This HTML5 document contains 137 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n28http://dbpedia.org/resource/File:
n13http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n22https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n9http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbphttp://dbpedia.org/property/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Hilda_asteroid
rdfs:label
Hilda-Gruppe Hildina skupina Rodzina planetoidy Hilda ヒルダ群 Família Hilda Groupe de Hilda Hilda grupo Grup de Hilda Famiglia Hilda Семейство Хильды 希尔达族 Hilda-asteroid Grupo de Hilda عائلة هيلدا Hilda asteroid
rdfs:comment
Die Hilda-Gruppe ist eine Asteroidenfamilie, die mehr als 4000 Asteroiden des Asteroidengürtels mit einer 3:2-Bahnresonanz mit Jupiter umfasst. Benannt ist die Gruppe nach dem Asteroiden (153) Hilda. Els asteroides de Hilda o Hildes són un grup dinàmic d'asteroides en una ressonància orbital 3:2 amb Júpiter (cada dues voltes al sol que faça Júpiter, els Hilda en faran tres). El líder del grup és l'asteroide (153) Hilda. El grup es mou en òrbites el·líptiques de manera que la seva àpside els posa enfront de Júpiter, o 60 graus per davant o darrere de Júpiter en els punts Lagrange L4 i L5. Al llarg de tres òrbites successives cada asteroide de Hilda s'aproxima a aquests tres punts en seqüència. L'òrbita de Hilda té un semieix major entre 3,7 AU i 4,2 AU (la mitjana en un lapse de temps llarg és de 3,97), una excentricitat inferior a 0,3 i una inclinació inferior a 20 °. Existeixen dues famílies colisionals dins del grup Hilda: la família Hilda i la família Schubart. El líder per a aquest Hildina skupina je souhrnné označení pro několik stovek planetek (411 objektů s definitivním označením a 546 pouze s provizorním označením v srpnu 2005) obíhajících Slunce ve vzdálenosti odpovídající komensurabilitě 2:3 s Jupiterem. Jejich střední vzdálenost od Slunce (velká poloosa dráhy) je přibližně rovna 3,7 až 4,2 AU, sklon dráhy k ekliptice nepřesahuje 20° a excentricita hodnotu 0,07. Vedle Trojánů je to jediný případ, kdy komensurabilita s Jupiterem vede k vytvoření stabilní skupiny planetek místo Kirkwoodových mezer, v nichž jsou dráhy objektů nestabilní. La famiglia di asteroidi Hilda è una famiglia di asteroidi della fascia principale del sistema solare caratterizzati da semiassi maggiori compresi fra 3,7 e 4,2 UA, eccentricità orbitali minori di 0,3 e inclinazioni orbitali minori di 20°. In verità non si tratta di una famiglia vera e propria, poiché i corpi che la compongono non discendono da un comune oggetto progenitore; è invece un gruppo dinamico, composta da asteroidi intrappolati in un rapporto di risonanza orbitale 2:3 con il pianeta Giove. A família Hilda consiste de asteroides com um eixo semi-maior entre 3,7 e 4,2 UA, uma excentricidade menor do que 0,3, e uma inclinação menor do que 20°. Eles não formam uma família de asteroides verdadeira, visto que não são descendentes de um antigo corpo celeste comum, sendo ao invés disso um "grupo dinâmico" de corpos, feitos de asteroides em uma ressonância orbital 2:3 com Júpiter. As órbitas elípticas dos membros da família Hilda são de tal forma que seus afélios estão do lado oposto a Júpiter, ou 60° à frente ou atrás de Júpiter, nos pontos L4 e L5 de Lagrange. Em três órbitas, cada asteróide da família passa por todos estes três pontos, em sequência. O asteroide que dá o grupo seu nome é 153 Hilda, descoberto por Johann Palisa em 1875. Mais de 1,1 mil asteroides Hilda foram descobe Hilda-asteroiderna är en kategori asteroider i den yttre delen av asteroidbältet. De kännetecknas av sina banelement. Deras medelavstånd till Solen är mellan 3,7 AU och 4,2 AU, de har en excentricitet på mindre än 0,07 och en banlutning på mindre än 20°. De har inget gemensamt ursprung eller gemensam geologi, istället kännetecknas asteroiderna av att de har en 2:3 medelbanresonans med Jupiter. Den första upptäckta asteroiden av detta slag var 153 Hilda och kategorin har fått sitt namn efter denna. عائلة هيلدا أو الهيلدية Hildian asteroids هي مجموعة ديناميكية من الكويكبات في رنين مداري 3: 2 مع كوكب المشتري. تتحرك كويكبات هيلدا في مداراتها البيضاوية بحيث يضعها أوجها قبالة كوكب المشتري (في L3)، أو 60 درجة قبل أو وراء كوكب المشتري في نقاط لاغرانج L4 و L5 . Rodzina planetoidy Hilda – rodzina złożona z planetoid o półosi wielkiej o długości pomiędzy 3,7 a 4,2 au, ekscentryczności orbity większej niż 0,07 oraz o inklinacji poniżej 20°. Jest to dynamiczna rodzina obiektów, które znajdują się w rezonansie orbitalnym 3:2 z Jowiszem. Daje się w niej wyróżnić dwie rodziny planetoid w klasycznym znaczeniu, pochodzące z rozpadu ciała macierzystego: właściwą rodzinę planetoidy (153) Hilda oraz rodzinę planetoidy (1911) Schubart. W czerwcu 2009 roku w atmosferę Jowisza uderzyła planetoida prawdopodobnie należąca do tej rodziny. Le groupe de Hilda est un groupe d'astéroïdes situé à la périphérie externe de la ceinture principale d'astéroïdes, dans la zone de demi-grand axe comprise entre 3,7 et 4,1 ua. Il fait le lien entre la ceinture principale et l'orbite de Jupiter où gravitent les troyens de Jupiter. Le groupe de Hilda est caractérisé par une résonance orbitale 3:2 avec Jupiter. Le groupe est nommé d'après (153) Hilda qui en est à la fois le plus grand membre et le premier découvert, en 1875. Au 3 juillet 2019, le Centre des planètes mineures recense 4 045 astéroïdes appartenant à ce groupe. ヒルダ群(ヒルダぐん、英語:Hilda asteroids)は、小惑星帯と木星軌道の間にあって、木星と2:3の軌道共鳴状態にある小惑星の群。 群の名前は (153) ヒルダに由来しており、命名されていないものも含め4000個以上がこの群に分類されている。軌道長半径は3.7 auから4.2 au、離心率は0.07以上0.3以下で、軌道傾斜角は20°より小さい。D型またはP型が多いが、一部にC型もある。ヒルダ群やトロヤ群に見られるD型やP型小惑星の表面色は、彗星の核 (彗星)のそれとよく対応している。このことは、これらの天体の表面が同じような鉱物で覆われていることを意味しており、また同じ起源を持つことを示唆している。ヒルダ群には起源の異なるヒルダ族 (Hilda family) とシューバルト族 (Schubart family) があるとされている。ロシア科学アカデミー応用天文学研究所のTatyana Alexandrovna Vinogradovaは、さらに4つの族が存在するという研究結果を発表している。 La Hilda grupo estas grupo da asteroidoj de la ekstera parto de la asteroida zono. Ili ne estas asteroida familio en la propra senco de la termino, ĉar ili ne devenas, pro diseriĝo, de unu sama objekto, sed prefere dinamika grupo da korpoj en orbita resonanco 3:2 kun Jupitero. Tiu grupo ŝuldas sian nomon al la asteroido 153 Hilda. The Hilda asteroids (adj. Hildian) are a dynamical group of more than 5,000 asteroids located beyond the asteroid belt but within Jupiter's orbit, in a 3:2 orbital resonance with Jupiter. The namesake is the asteroid 153 Hilda. The surface colors of Hildas often correspond to the low-albedo D-type and P-type; however, a small portion are C-type. D-type and P-type asteroids have surface colors, and thus also surface mineralogies, similar to those of cometary nuclei. This implies that they share a common origin. Семе́йство Хи́льды — группа тёмных углеродных астероидов, расположенных за главным поясом между орбитами Марса и Юпитера. Семейство Хильды не образует истинное семейство астероидов, так как его члены не являются фрагментами общего родительского тела, что характерно для большинства других астероидных семейств, а представляют собой просто динамическую группу астероидов, которая движется в орбитальном резонансе с Юпитером 3:2. Los asteroides de Hilda o Hildian son un grupo dinámico​ de asteroides en una resonancia orbital 3:2 con Júpiter (cada dos vueltas al sol que de Júpiter, los Hilda darán tres). El líder del grupo es el asteroide (153) Hilda. El grupo se mueve en órbitas elípticas de modo que su ápside los pone frente a Júpiter, o 60 grados por delante o detrás de Júpiter en los puntos Lagrange L4 y L5.​ A lo largo de tres órbitas sucesivas cada asteroide de Hilda se aproxima a estos tres puntos en secuencia. La órbita de Hilda tiene un semieje mayor entre 3,7 AU y 4,2 AU (la media en un lapso de tiempo largo es de 3,97), una excentricidad inferior a 0,3 y una inclinación inferior a 20 °.​ Existen dos familias colisionales dentro del grupo Hilda: la familia Hilda y la familia Schubart. El líder para esta úl 希尔达小行星(英語:Hilda asteriod)包括了轨道半长径在3.7至4.2天文单位之间、轨道离心率小于0.3、轨道倾角小于20°的小行星。这些小行星并非来源于同一个母天体,因而不能算作真正意义上的小行星族。不过,它们都与木星间形成2:3的轨道共振。希尔达小行星的远日点可能是L3、L4、L5这三个拉格朗日点。 当其连续绕太阳旋转三圈,会相继通过这三个点。小行星153(希尔达星)是该族小行星的代表星,1875年由约翰·帕利扎发现。目前已知的希尔达小行星超过1100颗。 希尔达小行星大多为低反照率的D-型小行星与P-型小行星,另有一小部分为C-型小行星。在小行星主带外部的包括希尔达小行星与特洛伊小行星在内的D-型与P-型小行星,与彗核有着类似的表面颜色及表面矿物学。这显示它们有着相同的起源。
foaf:depiction
n9:InnerSolarSystem-en.png n9:Hildas01.jpg n9:HildasOrbitWithLagrangePointsLousy.gif n9:Hilda_asteroid_as_seen_from_Jupiter.png n9:hildas02.gif
dcterms:subject
dbc:Jupiter dbc:Hilda_asteroids
dbo:wikiPageID
442377
dbo:wikiPageRevisionID
1083444453
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Trojan_asteroid dbr:Jupiter_trojan dbr:Aphelion dbr:P-type_asteroid dbr:Collisional_family dbr:Equilateral dbr:Near-Earth_object dbr:Luminosity dbr:Eccentricity_(orbit) dbr:Lagrange_point dbr:Schubart_family dbr:Conjunction_(astronomy_and_astrology) dbr:Apsis dbr:C-type_asteroid dbc:Jupiter n28:InnerSolarSystem-en.png dbr:Orbital_period dbr:Inclination dbr:Retrograde_motion dbr:153_Hilda dbr:Semi-major_axis dbr:Perihelion dbr:Plane_of_the_ecliptic dbr:Orbital_resonance dbr:1911_Schubart dbr:D-type_asteroid dbr:Asteroid dbr:Cometary_nuclei n28:Hildas01.jpg dbr:List_of_minor-planet_groups dbr:Jupiter dbc:Hilda_asteroids dbr:Asteroid_belt dbr:Orbit dbr:Kepler's_laws_of_planetary_motion dbr:Sun dbr:Astronomical_unit dbr:Planet
owl:sameAs
dbpedia-ja:ヒルダ群 wikidata:Q1753240 n13:Հիլդայի_ընտանիք dbpedia-fi:Hilda-ryhmä dbpedia-it:Famiglia_Hilda dbpedia-ru:Семейство_Хильды dbpedia-es:Grupo_de_Hilda dbpedia-fr:Groupe_de_Hilda dbpedia-fa:خانواده_هیلدا n22:hwZg dbpedia-sv:Hilda-asteroid dbpedia-ca:Grup_de_Hilda dbpedia-de:Hilda-Gruppe dbpedia-ro:Familia_Hilda dbpedia-sl:Družina_Hilda dbpedia-sk:Skupina_Hilda dbpedia-cs:Hildina_skupina dbpedia-ar:عائلة_هيلدا dbpedia-no:Hilda-familien dbpedia-pt:Família_Hilda dbpedia-pl:Rodzina_planetoidy_Hilda dbpedia-zh:希尔达族 dbpedia-eo:Hilda_grupo
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Short_description dbt:Multiple_image dbt:L5 dbt:L3 dbt:L4 dbt:Small dbt:Small_Solar_System_bodies dbt:Cn dbt:Reflist dbt:Legend2
dbo:thumbnail
n9:InnerSolarSystem-en.png?width=300
dbp:align
center
dbp:direction
horizontal
dbp:footer
Left: A schematic of the orbit of 153 Hilda , with Jupiter ; Middle: Hildas and Trojans viewed from the ecliptic plane near 190 degrees longitude on Jan. 1, 2005. Right: Orbits of two idealized asteroids of the Hilda group, in the rotating reference frame of Jupiter's orbit. Black: eccentricity 0.310; aphelion at Jupiter's orbit. Red: eccentricity 0.211.
dbp:image
Hilda asteroid as seen from Jupiter.png hildas02.gif HildasOrbitWithLagrangePointsLousy.gif
dbp:width
319 225
dbo:abstract
希尔达小行星(英語:Hilda asteriod)包括了轨道半长径在3.7至4.2天文单位之间、轨道离心率小于0.3、轨道倾角小于20°的小行星。这些小行星并非来源于同一个母天体,因而不能算作真正意义上的小行星族。不过,它们都与木星间形成2:3的轨道共振。希尔达小行星的远日点可能是L3、L4、L5这三个拉格朗日点。 当其连续绕太阳旋转三圈,会相继通过这三个点。小行星153(希尔达星)是该族小行星的代表星,1875年由约翰·帕利扎发现。目前已知的希尔达小行星超过1100颗。 希尔达小行星大多为低反照率的D-型小行星与P-型小行星,另有一小部分为C-型小行星。在小行星主带外部的包括希尔达小行星与特洛伊小行星在内的D-型与P-型小行星,与彗核有着类似的表面颜色及表面矿物学。这显示它们有着相同的起源。 A família Hilda consiste de asteroides com um eixo semi-maior entre 3,7 e 4,2 UA, uma excentricidade menor do que 0,3, e uma inclinação menor do que 20°. Eles não formam uma família de asteroides verdadeira, visto que não são descendentes de um antigo corpo celeste comum, sendo ao invés disso um "grupo dinâmico" de corpos, feitos de asteroides em uma ressonância orbital 2:3 com Júpiter. As órbitas elípticas dos membros da família Hilda são de tal forma que seus afélios estão do lado oposto a Júpiter, ou 60° à frente ou atrás de Júpiter, nos pontos L4 e L5 de Lagrange. Em três órbitas, cada asteróide da família passa por todos estes três pontos, em sequência. O asteroide que dá o grupo seu nome é 153 Hilda, descoberto por Johann Palisa em 1875. Mais de 1,1 mil asteroides Hilda foram descobertos até o presente, incluindo objetos não-numerados. A superfície dos asteroides da família Hilda correspondem ao baixo albedo dos asteroides tipo D e tipo P, embora alguns possuam albedos de asteroides tipo C. A cor da superfície dos asteroides tipo D e tipo P, tais como Hildas e troianos encontrados no exterior do cinturão de asteroides são similares a núcleos cometários, e portanto, possuem superfícies mineralógicas similares a tais núcleos. Isto indica que ambos possuem uma origem comum. Los asteroides de Hilda o Hildian son un grupo dinámico​ de asteroides en una resonancia orbital 3:2 con Júpiter (cada dos vueltas al sol que de Júpiter, los Hilda darán tres). El líder del grupo es el asteroide (153) Hilda. El grupo se mueve en órbitas elípticas de modo que su ápside los pone frente a Júpiter, o 60 grados por delante o detrás de Júpiter en los puntos Lagrange L4 y L5.​ A lo largo de tres órbitas sucesivas cada asteroide de Hilda se aproxima a estos tres puntos en secuencia. La órbita de Hilda tiene un semieje mayor entre 3,7 AU y 4,2 AU (la media en un lapso de tiempo largo es de 3,97), una excentricidad inferior a 0,3 y una inclinación inferior a 20 °.​ Existen dos familias colisionales dentro del grupo Hilda: la familia Hilda y la familia Schubart. El líder para esta última familia es (1911) Schubart.​ Hay más de 1.100 asteroides de Hilda conocidos, incluyendo objetos no numerados.​​ Los colores superficiales de Hildas a menudo corresponden al tipo D de bajo albedo y al tipo P; Sin embargo, una pequeña porción es de tipo C. Los asteroides de tipo D y P tienen colores superficiales y, por tanto, también minerales superficiales, similares a las de los núcleos cometarios. Esto implica que comparten un origen común.​​ The Hilda asteroids (adj. Hildian) are a dynamical group of more than 5,000 asteroids located beyond the asteroid belt but within Jupiter's orbit, in a 3:2 orbital resonance with Jupiter. The namesake is the asteroid 153 Hilda. Hildas move in their elliptical orbits in such a fashion that they arrive closest to Jupiter's orbit (i.e. at their aphelion) just when either one of Jupiter's L5, L4 or L3 Lagrange points arrives there. On their next orbit their aphelion will synchronize with the next Lagrange point in the L5–L4–L3 sequence. Since L5, L4 and L3 are 120° apart, by the time a Hilda completes an orbit, Jupiter will have completed 360° − 120° or two-thirds of its own orbit. A Hilda's orbit has a semi-major axis between 3.7 and 4.2 AU (the average over a long time span is 3.97), an eccentricity less than 0.3, and an inclination less than 20°. Two collisional families exist within the Hilda group: the Hilda family and the Schubart family. The namesake for the latter family is 1911 Schubart. The surface colors of Hildas often correspond to the low-albedo D-type and P-type; however, a small portion are C-type. D-type and P-type asteroids have surface colors, and thus also surface mineralogies, similar to those of cometary nuclei. This implies that they share a common origin. Hilda-asteroiderna är en kategori asteroider i den yttre delen av asteroidbältet. De kännetecknas av sina banelement. Deras medelavstånd till Solen är mellan 3,7 AU och 4,2 AU, de har en excentricitet på mindre än 0,07 och en banlutning på mindre än 20°. De har inget gemensamt ursprung eller gemensam geologi, istället kännetecknas asteroiderna av att de har en 2:3 medelbanresonans med Jupiter. Den första upptäckta asteroiden av detta slag var 153 Hilda och kategorin har fått sitt namn efter denna. La famiglia di asteroidi Hilda è una famiglia di asteroidi della fascia principale del sistema solare caratterizzati da semiassi maggiori compresi fra 3,7 e 4,2 UA, eccentricità orbitali minori di 0,3 e inclinazioni orbitali minori di 20°. In verità non si tratta di una famiglia vera e propria, poiché i corpi che la compongono non discendono da un comune oggetto progenitore; è invece un gruppo dinamico, composta da asteroidi intrappolati in un rapporto di risonanza orbitale 2:3 con il pianeta Giove. Gli asteroidi Hilda percorrono le loro orbite in modo tale da raggiungere l'afelio in posizione diametralmente opposta a quella di Giove, oppure ad una distanza angolare di 60° dal gigante gassoso, nei punti lagrangiani L4 ed L5. Nel corso di tre orbite successive ogni asteroide Hilda tocca, in successione, questi tre punti. La famiglia deve il suo nome all'oggetto principale che vi appartiene, l'asteroide Hilda, appunto. Семе́йство Хи́льды — группа тёмных углеродных астероидов, расположенных за главным поясом между орбитами Марса и Юпитера. Семейство Хильды не образует истинное семейство астероидов, так как его члены не являются фрагментами общего родительского тела, что характерно для большинства других астероидных семейств, а представляют собой просто динамическую группу астероидов, которая движется в орбитальном резонансе с Юпитером 3:2. Само семейство распределено по орбите довольно неравномерно и представляют собой треугольник с тремя отдельными локальными концентрациями астероидов в вершинах фигуры, приуроченные к трём основным положениям, соответствующим трём точкам Лагранжа системы Юпитер-Солнце: две из них расположено вблизи точек L4 и L5, и одно – в точке L3, напротив Юпитера, в противоположной части его орбиты, что видно из рисунка, на котором астероиды этого семейства выделены коричневым цветом. Движение астероидов семейства построено таким образом, что именно там, в точках L3, L4 и L5, располагаются афелии этих астероидов. При этом часть астероидов распределена в промежутке между основными концентрациями и каждая из которых последовательно проходит через все три точки Лагранжа. Семейство названо в честь одного из главных своих представителей астероида (153) Хильда, открытого в 1875 году австрийским астрономом Иоганом Пализа. На август 2005 года было известно о 411 объектах с собственным именем и ещё 546 с временным обозначением. На данный же момент численность этого семейства превысила 1100 астероидов. Среди представителей этого семейства можно встретить тёмные углеродные астероиды спектрального класса C, но подавляющая масса астероидов относится к D и P классам. Эти два спектральных класса являются одними из самых распространённых среди астероидов внешней части главного пояса и троянских астероидов Юпитера. К этим же спектральным классам относятся и многие кометные ядра, что указывает на общий минералогический состав поверхности как комет, так и астероидов внешней части пояса, и астероидов семейства Хильды в частности. А это, в свою очередь, означает, что они могут иметь общее происхождение. Hildina skupina je souhrnné označení pro několik stovek planetek (411 objektů s definitivním označením a 546 pouze s provizorním označením v srpnu 2005) obíhajících Slunce ve vzdálenosti odpovídající komensurabilitě 2:3 s Jupiterem. Jejich střední vzdálenost od Slunce (velká poloosa dráhy) je přibližně rovna 3,7 až 4,2 AU, sklon dráhy k ekliptice nepřesahuje 20° a excentricita hodnotu 0,07. Vedle Trojánů je to jediný případ, kdy komensurabilita s Jupiterem vede k vytvoření stabilní skupiny planetek místo Kirkwoodových mezer, v nichž jsou dráhy objektů nestabilní. Tyto planetky se označují pouze jako skupina, nikoli jako rodina, v souvislosti s tím, že zjevně nevznikly rozpadem jednoho mateřského tělesa. Na základě spektrálního průzkumu se jedná o velmi heterogenní skupinu planetek s různorodým mineralogickým složením. Skupina se vytvořila dynamicky, působením rezonančních gravitačních sil Jupiteru. Dlouhodobé rozdělení planetek této skupiny v prostoru Sluneční soustavy vytváří přibližně tvar rovnostranného trojúhelníku, korotujícího s Jupiterem. Vrcholy trojúhelníka leží na dráze Jupiteru a to v bodech předcházejících tuto planetu o 60°, resp. následujících ji o 60° (v libračních centrech L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter, tedy v bodech, kde se nacházejí Trojáni); třetí bod leží právě na opačné straně dráhy Jupiteru vzhledem k této planetě, přesně za Sluncem (librační centrum L3). Toto prostorové uspořádání souvisí s tím, že afely oběžných drah členů této skupiny leží ve vzdálenosti Jupiteru a během tří po sobě následujících oběhů kolem Slunce každá z planetek Hildiny skupiny prolétne afelem postupně v blízkosti každého těchto libračních center. Skupina je pojmenována po první objevené planetce z této skupiny (153) Hilda. Planetku objevil v roce 1875 rakouský astronom Johann Palisa a pojmenoval ji po dceři jiného rakouského astronoma Theodora von Oppolzera. La Hilda grupo estas grupo da asteroidoj de la ekstera parto de la asteroida zono. Ili ne estas asteroida familio en la propra senco de la termino, ĉar ili ne devenas, pro diseriĝo, de unu sama objekto, sed prefere dinamika grupo da korpoj en orbita resonanco 3:2 kun Jupitero. Tiu grupo ŝuldas sian nomon al la asteroido 153 Hilda. عائلة هيلدا أو الهيلدية Hildian asteroids هي مجموعة ديناميكية من الكويكبات في رنين مداري 3: 2 مع كوكب المشتري. تتحرك كويكبات هيلدا في مداراتها البيضاوية بحيث يضعها أوجها قبالة كوكب المشتري (في L3)، أو 60 درجة قبل أو وراء كوكب المشتري في نقاط لاغرانج L4 و L5 . Rodzina planetoidy Hilda – rodzina złożona z planetoid o półosi wielkiej o długości pomiędzy 3,7 a 4,2 au, ekscentryczności orbity większej niż 0,07 oraz o inklinacji poniżej 20°. Jest to dynamiczna rodzina obiektów, które znajdują się w rezonansie orbitalnym 3:2 z Jowiszem. Daje się w niej wyróżnić dwie rodziny planetoid w klasycznym znaczeniu, pochodzące z rozpadu ciała macierzystego: właściwą rodzinę planetoidy (153) Hilda oraz rodzinę planetoidy (1911) Schubart. Obiekty z rodziny Hildy w swoich apheliach grupują się w pobliżu orbity Jowisza w jednym z trzech punktów: po przeciwnej stronie orbity niż planeta, albo 60° przed lub za Jowiszem, w pobliżu punktów libracyjnych L4 i L5. Ze względu na rezonans orbitalny w przeciągu trzech okrążeń Słońca każda planetoida z tej rodziny przechodzi przez te trzy punkty. Nazwa obiektów pochodzi od planetoidy (153) Hilda odkrytej w 1875 przez Johanna Palisę. Analizy z maja 2011 roku, obejmujące 1023 planetoidy należące do tej rodziny, wykazały, że dominują w niej (ok. 67% obiektów o średnicy większej niż 30 km), następne pod względem liczebności są i C (łącznie ok. 27%). W czerwcu 2009 roku w atmosferę Jowisza uderzyła planetoida prawdopodobnie należąca do tej rodziny. Przykładowe parametry orbit planetoid należących do rodziny Hildy (stan z lipca 2022): ヒルダ群(ヒルダぐん、英語:Hilda asteroids)は、小惑星帯と木星軌道の間にあって、木星と2:3の軌道共鳴状態にある小惑星の群。 群の名前は (153) ヒルダに由来しており、命名されていないものも含め4000個以上がこの群に分類されている。軌道長半径は3.7 auから4.2 au、離心率は0.07以上0.3以下で、軌道傾斜角は20°より小さい。D型またはP型が多いが、一部にC型もある。ヒルダ群やトロヤ群に見られるD型やP型小惑星の表面色は、彗星の核 (彗星)のそれとよく対応している。このことは、これらの天体の表面が同じような鉱物で覆われていることを意味しており、また同じ起源を持つことを示唆している。ヒルダ群には起源の異なるヒルダ族 (Hilda family) とシューバルト族 (Schubart family) があるとされている。ロシア科学アカデミー応用天文学研究所のTatyana Alexandrovna Vinogradovaは、さらに4つの族が存在するという研究結果を発表している。 2:3の軌道共鳴関係にあるため、ヒルダ群の天体が遠日点を通過する際は、太陽を挟んで木星の反対側、あるいは木星より60°ほど前か後ろのラグランジュ点の内側、このいずれかの位置関係になる。太陽と木星を固定して見ると、ヒルダ群の天体はこの三つの「遠日点」を通過する。あるいはある時点におけるヒルダ群天体全体を見ると、中段の図のように三つの遠日点を頂点とする「ヒルダ・トライアングル」を形成する。 Le groupe de Hilda est un groupe d'astéroïdes situé à la périphérie externe de la ceinture principale d'astéroïdes, dans la zone de demi-grand axe comprise entre 3,7 et 4,1 ua. Il fait le lien entre la ceinture principale et l'orbite de Jupiter où gravitent les troyens de Jupiter. Le groupe de Hilda est caractérisé par une résonance orbitale 3:2 avec Jupiter. Le groupe est nommé d'après (153) Hilda qui en est à la fois le plus grand membre et le premier découvert, en 1875. Au 3 juillet 2019, le Centre des planètes mineures recense 4 045 astéroïdes appartenant à ce groupe. Die Hilda-Gruppe ist eine Asteroidenfamilie, die mehr als 4000 Asteroiden des Asteroidengürtels mit einer 3:2-Bahnresonanz mit Jupiter umfasst. Benannt ist die Gruppe nach dem Asteroiden (153) Hilda. Els asteroides de Hilda o Hildes són un grup dinàmic d'asteroides en una ressonància orbital 3:2 amb Júpiter (cada dues voltes al sol que faça Júpiter, els Hilda en faran tres). El líder del grup és l'asteroide (153) Hilda. El grup es mou en òrbites el·líptiques de manera que la seva àpside els posa enfront de Júpiter, o 60 graus per davant o darrere de Júpiter en els punts Lagrange L4 i L5. Al llarg de tres òrbites successives cada asteroide de Hilda s'aproxima a aquests tres punts en seqüència. L'òrbita de Hilda té un semieix major entre 3,7 AU i 4,2 AU (la mitjana en un lapse de temps llarg és de 3,97), una excentricitat inferior a 0,3 i una inclinació inferior a 20 °. Existeixen dues famílies colisionals dins del grup Hilda: la família Hilda i la família Schubart. El líder per a aquesta última família és . Hi ha més de 1.100 asteroides de Hilda coneguts, incloent objectes no numerats. Els colors superficials dels Hildes sovint corresponen al tipus D de baix albedo i al tipus P; No obstant això, una petita porció és de tipus C. Els asteroides de tipus D i P tenen colors superficials i, per tant, també minerals superficials, similars a les dels nuclis cometaris. Això implica que comparteixen un origen comú.
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Hilda_asteroid?oldid=1083444453&ns=0
dbo:wikiPageLength
11273
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Hilda_asteroid