B99\u5DE5\u5B66\uFF08\u822A\u7A7A\u5B87\u5B99\u7523\u696D\uFF09\u3001\u9020\u8239\u306A\u3069\u306E\u5148\u7AEF\u6280\u8853\u3060\u3051\u3067\u306A\u304F\u751F\u6D3B\u3092\u3055\u3055\u3048\u308B\u57FA\u672C\u7684\u306A\u53E4\u304F\u3066\u65B0\u3057\u3044\u6280\u8853\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . "\u92B2\u63A5\uFF0C\u6216\u7A31\u710A\u63A5\u3001\u7194\u63A5\u3001\u9394\u63A5\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u4EE5\u52A0\u71B1\u6216\u52A0\u58D3\u65B9\u5F0F\u63A5\u5408\u91D1\u5C5E\u6216\u5176\u4ED6\u71B1\u5851\u6027\u5851\u6599\u7684\u5DE5\u85DD\u53CA\u6280\u8853\u3002\u92B2\u63A5\u900F\u904E\u4E0B\u5217\u4E09\u7A2E\u9014\u5F91\u9054\u6210\u63A5\u5408\u7684\u76EE\u7684\uFF1A \n* \u52A0\u71B1\u6B32\u63A5\u5408\u4E4B\u5DE5\u4EF6\uFF0C\u4F7F\u4E4B\u5C40\u90E8\u7194\u5316\u5F62\u6210\uFF0C\u7194\u6C60\u51B7\u5374\u51DD\u56FA\u5F8C\u4FBF\u63A5\u5408\uFF0C\u5FC5\u8981\u6642\u53EF\u52A0\u5165\u8F14\u52A9\u3002 \n* \u55AE\u7368\u52A0\u70ED\u7194\u70B9\u8F83\u4F4E\u7684\u710A\u6599\uFF0C\u65E0\u9700\u7194\u5316\u5DE5\u4EF6\u672C\u8EAB\uFF0C\u501F\u710A\u6599\u7684\u6BDB\u7D30\u4F5C\u7528\u9023\u63A5\u5DE5\u4EF6\uFF08\u5982\u8EDF\u91FA\u710A\u3001\u786C\u710A\uFF09\u3002 \n* \u5728\u76F8\u7576\u65BC\u6216\u4F4E\u65BC\u5DE5\u4EF6\u7194\u9EDE\u7684\u6EAB\u5EA6\u4E0B\u8F14\u4EE5\u9AD8\u58D3\u3001\u758A\u5408\u64E0\u5851\u6216\u632F\u52D5\u7B49\uFF0C\u4F7F\u5169\u5DE5\u4EF6\u9593\u76F8\u4E92\u6EF2\u900F\u63A5\u5408\uFF08\u5982\u935B\u710A\u3001\u56FA\u6001\u710A\u63A5\uFF09\u3002 \u4F9D\u5177\u9AD4\u7684\u710A\u63A5\u5DE5\u85DD\uFF0C\u710A\u63A5\u53EF\u7D30\u5206\u70BA\u6C23\u710A\u3001\u96FB\u963B\u710A\u3001\u96FB\u5F27\u710A\u3001\u611F\u61C9\u710A\u63A5\u53CA\u6FC0\u5149\u710A\u63A5\u7B49\u5176\u4ED6\u7279\u6B8A\u710A\u63A5\u3002 \u710A\u63A5\u7684\u80FD\u91CF\u6765\u6E90\u6709\u5F88\u591A\u79CD\uFF0C\u5305\u62EC\u6C14\u4F53\u7130\u3001\u7535\u5F27\u3001\u6FC0\u5149\u3001\u7535\u5B50\u675F\u3001\u6469\u64E6\u548C\u8D85\u58F0\u6CE2\u7B49\u3002\u9664\u4E86\u5728\u5DE5\u5382\u4E2D\u4F7F\u7528\u5916\uFF0C\u710A\u63A5\u8FD8\u53EF\u4EE5\u5728\u591A\u79CD\u73AF\u5883\u4E0B\u8FDB\u884C\uFF0C\u5982\u91CE\u5916\u3001\u6C34\u4E0B\u548C\u592A\u7A7A\u3002\u65E0\u8BBA\u5728\u4F55\u5904\uFF0C\u710A\u63A5\u90FD\u53EF\u80FD\u7ED9\u64CD\u4F5C\u8005\u5E26\u6765\u5371\u9669\uFF0C\u6240\u4EE5\u5728\u8FDB\u884C\u710A\u63A5\u65F6\u5FC5\u987B\u91C7\u53D6\u9002\u5F53\u7684\u9632\u62A4\u63AA\u65BD\u3002\u710A\u63A5\u7ED9\u4EBA\u4F53\u53EF\u80FD\u9020\u6210\u7684\u4F24\u5BB3\u5305\u62EC\u70E7\u4F24\u3001\u89E6\u7535\u3001\u89C6\u529B\u635F\u5BB3\u3001\u5438\u5165\u6709\u6BD2\u6C14\u4F53\u3001\u7D2B\u5916\u7EBF\u7167\u5C04\u8FC7\u5EA6\u7B49\u3002 19\u4E16\u7EAA\u672B\u4E4B\u524D\uFF0C\u552F\u4E00\u7684\u710A\u63A5\u5DE5\u827A\u662F\u94C1\u5320\u6CBF\u7528\u4E86\u6570\u767E\u5E74\u7684\u91D1\u5C5E\u953B\u710A\u3002\u6700\u65E9\u7684\u73B0\u4EE3\u710A\u63A5\u6280\u672F\u51FA\u73B0\u572819\u4E16\u7EAA\u672B\uFF0C\u5148\u662F\u5F27\u710A\u548C\u6C27\u71C3\u6C14\u710A\uFF0C\u7A0D\u540E\u51FA\u73B0\u4E86\u7535\u963B\u710A\u300220\u4E16\u7EAA\u65E9\u671F\uFF0C\u7B2C\u4E00\u6B21\u4E16\u754C\u5927\u6218\u548C\u7B2C\u4E8C\u6B21\u4E16\u754C\u5927\u6218\u4E2D\u5BF9\u519B\u7528\u8BBE\u5907\u7684\u9700\u6C42\u91CF\u5F88\u5927\uFF0C\u4E0E\u4E4B\u76F8\u5E94\u7684\u5EC9\u4EF7\u53EF\u9760\u7684\u91D1\u5C5E\u8FDE\u63A5\u5DE5\u827A\u53D7\u5230\u91CD\u89C6\uFF0C\u8FDB\u800C\u4FC3\u8FDB\u4E86\u710A\u63A5\u6280\u672F\u7684\u53D1\u5C55\u3002\u6218\u540E\uFF0C\u5148\u540E\u51FA\u73B0\u4E86\u51E0\u79CD\u73B0\u4EE3\u710A\u63A5\u6280\u672F\uFF0C\u5305\u62EC\u76EE\u524D\u6700\u6D41\u884C\u7684\u624B\u5DE5\u7535\u5F27\u710A\u3001\u4EE5\u53CA\u8BF8\u5982\u7194\u5316\u6781\u6C14\u4F53\u4FDD\u62A4\u7535\u5F27\u710A\u3001\u57CB\u5F27\u710A\uFF08\u6F5B\u5F27\u710A\uFF09\u3001\u548C\u7535\u6E23\u710A\u8FD9\u6837\u7684\u81EA\u52A8\u6216\u534A\u81EA\u52A8\u710A\u63A5\u6280\u672F\u300220\u4E16\u7EAA\u4E0B\u534A\u53F6\uFF0C\u710A\u63A5\u6280\u672F\u7684\u53D1\u5C55\u65E5\u65B0\u6708\u5F02\uFF0C\u6FC0\u5149\u710A\u63A5\u548C\u88AB\u5F00\u53D1\u51FA\u6765\u3002\u4ECA\u5929\uFF0C\u710A\u63A5\u673A\u5668\u4EBA\u5728\u5DE5\u4E1A\u751F\u4EA7\u4E2D\u5F97\u5230\u4E86\u5E7F\u6CDB\u7684\u5E94\u7528\u3002\u7814\u7A76\u4EBA\u5458\u4ECD\u5728\u6DF1\u5165\u7814\u7A76\u710A\u63A5\u7684\u672C\u8D28\uFF0C\u7EE7\u7EED\u5F00\u53D1\u65B0\u7684\u710A\u63A5\u65B9\u6CD5\uFF0C\u5E76\u8FDB\u4E00\u6B65\u63D0\u9AD8\u710A\u63A5\u8D28\u91CF\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La soudure est un proc\u00E9d\u00E9 d'assemblage permanent. Il a pour objet d'assurer la continuit\u00E9 de la mati\u00E8re \u00E0 assembler. Dans le cas des m\u00E9taux, cette continuit\u00E9 est r\u00E9alis\u00E9e par fusion \u00E0 l'\u00E9chelle de l'\u00E9difice atomique. En dehors du cas id\u00E9al o\u00F9 les forces inter-atomiques et la diffusion assurent lentement le soudage des pi\u00E8ces m\u00E9talliques mises enti\u00E8rement en contact suivant des surfaces parfaitement compatibles et exemptes de toute pollution, il est n\u00E9cessaire de faire intervenir une \u00E9nergie d'activation pour r\u00E9aliser rapidement la continuit\u00E9 recherch\u00E9e."@fr . . . . . . . . "Soldadura"@eu . . . . . "La soldadura es un proceso de fijaci\u00F3n en el cual se realiza la uni\u00F3n de dos o m\u00E1s piezas de un material (generalmente metales o termopl\u00E1sticos), usualmente logrado a trav\u00E9s de la coalescencia (fusi\u00F3n), en la cual las piezas son soldadas fundiendo, se puede agregar un material de aporte (metal o pl\u00E1stico), que, al fundirse, forma un charco de material fundido entre las piezas a soldar (el ba\u00F1o de soldadura) y, al enfriarse, se convierte en una uni\u00F3n fija a la que se le denomina cord\u00F3n."@es . . . . . . . . . . . . . . . . "Soldadura edo Soldaketa bi materialen arteko bategitea burutzen den bat da (orokorrean metalak edo termoplastikoak), normalki fusio edo koaleszentzia baten bidez lortzen da, prozesu honetan bi piezak urtuaz soldatzen dira eta betegarri urtu bat gehituz (metal edo plastikoa), azken honek soldatu behar diren piezek baino fusio-puntu txikiagoa izan behar du, urtutako materialaren bustialdia lor dadin (\"soldadura bustidura\"), hau hoztean lotura sendo bat bilakatzen da. Batzuetan presioa beroarekin batera erabili ohi da, edo bestela bere buruz, soldadura egin dadin. Hau soldadura biguinarekin (ingeleraz, soldering) eta soldadura gogorrarekin (ingeleraz, brazing) kontrakotasunean dago, kasu hauetan bi lan piezen arteko lotura lortzeko fusio puntu baxuko materialaren urtzea behar da, betiere lan piezak urtu gabe."@eu . . . "Das Schwei\u00DFen ist eine Gruppe von F\u00FCgeverfahren zum dauerhaften F\u00FCgen (Verbinden) von zwei oder mehr Werkst\u00FCcken. Das Schwei\u00DFen gilt als wichtigste Gruppe der F\u00FCgeverfahren. Nach DIN 8580 Hauptgruppe 4 Teil 6 wird es als F\u00FCgen durch Schwei\u00DFen definiert. Die meisten Schwei\u00DFverfahren eignen sich auch zum Beschichten, was in der Praxis und Fachliteratur als Auftragschwei\u00DFen bezeichnet wird \u2013 definiert in der DIN 8580 Hauptgruppe 5 Teil 6 als Beschichten durch Schwei\u00DFen."@de . . . . . . . "\u0421\u0432\u0430\u0301\u0440\u043A\u0430 \u2014 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441\u0441 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u043D\u0435\u0440\u0430\u0437\u044A\u0451\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u0439 \u043F\u043E\u0441\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0432\u043E\u043C \u0443\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043C\u0435\u0436\u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u0432\u044F\u0437\u0435\u0439 \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0441\u0432\u0430\u0440\u0438\u0432\u0430\u0435\u043C\u044B\u043C\u0438 \u0447\u0430\u0441\u0442\u044F\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0438 \u0438\u0445 \u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u043C \u0438\u043B\u0438 \u043E\u0431\u0449\u0435\u043C \u043D\u0430\u0433\u0440\u0435\u0432\u0435, \u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u043C \u0434\u0435\u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0438 \u0438\u043B\u0438 \u0441\u043E\u0432\u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u043C \u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0438 \u0442\u043E\u0433\u043E \u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0433\u043E. \u0421\u043F\u0435\u0446\u0438\u0430\u043B\u0438\u0441\u0442, \u0437\u0430\u043D\u0438\u043C\u0430\u044E\u0449\u0438\u0439\u0441\u044F \u0441\u0432\u0430\u0440\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043C\u0438, \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0441\u0432\u0430\u0440\u0449\u0438\u043A."@ru . . . . . . "Lassen is het verbinden van materialen door druk en/of warmte, waarbij het materiaal op de verbindingsplaats in vloeibare of deegachtige toestand wordt gebracht (hoewel er ook uitzonderingen zijn, zie kouddruklassen), terwijl al of niet materiaal met ongeveer dezelfde samenstelling wordt toegevoegd, waarbij continu\u00EFteit ontstaat tussen de te verbinden delen. Anders dan bij solderen smelt bij lassen ook het materiaal van het werkstuk, dus niet alleen het toevoegmateriaal."@nl . "Svetsning"@sv . . . . . . . "Saldatura"@it . . . . "Sva\u0159ov\u00E1n\u00ED nebo sv\u00E1\u0159en\u00ED je proces, kter\u00FD slou\u017E\u00ED k vytvo\u0159en\u00ED trval\u00E9ho, nerozeb\u00EDrateln\u00E9ho spoje dvou a v\u00EDce sou\u010D\u00E1st\u00ED. Obecn\u00FDm po\u017Eadavkem na proces sva\u0159ov\u00E1n\u00ED je vytvo\u0159en\u00ED takov\u00FDch termodynamick\u00FDch podm\u00EDnek, p\u0159i kter\u00FDch je umo\u017En\u011Bn vznik nov\u00FDch meziatom\u00E1rn\u00EDch vazeb. Osoba, kter\u00E1 se profesn\u011B zab\u00FDv\u00E1 sva\u0159ov\u00E1n\u00EDm kov\u016F, se ozna\u010Duje jako sv\u00E1\u0159e\u010D."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Das Schwei\u00DFen ist eine Gruppe von F\u00FCgeverfahren zum dauerhaften F\u00FCgen (Verbinden) von zwei oder mehr Werkst\u00FCcken. Das Schwei\u00DFen gilt als wichtigste Gruppe der F\u00FCgeverfahren. Nach DIN 8580 Hauptgruppe 4 Teil 6 wird es als F\u00FCgen durch Schwei\u00DFen definiert. Die meisten Schwei\u00DFverfahren eignen sich auch zum Beschichten, was in der Praxis und Fachliteratur als Auftragschwei\u00DFen bezeichnet wird \u2013 definiert in der DIN 8580 Hauptgruppe 5 Teil 6 als Beschichten durch Schwei\u00DFen."@de . . . . . . . . . . . . . "\u0417\u0432\u00E1\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u2014 \u0442\u0435\u0445\u043D\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441 \u0443\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u043D\u0435\u0440\u043E\u0437'\u0454\u043C\u043D\u043E\u0433\u043E \u0437'\u0454\u0434\u043D\u0430\u043D\u043D\u044F \u043C\u0456\u0436 \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0456\u0430\u043B\u0430\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0438 \u0457\u0445 \u043D\u0430\u0433\u0440\u0456\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u0442\u0430/\u0430\u0431\u043E \u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0434\u0435\u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u0437\u0430 \u0440\u0430\u0445\u0443\u043D\u043E\u043A \u0432\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043C\u0456\u0436\u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u0438\u0445 \u0456 \u043C\u0456\u0436\u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u0438\u0445 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043A\u0456\u0432. \u0412\u0456\u0434\u043E\u043C\u043E \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 70 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431\u0456\u0432 \u0437\u0432\u0430\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F. \u0412 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0443 \u0457\u0445\u043D\u044C\u043E\u0457 \u043A\u043B\u0430\u0441\u0438\u0444\u0456\u043A\u0430\u0446\u0456\u0457 \u043F\u043E\u043A\u043B\u0430\u0434\u0435\u043D\u043E \u0434\u0432\u0456 \u043E\u0437\u043D\u0430\u043A\u0438: \u0430\u0433\u0440\u0435\u0433\u0430\u0442\u043D\u0438\u0439 \u0441\u0442\u0430\u043D \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0456\u0430\u043B\u0443 \u0432 \u0437\u043E\u043D\u0456 \u0437\u0432\u0430\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u0432\u0438\u0434 \u0435\u043D\u0435\u0440\u0433\u0456\u0457, \u044F\u043A\u0430 \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u0443\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u0437'\u0454\u0434\u043D\u0430\u043D\u043D\u044F."@uk . . . "\uC6A9\uC811"@ko . . . . . . "Svetsning \u00E4r en fogningsteknik. De som yrkesm\u00E4ssigt utf\u00F6r arbetet kallas svetsare. Svetsning inneb\u00E4r att man hettar upp metallstycken och sammanfogar dem genom en sammansm\u00E4ltning. P\u00E5 s\u00E5 s\u00E4tt uppst\u00E5r ett svetsf\u00F6rband.Metoden skiljer sig fr\u00E5n l\u00F6dning d\u00E4r arbetsstyckena sammanfogas av ett icke artlikt material (lod), d\u00E4r endast tillsatsmaterialet (lodet) sm\u00E4lts vid l\u00F6dning. Den energi som beh\u00F6vs f\u00F6r att sm\u00E4lta metallerna kan komma fr\u00E5n en gasflamma, en elektrisk b\u00E5ge, en laser, en elektronstr\u00E5le, friktion, ultraljud eller fr\u00E5n h\u00F6gt tryck, till exempel i en explosion. De m\u00E5nga svetstekniker som utvecklats m\u00F6jligg\u00F6r svetsning i m\u00E5nga milj\u00F6er \u2013 till och med i rymden eller under vatten. Det vanliga \u00E4r dock att det material som skall svetsas skall vara fritt fr\u00E5n smuts och oxider, samt att svetselektroder skall ha l\u00E5g fukthalt, om det skall bli en fullgod svetsfog. F\u00F6r att f\u00E5 till st\u00E5nd en fullgod svetsfog kr\u00E4vs att man har en god s\u00E5 kallad genombr\u00E4nning f\u00F6r att undvika slagginneslutningar. P\u00E5 grund av stelkrympning i svetsgodset beroende av v\u00E4rmetillf\u00F6rseln (str\u00E4ckenergi), kommer restsp\u00E4nningar att finnas kvar i och omkring svetsgodset efter avslutad svetsning. Ett s\u00E4tt att minska restsp\u00E4nningarna \u00E4r att v\u00E4rmebehandla svetsen efter avslutad svetsning. Restsp\u00E4nningar p\u00E5verkar seghet, utmattningsh\u00E5llfasthet och korrosionsh\u00E4rdighet (sp\u00E4nningskorrosion).Ett s\u00E4tt att minska restsp\u00E4nningarna \u00E4r att dela upp svetsfogen i flera mindre fyllnadsstr\u00E4ngar, och p\u00E5 s\u00E5 vis kan sm\u00E4ltpoolens diameter minska med f\u00F6ljd att stelkrympningen blir mindre."@sv . . . "Svetsning \u00E4r en fogningsteknik. De som yrkesm\u00E4ssigt utf\u00F6r arbetet kallas svetsare. Svetsning inneb\u00E4r att man hettar upp metallstycken och sammanfogar dem genom en sammansm\u00E4ltning. P\u00E5 s\u00E5 s\u00E4tt uppst\u00E5r ett svetsf\u00F6rband.Metoden skiljer sig fr\u00E5n l\u00F6dning d\u00E4r arbetsstyckena sammanfogas av ett icke artlikt material (lod), d\u00E4r endast tillsatsmaterialet (lodet) sm\u00E4lts vid l\u00F6dning."@sv . . . . . . . . . . . . . . "La soudure est un proc\u00E9d\u00E9 d'assemblage permanent. Il a pour objet d'assurer la continuit\u00E9 de la mati\u00E8re \u00E0 assembler. Dans le cas des m\u00E9taux, cette continuit\u00E9 est r\u00E9alis\u00E9e par fusion \u00E0 l'\u00E9chelle de l'\u00E9difice atomique. En dehors du cas id\u00E9al o\u00F9 les forces inter-atomiques et la diffusion assurent lentement le soudage des pi\u00E8ces m\u00E9talliques mises enti\u00E8rement en contact suivant des surfaces parfaitement compatibles et exemptes de toute pollution, il est n\u00E9cessaire de faire intervenir une \u00E9nergie d'activation pour r\u00E9aliser rapidement la continuit\u00E9 recherch\u00E9e. L'op\u00E9ration peut \u00EAtre appliqu\u00E9e aux m\u00E9taux ainsi qu'aux mati\u00E8res thermoplastiques (voir ) et au bois (voir soudure du bois). La soudure permet d'obtenir une continuit\u00E9 de la nature des mat\u00E9riaux assembl\u00E9s : mat\u00E9riau m\u00E9tallique, mati\u00E8re plastique, etc. De ce fait, les techniques d'assemblage m\u00E9caniques (rivetage, boulonnage, agrafage\u2026) ou par adh\u00E9sion (collage), ainsi que les techniques de brasage ne r\u00E9pondent pas \u00E0 la d\u00E9finition du soudure."@fr . "Sva\u0159ov\u00E1n\u00ED"@cs . . . .