. . . . . . "1034"^^ . . "Blu egiziano"@it . . . "Egyptisch blauw is een blauw pigment, dat voor het eerst in het oude Egypte werd gemaakt en tot het einde van de Romeinse tijd een van de belangrijkste blauwe pigmenten was. De chemische formule is CaCuSi4O10, calcium-koper-silicaat. Het natuurlijke mineraal heeft dezelfde samenstelling maar werd niet voor het pigment gebruikt. De Romeinse schrijver Vitruvius (de Architectura VII,11,1) beschrijft hoe het, door hem caeruleum genoemde, pigment gemaakt werd uit kopervijlsel, zand en natron. Het zand moest dan wel kalk bevatten. Het mengsel werd verhit in een oven, tot boven de 800 \u00B0C. Zo ontstonden glazige klompen die gemalen konden worden tot een pigment. Het poeder kon ook opnieuw verhit en vermalen worden wat de zuiverheid van het pigment verbeterde. In later tijden werd in plaats van een"@nl . . . . . "34406"^^ . . . . "Il blu egiziano \u00E8 un pigmento inorganico sintetico. \u00C8 un tetra e calcio (CaCuSi4O10 o CaOCuO(SiO2)4. Il pigmento era conosciuto da Egizi, Etruschi, Greci e Romani e fu usato anche nel Medioevo e nel Rinascimento. Polvere di CaCuSi4O10."@it . . . . . "\uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8(Egyptian blue)\uB294 \uACE0\uB300 \uC774\uC9D1\uD2B8\uC5D0\uC11C \uC4F0\uC600\uB358 \uC548\uB8CC\uC774\uB2E4. \uC774\uC9D1\uC158\uBE14\uB8E8\uB294 \uCE7C\uC298 \uAD6C\uB9AC \uADDC\uC0B0 (CaCuSi4O10 or CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \uB610\uB294 cuprorivaite\uB77C\uACE0\uB3C4 \uC54C\uB824\uC9C4, \uC774\uC9D1\uD2B8\uC5D0\uC11C \uC218\uCC9C\uB144\uAC04 \uC0AC\uC6A9\uD588\uB358 \uC548\uB8CC\uB2E4. \uCD5C\uCD08\uC758 \uC778\uACF5 \uC548\uB8CC\uB77C\uACE0 \uD3C9\uAC00\uBC1B\uACE0 \uC788\uC73C\uBA70, \uB85C\uB9C8\uB4E4\uC5D0 \uC758\uD574 caeruleum\uC774\uB77C\uB294 \uBA85\uCE6D\uC73C\uB85C \uC54C\uB824\uC84C\uB2E4. \uB85C\uB9C8 \uC2DC\uB300\uAC00 \uC9C0\uB09C \uD6C4\uC5D0, \uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8\uB294 \uC6A9\uBC95\uACFC \uC81C\uC870 \uBC29\uC2DD\uC774 \uC78A\uD600\uC84C\uC5C8\uB2E4. \uACE0\uB300 \uC774\uC9D1\uD2B8\uC758 \uBB38\uC790 \uC6B0\uC81C\uD2B8\uC5D0\uC11C\uB294 \uD30C\uB780\uC0C9, \uCCAD\uB85D\uC0C9, \uCD08\uB85D\uC0C9\uC744 \uB098\uD0C0\uB0C8\uB2E4. \uC601\uC5B4\uB85C \uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8\uB77C\uACE0 \uCC98\uC74C \uAE30\uB85D\uB41C \uAC83\uC740 1809\uB144\uC774\uB2E4."@ko . "La egipta bluo estas la unua konata nenatura (artefarita) , kiun malkovris la egiptujanoj en la Antikva Egipto, ver\u015Dajne dum produktado de . Tie \u011Di estis la koloro de Amon-Reo. La koloriga\u0135o disvasti\u011Dis jam en la antikvo al antikva Grekio, Romio, Mezopotamio. \u011Cia kemia konsisto: kalcio-kupro-silicio (CaCuSi4O10 a\u016D CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2). \u011Cia produktado okazas per la brulproceso: Cu2CO3(OH)2 + 8SiO2 + 2CaCO3 \u2192 2CaCuSi4O10 + 3CO2 + H2O"@eo . . . . . . "\u0623\u0632\u0631\u0642 \u0645\u0635\u0631\u064A"@ar . . . . . . . . . . . "El azul egipcio, tambi\u00E9n conocido como silicato de cobre y calcio (CaCuSi4O10 o CaOCuO(SiO2)4; tetrasilicato de calcio y cobre) o cuproriva\u00EDta, es un pigmento que se utiliz\u00F3 en el antiguo Egipto durante miles de a\u00F1os. Se considera que es el primer pigmento sint\u00E9tico.\u200B Los romanos lo conoc\u00EDan con el nombre caeruleum \u2013 v\u00E9ase tambi\u00E9n la palabra inglesa cerulean. Despu\u00E9s de la era romana, el azul egipcio dej\u00F3 de usarse y, a partir de ah\u00ED, se olvid\u00F3 la forma en la que se obten\u00EDa. La antigua palabra egipcia w\uA723\u1E0F significa azul, azul verdoso y verde."@es . "\uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8(Egyptian blue)\uB294 \uACE0\uB300 \uC774\uC9D1\uD2B8\uC5D0\uC11C \uC4F0\uC600\uB358 \uC548\uB8CC\uC774\uB2E4. \uC774\uC9D1\uC158\uBE14\uB8E8\uB294 \uCE7C\uC298 \uAD6C\uB9AC \uADDC\uC0B0 (CaCuSi4O10 or CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \uB610\uB294 cuprorivaite\uB77C\uACE0\uB3C4 \uC54C\uB824\uC9C4, \uC774\uC9D1\uD2B8\uC5D0\uC11C \uC218\uCC9C\uB144\uAC04 \uC0AC\uC6A9\uD588\uB358 \uC548\uB8CC\uB2E4. \uCD5C\uCD08\uC758 \uC778\uACF5 \uC548\uB8CC\uB77C\uACE0 \uD3C9\uAC00\uBC1B\uACE0 \uC788\uC73C\uBA70, \uB85C\uB9C8\uB4E4\uC5D0 \uC758\uD574 caeruleum\uC774\uB77C\uB294 \uBA85\uCE6D\uC73C\uB85C \uC54C\uB824\uC84C\uB2E4. \uB85C\uB9C8 \uC2DC\uB300\uAC00 \uC9C0\uB09C \uD6C4\uC5D0, \uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8\uB294 \uC6A9\uBC95\uACFC \uC81C\uC870 \uBC29\uC2DD\uC774 \uC78A\uD600\uC84C\uC5C8\uB2E4. \uACE0\uB300 \uC774\uC9D1\uD2B8\uC758 \uBB38\uC790 \uC6B0\uC81C\uD2B8\uC5D0\uC11C\uB294 \uD30C\uB780\uC0C9, \uCCAD\uB85D\uC0C9, \uCD08\uB85D\uC0C9\uC744 \uB098\uD0C0\uB0C8\uB2E4. \uC601\uC5B4\uB85C \uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8\uB77C\uACE0 \uCC98\uC74C \uAE30\uB85D\uB41C \uAC83\uC740 1809\uB144\uC774\uB2E4."@ko . . "color"@en . . "Webexhibits.org"@en . . . . "Egyptian blue"@en . . . . . . . "\u00C4gyptisch Blau ist ein blaues anorganisches Mineralpigment, das wegen seines seltenen nat\u00FCrlichen Vorkommens meist k\u00FCnstlich hergestellt wird. Bei der farbgebenden mineralischen Hauptphase handelt es sich um. Neuzeitliche Synonyme sind Blaue Fritte, Frittenblau, Kupferfritte, Pompeijanisch Blau und Kupferblau sowie Nil-Blau in \u00C4gypten. Kyanos (griech.) und caeruleum (lat.) sind antike Bezeichnungen f\u00FCr die Farbe Blau."@de . "Le bleu \u00E9gyptien (PB 31) est un pigment bleu synth\u00E9tique, utilis\u00E9 par les anciens \u00C9gyptiens, notamment sur les sarcophages, sculptures, papyrus, peintures murales \u00E0 partir de la IVe dynastie, aussi connu sous le nom de fritte de bleu \u00E9gyptien et d\u00E9sign\u00E9 \u00E0 l'\u00E9poque de \u00AB lapis-lazuli \u00BB, en r\u00E9f\u00E9rence \u00E0 la couleur bleue de la pierre. Il \u00E9tait produit \u00E0 partir de \u00AB verre \u00BB (cuisson avec un fondant d'un minerai de cuivre, sables siliceux, roches calcaires) color\u00E9 \u00E9cras\u00E9 en fine poudre. Il est consid\u00E9r\u00E9 comme le premier pigment synth\u00E9tique. Les cristaux obtenus, d'une taille d'au plus 2 mm de long par 0,5 mm d'\u00E9paisseur, ont la particularit\u00E9 d'\u00EAtre bir\u00E9fringents. La teinte obtenue varie selon la temp\u00E9rature de fonte et surtout selon les impuret\u00E9s qui affectent les min\u00E9raux utilis\u00E9s dans la pr\u00E9paration. Mati\u00E8re abondante, il \u00E9tait plus clair que le bleu de l'\u00E9poque obtenu \u00E0 partir du minerai d'azurite \u00E9gyptien et plus r\u00E9sistant \u00E0 la lumi\u00E8re que le lapis-lazuli import\u00E9. Vitruve mentionne ce bleu connu des Romains sous le nom de c\u0153ruleum, mais aussi de \u00AB bleu d'Alexandrie \u00BB, \u00AB bleu vestorien \u00BB, \u00AB bleu de Pouzzoles \u00BB, dans son De architectura. La recette de sa fabrication se perd vers le IVe si\u00E8cle. Il servait pour peindre les ciels et autres parties bleues. Au IIe si\u00E8cle, les artistes des portraits du Fayoum l'utilis\u00E8rent sous les couleurs principales, pour les moduler et accentuer les contours. Cette technique d\u00E9couverte en 2015 en \u00E9tudiant des portraits a surpris les experts modernes. Le brillant du pigment a pu contribuer \u00E0 la pr\u00E9f\u00E9rence des artistes pour ce pigment, plut\u00F4t que les oxydes de fer et terre d'ombre plus fr\u00E9quemment utilis\u00E9s pour cet usage."@fr . . . . . . . . . . . "Azul eg\u00EDpcio"@pt . "Egyptiskt bl\u00E5tt \u00E4r ett bl\u00E5tt pigment som anv\u00E4ndes redan p\u00E5 1500 \u20131200-talet f.Kr. Det tillverkades och anv\u00E4ndes under l\u00E5ng tid, framf\u00F6rallt i \u00F6stra medelhavsomr\u00E5det, men dess anv\u00E4ndning minskade drastiskt i och med Romarrikets uppl\u00F6sning. I Colour Index (C.I.) har egyptiskt bl\u00E5tt namnet Pigment Blue 31 och numret 77437."@sv . . . . . . . . . . . "El azul egipcio, tambi\u00E9n conocido como silicato de cobre y calcio (CaCuSi4O10 o CaOCuO(SiO2)4; tetrasilicato de calcio y cobre) o cuproriva\u00EDta, es un pigmento que se utiliz\u00F3 en el antiguo Egipto durante miles de a\u00F1os. Se considera que es el primer pigmento sint\u00E9tico.\u200B Los romanos lo conoc\u00EDan con el nombre caeruleum \u2013 v\u00E9ase tambi\u00E9n la palabra inglesa cerulean. Despu\u00E9s de la era romana, el azul egipcio dej\u00F3 de usarse y, a partir de ah\u00ED, se olvid\u00F3 la forma en la que se obten\u00EDa. La antigua palabra egipcia w\uA723\u1E0F significa azul, azul verdoso y verde. El primer uso registrado para referirse al color \u00ABazul egipcio\u00BB fue en ingl\u00E9s para darle nombre al color \u00ABEgyptian blue\u00BB en 1809.\u200B"@es . . . . . . . . . . . . . "5399178"^^ . . . . "\uC774\uC9D1\uC158 \uBE14\uB8E8"@ko . . . "Egipta bluo"@eo . . . . . "1120726006"^^ . "\u00C4gyptisch Blau"@de . . . . "\u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642 \u0645\u0635\u0631\u064A \u0647\u0648 \u0623\u062D\u062F \u062A\u062F\u0631\u062C\u0627\u062A \u0627\u0644\u0644\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642. \u0648\u064A\u0639\u0631\u0641 \u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A\u0627\u064B \u0628\u0640 \u0633\u0644\u064A\u0643\u0627\u062A \u0646\u062D\u0627\u0633 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0644\u0633\u064A\u0648\u0645 (CaCuSi4O10 \u0623\u0648 CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \u0648\u0647\u0648 \u062E\u0636\u0627\u0628 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0631\u064A\u0648\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0622\u0644\u0627\u0641 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064A\u0646\u060C \u0648\u064A\u0639\u062F \u0623\u0648\u0644 \u062E\u0636\u0627\u0628 \u0627\u0635\u0637\u0646\u0627\u0639\u064A\u060C \u0648\u0642\u062F \u0639\u0631\u0641 \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u062E\u0636\u0627\u0628 \u0639\u0646\u062F \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u064A\u064A\u0646 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0643\u0627\u0631\u064A\u0644\u064A\u0648\u0645. \u0648\u0642\u062F \u0630\u0643\u0631 \u0641\u064A\u062A\u0631\u0648\u0641\u064A\u0648 \u0641\u064A \u00AB\u062F\u064A \u0623\u0631\u0643\u064A\u062A\u064A\u062A\u0648\u0631\u0627\u00BB \u0643\u064A\u0641 \u064A\u0635\u0646\u0639 \u0628\u0637\u062D\u0646 \u0627\u0644\u0631\u0645\u0644 \u0648\u0627\u0644\u0646\u062D\u0627\u0633 \u0648\u0627\u0644\u0646\u0637\u0631\u0648\u0646 \u0648\u062A\u0633\u062E\u064A\u0646 \u0627\u0644\u062E\u0644\u064A\u0637 \u0644\u064A\u0635\u0628\u062D \u0641\u064A \u0635\u0648\u0631\u0629 \u0643\u0631\u0627\u062A \u0635\u063A\u064A\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0631\u0646. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u062C\u064A\u0631 \u0636\u0631\u0648\u0631\u064A \u0644\u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u0647\u060C \u0648\u0631\u0628\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646\u0648\u0627 \u064A\u0636\u064A\u0641\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0631\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u063A\u0646\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u062C\u064A\u0631. \u0628\u0639\u062F \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u060C \u0627\u0646\u0639\u062F\u0645 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0631\u064A\u060C \u0648\u0646\u0633\u064A\u062A \u0637\u0631\u064A\u0642\u0629 \u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u0647."@ar . . "Egyptisch blauw is een blauw pigment, dat voor het eerst in het oude Egypte werd gemaakt en tot het einde van de Romeinse tijd een van de belangrijkste blauwe pigmenten was. De chemische formule is CaCuSi4O10, calcium-koper-silicaat. Het natuurlijke mineraal heeft dezelfde samenstelling maar werd niet voor het pigment gebruikt. De Romeinse schrijver Vitruvius (de Architectura VII,11,1) beschrijft hoe het, door hem caeruleum genoemde, pigment gemaakt werd uit kopervijlsel, zand en natron. Het zand moest dan wel kalk bevatten. Het mengsel werd verhit in een oven, tot boven de 800 \u00B0C. Zo ontstonden glazige klompen die gemalen konden worden tot een pigment. Het poeder kon ook opnieuw verhit en vermalen worden wat de zuiverheid van het pigment verbeterde. In later tijden werd in plaats van een kopererts kennelijk ook wel vijlsel van brons gebruikt, aangezien een tincomponent is aangetroffen. Oude Egyptische bronnen over de fabricage zijn niet bekend. In het Egyptisch heette het pigment hsbd-iryt, \"kunstmatige lapis lazuli (hsbd)\". Het werd dus gezien als een goedkope imitatie van deze dure en gewilde halfedelsteen. Egyptisch blauw wordt wel het eerste synthetische pigment genoemd. Sinds de 4e dynastie van Egypte werd het voor allerlei doeleinden gebruikt waaronder schilderingen, faience en keramiek. Ten tijde van het Romeinse Rijk werd het pigment ook buiten Egypte toegepast. Tegen de middeleeuwen raakte de productiemethode in vergetelheid. De laatste objecten die met Egyptisch blauw gekleurd zijn, dateren uit de vierde eeuw. Na die tijd was het meest gebruikte blauwe pigment azuriet. Humphry Davy herontdekte het proced\u00E9 voor de fabricage van Egyptisch blauw in 1815. De lichtechtheid van Egyptisch blauw is uitstekend. Het pigment is licht giftig. In de Colour Index heeft het de code PB 31. De verzadiging van het pigment is matig maar verbetert in een glazuur."@nl . . . . . . . "Bleu \u00E9gyptien"@fr . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642 \u0645\u0635\u0631\u064A \u0647\u0648 \u0623\u062D\u062F \u062A\u062F\u0631\u062C\u0627\u062A \u0627\u0644\u0644\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642. \u0648\u064A\u0639\u0631\u0641 \u0643\u064A\u0645\u064A\u0627\u0626\u064A\u0627\u064B \u0628\u0640 \u0633\u0644\u064A\u0643\u0627\u062A \u0646\u062D\u0627\u0633 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0644\u0633\u064A\u0648\u0645 (CaCuSi4O10 \u0623\u0648 CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \u0648\u0647\u0648 \u062E\u0636\u0627\u0628 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0631\u064A\u0648\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0622\u0644\u0627\u0641 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064A\u0646\u060C \u0648\u064A\u0639\u062F \u0623\u0648\u0644 \u062E\u0636\u0627\u0628 \u0627\u0635\u0637\u0646\u0627\u0639\u064A\u060C \u0648\u0642\u062F \u0639\u0631\u0641 \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u062E\u0636\u0627\u0628 \u0639\u0646\u062F \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u064A\u064A\u0646 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0643\u0627\u0631\u064A\u0644\u064A\u0648\u0645. \u0648\u0642\u062F \u0630\u0643\u0631 \u0641\u064A\u062A\u0631\u0648\u0641\u064A\u0648 \u0641\u064A \u00AB\u062F\u064A \u0623\u0631\u0643\u064A\u062A\u064A\u062A\u0648\u0631\u0627\u00BB \u0643\u064A\u0641 \u064A\u0635\u0646\u0639 \u0628\u0637\u062D\u0646 \u0627\u0644\u0631\u0645\u0644 \u0648\u0627\u0644\u0646\u062D\u0627\u0633 \u0648\u0627\u0644\u0646\u0637\u0631\u0648\u0646 \u0648\u062A\u0633\u062E\u064A\u0646 \u0627\u0644\u062E\u0644\u064A\u0637 \u0644\u064A\u0635\u0628\u062D \u0641\u064A \u0635\u0648\u0631\u0629 \u0643\u0631\u0627\u062A \u0635\u063A\u064A\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0631\u0646. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u062C\u064A\u0631 \u0636\u0631\u0648\u0631\u064A \u0644\u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u0647\u060C \u0648\u0631\u0628\u0645\u0627 \u0643\u0627\u0646\u0648\u0627 \u064A\u0636\u064A\u0641\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0631\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u063A\u0646\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u062C\u064A\u0631. \u0628\u0639\u062F \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u060C \u0627\u0646\u0639\u062F\u0645 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0623\u0632\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0631\u064A\u060C \u0648\u0646\u0633\u064A\u062A \u0637\u0631\u064A\u0642\u0629 \u062A\u0635\u0646\u064A\u0639\u0647."@ar . . . "Le bleu \u00E9gyptien (PB 31) est un pigment bleu synth\u00E9tique, utilis\u00E9 par les anciens \u00C9gyptiens, notamment sur les sarcophages, sculptures, papyrus, peintures murales \u00E0 partir de la IVe dynastie, aussi connu sous le nom de fritte de bleu \u00E9gyptien et d\u00E9sign\u00E9 \u00E0 l'\u00E9poque de \u00AB lapis-lazuli \u00BB, en r\u00E9f\u00E9rence \u00E0 la couleur bleue de la pierre. Mati\u00E8re abondante, il \u00E9tait plus clair que le bleu de l'\u00E9poque obtenu \u00E0 partir du minerai d'azurite \u00E9gyptien et plus r\u00E9sistant \u00E0 la lumi\u00E8re que le lapis-lazuli import\u00E9."@fr . . . "Egyptiskt bl\u00E5tt"@sv . . . "Egyptian blue"@en . "Egyptian blue, also known as calcium copper silicate (CaCuSi4O10 or CaOCuO(SiO2)4 (calcium copper tetrasilicate)) or cuprorivaite, is a pigment that was used in ancient Egypt for thousands of years. It is considered to be the first synthetic pigment. It was known to the Romans by the name caeruleum. After the Roman era, Egyptian blue fell from use and, thereafter, the manner of its creation was forgotten. In modern times, scientists have been able to analyze its chemistry and reconstruct how to make it. The ancient Egyptian word w\uA723\u1E0F signifies blue, blue-green, and green. The first recorded use of \"Egyptian blue\" as a color name in English was in 1809."@en . . . . . . "\u30A8\u30B8\u30D7\u30B7\u30E3\u30F3\u30D6\u30EB\u30FC"@ja . . "\u30A8\u30B8\u30D7\u30B7\u30E3\u30F3\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u306F\u3001\u30AB\u30EB\u30B7\u30A6\u30E0\u9285\u30B1\u30A4\u9178\u5869\u306E\u9854\u6599\u3002\u3053\u308C\u306B\u3088\u3063\u3066\u3082\u305F\u3089\u3055\u308C\u305F\u7DD1\u5473\u306E\u9752\u3092\u6307\u30591809\u5E74\u3054\u308D\u304B\u3089\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u8272\u540D\u3002\u30A8\u30B8\u30D7\u30C8\u9752\u3068\u3082\u8A00\u3046\u3002 \u7D00\u5143\u524D3000\u5E74\u9803\u304B\u3089\u5229\u7528\u3055\u308C\u3066\u304A\u308A\u3001\u4EBA\u985E\u6700\u53E4\u306E\u5408\u6210\u9854\u6599\u306E\u4E00\u3064\u3068\u8003\u3048\u3089\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u53E4\u540D\u3092\u30AB\u30A8\u30EB\u30EC\u30A6\u30E0\u3068\u3044\u3046\u3002\u307E\u305F\u306E\u540D\u3092\u30A8\u30B8\u30D4\u30C6\u30A3\u30C3\u30AF\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u3044\u3046\u3002 1791\u5E74\u9803\u306B\u306F\u307B\u307C\u540C\u3058\u8272\u3092\u30A8\u30B8\u30D7\u30C8\u306E\u90FD\u5E02\u306E\u540D\u3092\u3068\u3063\u3066\u30A2\u30EC\u30AD\u30B5\u30F3\u30C9\u30EA\u30A2\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u547C\u79F0\u3057\u305F\u4ED6\u30011930\u5E74\u306B\u520A\u884C\u3055\u308C\u305F\u30E1\u30EB\u30C4&\u30DD\u30FC\u30EB\u306E\u300E\u8272\u5F69\u8F9E\u5178\u300F\u306B\u306F\u3053\u306E\u8272\u304B\u3089\u306E\u9023\u60F3\u3068\u601D\u308F\u308C\u308B\u9BAE\u3084\u304B\u306A\u7DD1\u5473\u306E\u9752\u300C\u30AF\u30EC\u30AA\u30D1\u30C8\u30E9\u300D\u306E\u8272\u540D\u304C\u53CE\u9332\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u53E4\u4EE3\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u30FB\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306B\u3082\u8F38\u51FA\u3055\u308C\u3001\u30A2\u30EC\u30AD\u30B5\u30F3\u30C9\u30EA\u30A2\u9752\u3068\u547C\u3070\u308C\u3066\u89AA\u3057\u307E\u308C\u305F\u3002"@ja . "Il blu egiziano \u00E8 un pigmento inorganico sintetico. \u00C8 un tetra e calcio (CaCuSi4O10 o CaOCuO(SiO2)4. Il pigmento era conosciuto da Egizi, Etruschi, Greci e Romani e fu usato anche nel Medioevo e nel Rinascimento. Polvere di CaCuSi4O10. \u00ABRicerche condotte, sotto la guida del Linceo Antonio Sgamellotti (...), sul Trionfo di Galatea hanno dato un risultato sorprendente: vi fu estesamente adoperato il blu egizio, pigmento assai comune in et\u00E0 romana in pittura e nella diffusa policromia dei marmi, ma poi apparentemente scomparso dall'uso\u00BB. In una Conferenza all'Accademia delle Arti del Disegno lo stesso Sgamellotti, introdotto da Giorgio Bonsanti e Cristina Acidini, espone la ricerca diagnostica sull'opera di Raffaello in relazione anche alla storia della Farnesina, dei suoi architetti, artisti e dell'amore tra Agostino Chigi e Dorotea."@it . . . . . . . . . "\u30A8\u30B8\u30D7\u30B7\u30E3\u30F3\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u306F\u3001\u30AB\u30EB\u30B7\u30A6\u30E0\u9285\u30B1\u30A4\u9178\u5869\u306E\u9854\u6599\u3002\u3053\u308C\u306B\u3088\u3063\u3066\u3082\u305F\u3089\u3055\u308C\u305F\u7DD1\u5473\u306E\u9752\u3092\u6307\u30591809\u5E74\u3054\u308D\u304B\u3089\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u8272\u540D\u3002\u30A8\u30B8\u30D7\u30C8\u9752\u3068\u3082\u8A00\u3046\u3002 \u7D00\u5143\u524D3000\u5E74\u9803\u304B\u3089\u5229\u7528\u3055\u308C\u3066\u304A\u308A\u3001\u4EBA\u985E\u6700\u53E4\u306E\u5408\u6210\u9854\u6599\u306E\u4E00\u3064\u3068\u8003\u3048\u3089\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u53E4\u540D\u3092\u30AB\u30A8\u30EB\u30EC\u30A6\u30E0\u3068\u3044\u3046\u3002\u307E\u305F\u306E\u540D\u3092\u30A8\u30B8\u30D4\u30C6\u30A3\u30C3\u30AF\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u3044\u3046\u3002 1791\u5E74\u9803\u306B\u306F\u307B\u307C\u540C\u3058\u8272\u3092\u30A8\u30B8\u30D7\u30C8\u306E\u90FD\u5E02\u306E\u540D\u3092\u3068\u3063\u3066\u30A2\u30EC\u30AD\u30B5\u30F3\u30C9\u30EA\u30A2\u30D6\u30EB\u30FC\u3068\u547C\u79F0\u3057\u305F\u4ED6\u30011930\u5E74\u306B\u520A\u884C\u3055\u308C\u305F\u30E1\u30EB\u30C4&\u30DD\u30FC\u30EB\u306E\u300E\u8272\u5F69\u8F9E\u5178\u300F\u306B\u306F\u3053\u306E\u8272\u304B\u3089\u306E\u9023\u60F3\u3068\u601D\u308F\u308C\u308B\u9BAE\u3084\u304B\u306A\u7DD1\u5473\u306E\u9752\u300C\u30AF\u30EC\u30AA\u30D1\u30C8\u30E9\u300D\u306E\u8272\u540D\u304C\u53CE\u9332\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u53E4\u4EE3\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u30FB\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306B\u3082\u8F38\u51FA\u3055\u308C\u3001\u30A2\u30EC\u30AD\u30B5\u30F3\u30C9\u30EA\u30A2\u9752\u3068\u547C\u3070\u308C\u3066\u89AA\u3057\u307E\u308C\u305F\u3002"@ja . . "Egyptsk\u00E1 mod\u0159 je pigment modr\u00E9 barvy, kter\u00FD pou\u017E\u00EDvali sta\u0159\u00ED Egyp\u0165an\u00E9 ji\u017E p\u0159ed tis\u00EDci lety. Chemick\u00FDm slo\u017Een\u00EDm je to podvojn\u00FD slo\u017Eit\u00FD k\u0159emi\u010Ditan, jeho vzorec je CaCuSi4O10. Mineralogicky jde o .P\u0159\u00EDprava spo\u010D\u00EDv\u00E1 v reakci z\u00E1sadit\u00E9ho uhli\u010Ditanu m\u011B\u010Fnat\u00E9ho s oxidem k\u0159emi\u010Dit\u00FDm a uhli\u010Ditanem v\u00E1penat\u00FDm \u017E\u00EDh\u00E1n\u00EDm za 800\u20131 000 \u00B0C po dobu n\u011Bkolika hodin:Cu2CO3(OH)2 + 8 SiO2 + 2 CaCO3 \u2192 2 CaCuSi4O10 + 3 CO2 + H2O"@cs . . "Vivid blue"@en . . . "Azul eg\u00EDpcio, tamb\u00E9m conhecido como silicato de cobre e c\u00E1lcio (CaCuSi4O10 ou CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \u00E9 um pigmento usado pelos eg\u00EDpcios por milhares de anos. \u00C9 considerado como o primeiro pigmento sint\u00E9tico. O pigmento foi conhecido pelos romanos com o nome de cer\u00FAleo (caeruleum). Vitr\u00FAvio descreveu em seu trabalho \"De architectura\" que ele foi produzido pela moagem de areia, cobre e natr\u00E3o que foram misturados e aquecidos, moldados em pequenas bolas, em fornalhas. A cal \u00E9 necess\u00E1ria para a produ\u00E7\u00E3o, mas provavelmente utilizou-se areia rica em cal ao inv\u00E9s de cal pura. Ap\u00F3s a era romana, o azul eg\u00EDpcio deixou de ser usado e o modo de fabrica\u00E7\u00E3o foi esquecido."@pt . . "Egyptisch blauw"@nl . "Egyptian blue"@en . . . . . . . . . . . "Egyptian blue, also known as calcium copper silicate (CaCuSi4O10 or CaOCuO(SiO2)4 (calcium copper tetrasilicate)) or cuprorivaite, is a pigment that was used in ancient Egypt for thousands of years. It is considered to be the first synthetic pigment. It was known to the Romans by the name caeruleum. After the Roman era, Egyptian blue fell from use and, thereafter, the manner of its creation was forgotten. In modern times, scientists have been able to analyze its chemistry and reconstruct how to make it. The ancient Egyptian word w\uA723\u1E0F signifies blue, blue-green, and green."@en . . . . "Egyptiskt bl\u00E5tt \u00E4r ett bl\u00E5tt pigment som anv\u00E4ndes redan p\u00E5 1500 \u20131200-talet f.Kr. Det tillverkades och anv\u00E4ndes under l\u00E5ng tid, framf\u00F6rallt i \u00F6stra medelhavsomr\u00E5det, men dess anv\u00E4ndning minskade drastiskt i och med Romarrikets uppl\u00F6sning. Under 1800-talet gjorde det \u00F6kade intresset f\u00F6r det forntida Egypten, liksom fynd fr\u00E5n Romarriket, att egyptiskt bl\u00E5tt \u00E5ter blev uppm\u00E4rksammat, och under 1880-talet kom man fram till dess sammans\u00E4ttning och framst\u00E4llningsmetod. Pigmentet tillverkades genom upphettning av en blandning av kisel, en kopparf\u00F6rening (oftast malakit), kalciumkarbonat och soda. Dess kemiska formel skrivs CaCuSi4O10. Mer nyligen har egyptiskt bl\u00E5tt visat sig ha en del intressanta egenskaper som kan utnyttjas f\u00F6r mer \u00E4n f\u00E4rgning. Det har bland annat den ovanliga egenskapen att avge infrar\u00F6tt ljus n\u00E4r det blir belyst med r\u00F6tt ljus. Detta har kunnat utnyttjas f\u00F6r att identifiera \u00E4ven sm\u00E5 rester av pigmentet p\u00E5 antika konstf\u00F6rem\u00E5l. Man har d\u00E4rut\u00F6ver kunnat konstatera att anv\u00E4ndningen av egyptiskt bl\u00E5tt aldrig f\u00F6rsvann helt, d\u00E5 man funnit det i konst fr\u00E5n betydligt senare tid. I Colour Index (C.I.) har egyptiskt bl\u00E5tt namnet Pigment Blue 31 och numret 77437."@sv . "\u00C4gyptisch Blau ist ein blaues anorganisches Mineralpigment, das wegen seines seltenen nat\u00FCrlichen Vorkommens meist k\u00FCnstlich hergestellt wird. Bei der farbgebenden mineralischen Hauptphase handelt es sich um. Neuzeitliche Synonyme sind Blaue Fritte, Frittenblau, Kupferfritte, Pompeijanisch Blau und Kupferblau sowie Nil-Blau in \u00C4gypten. Kyanos (griech.) und caeruleum (lat.) sind antike Bezeichnungen f\u00FCr die Farbe Blau."@de . . . . . . . . . "La egipta bluo estas la unua konata nenatura (artefarita) , kiun malkovris la egiptujanoj en la Antikva Egipto, ver\u015Dajne dum produktado de . Tie \u011Di estis la koloro de Amon-Reo. La koloriga\u0135o disvasti\u011Dis jam en la antikvo al antikva Grekio, Romio, Mezopotamio. \u011Cia kemia konsisto: kalcio-kupro-silicio (CaCuSi4O10 a\u016D CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2). \u011Cia produktado okazas per la brulproceso: Cu2CO3(OH)2 + 8SiO2 + 2CaCO3 \u2192 2CaCuSi4O10 + 3CO2 + H2O"@eo . . . . . . "Azul eg\u00EDpcio, tamb\u00E9m conhecido como silicato de cobre e c\u00E1lcio (CaCuSi4O10 ou CaO\u00B7CuO\u00B74SiO2) \u00E9 um pigmento usado pelos eg\u00EDpcios por milhares de anos. \u00C9 considerado como o primeiro pigmento sint\u00E9tico. O pigmento foi conhecido pelos romanos com o nome de cer\u00FAleo (caeruleum). Vitr\u00FAvio descreveu em seu trabalho \"De architectura\" que ele foi produzido pela moagem de areia, cobre e natr\u00E3o que foram misturados e aquecidos, moldados em pequenas bolas, em fornalhas. A cal \u00E9 necess\u00E1ria para a produ\u00E7\u00E3o, mas provavelmente utilizou-se areia rica em cal ao inv\u00E9s de cal pura. Ap\u00F3s a era romana, o azul eg\u00EDpcio deixou de ser usado e o modo de fabrica\u00E7\u00E3o foi esquecido."@pt . . . . . "Egyptsk\u00E1 mod\u0159"@cs . . . . "Azul egipcio"@es . . . . . . . . . "Egyptsk\u00E1 mod\u0159 je pigment modr\u00E9 barvy, kter\u00FD pou\u017E\u00EDvali sta\u0159\u00ED Egyp\u0165an\u00E9 ji\u017E p\u0159ed tis\u00EDci lety. Chemick\u00FDm slo\u017Een\u00EDm je to podvojn\u00FD slo\u017Eit\u00FD k\u0159emi\u010Ditan, jeho vzorec je CaCuSi4O10. Mineralogicky jde o .P\u0159\u00EDprava spo\u010D\u00EDv\u00E1 v reakci z\u00E1sadit\u00E9ho uhli\u010Ditanu m\u011B\u010Fnat\u00E9ho s oxidem k\u0159emi\u010Dit\u00FDm a uhli\u010Ditanem v\u00E1penat\u00FDm \u017E\u00EDh\u00E1n\u00EDm za 800\u20131 000 \u00B0C po dobu n\u011Bkolika hodin:Cu2CO3(OH)2 + 8 SiO2 + 2 CaCO3 \u2192 2 CaCuSi4O10 + 3 CO2 + H2O"@cs . . . . . "1034A6" . . . . . . . . . .