This HTML5 document contains 166 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n30http://www.argophilia.com/news/silver-hoard-romania/29646/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n6http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
n18http://lv.dbpedia.org/resource/
n44http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
n47http://ur.dbpedia.org/resource/
n45https://www.dema-coins.com/2021/08/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n43https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n60http://bs.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n57https://web.archive.org/web/20080704114157/http:/www.ottomancoins.com/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
n49http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Akçe
rdf:type
owl:Thing yago:Measure100033615 yago:WikicatCurrenciesOfTurkey yago:WikicatCoins dbo:Currency yago:SystemOfMeasurement113577171 yago:Abstraction100002137 yago:WikicatCoinsOfTurkey yago:Currency113385913 yago:WikicatMedievalCurrencies yago:WikicatModernObsoleteCurrencies yago:Standard107260623 yago:WikicatSilverCoins dbo:Organisation yago:Coin113388245 yago:MediumOfExchange113372961 yago:Coinage113387877
rdfs:label
Akçe Akçe Akçe Акче Akçe آقجة Akçe Ακτσές 阿克切 Akçe Akçe Akcze Akçe Акче Akçe Akçe Akçe Akçe Akçe
rdfs:comment
Akçe 2,9 g-ko turkiar zilarrezko txanpon bat zen. Osman I.a sultan otomandarraren aginduz egin zen lehen aldiz, Trebizondako enperadoreen txanpon batean eredua izanik, Asper izenekoa, eta zerga pertsonal bat jasotzeko xedea zuen. Zerga hori berrikuntza gaitzesgarri bat izan zen ortodoxia musulmanaren ikuspuntutik, pertsona guztiei aplikatzeagatik. Mende bat baino gehiago izan zen Otomandar Inperioko zilarrezko txanpon bakarra. Suleiman I.aren meskitak 1550 akçes balio omen zituen 1550ean . Акче́ (осман. اقچه‎, тур. akçe — «беловатый») — мелкая серебряная монета XIV—XIX веков, обращавшаяся на территории Османской империи и сопредельных государств. Аспр (греч. άσπρος — «беловатый») — греческое наименование монеты «акче», бытовавшее в центрально-восточной Европе. В ряде языков (например, в татарском) акче имеет значение собирательного существительного — «деньги». El akçe era una moneda turca de plata de 2,9 g. Fue acuñada por primera vez por orden del sultán otomano Osmán I teniendo como modelo una moneda de los emperadores de Trebisonda denominada , y destinada a la recaudación de un impuesto personal. Este impuesto fue una innovación condenable desde el punto de vista de la ortodoxia musulmana, por su aplicación a todas las personas. Durante más de un siglo, fue la única moneda de plata del Imperio otomano. La mezquita de Suleiman I habría costado 59 millones de akçes en 1550. * Datos: Q424754 * Multimedia: Akçe / Q424754 L'akçe (ottomano: آقچه Aḳçe, Aḳça, turco: Akçe, Akça) era una moneta d'argento che fu la principale unità monetaria dell'Impero ottomano. Tre akçe erano uguale ad un para. Centoventi akçe valevano un kuruş. Successivamente, dopo il 1687, il kuruş diventò l'unità principale, rimpiazzando l'akçe. La moneta fu coniata per la prima volta sotto il sultano Orhan I (1326-1359). La zecca di Novo Brdo, una città mineraria fortificata nel Despotato di Serbia, con ricche miniere d'oro e d'argento, cominciò a coniare Akçe nel 1441 quando cadde sotto l'impero ottomano. Akçe (osmanisch آقچه İA Aḳçe, Aḳça, türkisch Akçe, Akça, deutsch früher auch Asper) ist die Bezeichnung für die erste von den Osmanen geprägte und über viele Jahrhunderte in Umlauf befindliche Silbermünze. Sie wurde erstmals während der Regierungszeit von Sultan Orhan I. (1326–1359) geprägt. Der Münze diente wohl der von den Komnenen in Trapezunt geprägte Asperon als Vorbild. Die Münze ist bei einem Feingehalt von 900 ca. 1,2 g schwer und hat einen Durchmesser von ca. 18 mm. L'akçe (en turc ottoman : آقچه, prononcé [akʧe]), souvent appelé en français aspre et au Maghreb nasry, est une pièce d'argent qui fut l'une des unités monétaires de l'Empire ottoman à partir du XIVe siècle, avant de tomber en désuétude au début du XIXe siècle. Akçe fou una moneda otomana de plata, coneguda a Europa com asper del grec aspron. La moneda va existir des del segle xii a l'Iraq, amb els seljúcides, i el nom fou utilitzat per la primera moneda encunyada per Orhan el 1327 (es va dir Akçe otomà). Al segle xiv i XV les peces otomanes eren anomenades normalment othmanis però sota Selim I es va adoptar el nom únic d'akče Akçe foi a moeda utilizada no Império Otomano. الآقچة كانت العملة السائدة في الدولة العثمانية، وهي تساوي ثلث البارة. ضربت لأول مرة سنة 729ه‍/ 1327م في عهد السلطان أورخان. وكانت النقود العثمانية تحمل على وجهها الأول كلمة الشهادة، وعلى الوجه الثاني اسم الأمير باللغة الدارجة «أورخان» وهي عبارة يقصد بها الدعاء له «خلد الله ملكه» دون الإشارة إلى الأب ولا زمان الضرب ومكانه، مما أدى إلى ازدهار الحركة التجارية الخارجية. Акче́ (осман. آقچه‎‎, Akçe, «білуватий») — срібна монета в Османській імперії XIV — XIX століття. Головна грошова одиниця для грошових підрахунків та торговельних операцій на території імперії та її сателітів. Карбувалася до 1836 року. Відома в Молдові та на Буковині 15—17 століттях як аспр. Свої акче також карбували кримські хани. Sebuah koin perak, akçe adalah mata uang utama kerajaan Ottoman. Tiga akçe sama dengan satu para. Seratus dua puluh akçe sama dengan satu kurus. pada masa kemudian menjadi mata uang utama, menggantikan akçe. Pada masa 1870-an kurus digantikan lira. di Istanbul disebut-sebut memakan biaya sebesar 59 juta akçe ketika dibangun pada tahun 1550-an. Jumlah ini disebut sama dengan 700 000 dalam emas (kemungkinan mata uang Venesia). * l * * s Akçe (vyslov: akče) byla stříbrnou mincí v Osmanské říši - hlavní platební jednotkou.Zavedena byla osmanským sultánem Osmanem I.. s obsahem stříbra 2,9 gramů, inspirována mincí (byzantských) císařů Trapezuntských (nyní Trabzon) Komnenů, která se jmenovala aspron „ἄσπρον" (bílý). Tři akçe měly stejnou hodnotu jako jeden para. Sto dvacet akçí mělo stejnou hodnotu jako jeden kuruş.Později se kuruş stal hlavní jednotkou a nahradil akçe. Roku 1843 byl stříbrný kuruş připojen zlatou lirou do bimetalického systému.Nyní je turecká lira nahrazena novou tureckou lirou (Yeni Türk Lirası). The akçe or akça (also spelled akche, akcheh; Ottoman Turkish: آقچه; Turkish pronunciation: [aktʃe]) refers to a silver coin which was the chief monetary unit of the Ottoman Empire. The word itself evolved from the word "silver or silver money", this word is derived from the Turkish ak ("white") and the diminutive suffix -ça. Three akçes were equal to one para. One-hundred and twenty akçes equalled one kuruş. Later after 1687 the kuruş became the main unit of account, replacing the akçe. In 1843, the silver kuruş was joined by the gold lira in a bimetallic system. Its weight fluctuated, one source estimates it is between 1.15 and 1.18 grams. The name akçe originally referred to a silver coin but later the meaning changed and it became a synonym for money. Akçe var ett silvermynt som var den huvudsakliga valutan i det osmanska riket. Tre akçe motsvarade en para. 120 akçe motsvarade en . Senare ersatte akçe som huvudvaluta. År 1843 kom även liran i guld, som tillsammans med kuruşen av silver utgjorde ett bimetalliskt system. Suleimanmoskén i Istanbul sägs ha kostat 59 miljoner akçe när den byggdes på 1550-talet. Beloppet sägs ha motsvarat 70 000 gulddukater, förmodligen veneziska. La akçe estis turka monero el arĝento de 2,9 g. Ĝi estis stampita por la unua fojo pro ordonoj de la otomana sultano Osmano la 1-a sekvante la modelon de monero de la imperiestroj de Trebizonda nomita asper, kaj estis destinita al kolekto de persona imposto. Tiu imposto estis novigo kondamnebla ekde la vidpunkto de la islama ortodokseco, pro sia aplikado al ĉiuj personoj. Dum pli ol unu jarcento, ĝi estis la nura monero el arĝento de la Otomana Imperio. Ο ακτσές (τουρκ. akçe) ήταν νομισματική μονάδα της Οθωμανικής Αυτοκρατορίας και βασικό μέσο συναλλαγών από τα μέσα του 14ου μέχρι τα μέσα του 17ου αιώνα. Αλλιώς γνωστό και ως άσπρο, από το τουρκικό επίθετο ak [λευκός] λόγω της λευκότητας του μετάλλου του, υπήρξε το μακροβιότερο αργυρό νόμισμα της αυτοκρατορίας. Οι πρώτες κοπές του ανάγονται στα χρόνια του σουλτάνου Ορχάν, αρχικά στην Προύσα ή σε άλλες άγνωστες περιοχές γύρω από τη λεκάνη του Μαρμαρά, πριν τη δημιουργία περισσότερων νομισματοκοπείων σε εμπορικά κέντρα ή κοντά σε μεταλλεία. Ο πρώιμος ακτσές, της εποχής του Ορχάν, ορίστηκε κατά τα πρότυπα του των Σελτζούκων. 阿克切银币(奥斯曼土耳其语:آقچه)是奥斯曼帝国的主要货币单位。3个阿克切等于一个;120个阿克切等于一个。后来库鲁斯慢慢取代了阿克切成了主要货币单位。在1843年,库鲁斯和金币利用金银复本位组成了土耳其里拉。 而位于伊斯坦布尔的苏莱曼尼耶清真寺在1550年代兴建时据报花费了5900万阿克切,由此可见工程规模之大。 Akcze (tur. akçe) – srebrna moneta osmańska będąca w obiegu od XIV do XIX wieku. Wzorowano ją na trapezunckim asprze, z nazwą o podobnym źródłosłowie (dosł. „białawy” od barwy metalu). Pierwsze akcze za sułtana Orchana bito po zdobyciu przez Osmanów Bursy w 1326. Na jej wzór w XV wieku wprowadzono miedzianą monetę mołdawską (akcea) o wadze 5 gramów. De akçe (spreek uit 'Aktsje') was de munteenheid van het Osmaanse Rijk. Akçes waren zilveren munten die aanvankelijk 2,9 gram wogen. De akçe werd in de 13e eeuw ingevoerd door sultan Osman I, de stichter van het Ottomaanse Rijk om de onafhankelijkheid van de Seltsjoeken te beklemtonen, als concurrent van de in Arabische landen gebruikte dirham. Als voorbeeld gebruikte hij munten van de Byzantijnse heersers van Trebizonde. In 1554 introduceerde Mehmet II een tweede munt, de gouden . Eén altın was 60 akçes waard.
owl:differentFrom
dbr:Aqcha
foaf:depiction
n6:Akçe_of_Murad_II_Reverse.jpg n6:Akçe_of_Murad_II_Obverse.jpg n6:Orhan_Gazi_Akçe.jpg
dcterms:subject
dbc:Medieval_currencies dbc:Coins_of_the_Ottoman_Empire dbc:Silver_coins
dbo:wikiPageID
555107
dbo:wikiPageRevisionID
1113182808
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Ottoman_Empire dbc:Medieval_currencies dbr:Akşa dbr:Suleiman_Mosque dbr:Ducat dbr:Kuruş dbr:Bimetalism dbr:Para_(currency) dbr:Silver_coin dbr:Venice dbc:Coins_of_the_Ottoman_Empire dbr:Ottoman_lira dbr:Gold n44:Akçe_of_Murad_II_Obverse.JPG n44:Orhan_Gazi_Akçe.jpg n44:Akçe_of_Murad_II_Reverse.JPG dbr:Novo_Brdo dbr:Istanbul dbc:Silver_coins dbr:Serbian_Despotate
dbo:wikiPageExternalLink
n30: n45:akce-coin-of-crimean-khanate-15th-18th.html n57:
owl:sameAs
dbpedia-uk:Акче dbpedia-ro:Aspru dbpedia-nl:Akçe dbpedia-sq:Akçe dbpedia-id:Akçe dbpedia-es:Akçe n18:Akče dbpedia-zh:阿克切 dbpedia-az:Akça dbpedia-tr:Akçe dbpedia-pnb:آقچہ dbpedia-bg:Акче dbpedia-eo:Akçe dbpedia-sl:Akçe dbpedia-ar:آقجة dbpedia-cs:Akçe dbpedia-de:Akçe dbpedia-sr:Акча dbpedia-el:Ακτσές wikidata:Q424754 dbpedia-eu:Akçe dbpedia-pt:Akçe dbpedia-fa:آقچه_(سکه) dbpedia-fr:Akçe dbpedia-sh:Akča dbpedia-it:Akçe n43:3vxQF dbpedia-mk:Акче n47:آقچہ dbpedia-no:Akçe n49:Akčė dbpedia-sv:Akçe dbpedia-ms:Akçe dbpedia-ca:Akçe dbpedia-pl:Akcze dbpedia-ru:Акче dbpedia-hr:Akča freebase:m.02ph12 dbpedia-hu:Akcse dbpedia-he:אקצ'ה_(מטבע) n60:Akče
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Reflist dbt:Expert_needed dbt:Money-unit-stub dbt:Expand_Turkish dbt:Multiple_issues dbt:Short_description dbt:Coin-stub dbt:Disputed dbt:Distinguish dbt:IPA-tr dbt:Lang-ota dbt:TALKPAGENAME dbt:Ottoman-stub dbt:Portal
dbo:thumbnail
n6:Akçe_of_Murad_II_Obverse.jpg?width=300
dbo:abstract
El akçe era una moneda turca de plata de 2,9 g. Fue acuñada por primera vez por orden del sultán otomano Osmán I teniendo como modelo una moneda de los emperadores de Trebisonda denominada , y destinada a la recaudación de un impuesto personal. Este impuesto fue una innovación condenable desde el punto de vista de la ortodoxia musulmana, por su aplicación a todas las personas. Durante más de un siglo, fue la única moneda de plata del Imperio otomano. La mezquita de Suleiman I habría costado 59 millones de akçes en 1550. En 1454, Mehmed II introdujo una nueva unidad, el altun con un valor de 60 akçe. Hacia 1700, valía entre 300 y 400 akçe. Con la reforma monetaria de Ahmed III (1703-1730), un akçe pasó a valer 3 , y en 1800, apenas 0,1 para. El akçe continuó depreciándose, hasta llegar a contener sólo 0,1 g de plata. Fue retirada de circulación durante el sultanato de Mahmud II (1808-1839). * Datos: Q424754 * Multimedia: Akçe / Q424754 Akçe 2,9 g-ko turkiar zilarrezko txanpon bat zen. Osman I.a sultan otomandarraren aginduz egin zen lehen aldiz, Trebizondako enperadoreen txanpon batean eredua izanik, Asper izenekoa, eta zerga pertsonal bat jasotzeko xedea zuen. Zerga hori berrikuntza gaitzesgarri bat izan zen ortodoxia musulmanaren ikuspuntutik, pertsona guztiei aplikatzeagatik. Mende bat baino gehiago izan zen Otomandar Inperioko zilarrezko txanpon bakarra. Suleiman I.aren meskitak 1550 akçes balio omen zituen 1550ean . 1454an, Mehmed II.ak unitate berria jaulki zuen, altun-a 60 akçe-ko balioa zuena. 1700. urtearen inguruan, 300 eta 400 akçe artean balio zuen. Ahmed III-ren diru-erreformarekin (1703 - 1730), akçe batek 3 balio zuen, eta 1800. urtean, 0,1 para besterik ez. Akçeak balioa galtzen jarraitu zuen, 0,1 g zilar bakarrik eduki arte. Zirkulaziotik erretiratu zuten Mahmud II.aren sultangoan zehar (1808 - 1839). L'akçe (en turc ottoman : آقچه, prononcé [akʧe]), souvent appelé en français aspre et au Maghreb nasry, est une pièce d'argent qui fut l'une des unités monétaires de l'Empire ottoman à partir du XIVe siècle, avant de tomber en désuétude au début du XIXe siècle. De akçe (spreek uit 'Aktsje') was de munteenheid van het Osmaanse Rijk. Akçes waren zilveren munten die aanvankelijk 2,9 gram wogen. De akçe werd in de 13e eeuw ingevoerd door sultan Osman I, de stichter van het Ottomaanse Rijk om de onafhankelijkheid van de Seltsjoeken te beklemtonen, als concurrent van de in Arabische landen gebruikte dirham. Als voorbeeld gebruikte hij munten van de Byzantijnse heersers van Trebizonde. In 1554 introduceerde Mehmet II een tweede munt, de gouden . Eén altın was 60 akçes waard. De bouw van de Süleymaniye-moskee kostte in 1550 59 miljoen akçes, wat toen gelijk was aan 700.000 Venetiaanse gouden dukaten. Onder Ahmed III (1703-1730) werd een nieuwe munt ingevoerd, de , die drie akçe waard was, en de van 120 akçe, die in Europa meestal 'piaster' genoemd werd. Onder Mahmut II (1808-1839) werd de laatste akçe geslagen. Door de inflatie bevatte een akçe toen minder dan 0,01 g zilver. Sebuah koin perak, akçe adalah mata uang utama kerajaan Ottoman. Tiga akçe sama dengan satu para. Seratus dua puluh akçe sama dengan satu kurus. pada masa kemudian menjadi mata uang utama, menggantikan akçe. Pada masa 1870-an kurus digantikan lira. di Istanbul disebut-sebut memakan biaya sebesar 59 juta akçe ketika dibangun pada tahun 1550-an. Jumlah ini disebut sama dengan 700 000 dalam emas (kemungkinan mata uang Venesia). * l * * s L'akçe (ottomano: آقچه Aḳçe, Aḳça, turco: Akçe, Akça) era una moneta d'argento che fu la principale unità monetaria dell'Impero ottomano. Tre akçe erano uguale ad un para. Centoventi akçe valevano un kuruş. Successivamente, dopo il 1687, il kuruş diventò l'unità principale, rimpiazzando l'akçe. La moneta fu coniata per la prima volta sotto il sultano Orhan I (1326-1359). La moneta è stata probabilmente il modello dell'Asperon coniato dai Comneni nell'Impero di Trebisonda. Aveva un titolo di circa 900/ooo con un peso di 1,2 g ed un diametro di ca. 18 mm. Per secoli la moneta è la spina dorsale del sistema monetario ottomano. Ma all'inizio del XVII secolo il suo peso progressivamente diminuì a 0,33 grammi, con 13 mm di diametro. Nello stesso secolo furono emesse nuove monete (3 akçe = 1 para, 40 para = 1 kuruş), che gradualmente fecero perdere di valore l'akçe. La zecca di Novo Brdo, una città mineraria fortificata nel Despotato di Serbia, con ricche miniere d'oro e d'argento, cominciò a coniare Akçe nel 1441 quando cadde sotto l'impero ottomano. Nel 1455, Mehmed II (1451-1481) introdusse una nuova unità monetaria, l'altun, 1 altun valeva 60 akçe. La moschea di Solimano il Magnifico sarebbe costata 59 milioni di akçe nel 1550, equivalenti a 700 000 zecchini d'oro di Venezia. Nel 1700, 1 altun valeva da 300 a 400 akçe.Con la riforma monetaria di Ahmed III (1703-1730), 1 akçe valeva 3 para e nel 1800 appena 0,1 para. È sotto Mahmud II (1808-1839) che l'ultimo pezzo da 1 akçe fu coniato, le svalutazioni successive fecero in modo che l'akçe non contenesse più di 0,01 grammi d'argento, così che fu tolta dalla circolazione. Nel 1843, accanto al kuruş d'argento fu aggiunta una moneta d'oro, la lira in un sistema bimetallico.Il suo peso fluttuava, una fonte lo valuta tra 1,15 e 1,18 grammi. Il nome Akce in origine era una moneta d'argento, ma in seguito il significato cambiò e divenne sinonimo di soldi/moneta. La lira turca è comparsa da sola nel 1870. Attualmente la lira turca è rimpiazzata dalla nuova lira turca (Yeni Türk Lirası). 阿克切银币(奥斯曼土耳其语:آقچه)是奥斯曼帝国的主要货币单位。3个阿克切等于一个;120个阿克切等于一个。后来库鲁斯慢慢取代了阿克切成了主要货币单位。在1843年,库鲁斯和金币利用金银复本位组成了土耳其里拉。 而位于伊斯坦布尔的苏莱曼尼耶清真寺在1550年代兴建时据报花费了5900万阿克切,由此可见工程规模之大。 الآقچة كانت العملة السائدة في الدولة العثمانية، وهي تساوي ثلث البارة. ضربت لأول مرة سنة 729ه‍/ 1327م في عهد السلطان أورخان. وكانت النقود العثمانية تحمل على وجهها الأول كلمة الشهادة، وعلى الوجه الثاني اسم الأمير باللغة الدارجة «أورخان» وهي عبارة يقصد بها الدعاء له «خلد الله ملكه» دون الإشارة إلى الأب ولا زمان الضرب ومكانه، مما أدى إلى ازدهار الحركة التجارية الخارجية. Akçe foi a moeda utilizada no Império Otomano. Akçe (osmanisch آقچه İA Aḳçe, Aḳça, türkisch Akçe, Akça, deutsch früher auch Asper) ist die Bezeichnung für die erste von den Osmanen geprägte und über viele Jahrhunderte in Umlauf befindliche Silbermünze. Sie wurde erstmals während der Regierungszeit von Sultan Orhan I. (1326–1359) geprägt. Der Münze diente wohl der von den Komnenen in Trapezunt geprägte Asperon als Vorbild. Die Münze ist bei einem Feingehalt von 900 ca. 1,2 g schwer und hat einen Durchmesser von ca. 18 mm. Über Jahrhunderte hinweg bildet die Münze das Rückgrat des osmanischen Geldsystems. Bis zum Anfang des 17. Jahrhunderts verringerte sich aber ihr Gewicht allmählich auf 0,33 g, bei 13 mm Durchmesser. Im selben Jahrhundert wurden zudem neue Münzen (3 Akçe = 1 Para, 40 Para = 1 Kuruş) geprägt, die den Akçe allmählich verdrängten. Anfang des 19. Jahrhunderts fiel das Gewicht, der Feingehalt und damit die Akzeptanz der kleinsten osmanischen Silbermünze immer weiter ab. Schließlich wurde ihre Prägung vollständig eingestellt. Akçe fou una moneda otomana de plata, coneguda a Europa com asper del grec aspron. La moneda va existir des del segle xii a l'Iraq, amb els seljúcides, i el nom fou utilitzat per la primera moneda encunyada per Orhan el 1327 (es va dir Akçe otomà). Al segle xiv i XV les peces otomanes eren anomenades normalment othmanis però sota Selim I es va adoptar el nom únic d'akče Es va encunyar fins al regne de Mahmut II, però les llargues campanyes militars i els problemes polítics havien dut a devaluar l'akçe, perquè les seques tenien dificultats per atraure plata, i aquest va anar perdent pes i percentatge de plata, però alhora hi havia molta demanda de les grans peces europees, més estables. Fins a finals del segle XVII la tecnologia de les seques otomanes no havia canviat i era un procés fet amb eines manuals, mentre les seques europees s'havien mecanitzat i oferien més monedes i de més qualitat, així en 1686 el govern de Mehmet IV va importar maquinària francesa en 1686 i va usar-la per encunyar una nova moneda, el para, equivalent a tres akçe. Акче́ (осман. اقچه‎, тур. akçe — «беловатый») — мелкая серебряная монета XIV—XIX веков, обращавшаяся на территории Османской империи и сопредельных государств. Аспр (греч. άσπρος — «беловатый») — греческое наименование монеты «акче», бытовавшее в центрально-восточной Европе. В ряде языков (например, в татарском) акче имеет значение собирательного существительного — «деньги». Akcze (tur. akçe) – srebrna moneta osmańska będąca w obiegu od XIV do XIX wieku. Wzorowano ją na trapezunckim asprze, z nazwą o podobnym źródłosłowie (dosł. „białawy” od barwy metalu). Pierwsze akcze za sułtana Orchana bito po zdobyciu przez Osmanów Bursy w 1326. Na początku XV wieku waga monety wynosiła 0,85 g srebra, a na popularny wśród Turków wenecki cekin w połowie tego stulecia przypadało 44 akcze. Wskutek postępującego spadku zawartości kruszcu wartość jej jednak stopniowo malała, tak że ok. 1585 stosunek ten wynosił 1:120, a na początku XVIII stulecia – ponad 400 akcze na cekin. Ostatnia znana emisja tej monety datowana jest na rok 1251 ery muzułmańskiej (tj. 1835/1836). Na jej wzór w XV wieku wprowadzono miedzianą monetę mołdawską (akcea) o wadze 5 gramów. The akçe or akça (also spelled akche, akcheh; Ottoman Turkish: آقچه; Turkish pronunciation: [aktʃe]) refers to a silver coin which was the chief monetary unit of the Ottoman Empire. The word itself evolved from the word "silver or silver money", this word is derived from the Turkish ak ("white") and the diminutive suffix -ça. Three akçes were equal to one para. One-hundred and twenty akçes equalled one kuruş. Later after 1687 the kuruş became the main unit of account, replacing the akçe. In 1843, the silver kuruş was joined by the gold lira in a bimetallic system. Its weight fluctuated, one source estimates it is between 1.15 and 1.18 grams. The name akçe originally referred to a silver coin but later the meaning changed and it became a synonym for money. The mint in Novo Brdo, a fortified mining town in the Serbian Despotate rich with gold and silver mines, began to strike akçe in 1441 when it was captured by the Ottoman forces for the first time. The Suleiman Mosque in Istanbul is said to have cost 59 million akçe when it was constructed in the 1550s. This amount is said to have equalled 700,000 ducats in gold (probably Venetian). Akçe (vyslov: akče) byla stříbrnou mincí v Osmanské říši - hlavní platební jednotkou.Zavedena byla osmanským sultánem Osmanem I.. s obsahem stříbra 2,9 gramů, inspirována mincí (byzantských) císařů Trapezuntských (nyní Trabzon) Komnenů, která se jmenovala aspron „ἄσπρον" (bílý). Tři akçe měly stejnou hodnotu jako jeden para. Sto dvacet akçí mělo stejnou hodnotu jako jeden kuruş.Později se kuruş stal hlavní jednotkou a nahradil akçe. Sulejmanova mešita v Istanbulu měla stát okolo 59 milionů akçí, když byla roku 1550 postavena. Toto množství mělo mít stejnou hodnotu jako 700 000 dukátů ve zlatě (pravděpodobně benátských). V roce 1454 Mehmed II. (1451-1481) zavedl novou jednotku, altun: 1 altun byl roven 60 akçím.V roce 1700 měl 1 altun hodnotu 300 až 400 akçí. Podle měnové reformy Ahmeda III. (1703-1730), 1 akçe měla hodnotu 3 para a v roce 1700 stěží 0,1 para. Za vlády Mahmuda II. (1808-1839), když byly akçe naposledy raženy, byly již devalvovány tak, že jejich obsah stříbra nebyl větší než 0,01 g stříbra - tak málo, že byly demonetisovány (neobsahovaly drahý kov). Roku 1843 byl stříbrný kuruş připojen zlatou lirou do bimetalického systému.Nyní je turecká lira nahrazena novou tureckou lirou (Yeni Türk Lirası). Akçe var ett silvermynt som var den huvudsakliga valutan i det osmanska riket. Tre akçe motsvarade en para. 120 akçe motsvarade en . Senare ersatte akçe som huvudvaluta. År 1843 kom även liran i guld, som tillsammans med kuruşen av silver utgjorde ett bimetalliskt system. Suleimanmoskén i Istanbul sägs ha kostat 59 miljoner akçe när den byggdes på 1550-talet. Beloppet sägs ha motsvarat 70 000 gulddukater, förmodligen veneziska. Ο ακτσές (τουρκ. akçe) ήταν νομισματική μονάδα της Οθωμανικής Αυτοκρατορίας και βασικό μέσο συναλλαγών από τα μέσα του 14ου μέχρι τα μέσα του 17ου αιώνα. Αλλιώς γνωστό και ως άσπρο, από το τουρκικό επίθετο ak [λευκός] λόγω της λευκότητας του μετάλλου του, υπήρξε το μακροβιότερο αργυρό νόμισμα της αυτοκρατορίας. Οι πρώτες κοπές του ανάγονται στα χρόνια του σουλτάνου Ορχάν, αρχικά στην Προύσα ή σε άλλες άγνωστες περιοχές γύρω από τη λεκάνη του Μαρμαρά, πριν τη δημιουργία περισσότερων νομισματοκοπείων σε εμπορικά κέντρα ή κοντά σε μεταλλεία. Ο πρώιμος ακτσές, της εποχής του Ορχάν, ορίστηκε κατά τα πρότυπα του των Σελτζούκων. Το βάρος του κυμαινόταν αρχικά περίπου στα 1.15 - 1.20 γραμμάρια και παρέμεινε σταθερό στο διάστημα 1326-1431. Από την εποχή του Μωάμεθ Β' μέχρι το θάνατό του, το 1481, υποτιμήθηκε έξι φορές φθάνοντας τα 0.75 γρ. παραμένοντας πάλι σταθερό μέχρι το 1585, με εξαίρεση τη μικρή υποτίμηση του 1566, κατά 7%. Το 1585 υποτιμήθηκε εκ νέου κατά 44%, χαρακτηριζόμενο από μεγάλη αστάθεια κατά τα επόμενα χρόνια. Την ίδια περίοδο, ενώ μέχρι τότε κοβόταν από καθαρό άργυρο, εμφανίζονται για πρώτη φορά στη σύνθεσή του προσμίξεις χαλκού. Από τα τέλη του 16ου αιώνα, η αγοραστική δύναμη ενός ακτσέ ήταν ικανοποιητική για χρήση σε καθημερινές συναλλαγές μικρότερης κλίμακας, ανεπαρκής όμως για συναλλαγές μεγαλύτερης κλίμακας. Αργυρά νομίσματα που αντιστοιχούσαν σε πέντε ή δέκα ακτσέδες συναντώνται ήδη από την περίοδο του Ορχάν, ωστόσο ήταν σχετικά σπάνια. Κατά τη δεκαετία του 1580, το βάρος του έφθασε τα 0.3 γρ., ενώ το 1624 ζύγιζε μόλις 0.13 γρ., καθιστώντας τη χρήση του δύσκολη καθώς ακόμα και για καθημερινές συναλλαγές απαιτούνταν μεγάλος αριθμός ακτσέδων. Από το 1640 η παραγωγή του περιορίστηκε σημαντικά και τελικά αντικαταστάθηκε από το κουρούς. La akçe estis turka monero el arĝento de 2,9 g. Ĝi estis stampita por la unua fojo pro ordonoj de la otomana sultano Osmano la 1-a sekvante la modelon de monero de la imperiestroj de Trebizonda nomita asper, kaj estis destinita al kolekto de persona imposto. Tiu imposto estis novigo kondamnebla ekde la vidpunkto de la islama ortodokseco, pro sia aplikado al ĉiuj personoj. Dum pli ol unu jarcento, ĝi estis la nura monero el arĝento de la Otomana Imperio. Ekzemple la moskeo de Sulejmano la 1-a estus kostinta 59 milionojn de "akçe" en 1550. En la 18-a jarcento perdis valoron kaj estis retirita el la cirkulado dum la sultanregado de Mahmudo la 2-a (1808-1839). Акче́ (осман. آقچه‎‎, Akçe, «білуватий») — срібна монета в Османській імперії XIV — XIX століття. Головна грошова одиниця для грошових підрахунків та торговельних операцій на території імперії та її сателітів. Карбувалася до 1836 року. Відома в Молдові та на Буковині 15—17 століттях як аспр. Свої акче також карбували кримські хани.
gold:hypernym
dbr:Unit
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Akçe?oldid=1113182808&ns=0
dbo:wikiPageLength
3875
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Akçe