. "\u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0648\u0646\u0648\u0644\u0648\u062C\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0646\u0642\u0631\u064A \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0645\u064F\u0633\u0652\u062A\u064E\u0644\u0651 \u0647\u0648 \u0646\u0648\u0639 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0648\u0641 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u0648\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u062A\u0645 \u0625\u0646\u062A\u0627\u062C\u0647 \u0628\u0648\u0627\u0633\u0637\u0629 \u0627\u0646\u0643\u0645\u0627\u0634\u0629 \u0639\u0636\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F\u0629 \u0628\u062D\u064A\u062B \u0623\u0646 \u0645\u062E\u0631\u062C \u0646\u0637\u0642 \u0645\u0639\u064A\u0646 (\u0645\u062B\u0644 \u0627\u0644\u0644\u0633\u0627\u0646) \u064A\u0631\u062A\u0645\u064A \u0645\u0642\u0627\u0628\u0644 \u0645\u062E\u0631\u062C \u0622\u062E\u0631."@ar . . . "Als Flap (engl. f\u00FCr \u201Aflattern, klappern\u2018; Plur. Flaps), auch Tap (engl. f\u00FCr \u201Atippen\u2018; Plur. Taps), deutsch geschlagener Laut, bezeichnet man in der Phonetik einen Konsonanten, der durch eine einmalige schlagende Bewegung der Zunge gegen den Artikulationsort entsteht. Es gibt labiale, apikal-alveolare, retroflexe und uvulare Flaps."@de . . . . "\u95EA\u97F3\uFF3BFlap\uFF0C\u4E5F\u79F0\u5F39\u97F3\uFF08tap\uFF09\uFF3D\u662F\u53D1\u97F3\u65B9\u6CD5\u4E4B\u4E00\uFF0C\u5C5E\u4E8E\u8F85\u97F3\u3002\u53D1\u97F3\u65F6\uFF0C\u820C\u5C16\u5411\u4E0A\u5377\u8D77\uFF0C\u4F46\u4E0D\u76F4\u63A5\u63A5\u89E6\u9F7F\u9F88\u6216\u8005\u4E0A\u989A\u3002\u6C14\u6D41\u51B2\u51FA\u65F6\uFF0C\u820C\u5C16\u8F7B\u5FAE\u95EA\u98A4\u4E00\u4E0B\uFF0C\u4E0E\u9F7F\u9F88\u6216\u4E0A\u989A\u63A5\u89E6\uFF0C\u77AC\u95F4\u5373\u79BB\u5F00\u3002 \u65E5\u8BED\u7684\"r-\"\uFF08\u3089\u884C\uFF09\u4EE5\u53CA\u97D3\u8A9E\u3139\u4F5C\u521D\u8072\u6642\u4E5F\u662F\u9F7F\u9F88\u8FB9\u95EA\u97F3\u3002"@zh . . . "Verberanta (\u010Desky \u0161vih, anglicky flap nebo tap \u2013 mezi t\u011Bmito pojmy je drobn\u00FD rozd\u00EDl, kter\u00FD ale n\u011Bkte\u0159\u00ED v\u011Bdci pom\u00EDj\u00ED) je typ souhl\u00E1sky, kter\u00E1 vznik\u00E1 prudk\u00FDm pohybem a kr\u00E1tk\u00FDm dotekem artikula\u010Dn\u00EDch org\u00E1n\u016F. Od plosivy se li\u0161\u00ED jednak d\u00E9lkou trv\u00E1n\u00ED (verberanty b\u00FDvaj\u00ED v\u00FDrazn\u011B krat\u0161\u00ED) a jednak t\u00EDm, \u017Ee se za artikula\u010Dn\u00EDmi org\u00E1ny nenahromad\u00ED vzduch, a proto se v souhl\u00E1sce neprojevuje ploze. Podobn\u00E9 jsou rovn\u011B\u017E vibrant\u00E1m, u ni\u017E artikula\u010Dn\u00ED org\u00E1ny vibruj\u00ED n\u00E1sledkem proudu vzduchu. U vibrant m\u016F\u017Ee doj\u00EDt k jedin\u00E9mu i mnoha dotek\u016Fm artikula\u010Dn\u00EDch org\u00E1n\u016F, av\u0161ak u verberant je mo\u017En\u00FD pouze jeden. Pomoc\u00ED mezin\u00E1rodn\u00ED fonetick\u00E9 abecedy (IPA) je mo\u017Eno zapsat t\u0159i druhy verberant, alveol\u00E1rn\u00ED (\u027E), retroflexn\u00ED (\u027D) a labiodent\u00E1ln\u00ED (\u0475), n\u011Bkdy se je\u0161t\u011B rozli\u0161uje alveol\u00E1rn\u00ED centr\u00E1ln\u00ED (\u027E) a alveol\u00E1rn\u00ED later\u00E1ln\u00ED (\u027A)."@cs . "In phonetics, a flap or tap is a type of consonantal sound, which is produced with a single contraction of the muscles so that one articulator (such as the tongue) is thrown against another."@en . . "\u041E\u0434\u043D\u043E\u0443\u0434\u0430\u0440\u043D\u044B\u0435 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0435, \u0438\u043D\u0430\u0447\u0435 \u0444\u043B\u044D\u043F\u044B, \u0445\u043B\u043E\u043F\u0430\u044E\u0449\u0438\u0435 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0435 \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0432\u0438\u0434\u043E\u0432 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0445 \u0437\u0432\u0443\u043A\u043E\u0432, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F \u0435\u0434\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u043C \u0443\u0441\u0438\u043B\u0438\u0435\u043C \u0430\u0440\u0442\u0438\u043A\u0443\u043B\u044F\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0430."@ru . . "539628"^^ . . "Flappar \u00E4r samlingsnamnet p\u00E5 foner som produceras genom att den aktiva artikulatorn sveper f\u00F6rbi eller studsar mot artikulationsst\u00E4llet utan att st\u00E4nga passagen. \u00C4ven begreppet tappar anv\u00E4nds, i synnerhet d\u00E5 den aktiva artikulatorn \u00E4r tungspetsen. I svenskan anv\u00E4nds allm\u00E4nt inga flappar, men de kan uppst\u00E5 i tal, bland annat som en underartikulerad form av tungspets-r. Denna artikel om fonetik eller fonologi saknar v\u00E4sentlig information. Du kan hj\u00E4lpa till genom att l\u00E4gga till den."@sv . . "Une consonne battue (ou bri\u00E8vement une battue) est une consonne vibrante produite par la rencontre de deux organes articulateurs. La diff\u00E9rence essentielle entre une battue et une occlusive r\u00E9side dans l'absence de pression de l'air dans la production de la battue."@fr . . . . . . . . "Konsonan sentuhan (flap atau tap), atau kadang disebut juga dengan konsonan kepak atau konsonan hempas, adalah konsonan yang dihasilkan dengan menyentuh sesaat titik artikulasi, misalnya konsonan [\u027E] dalam bahasa Jepang. Proses pembentukannya hampir sama dengan konsonan getar, tetapi proses bergetar hanya terjadi satu kali. Tempat artikulasi konsonan ini berada di ujung lidah dengan gusi belakang."@in . "Flap (Phonetik)"@de . . . . . . "Consonne battue"@fr . . . "1112745424"^^ . "Sp\u00F3\u0142g\u0142oska uderzeniowa"@pl . "En fon\u00E9tica, una consonante vibrante simple es un tipo de sonido conson\u00E1ntico, que se produce con una sola contracci\u00F3n de los m\u00FAsculos de modo que un articulador (como la lengua) golpea el punto de articulaci\u00F3n. El idioma espa\u00F1ol cuenta con la vibrante simple alveolar representada por r como en la palabra pero."@es . . "\u306F\u3058\u304D\u97F3"@ja . . . "A consoante vibrante simples, \u00E9 um tipo de consoante acusticamente semelhante \u00E0 vibrante m\u00FAltipla, que pode ser realizada de duas formas diferentes. \n* tepe: \u00E9 produzido por meio de um curto toque entre os articuladores, posicionando o articulador ativo em dire\u00E7\u00E3o ao c\u00E9u da boca, como em portugu\u00EAs caridade. \n* flepe: \u00E9 produzido por meio de um curto toque movendo o articulador ativo em tangente para o contato com outro articulador, como em alguns dialetos do ingl\u00EAs (americano e australiano) city."@pt . . . "Una consonant bategant (o simplement bategant en l'\u00E0mbit de la fon\u00E8tica) \u00E9s aquella consonant on hi ha un contacte r\u00E0pid de la llengua amb algun punt de la boca sense que es talli en cap moment el pas de l'aire de manera total (\u00E9s a dir, sense produir una oclusiva). Quan una bategant es pronuncia fent el contacte de manera repetida s'obt\u00E9 un so vibrant. L'AFI reconeix quatre tipus de bategants com a fonema: \n* la bategant alveolar sonora (en catal\u00E0 \u00E9s l'\u00FAnica que existeix, per exemple en \"cara\") \n* la \n* la"@ca . . "Als Flap (engl. f\u00FCr \u201Aflattern, klappern\u2018; Plur. Flaps), auch Tap (engl. f\u00FCr \u201Atippen\u2018; Plur. Taps), deutsch geschlagener Laut, bezeichnet man in der Phonetik einen Konsonanten, der durch eine einmalige schlagende Bewegung der Zunge gegen den Artikulationsort entsteht. F\u00FCr den Gro\u00DFteil der Sprachwissenschaftler sind Flaps und Taps dasselbe, weswegen sie auch beide Bezeichnungen synonym verwenden. Peter Ladefoged vertrat zeitweilig die Meinung, es sei n\u00FCtzlich, zwischen \u201EFlap\u201C und \u201ETap\u201C zu unterscheiden, verwendete diese Begriffe aber selbst uneinheitlich. Sp\u00E4ter vertrat Ladefoged eher die Meinung, es mache keinen Unterschied und die Bezeichnung \u201EFlap\u201C sei daher vorzuziehen. F\u00FCr die wenigen Sprachwissenschaftler, die einen Unterschied machen, ist der Flap \u00E4hnlich dem Tap, nur dass im Gegensatz zum Tap, bei dem die Zungenspitze unmittelbar aus der Ruhelage heraus an den Artikulationsort tippt, die Zunge sich nach der Artikulation in die Ruhelage (hinter die unteren Z\u00E4hne) bewegt. Nach dieser Ansicht stellt der Tap den Laut \u200B[\u2060\u027E\u2060]\u200B dar, w\u00E4hrend der Flap \u2013 der normalerweise nicht im IPA vorkommt \u2013 durch den Laut \u200B[\u2060\u1D05\u2060]\u200B wiedergegeben wird, Es gibt labiale, apikal-alveolare, retroflexe und uvulare Flaps."@de . . . . . "Consonant bategant"@ca . . . . . . . "Tap and flap consonants"@en . . . "Verberantn\u00ED souhl\u00E1ska"@cs . "\u306F\u3058\u304D\u97F3\uFF0F\u5F3E\u304D\u97F3\uFF08\u306F\u3058\u304D\u304A\u3093\u3001tap or flap\uFF09\u3068\u306F\u3001\u53E3\u8154\u5185\u306B\u8ABF\u97F3\u5668\u5B98\u306B\u3088\u3063\u3066\u77AC\u9593\u7684\u306A\u63A5\u89E6\u3092\u4F5C\u308B\u3053\u3068\u3067\u4F5C\u308A\u51FA\u3055\u308C\u308B\u5B50\u97F3\u3002\u5F3E\u97F3\uFF08\u3060\u3093\u304A\u3093\uFF09\u3001\u5358\u986B\u52D5\u97F3\uFF08\u305F\u3093\u305B\u3093\u3069\u3046\u304A\u3093\uFF09\u3068\u3082\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . . . "\uD0C4\uC74C(\u5F48\u97F3, flap, \uBB38\uD654\uC5B4: \uD280\uAE40\uC18C\uB9AC)\uC740 \uD600\uB05D\uC744 \uCE58\uC870\uC5D0 \uAC00\uBCCD\uAC8C \uD55C \uBC88\uB9CC \uB450\uB4E4\uAE30\uBA74\uC11C \uACF5\uAE30\uC758 \uD750\uB984\uC744 \uB9C9\uB294 \uC21C\uAC04\uC801\uC778 \uD3D0\uC1C4\uB97C \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC11C \uB0B4\uB294 \uC18C\uB9AC. \uD0C4\uC124\uC74C(\u5F48\u820C\u97F3)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . "Flap (fonetiek)"@nl . . . . . "In fonetiek is een flap of tap een medeklinker, met een klank die wordt geproduceerd door een enkele samenspanning van de spieren waarmee een articulator tegen een andere articulator wordt gegooid. Een flap vertoont overeenkomsten met een plosief, met als verschil dat er bij een flap geen luchtdruk wordt opgebouwd achter het articulatiepunt, en er dus ook geen uitstoot is van lucht. Het Internationaal Fonetisch Alfabet onderscheidt de volgende versies van een flap: \n* Alveolaire tap \n* Alveolaire laterale flap \n* Retroflexe flap \n* Labiodentale flap"@nl . . . . "Frapeto"@eo . . . "In fonetiek is een flap of tap een medeklinker, met een klank die wordt geproduceerd door een enkele samenspanning van de spieren waarmee een articulator tegen een andere articulator wordt gegooid. Een flap vertoont overeenkomsten met een plosief, met als verschil dat er bij een flap geen luchtdruk wordt opgebouwd achter het articulatiepunt, en er dus ook geen uitstoot is van lucht. Het Internationaal Fonetisch Alfabet onderscheidt de volgende versies van een flap: \n* Alveolaire tap \n* Alveolaire laterale flap \n* Retroflexe flap \n* Labiodentale flap"@nl . . . "\u95EA\u97F3\uFF3BFlap\uFF0C\u4E5F\u79F0\u5F39\u97F3\uFF08tap\uFF09\uFF3D\u662F\u53D1\u97F3\u65B9\u6CD5\u4E4B\u4E00\uFF0C\u5C5E\u4E8E\u8F85\u97F3\u3002\u53D1\u97F3\u65F6\uFF0C\u820C\u5C16\u5411\u4E0A\u5377\u8D77\uFF0C\u4F46\u4E0D\u76F4\u63A5\u63A5\u89E6\u9F7F\u9F88\u6216\u8005\u4E0A\u989A\u3002\u6C14\u6D41\u51B2\u51FA\u65F6\uFF0C\u820C\u5C16\u8F7B\u5FAE\u95EA\u98A4\u4E00\u4E0B\uFF0C\u4E0E\u9F7F\u9F88\u6216\u4E0A\u989A\u63A5\u89E6\uFF0C\u77AC\u95F4\u5373\u79BB\u5F00\u3002 \u65E5\u8BED\u7684\"r-\"\uFF08\u3089\u884C\uFF09\u4EE5\u53CA\u97D3\u8A9E\u3139\u4F5C\u521D\u8072\u6642\u4E5F\u662F\u9F7F\u9F88\u8FB9\u95EA\u97F3\u3002"@zh . . . . . . "14011"^^ . . "\u0635\u0627\u0645\u062A \u0646\u0642\u0631\u064A"@ar . . "Flapp"@sv . . "Una consonant bategant (o simplement bategant en l'\u00E0mbit de la fon\u00E8tica) \u00E9s aquella consonant on hi ha un contacte r\u00E0pid de la llengua amb algun punt de la boca sense que es talli en cap moment el pas de l'aire de manera total (\u00E9s a dir, sense produir una oclusiva). Quan una bategant es pronuncia fent el contacte de manera repetida s'obt\u00E9 un so vibrant. L'AFI reconeix quatre tipus de bategants com a fonema: \n* la bategant alveolar sonora (en catal\u00E0 \u00E9s l'\u00FAnica que existeix, per exemple en \"cara\") \n* la \n* la"@ca . . . . . . . . . "Sp\u00F3\u0142g\u0142oska uderzeniowa \u2013 sp\u00F3\u0142g\u0142oska, artykulacja, kt\u00F3rej polega na zwarciu narz\u0105d\u00F3w mowy, od sp\u00F3\u0142g\u0142oski zwartej r\u00F3\u017Cni si\u0119: \n* kr\u00F3tkim czasem trwania zwarcia \n* mniejsz\u0105 si\u0142a zwarcia Sp\u00F3\u0142g\u0142oski uderzeniowe wyst\u0119puj\u0105 rzadko w j\u0119zykach europejskich, g\u0142\u00F3wnie jako allofony g\u0142oski [r]; spotykamy je natomiast na przyk\u0142ad w j\u0119zyku japo\u0144skim i j\u0119zykach indoaryjskich oraz drawidyjskich, tak\u017Ce w niekt\u00F3rych j\u0119zykach australijskich i afryka\u0144skich."@pl . "Konsonan sentuhan (flap atau tap), atau kadang disebut juga dengan konsonan kepak atau konsonan hempas, adalah konsonan yang dihasilkan dengan menyentuh sesaat titik artikulasi, misalnya konsonan [\u027E] dalam bahasa Jepang. Proses pembentukannya hampir sama dengan konsonan getar, tetapi proses bergetar hanya terjadi satu kali. Tempat artikulasi konsonan ini berada di ujung lidah dengan gusi belakang."@in . . . . . . "\uD0C4\uC74C(\u5F48\u97F3, flap, \uBB38\uD654\uC5B4: \uD280\uAE40\uC18C\uB9AC)\uC740 \uD600\uB05D\uC744 \uCE58\uC870\uC5D0 \uAC00\uBCCD\uAC8C \uD55C \uBC88\uB9CC \uB450\uB4E4\uAE30\uBA74\uC11C \uACF5\uAE30\uC758 \uD750\uB984\uC744 \uB9C9\uB294 \uC21C\uAC04\uC801\uC778 \uD3D0\uC1C4\uB97C \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC11C \uB0B4\uB294 \uC18C\uB9AC. \uD0C4\uC124\uC74C(\u5F48\u820C\u97F3)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . . . "\uD0C4\uC74C"@ko . . . . . . . . . "En fonetiko, frapeto a\u016D bateto estas tipo de konsonanta sono, kiun produktas unuopa kuntiri\u011Do de la muskoloj tiel ke unu artikulaciilo (kia la lango) \u0135eti\u011Das kontra\u016D alian."@eo . "\u041E\u0434\u043D\u043E\u0443\u0434\u0430\u0440\u043D\u044B\u0435 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0435"@ru . . . . . . . "In phonetics, a flap or tap is a type of consonantal sound, which is produced with a single contraction of the muscles so that one articulator (such as the tongue) is thrown against another."@en . . . . . . . . . . . . . "Sp\u00F3\u0142g\u0142oska uderzeniowa \u2013 sp\u00F3\u0142g\u0142oska, artykulacja, kt\u00F3rej polega na zwarciu narz\u0105d\u00F3w mowy, od sp\u00F3\u0142g\u0142oski zwartej r\u00F3\u017Cni si\u0119: \n* kr\u00F3tkim czasem trwania zwarcia \n* mniejsz\u0105 si\u0142a zwarcia Sp\u00F3\u0142g\u0142oski uderzeniowe wyst\u0119puj\u0105 rzadko w j\u0119zykach europejskich, g\u0142\u00F3wnie jako allofony g\u0142oski [r]; spotykamy je natomiast na przyk\u0142ad w j\u0119zyku japo\u0144skim i j\u0119zykach indoaryjskich oraz drawidyjskich, tak\u017Ce w niekt\u00F3rych j\u0119zykach australijskich i afryka\u0144skich."@pl . . . . "\u306F\u3058\u304D\u97F3\uFF0F\u5F3E\u304D\u97F3\uFF08\u306F\u3058\u304D\u304A\u3093\u3001tap or flap\uFF09\u3068\u306F\u3001\u53E3\u8154\u5185\u306B\u8ABF\u97F3\u5668\u5B98\u306B\u3088\u3063\u3066\u77AC\u9593\u7684\u306A\u63A5\u89E6\u3092\u4F5C\u308B\u3053\u3068\u3067\u4F5C\u308A\u51FA\u3055\u308C\u308B\u5B50\u97F3\u3002\u5F3E\u97F3\uFF08\u3060\u3093\u304A\u3093\uFF09\u3001\u5358\u986B\u52D5\u97F3\uFF08\u305F\u3093\u305B\u3093\u3069\u3046\u304A\u3093\uFF09\u3068\u3082\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . "En fonetiko, frapeto a\u016D bateto estas tipo de konsonanta sono, kiun produktas unuopa kuntiri\u011Do de la muskoloj tiel ke unu artikulaciilo (kia la lango) \u0135eti\u011Das kontra\u016D alian."@eo . "\u95EA\u97F3"@zh . . . "Une consonne battue (ou bri\u00E8vement une battue) est une consonne vibrante produite par la rencontre de deux organes articulateurs. La diff\u00E9rence essentielle entre une battue et une occlusive r\u00E9side dans l'absence de pression de l'air dans la production de la battue."@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . "Verberanta (\u010Desky \u0161vih, anglicky flap nebo tap \u2013 mezi t\u011Bmito pojmy je drobn\u00FD rozd\u00EDl, kter\u00FD ale n\u011Bkte\u0159\u00ED v\u011Bdci pom\u00EDj\u00ED) je typ souhl\u00E1sky, kter\u00E1 vznik\u00E1 prudk\u00FDm pohybem a kr\u00E1tk\u00FDm dotekem artikula\u010Dn\u00EDch org\u00E1n\u016F. Od plosivy se li\u0161\u00ED jednak d\u00E9lkou trv\u00E1n\u00ED (verberanty b\u00FDvaj\u00ED v\u00FDrazn\u011B krat\u0161\u00ED) a jednak t\u00EDm, \u017Ee se za artikula\u010Dn\u00EDmi org\u00E1ny nenahromad\u00ED vzduch, a proto se v souhl\u00E1sce neprojevuje ploze. Podobn\u00E9 jsou rovn\u011B\u017E vibrant\u00E1m, u ni\u017E artikula\u010Dn\u00ED org\u00E1ny vibruj\u00ED n\u00E1sledkem proudu vzduchu. U vibrant m\u016F\u017Ee doj\u00EDt k jedin\u00E9mu i mnoha dotek\u016Fm artikula\u010Dn\u00EDch org\u00E1n\u016F, av\u0161ak u verberant je mo\u017En\u00FD pouze jeden."@cs . "Consoante vibrante simples"@pt . "En fon\u00E9tica, una consonante vibrante simple es un tipo de sonido conson\u00E1ntico, que se produce con una sola contracci\u00F3n de los m\u00FAsculos de modo que un articulador (como la lengua) golpea el punto de articulaci\u00F3n. El idioma espa\u00F1ol cuenta con la vibrante simple alveolar representada por r como en la palabra pero."@es . . . . . . "Flappar \u00E4r samlingsnamnet p\u00E5 foner som produceras genom att den aktiva artikulatorn sveper f\u00F6rbi eller studsar mot artikulationsst\u00E4llet utan att st\u00E4nga passagen. \u00C4ven begreppet tappar anv\u00E4nds, i synnerhet d\u00E5 den aktiva artikulatorn \u00E4r tungspetsen. I svenskan anv\u00E4nds allm\u00E4nt inga flappar, men de kan uppst\u00E5 i tal, bland annat som en underartikulerad form av tungspets-r. Denna artikel om fonetik eller fonologi saknar v\u00E4sentlig information. Du kan hj\u00E4lpa till genom att l\u00E4gga till den."@sv . "\u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0648\u0646\u0648\u0644\u0648\u062C\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0646\u0642\u0631\u064A \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0645\u064F\u0633\u0652\u062A\u064E\u0644\u0651 \u0647\u0648 \u0646\u0648\u0639 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0648\u0641 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0645\u062A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0635\u0648\u0627\u0645\u062A \u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u062A\u0645 \u0625\u0646\u062A\u0627\u062C\u0647 \u0628\u0648\u0627\u0633\u0637\u0629 \u0627\u0646\u0643\u0645\u0627\u0634\u0629 \u0639\u0636\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F\u0629 \u0628\u062D\u064A\u062B \u0623\u0646 \u0645\u062E\u0631\u062C \u0646\u0637\u0642 \u0645\u0639\u064A\u0646 (\u0645\u062B\u0644 \u0627\u0644\u0644\u0633\u0627\u0646) \u064A\u0631\u062A\u0645\u064A \u0645\u0642\u0627\u0628\u0644 \u0645\u062E\u0631\u062C \u0622\u062E\u0631."@ar . "Konsonan sentuhan"@in . . . "A consoante vibrante simples, \u00E9 um tipo de consoante acusticamente semelhante \u00E0 vibrante m\u00FAltipla, que pode ser realizada de duas formas diferentes. \n* tepe: \u00E9 produzido por meio de um curto toque entre os articuladores, posicionando o articulador ativo em dire\u00E7\u00E3o ao c\u00E9u da boca, como em portugu\u00EAs caridade. \n* flepe: \u00E9 produzido por meio de um curto toque movendo o articulador ativo em tangente para o contato com outro articulador, como em alguns dialetos do ingl\u00EAs (americano e australiano) city."@pt . . . . . . . . . . . "Consonante vibrante simple"@es . . . . . . . . . . "\u041E\u0434\u043D\u043E\u0443\u0434\u0430\u0440\u043D\u044B\u0435 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0435, \u0438\u043D\u0430\u0447\u0435 \u0444\u043B\u044D\u043F\u044B, \u0445\u043B\u043E\u043F\u0430\u044E\u0449\u0438\u0435 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0435 \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0432\u0438\u0434\u043E\u0432 \u0441\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u044B\u0445 \u0437\u0432\u0443\u043A\u043E\u0432, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F \u0435\u0434\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u043C \u0443\u0441\u0438\u043B\u0438\u0435\u043C \u0430\u0440\u0442\u0438\u043A\u0443\u043B\u044F\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0430."@ru . . .