This HTML5 document contains 88 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n22https://global.dbpedia.org/id/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n24http://bs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbphttp://dbpedia.org/property/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n26http://www.worldstatesmen.org/

Statements

Subject Item
dbr:1963_Yugoslav_Constitution
rdf:type
yago:Law106532330 yago:LegalDocument106479665 dbo:Country yago:WrittenCommunication106349220 yago:Communication100033020 yago:Abstraction100002137 yago:Writing106362953 yago:Document106470073 yago:FundamentalLaw106533648 yago:WikicatConstitutionsOfFormerCountries
rdfs:label
Costituzione jugoslava del 1963 1963 Yugoslav Constitution Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963) Конституция СФРЮ 1963 года Konstytucja Jugosławii (1963) Constitución yugoslava de 1963
rdfs:comment
La Costituzione jugoslava del 1963 è stata la terza costituzione della Repubblica Socialista Federale di Jugoslavia. Il testo si basava sull'idea secondo la quale le relazioni di autogestione dei lavoratori jugoslavi erano state sufficientemente superate nella società e necessitavano di una nuova e ultima definizione costituzionale. Конституция СФРЮ 1963 года — являлась второй полноценной конституцией в истории Социалистической Федеративной Республики Югославии, вступившей в силу 7 апреля 1963 года. Новая конституция Югославии провозгласила страну социалистическим государством, в соответствии с чем его название было изменено на «Социалистическая Федеративная Республика Югославия», а входившие в её состав республики получили название социалистических. The 1963 Yugoslav Constitution was the second constitution of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia. It came into effect on April 7, 1963. The constitution was the result of beliefs of the governing structures that Yugoslav self-management relations have been sufficiently overcome in the society that it deserved a new and final constitutional definition and enthroning. The constitution was superseded by the adoption of a fourth and final constitution in 1974. La Constitución yugoslava de 1963 fue la tercera constitución de la República Federal Socialista de Yugoslavia. Entró en vigencia el 7 de abril de 1963. Esta constitución fue el resultado de la creencia por parte de las estructuras gobernantes que las relaciones de yugoslavas de autosuficiencia habían sido superadas y que la sociedad merecía una nueva y última definición constitucional. La constitución dejó de estar en vigencia por la adopción de una en 1974. Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie byla přijata Svazovým shromážděním Federativní lidové republiky Jugoslávie 7. dubna 1963. Publikována v Úředním listu byla 10. dubna 1963. Ústava posilovala pravomoci jednotlivých republik a autonomních oblastí, a tak opouštěla centralistický princip, který zaváděla ústava z roku 1945. Ústava z roku 1963 zahrnovala katalog základních občanských práv a rozvedení zásady samosprávy. Konstytucja Jugosławii z 1963 roku – ustawa regulująca ustrój prawny Socjalistycznej Federacyjnej Republika Jugosławii w latach 1963–1974. Konstytucja z 1963 zastąpiła poprzednią jugosłowiańską konstytucję z 1953. Przyczyną uchwalenia nowej ustawy zasadniczej była konieczność reformy systemu gospodarczego wobec kryzysu jugosłowiańskiej gospodarki na początku lat 60. XX wieku. Kluczowym aspektem konstytucji była liberalizacja ustroju i podkreślenie samorządu zarówno w sferze gospodarki, jak i społecznej. W zakresie gospodarki w życie wprowadzono idee socjalizmu rynkowego (w kolejnym kroku, w 1965, przedsiębiorstwa otrzymały prawo zatrzymywania większości wypracowanych dochodów), państwowa kontrola nad gospodarką została znacznie osłabiona. Lokalne rady otrzymały kompetencje w zakresie ekono
dcterms:subject
dbc:1963_documents dbc:1963_in_politics dbc:Constitutions_of_Yugoslavia dbc:Yugoslav_law dbc:April_1963_events_in_Europe dbc:1963_in_Yugoslavia
dbo:wikiPageID
33959542
dbo:wikiPageRevisionID
1106394559
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Marxism dbr:Socialist_Federal_Republic_of_Yugoslavia dbr:Sovereign_state dbr:Civil_rights dbc:1963_documents dbr:1974_Yugoslav_Constitution dbr:Amendments dbr:County dbr:Human_rights dbr:Socialist_Republic_of_Serbia dbr:Josip_Broz_Tito dbr:Federation dbr:President_of_Yugoslavia dbr:Withering_away_of_the_state dbr:Constitutional_Court_of_Yugoslavia dbr:Constitution dbr:Republics_of_Yugoslavia dbr:Public_property dbc:1963_in_politics dbc:Constitutions_of_Yugoslavia dbc:April_1963_events_in_Europe dbr:President_of_the_League_of_Communists_of_Yugoslavia dbc:Yugoslav_law dbr:Municipality dbr:President_of_the_Federal_Executive_Council_of_Yugoslavia dbc:1963_in_Yugoslavia dbr:Workers'_self-management dbr:Federal_Executive_Council_of_Yugoslavia dbr:Federal_Assembly_of_Yugoslavia
dbo:wikiPageExternalLink
n26:Yugoslavia_1963.doc
owl:sameAs
dbpedia-pl:Konstytucja_Jugosławii_(1963) dbpedia-hr:Ustav_Jugoslavije_iz_1963._godine wikidata:Q3504016 yago-res:1963_Yugoslav_Constitution freebase:m.0hnbjyz dbpedia-sh:Ustav_Jugoslavije_od_1963._godine dbpedia-es:Constitución_yugoslava_de_1963 dbpedia-it:Costituzione_jugoslava_del_1963 dbpedia-cs:Ústava_Socialistické_federativní_republiky_Jugoslávie_(1963) n22:3EGgg n24:Ustav_Jugoslavije_iz_1963. dbpedia-sr:Устав_Југославије_из_1963. dbpedia-ru:Конституция_СФРЮ_1963_года
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Constitutions_of_Yugoslavia dbt:Wikisource dbt:Short_description dbt:Yugoslavia_topics dbt:Reflist
dbo:abstract
La Constitución yugoslava de 1963 fue la tercera constitución de la República Federal Socialista de Yugoslavia. Entró en vigencia el 7 de abril de 1963. Esta constitución fue el resultado de la creencia por parte de las estructuras gobernantes que las relaciones de yugoslavas de autosuficiencia habían sido superadas y que la sociedad merecía una nueva y última definición constitucional. La Asamblea Federal parlamentaria (Skupština) fue dividida en una cámara general, la Cámara Federal y cuatro cámaras a las que se les otorgaron responsabilidades burocráticas. La constitución dictaminó que las repúblicas individuales serían representadas sólo en la Cámara de las Nacionalidades, una parte de la Cámara Federal.​Que en 1967 se convirtió en una cámara independiente dentro de la Asamblea.​ El presidente Josip Broz Tito mantuvo su posición como pero renunció a su posición estatal como el del , un cambio que separó aun más las funciones del partido y las del estado. La constitución de 1963 también introdujo el concepto de rotación, el cual prohibía mantener posiciones ejecutivas de alto y bajo nivel por más de dos mandatos de cuatro años. Además, extendió los derechos humanos y civiles y estableció la garantía del debido proceso en la justicia.​ La constitución dejó de estar en vigencia por la adopción de una en 1974. The 1963 Yugoslav Constitution was the second constitution of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia. It came into effect on April 7, 1963. The constitution was the result of beliefs of the governing structures that Yugoslav self-management relations have been sufficiently overcome in the society that it deserved a new and final constitutional definition and enthroning. The parliamentary Federal Assembly (Skupština) was divided into one general chamber, the Federal Chamber, and four chambers given specific bureaucratic responsibilities. The constitution directed that individual republics be represented only in the Chamber of Nationalities, a part of the Federal Chamberthat in 1967 became a separate chamber of the Assembly in its own right. President Josip Broz Tito retained his position as president of the party but renounced his state position as president of the Federal Executive Council, a change that further separated party and state functions. The 1963 constitution also introduced the concept of rotation, which prohibited remaining at higher or lower level executive positions for more than two four-year mandates. Moreover, it extended human and civil rights and established constitutionally guaranteed court procedures. The constitution was superseded by the adoption of a fourth and final constitution in 1974. Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie byla přijata Svazovým shromážděním Federativní lidové republiky Jugoslávie 7. dubna 1963. Publikována v Úředním listu byla 10. dubna 1963. Ústava posilovala pravomoci jednotlivých republik a autonomních oblastí, a tak opouštěla centralistický princip, který zaváděla ústava z roku 1945. Ústava z roku 1963 zahrnovala katalog základních občanských práv a rozvedení zásady samosprávy. Ústava zavedla pro stát označení Socialistická federativní republika Jugoslávie. Svazová skupština měla účinností ústavy místo dvou pět komor, zároveň došlo k oddělení funkcí prezidenta republiky a předsedy svazového výkonného výboru (federální vlády). Prezident byl podle ústavy volen na čtyřleté volební období a do funkce mohl znovu zvolen jen na jedno další volební období. Z dikce ústavy se toto omezení nevztahovalo na maršála Tita. Ústava zřídila nové funkce: viceprezidenta republiky, a Radu federace. Vedoucí úloha Svazu komunistů Jugoslávie byla zakotvena v čl. VI jako jedna ze základních zásad Ústavy. V roce 1967 byly k ústavě přidány doplňky, jako odpověď na společenskopolitické změny, ke kterým v zemi během jen několika málo let díky personálním úpravám ve vedení Svazu komunistů Jugoslávie a ekonomické situaci došlo. Těch 23 článků zvýšilo míru nezávislosti jednotlivých celků federace, což v Srbsku vyvolalo značnou vlnu nevole, zato v Chorvatsku a Slovinsku bylo pozitivně přijato. Konstytucja Jugosławii z 1963 roku – ustawa regulująca ustrój prawny Socjalistycznej Federacyjnej Republika Jugosławii w latach 1963–1974. Konstytucja z 1963 zastąpiła poprzednią jugosłowiańską konstytucję z 1953. Przyczyną uchwalenia nowej ustawy zasadniczej była konieczność reformy systemu gospodarczego wobec kryzysu jugosłowiańskiej gospodarki na początku lat 60. XX wieku. Kluczowym aspektem konstytucji była liberalizacja ustroju i podkreślenie samorządu zarówno w sferze gospodarki, jak i społecznej. W zakresie gospodarki w życie wprowadzono idee socjalizmu rynkowego (w kolejnym kroku, w 1965, przedsiębiorstwa otrzymały prawo zatrzymywania większości wypracowanych dochodów), państwowa kontrola nad gospodarką została znacznie osłabiona. Lokalne rady otrzymały kompetencje w zakresie ekonomii, ale także kultury, oświaty, opieki społecznej i ochrony zdrowia. Parlament (Skupsztinę) podzielono na Izbę Federalną oraz cztery izby o określonych kompetencjach. Zabroniono łączenia funkcji partyjnych i państwowych (wyjątek czyniąc tylko dla przywódcy Jugosławii Josipa Broz Tity), wprowadzono rotacyjność na stanowiskach rządowych. Rozszerzono prawa obywatelskie. Państwo otrzymało też nową nazwę: Socjalistycznej Federacyjnej Republiki Jugosławii. W następnych latach do konstytucji wprowadzano kolejne poprawki, które zwiększały rolę władz poszczególnych republik związkowych Jugosławii, a zmniejszały rolę organów centralnych. W efekcie wśród przedstawicieli elit politycznych Jugosławii (w tym u przywódcy kraju Josipa Broz Tity) pojawiły się obawy, czy państwo nie rozpadnie się w wyniku postępującej liberalizacji i decentralizacji. Konsekwencją decyzji Tity były zmiany ustrojowe, które zalegalizowała nowa konstytucja z 1974. La Costituzione jugoslava del 1963 è stata la terza costituzione della Repubblica Socialista Federale di Jugoslavia. Il testo si basava sull'idea secondo la quale le relazioni di autogestione dei lavoratori jugoslavi erano state sufficientemente superate nella società e necessitavano di una nuova e ultima definizione costituzionale. Конституция СФРЮ 1963 года — являлась второй полноценной конституцией в истории Социалистической Федеративной Республики Югославии, вступившей в силу 7 апреля 1963 года. Новая конституция Югославии провозгласила страну социалистическим государством, в соответствии с чем его название было изменено на «Социалистическая Федеративная Республика Югославия», а входившие в её состав республики получили название социалистических. Необходимость принятия новой конституции возникло в результате убеждения партийного руководства страны в том, что разработанные в 1953 году конституционные нормы, гарантирующие широкие права граждан и различных сообществ в сфере самоуправления, достаточно высоко оценены югославским обществом и заслуживают нового и окончательного конституционного переосмысления. С 1963 года система самоуправления начала охватывать все политические и экономические отношения в стране и являлась главным идейным принципом построения социалистического государства. Согласно конституции федеральный парламент (Союзная скупщина) состоял из пяти палат. Наряду с Союзным вече, представлявшим интересы всей федерации, имелись также четыре палаты, представлявшие интересы самоуправляющихся организаций: Хозяйственное вече, Культурно-просветительское вече, Вече здравоохранения и социальной защиты (объединяли представителей различных профессиональных сфер) и Организационное-политическое вече (интегральное объединение всей системы самоуправления). Внутри Союзного вече также формировалось Вече народов из числа делегатов, назначаемых региональными парламентами (по 10 человек от республик и по 5 человек от автономных краёв). Вече народов являлось специальной структурой федерального парламента, уполномоченной решать межнациональные вопросы народов республик и краёв. С 1953 года по 1968 год её заседания проводились крайне редко. Однако после 1968 года в результате поправок к Конституции 1963 года роль Вече народов была пересмотрена, а её компетенция существенно расширена. Президент Иосип Броз Тито сохранил за собой пост председателя Союза коммунистов, но отказался от должности председателя Союзного исполнительного веча, что ещё больше разделило партийные и государственные функции. Конституция 1963 года также ввела принцип ротации, который запрещал лицам оставаться на руководящих должностях высокого или более низкого уровня более двух четырёхлетних мандатов. Более того, конституция также расширила гарантии прав человека и гражданина, установила судебные средства правовой защиты. В целях обеспечения конституционности и законности предусматривалось создание Конституционного суда СФРЮ и конституционных судов союзных республик. В период с 1967 по 1971 год были приняты 42 конституционные поправки к Конституции 1963 года, ещё более расширяющие по отношению к федеральному центру права и компетенцию югославских республик и автономных краёв. Поправки 1967 года касались компетенции региональных парламентов, срока мандата руководителя республики; в 1968 году были расширены права Вече народов, представлявшего интересы республик и краёв в составе федерального парламента, вводились новые правила употребления языков и алфавитов, увеличивались экономические права и финансовые полномочия регионов; в 1971 году были разрешены некоторые проблемы самоуправления, предусматривался порядок формирования органов федерации из представителей республик и краёв на паритетной основе. Кроме того в 1971 году был сформирован коллегиальный руководящий орган — Президиум СФРЮ, призванный обеспечить интересы всех республик на федеральном уровне посредством делегирования в него своих представителей. Указанные поправки должны были устранить все имеющиеся разногласия, однако в конечном итоге такие точечные изменения законодательства не смогли полностью удовлетворить все требования республик и предотвратить в них рост националистических настроений. В свою очередь, представители автономных краёв также требовали пересмотра их конституционного статуса в составе федерации и необходимости уравнять права краёв с республиками. Конституция 1963 года была заменена принятием последней югославской конституции в 1974 году, предусматривавшей радикальное реформирование принципов построения федеративного государства в сторону децентрализации и бо́льшего усиления экономической и политической самостоятельности союзных республик.
gold:hypernym
dbr:Constitution
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:1963_Yugoslav_Constitution?oldid=1106394559&ns=0
dbo:wikiPageLength
5119
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:1963_Yugoslav_Constitution