. "H \u0394\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u039A\u03AF\u03BD\u03B1\u03C2, \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF 265-420 \u03BC.\u03A7. \u0399\u03B4\u03C1\u03CD\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u0393\u03B9\u03B1\u03BD, \u03B3\u03B9\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u03A4\u03C3\u03AC\u03BF, \u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF\u03C2 \u03AD\u03B3\u03B9\u03BD\u03B5 \u03A0\u03C1\u03AF\u03B3\u03BA\u03B9\u03C0\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03B8\u03AC\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BD \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B7\u03C1\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B9\u03B4\u03C1\u03C5\u03C4\u03AE\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BF\u03BC\u03CE\u03BD\u03C5\u03BC\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2. \u0397 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C0\u03C1\u03BF\u03AD\u03BA\u03C5\u03C8\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B1 \u03C4\u03AD\u03BB\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03C9\u03BD \"\u03A4\u03C1\u03B9\u03CE\u03BD \u0392\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD\" (220-280 \u03BC.\u03A7.), \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03AD\u03BB\u03B7\u03BE\u03B5 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC\u03BA\u03C4\u03B7\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u0393\u03BF\u03C5\" \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD. \u03A5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B4\u03CD\u03BF \u03BA\u03CD\u03C1\u03B9\u03B5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03B7\u03B3\u03BF\u03C1\u03AF\u03B5\u03C2-\u03C7\u03C1\u03BF\u03BD\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2. \u039F\u03B9 \"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF\u03B9 \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\"."@el . . . "\u0394\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD (265-420)"@el . . . . . "Jin"@en . "2800000"^^ . . "Eastern Wu"@en . . "X\u012Bj\u00ECn"@en . "Dynastia Jin (chi\u0144. upr. \u664B\u671D; chi\u0144. trad. \u6649\u671D; pinyin J\u00ECn Ch\u00E1o; Wade-Giles Chin Ch\u2019ao) \u2013 dynastia rz\u0105dz\u0105ca Chinami po Okresie Trzech Kr\u00F3lestw (220-265). Po stosunkowo stabilnym okresie nazywanym Zachodni\u0105 Dynasti\u0105 Jin p\u00F3\u0142noc Chin zosta\u0142a zaatakowana przez barbarzy\u0144skie plemiona i Chiny podzieli\u0142y si\u0119 od 317 na Szesna\u015Bcie Kr\u00F3lestw i Wschodni\u0105 Dynasti\u0119 Jin. Po upadku tej drugiej nasta\u0142 okres okre\u015Blany jako Dynastie Po\u0142udniowe i P\u00F3\u0142nocne."@pl . . . "J\u00ECn Ch\u00E1o"@en . . "\u664B\uFF08\u3057\u3093\u3001265\u5E74 - 420\u5E74\uFF09\u306F\u3001\u4E2D\u56FD\u306E\u738B\u671D\u306E\u4E00\u3064\u3002 \u53F8\u99AC\u708E\u304C\u9B4F\u306E\u6700\u5F8C\u306E\u5143\u5E1D\u304B\u3089\u7985\u8B72\u3092\u53D7\u3051\u3066\u5EFA\u56FD\u3057\u305F\u3002280\u5E74\u306B\u5449\u3092\u6EC5\u307C\u3057\u3066\u3001\u4E09\u56FD\u6642\u4EE3\u3092\u5B8C\u5168\u306B\u7D42\u7109\u3055\u305B\u308B\u3002 \u901A\u5E38\u306F\u3001\u5308\u5974\uFF08\u524D\u8D99\uFF09\u306B\u83EF\u5317\u3092\u596A\u308F\u308C\u4E00\u65E6\u6EC5\u4EA1\u3057\u3001\u5357\u9077\u3057\u305F317\u5E74\u4EE5\u524D\u3092\u897F\u664B\u3001\u4EE5\u5F8C\u3092\u6771\u664B\u3068\u547C\u3073\u5206\u3051\u3066\u3044\u308B\u304C\u3001\u897F\u664B\u3001\u6771\u664B\u3068\u3082\u5358\u306B\u3001\u664B\u3001\u664B\u671D\u3092\u79F0\u3057\u3066\u3044\u305F\u3002\u6771\u664B\u6642\u4EE3\u306E\u83EF\u5317\u306F\u4E94\u80E1\u5341\u516D\u56FD\u6642\u4EE3\u3068\u3082\u79F0\u3055\u308C\u308B\u3002\u9996\u90FD\u306F\u6D1B\u967D\u3001\u897F\u664B\u672B\u671F\u306B\u9577\u5B89\u306B\u9077\u3063\u305F\u5F8C\u3001\u5357\u9077\u5F8C\u306E\u9996\u90FD\u306F\u5EFA\u5EB7\u3002\u5357\u671D\u5B8B\u306B\u3088\u308A\u6EC5\u307C\u3055\u308C\u305F\u3002 \u8A73\u7D30\u306F\u300C\u897F\u664B\u300D\u304A\u3088\u3073\u300C\u6771\u664B\u300D\u3092\u53C2\u7167"@ja . . "\u664B\uFF08\u3057\u3093\u3001265\u5E74 - 420\u5E74\uFF09\u306F\u3001\u4E2D\u56FD\u306E\u738B\u671D\u306E\u4E00\u3064\u3002 \u53F8\u99AC\u708E\u304C\u9B4F\u306E\u6700\u5F8C\u306E\u5143\u5E1D\u304B\u3089\u7985\u8B72\u3092\u53D7\u3051\u3066\u5EFA\u56FD\u3057\u305F\u3002280\u5E74\u306B\u5449\u3092\u6EC5\u307C\u3057\u3066\u3001\u4E09\u56FD\u6642\u4EE3\u3092\u5B8C\u5168\u306B\u7D42\u7109\u3055\u305B\u308B\u3002 \u901A\u5E38\u306F\u3001\u5308\u5974\uFF08\u524D\u8D99\uFF09\u306B\u83EF\u5317\u3092\u596A\u308F\u308C\u4E00\u65E6\u6EC5\u4EA1\u3057\u3001\u5357\u9077\u3057\u305F317\u5E74\u4EE5\u524D\u3092\u897F\u664B\u3001\u4EE5\u5F8C\u3092\u6771\u664B\u3068\u547C\u3073\u5206\u3051\u3066\u3044\u308B\u304C\u3001\u897F\u664B\u3001\u6771\u664B\u3068\u3082\u5358\u306B\u3001\u664B\u3001\u664B\u671D\u3092\u79F0\u3057\u3066\u3044\u305F\u3002\u6771\u664B\u6642\u4EE3\u306E\u83EF\u5317\u306F\u4E94\u80E1\u5341\u516D\u56FD\u6642\u4EE3\u3068\u3082\u79F0\u3055\u308C\u308B\u3002\u9996\u90FD\u306F\u6D1B\u967D\u3001\u897F\u664B\u672B\u671F\u306B\u9577\u5B89\u306B\u9077\u3063\u305F\u5F8C\u3001\u5357\u9077\u5F8C\u306E\u9996\u90FD\u306F\u5EFA\u5EB7\u3002\u5357\u671D\u5B8B\u306B\u3088\u308A\u6EC5\u307C\u3055\u308C\u305F\u3002 \u8A73\u7D30\u306F\u300C\u897F\u664B\u300D\u304A\u3088\u3073\u300C\u6771\u664B\u300D\u3092\u53C2\u7167"@ja . "0420"^^ . "S\u012Bm\u01CE J\u00ECn"@en . . "The Jin dynasty ([t\u0255i\u0302n]; Chinese: \u6649\u671D; pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o) or the Jin Empire, sometimes distinguished as the Sima Jin (\u53F8\u99AC\u6649) or the Two Jins (\u5169\u6649), was an imperial dynasty of China that existed from 266 to 420. It was founded by Sima Yan (Emperor Wu), eldest son of Sima Zhao, who had previously been declared the King of Jin. The Jin dynasty was preceded by the Three Kingdoms period, and was succeeded by the Sixteen Kingdoms in northern China and the Liu Song dynasty in southern China. There are two main divisions in the history of the dynasty. The Western Jin (266\u2013316) was established as the successor to Cao Wei after Sima Yan usurped the throne from Cao Huan. The capital of the Western Jin was initially in Luoyang, though it later moved to Chang'an (modern Xi'an, Shaanxi province). In 280, after conquering Eastern Wu, the Western Jin reunited China proper for the first time since the end of the Han dynasty, ending the Three Kingdoms era. However, 11 years later, a series of civil wars known as the War of the Eight Princes erupted in the dynasty, which weakened it considerably. Subsequently, in 304, the dynasty experienced a wave of rebellions and invasions by non-Han ethnicities termed the Five Barbarians, who went on to establish several short-lived dynastic states in northern China. This inaugurated the chaotic and bloody Sixteen Kingdoms era of Chinese history, in which states in the north rose and fell in rapid succession, constantly fighting both one another and the Jin. Han Zhao, one of the northern states established during the disorder, sacked Luoyang in 311, captured Chang'an in 316, and executed Emperor Min of Jin in 318, ending the Western Jin era. Sima Rui, who succeeded Emperor Min, then reestablished the Jin dynasty with its capital in Jiankang (modern Nanjing), inaugurating the Eastern Jin (317\u2013420). The Eastern Jin dynasty remained in near-constant conflict with the northern states for most of its existence, and it launched several invasions of the north with the aim of recovering its lost territories. Notably, in 383, the Eastern Jin inflicted a devastating defeat on the Former Qin, a Di-ruled state that had briefly unified northern China. In the aftermath of that battle, the Former Qin state splintered, and Jin armies recaptured the lands south of the Yellow River. The Eastern Jin was eventually usurped by General Liu Yu in 420 and replaced with the Liu Song dynasty. The Eastern Jin dynasty is considered the second of the Six Dynasties."@en . . . . . "The Jin dynasty at its greatest extent, , during the Western Jin dynasty"@en . . "Dinasti Jin ([t\u0255i\u0302n]; Hanzi: \u6649\u671D; Pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o) atau Kekaisaran Jin, supaya lebih spesifik terkadang disebut Sima Jin (\u53F8\u99AC\u6649) atau Dua Jin (\u5169\u6649), adalah dinasti Tiongkok yang secara tradisional berasal dari tahun 266 hingga 420 M. Didirikan oleh Sima Yan, putra tertua Sima Zhao, yang diangkat menjadi Raja Jin dan secara anumerta dinyatakan sebagai salah satu pendiri dinasti ini, bersama dengan kakak laki-laki Sima Zhao yaitu Sima Shi dan ayah Sima Yi. Dinasti Jin termasuk dalam Periode Tiga Kerajaan (220\u2013280 M), yang berakhir setelah penaklukan dari Wu Timur dengan puncaknya yaitu penyatuan kembali Tiongkok Dalam. Ada dua bagian utama (Jin Barat dan Jin Timur) dalam sejarah dinasti ini. Jin Barat (266\u2013316) didirikan sebagai negara penerus Cao Wei setelah Sima Yan berhasil merebut takhta dan menjadikan Luoyang sebagai ibu kota pertamanya, kemudian pindah ke Chang'an (sekarang Xi'an, di provinsi Shaanxi). Jin Barat menyatukan kembali Tiongkok pada tahun 280, tetapi tidak lama kemudian terjadi krisis suksesi, Pemberontakan Delapan Pangeran, dan invasi yang dipicu oleh Lima Orang Barbar, yang kemudian mendirikan berbagai kerajaan di sepanjang lembah Sungai Kuning pada tahun 304, serta berhasil menduduki Tiongkok Utara setelah Bencana Yongjia pada tahun 311. Kerajaan-kerajaan tersebut tidak lama kemudian mulai saling bertarung, sehingga dinamakan era Enam Belas Kerajaan yang kacau dan berdarah. Setelah jatuhnya Chang'an pada tahun 316, dinasti Jin Barat runtuh, sehingga orang-orang yang selamat dari dinasti Jin Barat di bawah pimpinan Sima Rui, melarikan diri dari selatan Sungai Yangtze menuju Jiankang (Nanjing) dan membangun Jin Timur (317\u2013420). Dinasti Jin Timur yang meskipun ada ancaman terus menerus dari utara, tetap relatif stabil selama abad berikutnya, tetapi akhirnya direbut oleh jenderal pada tahun 420 dan diganti menjadi dinasti Liu Song (420\u2013479). Dinasti Jin Barat dan Timur keduanya termasuk dalam Enam Dinasti."@in . . "Dinastia Jin (265-420)"@pt . . . "\u0643\u0627\u0646\u062A \u0623\u0633\u0631\u0629 \u062C\u064A\u0646 ((\u0628\u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: )\u060C IPA: \u200E[t\u0255\u00EEn t\u0282\u02B0\u0251\u030C\u028A]\u200F)\u060C \u0623\u0633\u0631\u0629 \u062D\u0627\u0643\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u060C \u0648\u0639\u0627\u0634\u062A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u0645 265 \u0648420 \u0628\u0639\u062F \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F. \u0648\u0647\u0646\u0627\u0643 \u0642\u0633\u0645\u0627\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u0627\u0646 \u0641\u064A \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0643\u0645\u0629\u060C \u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u0629 (: \u897F\u6649\u060C \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 265 \u2013 316) \u0648\u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0646\u064A \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u6771\u6649\u060C \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 317 \u2013 420). \u0648\u062A\u0645 \u062A\u0623\u0633\u064A\u0633 \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u064A\u062F \u0648\u0639\u0627\u0635\u0645\u062A\u0647\u0627 \u0644\u0648\u064A\u0627\u0646\u063A\u060C \u0628\u064A\u0646\u0645\u0627 \u0628\u062F\u0623\u062A \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u064A\u062F \u060C \u0648\u0639\u0627\u0635\u0645\u062A\u0647\u0627 . \u0648\u064A\u064F\u0637\u0644\u0642 \u0627\u0644\u0628\u0627\u062D\u062B\u0648\u0646 \u0639\u0644\u0649 \u0647\u0627\u062A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u062A\u064A\u0646 \u0644\u064A\u0627\u0646\u063A \u062C\u064A\u0646 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u5169\u6649 lit\u060C \u0633\u064A\u0645\u0627 \u062C\u064A\u0646 \u0644\u062A\u0645\u064A\u064A\u0632 \u0647\u0630\u0647 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631\u0629 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631 \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0646\u0641\u0633 \u0627\u0644\u0635\u0641\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629\u060C \u0645\u062B\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u5F8C\u6649)."@ar . "The Jin dynasty ([t\u0255i\u0302n]; Chinese: \u6649\u671D; pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o) or the Jin Empire, sometimes distinguished as the Sima Jin (\u53F8\u99AC\u6649) or the Two Jins (\u5169\u6649), was an imperial dynasty of China that existed from 266 to 420. It was founded by Sima Yan (Emperor Wu), eldest son of Sima Zhao, who had previously been declared the King of Jin. The Jin dynasty was preceded by the Three Kingdoms period, and was succeeded by the Sixteen Kingdoms in northern China and the Liu Song dynasty in southern China."@en . . "Dynastia Jin (265\u2013420)"@pl . . . "\u0418\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u044F \u0426\u0437\u0438\u043D\u044C (\u043A\u0438\u0442. \u0442\u0440\u0430\u0434. \u6649\u671D, \u043F\u0438\u043D\u044C\u0438\u043D\u044C J\u00ECn Ch\u00E1o, \u0443\u043F\u0440.\u664B\u671D ) \u2014 \u043E\u0434\u043D\u043E \u0438\u0437 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438 \u0428\u0435\u0441\u0442\u0438 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0439, \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u0432\u0430\u043B\u043E \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u043C \u0422\u0440\u043E\u0435\u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0438\u044F \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u043C \u042E\u0436\u043D\u044B\u0445 \u0438 \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u044B\u0445 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0439 \u0432 \u041A\u0438\u0442\u0430\u0435 \u0432 265\u2014420 \u0433\u043E\u0434\u0430\u0445. \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u043E \u0426\u0437\u0438\u043D\u044C \u0431\u044B\u043B\u043E \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u0432\u043E\u0435\u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u043A\u043E\u043C \u0421\u044B\u043C\u0430 \u042F\u043D\u0435\u043C \u0438\u0437 \u0440\u043E\u0434\u0430 \u0421\u044B\u043C\u0430 (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE). \u0414\u0430\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434 \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0447\u0435\u0442\u044B\u0440\u0451\u0445 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u0432 \u043A\u0438\u0442\u0430\u0439\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438, \u043D\u043E\u0441\u044F\u0449\u0438\u0445 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u00AB\u0426\u0437\u0438\u043D\u044C\u00BB."@ru . . "File:Western_Jeun_Dynasty_280_CE.png"@en . . "Western Jeun Dynasty 280 CE.png"@en . "419"^^ . "280"^^ . . "55020"^^ . "Jin dynasty (266\u2013420)"@en . . . "D\u014Dngj\u00ECn"@en . . "\u0418\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u044F \u0426\u0437\u0438\u043D\u044C (\u043A\u0438\u0442. \u0442\u0440\u0430\u0434. \u6649\u671D, \u043F\u0438\u043D\u044C\u0438\u043D\u044C J\u00ECn Ch\u00E1o, \u0443\u043F\u0440.\u664B\u671D ) \u2014 \u043E\u0434\u043D\u043E \u0438\u0437 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438 \u0428\u0435\u0441\u0442\u0438 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0439, \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u0432\u0430\u043B\u043E \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u043C \u0422\u0440\u043E\u0435\u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0438\u044F \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u043C \u042E\u0436\u043D\u044B\u0445 \u0438 \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u044B\u0445 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0439 \u0432 \u041A\u0438\u0442\u0430\u0435 \u0432 265\u2014420 \u0433\u043E\u0434\u0430\u0445. \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u043E \u0426\u0437\u0438\u043D\u044C \u0431\u044B\u043B\u043E \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u0432\u043E\u0435\u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u043A\u043E\u043C \u0421\u044B\u043C\u0430 \u042F\u043D\u0435\u043C \u0438\u0437 \u0440\u043E\u0434\u0430 \u0421\u044B\u043C\u0430 (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE). \u0414\u0430\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434 \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0447\u0435\u0442\u044B\u0440\u0451\u0445 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434\u043E\u0432 \u043A\u0438\u0442\u0430\u0439\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438, \u043D\u043E\u0441\u044F\u0449\u0438\u0445 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u00AB\u0426\u0437\u0438\u043D\u044C\u00BB."@ru . . . . . . . . . . "Jin-dynastie (265-420)"@nl . "Chang'an( )"@en . "Dinasti Jin ([t\u0255i\u0302n]; Hanzi: \u6649\u671D; Pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o) atau Kekaisaran Jin, supaya lebih spesifik terkadang disebut Sima Jin (\u53F8\u99AC\u6649) atau Dua Jin (\u5169\u6649), adalah dinasti Tiongkok yang secara tradisional berasal dari tahun 266 hingga 420 M. Didirikan oleh Sima Yan, putra tertua Sima Zhao, yang diangkat menjadi Raja Jin dan secara anumerta dinyatakan sebagai salah satu pendiri dinasti ini, bersama dengan kakak laki-laki Sima Zhao yaitu Sima Shi dan ayah Sima Yi. Dinasti Jin termasuk dalam Periode Tiga Kerajaan (220\u2013280 M), yang berakhir setelah penaklukan dari Wu Timur dengan puncaknya yaitu penyatuan kembali Tiongkok Dalam."@in . . . "1118015601"^^ . . . . "Jin dinastiak (\u6649 J\u00ECn) 265tik 420ra Txina osoa bildu zuen. 263an Weiren tropek Shu estatua konkistatu zuten, eta modu horretan hiru erreinuetatik bira igaro ziren. 265ean , Sima Qianen ondorengoak, Wei enperadorea boteretik kendu eta Caoren familiaren boterearekin bukatu zuen, Jin dinastia ezarriz. 280an Jinek Wu erreinua konkistatu zuten eta beraz iraganeko Han inperio osoa biltzea lortu zuten. 304tik aurrera ezegonkortasun handia egon zen Txinako iparraldean eta berriro hautsi zen batasuna. 310-318 urtetan Lieu Tsong xiongnu-txinatarrak bere boterea zabaldu zuen iparraldeko Txinan eta Jin dinastiaren gortea Nanjingera mugitu zen eta bertan egon zen 420 urtera arte."@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Jin dinastia (265-420)"@eu . . . . . "Dinast\u00EDa Jin (266-420)"@es . "317"^^ . . . . . . "Ssu-ma Chin"@en . . . . . "La dynastie Jin (\u6649, 265\u2013420), divis\u00E9e en Jin occidentaux ou Jin de l'Ouest ou Xi Jin (\u897F\u6649)(265-316) et Jin orientaux ou Jin de l'Est ou Dong Jin (\u6771\u6649)(316-420), succ\u00E8de au Royaume de Wei de la p\u00E9riode des Trois royaumes de Chine et compte en tout 15 empereurs. Ses capitales sont Luoyang (265-311) puis Jiankang (316-420), avec un bref interm\u00E8de \u00E0 Chang'an (311-316). Les Seize Royaumes occupent le Nord de la Chine durant la p\u00E9riode des Jin orientaux. Ces derniers finissent par \u00EAtre \u00E9vinc\u00E9s en 420 par la dynastie Liu-Song ou Song du Sud, \u00E9v\u00E9nement qui marque le d\u00E9but de la p\u00E9riode des dynasties du Nord et du Sud. Elle appartient \u00E0 la p\u00E9riode dite des \u00AB Six Dynasties \u00BB (220-589) : la p\u00E9riode des Trois Royaumes (220-260: 40 ans), la dynastie des Jin occidentaux (265-316 : 51 ans), la dynastie des Jin orientaux en Chine du Sud (317-420 : 103 ans) et les Seize Royaumes en Chine du Nord (304-439: 135 ans) et enfin les dynasties du Nord et du Sud (420-589 : 169 ans). C'est une p\u00E9riode cruciale de l'histoire de la Chine, car ses premi\u00E8res ann\u00E9es repr\u00E9sentent une br\u00E8ve parenth\u00E8se de paix apr\u00E8s les d\u00E9vastations qui ont marqu\u00E9 la p\u00E9riode des trois Royaumes. Elle r\u00E9unifie le territoire chinois et am\u00E8ne une br\u00E8ve p\u00E9riode de prosp\u00E9rit\u00E9 entre 280 et 304, ce qui n\u2019emp\u00EAche pas l'\u00E9mergence de nombreux probl\u00E8mes politiques et sociaux, dont la migration continue de tribus non sinis\u00E9es au sein du territoire des Jin. Profitant du Chaos g\u00E9n\u00E9r\u00E9 par la guerre des huit princes, ces tribus s'\u00E9rigent en royaumes et prennent le contr\u00F4le de la plus grande partie des plaines du nord de la Chine, qui sont \u00E0 l'\u00E9poque le c\u0153ur \u00E9conomique et politique du pays. Chass\u00E9s du nord, les Jin se replient sur les territoires situ\u00E9s au sud de la rivi\u00E8re Huai. C'est le d\u00E9but de la dynastie des Jin Orientaux . Affaibli par la perte du nord, le gouvernement des Jin Orientaux doit composer en permanence avec les grands clans du Sud et de puissants g\u00E9n\u00E9raux, comme et . Ces g\u00E9n\u00E9raux lancent r\u00E9guli\u00E8rement des exp\u00E9ditions pour reconqu\u00E9rir le nord de la Chine, mais en vain. En effet, la conjugaison de la faiblesse \u00E9conomique du Sud et des tensions perp\u00E9tuelles entre le gouvernements et l'arm\u00E9e provoquent l'\u00E9chec de la plupart de ces exp\u00E9ditions. En 383, les Jin de l'est doivent faire face \u00E0 la menace de l'empire des Qin ant\u00E9rieur, qui ont r\u00E9unifi\u00E9 le nord de la Chine \u00E0 leur profit. Malgr\u00E9 une inf\u00E9riorit\u00E9 num\u00E9rique \u00E9crasante, l'arm\u00E9e des Jin r\u00E9ussit \u00E0 vaincre ses ennemis lors de la bataille de la rivi\u00E8re Fei, ce qui provoque la chute des Qin ant\u00E9rieurs et une nouvelle division du nord de la Chine entre divers royaumes concurrents. Tirant avantage de ce retournement de situation, les arm\u00E9es Jin dirig\u00E9es par Xie An, puis par Liu Yu, lancent une s\u00E9rie d'exp\u00E9ditions qui permettent l'annexion de la plupart des territoires situ\u00E9s au sud du fleuve Jaune, ce malgr\u00E9 une d\u00E9cennie de guerre civile. Les Jin ne tirent parti de ces victoires, car en 420, le g\u00E9n\u00E9ral Liu Yu destitue Jin Gongdi, le dernier empereur des Jin de l'est, mettant ainsi fin \u00E0 la dynastie. La dynastie Jin est en lutte constante contre les seigneurs de guerre et les souverains des ethnies non Han qui finissent par occuper le Nord. La faiblesse des institutions \u00E9tatiques permet aux grandes familles et aux g\u00E9n\u00E9raux de disputer le pouvoir aux empereurs, ce qui entra\u00EEne une instabilit\u00E9 politique chronique. Cette instabilit\u00E9 emp\u00EAche les Jin de consolider leur position sur l\u2019ensemble du pays. Le d\u00E9placement de la cour et de l\u2019aristocratie dans la r\u00E9gion de l\u2019actuelle Nankin apr\u00E8s la chute des Jin occidentaux contribue \u00E0 la poursuite de l\u2019int\u00E9gration du Sud dans l\u2019empire. En d\u00E9pit de - ou gr\u00E2ce \u00E0 - l\u2019instabilit\u00E9 politique, la p\u00E9riode est f\u00E9conde sur le plan de la philosophie et de la religion : naissance et d\u00E9veloppement des courants de pens\u00E9e Xuanxue et Qingtan, apog\u00E9e des Ma\u00EEtres c\u00E9lestes et naissance de nouveaux courants tao\u00EFstes, d\u00E9veloppement de l\u2019alchimie et du bouddhisme du Sud avec des personnalit\u00E9s comme Ge Hong et Huiyuan. Des progr\u00E8s techniques eurent lieu, en particulier dans les domaines du tissage, des couleurs de papier, de la m\u00E9decine et de la m\u00E9tallurgie. Dans le domaine des arts, on peut citer le calligraphe Wang Xizhi (303-361) ainsi que le po\u00E8te Tao Yuanming."@fr . "347"^^ . . . . . . . . "\u0158\u00ED\u0161e \u0164in byl \u010D\u00EDnsk\u00FD st\u00E1t existuj\u00EDc\u00ED v letech 265\u2013420. Zalo\u017Eil ho , vysoce postaven\u00FD hodnost\u00E1\u0159 \u0158\u00ED\u0161e Wej, kter\u00FD ovl\u00E1dl wejsk\u00FD dv\u016Fr, svrhl wejsk\u00E9ho c\u00EDsa\u0159e a s\u00E1m nastoupil na tr\u016Fn jako c\u00EDsa\u0159 \u0159\u00ED\u0161e \u0164in. O patn\u00E1ct let pozd\u011Bji \u2013 roku 280 \u2013 dobyl \u0159\u00ED\u0161i v ji\u017En\u00ED polovin\u011B \u010C\u00EDny, \u010D\u00EDm\u017E skon\u010Dilo obdob\u00ED t\u0159\u00ED \u0159\u00ED\u0161\u00ED a \u010C\u00EDna byla po desetilet\u00EDch rozd\u011Blen\u00ED nakr\u00E1tko sjednocena. Po smrti prvn\u00EDho c\u00EDsa\u0159e roku 290 spory uvnit\u0159 vl\u00E1dnouc\u00ED dynastie vy\u00FAstily v s\u00E9rii vnit\u0159n\u00EDch boj\u016F, takzvan\u00FDch . Oslaben\u00ED st\u00E1tu vyu\u017Eili ko\u010Dovn\u00EDci z mongolsk\u00FDch step\u00ED na severu k dobyt\u00ED severn\u00ED \u010C\u00EDny. Emigranti ze severn\u00ED \u010C\u00EDny a mocn\u00E9 rodiny b\u00FDval\u00E9ho V\u00FDchodn\u00EDho Wu roku 317 obnovily \u0165inskou moc na jihu s centrem v (dne\u0161n\u00EDm Nankingu). Obdob\u00ED, kdy dv\u016Fr s\u00EDdlil v \u0164ien-kchangu, se naz\u00FDv\u00E1 (obdob\u00ED 265\u2013316 pak ). Po odchodu na jih ztratil c\u00EDsa\u0159sk\u00FD rod hodn\u011B ze sv\u00E9 moci na \u00FAkor vlivn\u00FDch dvorsk\u00FDch rod\u016F. Nakonec jeden z nich, rod Liou, z\u00EDskal ve\u0161kerou moc a roku 420 nastoupil na tr\u016Fn jako prvn\u00ED c\u00EDsa\u0159 nov\u00E9ho st\u00E1tu Sung (pro odli\u0161en\u00ED od \u0159\u00ED\u0161e Sung existuj\u00EDc\u00ED v letech 960\u20131279 ozna\u010Dovan\u00E9 jako )."@cs . . . . "Jindynastin (\u664B\u671D; J\u00ECnch\u00E1o) var en kinesisk dynasti som existerade fr\u00E5n 265 till 420. Jindynastin var delvis samtida med perioden De sexton kungad\u00F6mena, och efterf\u00F6ljdes av epoken De sydliga och nordliga dynastierna. Dynastin grundades av Sima Yan som 265 avsatte Cao Weidynastins regenter. \u00C5r 280 er\u00F6vrades \u00E4ven riket \u00D6stra Wu varefter hela kina var enat, och perioden De tre kungad\u00F6mena var avslutad. Jindynastin delades i tv\u00E5 distinkta faser; V\u00E4stra Jin och \u00D6stra Jin."@sv . . . . . "266"^^ . "Luoyang( )"@en . . "La dinastia J\u00ECn (cinese: \u664B\u671D; pinyin: j\u00ECn ch\u00E1o) (265\u2013420), una delle Sei Dinastie; segu\u00EC il periodo dei Tre Regni e, in Cina, precedette le dinastie del Nord e del Sud. La dinastia fu fondata dalla famiglia Sima (\u53F8\u99AC pinyin: S\u012Bm\u01CE). Nel suo periodo di maggiore espansione, la Cina della dinastia J\u00ECn raggiunse una popolazione di circa 20 milioni di persone."@it . . . . . . . . . "34870"^^ . . . "La Dinastia J\u00ECn (xin\u00E8s tradicional: \u6649\u671D, xin\u00E8s simplificat: \u664B\u671D, pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o; Wade-Giles: Chin\u2074-ch'ao\u00B2; Mandar\u00ED: t\u0255\u00EEn t\u0282\u02B0\u0251\u030C\u028A\u032F), va ser una dinastia de la hist\u00F2ria xinesa, que va existir entre els anys 265 i 420 EC. N'hi ha dues divisions principals en la hist\u00F2ria de la dinastia, la primera sent la Jin Occidental (x: \u897F\u6649, 265\u2013316) i la segona Jin Oriental (x: \u6771\u6649 317\u2013420). Jin Occidental va ser fundada per Sima Yan, amb la seva capital a Luoyang, mentre que Jin Oriental va ser iniciada per , amb la seva capital a . Els dos per\u00EDodes s\u00F3n tamb\u00E9 coneguts com a Liang Jin (x: \u4E24\u664B lit., dos Jin) i Sima Jin pels estudiosos, per distingir aquesta dinastia d'altres dinasties que utilitzen el mateix car\u00E0cter xin\u00E8s, tal com la Dinastia Jin Tardana (x: \u540E\u664B)."@ca . . . . . "318"^^ . "De Jin-dynastie (Hanyu pinyin Jin Ch\u00E1o, Traditioneel Chinees \u6649\u671D, Vereenvoudigd Chinees \u664B\u671D, Wade-Giles Chin-ch'ao, 265-420) is een periode in de geschiedenis van China die volgde op de Drie Koninkrijken en voorafging aan de Zuidelijke en Noordelijke Dynastie\u00EBn in China. De dynastie was gevestigd door de Sima familie (\u53F8\u99AC pinyin S\u012Bm\u01CE), afstammelingen van de historicus Sima Qian. De Jin-dynastie wordt onderverdeeld in twee periodes: een Westelijke (van 265 tot 316) en een Oostelijke (van 317 tot 420)"@nl . . . "Eastern Jin"@en . ""@en . "\u6649\u671D\uFF08\u4E2D\u53E4\u6F22\u8A9EIPA\u8BFB\u97F3\uFF1A/ts\u00ECn/\uFF0C266\u5E742\u67084\u65E5\uFF0D420\u5E747\u670810\u65E5\uFF09\u662F\u4E2D\u570B\u6B77\u53F2\u7684\u671D\u4EE3\u4E4B\u4E00\uFF0C\u53F2\u5206\u897F\u664B\u4E0E\u4E1C\u664B\u65F6\u671F\u3002\u4E0A\u627F\u4E09\u56FD\uFF0C\u4E0B\u542F\u5357\u5317\u671D\uFF0C\u56E0\u6649\u671D\u7687\u5BA4\u8907\u59D3\u53F8\u99AC\uFF0C\u6240\u4EE5\u53C8\u7A31\u53F8\u9A6C\u664B\u3002\u664B\u671D\u53C8\u5206\u70BA\u5169\u500B\u6642\u671F\uFF0C\u5373\u897F\u6649\uFF08265\u5E74\uFF0D316\u5E74\uFF09\u4E0E\u6771\u6649\uFF08317\u5E74\uFF0D420\u5E74\uFF09\uFF0C\u5408\u79F0\u201C\u4E24\u664B\u201D\uFF0C\u5171154\u5E74\u3002\u897F\u664B\u4E3A\u664B\u6B66\u5E1D\u53F8\u9A6C\u708E\u6240\u5EFA\u7ACB\uFF0C\u9996\u90FD\u70BA\u6D1B\u967D\uFF1B\u4E1C\u664B\u4E3A\u664B\u5143\u5E1D\u53F8\u9A6C\u777F\u6240\u5EFA\u7ACB\uFF0C\u9996\u90FD\u70BA\u5EFA\u5EB7\uFF08\u4ECA\u6C5F\u8607\u7701\u5357\u4EAC\u5E02\uFF09\u3002\u5169\u6649\u7684\u653F\u6CBB\u9AD4\u5236\u70BA\u4E16\u65CF\u653F\u6CBB\uFF0C\u653F\u6CBB\u5236\u5EA6\u7531\u6F22\u4EE3\u7684\u4E09\u516C\u3001\u4E5D\u537F\u5236\u5411\u968B\u5510\u7684\u4E09\u7701\u516D\u90E8\u5236\u8FC7\u6E21\u3002 \u6649\u5BA4\u5148\u7956\u5728\u4E09\u56FD\u6642\u671F\u70BA\u66F9\u9B4F\u4E16\u65CF\uFF0C\u53F8\u99AC\u61FF\u5728\u9AD8\u5E73\u9675\u4E4B\u53D8\u5F8C\u5277\u9664\u66F9\u6C0F\u7687\u89AA\uFF0C\u81EA\u6B64\u53F8\u99AC\u6C0F\u638C\u63E1\u66F9\u9B4F\u5BE6\u6B0A\u5F62\u6210\u9738\u5E9C\u653F\u6CBB\u3002265\u5E74\uFF0C\u6649\u738B\u53F8\u99AC\u708E\u8105\u8FEB\u9B4F\u5143\u5E1D\u66F9\u5950\u79AA\u8B93\u5E1D\u4F4D\uFF0C\u6539\u570B\u865F\u66F0\u300C\u6649\u300D\uFF0C\u5B9A\u90FD\u6D1B\u967D\uFF0C\u662F\u70BA\u6649\u6B66\u5E1D\uFF0C\u53F2\u7A31\u897F\u664B\u3002280\u5E74\uFF0C\u897F\u664B\u6EC5\u5B6B\u5433\u800C\u7D71\u4E00\u5929\u4E0B\uFF0C\u4F46\u548C\u5E73\u7A33\u5B9A\u7684\u5C40\u9762\u53EA\u7EF4\u6301\u4E86\u77ED\u77ED\u5341\u51E0\u5E74\u3002\u6649\u60E0\u5E1D\u7E7C\u4F4D\u5F8C\uFF0C\u671D\u5EF7\u6F38\u4E82\uFF0C\u9818\u6709\u8ECD\u6B0A\u7684\u8AF8\u5019\u738B\u7D1B\u7D1B\u52D5\u4E82\uFF0C\u53F2\u7A31\u516B\u738B\u4E4B\u4E71\u3002\u6649\u671D\u5143\u6C23\u5927\u50B7\u5F8C\uFF0C\u585E\u5916\u4E0E\u5167\u9077\u4E2D\u539F\u7684\u5916\u65CF\u4E58\u6A5F\u8209\u5175\uFF0C\u9020\u6210\u4E94\u80E1\u4E82\u83EF\u7684\u5C40\u9762\uFF0C\u5927\u91CF\u767E\u59D3\u8207\u4E16\u65CF\u958B\u59CB\u5357\u6E21\u3002316\u5E74\uFF0C\u897F\u6649\u706D\u4EA1\uFF0C\u5317\u65B9\u5F9E\u6B64\u9032\u5165\u4E94\u80E1\u5341\u516D\u56FD\u6642\u671F\u3002\u8FD1\u671F\u8003\u53E4\u53D1\u73B0\uFF0C\u897F\u664B\u706D\u4EA1\u540E\uFF0C\u4ECA\u671D\u9C9C\u5E73\u58E4\u53CA\u5176\u897F\u5357\u7684\u9EC4\u6D77\u9053\u4FE1\u5DDD\u90E1\u8FD8\u6709\u5FE0\u4E8E\u664B\u671D\u7684\u52BF\u529B\uFF0C\u4E1C\u664B\u56E0\u800C\u5F97\u4EE5\u4EFB\u547D\u4F5F\u5BFF\u4E3A\u660C\u9ECE\u3001\u7384\u83DF\u3001\u5E26\u65B9\u592A\u5B88\uFF0C\u8FD9\u4E00\u5730\u533A\u4F7F\u7528\u664B\u671D\u5E74\u53F7\u81F3\u5C11\u76F4\u5230\u5143\u5174\u4E09\u5E74\uFF08404\u5E74\uFF09\uFF0C\u540E\u6765\u624D\u88AB\u9AD8\u53E5\u4E3D\u6240\u517C\u5E76\u3002"@zh . . "Jeun3 Chiu4"@en . . . . . "La dinast\u00EDa Jin (chino tradicional: \u6649; Wade-Giles: Chin; pinyin: J\u00ECn) gobern\u00F3 China desde el a\u00F1o 266 hasta el 420. Fue fundada por la familia (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE), descendientes del general y pol\u00EDtico del reino de Wei, Sima Yi. Como la dinast\u00EDa Han, los Jin suele ser dividida en dos periodos: Jin Occidental (\u897F\u6649, 266-316) y Jin Oriental (\u6771\u6649 317-420), haciendo referencia a la ubicaci\u00F3n de sus dos capitales: Luoyang y Jiankang."@es . "Liang Jin"@en . . . . "La Dinastio Jin (en tradicia \u0109ina: \u6649; Wade-Giles: Chin4; pin\u011Dino: J\u00ECn, prononcu \u011Djin) regadis el la jaro 265 al 420. Tiu dinastio estis fondita de la familio Sima (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE), posteuloj de la generalo kaj politikisto de la \u015Dtato de Cao Wei, Sima Yi. Siavice, la Dinastio Jin estas ofte subdividita en du periodoj. El ili la unua, tiu de la Okcidenta Jin (\u897F\u6649) kiu estis fondita de Sima Yan, kiu ekhavis la nomon de imperiestro Wu, da\u016Dris el 265 al 316."@eo . . . . "Dinastio Jin (265\u2013420)"@eo . . . . . . . . . . . . . . "\u0643\u0627\u0646\u062A \u0623\u0633\u0631\u0629 \u062C\u064A\u0646 ((\u0628\u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: )\u060C IPA: \u200E[t\u0255\u00EEn t\u0282\u02B0\u0251\u030C\u028A]\u200F)\u060C \u0623\u0633\u0631\u0629 \u062D\u0627\u0643\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u060C \u0648\u0639\u0627\u0634\u062A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u0645 265 \u0648420 \u0628\u0639\u062F \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F. \u0648\u0647\u0646\u0627\u0643 \u0642\u0633\u0645\u0627\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u0627\u0646 \u0641\u064A \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0643\u0645\u0629\u060C \u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u0629 (: \u897F\u6649\u060C \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 265 \u2013 316) \u0648\u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0646\u064A \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u6771\u6649\u060C \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u0629 \u0645\u0646 317 \u2013 420). \u0648\u062A\u0645 \u062A\u0623\u0633\u064A\u0633 \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u064A\u062F \u0648\u0639\u0627\u0635\u0645\u062A\u0647\u0627 \u0644\u0648\u064A\u0627\u0646\u063A\u060C \u0628\u064A\u0646\u0645\u0627 \u0628\u062F\u0623\u062A \u062C\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u064A\u062F \u060C \u0648\u0639\u0627\u0635\u0645\u062A\u0647\u0627 . \u0648\u064A\u064F\u0637\u0644\u0642 \u0627\u0644\u0628\u0627\u062D\u062B\u0648\u0646 \u0639\u0644\u0649 \u0647\u0627\u062A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0641\u062A\u0631\u062A\u064A\u0646 \u0644\u064A\u0627\u0646\u063A \u062C\u064A\u0646 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u5169\u6649 lit\u060C \u0633\u064A\u0645\u0627 \u062C\u064A\u0646 \u0644\u062A\u0645\u064A\u064A\u0632 \u0647\u0630\u0647 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631\u0629 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0633\u0631 \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0646\u0641\u0633 \u0627\u0644\u0635\u0641\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629\u060C \u0645\u062B\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0635\u064A\u0646\u064A\u0629: \u5F8C\u6649)."@ar . "3100000"^^ . "Jin"@en . . . . . . . "A Dinastia Jin (chin\u00EAs simplificado: \u664B\u671D; pinyin: j\u00ECn ch\u00E1o; 265-420), uma das chamadas Seis Dinastias, seguiu-se ao Per\u00EDodo dos Tr\u00EAs Reinos e antecedeu as Dinastias do Sul e do Norte na China. A dinastia foi fundada pela fam\u00EDlia Sima (\u53F8\u99AC, pinyin: S\u012Bm\u01CE). Em seu a \u00E1pice a dinastia Jin teve uma popula\u00E7\u00E3o de aproximadamente 20 milh\u00F5es de pessoas."@pt . "Cao Wei"@en . "Jin evacuates to region south of the Huai River; Eastern Jin begins"@en . . "De Jin-dynastie (Hanyu pinyin Jin Ch\u00E1o, Traditioneel Chinees \u6649\u671D, Vereenvoudigd Chinees \u664B\u671D, Wade-Giles Chin-ch'ao, 265-420) is een periode in de geschiedenis van China die volgde op de Drie Koninkrijken en voorafging aan de Zuidelijke en Noordelijke Dynastie\u00EBn in China. De dynastie was gevestigd door de Sima familie (\u53F8\u99AC pinyin S\u012Bm\u01CE), afstammelingen van de historicus Sima Qian. De Jin-dynastie wordt onderverdeeld in twee periodes: een Westelijke (van 265 tot 316) en een Oostelijke (van 317 tot 420)"@nl . . "La dynastie Jin (\u6649, 265\u2013420), divis\u00E9e en Jin occidentaux ou Jin de l'Ouest ou Xi Jin (\u897F\u6649)(265-316) et Jin orientaux ou Jin de l'Est ou Dong Jin (\u6771\u6649)(316-420), succ\u00E8de au Royaume de Wei de la p\u00E9riode des Trois royaumes de Chine et compte en tout 15 empereurs. Ses capitales sont Luoyang (265-311) puis Jiankang (316-420), avec un bref interm\u00E8de \u00E0 Chang'an (311-316). Les Seize Royaumes occupent le Nord de la Chine durant la p\u00E9riode des Jin orientaux. Ces derniers finissent par \u00EAtre \u00E9vinc\u00E9s en 420 par la dynastie Liu-Song ou Song du Sud, \u00E9v\u00E9nement qui marque le d\u00E9but de la p\u00E9riode des dynasties du Nord et du Sud."@fr . . . . . . . . . . "The Jin Empire ,"@en . . "\uC9C4(\u6649, 265\uB144 ~ 420\uB144)\uC740 \uD1B5\uC77C \uC655\uC870\uC778 \uC11C\uC9C4(\u897F\u6649, 265\uB144 ~ 316\uB144)\uACFC \uB0A8\uBD81\uC870 \uC2DC\uB300\uC758 \uB0A8\uC870 \uC655\uC870 \uC911 \uD558\uB098\uC778 \uB3D9\uC9C4(\u6771\u6649, 317\uB144 ~ 420\uB144)\uC73C\uB85C \uC774\uB8E8\uC5B4\uC9C4 \uC655\uC870\uC774\uB2E4."@ko . . "Empire"@en . "Jiankang( )"@en . "266"^^ . "\u6649\u671D\uFF08\u4E2D\u53E4\u6F22\u8A9EIPA\u8BFB\u97F3\uFF1A/ts\u00ECn/\uFF0C266\u5E742\u67084\u65E5\uFF0D420\u5E747\u670810\u65E5\uFF09\u662F\u4E2D\u570B\u6B77\u53F2\u7684\u671D\u4EE3\u4E4B\u4E00\uFF0C\u53F2\u5206\u897F\u664B\u4E0E\u4E1C\u664B\u65F6\u671F\u3002\u4E0A\u627F\u4E09\u56FD\uFF0C\u4E0B\u542F\u5357\u5317\u671D\uFF0C\u56E0\u6649\u671D\u7687\u5BA4\u8907\u59D3\u53F8\u99AC\uFF0C\u6240\u4EE5\u53C8\u7A31\u53F8\u9A6C\u664B\u3002\u664B\u671D\u53C8\u5206\u70BA\u5169\u500B\u6642\u671F\uFF0C\u5373\u897F\u6649\uFF08265\u5E74\uFF0D316\u5E74\uFF09\u4E0E\u6771\u6649\uFF08317\u5E74\uFF0D420\u5E74\uFF09\uFF0C\u5408\u79F0\u201C\u4E24\u664B\u201D\uFF0C\u5171154\u5E74\u3002\u897F\u664B\u4E3A\u664B\u6B66\u5E1D\u53F8\u9A6C\u708E\u6240\u5EFA\u7ACB\uFF0C\u9996\u90FD\u70BA\u6D1B\u967D\uFF1B\u4E1C\u664B\u4E3A\u664B\u5143\u5E1D\u53F8\u9A6C\u777F\u6240\u5EFA\u7ACB\uFF0C\u9996\u90FD\u70BA\u5EFA\u5EB7\uFF08\u4ECA\u6C5F\u8607\u7701\u5357\u4EAC\u5E02\uFF09\u3002\u5169\u6649\u7684\u653F\u6CBB\u9AD4\u5236\u70BA\u4E16\u65CF\u653F\u6CBB\uFF0C\u653F\u6CBB\u5236\u5EA6\u7531\u6F22\u4EE3\u7684\u4E09\u516C\u3001\u4E5D\u537F\u5236\u5411\u968B\u5510\u7684\u4E09\u7701\u516D\u90E8\u5236\u8FC7\u6E21\u3002 \u6649\u5BA4\u5148\u7956\u5728\u4E09\u56FD\u6642\u671F\u70BA\u66F9\u9B4F\u4E16\u65CF\uFF0C\u53F8\u99AC\u61FF\u5728\u9AD8\u5E73\u9675\u4E4B\u53D8\u5F8C\u5277\u9664\u66F9\u6C0F\u7687\u89AA\uFF0C\u81EA\u6B64\u53F8\u99AC\u6C0F\u638C\u63E1\u66F9\u9B4F\u5BE6\u6B0A\u5F62\u6210\u9738\u5E9C\u653F\u6CBB\u3002265\u5E74\uFF0C\u6649\u738B\u53F8\u99AC\u708E\u8105\u8FEB\u9B4F\u5143\u5E1D\u66F9\u5950\u79AA\u8B93\u5E1D\u4F4D\uFF0C\u6539\u570B\u865F\u66F0\u300C\u6649\u300D\uFF0C\u5B9A\u90FD\u6D1B\u967D\uFF0C\u662F\u70BA\u6649\u6B66\u5E1D\uFF0C\u53F2\u7A31\u897F\u664B\u3002280\u5E74\uFF0C\u897F\u664B\u6EC5\u5B6B\u5433\u800C\u7D71\u4E00\u5929\u4E0B\uFF0C\u4F46\u548C\u5E73\u7A33\u5B9A\u7684\u5C40\u9762\u53EA\u7EF4\u6301\u4E86\u77ED\u77ED\u5341\u51E0\u5E74\u3002\u6649\u60E0\u5E1D\u7E7C\u4F4D\u5F8C\uFF0C\u671D\u5EF7\u6F38\u4E82\uFF0C\u9818\u6709\u8ECD\u6B0A\u7684\u8AF8\u5019\u738B\u7D1B\u7D1B\u52D5\u4E82\uFF0C\u53F2\u7A31\u516B\u738B\u4E4B\u4E71\u3002\u6649\u671D\u5143\u6C23\u5927\u50B7\u5F8C\uFF0C\u585E\u5916\u4E0E\u5167\u9077\u4E2D\u539F\u7684\u5916\u65CF\u4E58\u6A5F\u8209\u5175\uFF0C\u9020\u6210\u4E94\u80E1\u4E82\u83EF\u7684\u5C40\u9762\uFF0C\u5927\u91CF\u767E\u59D3\u8207\u4E16\u65CF\u958B\u59CB\u5357\u6E21\u3002316\u5E74\uFF0C\u897F\u6649\u706D\u4EA1\uFF0C\u5317\u65B9\u5F9E\u6B64\u9032\u5165\u4E94\u80E1\u5341\u516D\u56FD\u6642\u671F\u3002\u8FD1\u671F\u8003\u53E4\u53D1\u73B0\uFF0C\u897F\u664B\u706D\u4EA1\u540E\uFF0C\u4ECA\u671D\u9C9C\u5E73\u58E4\u53CA\u5176\u897F\u5357\u7684\u9EC4\u6D77\u9053\u4FE1\u5DDD\u90E1\u8FD8\u6709\u5FE0\u4E8E\u664B\u671D\u7684\u52BF\u529B\uFF0C\u4E1C\u664B\u56E0\u800C\u5F97\u4EE5\u4EFB\u547D\u4F5F\u5BFF\u4E3A\u660C\u9ECE\u3001\u7384\u83DF\u3001\u5E26\u65B9\u592A\u5B88\uFF0C\u8FD9\u4E00\u5730\u533A\u4F7F\u7528\u664B\u671D\u5E74\u53F7\u81F3\u5C11\u76F4\u5230\u5143\u5174\u4E09\u5E74\uFF08404\u5E74\uFF09\uFF0C\u540E\u6765\u624D\u88AB\u9AD8\u53E5\u4E3D\u6240\u517C\u5E76\u3002 317\u5E74\uFF0C\u664B\u5BA4\u7687\u65CF\u53F8\u9A6C\u777F\u65BC\u5EFA\u5EB7\u79F0\u5E1D\uFF0C\u5B9A\u90FD\u5EFA\u5EB7\uFF08\u5373\u4ECA\u5357\u4EAC\uFF09\uFF0C\u662F\u70BA\u664B\u5143\u5E1D\uFF0C\u53F2\u7A31\u4E1C\u664B\uFF0C\u636E\u6709\u83EF\u5357\u5730\u5340\u7684\u9886\u571F\u3002\u4E2D\u539F\u7684\u4E16\u65CF\u53CA\u767E\u59D3\u9678\u7E8C\u5357\u9077\uFF0C\u5F62\u6210\u83EF\u5317\u5730\u5340\u7684\u4FA8\u6C11\u548C\u5357\u65B9\u571F\u8457\u5171\u540C\u805A\u5C45\u7684\u5C40\u9762\u3002\u4E1C\u664B\u521D\u671F\uFF0C\u738B\u5C0E\u7B49\u4EBA\u63A1\u53D6\u93AE\u4E4B\u4EE5\u975C\u7B56\u7565\uFF0C\u7A69\u5B9A\u5C40\u52E2\u3002\u6771\u6649\u7687\u6B0A\u8870\u843D\uFF0C\u671D\u5EF7\u5927\u6B0A\u4E3B\u8981\u7531\u4E16\u65CF\u638C\u63E1\uFF0C\u7531\u65BC\u8ECD\u6B0A\u5916\u91CD\u5167\u8F15\uFF0C\u671D\u5EF7\u63A7\u5236\u529B\u5F31\uFF0C\u4E0D\u5C11\u85E9\u9547\u5FC3\u61F7\u91CE\u5FC3\uFF0C\u5148\u5F8C\u53D1\u751F\u4E86\u738B\u6566\u4E4B\u4E71\u3001\u8607\u5CFB\u4E4B\u4E82\u53CA\u6853\u6E29\u5C08\u653F\u3002\u96D6\u7136\u90E8\u5206\u58EB\u65CF\u5F53\u6743\u8005\u6709\u6062\u590D\u4E4B\u5FC3\uFF0C\u524D\u540E\u53D1\u52A8\u51E0\u6B21\u5317\u4F10\uFF0C\u4F46\u662F\u671D\u5EF7\u64D4\u5FC3\u91CE\u5FC3\u5BB6\u85C9\u6B64\u64F4\u5F35\u52E2\u529B\uFF0C\u5927\u591A\u6D88\u6975\u652F\u6301\u3002383\u5E74\uFF0C\u524D\u79E6\u51FA\u52D5\u8209\u570B\u4E4B\u5E2B\uFF0C\u610F\u5716\u6EC5\u4EA1\u6771\u6649\u3002\u9762\u5C0D\u4EA1\u570B\u4E4B\u798D\uFF0C\u6771\u6649\u541B\u81E3\u4E00\u5FC3\uFF0C\u6191\u85C9\u6DDD\u6C34\u4E4B\u6230\u5960\u5B9A\u80DC\u5C40\u3002\u8C22\u7384\u7B49\u5C06\u9886\u4E58\u80DC\u8FFD\u51FB\uFF0C\u6210\u529F\u5730\u6536\u5FA9\u5927\u6279\u5931\u571F\uFF0C\u81F4\u4F7F\u524D\u79E6\u5D29\u89E3\uFF0C\u5F15\u53D1\u4E86\u5317\u65B9\u519B\u4E8B\u548C\u653F\u6CBB\u683C\u5C40\u7684\u53D8\u5316\u3002\u7136\u800C\uFF0C\u4E1C\u664B\u5F8C\u671F\u53C8\u767C\u751F\u670B\u9EE8\u76F8\u722D\u53CA\u6853\u7384\u4F5C\u4E71\u3002\u5E73\u6C11\u8CA0\u64D4\u6C89\u91CD\uFF0C\u53C8\u767C\u751F\u5B6B\u76E7\u4E4B\u4E82\u3002\u8B59\u7E31\u4EA6\u64DA\u8700\u5730\u81EA\u7ACB\u3002\u6700\u5F8C\u5218\u88D5\u5D1B\u8D77\uFF0C\u5E73\u5B9A\u8AF8\u4E82\uFF0C\u51ED\u501F\u519B\u4E8B\u529B\u91CF\u596A\u5F97\u5E1D\u4F4D\uFF0C\u5EFA\u570B\u865F\u300C\u5B8B\u300D\uFF0C\u662F\u70BA\u5B8B\u6B66\u5E1D\uFF0C\u53F2\u7A31\u5218\u5B8B\uFF0C\u4E2D\u570B\u5F9E\u6B64\u9032\u5165\u5357\u5317\u671D\u6642\u671F\u3002 \u7ECF\u6D4E\u65B9\u9762\uFF0C\u4E1C\u664B\u838A\u5712\u7D93\u6FDF\u7684\u6BD4\u4F8B\u6BD4\u897F\u6649\u66F4\u5927\u3002\u7531\u65BC\u8FB2\u696D\u6280\u8853\u63D0\u5347\u7B49\u56E0\u7D20\uFF0C\u5728\u50D1\u59D3\u4E16\u65CF\u8207\u5433\u59D3\u4E16\u65CF\u5BC6\u96C6\u958B\u767C\u4E0B\uFF0C\u6C5F\u5357\u7372\u5F97\u5168\u9762\u53D1\u5C55\u800C\u7E41\u69AE\u8208\u76DB\uFF0C\u4E2D\u570B\u7684\u7D93\u6FDF\u91CD\u5FC3\u4E5F\u9010\u6F38\u5357\u79FB\uFF0C\u5F8C\u4F86\u624D\u6709\u5927\u904B\u6CB3\u7684\u51FA\u73FE\u3002\u6B64\u5916\uFF0C\u624B\u5DE5\u696D\u548C\u5546\u4E1A\u65B9\u9762\u4E5F\u6709\u9577\u8DB3\u9032\u6B65\u3002 \u6649\u671D\u96D6\u70BA\u6F22\u672B\u4EE5\u4F86\u4E2D\u570B\u6587\u5316\u4E2D\u8870\u4E4B\u6642\u671F\uFF0C\u4F46\u5728\u54F2\u5B78\u3001\u6587\u5B78\u3001\u85DD\u8853\u3001\u53F2\u5B78\u3001\u79D1\u6280\u7B49\u7B49\u65B9\u9762\u4E5F\u6709\u65B0\u7684\u767C\u5C55\u3002\u6F22\u4EE3\u4EE5\u524D\uFF0C\u653F\u6CBB\u4E3B\u6B0A\u5B8C\u5168\u5728\u83EF\u590F\uFF0C\u6F22\u4EE3\u4EE5\u5F8C\uFF0C\u653F\u6CBB\u4E3B\u6B0A\u4E0D\u5168\u5728\u83EF\u590F\uFF0C\u908A\u7586\u6C11\u65CF\u5E36\u4F86\u7684\u4E00\u4E9B\u6587\u5316\u4E5F\u878D\u4E8E\u4E2D\u539F\u6587\u5316\u3002\u6642\u5929\u4E0B\u5927\u4E82\uFF0C\u58EB\u65CF\u6587\u4EBA\u591A\u4E0D\u4EE5\u9053\u7FA9\u70BA\u91CD\uFF0C\u5112\u5B78\u4E2D\u8870\u3002\u66E0\u9054\u4E4B\u58EB\uFF0C\u76EE\u64CA\u8870\u4E82\uFF0C\u4E0D\u7518\u96B1\u907F\uFF0C\u5247\u6258\u70BA\u653E\u9038\uFF0C\u9042\u958B\u6E05\u8AC7\u4E4B\u98A8\u3002\u6649\u5BA4\u4E4B\u8208\uFF0C\u4E16\u4E82\u672A\u5DF2\uFF0C\u5411\u79C0\u4E4B\u5F92\uFF0C\u76CA\u5C1A\u7384\u98CE\u3002\u7384\u5B66\u8207\u5370\u5EA6\u6771\u50B3\u4E4B\u4F5B\u6559\u4EA4\u6C47\uFF0C\u4E2D\u570B\u6587\u5316\u9010\u6F38\u8F6C\u53D8\u4E3A\u5112\u91CB\u9053\u878D\u5408\u4E4B\u72B6\u51B5\u3002"@zh . . . . "\u664B\u671D"@zh . . . "Ts\u00ECn Ti\u00E2u"@en . . "Liang Chin"@en . . . . "Reunification of China proper under Jin rule"@en . . . . . . . "Two Jins"@en . . . "\u0426\u0437\u0438\u043D\u044C (265\u2014420)"@ru . . "Abdication to Liu Song"@en . . . . "Tung Chin"@en . . . . . . "0266-02-08"^^ . . "La Dinastio Jin (en tradicia \u0109ina: \u6649; Wade-Giles: Chin4; pin\u011Dino: J\u00ECn, prononcu \u011Djin) regadis el la jaro 265 al 420. Tiu dinastio estis fondita de la familio Sima (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE), posteuloj de la generalo kaj politikisto de la \u015Dtato de Cao Wei, Sima Yi. Siavice, la Dinastio Jin estas ofte subdividita en du periodoj. El ili la unua, tiu de la Okcidenta Jin (\u897F\u6649) kiu estis fondita de Sima Yan, kiu ekhavis la nomon de imperiestro Wu, da\u016Dris el 265 al 316. Kvankam \u011Di havigis mallongan periodon de unueco post la konkero de la regno Wu en la jaro 280, la Jin ne kapablis haltigi la invadon kaj la insurekcion fare de la nomadaj popoloj post la detruega milito de la ok princoj. La \u0109efurbo estis L\u016Dojango \u011Dis la jaro 311 kiam la imperiestro Huai estis kaptita de la fortoj de la popolo Yutzu. La posta regado de la imperiestro Min da\u016Dris kvar jarojn en \u0108angano \u011Dis ties konkero fare de la imperio Yutzu en la jaro 316. Dume, la resta\u0135o de la kortego de Jin fu\u011Dis el nordo suden kaj restarigis la registaron en Jiankango kiu trovi\u011Dis sudoriente de L\u016Dojango kaj \u0108angano kaj proksime de la aktuala Nankino, sub la povo de la princo de Long\u011Dao. La elstaraj lokaj familioj de Zhu, Gan, Lu, Gu kaj Zhou apogis la proklamon de la princo de Long\u011Dao kiel imperiestro \u011Cuan de la dinastio Orienta Jin (\u6771\u6649 317-420) kiam la nova\u0135oj de la falo de \u0108angano atingis la sudon. La militaj a\u016Dtoritatoj kaj la krizoj plagis la kortegon de la registaro de Orienta Jin dum ties 104 jaroj de ekzisto. \u011Ci survivis la ribelojn de Wang Dun kaj Su Jun. Huan Wen mortis en 373 anta\u016D povi proklami\u011Di imperiestro. La batalo de Fei rezultis en venko de la registaro Jin danke al mallonga rilato de kunlaboro inter Huan \u0108ong kiu estis frato de Huan Wen, kaj la \u0109efministro (de la imperia sekretariaro) Xie An. Huan Xuan, filo de Huan Wen, uzurpis kaj \u015Dan\u011Dis la nomon de la dinastio al \u0108u. Sed tiu posteno estis elprenita de Liu \u011Cu, kiu ordonis pendumi la reinstalitan imperiestron An. La lasta imperiestro kaj frato de la imperiestro An, Gong, estis nomumita en 419. La abdiko de la imperiestro Gong en 420 favore al Liu Yu, tiam imperiestro Wu, kondukis al la dinastio Song kaj al la Sudaj dinastioj. Dume, la nordo de \u0108inio estis regata de la re\u011Dimo de la 16 Regnoj, multaj el kiuj estis fonditaj de Wu Hu, etno diferenca de la \u0109inoj Han. La konkero de la nordaj Liangoj fare de la norda Dinastio Wei en 439 rezultis en la nordaj dinastioj. Pri literaturo en Jin Dinastio aperis poeto Tao Yuanming, majstro de idilioj, kaj en prozo gravaj verkoj kiel \"Romano pri la Tri Regnoj\", \"\u0108e akvorando\" kaj \"Pilgrimo al la okcidento\"."@eo . . . . . "Jin dinastiak (\u6649 J\u00ECn) 265tik 420ra Txina osoa bildu zuen. 263an Weiren tropek Shu estatua konkistatu zuten, eta modu horretan hiru erreinuetatik bira igaro ziren. 265ean , Sima Qianen ondorengoak, Wei enperadorea boteretik kendu eta Caoren familiaren boterearekin bukatu zuen, Jin dinastia ezarriz. 280an Jinek Wu erreinua konkistatu zuten eta beraz iraganeko Han inperio osoa biltzea lortu zuten."@eu . "Dinastia Jin (265-420)"@ca . . . . . "Jindynastin (\u664B\u671D; J\u00ECnch\u00E1o) var en kinesisk dynasti som existerade fr\u00E5n 265 till 420. Jindynastin var delvis samtida med perioden De sexton kungad\u00F6mena, och efterf\u00F6ljdes av epoken De sydliga och nordliga dynastierna. Dynastin grundades av Sima Yan som 265 avsatte Cao Weidynastins regenter. \u00C5r 280 er\u00F6vrades \u00E4ven riket \u00D6stra Wu varefter hela kina var enat, och perioden De tre kungad\u00F6mena var avslutad. Jindynastin delades i tv\u00E5 distinkta faser; V\u00E4stra Jin och \u00D6stra Jin."@sv . . . . . . . "0266-02-08"^^ . . . "Chin4 Ch'ao2"@en . . . . . . . "Dinasti Jin (266\u2013420)"@in . . . "Establishment"@en . . . . . . . . . "Dynastia Jin (chi\u0144. upr. \u664B\u671D; chi\u0144. trad. \u6649\u671D; pinyin J\u00ECn Ch\u00E1o; Wade-Giles Chin Ch\u2019ao) \u2013 dynastia rz\u0105dz\u0105ca Chinami po Okresie Trzech Kr\u00F3lestw (220-265). Po stosunkowo stabilnym okresie nazywanym Zachodni\u0105 Dynasti\u0105 Jin p\u00F3\u0142noc Chin zosta\u0142a zaatakowana przez barbarzy\u0144skie plemiona i Chiny podzieli\u0142y si\u0119 od 317 na Szesna\u015Bcie Kr\u00F3lestw i Wschodni\u0105 Dynasti\u0119 Jin. Po upadku tej drugiej nasta\u0142 okres okre\u015Blany jako Dynastie Po\u0142udniowe i P\u00F3\u0142nocne. W 263 pa\u0144stwo Wei, wykorzystuj\u0105c swoj\u0105 przewag\u0119, podbi\u0142o le\u017C\u0105ce w Syczuanie pa\u0144stwo Shu Han. W 249 rodzina Sima przej\u0119\u0142a w\u0142adz\u0119 drog\u0105 zamachu stanu i rozpocz\u0119\u0142a eliminacj\u0119 sojusznik\u00F3w cesarskiego rodu Cao. W 265 roku Sima Yan, syn dow\u00F3dcy armii Wei, zmusi\u0142 cesarza do abdykacji i sam zaj\u0105\u0142 tron, przemianowuj\u0105c pa\u0144stwo na Jin. Po kilkunastoletnich wojnach, w kt\u00F3rych znacz\u0105c\u0105 rol\u0119 odgrywa\u0142a flota, po\u0142udniowe pa\u0144stwo Wu tak\u017Ce zosta\u0142o podbite i dynastia Jin powt\u00F3rnie zjednoczy\u0142a Chiny."@pl . . . . "La Dinastia J\u00ECn (xin\u00E8s tradicional: \u6649\u671D, xin\u00E8s simplificat: \u664B\u671D, pinyin: J\u00ECn Ch\u00E1o; Wade-Giles: Chin\u2074-ch'ao\u00B2; Mandar\u00ED: t\u0255\u00EEn t\u0282\u02B0\u0251\u030C\u028A\u032F), va ser una dinastia de la hist\u00F2ria xinesa, que va existir entre els anys 265 i 420 EC. N'hi ha dues divisions principals en la hist\u00F2ria de la dinastia, la primera sent la Jin Occidental (x: \u897F\u6649, 265\u2013316) i la segona Jin Oriental (x: \u6771\u6649 317\u2013420). Jin Occidental va ser fundada per Sima Yan, amb la seva capital a Luoyang, mentre que Jin Oriental va ser iniciada per , amb la seva capital a . Els dos per\u00EDodes s\u00F3n tamb\u00E9 coneguts com a Liang Jin (x: \u4E24\u664B lit., dos Jin) i Sima Jin pels estudiosos, per distingir aquesta dinastia d'altres dinasties que utilitzen el mateix car\u00E0cter xin\u00E8s, tal com la Dinastia Jin Tardana (x: \u540E\u664B)."@ca . . . "\uC9C4(\u6649, 265\uB144 ~ 420\uB144)\uC740 \uD1B5\uC77C \uC655\uC870\uC778 \uC11C\uC9C4(\u897F\u6649, 265\uB144 ~ 316\uB144)\uACFC \uB0A8\uBD81\uC870 \uC2DC\uB300\uC758 \uB0A8\uC870 \uC655\uC870 \uC911 \uD558\uB098\uC778 \uB3D9\uC9C4(\u6771\u6649, 317\uB144 ~ 420\uB144)\uC73C\uB85C \uC774\uB8E8\uC5B4\uC9C4 \uC655\uC870\uC774\uB2E4."@ko . . . "Li\u01CEng J\u00ECn"@en . "La dinastia J\u00ECn (cinese: \u664B\u671D; pinyin: j\u00ECn ch\u00E1o) (265\u2013420), una delle Sei Dinastie; segu\u00EC il periodo dei Tre Regni e, in Cina, precedette le dinastie del Nord e del Sud. La dinastia fu fondata dalla famiglia Sima (\u53F8\u99AC pinyin: S\u012Bm\u01CE). Nel suo periodo di maggiore espansione, la Cina della dinastia J\u00ECn raggiunse una popolazione di circa 20 milioni di persone."@it . . . . "200"^^ . . . . . . . . . . . . . "Western Jin"@en . . . . . . "Dung1 Jeun3"@en . . "H \u0394\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u039A\u03AF\u03BD\u03B1\u03C2, \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF 265-420 \u03BC.\u03A7. \u0399\u03B4\u03C1\u03CD\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u0393\u03B9\u03B1\u03BD, \u03B3\u03B9\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u03A4\u03C3\u03AC\u03BF, \u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF\u03C2 \u03AD\u03B3\u03B9\u03BD\u03B5 \u03A0\u03C1\u03AF\u03B3\u03BA\u03B9\u03C0\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03B8\u03AC\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BD \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B7\u03C1\u03CD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B9\u03B4\u03C1\u03C5\u03C4\u03AE\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BF\u03BC\u03CE\u03BD\u03C5\u03BC\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2. \u0397 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C0\u03C1\u03BF\u03AD\u03BA\u03C5\u03C8\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B1 \u03C4\u03AD\u03BB\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03C9\u03BD \"\u03A4\u03C1\u03B9\u03CE\u03BD \u0392\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B5\u03AF\u03C9\u03BD\" (220-280 \u03BC.\u03A7.), \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03AD\u03BB\u03B7\u03BE\u03B5 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC\u03BA\u03C4\u03B7\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u0393\u03BF\u03C5\" \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD. \u03A5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B4\u03CD\u03BF \u03BA\u03CD\u03C1\u03B9\u03B5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03B7\u03B3\u03BF\u03C1\u03AF\u03B5\u03C2-\u03C7\u03C1\u03BF\u03BD\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2. \u039F\u03B9 \"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF\u03B9 \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\". \u039F\u03B9 \"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" (265\u2013316) \u03B9\u03B4\u03C1\u03CD\u03B8\u03B7\u03BA\u03B1\u03BD \u03C9\u03C2 \u03B4\u03B9\u03AC\u03B4\u03BF\u03C7\u03BF \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u039A\u03AC\u03BF \u0392\u03AD\u03B9 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03C5\u03C6\u03B1\u03C1\u03C0\u03B1\u03B3\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B8\u03C1\u03CC\u03BD\u03BF\u03C5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u0393\u03B9\u03B1\u03BD, \u03BC\u03B5 \u03C0\u03C1\u03C9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BF\u03C5\u03C3\u03B1 \u03C4\u03B7 \u039B\u03BF\u03C5\u03BF\u03B3\u03B9\u03AC\u03BD\u03B3\u03BA (265\u2013311) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03C4\u03CC\u03C0\u03B9\u03BD \u03C4\u03B7\u03BD \u03A4\u03C3\u03B1\u03BD\u03B3\u03BA'\u03B1\u03BD (\u03C3\u03B7\u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BD\u03AE \u03A3\u03B9\u03AC\u03BD \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03B1\u03C1\u03C7\u03AF\u03B1 \u03A3\u03B1\u03B1\u03BD\u03C3\u03AF) (312\u2013316). \u039F\u03B9 \"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" \u03BE\u03B1\u03BD\u03B1\u03AD\u03BD\u03C9\u03C3\u03B1\u03BD \u03C4\u03B7\u03BD \u039A\u03AF\u03BD\u03B1 \u03C4\u03BF 280 \u03BC.\u03A7., \u03B1\u03BB\u03BB\u03AC \u03C3\u03C7\u03B5\u03B4\u03CC\u03BD \u03B1\u03BC\u03AD\u03C3\u03C9\u03C2 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC \u03C4\u03BF \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BC\u03B5\u03C4\u03CE\u03C0\u03B9\u03C3\u03B5 \u03BA\u03C1\u03AF\u03C3\u03B7 \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03BF\u03C7\u03AE\u03C2, \u03B5\u03BC\u03C6\u03CD\u03BB\u03B9\u03BF \u03C0\u03CC\u03BB\u03B5\u03BC\u03BF \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B5\u03B9\u03C3\u03B2\u03BF\u03BB\u03AE \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \"\u03A0\u03AD\u03BD\u03C4\u03B5 \u0392\u03B1\u03C1\u03B2\u03AC\u03C1\u03BF\u03C5\u03C2\". \u039F\u03B9 \u03B1\u03BD\u03C4\u03AC\u03C1\u03C4\u03B5\u03C2 \u03B1\u03BB\u03BB\u03AC \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF\u03B9 \u03B5\u03B9\u03C3\u03B2\u03BF\u03BB\u03B5\u03AF\u03C2 \u03AC\u03C1\u03C7\u03B9\u03C3\u03B1\u03BD \u03BD\u03B1 \u03B5\u03B3\u03BA\u03B1\u03B8\u03B9\u03B4\u03C1\u03CD\u03BF\u03C5\u03BD \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03B7 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03BA\u03BF\u03B9\u03BB\u03AC\u03B4\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u039A\u03AF\u03C4\u03C1\u03B9\u03BD\u03BF\u03C5 \u03A0\u03BF\u03C4\u03B1\u03BC\u03BF\u03CD, \u03B5\u03B3\u03BA\u03B1\u03B9\u03BD\u03B9\u03AC\u03B6\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03C2 \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BA\u03B9\u03BD\u03B5\u03B6\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AC\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \"\u0394\u03B5\u03BA\u03B1\u03AD\u03BE\u03B9 \u0392\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1\". \u03A4\u03B1 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03B7 \u03B1\u03C5\u03C4\u03AC \u03B1\u03BC\u03AD\u03C3\u03C9\u03C2 \u03AC\u03C1\u03C7\u03B9\u03C3\u03B1\u03BD \u03BD\u03B1 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B5\u03BC\u03BF\u03CD\u03BD \u03BC\u03B5\u03C4\u03B1\u03BE\u03CD \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B8\u03CE\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD (\"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\"), \u03BF\u03B4\u03B7\u03B3\u03CE\u03BD\u03C4\u03B1\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03BC\u03B5\u03C4\u03B5\u03BE\u03AD\u03BB\u03B9\u03BE\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2, \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7 \u03BC\u03B5\u03C4\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03AC \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03A3\u03B9\u03BC\u03AC \u03A1\u03BF\u03CD\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03C0\u03C1\u03C9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BF\u03C5\u03C3\u03B1\u03C2 \u03C3\u03C4\u03BF \u03A4\u03B6\u03B9\u03B1\u03BD\u03BA\u03AC\u03BD\u03B3\u03BA (\u03C3\u03B7\u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BD\u03AE \u039D\u03B1\u03BD\u03C4\u03B6\u03AF\u03BD\u03B3\u03BA), \u03BC\u03B5 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03AD\u03BB\u03B5\u03C3\u03BC\u03B1 \u03BD\u03B1 \u03C0\u03C1\u03BF\u03BA\u03CD\u03C8\u03BF\u03C5\u03BD \u03BF\u03B9 \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" (317\u2013420) \u03C3\u03C4\u03B7 \u03B8\u03AD\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \"\u0394\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\". \u0397 \u03B4\u03C5\u03BD\u03B1\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \"\u0391\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF\u03BB\u03B9\u03BA\u03CE\u03BD \u03A4\u03B6\u03B9\u03BD\" \u03B1\u03BD\u03B1\u03C4\u03C1\u03AC\u03C0\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C4\u03B5\u03BB\u03B9\u03BA\u03CE\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B7 ."@el . . . "\u0414\u0438\u043D\u0430\u0301\u0441\u0442\u0456\u044F \u0426\u0437\u0456\u043D\u044C (\u0441\u043F\u0440\u043E\u0449.: \u664B\u671D; \u043A\u0438\u0442. \u0442\u0440\u0430\u0434.: \u6649\u671D; \u043F\u0456\u043D\u044C\u0457\u043D\u044C: J\u00ECn Ch\u00E1o) \u2014 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u044F, \u0449\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u043D\u043E\u044E \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u043E\u044E \u0442\u0435\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0441\u0443\u0447\u0430\u0441\u043D\u043E\u0433\u043E \u041A\u0438\u0442\u0430\u044E \u043F\u0456\u0441\u043B\u044F \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443 \u0421\u0430\u043D\u044C\u0433\u043E, \u0434\u043E \u0440\u043E\u0437\u043F\u0430\u0434\u0443 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457 \u043D\u0430 \u041F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0442\u0430 \u041F\u0456\u0432\u043D\u0456\u0447\u043D\u0456 \u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430. \u0426\u044F \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u044F \u043A\u0435\u0440\u0443\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044F \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0430\u043C\u0438 \u0437 \u0440\u043E\u0434\u0443 \u0421\u0438\u043C\u0430 (\u53F8\u99AC), \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u043C \u0437 \u044F\u043A\u0438\u0445 \u0431\u0443\u0432 \u0421\u0438\u043C\u0430 \u042F\u043D\u044C. \u041F\u0456\u0441\u043B\u044F \u043F\u043E\u0440\u0430\u0437\u043A\u0438 \u0432\u0456\u0434 \u043A\u043E\u0447\u043E\u0432\u0438\u0445 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D \u0445\u0443\u043D\u043D\u0443 \u043D\u0430 \u0447\u043E\u043B\u0456 \u0456\u0437 \u041B\u044E \u0426\u0443\u043D\u043E\u043C \u0443 316 \u0440\u043E\u0446\u0456, \u043D\u0430\u0441\u0442\u0443\u043F\u043D\u043E\u0433\u043E, 317 \u0440\u043E\u043A\u0443, \u043A\u043D\u044F\u0437\u044C \u0421\u0438\u043C\u0430 \u0416\u0443\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043D\u0456\u0441 \u0441\u0442\u043E\u043B\u0438\u0446\u044E \u0443 \u0441\u0445\u0456\u0434\u043D\u0456 \u043F\u0440\u0435\u0444\u0435\u043A\u0442\u0443\u0440\u0438. \u0422\u043E\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434 \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u0432 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0443 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u0430 \u0426\u0437\u0456\u043D\u044C. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043B\u0438\u0432\u0456\u0441\u0442\u044E \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443 \u0441\u0442\u0430\u043B\u043E \u043A\u043E\u0440\u043E\u0442\u043A\u043E\u0447\u0430\u0441\u043D\u0435 \u043E\u0431'\u0454\u0434\u043D\u0430\u043D\u043D\u044F \u0442\u0435\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0439 \u041A\u0438\u0442\u0430\u044E \u0443 \u0454\u0434\u0438\u043D\u0443 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u044E, \u0449\u043E \u0442\u0440\u0438\u0432\u0430\u043B\u043E \u0437 280 (\u043F\u043E\u0432\u0430\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0423) \u0434\u043E 304 (\u041F\u043E\u0432\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u044F \u041F'\u044F\u0442\u0438 \u0432\u0430\u0440\u0432\u0430\u0440\u0456\u0432 \u4E94\u80E1\u4E82\u83EF, ). \u0417\u0430 \u0432\u0438\u043D\u044F\u0442\u043A\u043E\u043C \u0446\u044C\u043E\u0433\u043E \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443 \u041A\u0438\u0442\u0430\u0439 \u0437\u0430\u043B\u0438\u0448\u0430\u0432\u0441\u044F \u0434\u0435\u0446\u0435\u043D\u0442\u0440\u0430\u043B\u0456\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u043C 360 \u0440\u043E\u043A\u0456\u0432, \u0437 \u043F\u0430\u0434\u0456\u043D\u043D\u044F \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0425\u0430\u043D\u044C (220) \u0434\u043E \u0437\u0430\u0441\u043D\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0421\u0443\u0439 (581)."@uk . . . . . . . . . . "0266"^^ . . . . . "Liu Song dynastyLiu Song"@en . . . "0280-05-01"^^ . . . . "Zeon3 Ciu4"@en . "Si1ma5 Jeun3"@en . . . "Ts\u00ECn Djew"@en . "Die Jin-Dynastie (265\u2013420) (chinesisch \u6649\u671D / \u664B\u671D, Pinyin J\u00ECnch\u00E1o, W.-G. Chin Ch\u2019ao; IPA Tsin Tsao) ist eine dynastische Periode in der Geschichte Chinas. Sie zerf\u00E4llt in zwei Epochen: \n* Westliche Jin, \u897F\u6649 / \u897F\u664B, X\u012B-J\u00ECn: 265\u2013316 \n* \u00D6stliche Jin, \u6771\u6649 / \u4E1C\u664B, D\u014Dng-J\u00ECn: 317\u2013420 Die Jin-Dynastie ist autochthon-chinesischen Charakters und strikt von der 700 Jahre sp\u00E4ter von den Jurchen gegr\u00FCndeten Jin-Dynastie (1125\u20131234) zu unterscheiden. Die Westliche Jin-Dynastie wurde von Kaiser Wu (\u6649\u6B66\u5E1D / \u664B\u6B66\u5E1D, J\u00ECn W\u016Dd\u00EC) Sima Yan (\u53F8\u99AC\u708E / \u53F8\u9A6C\u708E, S\u012Bm\u01CE Y\u00E1n) gegr\u00FCndet. Ihre Hauptstadt war Luoyang. Die \u00D6stliche Jin-Dynastie wurde von Kaiser Yuan (\u6649\u5143\u5E1D / \u664B\u5143\u5E1D, J\u00ECn Yu\u00E1nd\u00EC) Sima Rui (\u53F8\u99AC\u777F / \u53F8\u9A6C\u777F, S\u012Bm\u01CE Ru\u00EC) gegr\u00FCndet, die Hauptstadt befand sich in Jiankang (\u5EFA\u5EB7, Ji\u00E0nk\u0101ng, der heutigen Stadt Nanjing). Die Politik w\u00E4hrend der Jin-Dynastie wurde von den gro\u00DFen und m\u00E4chtigen Adelsh\u00E4usern bestimmt. Das politische System befand sich im \u00DCbergang zwischen dem der Han-Dynastie mit (\u4E09\u516C, S\u0101ng\u014Dng) und (\u4E5D\u537F, Ji\u016Dq\u012Bng) zu dem der Tang-Dynastie mit (\u4E09\u7701, S\u0101nsh\u0115ng) und (\u516D\u90E8, Li\u00F9b\u00F9). Das Haus Sima geh\u00F6rte bereits w\u00E4hrend der Zeit der Wei-Dynastie zum Hochadel. Nach dem (\u9AD8\u5E73\u9675\u4E8B\u4EF6, G\u0101op\u00EDngl\u00EDng Sh\u00ECji\u00E0n) wurde es zur bestimmenden Macht in der Wei-Dynastie. Nachdem Sima Yan sich zum Kaiser gemacht hatte, vereinigte er ganz China. Allerdings konnte er der brennenden sozialen Probleme und der grassierenden Korruption nicht Herr werden. Nachdem die Zentralmacht an Einfluss verloren hatte, begannen die Mitglieder der kaiserlichen Familie, denen als F\u00FCrsten in den Provinzen auch milit\u00E4rische Macht \u00FCbertragen worden war, um den Vorrang und die Macht zu k\u00E4mpfen. Dies f\u00FChrte zu den (\u516B\u738B\u4E4B\u4E82 / \u516B\u738B\u4E4B\u4E71, B\u0101w\u00E1ng zh\u012B Lu\u00E0n). Diese Wirren schw\u00E4chten die angeschlagene Jin-Dynastie weiter, so dass die eingewanderten V\u00F6lker die Gelegenheit nutzten, um zu opponieren. Es kam zu den Wirren der F\u00FCnf Hu (\u4E94\u80E1, W\u016Dh\u00FA). Eine Massenflucht Richtung S\u00FCden setzte ein. Im Norden Chinas begann die Periode der Sechzehn Reiche. Die Macht der Kaiser aus der \u00D6stlichen Jin-Dynastie war nur begrenzt. Die Politik wurde von den Adelsh\u00E4usern bestimmt. Besonders prek\u00E4r war die Machtverteilung innerhalb des Milit\u00E4rs mit seinen vielen teils aus dem Norden geflohenen Gener\u00E4len, die teilweise selbst\u00E4ndig und unkoordiniert agierten. Daher scheiterten deren Feldz\u00FCge, die die Herrschaft der Jin-Dynastie \u00FCber den Norden wiederherstellen wollten. Auch f\u00FCrchtete die Zentralregierung stets, dass allzu erfolgreiche Gener\u00E4le sich selbst zum Kaiser ausrufen w\u00FCrden. Daher war man st\u00E4ndig bem\u00FCht, diese Expeditionen zu sabotieren. 383 mobilisierte das Reich der Fr\u00FCheren Qin die gesamten milit\u00E4rischen Reserven, um die \u00D6stliche Jin zu vernichten. Angesichts der drohenden Vernichtung vereinigten sich alle Kr\u00E4fte der \u00D6stlichen Jin \u2013 das einzige Mal, dass dies zur Zeit der \u00D6stlichen Jin erreicht wurde. Nach der (\u6DDD\u6C34\u4E4B\u6230 / \u6DDD\u6C34\u4E4B\u6218, F\u00E9ishu\u012D zh\u012B Zh\u00E0n) zerfiel die Fr\u00FChere Qin und die \u00D6stliche Jin unter Xie An und (\u8B1D\u7384 / \u8C22\u7384, Xi\u00E8 Xu\u00E1n) konnten viele Gebiete zur\u00FCckgewinnen. Doch wiedererstarkende innere Machtk\u00E4mpfe f\u00FChrten zur Usurpation von (\u6853\u7384, Hu\u00E1n Xu\u00E1n), gleichzeitig f\u00FChrte die schwere Fronarbeit und Steuerlast, die auf dem gemeinen Volk lastete, zur Rebellionen. (\u8B59\u7E31 / \u8C2F\u7EB5, Qi\u00E1o Z\u00F2ng) machte sich in Sichuan selbst\u00E4ndig. Am Ende konnte (\u5289\u88D5 / \u5218\u88D5, Li\u00FA Y\u00F9) die \u00FCbrigen konkurrierenden M\u00E4chte vernichten und den Kaiserthron usurpieren. China ging in die \u00C4ra der S\u00FCdlichen und N\u00F6rdlichen Dynastien \u00FCber. Zu Beginn der \u00D6stlichen Jin-Dynastie versuchten Minister wie (\u738B\u5C0E / \u738B\u5BFC, W\u00E1ng D\u0103o) mit einer Politik der Ruhe, die Lage zu stabilisieren. Im Reich der \u00D6stlichen Jin bl\u00FChte die Hofwirtschaft auf. Fortschritte in der Landwirtschaft f\u00FChrten zum Aufbl\u00FChen der Wirtschaft und des Handels. Das wirtschaftliche Zentrum Chinas verlagerte sich allm\u00E4hlich s\u00FCdw\u00E4rts. Der wirtschaftliche Aufschwung im S\u00FCden machte sp\u00E4ter den Bau des Kaiserkanals als Verbindungsweg zwischen dem S\u00FCden und dem Norden Chinas notwendig. Auch in Handwerk und Handel gab es gro\u00DFe Fortschritte. Die Zeit der Jin-Dynastie war eine Zeit kulturellen Austausches. Die Vorherrschaft des Konfuzianismus wurde in dieser Zeit gebrochen. In der Philosophie, Literatur, Kunst, Geschichtsschreibung und Technik kam es zu Erneuerungen. Einige Bereiche entwickelten sich zu eigenst\u00E4ndigen Wissenschaften. In der Philosophie kam es zur Entwicklung der Xuanxue (\u7384\u5B78 / \u7384\u5B66, Xu\u00E1nxu\u00E9) und der Weiterentwicklung des Daoismus als chinesische Philosophien. Aus Indien gelangte der Buddhismus nach China. Zwischen den Adelsh\u00E4usern war die Kunst der Qingtan (\u6E05\u8AC7 / \u6E05\u8C08, Q\u012Bngt\u00E1n, einer Art philosophischer und metaphysischer Schriftlehre, bei der die Ideen der Daoismus, Konfuzianismus und Buddhismus vermischt wurden) popul\u00E4r. Die Steppenkultur der den Norden beherrschenden (und besiedelnden) Nomadenv\u00F6lkern vermischte sich mit der b\u00E4uerlichen Kultur der verbliebenen Han-Chinesen und trat auch in Wechselwirkung mit der Kultur des s\u00FCdlichen Chinas der \u00D6stlichen Jin. Auch die Ethnien selbst vermischten sich."@de . . "\u0623\u0633\u0631\u0629 \u062C\u064A\u0646 (266\u2013420)"@ar . . . . . "0420-07-10"^^ . . . . . "0420-07-10"^^ . "\u0414\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u044F \u0426\u0437\u0456\u043D\u044C (265-420)"@uk . . . . . . "Jinn Chaur"@en . . "Sima Jin"@en . "\u664B (\u738B\u671D)"@ja . "Dinastia J\u00ECn"@it . . "A Dinastia Jin (chin\u00EAs simplificado: \u664B\u671D; pinyin: j\u00ECn ch\u00E1o; 265-420), uma das chamadas Seis Dinastias, seguiu-se ao Per\u00EDodo dos Tr\u00EAs Reinos e antecedeu as Dinastias do Sul e do Norte na China. A dinastia foi fundada pela fam\u00EDlia Sima (\u53F8\u99AC, pinyin: S\u012Bm\u01CE). Em seu a \u00E1pice a dinastia Jin teve uma popula\u00E7\u00E3o de aproximadamente 20 milh\u00F5es de pessoas."@pt . . . . . . . . . . "\u0158\u00ED\u0161e \u0164in byl \u010D\u00EDnsk\u00FD st\u00E1t existuj\u00EDc\u00ED v letech 265\u2013420. Zalo\u017Eil ho , vysoce postaven\u00FD hodnost\u00E1\u0159 \u0158\u00ED\u0161e Wej, kter\u00FD ovl\u00E1dl wejsk\u00FD dv\u016Fr, svrhl wejsk\u00E9ho c\u00EDsa\u0159e a s\u00E1m nastoupil na tr\u016Fn jako c\u00EDsa\u0159 \u0159\u00ED\u0161e \u0164in. O patn\u00E1ct let pozd\u011Bji \u2013 roku 280 \u2013 dobyl \u0159\u00ED\u0161i v ji\u017En\u00ED polovin\u011B \u010C\u00EDny, \u010D\u00EDm\u017E skon\u010Dilo obdob\u00ED t\u0159\u00ED \u0159\u00ED\u0161\u00ED a \u010C\u00EDna byla po desetilet\u00EDch rozd\u011Blen\u00ED nakr\u00E1tko sjednocena."@cs . . "Jin"@en . . . . "\uC9C4 (\uC704\uC9C4)"@ko . "\u6649\u671D"@en . . . . "Hsi Chin"@en . "Dynastie Jin (265-420)"@fr . "\u0158\u00ED\u0161e \u0164in (265\u2013420)"@cs . . . . . . . . "Sai1 Jeun3"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Leung2 Jeun3"@en . . "La dinast\u00EDa Jin (chino tradicional: \u6649; Wade-Giles: Chin; pinyin: J\u00ECn) gobern\u00F3 China desde el a\u00F1o 266 hasta el 420. Fue fundada por la familia (\u53F8\u99AC S\u012Bm\u01CE), descendientes del general y pol\u00EDtico del reino de Wei, Sima Yi. Como la dinast\u00EDa Han, los Jin suele ser dividida en dos periodos: Jin Occidental (\u897F\u6649, 266-316) y Jin Oriental (\u6771\u6649 317-420), haciendo referencia a la ubicaci\u00F3n de sus dos capitales: Luoyang y Jiankang. Aunque proporcionaron un breve periodo de uni\u00F3n tras conquistar el reino de Wu en el a\u00F1o 280, los Jin no pudieron contener la invasi\u00F3n y el levantamiento de los pueblos n\u00F3madas despu\u00E9s de la devastadora guerra de los ocho pr\u00EDncipes. En el 311, el fue capturado por las fuerzas del . El reinado posterior del dur\u00F3 cuatro a\u00F1os en Chang'an hasta su conquista por el en el 316.\u200B Mientras tanto, lo que quedaba de la corte de Jin huy\u00F3 del norte al sur y restableci\u00F3 el gobierno en Jiankang que se encontraba al suroeste de Louyang y Chang'an y cerca de la actual Nank\u00EDn, bajo el poder del pr\u00EDncipe de Longya. Las prominentes familias locales de Zhu, Gan, Lu, Gu y Zhou apoyaban la proclamaci\u00F3n del pr\u00EDncipe de Longya como el emperador Yuan cuando las noticias de la ca\u00EDda de Chang'an alcanzaron el sur. Las autoridades militares y las crisis plagaron la corte del gobierno Jin Oriental durante sus 104 a\u00F1os de existencia. En este periodo sufri\u00F3 diversas rebeliones, como las de y . muri\u00F3 en el 373 antes de poder proclamarse emperador. La dio un resultado victorioso al gobierno Jin a trav\u00E9s de una relaci\u00F3n de breve cooperaci\u00F3n entre , que era hermano de Huan Wen, y el primer ministro (del secretariado imperial) . , hijo de Huan Wen, usurp\u00F3 y cambi\u00F3 el nombre de la dinast\u00EDa a Chu, pero su posici\u00F3n le fue arrebatada por , que orden\u00F3 colgar al reinstaurado . El \u00FAltimo emperador, un hermano del emperador An, Gong, fue nombrado en el 419. La abdicaci\u00F3n del emperador Gong en el 420 en favor de condujo a la Dinast\u00EDa Liu Song y a las dinast\u00EDas Meridionales. Mientras tanto, el norte de China qued\u00F3 gobernada por los Diecis\u00E9is Reinos, muchos de los cuales fueron fundados por los Wu Hu, etnia distinta a los chinos Han. La conquista de los por la Dinast\u00EDa Wei del Norte en el 439 dio como resultado las dinast\u00EDas del norte. Pero cualesquiera que sean las dificultades pol\u00EDticas, la corte de Jiankang logr\u00F3 producir una sociedad de cierto brillo cultural. En este periodo vivi\u00F3 el que es considerado el primer gran genio de la pintura de China, Gu Kaizhi (c. 348-409). Otro personaje destacado en esta corte fue Wang Xizhi (c. 303-361), el m\u00E1s grande maestro temprano de la escritura cursiva china. Su hijo, (344\u2013386), se considera superado solo por su padre en este arte. En este periodo tambi\u00E9n floreci\u00F3 el budismo, ejerci\u00F3 una fuerte influencia durante el periodo Jin.\u200B"@es . . . . . "Sixteen Kingdoms"@en . . . . . "\u0414\u0438\u043D\u0430\u0301\u0441\u0442\u0456\u044F \u0426\u0437\u0456\u043D\u044C (\u0441\u043F\u0440\u043E\u0449.: \u664B\u671D; \u043A\u0438\u0442. \u0442\u0440\u0430\u0434.: \u6649\u671D; \u043F\u0456\u043D\u044C\u0457\u043D\u044C: J\u00ECn Ch\u00E1o) \u2014 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u044F, \u0449\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u043D\u043E\u044E \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u043E\u044E \u0442\u0435\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0441\u0443\u0447\u0430\u0441\u043D\u043E\u0433\u043E \u041A\u0438\u0442\u0430\u044E \u043F\u0456\u0441\u043B\u044F \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443 \u0421\u0430\u043D\u044C\u0433\u043E, \u0434\u043E \u0440\u043E\u0437\u043F\u0430\u0434\u0443 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457 \u043D\u0430 \u041F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0442\u0430 \u041F\u0456\u0432\u043D\u0456\u0447\u043D\u0456 \u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430. \u0426\u044F \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u044F \u043A\u0435\u0440\u0443\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044F \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0430\u043C\u0438 \u0437 \u0440\u043E\u0434\u0443 \u0421\u0438\u043C\u0430 (\u53F8\u99AC), \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u043C \u0437 \u044F\u043A\u0438\u0445 \u0431\u0443\u0432 \u0421\u0438\u043C\u0430 \u042F\u043D\u044C. \u041F\u0456\u0441\u043B\u044F \u043F\u043E\u0440\u0430\u0437\u043A\u0438 \u0432\u0456\u0434 \u043A\u043E\u0447\u043E\u0432\u0438\u0445 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D \u0445\u0443\u043D\u043D\u0443 \u043D\u0430 \u0447\u043E\u043B\u0456 \u0456\u0437 \u041B\u044E \u0426\u0443\u043D\u043E\u043C \u0443 316 \u0440\u043E\u0446\u0456, \u043D\u0430\u0441\u0442\u0443\u043F\u043D\u043E\u0433\u043E, 317 \u0440\u043E\u043A\u0443, \u043A\u043D\u044F\u0437\u044C \u0421\u0438\u043C\u0430 \u0416\u0443\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043D\u0456\u0441 \u0441\u0442\u043E\u043B\u0438\u0446\u044E \u0443 \u0441\u0445\u0456\u0434\u043D\u0456 \u043F\u0440\u0435\u0444\u0435\u043A\u0442\u0443\u0440\u0438. \u0422\u043E\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434 \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u0432 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0443 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u0430 \u0426\u0437\u0456\u043D\u044C."@uk . . . . . . . . . . . . "Die Jin-Dynastie (265\u2013420) (chinesisch \u6649\u671D / \u664B\u671D, Pinyin J\u00ECnch\u00E1o, W.-G. Chin Ch\u2019ao; IPA Tsin Tsao) ist eine dynastische Periode in der Geschichte Chinas. Sie zerf\u00E4llt in zwei Epochen: \n* Westliche Jin, \u897F\u6649 / \u897F\u664B, X\u012B-J\u00ECn: 265\u2013316 \n* \u00D6stliche Jin, \u6771\u6649 / \u4E1C\u664B, D\u014Dng-J\u00ECn: 317\u2013420 Die Jin-Dynastie ist autochthon-chinesischen Charakters und strikt von der 700 Jahre sp\u00E4ter von den Jurchen gegr\u00FCndeten Jin-Dynastie (1125\u20131234) zu unterscheiden."@de . "Jindynastin (265\u2013420)"@sv . . "File:China400ce.png"@en . . "Jin-Dynastie (265\u2013420)"@de .