| dbo:abstract
|
- Un mas monàstic (usualment anomenat granja monàstica) era un domini perifèric sovint agrícola (i de vegades també dedicat a la ramaderia o a l'explotació forestal) que pertanyia a un monestir i era emprat per a la producció de menjar a la Gran Bretanya, Irlanda o Àustria. A França una granja satèl·lit, sovint una rèplica en escala reduïda de la casa mare, era una doyenné, és a dir, un "deganat" sota la guia local d'un degà. En el context anglès, "grange" sovint és específicament emprada per referir-se al mas envoltat pels seus edificis de granja. A Catalunya, els monestirs cistercencs, com Poblet o Santes Creus, també tenien granges. (ca)
- Grangie (latinsky grangium) byl velký hospodářský dvůr řádu cisterciáků. Grangia měla být zároveň nástrojem kolonizace odlehlých neosídlených území a zároveň zajištěním soběstačnosti klášterů, kterým řádová pravidla nařizovala nezávislostna vnějším světě. Jelikož však bylo na práci málo mnichů a ani pomoc konvršů nestačila,[zdroj?] pracovali ve dvorech nájemní pracovníci a při sezónních pracích vypomáhali při robotě poddaní z okolních vesnic. Ve čtrnáctém století v souvislosti se zaváděním emfyteutického práva řád některé grangie zrušil a nahradil je vesnicemi, nebo u stávajícího dvora vyčlenil část pozemků, na kterých opět vznikla vesnice, protože tento feudální systém byl pro kláštery i poddané výhodnější. (cs)
- Der Begriff Grangie (lateinisch granum = „Korn“, davon abgeleitet granicum bzw. grangium = „Getreidespeicher“, „Vorratshaus“; italienisch grangia; französisch grange; spanisch granja) bezeichnete ursprünglich einen Getreidespeicher, dann einen umfriedeten Hofbezirk und später einen landwirtschaftlichen Gutskomplex einer weltlichen oder geistlichen Herrschaft. Der Begriff gilt vor allem für die Liegenschaften der Zisterzienser, ferner bei Prämonstratensern und Kartäusern. In der Karolingerzeit war curia gebräuchlich, bei den Benediktinern decanatus. (de)
- Una granja monástica es una propiedad agraria dependiente de un monasterio que, generalmente, estaba dedicada al cultivo y la explotación de las tierras adscritas, la ganadería y otras posibles actividades complementarias de utilidad para proporcionar alimentos e ingresos a la comunidad monástica. (es)
- Monastic granges were outlying landholdings held by monasteries independent of the manorial system. The first granges were owned by the Cistercians and other orders followed. Wealthy monastic houses had many granges, most of which were largely agricultural providing food for the monastic community. A grange might be established adjacent to the monastery but others were established wherever it held lands, some at a considerable distance. Some granges were worked by lay-brothers belonging to the order, others by paid labourers. Granges could be of six known types: agrarian, sheep or cattle farms, horse studs, fisheries and industrial complexes. Industrial granges were significant in the development of medieval industries, particularly iron working. (en)
- Au XIIe siècle, les moines cisterciens, imité par la suite par d'autres ordres monastiques, créent des granges cisterciennes ou granges monastiques qui sont des grands bâtiments isolés destinés à abriter une activité agricole ou industrielle collective effectuée sur place par un groupe de moines détachés d'une abbaye. Certaines terres de culture, forêts, ou vignobles se trouvant à plus d'une journée de marche du monastère, les bâtiments chargés d'engranger les produits finis sont progressivement transformés en véritables unités de production, avec des locaux d'habitation pour les frères convers. Ce sont les granges cisterciennes. Chaque nouvelle grange cistercienne a une architecture qui suit un type correspondant à une spécialité de production : il existe des granges céréalières, viticoles, d’élevage mais aussi industrielles pour le textile, la sidérurgie, voire commerciales. Elles sont exploitées par des moines spécialisés dans les travaux manuels : les frères convers. Ce mode de production utilisant des bénévoles très motivés met très rapidement les moines cisterciens en pointe dans l’usage et la diffusion des techniques médiévales dans toute l’Europe. À la fin du XIIe siècle les cisterciens, ayant grandement amélioré les techniques agricoles sont devenus, sans le chercher, une puissance économique de premier ordre. (fr)
- Il termine grangia (o grancia) indicava originariamente una struttura edilizia utilizzata per la conservazione del grano e delle sementi, poi il complesso di edifici costituenti un'azienda agricola e, solo in seguito, passò ad indicare una vasta azienda produttiva, per lo più di proprietà monastica. Ancora oggi è possibile trovare delle grange più o meno conservate in tutta l'area occitana (Italia nord-occidentale, Francia meridionale, area pirenaica) ma anche in Italia centro-meridionale e in Sicilia. (it)
- Een uithof is een grote kloosterboerderij / abdijhoeve van waaruit de vaak aanzienlijke landerijen die aan een kloosterorde toebehoorden, werden bewerkt en beheerd. In eerste instantie deden monniken meestal zelf het werk op deze uithoven, later werden die taken vaak uitbesteed aan lekenbroeders. Vanaf de late middeleeuwen werden de hoeves steeds meer verpacht door een gebrek aan lekenbroeders.Vooral kloosters van ordes als de cisterciënzers hadden vaak vele uithoven, bijvoorbeeld in Lamswaarde, Graauw en Othene in Zeeuws-Vlaanderen en Giersbergen in Noord-Brabant. In Vlaanderen bezat de Duinenabdij veel uithoven. De bedelorden daarentegen kenden geen uithoven. In het Latijn heet zo'n boerderij een grangium (= korenschuur). De Franse en Duitse term luidt: grangie. In het Engels spreekt men van monastic grange. (nl)
|
| rdfs:comment
|
- Un mas monàstic (usualment anomenat granja monàstica) era un domini perifèric sovint agrícola (i de vegades també dedicat a la ramaderia o a l'explotació forestal) que pertanyia a un monestir i era emprat per a la producció de menjar a la Gran Bretanya, Irlanda o Àustria. A França una granja satèl·lit, sovint una rèplica en escala reduïda de la casa mare, era una doyenné, és a dir, un "deganat" sota la guia local d'un degà. En el context anglès, "grange" sovint és específicament emprada per referir-se al mas envoltat pels seus edificis de granja. A Catalunya, els monestirs cistercencs, com Poblet o Santes Creus, també tenien granges. (ca)
- Grangie (latinsky grangium) byl velký hospodářský dvůr řádu cisterciáků. Grangia měla být zároveň nástrojem kolonizace odlehlých neosídlených území a zároveň zajištěním soběstačnosti klášterů, kterým řádová pravidla nařizovala nezávislostna vnějším světě. Jelikož však bylo na práci málo mnichů a ani pomoc konvršů nestačila,[zdroj?] pracovali ve dvorech nájemní pracovníci a při sezónních pracích vypomáhali při robotě poddaní z okolních vesnic. Ve čtrnáctém století v souvislosti se zaváděním emfyteutického práva řád některé grangie zrušil a nahradil je vesnicemi, nebo u stávajícího dvora vyčlenil část pozemků, na kterých opět vznikla vesnice, protože tento feudální systém byl pro kláštery i poddané výhodnější. (cs)
- Der Begriff Grangie (lateinisch granum = „Korn“, davon abgeleitet granicum bzw. grangium = „Getreidespeicher“, „Vorratshaus“; italienisch grangia; französisch grange; spanisch granja) bezeichnete ursprünglich einen Getreidespeicher, dann einen umfriedeten Hofbezirk und später einen landwirtschaftlichen Gutskomplex einer weltlichen oder geistlichen Herrschaft. Der Begriff gilt vor allem für die Liegenschaften der Zisterzienser, ferner bei Prämonstratensern und Kartäusern. In der Karolingerzeit war curia gebräuchlich, bei den Benediktinern decanatus. (de)
- Una granja monástica es una propiedad agraria dependiente de un monasterio que, generalmente, estaba dedicada al cultivo y la explotación de las tierras adscritas, la ganadería y otras posibles actividades complementarias de utilidad para proporcionar alimentos e ingresos a la comunidad monástica. (es)
- Il termine grangia (o grancia) indicava originariamente una struttura edilizia utilizzata per la conservazione del grano e delle sementi, poi il complesso di edifici costituenti un'azienda agricola e, solo in seguito, passò ad indicare una vasta azienda produttiva, per lo più di proprietà monastica. Ancora oggi è possibile trovare delle grange più o meno conservate in tutta l'area occitana (Italia nord-occidentale, Francia meridionale, area pirenaica) ma anche in Italia centro-meridionale e in Sicilia. (it)
- Monastic granges were outlying landholdings held by monasteries independent of the manorial system. The first granges were owned by the Cistercians and other orders followed. Wealthy monastic houses had many granges, most of which were largely agricultural providing food for the monastic community. A grange might be established adjacent to the monastery but others were established wherever it held lands, some at a considerable distance. Some granges were worked by lay-brothers belonging to the order, others by paid labourers. (en)
- Au XIIe siècle, les moines cisterciens, imité par la suite par d'autres ordres monastiques, créent des granges cisterciennes ou granges monastiques qui sont des grands bâtiments isolés destinés à abriter une activité agricole ou industrielle collective effectuée sur place par un groupe de moines détachés d'une abbaye. (fr)
- Een uithof is een grote kloosterboerderij / abdijhoeve van waaruit de vaak aanzienlijke landerijen die aan een kloosterorde toebehoorden, werden bewerkt en beheerd. In eerste instantie deden monniken meestal zelf het werk op deze uithoven, later werden die taken vaak uitbesteed aan lekenbroeders. Vanaf de late middeleeuwen werden de hoeves steeds meer verpacht door een gebrek aan lekenbroeders.Vooral kloosters van ordes als de cisterciënzers hadden vaak vele uithoven, bijvoorbeeld in Lamswaarde, Graauw en Othene in Zeeuws-Vlaanderen en Giersbergen in Noord-Brabant. In Vlaanderen bezat de Duinenabdij veel uithoven. De bedelorden daarentegen kenden geen uithoven. (nl)
|
