. . . . . . "Dmitrij Iwanowicz Mendelejew (ros. \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; ur. 27 stycznia?/ 8 lutego 1834 w Tobolsku, zm. 20 stycznia?/ 2 lutego 1907 w Petersburgu) \u2013 rosyjski chemik, odkrywca (w 1869) prawa okresowo\u015Bci pierwiastk\u00F3w chemicznych, laureat Medalu Copleya."@pl . . . . . . . . . . . . . "Ceimiceoir R\u00FAiseach ab ea Dm\u00EDtr\u00ED Iav\u00E1navaidts Meindel\u00E9iv (R\u00FAisis: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 ) (8 Feabhra 1834 i dTobolsk - 2 Feabhra 1907). Rinne s\u00E9 amach dl\u00ED peiriadach i rang\u00FA na nd\u00FAl."@ga . . . . . . . . . . "Dmitri Iv\u00E0novitx Mendel\u00E9iev (rus: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, AFI / dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af / ( ? i en rus); 8 de febrer del 1834 Tobolsk, Imperi Rus - 2 de febrer del 1907, Sant Petersburg, Imperi Rus) fou un destacat qu\u00EDmic rus, catedr\u00E0tic de la Universitat Imperial de Sant Petersburg, fam\u00F3s per haver descobert la llei peri\u00F2dica el 1869 amb la qual classific\u00E0 els elements qu\u00EDmics en la taula peri\u00F2dica. Aquesta classificaci\u00F3 li permet\u00E9 preveure l'exist\u00E8ncia d'elements qu\u00EDmics encara no descoberts, com ara el gal\u00B7li, el germani i l'escandi, predir-ne amb molta exactitud les propietats, aix\u00ED com detectar errors en els valors de propietats d'elements ja coneguts, com la massa at\u00F2mica o les val\u00E8ncies, mal calculats."@ca . . . . "Dmitri Mendeleev"@en . "left"@en . . . . . . . "Dmitrij Iwanowicz Mendelejew (ros. \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; ur. 27 stycznia?/ 8 lutego 1834 w Tobolsku, zm. 20 stycznia?/ 2 lutego 1907 w Petersburgu) \u2013 rosyjski chemik, odkrywca (w 1869) prawa okresowo\u015Bci pierwiastk\u00F3w chemicznych, laureat Medalu Copleya."@pl . . "Dmitri Mendeleev"@in . "\u30C9\u30DF\u30C8\u30EA\u30FB\u30E1\u30F3\u30C7\u30EC\u30FC\u30A8\u30D5"@ja . . . . . . . . . . . . . . . "Mendeleev in 1897"@en . . . . "Dmitri Iwanowitsch Mendelejew (russisch \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u2013 Originalschreibweise: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0456\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447\u044A \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0463\u0435\u0432\u044A \u2013 , wiss. Transliteration Dmitrij Ivanovi\u010D Mendeleev; * 27. Januarjul. / 8. Februar 1834greg. in Tobolsk, Russisches Kaiserreich; \u2020 20. Januarjul. / 2. Februar 1907greg. in Sankt Petersburg) war ein russischer Chemiker. Er erarbeitete, unabh\u00E4ngig von Lothar Meyer, ein System der chemischen Elemente, die er periodische Gesetzm\u00E4\u00DFigkeit nannte. Sie erm\u00F6glichte eine tabellarische Anordnung, heute Periodensystem oder Periodisches System der Elemente (PSE) genannt, sowie die Vorhersage von drei neuen Elementen. Damit vollendete Mendelejew vorl\u00E4ufig die 50-j\u00E4hrige Suche nach einem Zusammenhang zwischen den Atommassen und den chemischen Eigenschaften der chemischen Elemente. Zu seinen Ehren bekam das Element 101 den Namen Mendelevium."@de . . . . "1907-02-02"^^ . . "Dmitri Ivanovitsj Mendelejev (Russisch: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; (info / uitleg)) (Tobolsk (West-Siberi\u00EB), 8 februari 1834 - Sint-Petersburg (Rusland), 2 februari 1907) was een Russisch scheikundige, die de grondlegger is van het huidige periodiek systeem (zie: Geschiedenis van het periodiek systeem). Mendelejev stelde vast dat de elementen volgens een vast patroon zijn te rangschikken. Dit uitgangspunt maakte het voor hem mogelijk om de eigenschappen van elementen te voorspellen nog voor ze ontdekt waren."@nl . . . . . . "\uB4DC\uBBF8\uD2B8\uB9AC \uBA58\uB378\uB808\uC608\uD504"@ko . . . . "Davy Medal"@en . . . . . . . . . . . . . . "Dimitrij Ivanovitj Mendelejev (ryska: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, uttal [dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]), f\u00F6dd 8 februari 1834, d\u00F6d i lunginflammation 2 februari 1907, var en rysk kemist och professor, som blev ber\u00F6md som upphovsmannen till det periodiska systemet. Mendelejev var ocks\u00E5 den som f\u00F6rst beskrev fenomenet kritisk temperatur, som han kallade \u201Den v\u00E4tskas absoluta kokpunkt\u201D."@sv . . . . . . . . . . . . "\u062F\u064A\u0645\u064A\u062A\u0631\u064A \u0625\u064A\u0641\u0627\u0646\u0648\u0641\u064A\u062A\u0634 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641 (\u0628\u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432) \u0648 ( (\u061F\u00B7\u0645\u0639\u0644\u0648\u0645\u0627\u062A)) \u064A\u0634\u062A\u0647\u0631 \u0628\u0640 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641\u060C \u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A \u0631\u0648\u0633\u064A (8 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1834 \u2013 2 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1907). \u0627\u064F\u0634\u062A\u0647\u0631 \u0628\u0633\u0628\u0628 \u0645\u0633\u0627\u0647\u0645\u062A\u0647\u0650 \u0641\u064A \u062A\u0623\u0644\u064A\u0641 \u0627\u0644\u0646\u0633\u062E\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u0649 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062C\u062F\u0648\u0644 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A \u0644\u0644\u0639\u0646\u0627\u0635\u0631. \u0648\u0639\u0644\u0649 \u0639\u0643\u0633 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0633\u0627\u0647\u0645\u0648\u0627 \u0641\u064A \u0641\u0643\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u062F\u0648\u0644 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A\u060C \u0627\u0633\u062A\u0637\u0627\u0639 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641 \u062A\u0648\u0642\u0639 \u0627\u0644\u062E\u0648\u0627\u0635 \u0627\u0644\u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0644\u0644\u0639\u0646\u0627\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0644\u0645 \u062A\u0643\u062A\u0634\u0641 \u0641\u064A \u0648\u0642\u062A\u0647\u0627. \u0648\u0641\u064A \u062D\u0627\u0644\u0627\u062A \u0639\u062F\u064A\u062F\u0629 \u063A\u0627\u0645\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0633\u0624\u0627\u0644 \u0639\u0646 \u062F\u0642\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0632\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0630\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0642\u0628\u0648\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0648\u0642\u062A\u0647\u060C \u0648\u0643\u0627\u0646 \u064A\u062C\u0627\u062F\u0644 \u0628\u0623\u0646\u0647\u0627 \u0644\u0627 \u062A\u062A\u0637\u0627\u0628\u0642 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0642\u0639 \u0644\u0647\u0627 \u0628\u0648\u0627\u0633\u0637\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A\u060C \u0648\u0642\u062F \u0623\u062B\u0628\u062A\u062A \u0627\u0644\u0623\u0628\u062D\u0627\u062B \u0644\u0627\u062D\u0642\u0627 \u0635\u062D\u0629 \u0643\u0644\u0627\u0645\u0647."@ar . . "Mendelejew signature.jpg"@en . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mend\u011Blejev"@cs . . . . . "Verkhnie Aremzyani, Tobolsk Governorate, Russian Empire"@en . . . . . . . . "Dmitri Ivanovic Mendeleev, em russo: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (Tobolsk, 8 de fevereiro de 1834 \u2014 S\u00E3o Petersburgo, 2 de fevereiro de 1907), foi um qu\u00EDmico e f\u00EDsico russo, criador da primeira vers\u00E3o da tabela peri\u00F3dica dos elementos qu\u00EDmicos, prevendo as propriedades de elementos que ainda n\u00E3o tinham sido descobertos."@pt . . "\u039D\u03C4\u03BC\u03AF\u03C4\u03C1\u03B9 \u039C\u03B5\u03BD\u03C4\u03B5\u03BB\u03AD\u03B3\u03B9\u03B5\u03C6"@el . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447"@ru . . . . . . . . . . . . . "60633"^^ . . . "\u039F \u039D\u03C4\u03BC\u03AF\u03C4\u03C1\u03B9 \u0399\u03B2\u03AC\u03BD\u03BF\u03B2\u03B9\u03C4\u03C2 \u039C\u03B5\u03BD\u03C4\u03B5\u03BB\u03AD\u03B3\u03B9\u03B5\u03C6 (\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u0394\u03A6\u0391:[\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0361\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] (\u03B2\u03BF\u03AE\u03B8\u03B5\u03B9\u03B1\u00B7\u03C0\u03BF\u03BB\u03C5\u03BC\u03AD\u03C3\u03B1), 8 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1834 \u2013 2 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1907) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03A1\u03CE\u03C3\u03BF\u03C2 \u03C7\u03B7\u03BC\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C6\u03B5\u03C5\u03C1\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2. \u03A5\u03C0\u03AE\u03C1\u03BE\u03B5 \u03BF \u03B4\u03B7\u03BC\u03B9\u03BF\u03C5\u03C1\u03B3\u03CC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03C0\u03C1\u03CE\u03C4\u03B7\u03C2 \u03AD\u03BA\u03B4\u03BF\u03C3\u03B7\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BF\u03B4\u03B9\u03BA\u03BF\u03CD \u03C0\u03AF\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C7\u03B7\u03BC\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD. \u039C\u03B5 \u03C4\u03B7 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03AF\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1, \u03C0\u03C1\u03BF\u03AD\u03B2\u03BB\u03B5\u03C8\u03B5 \u03C4\u03B9\u03C2 \u03B9\u03B4\u03B9\u03CC\u03C4\u03B7\u03C4\u03B5\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B8\u03B1 \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C0\u03C4\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03C1\u03B3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B1."@el . ""@en . . . . . . "\uB4DC\uBBF8\uD2B8\uB9AC \uC774\uBC14\uB178\uBE44\uCE58 \uBA58\uB378\uB808\uC608\uD504(\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432 , \uBB38\uD654\uC5B4: \uBA58\uB378\uB808\uC608\uBE0C, 1834\uB144 2\uC6D4 8\uC77C - 1907\uB144 1\uC6D4 20\uC77C)\uB294 \uB7EC\uC2DC\uC544\uC758 \uD654\uD559\uC790\uC774\uB2E4. \uC8FC\uAE30\uC728\uD45C\uB97C \uCD5C\uCD08\uB85C \uC791\uC131\uD55C \uC774 \uC911 \uD55C \uBA85\uC73C\uB85C \uC54C\uB824\uC838 \uC788\uB2E4."@ko . . "Formulating the periodic table of chemical elements"@en . . . . . . . "1123155953"^^ . . . . . . . "\uB4DC\uBBF8\uD2B8\uB9AC \uC774\uBC14\uB178\uBE44\uCE58 \uBA58\uB378\uB808\uC608\uD504(\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432 , \uBB38\uD654\uC5B4: \uBA58\uB378\uB808\uC608\uBE0C, 1834\uB144 2\uC6D4 8\uC77C - 1907\uB144 1\uC6D4 20\uC77C)\uB294 \uB7EC\uC2DC\uC544\uC758 \uD654\uD559\uC790\uC774\uB2E4. \uC8FC\uAE30\uC728\uD45C\uB97C \uCD5C\uCD08\uB85C \uC791\uC131\uD55C \uC774 \uC911 \uD55C \uBA85\uC73C\uB85C \uC54C\uB824\uC838 \uC788\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . "Dmitri Iv\u00E1novich Mendel\u00E9yev (en ruso: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (?\u00B7i); Tobolsk, 27 de enerojul./ 8 de febrero de 1834greg.-San Petersburgo, 20 de enerojul./ 2 de febrero de 1907greg.) fue un qu\u00EDmico ruso, conocido por haber descubierto el patr\u00F3n subyacente y la publicaci\u00F3n en 1869 de la primera versi\u00F3n de tabla peri\u00F3dica, que ahora se conoce como la tabla peri\u00F3dica de los elementos.\u200B"@es . . . . . . . . . "\u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (27 \u044F\u043D\u0432\u0430\u0440\u044F [8 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F] 1834, \u0422\u043E\u0431\u043E\u043B\u044C\u0441\u043A \u2014 20 \u044F\u043D\u0432\u0430\u0440\u044F [2 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F] 1907, \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433) \u2014 \u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0443\u0447\u0451\u043D\u044B\u0439-\u044D\u043D\u0446\u0438\u043A\u043B\u043E\u043F\u0435\u0434\u0438\u0441\u0442: \u0445\u0438\u043C\u0438\u043A, \u0444\u0438\u0437\u0438\u043A\u043E\u0445\u0438\u043C\u0438\u043A, \u0444\u0438\u0437\u0438\u043A, \u043C\u0435\u0442\u0440\u043E\u043B\u043E\u0433, \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0441\u0442, \u0442\u0435\u0445\u043D\u043E\u043B\u043E\u0433, \u0433\u0435\u043E\u043B\u043E\u0433, \u043C\u0435\u0442\u0435\u043E\u0440\u043E\u043B\u043E\u0433, \u043D\u0435\u0444\u0442\u044F\u043D\u0438\u043A, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u0432\u043E\u0437\u0434\u0443\u0445\u043E\u043F\u043B\u0430\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C, \u043F\u0440\u0438\u0431\u043E\u0440\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C. \u041F\u0440\u043E\u0444\u0435\u0441\u0441\u043E\u0440 \u0418\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0443\u043D\u0438\u0432\u0435\u0440\u0441\u0438\u0442\u0435\u0442\u0430; \u0447\u043B\u0435\u043D-\u043A\u043E\u0440\u0440\u0435\u0441\u043F\u043E\u043D\u0434\u0435\u043D\u0442 (\u043F\u043E \u0440\u0430\u0437\u0440\u044F\u0434\u0443 \u00AB\u0444\u0438\u0437\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439\u00BB) \u0418\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0410\u043A\u0430\u0434\u0435\u043C\u0438\u0438 \u043D\u0430\u0443\u043A. \u0421\u0440\u0435\u0434\u0438 \u0441\u0430\u043C\u044B\u0445 \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u044B\u0445 \u043E\u0442\u043A\u0440\u044B\u0442\u0438\u0439 \u2014 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D \u0445\u0438\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u044D\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u043E\u0432, \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0444\u0443\u043D\u0434\u0430\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u0432 \u043C\u0438\u0440\u043E\u0437\u0434\u0430\u043D\u0438\u044F, \u043D\u0435\u043E\u0442\u044A\u0435\u043C\u043B\u0435\u043C\u044B\u0439 \u0434\u043B\u044F \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E \u0435\u0441\u0442\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u0437\u043D\u0430\u043D\u0438\u044F. \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u043A\u043B\u0430\u0441\u0441\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0442\u0440\u0443\u0434\u0430 \u00AB\u041E\u0441\u043D\u043E\u0432\u044B \u0445\u0438\u043C\u0438\u0438\u00BB. \u0422\u0430\u0439\u043D\u044B\u0439 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u043D\u0438\u043A."@ru . "Dmitri Ivanovitx Mendeleiev (errusieraz: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432, (i \u00B7 ?)) (1834ko otsailaren 8agreg./urtarrilaren 27ajul. - 1907ko otsailaren 2agreg./urtarrilaren 20ajul.), kimikari eta asmatzaile errusiarra izan zen. Taula periodikoaren lehen bertsioaren asmatzailea izan zen, eta taula hura erabiliz, aurkitzeke zeuden elementu kimikoen propietateak aurresan zituen."@eu . . . . . . . . . . . "Dmitri Mendeleiev"@pt . . . . . . . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mendeleev (in russo: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432? , [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2ij \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026A\u02A8 m\u02B2\u026An\u02B2d\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]; Tobol'sk, 8 febbraio 1834 \u2013 San Pietroburgo, 2 febbraio 1907) \u00E8 stato un chimico russo.Inventore della tavola periodica degli elementi, a differenza di altri precedenti contributori alla tavola, forn\u00EC un sistema di classificazione che prevedeva le caratteristiche di elementi non ancora scoperti."@it . . "1862"^^ . . "Dmitrij Ivanovi\u0109 MENDELEJEV (ruse \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, transliterumita al Dmitrij Ivanovi\u0109 Mendelejev, 8-a de februaro 1834, Tobolsk \u2014 2-a de februaro 1907, Sankt-Peterburgo), estis eminenta rusia kemiisto kaj inventisto, kies plej konata eltrova\u0135o estas la Perioda le\u011Do de kemiaj elementoj, la\u016D kiu li kompilis periodan sistemon de kemiaj elementoj kaj uzis \u011Din por korekti la propra\u0135ojn de kelkaj jam malkovritaj elementoj kaj anka\u016D por anta\u016Ddiri la propra\u0135ojn de ok elementoj ankora\u016D malkovrotaj. Poste, sciencistoj povis certigi pri la ekzisto de aliaj elementoj en la perioda tabelo."@eo . . . "\u5FB7\u7C73\u7279\u91CC\u00B7\u95E8\u6377\u5217\u592B"@zh . . . . . . . . . . . . . "Dmitrij Mendelejew"@pl . "1882"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Feozva Nikitichna Leshcheva"@en . . . . . . . . . . . . "Dmitrij Mendelejev"@sv . . . . . . . . "Dmitri Ivanovitch Mendele\u00EFev (parfois \u00E9crit Dimitri, en russe d'\u00E9poque \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0456\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447\u044A \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0463\u0435\u0432\u044A ; en russe moderne \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] ), n\u00E9 le 27 janvier 1834 (8 f\u00E9vrier 1834 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Tobolsk et mort le 20 janvier 1907 (2 f\u00E9vrier 1907 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Saint-P\u00E9tersbourg, est un chimiste russe."@fr . . "Dm\u00EDtr\u00ED Meindeil\u00E9iv"@ga . . "\u5FB7\u7C73\u7279\u91CC\u00B7\u4F0A\u51E1\u8AFE\u7DAD\u5947\u00B7\u9580\u6377\u5217\u592B\uFF08\u4FC4\u8A9E\uFF1A\u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432\uFF0C\u4FC4\u8A9E\u767C\u97F3\uFF1A[\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] \uFF0C1834\u5E742\u67088\u65E5\uFF0D1907\u5E742\u67082\u65E5\uFF09\uFF0C19\u4E16\u7EAA\u4FC4\u56FD\u79D1\u5B78\u5BB6\uFF0C\u767C\u73FE\u5316\u5B78\u5143\u7D20\u7684\u9031\u671F\u6027\uFF0C\u4F9D\u7167\u539F\u5B50\u91CF\uFF0C\u88FD\u4F5C\u51FA\u4E16\u754C\u4E0A\u7B2C\u4E00\u5F35\u5143\u7D20\u9031\u671F\u8868\uFF0C\u5E76\u636E\u4EE5\u9884\u89C1\u4E86\u4E00\u4E9B\u5C1A\u672A\u53D1\u73B0\u7684\u5143\u7D20\u3002"@zh . "left"@en . "\u30C9\u30DF\u30C8\u30EA\u30FB\u30A4\u30F4\u30A1\u30FC\u30CE\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30E1\u30F3\u30C7\u30EC\u30FC\u30A8\u30D5\uFF08\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u8EE2\u5199: Dmitrij Ivanovich Mendelejev \u30C9\u30DF\u30FC\u30C8\u30EA\u30A4\u30FC\u30FB\u30A4\u30F4\u30A1\u30FC\u30CA\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30DF\u30F3\u30B8\u30EA\u30A7\u30FC\u30A4\u30D5\uFF1B \u30011834\u5E741\u670827\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A62\u67088\u65E5\uFF09- 1907\u5E741\u670820\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A62\u67082\u65E5\uFF09\uFF09\u306F\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u306E\u5316\u5B66\u8005\u3067\u3042\u308B\u3002\u5143\u7D20\u5468\u671F\u8868\u3092\u4F5C\u6210\u3057\u3001\u305D\u308C\u307E\u3067\u306B\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u305F\u5143\u7D20\u3092\u4E26\u3079\u5468\u671F\u7684\u306B\u6027\u8CEA\u3092\u540C\u3058\u304F\u3057\u305F\u5143\u7D20\u304C\u73FE\u308C\u308B\u3053\u3068\u3092\u78BA\u8A8D\u3057\u3001\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u306A\u304B\u3063\u305F\u6570\u3005\u306E\u5143\u7D20\u306E\u5B58\u5728\u3092\u4E88\u8A00\u3057\u305F\u3053\u3068\u3067\u77E5\u3089\u308C\u3066\u304A\u308A\u3001101\u756A\u5143\u7D20\u30E1\u30F3\u30C7\u30EC\u30D3\u30A6\u30E0\u306F\u5F7C\u306E\u540D\u3092\u7531\u6765\u306B\u3057\u305F\u5143\u7D20\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . . "ForMemRS"@en . "285"^^ . . "Dmitri Ivanovich Mendeleev"@en . ""@en . . . "Dmitrij Mendelejev"@eo . "Dmitri Mendele\u00EFev"@fr . . . "Dmitri Mendeleev (bahasa Rusia: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432, Dmitriy Ivanovich Mendeleyev) (8 Februari 1834 \u2013 2 Februari 1907) ialah seorang ahli kimia dari Kekaisaran Rusia yang menciptakan tabel periodik berdasarkan peningkatan bilangan atom. Bilangan ini menunjukkan jumlah proton yang terdapat dalam inti atom. Jumlah proton sama dengan jumlah elektron yang mengelilingi atom bebas."@in . . . . . . "Saint Petersburg, Russian Empire"@en . . . "Dmitri Mendel\u00E9iev"@ca . . . . . . . . . . . ""@en . . . "\u039F \u039D\u03C4\u03BC\u03AF\u03C4\u03C1\u03B9 \u0399\u03B2\u03AC\u03BD\u03BF\u03B2\u03B9\u03C4\u03C2 \u039C\u03B5\u03BD\u03C4\u03B5\u03BB\u03AD\u03B3\u03B9\u03B5\u03C6 (\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u0394\u03A6\u0391:[\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0361\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] (\u03B2\u03BF\u03AE\u03B8\u03B5\u03B9\u03B1\u00B7\u03C0\u03BF\u03BB\u03C5\u03BC\u03AD\u03C3\u03B1), 8 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1834 \u2013 2 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1907) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03A1\u03CE\u03C3\u03BF\u03C2 \u03C7\u03B7\u03BC\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C6\u03B5\u03C5\u03C1\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2. \u03A5\u03C0\u03AE\u03C1\u03BE\u03B5 \u03BF \u03B4\u03B7\u03BC\u03B9\u03BF\u03C5\u03C1\u03B3\u03CC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03C0\u03C1\u03CE\u03C4\u03B7\u03C2 \u03AD\u03BA\u03B4\u03BF\u03C3\u03B7\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BF\u03B4\u03B9\u03BA\u03BF\u03CD \u03C0\u03AF\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C7\u03B7\u03BC\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD. \u039C\u03B5 \u03C4\u03B7 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03AF\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1, \u03C0\u03C1\u03BF\u03AD\u03B2\u03BB\u03B5\u03C8\u03B5 \u03C4\u03B9\u03C2 \u03B9\u03B4\u03B9\u03CC\u03C4\u03B7\u03C4\u03B5\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B8\u03B1 \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C0\u03C4\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03C1\u03B3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B1."@el . . . . . . . . . . . "Portraits of Maria Dmitrievna Mendeleeva and Ivan Pavlovich Mendeleev"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mend\u011Blejev, rusky \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432 (27. lednajul./ 8. \u00FAnora 1834greg. Tobolsk \u2013 20. lednajul./ 2. \u00FAnora 1907greg. Petrohrad) byl rusk\u00FD v\u011Bdec mimo\u0159\u00E1dn\u011B \u0161irok\u00E9ho z\u00E1b\u011Bru. P\u016Fsobil p\u0159edev\u0161\u00EDm jako chemik, fyzik, geolog, metrolog, meteorolog, ekonom a technolog chemick\u00FDch, t\u011B\u017Eebn\u00EDch i zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch proces\u016F. Mimo jin\u00E9 byl objevitelem kritick\u00E9 teploty, kterou nazval absolutn\u00EDm bodem varu a poprv\u00E9 formuloval stavovou rovnici pro ide\u00E1ln\u00ED plyny s konstantou, u n\u00ED\u017E prok\u00E1zal univerz\u00E1lnost pro v\u0161echny plyny. N\u00E1sledn\u011B stanovil velmi p\u0159esnou hodnotu t\u00E9to konstanty. Jako prvn\u00ED definoval abiogenn\u00ED teorii vzniku ropy, kter\u00E1 z\u00EDskala ve sv\u011Bt\u011B dal\u0161\u00ED zast\u00E1nce koncem 20. stolet\u00ED. Navrhl dopravu ropy potrub\u00EDm a vyvinul postup pro podzemn\u00ED zply\u0148ov\u00E1n\u00ED uhl\u00ED, kter\u00FD se stal nad\u011Bjnou technologi\u00ED 21. stolet\u00ED. Meteorologii posunul z oblasti pov\u011Br mezi v\u011Bdeck\u00E9 discipl\u00EDny a spiritismus z v\u011Bdeck\u00E9ho z\u00E1zem\u00ED do sf\u00E9ry pov\u011Br. Na zak\u00E1zku vl\u00E1dy vyvinul technologii v\u00FDroby bezd\u00FDmn\u00E9ho st\u0159eln\u00E9ho prachu a navrhl konstrukci prvn\u00EDho ledoborce na sv\u011Bt\u011B. V z\u00E1v\u011Bru sv\u00E9ho \u017Eivota se v\u011Bnoval ot\u00E1zk\u00E1m n\u00E1rodn\u00EDho pr\u016Fmyslu a ekonomiky, vytvo\u0159il celn\u00ED sazebn\u00EDk a jako zast\u00E1nce protekcionismu a ekonomick\u00E9 samostatnosti Ruska byl hlavn\u00EDm poradcem ministersk\u00E9ho p\u0159edsedy Sergeje Witteho. Ve funkci \u0159editele Hlavn\u00ED komory pro m\u00EDry a v\u00E1hy p\u0159ipravil Rusko na p\u0159ijet\u00ED metrick\u00E9ho syst\u00E9mu a gregori\u00E1nsk\u00E9ho kalend\u00E1\u0159e. V roce 1869 zve\u0159ejnil zji\u0161t\u011Bnou z\u00E1vislost chemick\u00E9ho chov\u00E1n\u00ED prvk\u016F na atomov\u00E9 hmotnosti. Tato z\u00E1vislost, zn\u00E1m\u00E1 jako Periodick\u00FD z\u00E1kon, umo\u017Enila vytvo\u0159en\u00ED p\u0159ehledn\u00E9ho syst\u00E9mu chemick\u00FDch prvk\u016F, jeho\u017E platnost z\u016Fstala zachov\u00E1na i po pozd\u011Bj\u0161\u00EDch objevech element\u00E1rn\u00EDch \u010D\u00E1stic a zji\u0161t\u011Bn\u00ED skladby atomu. Sv\u011Btovou proslulost Mend\u011Blejevovi p\u0159inesly objevy prvk\u016F, periodick\u00FDm z\u00E1konem p\u0159edpov\u011Bzen\u00FDch."@cs . . "\u062F\u064A\u0645\u064A\u062A\u0631\u064A \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u064A\u0641"@ar . . . "\u5FB7\u7C73\u7279\u91CC\u00B7\u4F0A\u51E1\u8AFE\u7DAD\u5947\u00B7\u9580\u6377\u5217\u592B\uFF08\u4FC4\u8A9E\uFF1A\u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432\uFF0C\u4FC4\u8A9E\u767C\u97F3\uFF1A[\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] \uFF0C1834\u5E742\u67088\u65E5\uFF0D1907\u5E742\u67082\u65E5\uFF09\uFF0C19\u4E16\u7EAA\u4FC4\u56FD\u79D1\u5B78\u5BB6\uFF0C\u767C\u73FE\u5316\u5B78\u5143\u7D20\u7684\u9031\u671F\u6027\uFF0C\u4F9D\u7167\u539F\u5B50\u91CF\uFF0C\u88FD\u4F5C\u51FA\u4E16\u754C\u4E0A\u7B2C\u4E00\u5F35\u5143\u7D20\u9031\u671F\u8868\uFF0C\u5E76\u636E\u4EE5\u9884\u89C1\u4E86\u4E00\u4E9B\u5C1A\u672A\u53D1\u73B0\u7684\u5143\u7D20\u3002"@zh . . . . "Dmitri Mendel\u00E9yev"@es . . . . "Dmitri Iwanowitsch Mendelejew (russisch \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u2013 Originalschreibweise: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0456\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447\u044A \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0463\u0435\u0432\u044A \u2013 , wiss. Transliteration Dmitrij Ivanovi\u010D Mendeleev; * 27. Januarjul. / 8. Februar 1834greg. in Tobolsk, Russisches Kaiserreich; \u2020 20. Januarjul. / 2. Februar 1907greg. in Sankt Petersburg) war ein russischer Chemiker."@de . . "\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u043E\u0301 \u0406\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0454\u0301\u0454\u0432 (\u0440\u043E\u0441. \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; 27 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F (8 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E) 1834, \u0422\u043E\u0431\u043E\u043B\u044C\u0441\u044C\u043A \u2014 20 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F (2 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E) 1907, \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433) \u2014 \u0440\u043E\u0441\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0445\u0456\u043C\u0456\u043A, \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0442\u0430\u0431\u043B\u0438\u0446\u0456 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0435\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u0456\u0432. \u0423 1882 \u0440\u043E\u0446\u0456 \u041B\u043E\u043D\u0434\u043E\u043D\u0441\u044C\u043A\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0456\u0432\u0441\u044C\u043A\u0435 \u0442\u043E\u0432\u0430\u0440\u0438\u0441\u0442\u0432\u043E \u043F\u0440\u0438\u0441\u0443\u0434\u0438\u043B\u043E \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0456 \u043C\u0435\u0434\u0430\u043B\u0456 \u0414\u0435\u0432\u0456 \u0437 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u043B\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F\u043C \u00AB\u0417\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043A\u0440\u0438\u0442\u0442\u044F \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0438\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0441\u043F\u0456\u0432\u0432\u0456\u0434\u043D\u043E\u0448\u0435\u043D\u044C \u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u0438\u0445 \u0432\u0430\u0433\u00BB \u0441\u043F\u0456\u043B\u044C\u043D\u043E \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0454\u0454\u0432\u0443 \u0439 \u043D\u0456\u043C\u0435\u0446\u044C\u043A\u043E\u043C\u0443 \u0445\u0456\u043C\u0456\u043A\u0443 \u041B\u043E\u0442\u0430\u0440\u0443 \u042E\u043B\u0456\u0443\u0441\u0443 \u041C\u0430\u0454\u0440\u0443."@uk . . . . . "\u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u043E\u0301 \u0406\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0454\u0301\u0454\u0432 (\u0440\u043E\u0441. \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; 27 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F (8 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E) 1834, \u0422\u043E\u0431\u043E\u043B\u044C\u0441\u044C\u043A \u2014 20 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F (2 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E) 1907, \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433) \u2014 \u0440\u043E\u0441\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0445\u0456\u043C\u0456\u043A, \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0442\u0430\u0431\u043B\u0438\u0446\u0456 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0435\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u0456\u0432. \u0423 1882 \u0440\u043E\u0446\u0456 \u041B\u043E\u043D\u0434\u043E\u043D\u0441\u044C\u043A\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0456\u0432\u0441\u044C\u043A\u0435 \u0442\u043E\u0432\u0430\u0440\u0438\u0441\u0442\u0432\u043E \u043F\u0440\u0438\u0441\u0443\u0434\u0438\u043B\u043E \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0456 \u043C\u0435\u0434\u0430\u043B\u0456 \u0414\u0435\u0432\u0456 \u0437 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u043B\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F\u043C \u00AB\u0417\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043A\u0440\u0438\u0442\u0442\u044F \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0438\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0441\u043F\u0456\u0432\u0432\u0456\u0434\u043D\u043E\u0448\u0435\u043D\u044C \u0430\u0442\u043E\u043C\u043D\u0438\u0445 \u0432\u0430\u0433\u00BB \u0441\u043F\u0456\u043B\u044C\u043D\u043E \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0454\u0454\u0432\u0443 \u0439 \u043D\u0456\u043C\u0435\u0446\u044C\u043A\u043E\u043C\u0443 \u0445\u0456\u043C\u0456\u043A\u0443 \u041B\u043E\u0442\u0430\u0440\u0443 \u042E\u043B\u0456\u0443\u0441\u0443 \u041C\u0430\u0454\u0440\u0443."@uk . . . . "Dmitri Ivanovitsj Mendelejev (Russisch: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432; (info / uitleg)) (Tobolsk (West-Siberi\u00EB), 8 februari 1834 - Sint-Petersburg (Rusland), 2 februari 1907) was een Russisch scheikundige, die de grondlegger is van het huidige periodiek systeem (zie: Geschiedenis van het periodiek systeem). Mendelejev stelde vast dat de elementen volgens een vast patroon zijn te rangschikken. Dit uitgangspunt maakte het voor hem mogelijk om de eigenschappen van elementen te voorspellen nog voor ze ontdekt waren."@nl . "Ceimiceoir R\u00FAiseach ab ea Dm\u00EDtr\u00ED Iav\u00E1navaidts Meindel\u00E9iv (R\u00FAisis: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 ) (8 Feabhra 1834 i dTobolsk - 2 Feabhra 1907). Rinne s\u00E9 amach dl\u00ED peiriadach i rang\u00FA na nd\u00FAl."@ga . . . "Dimitrij Ivanovitj Mendelejev (ryska: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, uttal [dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]), f\u00F6dd 8 februari 1834, d\u00F6d i lunginflammation 2 februari 1907, var en rysk kemist och professor, som blev ber\u00F6md som upphovsmannen till det periodiska systemet. Mendelejev var ocks\u00E5 den som f\u00F6rst beskrev fenomenet kritisk temperatur, som han kallade \u201Den v\u00E4tskas absoluta kokpunkt\u201D."@sv . . "\u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0454\u0454\u0432 \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u043E \u0406\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447"@uk . . "Dmitri Ivanovich Mendeleev (sometimes transliterated as Mendeleyev or Mendeleef) (English: /\u02CCm\u025Bnd\u0259l\u02C8e\u026A\u0259f/ MEN-d\u0259l-AY-\u0259f; Russian: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, tr. Dmitriy Ivanovich Mendeleyev, IPA: [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026An\u02B2d\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]; 8 February [O.S. 27 January] 1834 \u2013 2 February [O.S. 20 January] 1907) was a Russian chemist and inventor. He is best known for formulating the Periodic Law and creating a version of the periodic table of elements. He used the Periodic Law not only to correct the then-accepted properties of some known elements, such as the valence and atomic weight of uranium, but also to predict the properties of three elements that were yet to be discovered."@en . . . . "Dmitri Iwanowitsch Mendelejew"@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dmitri Ivanovich Mendeleev"@en . . . . . . . "48186"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mendeleev (in russo: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432? , [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2ij \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026A\u02A8 m\u02B2\u026An\u02B2d\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]; Tobol'sk, 8 febbraio 1834 \u2013 San Pietroburgo, 2 febbraio 1907) \u00E8 stato un chimico russo.Inventore della tavola periodica degli elementi, a differenza di altri precedenti contributori alla tavola, forn\u00EC un sistema di classificazione che prevedeva le caratteristiche di elementi non ancora scoperti."@it . "1834-02-08"^^ . "\u30C9\u30DF\u30C8\u30EA\u30FB\u30A4\u30F4\u30A1\u30FC\u30CE\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30E1\u30F3\u30C7\u30EC\u30FC\u30A8\u30D5\uFF08\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, \u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u8EE2\u5199: Dmitrij Ivanovich Mendelejev \u30C9\u30DF\u30FC\u30C8\u30EA\u30A4\u30FC\u30FB\u30A4\u30F4\u30A1\u30FC\u30CA\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30DF\u30F3\u30B8\u30EA\u30A7\u30FC\u30A4\u30D5\uFF1B \u30011834\u5E741\u670827\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A62\u67088\u65E5\uFF09- 1907\u5E741\u670820\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A62\u67082\u65E5\uFF09\uFF09\u306F\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u306E\u5316\u5B66\u8005\u3067\u3042\u308B\u3002\u5143\u7D20\u5468\u671F\u8868\u3092\u4F5C\u6210\u3057\u3001\u305D\u308C\u307E\u3067\u306B\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u305F\u5143\u7D20\u3092\u4E26\u3079\u5468\u671F\u7684\u306B\u6027\u8CEA\u3092\u540C\u3058\u304F\u3057\u305F\u5143\u7D20\u304C\u73FE\u308C\u308B\u3053\u3068\u3092\u78BA\u8A8D\u3057\u3001\u767A\u898B\u3055\u308C\u3066\u3044\u306A\u304B\u3063\u305F\u6570\u3005\u306E\u5143\u7D20\u306E\u5B58\u5728\u3092\u4E88\u8A00\u3057\u305F\u3053\u3068\u3067\u77E5\u3089\u308C\u3066\u304A\u308A\u3001101\u756A\u5143\u7D20\u30E1\u30F3\u30C7\u30EC\u30D3\u30A6\u30E0\u306F\u5F7C\u306E\u540D\u3092\u7531\u6765\u306B\u3057\u305F\u5143\u7D20\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . "1907-02-02"^^ . . . . . . . . . "Dmitri Ivanovitx Mendeleiev (errusieraz: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432, (i \u00B7 ?)) (1834ko otsailaren 8agreg./urtarrilaren 27ajul. - 1907ko otsailaren 2agreg./urtarrilaren 20ajul.), kimikari eta asmatzaile errusiarra izan zen. Taula periodikoaren lehen bertsioaren asmatzailea izan zen, eta taula hura erabiliz, aurkitzeke zeuden elementu kimikoen propietateak aurresan zituen. Honetaz gain, Robert Bunsen eta Gustav Kirchhof alemaniarrek ezarritako gainean, elementuen igorpen espektroarekin erlazionaturiko aspektu fisiko \u2013kimiko desberdinez ikertu zuen, bolumen espezifikoen determinazioan jardun zuen, gasen likidotze baldintzak aztertu zituen, eta petrolioen jatorria ikertu zuen, besteak beste."@eu . . "1834-02-08"^^ . . . . . . . "Dmitrij Ivanovi\u0109 MENDELEJEV (ruse \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, transliterumita al Dmitrij Ivanovi\u0109 Mendelejev, 8-a de februaro 1834, Tobolsk \u2014 2-a de februaro 1907, Sankt-Peterburgo), estis eminenta rusia kemiisto kaj inventisto, kies plej konata eltrova\u0135o estas la Perioda le\u011Do de kemiaj elementoj, la\u016D kiu li kompilis periodan sistemon de kemiaj elementoj kaj uzis \u011Din por korekti la propra\u0135ojn de kelkaj jam malkovritaj elementoj kaj anka\u016D por anta\u016Ddiri la propra\u0135ojn de ok elementoj ankora\u016D malkovrotaj. Poste, sciencistoj povis certigi pri la ekzisto de aliaj elementoj en la perioda tabelo."@eo . . . . "Dmitri Ivanovich Mendeleev (sometimes transliterated as Mendeleyev or Mendeleef) (English: /\u02CCm\u025Bnd\u0259l\u02C8e\u026A\u0259f/ MEN-d\u0259l-AY-\u0259f; Russian: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, tr. Dmitriy Ivanovich Mendeleyev, IPA: [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026An\u02B2d\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af]; 8 February [O.S. 27 January] 1834 \u2013 2 February [O.S. 20 January] 1907) was a Russian chemist and inventor. He is best known for formulating the Periodic Law and creating a version of the periodic table of elements. He used the Periodic Law not only to correct the then-accepted properties of some known elements, such as the valence and atomic weight of uranium, but also to predict the properties of three elements that were yet to be discovered."@en . . "\u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (27 \u044F\u043D\u0432\u0430\u0440\u044F [8 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F] 1834, \u0422\u043E\u0431\u043E\u043B\u044C\u0441\u043A \u2014 20 \u044F\u043D\u0432\u0430\u0440\u044F [2 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F] 1907, \u0421\u0430\u043D\u043A\u0442-\u041F\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433) \u2014 \u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0443\u0447\u0451\u043D\u044B\u0439-\u044D\u043D\u0446\u0438\u043A\u043B\u043E\u043F\u0435\u0434\u0438\u0441\u0442: \u0445\u0438\u043C\u0438\u043A, \u0444\u0438\u0437\u0438\u043A\u043E\u0445\u0438\u043C\u0438\u043A, \u0444\u0438\u0437\u0438\u043A, \u043C\u0435\u0442\u0440\u043E\u043B\u043E\u0433, \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0441\u0442, \u0442\u0435\u0445\u043D\u043E\u043B\u043E\u0433, \u0433\u0435\u043E\u043B\u043E\u0433, \u043C\u0435\u0442\u0435\u043E\u0440\u043E\u043B\u043E\u0433, \u043D\u0435\u0444\u0442\u044F\u043D\u0438\u043A, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u0432\u043E\u0437\u0434\u0443\u0445\u043E\u043F\u043B\u0430\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C, \u043F\u0440\u0438\u0431\u043E\u0440\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C."@ru . . . "Anna Ivanovna Popova"@en . . "Faraday Lectureship Prize"@en . . . . . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mendeleev"@it . . . . "Dmitrij Ivanovi\u010D Mend\u011Blejev, rusky \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432 (27. lednajul./ 8. \u00FAnora 1834greg. Tobolsk \u2013 20. lednajul./ 2. \u00FAnora 1907greg. Petrohrad) byl rusk\u00FD v\u011Bdec mimo\u0159\u00E1dn\u011B \u0161irok\u00E9ho z\u00E1b\u011Bru. P\u016Fsobil p\u0159edev\u0161\u00EDm jako chemik, fyzik, geolog, metrolog, meteorolog, ekonom a technolog chemick\u00FDch, t\u011B\u017Eebn\u00EDch i zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch proces\u016F. Mimo jin\u00E9 byl objevitelem kritick\u00E9 teploty, kterou nazval absolutn\u00EDm bodem varu a poprv\u00E9 formuloval stavovou rovnici pro ide\u00E1ln\u00ED plyny s konstantou, u n\u00ED\u017E prok\u00E1zal univerz\u00E1lnost pro v\u0161echny plyny. N\u00E1sledn\u011B stanovil velmi p\u0159esnou hodnotu t\u00E9to konstanty. Jako prvn\u00ED definoval abiogenn\u00ED teorii vzniku ropy, kter\u00E1 z\u00EDskala ve sv\u011Bt\u011B dal\u0161\u00ED zast\u00E1nce koncem 20. stolet\u00ED. Navrhl dopravu ropy potrub\u00EDm a vyvinul postup pro podzemn\u00ED zply\u0148ov\u00E1n\u00ED uhl\u00ED, kter\u00FD se stal nad\u011Bjnou technologi\u00ED"@cs . . . . "\u062F\u064A\u0645\u064A\u062A\u0631\u064A \u0625\u064A\u0641\u0627\u0646\u0648\u0641\u064A\u062A\u0634 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641 (\u0628\u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432) \u0648 ( (\u061F\u00B7\u0645\u0639\u0644\u0648\u0645\u0627\u062A)) \u064A\u0634\u062A\u0647\u0631 \u0628\u0640 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641\u060C \u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A \u0631\u0648\u0633\u064A (8 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1834 \u2013 2 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1907). \u0627\u064F\u0634\u062A\u0647\u0631 \u0628\u0633\u0628\u0628 \u0645\u0633\u0627\u0647\u0645\u062A\u0647\u0650 \u0641\u064A \u062A\u0623\u0644\u064A\u0641 \u0627\u0644\u0646\u0633\u062E\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u0649 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062C\u062F\u0648\u0644 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A \u0644\u0644\u0639\u0646\u0627\u0635\u0631. \u0648\u0639\u0644\u0649 \u0639\u0643\u0633 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0633\u0627\u0647\u0645\u0648\u0627 \u0641\u064A \u0641\u0643\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u062F\u0648\u0644 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A\u060C \u0627\u0633\u062A\u0637\u0627\u0639 \u0645\u0646\u062F\u0644\u064A\u0641 \u062A\u0648\u0642\u0639 \u0627\u0644\u062E\u0648\u0627\u0635 \u0627\u0644\u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0644\u0644\u0639\u0646\u0627\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0644\u0645 \u062A\u0643\u062A\u0634\u0641 \u0641\u064A \u0648\u0642\u062A\u0647\u0627. \u0648\u0641\u064A \u062D\u0627\u0644\u0627\u062A \u0639\u062F\u064A\u062F\u0629 \u063A\u0627\u0645\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0633\u0624\u0627\u0644 \u0639\u0646 \u062F\u0642\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0632\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0630\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0642\u0628\u0648\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0648\u0642\u062A\u0647\u060C \u0648\u0643\u0627\u0646 \u064A\u062C\u0627\u062F\u0644 \u0628\u0623\u0646\u0647\u0627 \u0644\u0627 \u062A\u062A\u0637\u0627\u0628\u0642 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0642\u0639 \u0644\u0647\u0627 \u0628\u0648\u0627\u0633\u0637\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0631\u064A\u060C \u0648\u0642\u062F \u0623\u062B\u0628\u062A\u062A \u0627\u0644\u0623\u0628\u062D\u0627\u062B \u0644\u0627\u062D\u0642\u0627 \u0635\u062D\u0629 \u0643\u0644\u0627\u0645\u0647."@ar . "horizontal"@en . . "MendeleevaMD.jpg"@en . "Dmitri Mendelejev"@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dmitri Ivanovitch Mendele\u00EFev (parfois \u00E9crit Dimitri, en russe d'\u00E9poque \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0456\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447\u044A \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0463\u0435\u0432\u044A ; en russe moderne \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, [\u02C8dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af] ), n\u00E9 le 27 janvier 1834 (8 f\u00E9vrier 1834 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Tobolsk et mort le 20 janvier 1907 (2 f\u00E9vrier 1907 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Saint-P\u00E9tersbourg, est un chimiste russe. Il est principalement connu pour son travail sur la classification p\u00E9riodique des \u00E9l\u00E9ments, publi\u00E9e en 1869 et \u00E9galement appel\u00E9e \u00AB tableau de Mendele\u00EFev \u00BB. Il d\u00E9clara que les \u00E9l\u00E9ments chimiques pouvaient \u00EAtre arrang\u00E9s selon un mod\u00E8le qui permettait de pr\u00E9voir les propri\u00E9t\u00E9s des \u00E9l\u00E9ments encore non d\u00E9couverts."@fr . . . . . . . "Dmitri Ivanovic Mendeleev, em russo: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (Tobolsk, 8 de fevereiro de 1834 \u2014 S\u00E3o Petersburgo, 2 de fevereiro de 1907), foi um qu\u00EDmico e f\u00EDsico russo, criador da primeira vers\u00E3o da tabela peri\u00F3dica dos elementos qu\u00EDmicos, prevendo as propriedades de elementos que ainda n\u00E3o tinham sido descobertos."@pt . . . . "MendeleevIP.jpg"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Dmitri Mendeleiev"@eu . . "Dmitri Mendeleev (bahasa Rusia: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432, Dmitriy Ivanovich Mendeleyev) (8 Februari 1834 \u2013 2 Februari 1907) ialah seorang ahli kimia dari Kekaisaran Rusia yang menciptakan tabel periodik berdasarkan peningkatan bilangan atom. Bilangan ini menunjukkan jumlah proton yang terdapat dalam inti atom. Jumlah proton sama dengan jumlah elektron yang mengelilingi atom bebas. Ia menemukannya sewaktu menyiapkan sebuah buku pelajaran untuk mahasiswanya. Ia menemukan bahwa jika ia menata unsur-unsur menurut kenaikan massa atom, unsur dengan sifat yang mirip akan muncul dengan selang yang berskala. Ia berhasil menyajikan hasil kerjanya pada Himpunan Kimia Rusia di awal 1869. Hal itu memberi keuntungan baginya karena di akhir tahun yang sama, seorang kimiawan lain dari Jerman, Julius Lothar Meyer, juga berhasil menyusun tabel yang sama, tetapi karena berhasil lebih dulu, Mendeleevlah yang dianggap sebagai penemu daftar berkala. Dalam penelitiannya, ia membuat beberapa urutan tentang unsur-unsur zat kimia yang telah diketahui dengan menyusun seperangkat kartu, di mana setiap kartu berisi tiap-tiap unsur dan sifat-sifat kimianya. Ia menemukan hukum periodik ketika menyusun kartu-kartu itu, yang disusun secara berurutan menurut peningkatan massa atomnya, dan sifat-sifatnya diulangi secara periodik. Bahkan ada sedikit kelebihan pada tabel periodik yang disusun, yaitu adanya adanya pengakuan tentang unsur-unsur baru yang belum diketahui pada massa ia menemukan tabel periodik tersebut seperti galium, germanium, dan skandium. Ia menyediakan ruang untuk unsur-unsur itu dan bahkan telah memperkirakan berapa massa atom dan bagaimana sifat-sifat kimianya nanti."@in . "Dmitri Iv\u00E1novich Mendel\u00E9yev (en ruso: \u0414\u043C\u0438\u0301\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0301\u0435\u0432 (?\u00B7i); Tobolsk, 27 de enerojul./ 8 de febrero de 1834greg.-San Petersburgo, 20 de enerojul./ 2 de febrero de 1907greg.) fue un qu\u00EDmico ruso, conocido por haber descubierto el patr\u00F3n subyacente y la publicaci\u00F3n en 1869 de la primera versi\u00F3n de tabla peri\u00F3dica, que ahora se conoce como la tabla peri\u00F3dica de los elementos.\u200B Sobre las bases del an\u00E1lisis espectral establecido por los alemanes Robert Bunsen y Gustav Kirchhoff, se ocup\u00F3 de problemas qu\u00EDmico-f\u00EDsicos relacionados con el espectro de emisi\u00F3n de los elementos. Realiz\u00F3 las determinaciones de vol\u00FAmenes espec\u00EDficos y analiz\u00F3 las condiciones de licuefacci\u00F3n de los gases, as\u00ED como tambi\u00E9n el origen de los petr\u00F3leos. Su investigaci\u00F3n principal fue la que dio origen a la enunciaci\u00F3n de la ley peri\u00F3dica de los elementos, base del sistema peri\u00F3dico que lleva su nombre. Tuvo influencia sobre \u00E9l art\u00EDculo de 1858 \"Sunto di un corso di Filosofia Chimica\" de Stanislao Cannizzaro. En 1869 public\u00F3 su libro Principios de la qu\u00EDmica, en el que desarrollaba la teor\u00EDa de la tabla peri\u00F3dica."@es . . . "Dmitri Iv\u00E0novitx Mendel\u00E9iev (rus: \u0414\u043C\u0438\u0442\u0440\u0438\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u041C\u0435\u043D\u0434\u0435\u043B\u0435\u0435\u0432, AFI / dm\u02B2itr\u02B2\u026Aj \u026A\u02C8van\u0259v\u02B2\u026At\u0255 m\u02B2\u026And\u02B2\u026A\u02C8l\u02B2ej\u026Af / ( ? i en rus); 8 de febrer del 1834 Tobolsk, Imperi Rus - 2 de febrer del 1907, Sant Petersburg, Imperi Rus) fou un destacat qu\u00EDmic rus, catedr\u00E0tic de la Universitat Imperial de Sant Petersburg, fam\u00F3s per haver descobert la llei peri\u00F2dica el 1869 amb la qual classific\u00E0 els elements qu\u00EDmics en la taula peri\u00F2dica. Aquesta classificaci\u00F3 li permet\u00E9 preveure l'exist\u00E8ncia d'elements qu\u00EDmics encara no descoberts, com ara el gal\u00B7li, el germani i l'escandi, predir-ne amb molta exactitud les propietats, aix\u00ED com detectar errors en els valors de propietats d'elements ja coneguts, com la massa at\u00F2mica o les val\u00E8ncies, mal calculats. Per altra banda, tamb\u00E9 fou el descobridor de la temperatura cr\u00EDtica (que ell anomen\u00E0 temperatura absoluta d'ebullici\u00F3) i formul\u00E0 per primera vegada l'equaci\u00F3 d'estat dels gasos ideals, , tot identificant la constant del gasos com una constant universal i calculant-ne el valor de manera molt precisa. A m\u00E9s a m\u00E9s, tingu\u00E9 un paper destacat com a assessor del govern rus en relaci\u00F3 amb la modernitzaci\u00F3 de la major part dels sectors industrials del pa\u00EDs, que havien quedat molt endarrerits respecte als pa\u00EFsos europeus i als Estats Units. Fou guardonat amb el Premi Dem\u00EDdov (1862); la medalla Davy (1882); el Faraday Lectureship Prize (1889) i la medalla Copley (1905). Fou nomenat Doctor honoris causa per les universitats d'Edimburg, G\u00F6ttingen, Oxford, Cambridge, Princeton, Glasgow i Yale. Tanmateix, i malgrat el seu prestigi internacional, mai fou adm\u00E8s com a membre de l'Acad\u00E8mia de Ci\u00E8ncies de Sant Petersburg i la seva candidatura al Premi Nobel de Qu\u00EDmica fou rebutjada dues vegades (1905 i 1906)."@ca . . . .