. . . . . . . "September 2018"@en . . . . . . . "\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9\uFF08\u5FB7\u8A9E\uFF1ARomantik\uFF1B\u6CD5\u8A9E\uFF1ARomantisme\uFF1B\u82F1\u8A9E\uFF1ARomanticism\uFF09\u662F\u4E00\u85DD\u8853\u3001\u6587\u5B78\u53CA\u6587\u5316\u904B\u52D5\uFF0C\u59CB\u65BC18\u4E16\u7EAA\u672B\u6B50\u6D32\uFF0C\u76DB\u65BC1800\u81F31850\u5E74\u95F4\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9\u6CE8\u91CD\u60C5\u611F\u3001\u4E2A\u4EBA\u4E3B\u4E49\uFF0C\u63D0\u5021\u81EA\u7136\u5929\u6027\uFF0C\u5BF9\u79D1\u5B66\u548C\u5DE5\u4E1A\u6301\u6000\u7591\u6001\u5EA6\uFF0C\u5E26\u6709\u8D5E\u9882\u8FC7\u53BB\u3001\u61A7\u61AC\u4E2D\u4E16\u7EAA\u3001\u6452\u5F03\u53E4\u5178\u4E3B\u4E49\u7684\u8272\u5F69\u3002\u5BF9\u7B2C\u4E00\u6B21\u5DE5\u4E1A\u9769\u547D\u3001\u555F\u8499\u6642\u4EE3\u793E\u4F1A\u653F\u6CBB\u89C4\u8303\u548C\u79D1\u5B66\u7406\u6027\u7684\u53CD\u601D\u50AC\u751F\u4E86\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5728\u89C6\u89C9\u827A\u672F\u3001\u97F3\u4E50\u548C\u6587\u5B66\u9886\u57DF\u7684\u5F71\u54CD\u529B\u6700\u5927\uFF0C\u5728\u53F2\u5B66\u53F2\u3001\u6559\u80B2\u3001\u3001\u793E\u4F1A\u79D1\u5B66\u548C\u81EA\u7136\u79D1\u5B66\u4E2D\u4EA6\u6709\u4E3E\u8DB3\u8F7B\u91CD\u7684\u5F71\u54CD\u529B\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5728\u653F\u6CBB\u65B9\u9762\u6709\u91CD\u8981\u4F46\u590D\u6742\u7684\u610F\u4E49\uFF0C\u4FDD\u5B88\u4E3B\u4E49\u3001\u81EA\u7531\u4E3B\u4E49\u3001\u6FC0\u8FDB\u4E3B\u4E49\u548C\u6C11\u65CF\u4E3B\u7FA9\u5747\u53D7\u5230\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u601D\u60F3\u5BB6\u5F71\u54CD\u3002 \u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5F3A\u8C03\u4EE5\u5F37\u70C8\u7684\u60C5\u611F\u4F5C\u70BA\u7F8E\u5B78\u7D93\u9A57\u7684\u4F86\u6E90\uFF0C\u91CD\u65B0\u958B\u59CB\u6CE8\u91CD\u4E0D\u5B89\u3001\u9A5A\u6050\u3001\u656C\u754F\u7B49\u60C5\u7DD2\uFF0C\u7279\u522B\u662F\u4EBA\u5728\u4F53\u4F1A\u5230\u5927\u81EA\u7136\u7684\u58EF\u9E97\u5D07\u9AD8\u6642\u7684\u60C5\u7EEA\u3002\u4E0E\u555F\u8499\u6642\u4EE3\u7684\u7406\u6027\u4E3B\u4E49\u548C\u53E4\u5178\u4E3B\u7FA9\u76F8\u5BF9\uFF0C\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u8BD5\u56FE\u590D\u5174\u548C\u4E2D\u4E16\u7EAA\u88AB\u8BA4\u4E3A\u6240\u5177\u6709\u7684\u827A\u672F\u548C\u53D9\u4E8B\u5143\u7D20\uFF0C\u4EE5\u9003\u907F\u4EBA\u53E3\u589E\u957F\u3001\u65E9\u671F\u57CE\u5E02\u8513\u5EF6\u548C\u5DE5\u4E1A\u4E3B\u4E49\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . "Romanticismo"@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Il Romanticismo \u00E8 stato un movimento artistico, musicale, culturale e letterario sviluppatosi al termine del XVIII secolo in Germania (Romantik). Preannunciato in alcuni dei suoi temi dal movimento preromantico dello Sturm und Drang, si diffuse poi in tutta Europa nel XIX secolo."@it . "Romanticisme"@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romanticism (also known as the Romantic movement or Romantic era) was an artistic, literary, musical, and intellectual movement that originated in Europe towards the end of the 18th century, and in most areas was at its peak in the approximate period from 1800 to 1850. Romanticism was characterized by its emphasis on emotion and individualism, clandestine literature, idealization of nature, suspicion of science and industrialization, and glorification of the past with a strong preference for the medieval rather than the classical. It was partly a reaction to the Industrial Revolution, the social and political norms of the Age of Enlightenment, and the scientific rationalization of nature. It was embodied most strongly in the visual arts, music, and literature, but had a major impact on historiography, education, chess, social sciences, and the natural sciences. It had a significant and complex effect on politics, with romantic thinkers influencing conservatism, liberalism, radicalism, and nationalism. The movement emphasized intense emotion as an authentic source of aesthetic experience, placing new emphasis on such emotions as fear, horror, terror and awe \u2014 especially that experienced in confronting the new aesthetic categories of the sublime and beauty of nature. It elevated folk art and ancient custom to something noble, but also spontaneity as a desirable characteristic (as in the musical impromptu). In contrast to the rationalism and classicism of the Enlightenment, Romanticism revived medievalism and elements of art and narrative perceived as authentically medieval in an attempt to escape population growth, early urban sprawl, and industrialism. Although the movement was rooted in the German Sturm und Drang movement, which preferred intuition and emotion to the rationalism of the Enlightenment, the events and ideologies of the French Revolution were also proximate factors since many of the early Romantics were cultural revolutionaries and sympathetic to the revolution. Romanticism assigned a high value to the achievements of \"heroic\" individualists and artists, whose examples, it maintained, would raise the quality of society. It also promoted the individual imagination as a critical authority allowed of freedom from classical notions of form in art. There was a strong recourse to historical and natural inevitability, a Zeitgeist, in the representation of its ideas. In the second half of the 19th century, Realism was offered as a polar opposite to Romanticism. The decline of Romanticism during this time was associated with multiple processes, including social and political changes."@en . . . . . . . . . . . "\u039F \u03A1\u03BF\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03CC\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF \u03BA\u03B1\u03BB\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03C7\u03BD\u03B9\u03BA\u03CC \u03BA\u03AF\u03BD\u03B7\u03BC\u03B1 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B1\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B1 \u03C4\u03AD\u03BB\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 18\u03BF\u03C5 \u03B1\u03B9\u03CE\u03BD\u03B1 \u03C3\u03C4\u03B7 \u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u0395\u03C5\u03C1\u03CE\u03C0\u03B7. \u0391\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C1\u03C7\u03B9\u03BA\u03AC \u03C3\u03C4\u03B7 \u039C\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B7 \u0392\u03C1\u03B5\u03C4\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7 \u0393\u03B5\u03C1\u03BC\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1, \u03B3\u03B9\u03B1 \u03BD\u03B1 \u03B5\u03BE\u03B1\u03C0\u03BB\u03C9\u03B8\u03B5\u03AF \u03B1\u03C1\u03B3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B1 \u03BA\u03C5\u03C1\u03AF\u03C9\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7 \u0393\u03B1\u03BB\u03BB\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u0399\u03C3\u03C0\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1. \u039A\u03B1\u03C4\u03B1\u03C1\u03C7\u03AC\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03AD\u03BB\u03B5\u03C3\u03B5 \u03BB\u03BF\u03B3\u03BF\u03C4\u03B5\u03C7\u03BD\u03B9\u03BA\u03CC \u03C1\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1, \u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03B5\u03C0\u03B5\u03BA\u03C4\u03AC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03B5\u03B9\u03BA\u03B1\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C4\u03AD\u03C7\u03BD\u03B5\u03C2 \u03CC\u03C3\u03BF \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03BC\u03BF\u03C5\u03C3\u03B9\u03BA\u03AE."@el . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 \u0643\u0645\u0627 \u062A\u064F\u0639\u0631\u0641 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u062A\u064A\u0643\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0625\u0628\u062F\u0627\u0639\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Romanticism)\u200F (\u0628\u0627\u0644\u0641\u0631\u0646\u0633\u064A\u0629: Romantisme)\u200F \u0647\u064A \u062D\u0631\u0643\u0629 \u0641\u0646\u064A\u0629\u060C \u0623\u062F\u0628\u064A\u0629 \u0648\u0641\u0643\u0631\u064A\u0629 \u0646\u0634\u0623\u062A \u0641\u064A \u0641\u0631\u0646\u0633\u0627 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0645\u0646 \u0639\u0634\u0631 \u0644\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F \u0648\u0633\u0631\u0639\u0627\u0646 \u0645\u0627 \u0631\u0627\u062C\u062A \u0641\u064A \u0628\u0644\u062F\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u064A\u0629 \u0623\u062E\u0631\u0649\u060C \u0648\u0628\u062E\u0627\u0635\u0629 \u0625\u0646\u062C\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0648\u0623\u0644\u0645\u0627\u0646\u064A\u0627 \u0648\u0625\u0633\u0628\u0627\u0646\u064A\u0627 \u062D\u062A\u0649 \u0648\u0635\u0644\u062A \u0644\u0630\u0631\u0648\u062A\u0647\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0627 \u0628\u064A\u0646 1800-1840. \u0648\u0642\u062F \u0638\u0647\u0631\u062A \u0643\u0631\u062F \u0641\u0639\u0644 \u0636\u062F \u0627\u0644\u062B\u0648\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u064A\u0629 \u0643\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646\u062A \u062A\u0639\u062A\u0628\u0631 \u062B\u0648\u0631\u0629 \u0636\u062F \u0627\u0644\u0623\u0631\u0633\u062A\u0642\u0631\u0627\u0637\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u064A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0648\u064A\u0631. \u0648\u0642\u062F \u062A\u062C\u0633\u062F\u062A \u0627\u0644\u062B\u0648\u0631\u0629 \u0628\u0642\u0648\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0646\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0628\u0635\u0631\u064A\u0629\u060C \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649\u060C \u0648\u0627\u0644\u0623\u062F\u0628. \u0643\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646 \u0644\u0647\u0627 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0628\u0627\u0644\u063A \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062A\u0623\u0631\u064A\u062E\u060C \u0627\u0644\u062A\u0639\u0644\u064A\u0645\u060C \u0627\u0644\u0639\u0644\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0637\u0628\u064A\u0639\u064A\u0629 \u0648\u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0643\u0628\u064A\u0631 \u0648\u0645\u0639\u0642\u062F \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u0629\u060C \u062D\u064A\u062B \u0623\u0646\u0647 \u0648\u0628\u0630\u0631\u0648\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0643\u0629 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0646 \u0647\u0646\u0627\u0644\u0643 \u0627\u0631\u062A\u0628\u0627\u0637 \u0648\u062B\u064A\u0642 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0644\u064A\u0628\u0631\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0631\u0627\u062F\u064A\u0643\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0643\u0627\u0646 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0648\u0627\u0636\u062D\u0627\u064B \u0639\u0644\u0649 \u0646\u0645\u0648 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0645\u064A\u0629 \u0644\u062F\u0649 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0648\u0628."@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uB0AD\uB9CC\uC8FC\uC758(\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9, \uC601\uC5B4: romanticism, \uBB38\uD654\uC5B4: \uB791\uB9CC\uC8FC\uC758)\uB294 \uC11C\uC720\uB7FD\uC5D0\uC11C \uBC1C\uC0DD\uD55C \uBBF8\uC220\uC801, \uBB38\uD559\uC801, \uC9C0\uC801 \uC0AC\uC870(\u601D\u6F6E)\uC774\uB2E4. 18\uC138\uAE30 \uB9D0\uBD80\uD130 \uC2DC\uC791\uD558\uC5EC 1800\uB144~1850\uB144 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uC815\uC810\uC744 \uCC0D\uC5C8\uB2E4."@ko . . "Is \u00E9ard at\u00E1 i gceist leis an R\u00F3m\u00E1nsachas n\u00E1 a th\u00E1inig ar an bhf\u00F3d ag deireadh an 18\u00FA haois i Sasana agus sa nGearm\u00E1in, agus a chuaigh ar fud na hEorpa le linn an 19\u00FA haois go dt\u00ED na . Tugtar ar na daoine - idir eala\u00EDont\u00F3ir\u00ED, scr\u00EDbhneoir\u00ED agus - a bh\u00ED p\u00E1irteach sa R\u00F3m\u00E1nsachas, n\u00F3 a bhfuil tionchar an R\u00F3m\u00E1nsachais le feiscint i saothair d\u00E1 gcuid. Dhi\u00FAltaigh an R\u00F3m\u00E1nsachas don agus ghlac s\u00E9 leis an moth\u00FAch\u00E1n go fonnmhar. Ag an am c\u00E9anna, mh\u00F3l s\u00E9 an Sublime (Gaeilge: ), mar a tugta\u00ED air - b'in \u00E9 gach a raibh idir dhiamhracht agus an rud fantaiseach, idir bhriongl\u00F3id agus thromlu\u00ED, idir uaf\u00E1s agus uaisleacht. T\u00E1 tionchar an R\u00F3m\u00E1nsachais le feiscint i r\u00E9imse na n-eala\u00EDon (.i. sa Litr\u00EDocht, sa bP\u00E9int\u00E9ireacht, sa nDealbh\u00F3ireacht agus sa gCeol) agus i r\u00E9imse na smaointe (.i. sa bPolait\u00EDocht agus sa bhFeals\u00FAnacht) araon. Is \u00ED saintr\u00E9ith an R\u00F3m\u00E1nsachais n\u00E1 an fonn a bh\u00EDodh ar an R\u00F3m\u00E1nsa\u00ED gach a raibh istigh ina chro\u00ED agus a anam a chur in i\u00FAl. I r\u00E9imse na n-eala\u00EDon, rinne eala\u00EDont\u00F3ir\u00ED R\u00F3m\u00E1nsacha iarracht cur le cumas na n-eala\u00EDon sa tsl\u00ED is go bhf\u00E9adfaid\u00EDs gach a motha\u00EDd\u00EDs a nochtadh. I r\u00E9imse na smaointe, murab ionann is smaointeoir\u00ED m\u00F3ra na hEagna\u00EDochta, chuir smaointeoir\u00ED R\u00F3m\u00E1nsacha b\u00E9im ar laige an R\u00E9as\u00FAin."@ga . . . . "yes"@en . . "De romantiek, ook wel geschreven als Romantiek wanneer er specifiek op de betreffende historische periode gedoeld wordt, was een stroming in de westerse cultuur die zich vooral aan het eind van de 18e en in de 19e eeuw sterk deed gelden in de kunst (beeldende kunst, literatuur en muziek) en het intellectuele leven van met name Duitsland, Frankrijk en het Verenigd Koninkrijk, maar ook in Belgi\u00EB en Nederland. Het was voor alles een tegenreactie op de Verlichting, die eraan vooraf was gegaan."@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "O romantismo foi um movimento art\u00EDstico, pol\u00EDtico e filos\u00F3fico surgido nas \u00FAltimas d\u00E9cadas do s\u00E9culo XVIII na Europa que durou por grande parte do s\u00E9culo XIX. Caracterizou-se como uma vis\u00E3o de mundo contr\u00E1ria ao racionalismo e ao iluminismo e buscou um nacionalismo que viria a consolidar os Estados nacionais na Europa. Inicialmente apenas uma atitude, um estado de esp\u00EDrito, o romantismo toma mais tarde a forma de um movimento, e o esp\u00EDrito rom\u00E2ntico passa a designar toda uma vis\u00E3o de mundo centrada no indiv\u00EDduo. Os autores rom\u00E2nticos voltaram-se cada vez mais para si mesmos, retratando o drama humano, amores tr\u00E1gicos, ideais ut\u00F3picos e desejos de escapismo. Se o s\u00E9culo XVIII foi marcado pela objetividade, pelo iluminismo e pela raz\u00E3o, o in\u00EDcio do s\u00E9culo XIX seria marcado pelo lirismo, pela subjetividade, pela emo\u00E7\u00E3o e pelo eu. O termo rom\u00E2ntico refere-se ao movimento est\u00E9tico, ou seja, \u00E0 tend\u00EAncia idealista ou po\u00E9tica de algu\u00E9m que carece de sentido objetivo. O romantismo \u00E9 a arte do sonho e fantasia. Valoriza as for\u00E7as criativas do indiv\u00EDduo e da imagina\u00E7\u00E3o popular. Op\u00F5e-se \u00E0 arte equilibrada dos cl\u00E1ssicos e baseia-se na inspira\u00E7\u00E3o fugaz dos momentos fortes da vida subjetiva: na f\u00E9, no sonho, na paix\u00E3o, na intui\u00E7\u00E3o, na saudade, no sentimento da natureza e na for\u00E7a das lendas nacionais."@pt . . . "\uB0AD\uB9CC\uC8FC\uC758"@ko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantiken var en m\u00E5ngskiftande id\u00E9r\u00F6relse som uppstod vid slutet av 1700-talet till f\u00F6ljd av f\u00F6rromantiken och nyklassicismen, och som varade till mitten av 1800-talet. Termen \u00E4r m\u00E5ngtydig, n\u00E4stan svepande, och det finns flera definitioner av den som st\u00E5r i konflikt, men det \u00E4r allm\u00E4nt accepterat att det uppst\u00E5r en ny str\u00F6mning d\u00E4r individens k\u00E4nslor fick st\u00F6rre tyngd \u00E4n f\u00F6rnuft, allm\u00E4nna sanningar och sedan l\u00E4nge etablerade regler och normer. Som epok \u00E4r romantiken framf\u00F6r allt relevant inom konst-, vetenskaps-, litteraturhistoria och filosofihistoria."@sv . . . . "Romantisme"@fr . . . . . . . . . . . . . . . . "1124546506"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30ED\u30DE\u30F3\u4E3B\u7FA9\uFF08\u30ED\u30DE\u30F3\u3057\u3085\u304E\u3001\u82F1: Romanticism\u3001\u4ECF: Romantisme\u3001\u72EC: Romantik\u3001\u4F0A: Romanticismo\u3001\u897F: Romanticismo\u3001\u8461: Romantismo\uFF09\u306F\u3001\u4E3B\u3068\u3057\u306618\u4E16\u7D00\u672B\u304B\u308919\u4E16\u7D00\u524D\u534A\u306B\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u3067\u3001\u305D\u306E\u5F8C\u306B\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u306E\u5F71\u97FF\u3092\u53D7\u3051\u305F\u8AF8\u5730\u57DF\u3067\u8D77\u3053\u3063\u305F\u7CBE\u795E\u904B\u52D5\u306E\u3072\u3068\u3064\u3067\u3042\u308B\u3002\u305D\u308C\u307E\u3067\u306E\u7406\u6027\u504F\u91CD\u3001\u5408\u7406\u4E3B\u7FA9\u306A\u3069\u306B\u5BFE\u3057\u611F\u53D7\u6027\u3084\u4E3B\u89B3\u306B\u91CD\u304D\u3092\u304A\u3044\u305F\u4E00\u9023\u306E\u904B\u52D5\u3067\u3042\u308A\u3001\u53E4\u5178\u4E3B\u7FA9\u3068\u5BFE\u3092\u306A\u3059\u3002\u604B\u611B\u8CDB\u7F8E\u3001\u6C11\u65CF\u610F\u8B58\u306E\u9AD8\u63DA\u3001\u4E2D\u4E16\u3078\u306E\u61A7\u61AC\u3068\u3044\u3063\u305F\u7279\u5FB4\u3092\u3082\u3061\u3001\u8FD1\u4EE3\u56FD\u6C11\u56FD\u5BB6\u5F62\u6210\u3092\u4FC3\u9032\u3057\u305F\u3002\u305D\u306E\u52D5\u304D\u306F\u6587\u82B8\u30FB\u7F8E\u8853\u30FB\u97F3\u697D\u30FB\u6F14\u5287\u306A\u3069\u3055\u307E\u3056\u307E\u306A\u82B8\u8853\u5206\u91CE\u306B\u53CA\u3093\u3060\u3002\u306E\u3061\u306B\u3001\u305D\u306E\u53CD\u52D5\u3068\u3057\u3066\u5199\u5B9F\u4E3B\u7FA9\u30FB\u81EA\u7136\u4E3B\u7FA9\u306A\u3069\u3092\u3082\u305F\u3089\u3057\u305F\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C"@uk . . "Romantisisme"@in . "Romantismus je um\u011Bleck\u00FD a filozofick\u00FD sm\u011Br a \u017Eivotn\u00ED postoj euroamerick\u00E9 kultury konce 18. stolet\u00ED a za\u010D\u00E1tku 19. stolet\u00ED. Vznikl p\u0159ibli\u017En\u011B na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ED a hlavn\u00ED rozvoj za\u017E\u00EDval od prvn\u00ED t\u0159etiny 19. stolet\u00ED do poloviny 19. stolet\u00ED. Z\u00E1kladn\u00EDmi kameny romantismu jsou cit, individualita (a individu\u00E1ln\u00ED pro\u017Eitek) a du\u0161e (zejm\u00E9na tr\u00FDzn\u011Bn\u00E1 du\u0161e). Romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osv\u00EDcenstv\u00ED, strohost antikou inspirovan\u00E9ho klasicismu. V\u00FDchoz\u00ED podn\u011Bty hledal v minulosti (hlavn\u011B ve st\u0159edov\u011Bku) a v exotick\u00FDch zem\u00EDch."@cs . . . . . . . . . "Romantisisme adalah sebuah gerakan seni, sastra dan intelektual yang berasal dari Eropa Barat abad ke-18 pada masa Revolusi Industri. Gerakan ini sebagian merupakan revolusi melawan norma-norma kebangsawanan, sosial dan politik dari periode Pencerahan dan reaksi terhadap rasionalisasi terhadap alam, dalam seni dan sastra. Gerakan ini menekankan emosi yang kuat sebagai sumber dari pengalaman estetika, memberikan tekanan baru terhadap emosi-emosi seperti rasa takut, ngeri, dan takjub yang dialami ketika seseorang menghadapi dari alam. Gerakan ini mengangkat , alam dan kebiasaan, serta menganjurkan epistemologi yang didasarkan pada alam, termasuk aktivitas manusia yang dikondisikan oleh alam dalam bentuk bahasa, kebiasaan dan tradisi. Ia dipengaruhi oleh gagasan-gagasan Pencerahan dan mengag"@in . . "Le romantisme est un mouvement culturel apparu \u00E0 la fin du XVIIIe si\u00E8cle en Allemagne et en Angleterre et se diffusant \u00E0 toute l'Occident au cours du XIXe si\u00E8cle, jusqu\u2019aux ann\u00E9es 1850. Il s\u2019exprime dans la litt\u00E9rature, la peinture, la sculpture, la musique, la politique et la danse et se caract\u00E9rise par une volont\u00E9 de l'artiste d'explorer toutes les possibilit\u00E9s de l'art afin d'exprimer ses \u00E9tats d'\u00E2me : il est ainsi une r\u00E9action du sentiment contre la raison, exaltant le myst\u00E8re et le fantastique et cherchant l'\u00E9vasion et le ravissement dans le r\u00EAve, le morbide et le sublime, l'exotisme et le pass\u00E9, l'id\u00E9al ou le cauchemar d'une sensibilit\u00E9 passionn\u00E9e et m\u00E9lancolique. Ses valeurs esth\u00E9tiques et morales, ses id\u00E9es et th\u00E9matiques nouvelles ne tardent pas \u00E0 influencer d'autres domaines, en "@fr . "InternetArchiveBot"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantiken"@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantyzm"@pl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "De romantiek, ook wel geschreven als Romantiek wanneer er specifiek op de betreffende historische periode gedoeld wordt, was een stroming in de westerse cultuur die zich vooral aan het eind van de 18e en in de 19e eeuw sterk deed gelden in de kunst (beeldende kunst, literatuur en muziek) en het intellectuele leven van met name Duitsland, Frankrijk en het Verenigd Koninkrijk, maar ook in Belgi\u00EB en Nederland. Het was voor alles een tegenreactie op de Verlichting, die eraan vooraf was gegaan. Tijdens de romantiek werd de subjectieve ervaring als uitgangspunt genomen. Hierdoor kwamen introspectie, intu\u00EFtie, emotie, spontaniteit en verbeelding centraal te staan. Als bron van weten stelden romantici het niet direct zintuiglijk waarneembare boven de verstandelijk rationele kennis. Zij richtten zich daarbij op het verleden waarin het heden geworteld zou zijn en zonder welke wortels het heden niet gekend zou kunnen worden."@nl . "Romantik"@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Is \u00E9ard at\u00E1 i gceist leis an R\u00F3m\u00E1nsachas n\u00E1 a th\u00E1inig ar an bhf\u00F3d ag deireadh an 18\u00FA haois i Sasana agus sa nGearm\u00E1in, agus a chuaigh ar fud na hEorpa le linn an 19\u00FA haois go dt\u00ED na . Tugtar ar na daoine - idir eala\u00EDont\u00F3ir\u00ED, scr\u00EDbhneoir\u00ED agus - a bh\u00ED p\u00E1irteach sa R\u00F3m\u00E1nsachas, n\u00F3 a bhfuil tionchar an R\u00F3m\u00E1nsachais le feiscint i saothair d\u00E1 gcuid. T\u00E1 tionchar an R\u00F3m\u00E1nsachais le feiscint i r\u00E9imse na n-eala\u00EDon (.i. sa Litr\u00EDocht, sa bP\u00E9int\u00E9ireacht, sa nDealbh\u00F3ireacht agus sa gCeol) agus i r\u00E9imse na smaointe (.i. sa bPolait\u00EDocht agus sa bhFeals\u00FAnacht) araon."@ga . "El romanticisme va ser un moviment tant cultural com pol\u00EDtic que s'origin\u00E0 a Alemanya a final del segle xviii, inicialment com a moviment literari, per\u00F2 que r\u00E0pidament pass\u00E0 a influenciar totes les arts. Es podria concebre com una reacci\u00F3 al racionalisme de la Il\u00B7lustraci\u00F3 i el neoclassicisme, donant-li import\u00E0ncia al sentiment. El seu car\u00E0cter revolucionari i trencador amb les convencions socials de l'\u00E8poca \u00E9s inq\u00FCestionable. La seva caracter\u00EDstica fonamental \u00E9s la ruptura amb la tradici\u00F3, amb l'ordre i la jerarquia dels valors culturals i socials imperants. Busca constantment la llibertat aut\u00E8ntica. Com que el romanticisme \u00E9s una manera de sentir i concebre la natura, la vida i l'\u00E9sser hum\u00E0 mateix, aquest moviment art\u00EDstic \u00E9s molt heterogeni i es presenta de manera diferent i singular en cada pa\u00EDs on es desenvolupa; fins i tot, dins d'una mateixa naci\u00F3 sorgeixen diferents tend\u00E8ncies que es projecten tamb\u00E9 en totes les arts. Tot i que es va desenvolupar fonamentalment a la primera meitat del segle xix, i es va estendre des d'Alemanya a Anglaterra, Fran\u00E7a, It\u00E0lia, Espanya, R\u00FAssia, Pol\u00F2nia, Estats Units i les joves rep\u00FAbliques hispanoamericanes. Posteriorment, es fragment\u00E0 i va evolucionar en diversos corrents, com el parnassianisme, el simbolisme, el decadentisme o el prerafaelitisme, englobades tots aquests dins la denominaci\u00F3 general de post-romanticisme, una derivaci\u00F3 del qual va ser l'anomenat modernisme llatinoameric\u00E0, espanyol i catal\u00E0. Les aportacions fonamentals del romanticisme van tenir lloc en els camps de la literatura, la dansa, la m\u00FAsica i la pintura. Posteriorment, un dels corrents avantguardistes del segle xx, el surrealisme, port\u00E0 a l'extrem els postulats rom\u00E0ntics. El segle xviii havia portat moltes renovacions pol\u00EDtiques a l'estat espanyol. Per\u00F2, els sectors tradicionalistes del pa\u00EDs s'oposaven als impulsos reformistes. Nasqueren aix\u00ED les anomenades \"dues Espanyes\": l'una conservadora i una altra de lliberal."@ca . . . . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0301\u0437\u043C (\u0444\u0440. romantisme) \u2014 \u0438\u0434\u0435\u0439\u043D\u043E\u0435 \u0438 \u0445\u0443\u0434\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0435 \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432 \u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438 \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0435 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 XVIII \u0432\u0435\u043A\u0430 \u2014 \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0439 \u043F\u043E\u043B\u043E\u0432\u0438\u043D\u044B XIX \u0432\u0435\u043A\u0430, \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u0435\u0442\u0441\u044F \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u0441\u0430\u043C\u043E\u0446\u0435\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 \u0434\u0443\u0445\u043E\u0432\u043D\u043E-\u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0436\u0438\u0437\u043D\u0438 \u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438, \u0438\u0437\u043E\u0431\u0440\u0430\u0436\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 (\u0437\u0430\u0447\u0430\u0441\u0442\u0443\u044E \u0431\u0443\u043D\u0442\u0430\u0440\u0441\u043A\u0438\u0445) \u0441\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0438 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u043E\u0432, \u043E\u0434\u0443\u0445\u043E\u0442\u0432\u043E\u0440\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0438 \u0446\u0435\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0438\u0440\u043E\u0434\u044B. \u0420\u0430\u0441\u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u0438\u043B\u043E\u0441\u044C \u043D\u0430 \u0440\u0430\u0437\u043B\u0438\u0447\u043D\u044B\u0435 \u0441\u0444\u0435\u0440\u044B \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430. \u0412 XVIII \u0432\u0435\u043A\u0435 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0432\u0441\u0451 \u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u043D\u043E\u0435, \u0436\u0438\u0432\u043E\u043F\u0438\u0441\u043D\u043E\u0435 \u0438 \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0443\u044E\u0449\u0435\u0435 \u0432 \u043A\u043D\u0438\u0433\u0430\u0445, \u0430 \u043D\u0435 \u0432 \u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438. \u0412 \u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0435 XIX \u0432\u0435\u043A\u0430 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u0441\u0442\u0430\u043B \u043E\u0431\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u0432\u043E\u043F\u043E\u043B\u043E\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E \u043A\u043B\u0430\u0441\u0441\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C\u0443 \u0438 \u041F\u0440\u043E\u0441\u0432\u0435\u0449\u0435\u043D\u0438\u044E."@ru . . . . . . . "O romantismo foi um movimento art\u00EDstico, pol\u00EDtico e filos\u00F3fico surgido nas \u00FAltimas d\u00E9cadas do s\u00E9culo XVIII na Europa que durou por grande parte do s\u00E9culo XIX. Caracterizou-se como uma vis\u00E3o de mundo contr\u00E1ria ao racionalismo e ao iluminismo e buscou um nacionalismo que viria a consolidar os Estados nacionais na Europa. O termo rom\u00E2ntico refere-se ao movimento est\u00E9tico, ou seja, \u00E0 tend\u00EAncia idealista ou po\u00E9tica de algu\u00E9m que carece de sentido objetivo."@pt . . . . . . . . . . . . . . "Romantismus"@cs . . . . . . . "Romantismus je um\u011Bleck\u00FD a filozofick\u00FD sm\u011Br a \u017Eivotn\u00ED postoj euroamerick\u00E9 kultury konce 18. stolet\u00ED a za\u010D\u00E1tku 19. stolet\u00ED. Vznikl p\u0159ibli\u017En\u011B na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ED a hlavn\u00ED rozvoj za\u017E\u00EDval od prvn\u00ED t\u0159etiny 19. stolet\u00ED do poloviny 19. stolet\u00ED. Z\u00E1kladn\u00EDmi kameny romantismu jsou cit, individualita (a individu\u00E1ln\u00ED pro\u017Eitek) a du\u0161e (zejm\u00E9na tr\u00FDzn\u011Bn\u00E1 du\u0161e). Romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osv\u00EDcenstv\u00ED, strohost antikou inspirovan\u00E9ho klasicismu. V\u00FDchoz\u00ED podn\u011Bty hledal v minulosti (hlavn\u011B ve st\u0159edov\u011Bku) a v exotick\u00FDch zem\u00EDch. Proti osv\u00EDcensk\u00E9mu rozumu stav\u00ED romantismus \u010Dasto iracion\u00E1ln\u00ED cit, proti touze zn\u00E1t a poznat touhu pro\u017E\u00EDt a zakusit, proti zn\u00E1m\u00E9mu a jasn\u00E9mu myst\u00E9rium a tajemstv\u00ED, proti racionalit\u011B fantazii. Osv\u00EDcensk\u00FD optimismus pokroku vyst\u0159\u00EDdalo zoufalstv\u00ED bezmoci a odhodl\u00E1n\u00ED k (rovn\u011B\u017E marn\u00E9) ob\u011Bti. Tyto charakteristiky jsou typick\u00E9 zvl\u00E1\u0161t\u011B pro romantick\u00E9 um\u011Bn\u00ED (v\u00FDtvarn\u00E9 um\u011Bn\u00ED, hudba), ale i \u017Eivotn\u00ED postoje. Term\u00EDn romantismus byl odvozen od slova rom\u00E1n, tedy od ozna\u010Den\u00ED liter\u00E1rn\u00EDho \u017E\u00E1nru, kter\u00FD v 18. stolet\u00ED za\u010Dal hojn\u011B obsahovat i psychologick\u00E9 \u010Di mystick\u00E9 (gotick\u00FD rom\u00E1n) prvky. \u201EKdo prav\u00ED romantismus, prav\u00ED um\u011Bn\u00ED modern\u00ED, to jest intimita, duchovost, barva, touha po nekone\u010Dnu, vyj\u00E1d\u0159en\u00E1 v\u0161emi prost\u0159edky, jimi\u017E um\u011Bn\u00ED vl\u00E1dne.\u201C (Charles Baudelaire)"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . "Le romantisme est un mouvement culturel apparu \u00E0 la fin du XVIIIe si\u00E8cle en Allemagne et en Angleterre et se diffusant \u00E0 toute l'Occident au cours du XIXe si\u00E8cle, jusqu\u2019aux ann\u00E9es 1850. Il s\u2019exprime dans la litt\u00E9rature, la peinture, la sculpture, la musique, la politique et la danse et se caract\u00E9rise par une volont\u00E9 de l'artiste d'explorer toutes les possibilit\u00E9s de l'art afin d'exprimer ses \u00E9tats d'\u00E2me : il est ainsi une r\u00E9action du sentiment contre la raison, exaltant le myst\u00E8re et le fantastique et cherchant l'\u00E9vasion et le ravissement dans le r\u00EAve, le morbide et le sublime, l'exotisme et le pass\u00E9, l'id\u00E9al ou le cauchemar d'une sensibilit\u00E9 passionn\u00E9e et m\u00E9lancolique. Ses valeurs esth\u00E9tiques et morales, ses id\u00E9es et th\u00E9matiques nouvelles ne tardent pas \u00E0 influencer d'autres domaines, en particulier la peinture et la musique."@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uB0AD\uB9CC\uC8FC\uC758(\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9, \uC601\uC5B4: romanticism, \uBB38\uD654\uC5B4: \uB791\uB9CC\uC8FC\uC758)\uB294 \uC11C\uC720\uB7FD\uC5D0\uC11C \uBC1C\uC0DD\uD55C \uBBF8\uC220\uC801, \uBB38\uD559\uC801, \uC9C0\uC801 \uC0AC\uC870(\u601D\u6F6E)\uC774\uB2E4. 18\uC138\uAE30 \uB9D0\uBD80\uD130 \uC2DC\uC791\uD558\uC5EC 1800\uB144~1850\uB144 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uC815\uC810\uC744 \uCC0D\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantikismo"@eo . "Romanticismo"@it . . . . . . . . . . "\u039F \u03A1\u03BF\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03CC\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF \u03BA\u03B1\u03BB\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03C7\u03BD\u03B9\u03BA\u03CC \u03BA\u03AF\u03BD\u03B7\u03BC\u03B1 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B1\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B1 \u03C4\u03AD\u03BB\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 18\u03BF\u03C5 \u03B1\u03B9\u03CE\u03BD\u03B1 \u03C3\u03C4\u03B7 \u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u0395\u03C5\u03C1\u03CE\u03C0\u03B7. \u0391\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C1\u03C7\u03B9\u03BA\u03AC \u03C3\u03C4\u03B7 \u039C\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B7 \u0392\u03C1\u03B5\u03C4\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7 \u0393\u03B5\u03C1\u03BC\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1, \u03B3\u03B9\u03B1 \u03BD\u03B1 \u03B5\u03BE\u03B1\u03C0\u03BB\u03C9\u03B8\u03B5\u03AF \u03B1\u03C1\u03B3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B1 \u03BA\u03C5\u03C1\u03AF\u03C9\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7 \u0393\u03B1\u03BB\u03BB\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u0399\u03C3\u03C0\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1. \u039A\u03B1\u03C4\u03B1\u03C1\u03C7\u03AC\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03AD\u03BB\u03B5\u03C3\u03B5 \u03BB\u03BF\u03B3\u03BF\u03C4\u03B5\u03C7\u03BD\u03B9\u03BA\u03CC \u03C1\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1, \u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03B5\u03C0\u03B5\u03BA\u03C4\u03AC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03B5\u03B9\u03BA\u03B1\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C4\u03AD\u03C7\u03BD\u03B5\u03C2 \u03CC\u03C3\u03BF \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03BC\u03BF\u03C5\u03C3\u03B9\u03BA\u03AE. \u0391\u03BA\u03BF\u03BB\u03BF\u03CD\u03B8\u03B7\u03C3\u03B5 \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03C9\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C4\u03AC\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B1\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE\u03C2. \u03A3\u03C5\u03BD\u03B4\u03AD\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BC\u03AC\u03BB\u03B9\u03C3\u03C4\u03B1 \u03B9\u03C3\u03C7\u03C5\u03C1\u03AC, \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B9\u03C2 \u03B9\u03B4\u03AD\u03B5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u0396\u03B1\u03BD \u0396\u03B1\u03BA \u03A1\u03BF\u03C5\u03C3\u03C3\u03CE. \u039A\u03CD\u03C1\u03B9\u03BF \u03C7\u03B1\u03C1\u03B1\u03BA\u03C4\u03B7\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C1\u03BF\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF \u03B7 \u03AD\u03BC\u03C6\u03B1\u03C3\u03B7 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03C1\u03CC\u03BA\u03BB\u03B7\u03C3\u03B7 \u03B9\u03C3\u03C7\u03C5\u03C1\u03AE\u03C2 \u03C3\u03C5\u03B3\u03BA\u03AF\u03BD\u03B7\u03C3\u03B7\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C3\u03C9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03C4\u03AD\u03C7\u03BD\u03B7\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B8\u03CE\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B7 \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03B7 \u03B5\u03BB\u03B5\u03C5\u03B8\u03B5\u03C1\u03AF\u03B1 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03C6\u03CC\u03C1\u03BC\u03B1, \u03C3\u03B5 \u03C3\u03C7\u03AD\u03C3\u03B7 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B9\u03C2 \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03C3\u03C3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03BA\u03BB\u03B1\u03C3\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BB\u03AE\u03C8\u03B5\u03B9\u03C2. \u03A3\u03C4\u03BF\u03BD \u03C1\u03BF\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03CC, \u03BA\u03C5\u03C1\u03AF\u03B1\u03C1\u03C7\u03BF \u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B5\u03AF\u03BF \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B7 \u03AD\u03BC\u03C6\u03B1\u03C3\u03B7 \u03C3\u03C4\u03BF \u03C3\u03C5\u03BD\u03B1\u03AF\u03C3\u03B8\u03B7\u03BC\u03B1 \u03CC\u03C7\u03B9 \u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03B5\u03BD\u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03BF\u03BD \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03BF\u03B3\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2, \u03CC\u03C3\u03BF \u03B5\u03BD\u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03BF\u03BD \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BC\u03BF\u03BD\u03CC\u03C0\u03BB\u03B5\u03C5\u03C1\u03B7\u03C2 \u03BA\u03C5\u03C1\u03B9\u03B1\u03C1\u03C7\u03AF\u03B1\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03BF\u03B3\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2."@el . . "Romantyzm (z fr. romantisme, od roman \u2013 powie\u015B\u0107, opowie\u015B\u0107) \u2013 szeroki nurt w kulturze, kt\u00F3ry da\u0142 nazw\u0119 epoce w historii sztuki i historii literatury trwaj\u0105cej od lat 90. XVIII wieku do lat 40. XIX wieku. Romantyzm rozwin\u0105\u0142 si\u0119 pocz\u0105tkowo w Europie i wyra\u017Ca\u0142 si\u0119 w r\u00F3\u017Cnych obszarach kultury, m.in. poezji, malarstwie i muzyce. Wed\u0142ug romantyk\u00F3w \u015Bwiat dzieli\u0142 si\u0119 na to, co widzialne (materialne) i poznawalne zmys\u0142owo oraz na to, co niewidzialne (duchowe) \u2013 daj\u0105ce si\u0119 pozna\u0107 jedynie za pomoc\u0105 \u015Brodk\u00F3w pozarozumowych, takich jak wiara i intuicja."@pl . . . . "\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9\uFF08\u5FB7\u8A9E\uFF1ARomantik\uFF1B\u6CD5\u8A9E\uFF1ARomantisme\uFF1B\u82F1\u8A9E\uFF1ARomanticism\uFF09\u662F\u4E00\u85DD\u8853\u3001\u6587\u5B78\u53CA\u6587\u5316\u904B\u52D5\uFF0C\u59CB\u65BC18\u4E16\u7EAA\u672B\u6B50\u6D32\uFF0C\u76DB\u65BC1800\u81F31850\u5E74\u95F4\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u7FA9\u6CE8\u91CD\u60C5\u611F\u3001\u4E2A\u4EBA\u4E3B\u4E49\uFF0C\u63D0\u5021\u81EA\u7136\u5929\u6027\uFF0C\u5BF9\u79D1\u5B66\u548C\u5DE5\u4E1A\u6301\u6000\u7591\u6001\u5EA6\uFF0C\u5E26\u6709\u8D5E\u9882\u8FC7\u53BB\u3001\u61A7\u61AC\u4E2D\u4E16\u7EAA\u3001\u6452\u5F03\u53E4\u5178\u4E3B\u4E49\u7684\u8272\u5F69\u3002\u5BF9\u7B2C\u4E00\u6B21\u5DE5\u4E1A\u9769\u547D\u3001\u555F\u8499\u6642\u4EE3\u793E\u4F1A\u653F\u6CBB\u89C4\u8303\u548C\u79D1\u5B66\u7406\u6027\u7684\u53CD\u601D\u50AC\u751F\u4E86\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5728\u89C6\u89C9\u827A\u672F\u3001\u97F3\u4E50\u548C\u6587\u5B66\u9886\u57DF\u7684\u5F71\u54CD\u529B\u6700\u5927\uFF0C\u5728\u53F2\u5B66\u53F2\u3001\u6559\u80B2\u3001\u3001\u793E\u4F1A\u79D1\u5B66\u548C\u81EA\u7136\u79D1\u5B66\u4E2D\u4EA6\u6709\u4E3E\u8DB3\u8F7B\u91CD\u7684\u5F71\u54CD\u529B\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5728\u653F\u6CBB\u65B9\u9762\u6709\u91CD\u8981\u4F46\u590D\u6742\u7684\u610F\u4E49\uFF0C\u4FDD\u5B88\u4E3B\u4E49\u3001\u81EA\u7531\u4E3B\u4E49\u3001\u6FC0\u8FDB\u4E3B\u4E49\u548C\u6C11\u65CF\u4E3B\u7FA9\u5747\u53D7\u5230\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u601D\u60F3\u5BB6\u5F71\u54CD\u3002 \u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5F3A\u8C03\u4EE5\u5F37\u70C8\u7684\u60C5\u611F\u4F5C\u70BA\u7F8E\u5B78\u7D93\u9A57\u7684\u4F86\u6E90\uFF0C\u91CD\u65B0\u958B\u59CB\u6CE8\u91CD\u4E0D\u5B89\u3001\u9A5A\u6050\u3001\u656C\u754F\u7B49\u60C5\u7DD2\uFF0C\u7279\u522B\u662F\u4EBA\u5728\u4F53\u4F1A\u5230\u5927\u81EA\u7136\u7684\u58EF\u9E97\u5D07\u9AD8\u6642\u7684\u60C5\u7EEA\u3002\u4E0E\u555F\u8499\u6642\u4EE3\u7684\u7406\u6027\u4E3B\u4E49\u548C\u53E4\u5178\u4E3B\u7FA9\u76F8\u5BF9\uFF0C\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u8BD5\u56FE\u590D\u5174\u548C\u4E2D\u4E16\u7EAA\u88AB\u8BA4\u4E3A\u6240\u5177\u6709\u7684\u827A\u672F\u548C\u53D9\u4E8B\u5143\u7D20\uFF0C\u4EE5\u9003\u907F\u4EBA\u53E3\u589E\u957F\u3001\u65E9\u671F\u57CE\u5E02\u8513\u5EF6\u548C\u5DE5\u4E1A\u4E3B\u4E49\u3002 \u867D\u7136\u662F\u6CE8\u91CD\u76F4\u89C9\u548C\u60C5\u611F\u7684\u5FB7\u56FD\u72C2\u98D9\u7A81\u8FDB\u8FD0\u52A8\u4E3A\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u62C9\u5F00\u4E86\u5E8F\u5E55\uFF0C\u4F46\u7531\u4E8E\u65E9\u671F\u7684\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u601D\u60F3\u5BB6\u591A\u662F\u6587\u5316\u9769\u547D\u5BB6\uFF0C\u6CE8\u91CD\u7406\u6027\u7684\u6CD5\u56FD\u5927\u9769\u547D\u4E2D\u7684\u79CD\u79CD\u4E8B\u4EF6\u548C\u610F\u8BC6\u5F62\u6001\u4ECD\u5BF9\u65E9\u671F\u7684\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u6709\u4E00\u5B9A\u5F71\u54CD\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u91CD\u89C6\u201C\u82F1\u96C4\u4E3B\u4E49\u201D\u4E2A\u4EBA\u548C\u827A\u672F\u5BB6\uFF0C\u5E76\u8BA4\u4E3A\u4ED6\u4EEC\u7684\u6210\u5C31\u53EF\u4EE5\u63A8\u52A8\u6574\u4E2A\u793E\u4F1A\u7684\u8FDB\u6B65\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u8FD8\u63D0\u5021\u53D1\u626C\u4E2A\u4EBA\u7684\u60F3\u8C61\u529B\uFF0C\u5E76\u4EE5\u6B64\u6446\u8131\u827A\u672F\u4E2D\u7684\u53E4\u5178\u4E3B\u4E49\u5143\u7D20\u3002\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u5728\u8868\u73B0\u81EA\u8EAB\u65F6\u5E26\u6709\u5F3A\u70C8\u7684\u5386\u53F2\u53CA\u81EA\u7136\u5FC5\u7136\u6027\u8272\u5F69\uFF08\u65F6\u4EE3\u7CBE\u795E\uFF09\u300219\u4E16\u7EAA\u540E\u534A\u53F6\uFF0C\u65B0\u51FA\u73B0\u7684\u6210\u4E3A\u4E86\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u7684\u6781\u7AEF\u5BF9\u7ACB\u9762\uFF0C\u53D7\u5230\u8BE5\u65F6\u671F\u5305\u62EC\u793E\u4F1A\u53D8\u5316\u3001\u653F\u6CBB\u53D8\u5316\u5728\u5185\u591A\u4E2A\u5386\u53F2\u8FDB\u7A0B\u5F71\u54CD\uFF0C\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49\u9010\u6E10\u8870\u9000\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . "Romantiken var en m\u00E5ngskiftande id\u00E9r\u00F6relse som uppstod vid slutet av 1700-talet till f\u00F6ljd av f\u00F6rromantiken och nyklassicismen, och som varade till mitten av 1800-talet. Termen \u00E4r m\u00E5ngtydig, n\u00E4stan svepande, och det finns flera definitioner av den som st\u00E5r i konflikt, men det \u00E4r allm\u00E4nt accepterat att det uppst\u00E5r en ny str\u00F6mning d\u00E4r individens k\u00E4nslor fick st\u00F6rre tyngd \u00E4n f\u00F6rnuft, allm\u00E4nna sanningar och sedan l\u00E4nge etablerade regler och normer. Som epok \u00E4r romantiken framf\u00F6r allt relevant inom konst-, vetenskaps-, litteraturhistoria och filosofihistoria. Romantiken uppstod som reaktion mot den f\u00F6rnuftstro, materialism och mekaniska v\u00E4rldsbild som r\u00E5dde inom kulturen under upplysningen. Till skillnad fr\u00E5n upplysningen, som betonade f\u00F6rnuftet, h\u00E4vdade romantikerna att det var k\u00E4nslan som var k\u00E4rnan i tillvaron. Romantiken v\u00E4nde sig \u00E4ven mot klassicismens regler. Den \u00E5terkn\u00F6t till Platon och Plotinos, och vann anh\u00E4ngare bland mystiker och k\u00E4nslom\u00E4nniskor. Studiet av sj\u00E4len och metafysiska spekulationer kombinerades med en ny syn p\u00E5 konstn\u00E4ren som ett skapande geni. Formerna, som varit strikt bundna och allm\u00E4ngiltiga, l\u00F6stes upp och en st\u00F6rre individualism till\u00E4ts. Intellektets betydelse avtog till f\u00F6rm\u00E5n f\u00F6r den inre, subjektiva upplevelsen, fantasin och k\u00E4nslan. Under romantiken uppstod s\u00E5v\u00E4l den moderna nationalismen som orientalismen, exotismen och nyromantiken. Som kulturstr\u00F6mning var romantiken starkast i Tyskland, Frankrike och Storbritannien, som ocks\u00E5 utvecklade var sina r\u00F6relser inom romantiken \u00E4ven om de kraftigt p\u00E5verkade varandra."@sv . . . . . "Die Romantik ist eine kulturgeschichtliche Epoche, die vom Ende des 18. Jahrhunderts bis weit in das 19. Jahrhundert hinein dauerte und sich insbesondere auf den Gebieten der bildenden Kunst, der Literatur und der Musik \u00E4u\u00DFerte, aber auch die Gebiete Geschichte, Theologie und Philosophie sowie Naturwissenschaften und Medizin umfasste. F\u00FCr den Bereich der Literatur wird die Romantik (ca. 1795\u20131835) untergliedert in Fr\u00FChromantik (bis 1804), Hochromantik (bis 1815) und Sp\u00E4tromantik (bis 1835). In der Malerei dauert die Sp\u00E4tromantik bis Mitte des 19. Jahrhunderts, in der Musik bis Anfang des 20. Jahrhunderts (Gustav Mahler, Richard Wagner). Als wesentliches Kennzeichen der Romantik gilt eine aus der idealischen Tradition, vor allem aus der Philosophie von Johann Gottlieb Fichte stammende Beton"@de . . "Erromantizismoa Erresuma Batuan eta Alemanian XVIII. mendearen amaieran sortu eta XIX. mendean zehar garatu zen mugimendu artistiko, literario, kultural eta politikoa da, Ilustrazio eta Neoklasizismoko arau aristokrata, sozial eta politikoen aurkako mugimendu iraultzailea. Pentsamendu eta idazkeraren askatasunagatik irudimen eta subjektibitatea dira mugimenduaren joera bereizgarrienetakoak: sentimenduaren garrantzia gailentzen da. Literaturatik abiarazitako mugimendua izan zen, XIX. mende osoa hartu zuena, baina azkenean espazio literarioa errealismoarekin partekatu zuen."@eu . . . "Romantismo"@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantisisme adalah sebuah gerakan seni, sastra dan intelektual yang berasal dari Eropa Barat abad ke-18 pada masa Revolusi Industri. Gerakan ini sebagian merupakan revolusi melawan norma-norma kebangsawanan, sosial dan politik dari periode Pencerahan dan reaksi terhadap rasionalisasi terhadap alam, dalam seni dan sastra. Gerakan ini menekankan emosi yang kuat sebagai sumber dari pengalaman estetika, memberikan tekanan baru terhadap emosi-emosi seperti rasa takut, ngeri, dan takjub yang dialami ketika seseorang menghadapi dari alam. Gerakan ini mengangkat , alam dan kebiasaan, serta menganjurkan epistemologi yang didasarkan pada alam, termasuk aktivitas manusia yang dikondisikan oleh alam dalam bentuk bahasa, kebiasaan dan tradisi. Ia dipengaruhi oleh gagasan-gagasan Pencerahan dan mengagungkan serta unsur-unsur seni dan narasi yang dianggap berasal dari periode Pertengahan. Nama \"romantik\" sendiri berasal dari istilah \"\" yaitu narasi heroik prosa atau puitis yang berasal dari sastra Abad Pertengahan dan Romantik. Ideologi dan kejadian-kejadian sekitar Revolusi Prancis dan Revolusi Industri dianggap telah memengaruhi gerakan ini. Romantisisme mengagungkan keberhasilan-keberhasilan dari apa yang dianggapnya sebagai tokoh-tokoh heroic dan seniman-seniman yang keliru dipahami, dan yang telah mengubah, masyarakat. Ia juga mengesahkan imajinasi individu sebagai otoritas kritis yang memungkinkan kebebasan dari pemahaman klasik tentang bentuk dalam seni. Dalam penyampaian gagasan-gagasannya gerakan ini cenderung untuk kembali kepada apa yang dianggapnya sebagai keniscayaan sejarah dan alam."@in . . . . . . . . . . . . . . . . "Erromantizismo"@eu . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u2014 \u0456\u0434\u0435\u0439\u043D\u0438\u0439 \u0456 \u0445\u0443\u0434\u043E\u0436\u043D\u0456\u0439 \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C \u0432 \u0454\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u044C\u043A\u0456\u0439 \u0456 \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u0456\u0439 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0456 \u043A\u0456\u043D\u0446\u044F XVIII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F - \u043F\u0435\u0440\u0448\u043E\u0457 \u043F\u043E\u043B\u043E\u0432\u0438\u043D\u0438 XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F, \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u0441\u0430\u043C\u043E\u0446\u0456\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0434\u0443\u0445\u043E\u0432\u043D\u043E-\u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u043E\u0433\u043E \u0436\u0438\u0442\u0442\u044F \u043E\u0441\u043E\u0431\u0438\u0441\u0442\u043E\u0441\u0442\u0456, \u0437\u043E\u0431\u0440\u0430\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u0438\u0445 (\u043D\u0430\u0439\u0447\u0430\u0441\u0442\u0456\u0448\u0435 \u0431\u0443\u043D\u0442\u0430\u0440\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445) \u043F\u0440\u0438\u0441\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0456 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0456\u0432, \u043E\u0434\u0443\u0445\u043E\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043E\u044E \u0456 \u0446\u0456\u043B\u044E\u0449\u043E\u0457 \u043F\u0440\u0438\u0440\u043E\u0434\u0438. \u041F\u043E\u0448\u0438\u0440\u0438\u043B\u043E\u0441\u044F \u043D\u0430 \u0440\u0456\u0437\u043D\u0456 \u0441\u0444\u0435\u0440\u0438 \u0434\u0456\u044F\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u043B\u044E\u0434\u0438\u043D\u0438. \u0423 XVIII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u0456 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0432\u0441\u0435 \u0434\u0438\u0432\u043D\u0435, \u043C\u0430\u043B\u044C\u043E\u0432\u043D\u0438\u0447\u0435 \u0456 \u0456\u0441\u043D\u0443\u044E\u0447\u0435 \u0432 \u043A\u043D\u0438\u0433\u0430\u0445, \u0430 \u043D\u0435 \u0432 \u0434\u0456\u0439\u0441\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u0441\u0442\u0430\u0432 \u043F\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C\u043A\u0443, \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u043B\u0435\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E [1] \u043A\u043B\u0430\u0441\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C\u0443 \u0456 \u041F\u0440\u043E\u0441\u0432\u0456\u0442\u043D\u0438\u0446\u0442\u0432\u0430."@uk . . . . . . . . . . "R\u00F3m\u00E1nsachas"@ga . . . . . . . . . . . . "Romanticism"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Il Romanticismo \u00E8 stato un movimento artistico, musicale, culturale e letterario sviluppatosi al termine del XVIII secolo in Germania (Romantik). Preannunciato in alcuni dei suoi temi dal movimento preromantico dello Sturm und Drang, si diffuse poi in tutta Europa nel XIX secolo."@it . . . . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u2014 \u0456\u0434\u0435\u0439\u043D\u0438\u0439 \u0456 \u0445\u0443\u0434\u043E\u0436\u043D\u0456\u0439 \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C \u0432 \u0454\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u044C\u043A\u0456\u0439 \u0456 \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u0456\u0439 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0456 \u043A\u0456\u043D\u0446\u044F XVIII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F - \u043F\u0435\u0440\u0448\u043E\u0457 \u043F\u043E\u043B\u043E\u0432\u0438\u043D\u0438 XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F, \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u0441\u0430\u043C\u043E\u0446\u0456\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0434\u0443\u0445\u043E\u0432\u043D\u043E-\u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u043E\u0433\u043E \u0436\u0438\u0442\u0442\u044F \u043E\u0441\u043E\u0431\u0438\u0441\u0442\u043E\u0441\u0442\u0456, \u0437\u043E\u0431\u0440\u0430\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u0438\u0445 (\u043D\u0430\u0439\u0447\u0430\u0441\u0442\u0456\u0448\u0435 \u0431\u0443\u043D\u0442\u0430\u0440\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445) \u043F\u0440\u0438\u0441\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0456 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0456\u0432, \u043E\u0434\u0443\u0445\u043E\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043E\u044E \u0456 \u0446\u0456\u043B\u044E\u0449\u043E\u0457 \u043F\u0440\u0438\u0440\u043E\u0434\u0438. \u041F\u043E\u0448\u0438\u0440\u0438\u043B\u043E\u0441\u044F \u043D\u0430 \u0440\u0456\u0437\u043D\u0456 \u0441\u0444\u0435\u0440\u0438 \u0434\u0456\u044F\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u043B\u044E\u0434\u0438\u043D\u0438. \u0423 XVIII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u0456 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0432\u0441\u0435 \u0434\u0438\u0432\u043D\u0435, \u043C\u0430\u043B\u044C\u043E\u0432\u043D\u0438\u0447\u0435 \u0456 \u0456\u0441\u043D\u0443\u044E\u0447\u0435 \u0432 \u043A\u043D\u0438\u0433\u0430\u0445, \u0430 \u043D\u0435 \u0432 \u0434\u0456\u0439\u0441\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u0441\u0442\u0430\u0432 \u043F\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C\u043A\u0443, \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u043B\u0435\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E [1] \u043A\u043B\u0430\u0441\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C\u0443 \u0456 \u041F\u0440\u043E\u0441\u0432\u0456\u0442\u043D\u0438\u0446\u0442\u0432\u0430."@uk . . . . . . . . . . "\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 (\u0641\u0646)"@ar . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C"@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "2011-07-21"^^ . . . . . . . . . . "\u30ED\u30DE\u30F3\u4E3B\u7FA9\uFF08\u30ED\u30DE\u30F3\u3057\u3085\u304E\u3001\u82F1: Romanticism\u3001\u4ECF: Romantisme\u3001\u72EC: Romantik\u3001\u4F0A: Romanticismo\u3001\u897F: Romanticismo\u3001\u8461: Romantismo\uFF09\u306F\u3001\u4E3B\u3068\u3057\u306618\u4E16\u7D00\u672B\u304B\u308919\u4E16\u7D00\u524D\u534A\u306B\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u3067\u3001\u305D\u306E\u5F8C\u306B\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u306E\u5F71\u97FF\u3092\u53D7\u3051\u305F\u8AF8\u5730\u57DF\u3067\u8D77\u3053\u3063\u305F\u7CBE\u795E\u904B\u52D5\u306E\u3072\u3068\u3064\u3067\u3042\u308B\u3002\u305D\u308C\u307E\u3067\u306E\u7406\u6027\u504F\u91CD\u3001\u5408\u7406\u4E3B\u7FA9\u306A\u3069\u306B\u5BFE\u3057\u611F\u53D7\u6027\u3084\u4E3B\u89B3\u306B\u91CD\u304D\u3092\u304A\u3044\u305F\u4E00\u9023\u306E\u904B\u52D5\u3067\u3042\u308A\u3001\u53E4\u5178\u4E3B\u7FA9\u3068\u5BFE\u3092\u306A\u3059\u3002\u604B\u611B\u8CDB\u7F8E\u3001\u6C11\u65CF\u610F\u8B58\u306E\u9AD8\u63DA\u3001\u4E2D\u4E16\u3078\u306E\u61A7\u61AC\u3068\u3044\u3063\u305F\u7279\u5FB4\u3092\u3082\u3061\u3001\u8FD1\u4EE3\u56FD\u6C11\u56FD\u5BB6\u5F62\u6210\u3092\u4FC3\u9032\u3057\u305F\u3002\u305D\u306E\u52D5\u304D\u306F\u6587\u82B8\u30FB\u7F8E\u8853\u30FB\u97F3\u697D\u30FB\u6F14\u5287\u306A\u3069\u3055\u307E\u3056\u307E\u306A\u82B8\u8853\u5206\u91CE\u306B\u53CA\u3093\u3060\u3002\u306E\u3061\u306B\u3001\u305D\u306E\u53CD\u52D5\u3068\u3057\u3066\u5199\u5B9F\u4E3B\u7FA9\u30FB\u81EA\u7136\u4E3B\u7FA9\u306A\u3069\u3092\u3082\u305F\u3089\u3057\u305F\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u6D6A\u6F2B\u4E3B\u4E49"@zh . . . "\u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 \u0643\u0645\u0627 \u062A\u064F\u0639\u0631\u0641 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u062A\u064A\u0643\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0625\u0628\u062F\u0627\u0639\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Romanticism)\u200F (\u0628\u0627\u0644\u0641\u0631\u0646\u0633\u064A\u0629: Romantisme)\u200F \u0647\u064A \u062D\u0631\u0643\u0629 \u0641\u0646\u064A\u0629\u060C \u0623\u062F\u0628\u064A\u0629 \u0648\u0641\u0643\u0631\u064A\u0629 \u0646\u0634\u0623\u062A \u0641\u064A \u0641\u0631\u0646\u0633\u0627 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0645\u0646 \u0639\u0634\u0631 \u0644\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F \u0648\u0633\u0631\u0639\u0627\u0646 \u0645\u0627 \u0631\u0627\u062C\u062A \u0641\u064A \u0628\u0644\u062F\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u064A\u0629 \u0623\u062E\u0631\u0649\u060C \u0648\u0628\u062E\u0627\u0635\u0629 \u0625\u0646\u062C\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0648\u0623\u0644\u0645\u0627\u0646\u064A\u0627 \u0648\u0625\u0633\u0628\u0627\u0646\u064A\u0627 \u062D\u062A\u0649 \u0648\u0635\u0644\u062A \u0644\u0630\u0631\u0648\u062A\u0647\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0627 \u0628\u064A\u0646 1800-1840. \u0648\u0642\u062F \u0638\u0647\u0631\u062A \u0643\u0631\u062F \u0641\u0639\u0644 \u0636\u062F \u0627\u0644\u062B\u0648\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u064A\u0629 \u0643\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646\u062A \u062A\u0639\u062A\u0628\u0631 \u062B\u0648\u0631\u0629 \u0636\u062F \u0627\u0644\u0623\u0631\u0633\u062A\u0642\u0631\u0627\u0637\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u064A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0648\u064A\u0631. \u0648\u0642\u062F \u062A\u062C\u0633\u062F\u062A \u0627\u0644\u062B\u0648\u0631\u0629 \u0628\u0642\u0648\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0646\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0628\u0635\u0631\u064A\u0629\u060C \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649\u060C \u0648\u0627\u0644\u0623\u062F\u0628. \u0643\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646 \u0644\u0647\u0627 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0628\u0627\u0644\u063A \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062A\u0623\u0631\u064A\u062E\u060C \u0627\u0644\u062A\u0639\u0644\u064A\u0645\u060C \u0627\u0644\u0639\u0644\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0637\u0628\u064A\u0639\u064A\u0629 \u0648\u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0643\u0628\u064A\u0631 \u0648\u0645\u0639\u0642\u062F \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u0629\u060C \u062D\u064A\u062B \u0623\u0646\u0647 \u0648\u0628\u0630\u0631\u0648\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0643\u0629 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0646 \u0647\u0646\u0627\u0644\u0643 \u0627\u0631\u062A\u0628\u0627\u0637 \u0648\u062B\u064A\u0642 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0644\u064A\u0628\u0631\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0631\u0627\u062F\u064A\u0643\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0643\u0627\u0646 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0648\u0627\u0636\u062D\u0627\u064B \u0639\u0644\u0649 \u0646\u0645\u0648 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0645\u064A\u0629 \u0644\u062F\u0649 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0648\u0628. \u062A\u0624\u0643\u062F \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u0633\u064A\u0629 \u0628\u0623\u0646 \u0642\u0648\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0634\u0627\u0639\u0631 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0648\u0627\u0637\u0641 \u0648\u0627\u0644\u062E\u064A\u0627\u0644 \u0627\u0644\u062C\u0627\u0645\u062D \u0647\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0635\u062F\u0631 \u0627\u0644\u062D\u0642\u064A\u0642\u064A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0635\u064A\u0644 \u0644\u0644\u062A\u062C\u0627\u0631\u0628 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0627\u0644\u064A\u0629\u060C \u0645\u0639 \u0627\u0644\u062A\u0631\u0643\u064A\u0632 \u0639\u0644\u0649 \u0634\u062A\u0649 \u0627\u0644\u0639\u0648\u0627\u0637\u0641 \u0627\u0644\u0625\u0646\u0633\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0645\u062B\u0644 \u0627\u0644\u062E\u0648\u0641 \u0648\u0627\u0644\u0631\u0639\u0628 \u0648\u0627\u0644\u0647\u0644\u0639 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0644\u0645. \u0645\u0645\u0627 \u0623\u0633\u0647\u0645\u062A \u0641\u064A \u0631\u0641\u0639 \u0634\u0623\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0646\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u062A\u0642\u0644\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u062F\u0631\u062C\u0629 \u0627\u0633\u0645\u0649\u060C \u0648\u062C\u0639\u0644\u062A \u0645\u0646\u0647\u0627 \u0641\u0646\u0648\u0646\u0627\u064B \u0645\u0631\u063A\u0648\u0628\u0629 (\u0643\u0645\u0627 \u0641\u064A ). \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646\u0647\u0627 \u062C\u0639\u0644\u062A \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062E\u064A\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0641\u0631\u062F\u064A \u0633\u0644\u0637\u0629 \u0646\u0627\u0642\u062F\u0629 \u0645\u0645\u0627 \u0623\u0633\u0647\u0645 \u0628\u0627\u0644\u062A\u062D\u0631\u0631 \u0645\u0646 \u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062F\u0627\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0633\u064A\u0643\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0642\u0644\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u062B\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0633\u0639\u062A \u0644\u0631\u0641\u0639 \u0634\u0623\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0648\u0633\u0637\u0649 \u0648\u0627\u0644\u0625\u062E\u0644\u0627\u0635 \u0644\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0641\u0631\u0636 \u0642\u0648\u0627\u0639\u062F \u0648\u0642\u064A\u0648\u062F \u0639\u0644\u0649 \u062C\u0645\u064A\u0639 \u0623\u0634\u0643\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0641\u0646\u0648\u0646 \u0644\u062A\u0648\u062D\u064A \u0628\u0623\u0646\u0647\u0627 \u0641\u0646\u0648\u0646 \u0642\u0631\u0648\u0633\u0637\u064A\u0629 \u0623\u0635\u064A\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0645\u062D\u0627\u0648\u0644\u0629 \u0645\u0646\u0647\u0627 \u0644\u0644\u0647\u0631\u0628 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0645\u0648 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0627\u0646\u064A \u0648\u0627\u0644\u0632\u062D\u0641 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0631\u0627\u0646\u064A."@ar . . . "El Romanticismo es un movimiento cultural que se origin\u00F3 en Alemania y en Reino Unido a finales del siglo XVIII como una reacci\u00F3n revolucionaria contra la Ilustraci\u00F3n y el Neoclasicismo, confiriendo prioridad a los sentimientos.\u200B Es considerado como el primer movimiento de cultura que cubri\u00F3 el mapa completo de Europa. En la mayor\u00EDa de las \u00E1reas estuvo en su apogeo en el per\u00EDodo aproximado de 1800 a 1850.\u200B Luego, cedi\u00F3 su lugar al positivismo, que fomenta el pensamiento cr\u00EDtico y el empirismo como bases del conocimiento y la sociedad."@es . "26094"^^ . . . . . . . . . . . "Romanticism (also known as the Romantic movement or Romantic era) was an artistic, literary, musical, and intellectual movement that originated in Europe towards the end of the 18th century, and in most areas was at its peak in the approximate period from 1800 to 1850. Romanticism was characterized by its emphasis on emotion and individualism, clandestine literature, idealization of nature, suspicion of science and industrialization, and glorification of the past with a strong preference for the medieval rather than the classical. It was partly a reaction to the Industrial Revolution, the social and political norms of the Age of Enlightenment, and the scientific rationalization of nature. It was embodied most strongly in the visual arts, music, and literature, but had a major impact on his"@en . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantikismo estis arta, literatura kaj intelekta movado precipe en la unua duono de la 19-a jarcento en E\u016Dropo. \u011Ci havis siajn originojn en la dua duono de la 18-a jarcento, kaj forti\u011Dis kiel reago al la Industria Revolucio. Parte la romantikismo estis ribelo kontra\u016D aristokrataj sociaj kaj politikaj normoj de la klerismo kaj reago kontra\u016D la scienca raciigo de naturo. \u011Ci enkorpi\u011Dis plej forte en la vidaj artoj, muziko, kaj literaturo, sed havis gravan efikon anka\u016D al historiografio, eduko kaj naturhistorio."@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Erromantizismoa Erresuma Batuan eta Alemanian XVIII. mendearen amaieran sortu eta XIX. mendean zehar garatu zen mugimendu artistiko, literario, kultural eta politikoa da, Ilustrazio eta Neoklasizismoko arau aristokrata, sozial eta politikoen aurkako mugimendu iraultzailea. Pentsamendu eta idazkeraren askatasunagatik irudimen eta subjektibitatea dira mugimenduaren joera bereizgarrienetakoak: sentimenduaren garrantzia gailentzen da. Literaturatik abiarazitako mugimendua izan zen, XIX. mende osoa hartu zuena, baina azkenean espazio literarioa errealismoarekin partekatu zuen. Lehenik eta behin, jatorriz ere, edukiz bezala, aski nahasia da hitz hori. Hain zuzen ere, erromantiko hitza, jatorriz behe-latineko romanticus-etik datorrena, latinezko idazkien arau estuak betetzen ez zituzten erromantze-hizkuntzan idatzitako roman (kontaketa) izenen hedaduratik hartu zen XVII. mendean, garai hartako zentzuzkotasun eta arrazoizkotasunaren arau klasikoak betetzen ez zituzten literatura-moduak izendatzeko: fantasiak, gauza bitxiek, egiak neurtzen ez zituzten gertaerek leku handia zuten literatura-moduaren izen gaizto gisa, alegia. \u00ABEleberrietan baizik gertatzen ez direnak\u00BB aipatzeko erabiltzen zen, hitz batean esateko, \u00ABerromantiko\u00BB hitza. Handik mende batera, ordea, arte- eta literatura-gustuak aldatu zirelarik, omenezko bilakatu zen \u00ABerromantiko\u00BB izatea, ingelesez hasi, eta Europako hizkuntza nagusi guztietan gero, fantasiazko gauzen, gauza irrazional, misteriozko, bitxi, malenkoniazko edo beldurgarrizkoen zale egin zenean Europan zabaltzen ari zen sentikortasun berria. Orduan azaldu ziren antzinako gaztelu gotikoak, hondoa jotako monasterioak, paisaia pintoreskoak (\u00ABpinturazkoak\u00BB), bakartiak, malkarrak; eta orduan zabaldu zen, orobat, erromantikotasunaren eta Erdi Aroaren ideia baten arteko lotura."@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "143622"^^ . "\u03A1\u03BF\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03CC\u03C2"@el . . . . . . . . . "Die Romantik ist eine kulturgeschichtliche Epoche, die vom Ende des 18. Jahrhunderts bis weit in das 19. Jahrhundert hinein dauerte und sich insbesondere auf den Gebieten der bildenden Kunst, der Literatur und der Musik \u00E4u\u00DFerte, aber auch die Gebiete Geschichte, Theologie und Philosophie sowie Naturwissenschaften und Medizin umfasste. F\u00FCr den Bereich der Literatur wird die Romantik (ca. 1795\u20131835) untergliedert in Fr\u00FChromantik (bis 1804), Hochromantik (bis 1815) und Sp\u00E4tromantik (bis 1835). In der Malerei dauert die Sp\u00E4tromantik bis Mitte des 19. Jahrhunderts, in der Musik bis Anfang des 20. Jahrhunderts (Gustav Mahler, Richard Wagner). Als wesentliches Kennzeichen der Romantik gilt eine aus der idealischen Tradition, vor allem aus der Philosophie von Johann Gottlieb Fichte stammende Betonung der Spontaneit\u00E4t des Subjekts."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30ED\u30DE\u30F3\u4E3B\u7FA9"@ja . . . . . . . "El romanticisme va ser un moviment tant cultural com pol\u00EDtic que s'origin\u00E0 a Alemanya a final del segle xviii, inicialment com a moviment literari, per\u00F2 que r\u00E0pidament pass\u00E0 a influenciar totes les arts. Es podria concebre com una reacci\u00F3 al racionalisme de la Il\u00B7lustraci\u00F3 i el neoclassicisme, donant-li import\u00E0ncia al sentiment. El seu car\u00E0cter revolucionari i trencador amb les convencions socials de l'\u00E8poca \u00E9s inq\u00FCestionable. La seva caracter\u00EDstica fonamental \u00E9s la ruptura amb la tradici\u00F3, amb l'ordre i la jerarquia dels valors culturals i socials imperants."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . "El Romanticismo es un movimiento cultural que se origin\u00F3 en Alemania y en Reino Unido a finales del siglo XVIII como una reacci\u00F3n revolucionaria contra la Ilustraci\u00F3n y el Neoclasicismo, confiriendo prioridad a los sentimientos.\u200B Es considerado como el primer movimiento de cultura que cubri\u00F3 el mapa completo de Europa. En la mayor\u00EDa de las \u00E1reas estuvo en su apogeo en el per\u00EDodo aproximado de 1800 a 1850.\u200B Luego, cedi\u00F3 su lugar al positivismo, que fomenta el pensamiento cr\u00EDtico y el empirismo como bases del conocimiento y la sociedad. El Romanticismo es un movimiento crucial para poder comprender la cultura occidental moderna. La filosof\u00EDa, el arte, la literatura, la m\u00FAsica y la pol\u00EDtica fueron influenciados por \u00E9l, durante el turbulento periodo que se extendi\u00F3 entre las que se conocen como \u00ABrevoluciones burguesas\u00BB, que en su definici\u00F3n pol\u00EDtica se denominan tambi\u00E9n \u00ABrevoluciones liberales\u00BB. El mundo occidental se hab\u00EDa sacudido por la Revoluci\u00F3n de las Trece Colonias de Inglaterra en 1776, la Revoluci\u00F3n Francesa en 1789 y por la Primera Revoluci\u00F3n industrial que empezaba a cambiar la vida tradicionalmente agraria. Por lo tanto, los nuevos modos de vida se deb\u00EDan reflejar en nuevos modos de pensar. El Romanticismo pas\u00F3 a significar esta nueva experiencia de mundo.\u200B Su caracter\u00EDstica fundamental es la ruptura con la tradici\u00F3n clasicista basada en un conjunto de reglas estereotipadas. La libertad aut\u00E9ntica es su b\u00FAsqueda constante, por eso su rasgo revolucionario es incuestionable. Debido a que el Romanticismo es una manera de sentir y concebir la naturaleza, as\u00ED como a la vida y al ser humano mismo, es que se presenta de manera distinta y particular en cada pa\u00EDs donde se desarrolla, e incluso dentro de una misma naci\u00F3n, se manifiestan distintas tendencias, proyect\u00E1ndose ello tambi\u00E9n en todas las artes. Se desarroll\u00F3 en la primera mitad del siglo XIX, extendi\u00E9ndose desde Inglaterra y Alemania hasta llegar a otros pa\u00EDses europeos. Su vertiente literaria se fragmenta posteriormente en diversas corrientes, como el parnasianismo, el simbolismo, el decadentismo o el prerrafaelismo, reunidas en la denominaci\u00F3n general de posromanticismo, del cual deriv\u00F3 el llamado modernismo hispanoamericano. Tuvo fundamentales aportes en los campos de la literatura, la pintura y la m\u00FAsica. Posteriormente, muchas de las corrientes vanguardistas del siglo XX, como el surrealismo, llevaron al extremo los postulados rom\u00E1nticos de la exaltaci\u00F3n del yo."@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romantiek (stroming)"@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0420\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0301\u0437\u043C (\u0444\u0440. romantisme) \u2014 \u0438\u0434\u0435\u0439\u043D\u043E\u0435 \u0438 \u0445\u0443\u0434\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0435 \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432 \u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438 \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0435 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 XVIII \u0432\u0435\u043A\u0430 \u2014 \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0439 \u043F\u043E\u043B\u043E\u0432\u0438\u043D\u044B XIX \u0432\u0435\u043A\u0430, \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u0435\u0442\u0441\u044F \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u0441\u0430\u043C\u043E\u0446\u0435\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 \u0434\u0443\u0445\u043E\u0432\u043D\u043E-\u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0436\u0438\u0437\u043D\u0438 \u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438, \u0438\u0437\u043E\u0431\u0440\u0430\u0436\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 (\u0437\u0430\u0447\u0430\u0441\u0442\u0443\u044E \u0431\u0443\u043D\u0442\u0430\u0440\u0441\u043A\u0438\u0445) \u0441\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0438 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u043E\u0432, \u043E\u0434\u0443\u0445\u043E\u0442\u0432\u043E\u0440\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0438 \u0446\u0435\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0438\u0440\u043E\u0434\u044B. \u0420\u0430\u0441\u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u0438\u043B\u043E\u0441\u044C \u043D\u0430 \u0440\u0430\u0437\u043B\u0438\u0447\u043D\u044B\u0435 \u0441\u0444\u0435\u0440\u044B \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430. \u0412 XVIII \u0432\u0435\u043A\u0435 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0432\u0441\u0451 \u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u043D\u043E\u0435, \u0436\u0438\u0432\u043E\u043F\u0438\u0441\u043D\u043E\u0435 \u0438 \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0443\u044E\u0449\u0435\u0435 \u0432 \u043A\u043D\u0438\u0433\u0430\u0445, \u0430 \u043D\u0435 \u0432 \u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438. \u0412 \u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0435 XIX \u0432\u0435\u043A\u0430 \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C \u0441\u0442\u0430\u043B \u043E\u0431\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u0432\u043E\u043F\u043E\u043B\u043E\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E \u043A\u043B\u0430\u0441\u0441\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C\u0443 \u0438 \u041F\u0440\u043E\u0441\u0432\u0435\u0449\u0435\u043D\u0438\u044E. \u0417\u0430\u0440\u043E\u0434\u0438\u043B\u0441\u044F \u0432 \u0413\u0435\u0440\u043C\u0430\u043D\u0438\u0438. \u041F\u0440\u0435\u0434\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u0438\u043A \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0437\u043C\u0430 \u2014 \u00AB\u0411\u0443\u0440\u044F \u0438 \u043D\u0430\u0442\u0438\u0441\u043A\u00BB \u0438 \u0441\u0435\u043D\u0442\u0438\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u0438\u0437\u043C \u0432 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0435."@ru . . . . . . . . . . . . . . . "Romantikismo estis arta, literatura kaj intelekta movado precipe en la unua duono de la 19-a jarcento en E\u016Dropo. \u011Ci havis siajn originojn en la dua duono de la 18-a jarcento, kaj forti\u011Dis kiel reago al la Industria Revolucio. Parte la romantikismo estis ribelo kontra\u016D aristokrataj sociaj kaj politikaj normoj de la klerismo kaj reago kontra\u016D la scienca raciigo de naturo. \u011Ci enkorpi\u011Dis plej forte en la vidaj artoj, muziko, kaj literaturo, sed havis gravan efikon anka\u016D al historiografio, eduko kaj naturhistorio. Distanci\u011Dante de la klasikismo la romantikistoj volas liberi\u011Di el ties malvastaj reguloj, el la regado de intelekto kaj sobreco. La romantikismon karakterizas strebado al sento kaj fantazio. El tiuj du fontoj la romantikistoj \u0109erpas inspiron. Koloron, pitoreskon, e\u0109 terurecon, svagajn kaj nekontentigeblajn sopirojn ili taksas pli valoraj ol enkapsuligon de nobla klareco kaj reguleco, drastigon kaj esprimivon pli ol moderecon. Difini la ideon de la romantikismo \u015Dajnas neebla. La adeptoj de la romantikismo parolis pri \u011Di preska\u016D nur per alegorioj. Kio estas nepalpebla, e\u0109 ne eldirebla, tio i\u011Dis la objekto de la revadoj de la romantikistoj. La tutan spiriton de la romantikismo esprimas Jean Paul per jenaj vortoj: \"En la homo estas granda deziro, kiu neniam spertis plenumon: \u011Di ne havas nomon; \u011Di ser\u0109as sian objekton; sed \u0109io, kion vi nomas, kaj \u0109iuj \u011Dojoj ne estas tiu \u0109i objekto. Sed \u011Di revenas, kiam en somera nokto vi rigardas norden a\u016D al foraj montaroj, a\u016D kiam lunlumo estas sur la tero a\u016D la \u0109ielo plena de steloj, a\u016D kiam vi estas malfeli\u0109a.\" Sian klarigon de la romantika spirito da\u016Drigas la sama a\u016Dtoro jene: \"Tiu forta, grandega deziro supren levas nian spiriton, sed kun doloroj ku\u015Dante - ho ve! - ni \u0135etas nin alten kiel epilepsiuloj. Sed tiun deziron, kiu neniel estas eldirebla - niaj kordoj kaj tonoj nomas \u011Din al la homa animo. Tiam la sopiranta animo ploras pli forte kaj en plendanta \u011Dojego enkrias inter la tonojn: Jes, \u0109io, kion vi eldiras, tio mankas al mi.\" \u011Cia \u011Dermoj kaj praformoj estis en Germanio la skolo Sturm und Drang, en Anglio la poetoj William Wordsworth kaj Colerige, en Francio la kulto de la sentemo lan\u0109ita de Jean-Jacques Rousseau kaj Bernardin de Saint-Pierre. Kiel patron de la franca romantikismo oni konsideras Fran\u00E7ois Ren\u00E9 de Chateaubriand. \u0108e multaj \u011Di manifesti\u011Dis kiel eterna ribelo de la junuloj kontra\u016D la \"maljunaj barbuloj\"."@eo . . . . . . . . "Romantyzm (z fr. romantisme, od roman \u2013 powie\u015B\u0107, opowie\u015B\u0107) \u2013 szeroki nurt w kulturze, kt\u00F3ry da\u0142 nazw\u0119 epoce w historii sztuki i historii literatury trwaj\u0105cej od lat 90. XVIII wieku do lat 40. XIX wieku. Romantyzm rozwin\u0105\u0142 si\u0119 pocz\u0105tkowo w Europie i wyra\u017Ca\u0142 si\u0119 w r\u00F3\u017Cnych obszarach kultury, m.in. poezji, malarstwie i muzyce. Powsta\u0142 jako reakcja na zmiany spo\u0142eczne i polityczne wywo\u0142ane rewolucj\u0105 przemys\u0142ow\u0105 i rewolucj\u0105 francusk\u0105 z 1789 roku. By\u0142 form\u0105 buntu przeciwko ustalonym regu\u0142om spo\u0142ecznym, kt\u00F3re rz\u0105dzi\u0142y spo\u0142ecze\u0144stwami epoki O\u015Bwiecenia \u2013 przeciw sztywnym zasadom \u017Cycia arystokracji i mieszcza\u0144stwa, ustalonym regu\u0142om \u017Cycia politycznego oraz przeciw naukowemu podej\u015Bciu do natury i cz\u0142owieka.Naczelne has\u0142o Rewolucji Francuskiej \u2013 \u201Ewolno\u015B\u0107, r\u00F3wno\u015B\u0107, braterstwo\u201D sta\u0142o si\u0119 drogowskazem dla nowego kierunku my\u015Blenia, kt\u00F3ry zakwestionowa\u0142 podstawy o\u015Bwieceniowego, racjonalistycznego pojmowania \u015Bwiata. Wed\u0142ug romantyk\u00F3w \u015Bwiat dzieli\u0142 si\u0119 na to, co widzialne (materialne) i poznawalne zmys\u0142owo oraz na to, co niewidzialne (duchowe) \u2013 daj\u0105ce si\u0119 pozna\u0107 jedynie za pomoc\u0105 \u015Brodk\u00F3w pozarozumowych, takich jak wiara i intuicja. Romantycy zwr\u00F3cili uwag\u0119 na \u017Cycie wewn\u0119trzne cz\u0142owieka \u2013 duchowo\u015B\u0107, uczucia, emocje, a r\u00F3wnie\u017C na odr\u0119bno\u015B\u0107 jednostki ludzkiej, jej odmienno\u015B\u0107 i indywidualno\u015B\u0107. Dominacja uczucia nad rozumem by\u0142a tak\u017Ce buntem przeciwko zastanej rzeczywisto\u015Bci i obowi\u0105zuj\u0105cym w niej normom spo\u0142ecznym. Metod\u0105 poznania \u015Bwiata sta\u0107 si\u0119 mia\u0142 nie empiryzm, ale sztuka.Typowy romantyczny bohater literacki to buntownik motywowany wielkimi nami\u0119tno\u015Bciami, takimi jak mi\u0142o\u015B\u0107 lub nienawi\u015B\u0107. Bohater ten charakteryzuje si\u0119 nieprzeci\u0119tno\u015Bci\u0105, konfliktowo\u015Bci\u0105; samotnie buntuje si\u0119 przeciw normom spo\u0142ecznym lub walczy w obronie ojczyzny. Najwa\u017Cniejszym uczuciem dla romantyka jest mi\u0142o\u015B\u0107, przewa\u017Cnie nieszcz\u0119\u015Bliwa i tragiczna, zawsze jednak wszechogarniaj\u0105ca i pot\u0119\u017Cna. Z romantyzmem zwi\u0105zane by\u0142o tak\u017Ce prze\u015Bwiadczenie o konieczno\u015Bci walki z tyrani\u0105, ze zniewoleniem cz\u0142owieka, z uprzedzeniami spo\u0142ecznymi i rasowymi. Prze\u015Bwiadczenie to zaowocowa\u0142o wieloma zrywami o charakterze rewolucyjnym lub narodowym, jakie mia\u0142y miejsce niemal w ca\u0142ej Europie. Zrywy te to m.in. powstanie Grek\u00F3w przeciwko Turkom (1821), powstanie dekabryst\u00F3w (1825) w Rosji, rewolucja lipcowa (1830) we Francji, powstanie listopadowe (1830\u20131831) w Polsce, Wiosna Lud\u00F3w (1848\u20131849), kt\u00F3ra ogarn\u0119\u0142a szereg europejskich kraj\u00F3w, powstanie styczniowe (1863\u20131864) w Polsce."@pl .