@prefix rdf: . @prefix yago: . rdf:type yago:Cognition100023271 , yago:Concept105835747 , yago:Idea105833840 , yago:Content105809192 . @prefix owl: . rdf:type owl:Thing , yago:PsychologicalFeature100023100 , yago:Abstraction100002137 , yago:WikicatBuddhistPhilosophicalConcepts . @prefix rdfs: . rdfs:label "Pratityasamutpada"@pl , "Dependa ekesto"@eo , "Bedingtes Entstehen"@de , "\uC5F0\uAE30 (\uBD88\uAD50)"@ko , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da"@en , "Coproduction conditionn\u00E9e"@fr , "Afhankelijk ontstaan"@nl , "Origina\u00E7\u00E3o dependente"@pt , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0456\u0442\u044C\u044F \u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0434\u0430"@uk , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da"@es , "\u0627\u0644\u0646\u0634\u0623\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062A\u0645\u062F\u0629"@ar , "\u7E01\u8D77"@ja , "\u7DE3\u8D77"@zh , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0438\u0442\u044C\u044F-\u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0434\u0430"@ru , "Pati\u010D\u010Da samupp\u00E1da"@cs , "Paticcasamuppada"@in , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da"@it ; rdfs:comment "Afhankelijk ontstaan (Pali: paticca samuppada; Sanskriet: prat\u012Btya-samutp\u0101da) is het principe van causaliteit, hoe dingen ontstaan afhankelijk van een oorzaak, en is een van de centrale leringen in het boeddhisme. De lering van het afhankelijk ontstaan betreft zowel causaliteit als basisprincipe, als de keten van wederzijds afhankelijk ontstaan die laat zien hoe onwetendheid tot voortdurende wedergeboorte leidt."@nl , "Con il sostantivo maschile sanscrito prat\u012Btyasamutp\u0101da (devan\u0101gar\u012B: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926; p\u0101li: pa\u1E6Dicca samupp\u0101da, cinese: \u5341\u4E8C\u7DE3 pinyin shieryuan, giapponese: \u5341\u4E8C\u56E0\u7E01 j\u016Bni innen, tibetano: rten 'brel yan lag bcu gnyis) si indica in quella lingua la dottrina buddhista della coproduzione condizionata, detta anche originazione interdipendente, dodecupla catena della causalit\u00E0, dodici anelli del sorgere interdipendente o genesi dipendente, la quale spiega il prodursi dei fenomeni legati all'esistenza secondo una . L'individuazione del ciclo di cause che vanno rimosse per giungere al nirvana (sans., nibb\u0101na, p\u0101li) \u00E8 un punto centrale della pratica buddhista. Il significato e il ruolo attribuito a questa dottrina varia a seconda degli insegnamenti delle differenti scuole buddhiste."@it , "Origina\u00E7\u00E3o dependente ou interdependente (S\u00E2nscrito: prat\u012Btya-samutp\u0101da, Pali: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da, Tibetano: rten cing 'brel bar 'byung ba), doutrina de pratitya-samutpada, \u00E9 a principal contribui\u00E7\u00E3o budista \u00E0 metaf\u00EDsica. Comum a todas as escolas de Budismo, tanto da tradi\u00E7\u00E3o Maaiana quando da linha Hinaiana, ela afirma que todos os fen\u00F4menos s\u00E3o o resultado da exist\u00EAncia mutuamente dependente. Existem muitas varia\u00E7\u00F5es poss\u00EDveis para a tradu\u00E7\u00E3o do nome da doutrina para o portugu\u00EAs (por exemplo, \"G\u00EAnese condicionada\", \"Origina\u00E7\u00E3o Dependente\", \"Origina\u00E7\u00E3o Interdependente dos fen\u00F4menos\")."@pt , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da (S\u00E1nscrito, Pali: pa\u1E6Diccasamupp\u0101da; \"surgimiento condicionado\" o \"originaci\u00F3n dependiente\") es un concepto budista fundamental y com\u00FAn a todas las escuelas budistas.\u200B Declara que todos los fen\u00F3menos se originan de manera dependiente entre s\u00ED por relaciones de causa y efecto. Los textos tempranos del budismo describen este principio de la siguiente manera: \"si esto existe, aquello existe; si esto deja de existir, aquello tambi\u00E9n deja de existir\". La doctrina incluye descripciones del surgimiento del sufrimiento y descripciones de c\u00F3mo este proceso puede ser revertido.\u200B\u200B"@es , "La coproduction conditionn\u00E9e, parfois appel\u00E9e coproduction conditionnelle (prat\u012Btyasamutp\u0101da \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, en sanskrit, prononcer /pr\u0259t\u012B:ty\u0259 s\u0259m\u016Dtp\u03B1:d\u0259/ ; pa\u1E6Diccasamupp\u0101da \u092A\u091F\u093F\u091A\u094D\u091A\u0938\u092E\u0941\u092A\u094D\u092A\u093E\u0926, en p\u0101\u1E37i ; \u00AB origine conditionn\u00E9e \u00BB) est le concept bouddhique de conditionnalit\u00E9, de d\u00E9pendance, de r\u00E9ciprocit\u00E9. Il s'agit d'un concept th\u00E9orique li\u00E9 \u00E0 une pratique, notamment celle de la m\u00E9ditation, se fixant pour but l'atteinte du nirv\u0101na par l'observation des ph\u00E9nom\u00E8nes tels qu'ils sont."@fr , "\u7DE3\u8D77\uFF08\u68B5\u8A9E\uFF1A\u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926 prat\u012Btya-samutp\u0101da\uFF1B\u5DF4\u5229\u8A9E\uFF1Apa\u1E6Dicca-samupp\u0101da\uFF09\uFF0C\u91CD\u8981\u4F5B\u6559\u8853\u8A9E\uFF0C\u4E00\u5207\u6709\u70BA\u6CD5\u90FD\u662F\u56E0\u5404\u7A2E\u56E0\u7DE3\u548C\u5408\u800C\u6210\uFF0C\u6B64\u7406\u5373\u70BA\u7DE3\u8D77\u3002\u9664\u5341\u4E8C\u7DE3\u8D77\u5916\uFF0C\u9084\u6709\u4E5D\u7DE3\u8D77\u548C\u5341\u7DE3\u8D77\u7B49\u8AAA\u6CD5\u3002"@zh , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da (Sanskrit: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, P\u0101li: pa\u1E6Diccasamupp\u0101da), commonly translated as dependent origination, or dependent arising, is a key doctrine in Buddhism shared by all schools of Buddhism. It states that all dharmas (phenomena) arise in dependence upon other dharmas: \"if this exists, that exists; if this ceases to exist, that also ceases to exist\". The basic principle is that all things (dharmas, phenomena, principles) arise in dependence upon other things."@en , "\u0645\u0630\u0647\u0628 \u0628\u0631\u0627\u062A\u064A\u062A\u064A\u0627\u0633\u0627\u0645\u0648\u062A\u0628\u0627\u062F\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u062A\u0631\u062C\u0645 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646\u0647 \"\u0627\u0644\u0646\u0634\u0623\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062A\u0645\u062F\u0629\" \u060C \u0647\u0648 \u0645\u0630\u0647\u0628 \u0623\u0633\u0627\u0633\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0644\u0633\u0641\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0630\u064A\u0629. \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0647\u0628 \u0645\u0634\u062A\u0631\u0643 \u0628\u064A\u0646 \u062C\u0645\u064A\u0639 \u0627\u0644\u0645\u062F\u0627\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0630\u064A\u0629\u060C \u0648\u0647\u0648 \u064A\u0646\u0635 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0638\u0648\u0627\u0647\u0631 \u062A\u0646\u0634\u0623 \u0645\u0639\u0627 \u0641\u064A \u0634\u0628\u0643\u0629 \u0645\u062A\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0628\u0627\u0628 \u0648\u0627\u0644\u0646\u062A\u0627\u0626\u062C."@ar , "Pratitya-samutpada (sanskryt, pali paticcasamupp\u0101da), buddyjska doktryna wsp\u00F3\u0142zale\u017Cnego powstawania, stanowi\u0105ca istotn\u0105 cz\u0119\u015B\u0107 buddyjskiej metafizyki. Wed\u0142ug tej nauki, wsp\u00F3lnej dla wszystkich szk\u00F3\u0142 buddyzmu, zjawiska cia\u0142a i umys\u0142u warunkuj\u0105 si\u0119 nawzajem i istniej\u0105 jako wsp\u00F3\u0142zale\u017Cna sie\u0107 przyczyn i skutk\u00F3w."@pl , "\u7E01\u8D77\uFF08\u3048\u3093\u304E\u3001\u68B5: prat\u012Btya-samutp\u0101da, \u30D7\u30E9\u30C6\u30A3\u30FC\u30C6\u30A3\u30E4\u30FB\u30B5\u30E0\u30C8\u30D1\u30FC\u30C0\u3001\u5DF4: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da, \u30D1\u30C6\u30A3\u30C3\u30C1\u30E3\u30FB\u30B5\u30E0\u30C3\u30D1\u30FC\u30C0\uFF09\u3068\u306F\u3001\u4ED6\u3068\u306E\u95A2\u4FC2\u304C\u7E01\u3068\u306A\u3063\u3066\u751F\u8D77\u3059\u308B\u3068\u3044\u3046\u3053\u3068\u3002\u5168\u3066\u306E\u73FE\u8C61\u306F\u3001\u539F\u56E0\u3084\u6761\u4EF6\u304C\u76F8\u4E92\u306B\u95A2\u4FC2\u3057\u3042\u3063\u3066\u6210\u7ACB\u3057\u3066\u3044\u308B\u3082\u306E\u3067\u3042\u3063\u3066\u72EC\u7ACB\u81EA\u5B58\u306E\u3082\u306E\u3067\u306F\u306A\u304F\u3001\u6761\u4EF6\u3084\u539F\u56E0\u304C\u306A\u304F\u306A\u308C\u3070\u7D50\u679C\u3082\u81EA\u305A\u304B\u3089\u306A\u304F\u306A\u308B\u3068\u3044\u3046\u3053\u3068\u3092\u6307\u3059\u3002 \u4ECF\u6559\u306E\u6839\u672C\u7684\u6559\u7406\u30FB\u57FA\u672C\u7684\u6559\u8AAC\u306E1\u3064\u3067\u3042\u308A\u3001\u91C8\u8FE6\u306E\u609F\u308A\u306E\u5185\u5BB9\u3092\u8868\u660E\u3059\u308B\u3082\u306E\u3068\u3055\u308C\u308B\u3002\u56E0\u7E01\u751F\u3001\u7E01\u8D77\u6CD5\u3001\u7E01\u751F\u3001\u56E0\u7E01\u6CD5\u3001\u6B64\u7E01\u6027\u3068\u3082\u3044\u3046\u3002\u7A2E\u3005\u306E\u7E01\u8D77\u8AAC\u306F\u3001\u3008\u7169\u60A9\uFF08\u60D1\uFF09\u2192\u884C\u70BA\uFF08\u696D\uFF09\u2192\u82E6\u60A9\uFF08\u82E6\uFF09\u3009\u3092\u9AA8\u683C\u3068\u3059\u308B\u304C\u3001\u7121\u660E\u3092\u6839\u672C\u539F\u56E0\u3068\u3059\u308B12\u306E\u9805\u76EE\u304B\u3089\u306A\u308B\u7E01\u8D77\u8AAC\uFF08\u5341\u4E8C\u56E0\u7E01\uFF09\u304C\u6B21\u7B2C\u306B\u5B9A\u7740\u3057\u305F\u3002\u5F8C\u4E16\u306B\u306F\u3001\u7E01\u8D77\u306E\u89B3\u5FF5\u3092\u5206\u3051\u3066\u3001\u696D\u611F\u7E01\u8D77\u3084\u983C\u8036\u7E01\u8D77\u306A\u3069\u306E\u8AF8\u8AAC\u304C\u7ACB\u3066\u3089\u308C\u305F\u3002"@ja , "Das bedingte Entstehen oder Entstehen in Abh\u00E4ngigkeit (Sanskrit: prat\u012Btya-samutp\u0101da; Pali: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da) gilt im Buddhismus als ein vom historischen Buddha entdecktes Gesetz. Es erkl\u00E4rt, wie es zur leidhaften Kette der Wiedergeburten kommt und wie sie aufzuheben ist. Da das Gesetz durch zw\u00F6lf Glieder beschrieben ist, wird es auch \u201Ezw\u00F6lfgliedrige Kette des bedingten Entstehens\u201C genannt (skr.: dv\u0101da\u015Ba-nid\u0101na, dv\u0101da\u015B\u00E2\u1E45ga\u1E25 prat\u012Btya-samutp\u0101da\u1E25, dv\u0101da\u015Ba-prat\u012Btya-samutp\u0101da)."@de , "Paticca samuppada (bahasa Pali: paticcasamupp\u0101da; bahasa Sanskerta: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926 (prat\u012Btyasamutp\u0101da); Hanyu: \u7DE3\u8D77) berarti Hukum Sebab-Musabab yang saling bergantungan merupakan salah satu ajaran terpenting dalam agama Buddha. Secara harafiah, paticcasamupp\u0101da berarti kemunculan bergantung. Ajaran ini menyatakan adanya sebab-musabab yang terjadi dalam kehidupan semua mahluk, khususnya manusia. Dengan menganalisis dan merenungkan Paticca Samuppada inilah, Siddhartha Gautama (yang pada saat itu masih menjadi ) akhirnya mencapai Penerangan Sempurna menjadi Buddha."@in , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0456\u0301\u0442\u044C\u044F \u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0301\u0434\u0430 \u2014 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u0430 \u043E\u0431\u0443\u043C\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0456\u0441\u0442\u044C, \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E-\u0437\u0430\u043B\u0435\u0436\u043D\u0435 \u043F\u043E\u0445\u043E\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F, \u043B\u0430\u043D\u0446\u044E\u0433 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043D\u0430\u0440\u0456\u0436\u043D\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0456\u0432 \u0431\u0443\u0434\u0434\u0438\u0437\u043C\u0443."@uk , "Pati\u010D\u010Da samupp\u00E1da (p\u00E1l\u00ED, v sanskrtu prat\u00EDtja samutp\u00E1da) je buddhistick\u00E1 filosofick\u00E1 teorie, jej\u00ED\u017E n\u00E1zev se p\u0159ekl\u00E1d\u00E1 nej\u010Dast\u011Bji jako \u201Ez\u00E1visl\u00E9 vznik\u00E1n\u00ED\u201C nebo \u201Epodm\u00EDn\u011Bn\u00E9 vznik\u00E1n\u00ED\u201C, a kter\u00E1 tvrd\u00ED, \u017Ee v\u0161echny fyzick\u00E9 i psychick\u00E9 jevy jsou \u201Epodm\u00EDn\u011Bn\u00E9\u201C, tzn. \u017Ee nevznikaj\u00ED nez\u00E1visle samy od sebe, ale \u017Ee jsou na sob\u011B vz\u00E1jemn\u011B kauz\u00E1ln\u011B z\u00E1visl\u00E9."@cs , "Dependa ekesto estas budhisma filozofia teorio, kiu asertas, ke \u0109iu darmo (a\u0135o) ekestas en dependo de aliaj darmoj: Se tio \u0109i ekestas, tio ekestas; se tio \u0109i \u0109esas ekesti, tio \u0109esas ekesti. \u011Ci estas pragmata instruo, kiu apliki\u011Das al dukkha (sufero) kaj la \u0109esigo de dukkha."@eo , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0438\u0301\u0442\u044C\u044F-\u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0301\u0434\u0430 (\u0441\u0430\u043D\u0441\u043A\u0440. \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, IAST: prat\u012Btya samutp\u0101da, \u043F\u0430\u043B\u0438 IAST: pa\u1E6Dicca samupp\u0101da, \u0431\u0443\u043A\u0432. \u00AB\u0441\u043E\u0432\u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u0435 \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0443\u0441\u043B\u043E\u0432\u0438\u0439\u00BB), \u0438\u043B\u0438 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u044F \u0432\u0437\u0430\u0438\u043C\u043E\u0437\u0430\u0432\u0438\u0441\u0438\u043C\u043E\u0433\u043E \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F, \u2014 \u0432 \u0431\u0443\u0434\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u043E\u043C \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0438 \u2014 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u043F\u0446\u0438\u044F \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438, \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u0432 \u043F\u043E\u043F\u044B\u0442\u043A\u0435 \u0443\u044F\u0441\u043D\u0438\u0442\u044C \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u044B \u0441\u0442\u0440\u0430\u0434\u0430\u043D\u0438\u044F \u0438 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431\u044B \u0438\u0437\u0431\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043E\u0442 \u043D\u0435\u0433\u043E. \u041F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442 \u0441\u043E\u0431\u043E\u0439 \u043E\u0431\u044A\u0435\u0434\u0438\u043D\u0451\u043D\u043D\u043E\u0435 \u0432\u0437\u0430\u0438\u043C\u043E\u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0435 \u0440\u0430\u0437\u043B\u0438\u0447\u043D\u044B\u0445 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432 \u0438\u043B\u0438 \u0443\u0441\u043B\u043E\u0432\u0438\u0439 \u0434\u043B\u044F \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0430."@ru , "\uC5F0\uAE30(\u7DE3\u8D77)\uB294 \uC778\uC5F0\uC0DD\uAE30(\u56E0\u7DE3\u751F\u8D77) \uC989 \uC778(\u56E0: \uC9C1\uC811\uC801 \uC6D0\uC778)\uACFC \uC5F0(\u7DE3: \uAC04\uC811\uC801 \uC6D0\uC778)\uC5D0 \uC758\uC9C0\uD558\uC5EC \uC0DD\uACA8\uB0A8 \uB610\uB294 \uC778\uC5F0(\u56E0\u7DE3: \uD1B5\uCE6D\uD558\uC5EC, \uC6D0\uC778)\uB530\uB77C \uC0DD\uACA8\uB0A8\uC758 \uC900\uB9D0\uB85C, '\uC5F0(\u7DE3: \uC778\uACFC \uC5F0\uC758 \uD1B5\uCE6D\uC73C\uB85C\uC11C\uC758 \uC6D0\uC778)\uD574\uC11C \uC0DD\uACA8\uB098 \uC788\uB2E4' \uD639\uC740 '\uD0C0\uC640\uC758 \uAD00\uACC4\uC5D0\uC11C \uC0DD\uACA8\uB098 \uC788\uB2E4'\uB294 \uD604\uC0C1\uACC4(\u73FE\u8C61\u754C)\uC758 \uC874\uC7AC \uD615\uD0DC\uC640 \uADF8 \uBC95\uCE59\uC744 \uB9D0\uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C\uC11C \uC774 \uC138\uC0C1\uC5D0 \uC788\uC5B4\uC11C\uC758 \uC874\uC7AC\uB294 \uBC18\uB4DC\uC2DC \uADF8\uAC83\uC774 \uC0DD\uACA8\uB0A0 \uC6D0\uC778[\u56E0]\uACFC \uC870\uAC74[\u7DE3]\uD558\uC5D0\uC11C \uC5F0\uAE30\uC758 \uBC95\uCE59\uC5D0 \uB530\uB77C\uC11C \uC0DD\uACA8\uB09C\uB2E4\uB294 \uAC83\uC744 \uB9D0\uD55C\uB2E4. \uC5F0\uAE30\uC758 \uBC95\uCE59, \uC989 \uC5F0\uAE30\uBC95(\u7DE3\u8D77\u6CD5)\uC744 \uC6D0\uC778\uACFC \uACB0\uACFC\uC758 \uBC95\uCE59 \uB610\uB294 \uC904\uC5EC\uC11C \uC778\uACFC\uBC95\uCE59(\u56E0\u679C\u6CD5\u5247) \uD639\uC740 \uC778\uACFC\uBC95(\u56E0\u679C\u6CD5) \uB610\uB294 \uC778\uC5F0\uBC95(\u56E0\u7DE3\u6CD5)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4. \uC5C4\uBC00\uD788 \uB9D0\uD558\uBA74, \uACE0\uB300 \uC778\uB3C4\uC5D0\uC11C\uB294 \uC778\uACFC\uBC95\uC5D0 \uB300\uD574 \uC5EC\uB7EC \uC774\uB860\uB4E4\uC774 \uC788\uC5C8\uC73C\uBBC0\uB85C, \uC5F0\uAE30\uBC95\uC740 \uACE0\uD0C0\uB9C8 \uBD93\uB2E4\uAC00 \uC124\uD55C \uC778\uACFC\uBC95, \uB610\uB294 \uBD88\uAD50\uC5D0\uC11C \uC8FC\uC7A5\uD558\uB294 \uC778\uACFC\uBC95\uC774\uB77C \uD560 \uC218 \uC788\uB2E4. \uADF8\uB7F0\uB370 \uACE0\uD0C0\uB9C8 \uBD93\uB2E4\uB294 \u300A\uC7A1\uC544\uD568\uACBD\u300B \uC81C12\uAD8C \uC81C299\uACBD \u3008\uC5F0\uAE30\uBC95\uACBD(\u7DE3\u8D77\u6CD5\u7D93)\u3009\uC5D0\uC11C \uC5F0\uAE30\uBC95\uC740 \uC790\uC2E0\uC774\uB098 \uB2E4\uB978 \uAE68\uB2EC\uC740 \uC774\uAC00 \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uB0B8 \uAC83\uC774 \uC544\uB2C8\uBA70 \uC5EC\uB798\uAC00 \uC138\uC0C1\uC5D0 \uCD9C\uD604\uD558\uACE0 \uCD9C\uD604\uD558\uC9C0 \uC54A\uC74C\uC5D0 \uAD00\uACC4\uC5C6\uC774 \uC6B0\uC8FC(\uBC95\uACC4)\uC5D0 \uBCF8\uB798\uBD80\uD130 \uC874\uC7AC\uD558\uB294 \uBCF4\uD3B8 \uBC95\uCE59, \uC989 \uC6B0\uC8FC\uC801\uC778 \uBC95\uCE59\uC774\uBA70, \uC790\uC2E0\uC740 \uB2E8\uC9C0 \uC774 \uC6B0\uC8FC\uC801\uC778 \uBC95\uCE59\uC744 \uC644\uC804\uD788 \uAE68\uB2EC\uC740[\u7B49\u6B63\u89BA] \uD6C4\uC5D0 \uADF8\uAC83\uC744 \uC138\uC0C1 \uC0AC\uB78C\uB4E4\uC744 \uC704\uD574 12\uC5F0\uAE30\uC124\uC758 \uD615\uD0DC\uB85C \uC138\uC0C1\uC5D0 \uB4DC\uB7EC\uB0B8 \uAC83\uC77C \uBFD0\uC774\uB77C\uACE0 \uB9D0\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4."@ko . @prefix dbp: . dbp:name "\"Polak\""@en . @prefix foaf: . foaf:depiction , , . @prefix dcterms: . @prefix dbc: . dcterms:subject dbc:Causality , dbc:Sanskrit_words_and_phrases , , dbc:Madhyamaka , dbc:Nondualism . @prefix dbo: . dbo:wikiPageID 305024 ; dbo:wikiPageRevisionID 1123991653 . @prefix dbr: . dbo:wikiPageWikiLink dbr:Vasubandhu , dbr:Middle_Way , dbr:Majjhima_Nikaya , dbr:Vimalakirti_Sutra , dbr:Touch , dbr:Causality , dbr:Anti-realism , , dbr:Salistamba_Sutra , , dbr:Ye_Dharma_Hetu , , dbr:Huayan , dbr:Brahmana , , , dbr:Brahman , dbr:Dzogchen , dbr:Monism , dbr:Seven_factors_of_enlightenment , dbr:Epistemology , , dbr:Jaramarana , , dbr:Dalai_Lama , dbr:Samyutta_Nikaya , , dbr:Walpola_Rahula , , dbr:Faith_in_Buddhism , , dbr:Sogyal_Rinpoche , dbr:Buddha-nature , dbr:Yogachara , dbr:Nasadiya_Sukta , , dbr:Gelug , dbr:Asanga , , dbr:Vijnanakaya , dbr:Tripitaka , dbr:Birth , , dbr:Immanuel_Kant , dbr:Madhyamaka , dbr:Tsongkhapa , , dbr:Dharma , dbr:Impermanence , dbr:Anatta , , , dbr:Buddhadasa , dbr:Three_Turnings_of_the_Wheel_of_Dharma , dbr:Apophatic_theology , , , dbr:Amitayurdhyana_Sutra , dbr:Buddhaghosa , , dbr:Visual_perception , dbr:Necessity_and_sufficiency , dbr:Maitreya , , dbr:Being , dbr:Rigveda , dbr:Metaphysics , dbr:Abhidharma , dbr:Buddhism , dbr:Phassa , dbr:Richard_Gombrich , dbr:Sukha , dbr:Bardo , dbr:Arthur_Schopenhauer , dbr:Olfactory , dbr:Ajahn_Sucitto , dbr:Abhidharma-samuccaya , , dbr:Ajahn_Brahm , dbr:Patisambhidamagga , dbr:Heart_Sutra , , dbc:Sanskrit_words_and_phrases , dbr:Skandha , , dbr:Bhante_Sujato , dbr:Vedas , , dbr:Jnanaprasthana , dbr:Abbidhamma , dbr:Prajnaparamita , dbr:Materialism , dbr:Hymn_of_Creation , , , dbr:Mirage , dbr:Pali_Canon , dbr:The_unanswered_questions , dbr:Four_Noble_Truths , , , , dbr:Avatamsaka_Sutra , dbr:Pyrrhonism , , , , , dbr:Huayan_school , dbr:Samadhi , , , , dbr:Rangtong-Shentong , dbr:Sariputta , dbr:Namarupa , , dbr:Hajime_Nakamura , , dbr:Visuddhimagga , dbr:Brihadaranyaka_Upanishad , dbr:Milinda_Panha , dbr:Karma , dbr:Wylie_transliteration , , dbc:Nondualism , dbc:Madhyamaka , dbr:Rupert_Gethin , dbr:Buddhahood , dbr:Lotus_Sutra , dbr:Theravada , dbr:Gandharva , dbr:Buddhist_Publication_Society , , , dbr:Satipatthana_Sutta , dbr:Buddhist_ethics , , dbr:Conditionality , dbr:Khandro_Rinpoche , dbr:Sutta_Nipata , , dbr:Eternal_oblivion , dbr:Dukkha , , , , dbr:Vimutti , dbr:Buddhist_meditation , , dbr:Bhikkhu_Bodhi , dbr:Unmoved_mover , dbr:Ekottara_Agama , dbr:Nyanatiloka , dbr:Sanskrit , dbr:Abhidhamma , dbr:Upanishads , , dbr:Early_Buddhist_texts , dbr:Maudgalyayana , dbr:Erich_Frauwallner , dbr:Soul , dbr:Edward_Conze , dbr:Mahabhuta , dbr:Itivuttaka , dbr:Nagarjuna , dbr:Arthaviniscaya_Sutra , , dbr:Five_hindrances , , dbr:Vibhanga , , dbr:Death , dbr:Reality_in_Buddhism , dbr:Apatrapya , dbr:Nirvana , , dbr:Prayudh_Payutto , dbr:Sandhinirmocana_Sutra , , dbr:Samsara , , dbr:Nyingma , dbr:Kama , dbr:Ultimate_reality , dbr:Existence , dbr:Floruit , , dbr:David_Hume , dbr:Dhammacakkappavattana_Sutta , dbr:Thrangu_Rinpoche , dbr:Five_precepts , dbr:Hellenistic_philosophy , , , dbr:Lambert_Schmithausen , , dbr:Passaddhi , dbr:Mahayana_sutras , dbr:Bhava , dbr:Nanavira_Thera , dbr:Aulus_Gellius , dbr:Abhidharmakosa , dbr:Yin_Shun , dbr:Chogyam_Trungpa , , dbr:Vinaya , dbr:Dream , dbr:Sarvastivada , , dbr:Illusion , , dbr:Gorampa , , , dbr:Niddesa , dbr:Conceptual_proliferation , , , dbr:Sassatavada , dbr:Mahayana , , , , , dbr:Ontology , dbr:Dolpopa_Sherab_Gyaltsen , dbr:Noble_Eightfold_Path , dbr:Scientific_law , , dbr:Polemic , dbr:Nidana , dbr:Similarities_between_Pyrrhonism_and_Buddhism , dbr:Atharvaveda , dbr:Vijnana , dbr:Asava , dbr:Anguttara_Nikaya , , dbr:THL_Simplified_Phonetic_Transcription , , , dbr:Mulamadhyamikakarika , , dbr:Ayatana , dbr:Three_marks_of_existence , , dbr:Vinnana_in_Buddhism , dbr:Schools_of_Buddhism , , dbr:Anicca , , dbr:Philosophical_realism , dbr:Udana , dbr:Anutpada , , , , dbr:Vacuum , dbr:Vijnanamaya_kosha , dbc:Causality , dbr:Gustatory , , , dbr:Kaundinya , ; dbo:wikiPageExternalLink , , , , , , , , , , . @prefix ns10: . dbo:wikiPageExternalLink ns10:foundationsofbud00rupe , , , , , , , , , , , , , , , ; owl:sameAs , , , . @prefix dbpedia-de: . owl:sameAs dbpedia-de:Bedingtes_Entstehen , , , , , , . @prefix dbpedia-pl: . owl:sameAs dbpedia-pl:Pratityasamutpada , . @prefix wikidata: . owl:sameAs wikidata:Q522046 . @prefix dbpedia-af: . owl:sameAs dbpedia-af:Afhanklike_ontstaan , , , . @prefix dbpedia-id: . owl:sameAs dbpedia-id:Paticcasamuppada , , , , , , , , , , , , , , , . @prefix dbpedia-eo: . owl:sameAs dbpedia-eo:Dependa_ekesto , . @prefix dbpedia-sh: . owl:sameAs dbpedia-sh:Uslovni_nastanak . @prefix dbpedia-tr: . owl:sameAs dbpedia-tr:Pratitya-samutpada , . @prefix dbpedia-nl: . owl:sameAs dbpedia-nl:Afhankelijk_ontstaan , ; dbp:si "\u0DB4\u0DA7\u0DD2\u0DA0\u0DCA\u0DA0\u0DC3\u0DB8\u0DD4\u0DB4\u0DCA\u0DB4\u0DCF\u0DAF"@en ; dbp:th ""@en , "\u0E1B\u0E0F\u0E34\u0E08\u0E08\u0E2A\u0E21\u0E38\u0E1B\u0E1A\u0E32\u0E17"@en ; dbp:tl "patsitsha samumat"@en ; dbp:vi "L\u00FD duy\u00EAn kh\u1EDFi"@en ; dbp:zh "\u7DE3\u8D77"@en ; dbp:zhLatn "yu\u00E1nq\u01D0"@en . @prefix dbt: . dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Authority_control , , dbt:Citation_needed , dbt:Citation , dbt:Quote , dbt:RTGS , dbt:IAST , dbt:Buddhism , dbt:Buddhist_term , dbt:Use_dmy_dates , dbt:My , dbt:Buddhism_topics , dbt:Indian_philosophy , dbt:Page_needed , dbt:Main , dbt:IPA-my , dbt:Refbegin , dbt:Reflist , dbt:Refn , dbt:Refend , dbt:Sfn , dbt:Harvp , dbt:Short_description ; dbo:thumbnail ; dbp:bn "\u09AA\u09CD\u09B0\u09A4\u09C0\u09A4\u09CD\u09AF\u09B8\u09AE\u09C1\u09CE\u09AA\u09BE\u09A6"@en ; dbp:en "interdependent co-arising,"@en , "dependent arising,"@en , ""@en , "dependent origination,"@en , "conditioned arising"@en . @prefix dbd: . dbp:fontsize "90.0"^^dbd:perCent ; dbp:group "note"@en ; dbp:km "\u1794\u178A\u17B7\u1785\u17D2\u1785\u179F\u1798\u17BB\u1794\u17D2\u1794\u17B6\u1791"@en , ""@en ; dbp:ko "\uC5F0\uAE30"@en ; dbp:title "prat\u012Btyasamutp\u0101da/pa\u1E6Diccasamupp\u0101da"@en ; dbo:abstract "Afhankelijk ontstaan (Pali: paticca samuppada; Sanskriet: prat\u012Btya-samutp\u0101da) is het principe van causaliteit, hoe dingen ontstaan afhankelijk van een oorzaak, en is een van de centrale leringen in het boeddhisme. De lering van het afhankelijk ontstaan betreft zowel causaliteit als basisprincipe, als de keten van wederzijds afhankelijk ontstaan die laat zien hoe onwetendheid tot voortdurende wedergeboorte leidt. Van alle dingen die door een oorzaak ontstaan,De Tathagata (Boeddha) heeft de oorzaak ervan uiteengezet;En hoe ze tot hun einde komen, dat vertelt hij ook,Dit is de leer van de Grote Hermiet.(Arahant Assaji)"@nl , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0456\u0301\u0442\u044C\u044F \u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0301\u0434\u0430 \u2014 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u0430 \u043E\u0431\u0443\u043C\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0456\u0441\u0442\u044C, \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E-\u0437\u0430\u043B\u0435\u0436\u043D\u0435 \u043F\u043E\u0445\u043E\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F, \u043B\u0430\u043D\u0446\u044E\u0433 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043D\u0430\u0440\u0456\u0436\u043D\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0456\u0432 \u0431\u0443\u0434\u0434\u0438\u0437\u043C\u0443."@uk , "\u0645\u0630\u0647\u0628 \u0628\u0631\u0627\u062A\u064A\u062A\u064A\u0627\u0633\u0627\u0645\u0648\u062A\u0628\u0627\u062F\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u062A\u0631\u062C\u0645 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646\u0647 \"\u0627\u0644\u0646\u0634\u0623\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062A\u0645\u062F\u0629\" \u060C \u0647\u0648 \u0645\u0630\u0647\u0628 \u0623\u0633\u0627\u0633\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0644\u0633\u0641\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0630\u064A\u0629. \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0647\u0628 \u0645\u0634\u062A\u0631\u0643 \u0628\u064A\u0646 \u062C\u0645\u064A\u0639 \u0627\u0644\u0645\u062F\u0627\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0630\u064A\u0629\u060C \u0648\u0647\u0648 \u064A\u0646\u0635 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0638\u0648\u0627\u0647\u0631 \u062A\u0646\u0634\u0623 \u0645\u0639\u0627 \u0641\u064A \u0634\u0628\u0643\u0629 \u0645\u062A\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0628\u0627\u0628 \u0648\u0627\u0644\u0646\u062A\u0627\u0626\u062C."@ar , "La coproduction conditionn\u00E9e, parfois appel\u00E9e coproduction conditionnelle (prat\u012Btyasamutp\u0101da \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, en sanskrit, prononcer /pr\u0259t\u012B:ty\u0259 s\u0259m\u016Dtp\u03B1:d\u0259/ ; pa\u1E6Diccasamupp\u0101da \u092A\u091F\u093F\u091A\u094D\u091A\u0938\u092E\u0941\u092A\u094D\u092A\u093E\u0926, en p\u0101\u1E37i ; \u00AB origine conditionn\u00E9e \u00BB) est le concept bouddhique de conditionnalit\u00E9, de d\u00E9pendance, de r\u00E9ciprocit\u00E9. L'essentiel du concept r\u00E9side dans la notion d'interd\u00E9pendance. Ainsi, dans le bouddhisme, tous les ph\u00E9nom\u00E8nes sont compos\u00E9s et interd\u00E9pendants, que ce soient les objets physiques, les sensations, les perceptions, la pens\u00E9e, la conscience. D'apr\u00E8s le Bouddha, ces cinq \u00AB aliments, ou agr\u00E9gats \u00BB (skandhas) conditionnent le maintien de \u00AB l'existence des \u00EAtres vivants \u00BB. La coproduction conditionn\u00E9e est valable pour toute chose, mais est souvent pr\u00E9sent\u00E9e pour expliquer l'origine de la souffrance (dukkha). Elle est pr\u00E9sent\u00E9e comme un ensemble de douze liens, ou maillons, les douze nid\u0101nas, formant une suite cyclique, dont certaines \u00E9coles bouddhiques consid\u00E8rent qu'elle est sans cesse parcourue par les \u00EAtres humains dans le samsara. La coproduction conditionn\u00E9e est un concept tr\u00E8s \u00E9tendu dans la litt\u00E9rature bouddhique, que ce soit au sein du canon bouddhique ou dans les \u00E9critures et commentaires des diff\u00E9rentes \u00E9coles, comme dans le Lalitavistara, texte du bouddhisme mah\u00E2y\u00E2na d\u00E9crivant la vie du Bouddha et, notamment, sa d\u00E9couverte de la v\u00E9rit\u00E9 de la conditionnalit\u00E9 au moment de son atteinte de l'\u00E9veil. Il s'agit d'un concept th\u00E9orique li\u00E9 \u00E0 une pratique, notamment celle de la m\u00E9ditation, se fixant pour but l'atteinte du nirv\u0101na par l'observation des ph\u00E9nom\u00E8nes tels qu'ils sont."@fr , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da (S\u00E1nscrito, Pali: pa\u1E6Diccasamupp\u0101da; \"surgimiento condicionado\" o \"originaci\u00F3n dependiente\") es un concepto budista fundamental y com\u00FAn a todas las escuelas budistas.\u200B Declara que todos los fen\u00F3menos se originan de manera dependiente entre s\u00ED por relaciones de causa y efecto. Los textos tempranos del budismo describen este principio de la siguiente manera: \"si esto existe, aquello existe; si esto deja de existir, aquello tambi\u00E9n deja de existir\". La doctrina incluye descripciones del surgimiento del sufrimiento y descripciones de c\u00F3mo este proceso puede ser revertido.\u200B\u200B Explica adem\u00E1s c\u00F3mo los seres est\u00E1n atrapados por la ignorancia (Avidya) en un ciclo sin fin de sufrimiento (samsara) que hace que constantemente perciban la realidad de manera incorrecta. Este proceso se refiere a la duraci\u00F3n de todas las vidas pasadas y la vida actual; el com\u00FAn funcionamiento de la mente instante tras instante. El principio es expresado en los doce causas (Pali: dv\u0101dasanid\u0101n\u0101ni, S\u00E1nscrito: dv\u0101da\u015Banid\u0101n\u0101ni) del Budismo, una lista de doce elementos de las ense\u00F1anzas budistas. Tradicionalmente la lista se interpreta como describiendo el renacer condicionado en sa\u1E43s\u0101ra, y el du\u1E25kha resultante (sufrimiento, dolor, insatisfacci\u00F3n).\u200B Una interpretaci\u00F3n alternativa Theravada considera que la lista describe el surgimiento del proceso mental y la noci\u00F3n resultante del \"Yo\" y \"mio,\" que son la fuente del sufrimiento. Dependent Origination\u200B\u200B Tradicionalmente, lo opuesto a la cadena de causalidad es explicado como conducente a la aniquilaci\u00F3n del proceso mental y el renacer.\u200B\u200B La doctrina del origen dependiente aparece en todos los textos budistas antiguos. Es el tema principal del Nidana Samyutta de la escuela Theravada Sa\u1E43yuttanik\u0101ya (SN). Tambi\u00E9n existe una colecci\u00F3n paralela de discursos en el Sa\u1E41yukt\u0101gama chino (SA).\u200B"@es , "Pratitya-samutpada (sanskryt, pali paticcasamupp\u0101da), buddyjska doktryna wsp\u00F3\u0142zale\u017Cnego powstawania, stanowi\u0105ca istotn\u0105 cz\u0119\u015B\u0107 buddyjskiej metafizyki. Wed\u0142ug tej nauki, wsp\u00F3lnej dla wszystkich szk\u00F3\u0142 buddyzmu, zjawiska cia\u0142a i umys\u0142u warunkuj\u0105 si\u0119 nawzajem i istniej\u0105 jako wsp\u00F3\u0142zale\u017Cna sie\u0107 przyczyn i skutk\u00F3w. W momencie kiedy historyczny Budda Siakjamuni osi\u0105gn\u0105\u0142 o\u015Bwiecenie (bodhi) do\u015Bwiadczy\u0142 wyzwolenia z kr\u0119gu cierpienia oraz wgl\u0105du w natur\u0119 wszech\u015Bwiata i w natur\u0119 czuj\u0105cych istot. S\u0142owo bodhi oznacza \u201Cprzebudzenie\u201D, a tym, do czego przebudzi\u0142 si\u0119 Budda, by\u0142o zrozumienie prawa wsp\u00F3\u0142zale\u017Cnego powstawania. Zgodnie z t\u0105 doktryn\u0105 jakie\u015B zjawisko istnieje tylko dlatego, \u017Ce \u201Cistniej\u0105\u201D inne zjawiska w niesamowicie z\u0142o\u017Conej sieci przyczyn i skutk\u00F3w, kt\u00F3ra dotyczy przesz\u0142o\u015Bci, tera\u017Aniejszo\u015Bci i przysz\u0142o\u015Bci. Poniewa\u017C wszystkie rzeczy s\u0105 w ten spos\u00F3b uwarunkowane i nietrwa\u0142e, dlatego te\u017C nie posiadaj\u0105 \u017Cadnej prawdziwej i niezale\u017Cnej natury, chocia\u017C dla nieprzebudzonego umys\u0142u wydaj\u0105 si\u0119 prawdziwie istniej\u0105cymi. Wszystkie zjawiska s\u0105 fundamentalnie \u201Cpuste\u201D (sanskr. Siunjata pali Sunaya) i nie posiadaj\u0105 w\u0142asnej natury. Ci, kt\u00F3rzy postrzegaj\u0105 \u201Crzeczy takimi jakimi s\u0105\u201D, odrzucaj\u0105 przywi\u0105zanie i lgni\u0119cie, przekszta\u0142caj\u0105 pragnienia w m\u0105dro\u015B\u0107 a\u017C w ko\u0144cu, przekraczaj\u0105c uwarunkowany \u015Bwiat formy, staj\u0105 si\u0119 buddami lub arhatami."@pl , "\u7E01\u8D77\uFF08\u3048\u3093\u304E\u3001\u68B5: prat\u012Btya-samutp\u0101da, \u30D7\u30E9\u30C6\u30A3\u30FC\u30C6\u30A3\u30E4\u30FB\u30B5\u30E0\u30C8\u30D1\u30FC\u30C0\u3001\u5DF4: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da, \u30D1\u30C6\u30A3\u30C3\u30C1\u30E3\u30FB\u30B5\u30E0\u30C3\u30D1\u30FC\u30C0\uFF09\u3068\u306F\u3001\u4ED6\u3068\u306E\u95A2\u4FC2\u304C\u7E01\u3068\u306A\u3063\u3066\u751F\u8D77\u3059\u308B\u3068\u3044\u3046\u3053\u3068\u3002\u5168\u3066\u306E\u73FE\u8C61\u306F\u3001\u539F\u56E0\u3084\u6761\u4EF6\u304C\u76F8\u4E92\u306B\u95A2\u4FC2\u3057\u3042\u3063\u3066\u6210\u7ACB\u3057\u3066\u3044\u308B\u3082\u306E\u3067\u3042\u3063\u3066\u72EC\u7ACB\u81EA\u5B58\u306E\u3082\u306E\u3067\u306F\u306A\u304F\u3001\u6761\u4EF6\u3084\u539F\u56E0\u304C\u306A\u304F\u306A\u308C\u3070\u7D50\u679C\u3082\u81EA\u305A\u304B\u3089\u306A\u304F\u306A\u308B\u3068\u3044\u3046\u3053\u3068\u3092\u6307\u3059\u3002 \u4ECF\u6559\u306E\u6839\u672C\u7684\u6559\u7406\u30FB\u57FA\u672C\u7684\u6559\u8AAC\u306E1\u3064\u3067\u3042\u308A\u3001\u91C8\u8FE6\u306E\u609F\u308A\u306E\u5185\u5BB9\u3092\u8868\u660E\u3059\u308B\u3082\u306E\u3068\u3055\u308C\u308B\u3002\u56E0\u7E01\u751F\u3001\u7E01\u8D77\u6CD5\u3001\u7E01\u751F\u3001\u56E0\u7E01\u6CD5\u3001\u6B64\u7E01\u6027\u3068\u3082\u3044\u3046\u3002\u7A2E\u3005\u306E\u7E01\u8D77\u8AAC\u306F\u3001\u3008\u7169\u60A9\uFF08\u60D1\uFF09\u2192\u884C\u70BA\uFF08\u696D\uFF09\u2192\u82E6\u60A9\uFF08\u82E6\uFF09\u3009\u3092\u9AA8\u683C\u3068\u3059\u308B\u304C\u3001\u7121\u660E\u3092\u6839\u672C\u539F\u56E0\u3068\u3059\u308B12\u306E\u9805\u76EE\u304B\u3089\u306A\u308B\u7E01\u8D77\u8AAC\uFF08\u5341\u4E8C\u56E0\u7E01\uFF09\u304C\u6B21\u7B2C\u306B\u5B9A\u7740\u3057\u305F\u3002\u5F8C\u4E16\u306B\u306F\u3001\u7E01\u8D77\u306E\u89B3\u5FF5\u3092\u5206\u3051\u3066\u3001\u696D\u611F\u7E01\u8D77\u3084\u983C\u8036\u7E01\u8D77\u306A\u3069\u306E\u8AF8\u8AAC\u304C\u7ACB\u3066\u3089\u308C\u305F\u3002"@ja , "Pati\u010D\u010Da samupp\u00E1da (p\u00E1l\u00ED, v sanskrtu prat\u00EDtja samutp\u00E1da) je buddhistick\u00E1 filosofick\u00E1 teorie, jej\u00ED\u017E n\u00E1zev se p\u0159ekl\u00E1d\u00E1 nej\u010Dast\u011Bji jako \u201Ez\u00E1visl\u00E9 vznik\u00E1n\u00ED\u201C nebo \u201Epodm\u00EDn\u011Bn\u00E9 vznik\u00E1n\u00ED\u201C, a kter\u00E1 tvrd\u00ED, \u017Ee v\u0161echny fyzick\u00E9 i psychick\u00E9 jevy jsou \u201Epodm\u00EDn\u011Bn\u00E9\u201C, tzn. \u017Ee nevznikaj\u00ED nez\u00E1visle samy od sebe, ale \u017Ee jsou na sob\u011B vz\u00E1jemn\u011B kauz\u00E1ln\u011B z\u00E1visl\u00E9."@cs , "Origina\u00E7\u00E3o dependente ou interdependente (S\u00E2nscrito: prat\u012Btya-samutp\u0101da, Pali: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da, Tibetano: rten cing 'brel bar 'byung ba), doutrina de pratitya-samutpada, \u00E9 a principal contribui\u00E7\u00E3o budista \u00E0 metaf\u00EDsica. Comum a todas as escolas de Budismo, tanto da tradi\u00E7\u00E3o Maaiana quando da linha Hinaiana, ela afirma que todos os fen\u00F4menos s\u00E3o o resultado da exist\u00EAncia mutuamente dependente. Existem muitas varia\u00E7\u00F5es poss\u00EDveis para a tradu\u00E7\u00E3o do nome da doutrina para o portugu\u00EAs (por exemplo, \"G\u00EAnese condicionada\", \"Origina\u00E7\u00E3o Dependente\", \"Origina\u00E7\u00E3o Interdependente dos fen\u00F4menos\")."@pt , "Con il sostantivo maschile sanscrito prat\u012Btyasamutp\u0101da (devan\u0101gar\u012B: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926; p\u0101li: pa\u1E6Dicca samupp\u0101da, cinese: \u5341\u4E8C\u7DE3 pinyin shieryuan, giapponese: \u5341\u4E8C\u56E0\u7E01 j\u016Bni innen, tibetano: rten 'brel yan lag bcu gnyis) si indica in quella lingua la dottrina buddhista della coproduzione condizionata, detta anche originazione interdipendente, dodecupla catena della causalit\u00E0, dodici anelli del sorgere interdipendente o genesi dipendente, la quale spiega il prodursi dei fenomeni legati all'esistenza secondo una . L'individuazione del ciclo di cause che vanno rimosse per giungere al nirvana (sans., nibb\u0101na, p\u0101li) \u00E8 un punto centrale della pratica buddhista. Il significato e il ruolo attribuito a questa dottrina varia a seconda degli insegnamenti delle differenti scuole buddhiste. Una sua formulazione completa compare ad esempio in questo estratto del canone cinese: Il ciclo delle cause ed effetti comprende un certo numero di anelli (nidana), che negli insegnamenti appaiono in numero variabile, da nove a dodici, e anche di volta in volta con elementi diversi. Una delle formulazioni pi\u00F9 ricorrenti \u00E8 per\u00F2 la seguente: \n* Da avidy\u0101 (sanscrito; p\u0101li: avijj\u0101; cinese: \u7121\u660E w\u00FAm\u00EDng; giapp.: mumy\u014D; tib.: ma rig pa), ignoranza, mancanza di comprensione della verit\u00E0, si produce (sanscrito; p\u0101li: sa\u1E43kh\u0101ra; cinese: \u884C x\u00EDng; giapp.: gy\u014D; tib.: 'du-byed), l'insieme delle formazioni o coefficienti karmici che ci inducono ad attaccarci all'esistenza \n* Dai coefficienti si produce vij\u00F1\u0101na (sanscrito; p\u0101li: vi\u00F1\u00F1\u0101\u1E47a; cinese: \u8B58sh\u00ED), la coscienza, che comprende la consapevolezza delle sensazioni, oltre all'attivit\u00E0 mentale \n* Dalla coscienza si produce n\u0101ma-r\u016Bpa (sanscrito e p\u0101li; cinese: \u540D\u8272 m\u00EDng s\u00E8), nome e forma, vale a dire l'aspetto psicofisico \n* Da nome e forma si producono le (sanscrito; p\u0101li: sa\u1E37\u0101yatana\u1E43; cinese: \u516D\u5165li\u00F9 r\u00F9), le sei basi dei sensi (occhi, orecchie, naso, lingua, corpo e mente) \n* Dalle basi dei sensi si produce (sanscrito; p\u0101li: phassa; cinese: \u89F8 ch\u00F9), il contatto tra i sensi e la coscienza sensoriale \n* Dal contatto si produce (sanscrito e p\u0101li; cinese: \u53D7 sh\u00F2u), la sensazione \n* Dalla sensazione si produce (sanscrito; p\u0101li: ta\u1E47h\u0101; cinese: \u611B \u00E0i), la brama \n* Dalla brama si produce (sanscrito e p\u0101li; cinese: \u53D6 q\u01D4), l'attaccamento \n* Dall'attaccamento si produce (sanscrito e p\u0101li; cinese: \u6709 y\u01D2u), l'essere, il divenire; \n* Dall'essere si produce j\u0101ti (sanscrito e p\u0101li; cinese: \u751F sh\u0113ng), la nascita \n* Dalla nascita si produce (sanscrito; p\u0101li: jar\u0101mara\u1E47a\u1E43; cinese: \u8001\u6B7B l\u01CEo s\u01D0), la vecchiaia e la morte.Bhavacakra, la ruota dell'esistenza Questa catena di causa-ed-effetto pu\u00F2 essere letta ed interpretata in pi\u00F9 modi. Ad esempio potrebbe essere considerata un ciclo e quindi ogni punto potrebbe essere considerato come quello iniziale: si potrebbe partire da avidy\u0101, da n\u0101ma-r\u016Bpa o da . I dodici anelli, sul cui esatto significato si discute fin dall'antichit\u00E0 ma che probabilmente hanno sempre avuto pi\u00F9 significati, sono stati divisi idealmente in tre gruppi: il primo, comprendente i primi due anelli, riguarda l'esistenza passata; il secondo, comprendente gli anelli dal terzo al decimo, si riferiscono all'esistenza presente; il terzo, che include gli ultimi due anelli, riguarda l'esistenza futura. Nell'iconografia buddhista la coproduzione condizionata \u00E8 raffigurata con l'immagine della Ruota dell'esistenza."@it , "\u041F\u0440\u0430\u0442\u0438\u0301\u0442\u044C\u044F-\u0441\u0430\u043C\u0443\u0442\u043F\u0430\u0301\u0434\u0430 (\u0441\u0430\u043D\u0441\u043A\u0440. \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, IAST: prat\u012Btya samutp\u0101da, \u043F\u0430\u043B\u0438 IAST: pa\u1E6Dicca samupp\u0101da, \u0431\u0443\u043A\u0432. \u00AB\u0441\u043E\u0432\u043C\u0435\u0441\u0442\u043D\u043E\u0435 \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0443\u0441\u043B\u043E\u0432\u0438\u0439\u00BB), \u0438\u043B\u0438 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u044F \u0432\u0437\u0430\u0438\u043C\u043E\u0437\u0430\u0432\u0438\u0441\u0438\u043C\u043E\u0433\u043E \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F, \u2014 \u0432 \u0431\u0443\u0434\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u043E\u043C \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0438 \u2014 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u043F\u0446\u0438\u044F \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438, \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u0432 \u043F\u043E\u043F\u044B\u0442\u043A\u0435 \u0443\u044F\u0441\u043D\u0438\u0442\u044C \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u044B \u0441\u0442\u0440\u0430\u0434\u0430\u043D\u0438\u044F \u0438 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431\u044B \u0438\u0437\u0431\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043E\u0442 \u043D\u0435\u0433\u043E. \u041F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442 \u0441\u043E\u0431\u043E\u0439 \u043E\u0431\u044A\u0435\u0434\u0438\u043D\u0451\u043D\u043D\u043E\u0435 \u0432\u0437\u0430\u0438\u043C\u043E\u0434\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0438\u0435 \u0440\u0430\u0437\u043B\u0438\u0447\u043D\u044B\u0445 \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432 \u0438\u043B\u0438 \u0443\u0441\u043B\u043E\u0432\u0438\u0439 \u0434\u043B\u044F \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0430."@ru , "Dependa ekesto estas budhisma filozofia teorio, kiu asertas, ke \u0109iu darmo (a\u0135o) ekestas en dependo de aliaj darmoj: Se tio \u0109i ekestas, tio ekestas; se tio \u0109i \u0109esas ekesti, tio \u0109esas ekesti. \u011Ci estas pragmata instruo, kiu apliki\u011Das al dukkha (sufero) kaj la \u0109esigo de dukkha."@eo , "\u7DE3\u8D77\uFF08\u68B5\u8A9E\uFF1A\u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926 prat\u012Btya-samutp\u0101da\uFF1B\u5DF4\u5229\u8A9E\uFF1Apa\u1E6Dicca-samupp\u0101da\uFF09\uFF0C\u91CD\u8981\u4F5B\u6559\u8853\u8A9E\uFF0C\u4E00\u5207\u6709\u70BA\u6CD5\u90FD\u662F\u56E0\u5404\u7A2E\u56E0\u7DE3\u548C\u5408\u800C\u6210\uFF0C\u6B64\u7406\u5373\u70BA\u7DE3\u8D77\u3002\u9664\u5341\u4E8C\u7DE3\u8D77\u5916\uFF0C\u9084\u6709\u4E5D\u7DE3\u8D77\u548C\u5341\u7DE3\u8D77\u7B49\u8AAA\u6CD5\u3002"@zh , "Paticca samuppada (bahasa Pali: paticcasamupp\u0101da; bahasa Sanskerta: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926 (prat\u012Btyasamutp\u0101da); Hanyu: \u7DE3\u8D77) berarti Hukum Sebab-Musabab yang saling bergantungan merupakan salah satu ajaran terpenting dalam agama Buddha. Secara harafiah, paticcasamupp\u0101da berarti kemunculan bergantung. Ajaran ini menyatakan adanya sebab-musabab yang terjadi dalam kehidupan semua mahluk, khususnya manusia. Dengan menganalisis dan merenungkan Paticca Samuppada inilah, Siddhartha Gautama (yang pada saat itu masih menjadi ) akhirnya mencapai Penerangan Sempurna menjadi Buddha."@in , "Prat\u012Btyasamutp\u0101da (Sanskrit: \u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926, P\u0101li: pa\u1E6Diccasamupp\u0101da), commonly translated as dependent origination, or dependent arising, is a key doctrine in Buddhism shared by all schools of Buddhism. It states that all dharmas (phenomena) arise in dependence upon other dharmas: \"if this exists, that exists; if this ceases to exist, that also ceases to exist\". The basic principle is that all things (dharmas, phenomena, principles) arise in dependence upon other things. The doctrine includes depictions of the arising of suffering (anuloma-pa\u1E6Diccasamupp\u0101da, \"with the grain\", forward conditionality) and depictions of how the chain can be reversed (pa\u1E6Diloma-pa\u1E6Diccasamupp\u0101da, \"against the grain\", reverse conditionality). These processes are expressed in various lists of dependently originated phenomena, the most well-known of which is the twelve links or nid\u0101nas (P\u0101li: dv\u0101dasanid\u0101n\u0101ni, Sanskrit: dv\u0101da\u015Banid\u0101n\u0101ni). The traditional interpretation of these lists is that they describe the process of a sentient being's rebirth in sa\u1E43s\u0101ra, and the resultant du\u1E25kha (suffering, pain, unsatisfactoriness), and they provide an analysis of rebirth and suffering that avoids positing an atman (unchanging self or eternal soul). The reversal of the causal chain is explained as leading to the cessation of rebirth (and thus, the cessation of suffering). Another interpretation regards the lists as describing the arising of mental processes and the resultant notion of \"I\" and \"mine\" that leads to grasping and suffering. Several modern western scholars argue that there are inconsistencies in the list of twelve links, and regard it to be a later synthesis of several older lists and elements, some of which can be traced to the Vedas. The doctrine of dependent origination appears throughout the early Buddhist texts. It is the main topic of the Nidana Samyutta of the Theravada school's Sa\u1E43yuttanik\u0101ya (henceforth SN). A parallel collection of discourses also exists in the Chinese Sa\u1E41yukt\u0101gama (henceforth SA)."@en , "\uC5F0\uAE30(\u7DE3\u8D77)\uB294 \uC778\uC5F0\uC0DD\uAE30(\u56E0\u7DE3\u751F\u8D77) \uC989 \uC778(\u56E0: \uC9C1\uC811\uC801 \uC6D0\uC778)\uACFC \uC5F0(\u7DE3: \uAC04\uC811\uC801 \uC6D0\uC778)\uC5D0 \uC758\uC9C0\uD558\uC5EC \uC0DD\uACA8\uB0A8 \uB610\uB294 \uC778\uC5F0(\u56E0\u7DE3: \uD1B5\uCE6D\uD558\uC5EC, \uC6D0\uC778)\uB530\uB77C \uC0DD\uACA8\uB0A8\uC758 \uC900\uB9D0\uB85C, '\uC5F0(\u7DE3: \uC778\uACFC \uC5F0\uC758 \uD1B5\uCE6D\uC73C\uB85C\uC11C\uC758 \uC6D0\uC778)\uD574\uC11C \uC0DD\uACA8\uB098 \uC788\uB2E4' \uD639\uC740 '\uD0C0\uC640\uC758 \uAD00\uACC4\uC5D0\uC11C \uC0DD\uACA8\uB098 \uC788\uB2E4'\uB294 \uD604\uC0C1\uACC4(\u73FE\u8C61\u754C)\uC758 \uC874\uC7AC \uD615\uD0DC\uC640 \uADF8 \uBC95\uCE59\uC744 \uB9D0\uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C\uC11C \uC774 \uC138\uC0C1\uC5D0 \uC788\uC5B4\uC11C\uC758 \uC874\uC7AC\uB294 \uBC18\uB4DC\uC2DC \uADF8\uAC83\uC774 \uC0DD\uACA8\uB0A0 \uC6D0\uC778[\u56E0]\uACFC \uC870\uAC74[\u7DE3]\uD558\uC5D0\uC11C \uC5F0\uAE30\uC758 \uBC95\uCE59\uC5D0 \uB530\uB77C\uC11C \uC0DD\uACA8\uB09C\uB2E4\uB294 \uAC83\uC744 \uB9D0\uD55C\uB2E4. \uC5F0\uAE30\uC758 \uBC95\uCE59, \uC989 \uC5F0\uAE30\uBC95(\u7DE3\u8D77\u6CD5)\uC744 \uC6D0\uC778\uACFC \uACB0\uACFC\uC758 \uBC95\uCE59 \uB610\uB294 \uC904\uC5EC\uC11C \uC778\uACFC\uBC95\uCE59(\u56E0\u679C\u6CD5\u5247) \uD639\uC740 \uC778\uACFC\uBC95(\u56E0\u679C\u6CD5) \uB610\uB294 \uC778\uC5F0\uBC95(\u56E0\u7DE3\u6CD5)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4. \uC5C4\uBC00\uD788 \uB9D0\uD558\uBA74, \uACE0\uB300 \uC778\uB3C4\uC5D0\uC11C\uB294 \uC778\uACFC\uBC95\uC5D0 \uB300\uD574 \uC5EC\uB7EC \uC774\uB860\uB4E4\uC774 \uC788\uC5C8\uC73C\uBBC0\uB85C, \uC5F0\uAE30\uBC95\uC740 \uACE0\uD0C0\uB9C8 \uBD93\uB2E4\uAC00 \uC124\uD55C \uC778\uACFC\uBC95, \uB610\uB294 \uBD88\uAD50\uC5D0\uC11C \uC8FC\uC7A5\uD558\uB294 \uC778\uACFC\uBC95\uC774\uB77C \uD560 \uC218 \uC788\uB2E4. \uADF8\uB7F0\uB370 \uACE0\uD0C0\uB9C8 \uBD93\uB2E4\uB294 \u300A\uC7A1\uC544\uD568\uACBD\u300B \uC81C12\uAD8C \uC81C299\uACBD \u3008\uC5F0\uAE30\uBC95\uACBD(\u7DE3\u8D77\u6CD5\u7D93)\u3009\uC5D0\uC11C \uC5F0\uAE30\uBC95\uC740 \uC790\uC2E0\uC774\uB098 \uB2E4\uB978 \uAE68\uB2EC\uC740 \uC774\uAC00 \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uB0B8 \uAC83\uC774 \uC544\uB2C8\uBA70 \uC5EC\uB798\uAC00 \uC138\uC0C1\uC5D0 \uCD9C\uD604\uD558\uACE0 \uCD9C\uD604\uD558\uC9C0 \uC54A\uC74C\uC5D0 \uAD00\uACC4\uC5C6\uC774 \uC6B0\uC8FC(\uBC95\uACC4)\uC5D0 \uBCF8\uB798\uBD80\uD130 \uC874\uC7AC\uD558\uB294 \uBCF4\uD3B8 \uBC95\uCE59, \uC989 \uC6B0\uC8FC\uC801\uC778 \uBC95\uCE59\uC774\uBA70, \uC790\uC2E0\uC740 \uB2E8\uC9C0 \uC774 \uC6B0\uC8FC\uC801\uC778 \uBC95\uCE59\uC744 \uC644\uC804\uD788 \uAE68\uB2EC\uC740[\u7B49\u6B63\u89BA] \uD6C4\uC5D0 \uADF8\uAC83\uC744 \uC138\uC0C1 \uC0AC\uB78C\uB4E4\uC744 \uC704\uD574 12\uC5F0\uAE30\uC124\uC758 \uD615\uD0DC\uB85C \uC138\uC0C1\uC5D0 \uB4DC\uB7EC\uB0B8 \uAC83\uC77C \uBFD0\uC774\uB77C\uACE0 \uB9D0\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC5F0\uAE30\uAD00\uACC4(\u7DE3\u8D77\u95DC\u4FC2)\uC5D0\uB294 \uC720\uC804\uC5F0\uAE30(\u6D41\u8F49\u7DE3\u8D77)\uACFC \uD658\uBA78\uC5F0\uAE30(\u9084\u6EC5\u7DE3\u8D77)\uC758 \uB450 \uAC00\uC9C0\uAC00 \uC788\uB2E4. \uC5F0\uAE30\uAD00\uACC4\uB97C \uC778\uACFC\uAD00\uACC4(\u56E0\u679C\u95DC\u4FC2)\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD558\uB294\uB370, \uC608\uB97C \uB4E4\uC5B4, \uBD88\uAD50\uC758 \uADFC\uBCF8 \uAD50\uC758\uC778 4\uC131\uC81C\uC5D0\uC11C \uACE0(\u82E6) \u00B7 \uC9D1(\u96C6)\uC758 2\uC81C(\u4E8C\u8AE6)\uC758 \uAD00\uACC4\uB294 \uAD34\uB85C\uC6C0\uC774\uB77C\uB294 \uACB0\uACFC\uC640 \uAD34\uB85C\uC6C0\uC744 \uC0DD\uACA8\uB098\uAC8C \uD558\uB294 \uC6D0\uC778\uC73C\uB85C\uC11C\uC758 \uAC08\uC560 \uB610\uB294 \uB9DD\uC9D1\uC758 \uAD00\uACC4\uB85C\uC11C, \uBBF8\uD639\uB418\uAC8C \uD558\uACE0 \uAD34\uB85C\uC6C0\uC744 \uACAA\uAC8C \uB9CC\uB4DC\uB294 \uC778\uACFC\uAD00\uACC4 \uC989 \uC720\uC804\uC5F0\uAE30(\u6D41\u8F49\u7DE3\u8D77)\uC774\uBA70, \uC774\uC5D0 \uB300\uD574 \uBA78(\u6EC5) \u00B7 \uB3C4(\u9053)\uC758 2\uC81C(\u4E8C\u8AE6)\uC758 \uAD00\uACC4\uB294 \uBAA8\uB4E0 \uAD34\uB85C\uC6C0\uC774 \uC18C\uBA78\uB41C \uC774\uC0C1\uC758 \uACBD\uC9C0\uC778 \uC5F4\uBC18\uC758 \uC99D\uB4DD\uC774\uB77C\uB294 \uACB0\uACFC\uC640 \uC5F4\uBC18\uC744 \uC99D\uB4DD\uD558\uAC8C \uD558\uB294 \uC6D0\uC778\uC73C\uB85C\uC11C\uC758 \uBD88\uAD50\uC758 \uC218\uD589\uC758 \uAD00\uACC4\uB85C\uC11C, \uBBF8\uD639\uC744 \uBC97\uC5B4\uB098\uAC8C \uD558\uACE0 \uAD34\uB85C\uC6C0\uC744 \uBC97\uC5B4\uB098\uAC8C \uD558\uB294 \uC778\uACFC\uAD00\uACC4 \uC989 \uD658\uBA78\uC5F0\uAE30(\u9084\u6EC5\u7DE3\u8D77)\uC774\uB2E4. \uC5F0\uAE30\uC5D0 \uB300\uD55C \uBD88\uAD50 \uAD50\uC758\uB97C \uC5F0\uAE30\uC124(\u7DE3\u8D77\u8AAA)\uC774\uB77C\uACE0 \uD55C\uB2E4. \uACE0\uD0C0\uB9C8 \uBD93\uB2E4\uAC00 12\uC778\uC5F0(\u5341\u4E8C\u56E0\u7DE3) \uB610\uB294 12\uC5F0\uAE30(\u5341\u4E8C\u7DE3\u8D77)\uC758 \uC5F0\uAE30\uC124\uC744 \uAC00\uB974\uCE5C \uC774\uB798 \uBD88\uAD50 \uC5ED\uC0AC\uC5D0\uB294 \uC5EC\uB7EC \uAC00\uC9C0\uC758 \uC5F0\uAE30\uC124\uC774 \uCD9C\uD604\uD558\uC600\uB2E4. \uBD80\uD30C\uBD88\uAD50\uC758 (\u696D\u611F\u7DE3\u8D77), \uC911\uAD00\uD30C\uC758 \uACF5 \uC0AC\uC0C1(\u7A7A\u601D\u60F3), \uC720\uC2DD\uC720\uAC00\uD589\uD30C\uC758 \uC544\uB8B0\uC57C\uC5F0\uAE30(\u963F\u8CF4\u8036\u7DE3\u8D77), \u300A\uB300\uC2B9\uAE30\uC2E0\uB860\u300B\uC758 \uC9C4\uC5EC\uC5F0\uAE30(\u771E\u5982\u7DE3\u8D77) \uB610\uB294 \uC5EC\uB798\uC7A5\uC5F0\uAE30(\u5982\u4F86\u85CF\u7DE3\u8D77), \uD654\uC5C4\uC885\uC758 \uBC95\uACC4\uC5F0\uAE30(\u6CD5\u754C\u7DE3\u8D77), \uC9C4\uC5B8\uC885\uC758 (\u516D\u5927\u7DE3\u8D77) \uB4F1\uC774 \uC788\uB2E4."@ko , "Das bedingte Entstehen oder Entstehen in Abh\u00E4ngigkeit (Sanskrit: prat\u012Btya-samutp\u0101da; Pali: pa\u1E6Dicca-samupp\u0101da) gilt im Buddhismus als ein vom historischen Buddha entdecktes Gesetz. Es erkl\u00E4rt, wie es zur leidhaften Kette der Wiedergeburten kommt und wie sie aufzuheben ist. Da das Gesetz durch zw\u00F6lf Glieder beschrieben ist, wird es auch \u201Ezw\u00F6lfgliedrige Kette des bedingten Entstehens\u201C genannt (skr.: dv\u0101da\u015Ba-nid\u0101na, dv\u0101da\u015B\u00E2\u1E45ga\u1E25 prat\u012Btya-samutp\u0101da\u1E25, dv\u0101da\u015Ba-prat\u012Btya-samutp\u0101da)."@de ; dbp:bnLatn "pr\u00F4t\u012Bty\u00F4s\u00F4mutp\u0101d\u00F4"@en ; dbp:bo "\u0F62\u0F9F\u0F7A\u0F53\u0F0B\u0F45\u0F72\u0F44\u0F0B\u0F60\u0F56\u0FB2\u0F7A\u0F63\u0F0B\u0F56\u0F62\u0F0B\u0F60\u0F56\u0FB1\u0F74\u0F44\u0F0B\u0F56\u0F0B"@en ; dbp:boLatn "'byung ba"@en , "Wylie: rten cing 'brel bar"@en , "THL: ten-ching drelwar"@en , "jungwa"@en ; dbp:ja "\u7E01\u8D77"@en ; dbp:jaLatn "engi"@en ; dbp:koLatn "yeongi"@en ; dbp:pi "\u092A\u091F\u093F\u091A\u094D\u091A\u0938\u092E\u0941\u092A\u094D\u092A\u093E\u0926"@en ; dbp:sa "\u092A\u094D\u0930\u0924\u0940\u0924\u094D\u092F\u0938\u092E\u0941\u0924\u094D\u092A\u093E\u0926"@en ; dbp:saLatn "prat\u012Btyasamutp\u0101da"@en . @prefix prov: . prov:wasDerivedFrom . @prefix xsd: . dbo:wikiPageLength "181308"^^xsd:nonNegativeInteger ; foaf:isPrimaryTopicOf .