This HTML5 document contains 313 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-oshttp://os.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n94http://ruthenia.ru/tiutcheviana/search/en/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n32http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n29https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n101http://dbpedia.org/resource/File:
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n15http://jv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n93http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n64http://tg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-alshttp://als.dbpedia.org/resource/
n68http://pa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n59http://dbpedia.org/resource/Wikt:
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-anhttp://an.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n58http://cv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
n23http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n43http://ast.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ndshttp://nds.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n26http://sah.dbpedia.org/resource/
n73http://tt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n39http://ia.dbpedia.org/resource/
n74http://su.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-warhttp://war.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n46http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
n14http://ky.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
n40http://uz.dbpedia.org/resource/
n90http://ba.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n92http://cogweb.ucla.edu/Culture/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n31http://d-nb.info/gnd/
n79http://dbpedia.org/resource/V:_Topic:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
n82https://personal.unizar.es/garciala/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n28http://bn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n12http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n30http://hy.dbpedia.org/resource/
n55http://min.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n35http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pmshttp://pms.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Philology
rdf:type
dbo:Book dbo:PersonFunction owl:Thing
rdfs:label
Филология Letterkunde Filologio Filologi Filologia فقه اللغة Filologia Filologia 语文学 Filologie Philology 文献学 Philologie Φιλολογία Fileolaíocht Філологія Filología Filologia Filologia Filologi 문헌학 Philologie
rdfs:comment
Die Philologie ist die zusammenfassende Bezeichnung für die Sprach- und Literaturwissenschaft einer Sprache oder eines Sprachzweiges und entstand im 16. Jahrhundert aus griechisch φιλολογία philología, lateinisch philologia, zu φίλος phílos und λόγος lógos, wörtlich „Liebe zur Sprache“. Philologie bedeutete ursprünglich das Streben nach historisch ausgerichteter gelehrter Bildung überhaupt. In der Folge verstand man darunter den Inbegriff der Studien, die sich mit dem griechischen und römischen Altertum befassen. 文献学(ぶんけんがく、英語: philology、ドイツ語: Philologie)は、過去の文章、文献、言語を扱う学問である。 Филоло́гия (от др.-греч. φιλολογία, «любовь к слову, любословие») — совокупность наук (языкознания, текстологии, литературоведения, источниковедения, палеографии и др.), изучающих культуру народа, выраженную в языке и литературном творчестве. Filologia (latineko philologĭatik eratorria, eta hori grezierako φιλω, filõ, "maitatu", eta λογος, logos, "arrazonamendu" edo "hizkera" terminoetatik eratorria) testu idatziak aztertzen dituen hizkuntza ikerketa da; literatura kritika, historia eta hizkuntzalaritza konbinatzen ditu. 语文学(英語:philology,全稱語言文字學,又稱文獻學),是语言学的一个分支,有時作爲歷史語言學(historical linguistics)的同義詞,偏重从文献角度研究语言和文字。一般包括文字学、训诂学、音韵学、校勘学等。 Філоло́гія (грец. φιλολογία; від грец. φίλος — любов і грец. λόγος — слово, учення) — сукупність (єдність) гуманітарних наук: мовознавства, літературознавства, фольклористики, текстології, джерелознавства, риторики, палеографії тощо, які вивчають духовну культуру певного народу чи цивілізації через мовний і стилістичний аналіз літературних та інших пам'яток. Головним предметом її досліджень є текст, а метою — його коментар та інтерпретація. La philologie, du grec ancien φιλολογία / philología, « amour des mots, des lettres, de la littérature », consiste en l'étude d'une langue et de sa littérature à partir de documents écrits. C'est une combinaison de critique littéraire, historique et linguistique. Elle vise à rétablir le contenu original de textes connus par plusieurs sources, c’est-à-dire à sélectionner le texte le plus authentique possible, à partir de manuscrits, d'éditions imprimées ou d'autres sources disponibles : fragments (citations par d’autres auteurs), graffiti anciens... Ainsi, le philologue compare les versions conservées de ces textes, ou rétablit le meilleur texte en corrigeant les sources existantes. Philology (from Ancient Greek φιλολογία (philología) 'love of word') is the study of language in oral and written historical sources; it is the intersection of textual criticism, literary criticism, history, and linguistics (with especially strong ties to etymology). Philology is also defined as the study of literary texts as well as oral and written records, the establishment of their authenticity and their original form, and the determination of their meaning. A person who pursues this kind of study is known as a philologist. La filología (del latín philologĭa, y este del griego φιλολογία philología, ‘amor o interés por las palabras’) es el estudio de los textos escritos, a través de los que se intenta reconstruir, lo más fielmente posible, el sentido original de estos con el respaldo de la cultura que en ellos subyace. Ο όρος φιλολογία περιγράφει κατά κύριο λόγο την επιστήμη που έχει ως αντικείμενο τη μελέτη του πνευματικού ή διανοητικού πολιτισμού παλαιότερων εποχών με βάση τα γραπτά μνημεία. Ως φιλολογία περιγράφεται επίσης το σύνολο των έργων του προφορικού και του γραπτού λόγου μιας χώρας ή ενός λαού ή μιας χρονικής περιόδου, το σύνολο δηλαδή της λογοτεχνίας της. Επιπλέον, με τον ίδιο όρο περιγράφεται το σύνολο των ειδικών επιστημονικών γνώσεων που χρησιμοποιούνται για την κατανόηση των έργων του λόγου μιας γλώσσας αλλά και το σύνολο των συγγραμμάτων που αναφέρονται σε ορισμένο επιστημονικό κλάδο. Is éard is fileolaíocht (freisin: focleolaíocht) ann ná staidéar a dhéanamh ar litríocht agus disciplíní a bhaineann le litríocht nó le teanga mar a úsáidtear sa litríocht. Is é an crosbhealach idir léirmheastóireacht ar théacs, léirmheastóireacht liteartha, stair, agus teangeolaíocht. Níos coitianta, sainmhínítear fileolaíocht mar staidéar ar théacsanna liteartha chomh maith le taifid bhéil agus scríofa, an deimhniú ar a gcuid barántachta agus a bhfoirm bhunaidh, agus dearbhú a gciall. La filologia és l'estudi de la llengua en fonts orals i escrites; és la intersecció entre la crítica textual, la crítica literària, la història i la lingüística (amb especial interès en l'etimologia).El terme originàriament significa 'estimar' (del grec filo-) i 'paraules' (també del grec -logia). En la tradició acadèmica de moltes nacions, el terme "filologia" denota l'estudi d'una llengua junt amb la seva literatura i els seus contexts històrics i culturals, els quals són indispensables per a una comprensió dels treballs literaris i d'altres texts culturals significatius. La filologia abraça així l'estudi de la gramàtica, la retòrica, la història o la interpretació d'autors, així com la tradició crítica associada a una determinada llengua. La filologia (in greco antico: φιλoλογία, philologhía («interesse per la parola»), composto da φίλος, phìlos, "amante, amico" e λόγος, lògos, "parola, discorso"), secondo l’accezione comune attuale, è un insieme di discipline che studia i testi di varia natura (letterari, storici, politologici, economici, giuridici, ecc.), da quelli antichi a quelli contemporanei, al fine di ricostruire la loro forma originaria attraverso l’analisi critica e comparativa delle fonti che li testimoniano e pervenire, mediante varie metodologie di indagine, ad un’interpretazione che sia la più corretta possibile. Filologia (do grego antigo Φιλολογία, "amor ao estudo, à palavra") é o estudo da linguagem em fontes históricas escritas, incluindo literatura, história e linguística. É mais comumente definida como o estudo de textos literários e registros escritos, o estabelecimento de sua autenticidade e sua forma original, e a determinação do seu significado. Qualquer linguagem clássica pode ser estudada filologicamente e, de facto, como uma linguagem de descrição "clássica" e que implica a existência de uma tradição filológica associada a ele. فقه اللغة أو الفيلولوجيا (بالإنجليزية: Philology)‏ هو علم دراسة اللغة من المصادر التاريخية الشفوية والمكتوبة. 문헌학(文獻學, philology)은 문헌 자료를 언어학적, 역사적 측면으로 비판, 해석하고, 그에 근거하여 민족이나 시대의 문화를 연구하는 학문이다. 언어학과 문학평론이 결합된 인문주의적 역사 언어학의 한 갈래로 취급된다. 처음에 유럽 르네상스 인문주의에서 서양의 고전 문헌학이 시작되었다. 이는 그리스어, 라틴어, 산스크리트어에 대한 문학 연구를 다루었는데, 얼마 후 유럽과 비유럽의 다른 언어들에 대한 연구가 문헌학에 포함되었다. Filologia – nauka humanistyczna badająca literaturę kręgu cywilizacyjnego lub narodu. Głównym przedmiotem jej badań jest tekst z perspektywy języka, właściwości literackich i treści kulturalno-historycznej, a celem – jego komentarz i interpretacja. W węższym rozumieniu: dyscyplina językoznawcza zajmująca się badaniem przejawów i systemów językowych przy użyciu osiągnięć i metod literaturoznawstwa, historii, filozofii, etnografii i archeologii. Filologio (de la greka φιλολογία, philología, "amo al lingvo") estas unuiĝo de kelkaj sciencoj (lingvistiko, , k. a.), kiuj esploras la homan kulturon per analizo de teksto. Alivorte, per filologio oni indikas la studon (ne nur sciencan, sed ankaŭ artan aŭ filozofian), kiu serĉas la interpretadon de tekstoj en ilia socia kunteksto. En la tradicio de kelkaj landoj la filologio estas komprenata nur kiel la studo de antikvaj lingvoj kaj tekstoj, dum la studo de modernaj tekstoj estas nomata . En aliaj landoj oni povas paroli pri la kiel la studo de malnovaj lingvoj. De term letterkunde wordt in de eerste plaats gebruikt voor de studie van de literatuur, ofwel van de teksten die in een bepaalde taal zijn geschreven. Deze wetenschappelijke discipline wordt vaak gecombineerd met taalkunde, de studie van de taal zelf, en met cultuurwetenschappen. De term letterkunde wordt daarnaast ook wel gebruikt als volwaardig synoniem voor "literatuur" en/of "literaire canon" (in zinnen als In de Engelse letterkunde is Shakespeare de centrale figuur). Filologi adalah sebuah ilmu pengetahuan yang mengkaji tentang sejarah, pranata, dan kehidupan suatu bangsa yang terdapat dalam naskah-naskah lama. Tujuan dari mempelajari filologi yaitu untuk mengetahui isi teks dari pengarang dan mengetahui bentuk teks yang disajikan. Selain itu, filologi adalah sebuah ilmu yang mempelajari kebudayaan, ilmu sosial, hingga sejarah. Kata filologi berasal dari bahasa Yunani, yaitu philogia yang memiliki arti cinta kata-kata. Seiring dengan berjalannya waktu, pengertian tersebut terus meluas yaitu senang berbicara, senang belajar, senang kepada ilmu, senang terhadap tulisan, senang terhadap karya sastra, hingga memiliki arti senang terhadap tulisan yang bernilai tinggi. Filologi juga sering disebut sebagai ilmu pengkajian sastra, karena mampu mengkaji karya-k Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes tímto pojmem rozumíme nauku, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem. Filologie je: * věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost některého národa (národů) na základě literatur a jiných kulturněhistorických děl a památek; * věda zabývající se zkoumáním jazykového materiálu v literárních textech, výkladech a edicích textů literárních děl. Filologi (från grekiskans φιλολογία, philología - "kärlek till ord") är en forskningsinriktning inom historisk språkvetenskap och en metod inom humanvetenskaperna. Filologi är textanalys och språkforskning som syftar till förståelse av skrivkonst och kulturhistoriska förhållanden – till skillnad från lingvistik, som innebär en analys av språket och dess struktur.
owl:differentFrom
dbr:Philosophy
foaf:depiction
n12:Indo_European_philology_historical_and_comparative_1969.jpg
dcterms:subject
dbc:Philology dbc:Textual_scholarship dbc:Writing dbc:Academic_disciplines dbc:Historical_linguistics
dbo:wikiPageID
23193
dbo:wikiPageRevisionID
1121841019
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Linear_B dbr:Western_canon dbc:Philology dbr:Synchronic_analysis_(linguistics) dbr:Forbidden_Planet dbr:Theoretical_linguistics dbr:Old_Persian_language dbr:Roman_Empire dbr:Footnote_(film) dbr:Daniel_Jackson_(Stargate) dbr:Nubian_languages dbr:Stargate_SG-1 dbr:Ugaritic dbr:Maya_script dbr:Language_change dbr:Michael_Ventris dbr:Higher_criticism dbr:Sound_law dbr:Bible dbr:Jean-François_Champollion dbr:Elamite_language dbr:Sanskrit dbr:Proto-Indo-European_language dbr:Minoan_Civilization dbr:Sir_Henry_Rawlinson,_1st_Baronet dbr:Ancient_Egyptian_language dbr:Chaucer dbr:Linguistics dbr:Indo-European_languages dbr:Logosyllabic dbr:Middle_French dbc:Textual_scholarship dbr:Syntax dbr:Byzantine_Empire dbr:Literary_criticism dbr:Textual_scholarship dbr:Scientism dbr:Structuralism dbr:Giacomo_Leopardi dbr:Luwian_language dbr:Behistun_Inscription dbr:Indo-European_studies dbr:Beowulf dbc:Writing dbr:Mycenaean_language dbr:Nietzsche dbr:Greek_language dbr:C.S._Lewis dbr:Arabic_language dbr:Textual_criticism dbr:Sanskrit_grammarians dbr:Mycenaean_Greek dbr:List_of_submissions_to_the_84th_Academy_Awards_for_Best_Foreign_Language_Film dbr:Palaeography dbr:University_town dbr:Critical_apparatus dbr:US_English dbr:Moritz-Maria_von_Igelfeld dbr:J._R._R._Tolkien dbr:Classical_philology dbr:John_Chadwick dbr:Historical_linguistics dbr:Yuri_Knorozov dbr:British_English dbc:Academic_disciplines dbr:Runet dbr:Hittite_language dbr:World_War_I dbr:Egyptian_language dbr:Rosetta_Stone dbr:History dbr:Library_of_Pergamum n59:philology dbr:Decipherment dbr:Codicology dbr:Persian_language dbr:Germanic_philology dbr:Sophism dbr:Stylistics_(linguistics) dbr:Martianus_Capella dbr:Classical_languages dbr:Sumerian_language dbr:New_Philology dbr:Writing dbr:Historical_source dbr:The_Philanthropist_(play) dbr:Hebrew_language dbr:Middle_Persian dbr:Cuneiform_script dbr:Slavistics dbr:Karl_Wilhelm_Friedrich_Schlegel dbr:Allegory dbc:Historical_linguistics n79:German_philology dbr:Adjective dbr:Ferdinand_de_Saussure dbr:Renaissance_humanism dbr:Bronze_Age_literature dbr:Language dbr:Library_of_Alexandria dbr:Ancient_Greek dbr:Sinology dbr:Etymology dbr:Ancient_Near_East dbr:Decipher dbr:Koine_Greek dbr:Bedřich_Hrozný dbr:Elocution dbr:Chomskyan dbr:Comparative_linguistics dbr:The_Space_Trilogy dbr:Old_Persian dbr:Hermeneutics dbr:Linear_A dbr:American_Journal_of_Philology dbr:Akkadian_language dbr:Christopher_Hampton dbr:Aegean_civilization dbr:Portuguese_Irregular_Verbs dbr:Alexander_McCall_Smith dbr:Synchrony_and_diachrony n101:Indo_European_philology_historical_and_comparative_1969.jpg dbr:European_languages dbr:Celtic_studies dbr:John_Lydgate dbr:Unferð
dbo:wikiPageExternalLink
n82:bibliography.html n92:coglit.html n94:metlit.html
owl:sameAs
dbpedia-hu:Filológia dbpedia-eo:Filologio dbpedia-cy:Ieitheg dbpedia-gl:Filoloxía dbpedia-it:Filologia n14:Филология n15:Filologi dbpedia-br:Lizheregouriezh dbpedia-tr:Filoloji dbpedia-az:Filologiya dbpedia-sh:Filologija dbpedia-mk:Филологија freebase:m.05rzj dbpedia-is:Textafræði n23:Pilolohiya dbpedia-no:Filologi dbpedia-war:Pilolohiya n26:Филология dbpedia-nn:Filologi n28:সাংস্কৃতিক_ভাষাতত্ত্ব n29:3mBeW n30:Բանասիրություն n31:4174271-0 n32:Filologija n35:वाङ्मीमांसा dbpedia-th:นิรุกติศาสตร์ dbpedia-pt:Filologia dbpedia-ja:文献学 n39:Philologia n40:Filologiya dbpedia-cs:Filologie dbpedia-kk:Филология n43:Filoloxía dbpedia-uk:Філологія dbpedia-el:Φιλολογία n46:ഫിലോളജി dbpedia-nl:Letterkunde dbpedia-als:Philologie dbpedia-he:פילולוגיה dbpedia-os:Филологи dbpedia-bg:Филология dbpedia-sr:Филологија dbpedia-ga:Fileolaíocht n55:Filologi dbpedia-pms:Filologìa dbpedia-fi:Filologia n58:Филологи dbpedia-ka:ფილოლოგია dbpedia-es:Filología n64:Филология dbpedia-de:Philologie dbpedia-fr:Philologie dbpedia-ku:Fîlolojî n68:ਭਾਸ਼ਾ_ਸ਼ਾਸਤਰ dbpedia-an:Filolochía dbpedia-id:Filologi wikidata:Q40634 dbpedia-be:Філалогія n73:Филология n74:Filologi dbpedia-ru:Филология dbpedia-sk:Filológia dbpedia-da:Filologi dbpedia-eu:Filologia dbpedia-sq:Filologjia dbpedia-pl:Filologia dbpedia-et:Filoloogia dbpedia-fy:Filology dbpedia-la:Philologia dbpedia-io:Filologio dbpedia-vi:Bác_ngữ_học dbpedia-ca:Filologia dbpedia-zh:语文学 n90:Филология dbpedia-fa:لغت‌شناسی n93:Filoloģija dbpedia-ro:Filologie dbpedia-ar:فقه_اللغة dbpedia-ms:Filologi dbpedia-simple:Philology dbpedia-sv:Filologi dbpedia-af:Filologie dbpedia-ko:문헌학 dbpedia-oc:Filologia dbpedia-nds:Philologie dbpedia-sl:Filologija dbpedia-hr:Filologija
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Wikiquote dbt:Wikt-lang dbt:Wiktionary dbt:Main dbt:Short_description dbt:Authority_control dbt:Definition_needed dbt:Grc-transl dbt:Reflist dbt:For_multi dbt:Etymology dbt:Distinguish dbt:Linguistics dbt:Commons_category
dbo:thumbnail
n12:Indo_European_philology_historical_and_comparative_1969.jpg?width=300
dbo:abstract
Is éard is fileolaíocht (freisin: focleolaíocht) ann ná staidéar a dhéanamh ar litríocht agus disciplíní a bhaineann le litríocht nó le teanga mar a úsáidtear sa litríocht. Is é an crosbhealach idir léirmheastóireacht ar théacs, léirmheastóireacht liteartha, stair, agus teangeolaíocht. Níos coitianta, sainmhínítear fileolaíocht mar staidéar ar théacsanna liteartha chomh maith le taifid bhéil agus scríofa, an deimhniú ar a gcuid barántachta agus a bhfoirm bhunaidh, agus dearbhú a gciall. San úsáid níos sine, go háirithe i gcás na Breataine, bhí ciall níos ginearálta i gceist, a chlúdaigh teangeolaíocht chomparáideach agus stairiúil. Bíonn fileolaíocht chlasaiceach ag cíoradh na dteangacha clasaiceacha. Shíolraigh fileolaíocht chlasaiceach ó agus Leabharlann Chathair Alastair , timpeall an ceathrú haois RC, agus lean na Gréagaigh agus na Rómhánaigh ar aghaidh léi ar fud na n-impireachtaí de chuid na Róimhe / na Biosáinte. Bhí sí caomhnaithe agus curtha chun cinn le linn Ré Órga an Ioslam, agus ar deireadh thiar atosaithe ag na scoláirí de chuid an Renaissance san Eoraip, áit a raibh sí ceangailte go luath ag fileolaíocht na hEorpa; (Gearmánach, Ceilteach), Eoráiseach (Slavacha, srl.), agus teangachana na hÁise (an Araibise, an Pheirsis, an Sanscrait, an Sínis, srl.) Baineann staidéir Ind-Eorpaise leis an fhileolaíocht chomparáideach ar na teangacha Ind-Eorpacha go léir. Tá fileolaíocht, len a fócas ar fhorbairt stairiúil (anailís dhiacronach), cutha i gcodarsnacht le teangeolaíocht mar gheall ar áitiú Fherdinand de Saussure ar thábhacht na hanailíse sioncronaí. Lean an chodarsnacht ar aghaidh le teacht chun cinn an struchtúrachais agus theangeolaíocht Chomsky in éineacht lena bhéim ar chomhréir. Филоло́гия (от др.-греч. φιλολογία, «любовь к слову, любословие») — совокупность наук (языкознания, текстологии, литературоведения, источниковедения, палеографии и др.), изучающих культуру народа, выраженную в языке и литературном творчестве. Лингвистика не всегда включается в филологию: во-первых, лингвистика не обязательно исследует тексты, во-вторых, не всегда затрагивает культурологическую сторону вопроса (хотя связь языка и культуры — актуальная лингво-философская проблема); для лингвистики характерна бо́льшая близость к точным наукам, чем для других дисциплин, традиционно относимых к филологии. В России лингвистика (в том числе общее языкознание) обычно изучается на факультетах, именуемых филологическими; в западноевропейских странах и в Америке под филологией подразумевают изучение древних (классическая филология) и средневековых текстов, а изучение языков и особенно теории языка считается отдельной дисциплиной. Filologi (från grekiskans φιλολογία, philología - "kärlek till ord") är en forskningsinriktning inom historisk språkvetenskap och en metod inom humanvetenskaperna. Filologi är textanalys och språkforskning som syftar till förståelse av skrivkonst och kulturhistoriska förhållanden – till skillnad från lingvistik, som innebär en analys av språket och dess struktur. Filologio (de la greka φιλολογία, philología, "amo al lingvo") estas unuiĝo de kelkaj sciencoj (lingvistiko, , k. a.), kiuj esploras la homan kulturon per analizo de teksto. Alivorte, per filologio oni indikas la studon (ne nur sciencan, sed ankaŭ artan aŭ filozofian), kiu serĉas la interpretadon de tekstoj en ilia socia kunteksto. Kvankam kelkaj antikvaj aŭtoroj, kiel Platono, jam uzis la vorton, estis Friedrich August Wolf, en la 18-a jarcento kiu uzis unue la vorton en moderna senco. Vere, Wolf faris vortludon, ĉar kiam li publikigis sian verkon "Prolegomena ad Homerum" (1795), oni demandis lin, al kiu studobjekto tiu libro apartenas, laŭdire, li respondis "Filologio", kiu povas signifi "amo al lingvo", sed ankaŭ "mia propra scienco" (philos ankaŭ estas pronomo, kiu signifas "(ies) propra"). En la tradicio de kelkaj landoj la filologio estas komprenata nur kiel la studo de antikvaj lingvoj kaj tekstoj, dum la studo de modernaj tekstoj estas nomata . En aliaj landoj oni povas paroli pri la kiel la studo de malnovaj lingvoj. En siaj unuaj tempoj la historilingvistiko ankaŭ estis nomita "", ĉar ĝi estis, pleje, komparo inter malnovaj skribaj lingvoj. Estis August Schleicher, kiu apartigis la historilingvistikon disde filologio per rigida pozitivisma klasifikado, sed anglalingvanaj aŭtoroj plu uzis la du konceptojn sen distingo. Ο όρος φιλολογία περιγράφει κατά κύριο λόγο την επιστήμη που έχει ως αντικείμενο τη μελέτη του πνευματικού ή διανοητικού πολιτισμού παλαιότερων εποχών με βάση τα γραπτά μνημεία. Ως φιλολογία περιγράφεται επίσης το σύνολο των έργων του προφορικού και του γραπτού λόγου μιας χώρας ή ενός λαού ή μιας χρονικής περιόδου, το σύνολο δηλαδή της λογοτεχνίας της. Επιπλέον, με τον ίδιο όρο περιγράφεται το σύνολο των ειδικών επιστημονικών γνώσεων που χρησιμοποιούνται για την κατανόηση των έργων του λόγου μιας γλώσσας αλλά και το σύνολο των συγγραμμάτων που αναφέρονται σε ορισμένο επιστημονικό κλάδο. La filología (del latín philologĭa, y este del griego φιλολογία philología, ‘amor o interés por las palabras’) es el estudio de los textos escritos, a través de los que se intenta reconstruir, lo más fielmente posible, el sentido original de estos con el respaldo de la cultura que en ellos subyace. El trabajo filológico se aproxima al hermenéutico, al menos en la medida en que interpreta el sentido, y se sirve, por tanto, del estudio del lenguaje, la literatura y demás manifestaciones idiomáticas, en cuanto constituyen la expresión de una comunidad cultural determinada o de varias, o de meros individuos. Se entiende usualmente por filología, bien el estudio de las lenguas y las literaturas, así como la correspondiente cultura de sus hablantes, bien el estudio diacrónico o eidético de los textos literarios o incluso de todo vestigio de lengua escrita o de la lengua en general. En su más amplio y pleno sentido, especialmente en las tradiciones modernas románica y germánica, filología es el término general que designa el estudio de las lenguas naturales y abarca, pues, tanto la serie disciplinaria de la ciencia del lenguaje o lingüística (lingüística histórica, lingüística teórico-descriptiva y lingüística aplicada), una de las dos grandes series filológicas, como aquella otra formada por la ciencia de la literatura (esto es, Historia de la literatura, teoría de la literatura y crítica literaria), según ha venido a establecer simétricamente el desarrollo de los criterios de la "ciencia real". Ello representa en consecuencia, no solo la integración de la retórica y la poética clásicas (cosa evidente desde la Antigüedad), y también modernas, sino la completa integración de todas aquellas metodologías internas, ya fuertemente transversales y compartidas como sobre todo la comparatística, la gramática comparada o la literatura comparada, ya técnicamente restrictivas y particularizadoras como la ecdótica o crítica textual. En este último aspecto, además, la filología, técnicamente fundada para Occidente en el Museo de Alejandría, ha asumido paulatinamente durante la segunda mitad del siglo XX el instrumental proporcionado por los medios digitales, los cuales han transformado la aplicabilidad e incluso los resultados (en el caso del hipertexto) del trabajo crítico textual y en general la edición de textos. La filología, en cuyo seno se suele distinguir entre filología general y filologías particulares (aproximadamente correspondientes a lenguas o familias de lenguas o bien regiones culturales) constituye en conjunto el milenario, más extenso, fundamentador y multiplicadamente cultivado sector disciplinar de las ciencias humanas. 语文学(英語:philology,全稱語言文字學,又稱文獻學),是语言学的一个分支,有時作爲歷史語言學(historical linguistics)的同義詞,偏重从文献角度研究语言和文字。一般包括文字学、训诂学、音韵学、校勘学等。 La filologia és l'estudi de la llengua en fonts orals i escrites; és la intersecció entre la crítica textual, la crítica literària, la història i la lingüística (amb especial interès en l'etimologia).El terme originàriament significa 'estimar' (del grec filo-) i 'paraules' (també del grec -logia). En la tradició acadèmica de moltes nacions, el terme "filologia" denota l'estudi d'una llengua junt amb la seva literatura i els seus contexts històrics i culturals, els quals són indispensables per a una comprensió dels treballs literaris i d'altres texts culturals significatius. La filologia abraça així l'estudi de la gramàtica, la retòrica, la història o la interpretació d'autors, així com la tradició crítica associada a una determinada llengua. Aquesta extensa definició s'ha fet estranya avui dia, i la filologia tendeix a referir-se als estudis acadèmics associats a un idioma, agrupant àrees com la fonètica, la morfosintaxi, la dialectologia, la lingüística històrica, etc., en l'estadi de llengua i els diversos períodes de la literatura corresponent. Una branca de la filologia és la lingüística històrica. Algunes similituds entre el sànscrit i les llengües europees foren observades primer en el segle xviii i conduïren al descobriment del protoindoeuropeu. L'interès de la filologia en els idiomes antics aconduí a l'estudi de quins eren en el segle xix els idiomes "exòtics" per la llum que podrien aportar en els problemes per entendre els orígens dels texts més antics. En els Estats Units, l' fou fundat el 1880 per , un professor de la Universitat Johns Hopkins. La filologia també inclou anàlisis de texts, l'anomenada crítica textual, que intenta reconstruir el text original perdut que serveix de model a còpies manuscrites posteriors. Per a aconseguir-ho, es basa en els errors de transmissió, en les variants locals i en l'anàlisi exhaustiva tant del text com del seu suport per establir l'arbre genealògic de l'obra. Aquesta branca és el que s'entén com a filologia als països francòfons, que prefereixen usar altres termes per a la resta de disciplines lingüístiques. La filologia no ha tingut gaire interès per als estudiosos xinesos fins i tot al segle xix. La philologie, du grec ancien φιλολογία / philología, « amour des mots, des lettres, de la littérature », consiste en l'étude d'une langue et de sa littérature à partir de documents écrits. C'est une combinaison de critique littéraire, historique et linguistique. Elle vise à rétablir le contenu original de textes connus par plusieurs sources, c’est-à-dire à sélectionner le texte le plus authentique possible, à partir de manuscrits, d'éditions imprimées ou d'autres sources disponibles : fragments (citations par d’autres auteurs), graffiti anciens... Ainsi, le philologue compare les versions conservées de ces textes, ou rétablit le meilleur texte en corrigeant les sources existantes. 文献学(ぶんけんがく、英語: philology、ドイツ語: Philologie)は、過去の文章、文献、言語を扱う学問である。 Філоло́гія (грец. φιλολογία; від грец. φίλος — любов і грец. λόγος — слово, учення) — сукупність (єдність) гуманітарних наук: мовознавства, літературознавства, фольклористики, текстології, джерелознавства, риторики, палеографії тощо, які вивчають духовну культуру певного народу чи цивілізації через мовний і стилістичний аналіз літературних та інших пам'яток. Головним предметом її досліджень є текст, а метою — його коментар та інтерпретація. Філологія вивчає насамперед культуру доби Ренесансу й гуманізму. Спершу вона прикладалася до комплексного вивчання класичних (грецьких, римських) текстів. У зв'язку з дедалі вужчою спеціалізацією науковців і з розвитком нових методів і течій у мовознавстві 20 століття (алгебраїзація, техніцизація, деісторизація тощо) помічається тенденція до їх відриву від філології, в якій залишається лише традиційне (порівняльно-історичне, гуманітарне, культурне) мовознавство. В Україні довше, ніж на Заході, тривала гуманістична єдність філології та її зв'язок з історією. Ті самі люди часто працювали в різних ділянках філології та історії (наприклад, Олександр Потебня, Омелян Огоновський, Павло Житецький, Володимир Перетц, Михайло Грушевський, Агатангел Кримський, Іларіон Свєнціцький, Михайло Возняк). Цю традицію продовжували на еміграції Дмитро Чижевський, Юрій Шевельов, Омелян Пріцак, Ігор Шевченко та ін. Близькість української філології до історії маніфестувалася в інституційному зв'язку між ними (порівняйте назви Історико-філологічний відділ Української академії наук, Історико-філологічний інститут князя Безбородька у Ніжині). У ЛНУ імені Івана Франка філологічний факультет є одним з найдавніших. Факультет був створений у 1848 році на основі кафедри руської словесності під керівництвом Якова Головацького. Filologia (latineko philologĭatik eratorria, eta hori grezierako φιλω, filõ, "maitatu", eta λογος, logos, "arrazonamendu" edo "hizkera" terminoetatik eratorria) testu idatziak aztertzen dituen hizkuntza ikerketa da; literatura kritika, historia eta hizkuntzalaritza konbinatzen ditu. Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes tímto pojmem rozumíme nauku, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem. Filologie je: * věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost některého národa (národů) na základě literatur a jiných kulturněhistorických děl a památek; * věda zabývající se zkoumáním jazykového materiálu v literárních textech, výkladech a edicích textů literárních děl. De term letterkunde wordt in de eerste plaats gebruikt voor de studie van de literatuur, ofwel van de teksten die in een bepaalde taal zijn geschreven. Deze wetenschappelijke discipline wordt vaak gecombineerd met taalkunde, de studie van de taal zelf, en met cultuurwetenschappen. De term letterkunde wordt daarnaast ook wel gebruikt als volwaardig synoniem voor "literatuur" en/of "literaire canon" (in zinnen als In de Engelse letterkunde is Shakespeare de centrale figuur). La filologia (in greco antico: φιλoλογία, philologhía («interesse per la parola»), composto da φίλος, phìlos, "amante, amico" e λόγος, lògos, "parola, discorso"), secondo l’accezione comune attuale, è un insieme di discipline che studia i testi di varia natura (letterari, storici, politologici, economici, giuridici, ecc.), da quelli antichi a quelli contemporanei, al fine di ricostruire la loro forma originaria attraverso l’analisi critica e comparativa delle fonti che li testimoniano e pervenire, mediante varie metodologie di indagine, ad un’interpretazione che sia la più corretta possibile. Il filologo italiano Alberto Varvaro evidenzia come qualsiasi testo, sia scritto sia orale, inerente a qualsiasi sapere, può e deve essere trattato con i metodi e gli strumenti della filologia. La filologia dunque non identifica un ambito d'indagine, ma un metodo. Die Philologie ist die zusammenfassende Bezeichnung für die Sprach- und Literaturwissenschaft einer Sprache oder eines Sprachzweiges und entstand im 16. Jahrhundert aus griechisch φιλολογία philología, lateinisch philologia, zu φίλος phílos und λόγος lógos, wörtlich „Liebe zur Sprache“. Philologie bedeutete ursprünglich das Streben nach historisch ausgerichteter gelehrter Bildung überhaupt. In der Folge verstand man darunter den Inbegriff der Studien, die sich mit dem griechischen und römischen Altertum befassen. Heute wird als 'Philologie' die wissenschaftliche Beschäftigung mit dem Geistesleben verschiedener Sprachgemeinschaften bezeichnet. Man unterscheidet die Altphilologie (Klassische Philologie), die sich mit Altgriechisch und Latein befasst (daneben die altorientalische Philologie, anfangs vor allem für Althebräisch), und die Neuphilologie, die Beschäftigung mit den modernen Sprachen. In vielen Sprachen befasst sich deren Philologie mit der älteren und der modernen Sprache: Sinologie, Japanologie, Iranistik. Gelegentlich wird der Begriff im Sinn von 'Forschung' für die gelehrte Beschäftigung mit einem einzelnen Autor und dessen literarischem Werk („Goethe-Philologie“) gebraucht. Philology (from Ancient Greek φιλολογία (philología) 'love of word') is the study of language in oral and written historical sources; it is the intersection of textual criticism, literary criticism, history, and linguistics (with especially strong ties to etymology). Philology is also defined as the study of literary texts as well as oral and written records, the establishment of their authenticity and their original form, and the determination of their meaning. A person who pursues this kind of study is known as a philologist. In older usage, especially British, philology is more general, covering comparative and historical linguistics. Classical philology studies classical languages. Classical philology principally originated from the Library of Pergamum and the Library of Alexandria around the fourth century BCE, continued by Greeks and Romans throughout the Roman/Byzantine Empire. It was eventually resumed by European scholars of the Renaissance, where it was soon joined by philologies of other European (Germanic, Celtic), Eurasian (Slavistics, etc.), Asian (Arabic, Persian, Sanskrit, Chinese, etc.), and African (Egyptian, Nubian, etc.) languages. Indo-European studies involve the comparative philology of all Indo-European languages. Philology, with its focus on historical development (diachronic analysis), is contrasted with linguistics due to Ferdinand de Saussure's insistence on the importance of synchronic analysis. The contrast continued with the emergence of structuralism and Chomskyan linguistics alongside its emphasis on syntax, although research in historical linguistics is often characterized by reliance on philological materials and findings. فقه اللغة أو الفيلولوجيا (بالإنجليزية: Philology)‏ هو علم دراسة اللغة من المصادر التاريخية الشفوية والمكتوبة. 문헌학(文獻學, philology)은 문헌 자료를 언어학적, 역사적 측면으로 비판, 해석하고, 그에 근거하여 민족이나 시대의 문화를 연구하는 학문이다. 언어학과 문학평론이 결합된 인문주의적 역사 언어학의 한 갈래로 취급된다. 처음에 유럽 르네상스 인문주의에서 서양의 고전 문헌학이 시작되었다. 이는 그리스어, 라틴어, 산스크리트어에 대한 문학 연구를 다루었는데, 얼마 후 유럽과 비유럽의 다른 언어들에 대한 연구가 문헌학에 포함되었다. Filologi adalah sebuah ilmu pengetahuan yang mengkaji tentang sejarah, pranata, dan kehidupan suatu bangsa yang terdapat dalam naskah-naskah lama. Tujuan dari mempelajari filologi yaitu untuk mengetahui isi teks dari pengarang dan mengetahui bentuk teks yang disajikan. Selain itu, filologi adalah sebuah ilmu yang mempelajari kebudayaan, ilmu sosial, hingga sejarah. Kata filologi berasal dari bahasa Yunani, yaitu philogia yang memiliki arti cinta kata-kata. Seiring dengan berjalannya waktu, pengertian tersebut terus meluas yaitu senang berbicara, senang belajar, senang kepada ilmu, senang terhadap tulisan, senang terhadap karya sastra, hingga memiliki arti senang terhadap tulisan yang bernilai tinggi. Filologi juga sering disebut sebagai ilmu pengkajian sastra, karena mampu mengkaji karya-karya Homerus, Plato, Herodotus, Hippokrates, Sokrates, Aristoteles yang dianggap sebagai karya sastra dengan genre yang tinggi. Di Eropa, filologi bertujuan untuk mengkaji, melakukan kritik dan asal-usul teks. Di Belanda filologi digunakan untuk mengkaji teks sastra yang dihubungkan dengan latar belakang budaya. Di Prancis, filologi merupakan ilmu yang berfungsi untuk mengkaji suatu dokumen tertulis. Di Inggris filologi bertujuan untuk mengkaji ilmu linguistik terhadap teks-teks yang sudah lama, atau kajian tersebut sering disebut oleh linguistik historis. Di Indonesia, penerapan kajian filologi sama dengan negara Belanda yaitu untuk mengkaji asal-usul teks, makna, hingga latar belakang budayanya. Orang yang ahli dalam bidang filologi disebut filolog. Seorang filolog memiliki tugas untuk mengungkapkan kebenaran dalam teks sejarah, juga membuka fakta dari ilmu-ilmu di masa lalu yang dapat dimanfaatkan ilmunya di masa kini. Filologia (do grego antigo Φιλολογία, "amor ao estudo, à palavra") é o estudo da linguagem em fontes históricas escritas, incluindo literatura, história e linguística. É mais comumente definida como o estudo de textos literários e registros escritos, o estabelecimento de sua autenticidade e sua forma original, e a determinação do seu significado. Filologia clássica é a filologia do grego e latim clássico. Filologia clássica é historicamente primária, originária de Pérgamo e Alexandria em torno do século IV a.C., continuou pelos gregos e romanos em todo o Império Romano e Bizantino, e eventualmente assumida por estudiosos europeus da Era dos Descobrimentos, onde foi logo acompanhado por filólogos de outras línguas tanto a um nível europeu (germânico, celta, eslavos, etc.) e não europeus (em sânscrito, persa, árabe, chinês, etc.). Estudos indo-europeus envolvem a filologia comparativa de todas as línguas indo-europeias. Qualquer linguagem clássica pode ser estudada filologicamente e, de facto, como uma linguagem de descrição "clássica" e que implica a existência de uma tradição filológica associada a ele. A Filologia, na vertente românica, tem como objeto especifico as línguas e dialetos que se originaram do latim vulgar, e suas respectivas literaturas de qualquer espécie, desde as origens até sua situação atual. Devido ao seu foco no desenvolvimento histórico (análise diacrônica), a filologia passou a ser usada como um termo que contrasta com a linguística. Isto é devido a um desenvolvimento do século XX desencadeado por insistência de Ferdinand de Saussure sobre a importância da análise sincrônica, e mais tarde ao surgimento do estruturalismo e da teoria linguística de Chomsky com ênfase na sintaxe. Filologia – nauka humanistyczna badająca literaturę kręgu cywilizacyjnego lub narodu. Głównym przedmiotem jej badań jest tekst z perspektywy języka, właściwości literackich i treści kulturalno-historycznej, a celem – jego komentarz i interpretacja. W węższym rozumieniu: dyscyplina językoznawcza zajmująca się badaniem przejawów i systemów językowych przy użyciu osiągnięć i metod literaturoznawstwa, historii, filozofii, etnografii i archeologii. Powszechnie poszczególne filologie określane są nazwami skrótowymi, zarówno w odniesieniu do dziedziny nauki, jak i kierunku studiów, np. polonistyka – filologia polska, anglistyka – filologia angielska, romanistyka – filologia romańska, germanistyka – filologia niemiecka, iberystyka – filologia iberyjska itd. Cele nauk filologicznych były różnie określane w różnych okresach rozwoju tej dyscypliny, i tak np. niemiecki romanista z przełomu XIX i XX wieku określa filologię jako „każdą naukę, której celem i zadaniem jest poznanie duchowych właściwości danego narodu […], o ile znalazły one lub ciągle jeszcze znajdują swój wyraz w języku i literaturze”. Bezpośrednio z filologii wywodzą się dwie dyscypliny naukowe: językoznawstwo i literaturoznawstwo.
gold:hypernym
dbr:Study
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Philology?oldid=1121841019&ns=0
dbo:wikiPageLength
17989
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Philology