About: Michel Aoun

An Entity of Type: animal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Michel Naim Aoun (Arabic: ميشال نعيم عون Lebanese Arabic: [miˈʃɛl naˈʕiːm ʕaʊ̯n]; born 30 September 1933) is a Lebanese politician and former military general who served as the President of Lebanon from 31 October 2016 until 30 October 2022. In exile, Aoun founded the Free Patriotic Movement, and advocated for the Syria Accountability Act by testifying in the US Congress. In 2005, a chain of widespread demonstrations triggered by the assassination of Rafic Hariri erupted in Lebanon, resulted in the withdrawal of Syrian troops from the country. On 7 May, Aoun returned to Lebanon.

Property Value
dbo:abstract
  • ميشال نعيم عون (ولد في 30 سبتمبر/أيلول 1933) هو رئيس الجمهورية اللبنانية الثالث عشر منذ 2016 وحتى 2022. ولد في حارة حريك، وانضمّ إلى الجيش في 1955. كان مقربًا من الجبهة اللبنانية وإسرائيل خلال السنوات الأولى من الحرب، وترقّى في 1984 إلى قائد الجيش. في 1988، عيّنه أمين الجميل مع نهاية ولايته رئيسًا لحكومة عسكرية إنتقالية بعد فشل مجلس النواب بانتخاب خلفٍ له. واجه هذا القرار معارضة داخليّة وأدى إلى نشوء نزاع بين حكومتين، الأولى برئاسة عون وتحظى بدعم المسيحيين والعراق، والثانية برئاسة سليم الحص وتحظى بدعم المسلمين وسوريا. أعلن عون «حرب التحرير» على سوريا، مطالبًا بانسحابها من لبنان، كما عارض اتفاق الطائف، ولم يعترف بشرعية الرئيسين رينيه معوض وإلياس الهراوي. تطوّرت خلافاته مع سمير جعجع إلى اشتباكات مسلّحة بين الجيش والقوات اللبنانية عرفت بحرب الإلغاء، على الرغم من تحالفهما في البداية. في 13 أكتوبر 1990، شنّت القوات السورية عملية حاسمة اقتحمت فيها معاقل عون في بيروت الشرقية والقصر الجمهوري، وانتهت معها الحرب الأهلية. لجأ عون إلى السفارة الفرنسية حيث أعلن استسلامه، ثم انتقل إلى فرنسا بعد منحه اللجوء السياسي. في المنفى، أسّس التيار الوطني الحر، ولعب دورًا أساسيًا في إقرار الكونغرس الأمريكي قانون محاسبة سوريا. في 2005، عاد عون إلى لبنان بعد انسحاب الجيش السوري إثر ثورة الأرز، وترأس كتلة التغيير والإصلاح بعد انتخابه نائبًا عن دائرة كسروان. وقّع مذكرة تفاهم مع حزب الله وإنضم إلى تحالف 8 آذار، وشارك في اعتصام المعارضة ضد حكومة السنيورة. بعد انتهاء ولاية ميشال سليمان الرئاسية في 2014، بدأت فترة الشغور الرئاسي بسبب عجز مجلس النواب عن انتخاب رئيس جديد. فرض عون نفسه مرشحًا للمنصب، ونجح في الحصول على دعم وسعد الحريري، ما أدّى إلى انتخابه رئيسًا في الجلسة الانتخابية السادسة والأربعين. كلّف عون الحريري ليترأس الحكومة، وأجريت الانتخابات النيابية في 2018 لأول مرة منذ 2009. في 2019، تعرّض لبنان لأزمة إقتصادية حادّة بسبب عدم توفّر الدولار الأمريكي في السوق اللبنانية، وساهمت جائحة كوفيد-19 في تأجيجها، نتج عنها احتجاجات واسعة في مختلف مناطق لبنان. في 30 أكتوبر انتهى حكم عون للبنان (ar)
  • Michel Naim Aoun (àrab: ميشال عون, Mixāl ʿŪn) és un polític i antic comandant libanès, actualment president del Líban des del 31 d'octubre de 2016. Va ser primer ministre del Líban entre el 22 de setembre de 1988 i el 13 d'octubre de 1990. Va ser detingut per Síria i enviat a l'exili forçat, fins que va retornar el maig de 2005, onze dies després de la retirada de les tropes sirianes del Líban. Conegut popularment com a General Aoun, actualment és membre del i líder del partit , una coalició principalment cristiana, amb una visió secular de la política i actualment aliada de Hezbolá. (ca)
  • Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عون‎ Mīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933 , Bejrút) je libanonský politik a od 31. října 2016 prezident Libanonské republiky. Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi. Aoun je zakladatelem politického hnutí zvané Volné vlastenecké hnutí, což je dnes jedna z nejsilnějších libanonských politických organizací a vůbec nejsilnější křesťanská libanonská politická organizace. Toto hnutí je od roku 2006 součástí Aliance 8. března, jejímž členem je mimo jiné i šíitská organizace Hizballáh. Od roku 1984 byl generálem libanonských ozbrojených sil. V letech 1988 až 1990 byl libanonským premiérem a prezidentem zároveň, avšak po útoku na prezidentské sídlo v Baabdě uprchl na francouzské velvyslanectví a v jeho funkcích ho nahradil jeho soupeř Selim Hoss. Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí. (cs)
  • Ο Μισέλ Ναΐμ Αούν (αραβικά: ميشال نعيم عون‎, Αραβική προφορά: miːʃeːl ʕo.uːn, γεν. 18 Φεβρουαρίου 1935) είναι Λιβανέζος πολιτικός, ο οποίος υπηρέτησε ως πρόεδρος του Λιβάνου από τις 31 Οκτωβρίου 2016 έως τις 30 Οκτωβρίου 2022. Εξελέγη πρόεδρος στις 31 Οκτωβρίου 2016 κατά την 46η εκλογική συνεδρίαση του λιβανέζικου κοινοβουλίου. Είναι μαρωνίτης χριστιανός και ιδρυτής του . (el)
  • Michel Naim Aoun (arabe: ميشال نعيم عون , transliterumite: Mīšāl Naʿīm ʿAwn , araba elparolo: [miːʃeːl ʕo.uːn] ; naskiĝis la 18-an de februaro 1935) estas la 13-a Prezidento de Libano. Li estis elektita al la prezidanteco la 31-an de oktobro 2016 en la 46-a balota sesio de la libana parlamento, rompante 29-monatan blokiĝon. Li estas maronita kristano kaj la fondinto de la . Michel Aoun estis nomumita kiel libana armea generalo (estro de la libana armeo) en 1984. De la 22-a septembro 1988 ĝis la 13-a de oktobro 1990, Aoun funkciis kiel ĉefministro post nomumado de la tiama ekveturanta libana prezidanto Amine Gemayel kiel estro de la libana registaro kaj provizora ĉefministro. La polemika decido vidis la pliiĝon de du rivalaj registaroj batalantaj por potenco en tiu tempo, unu de generalo Aoun kaj la alia de ĉefministro . Aoun deklaris "Militon de Liberigo" kontraŭ siriaj armetrupoj la 14-an de marto 1989. La 13-an de oktobro 1990, la siriaj trupoj invadis fortikaĵojn de Aoun inkluzive de la prezidentejo en , mortigante centojn da libanaj soldatoj kaj civilulojn. Aoun fuĝis al la franca ambasadejo en Bejruto, kaj poste li ricevis azilon en Francio, kie li vivis en ekzilo dum 15 jaroj de 1990 ĝis 2005. Aoun revenis al Libano la 7-an de majo 2005, dek unu tagojn post la retiriĝo de siriaj soldatoj de la lando. En 2006, kiel estro de la Libera Patriota Movado (FPM), li subskribis Memorandon de Kompreno kun Hizbulaho, komencante gravan aliancon, kiu restis de tiam. Malgraŭ la sanga historio kun la reĝimo de , patro de Baŝar al-Asad, Aoun vizitis Sirion en 2008. Aoun estis elektita parlamentano, kie li estris la Liberan Patriotan Movadon kaj la pli larĝan parlamentan koalicion nomitan Reformo kaj Ŝanĝo-Bloko, kiu havis 27 reprezentantojn, kio faras ĝin la dua plej granda bloko en la libana parlamento. Li prezentis sian kandidatecon por prezidanta elekto kun ĉefaj rivalaj kandidatoj Samir Geagea, Suleiman Frangieh kaj Henri Helou . Post lia elekto, li estis ĵurkonfirmita kiel Prezidanto de Libano sinsekve al prezidanto Michel Suleiman. (eo)
  • Michel Aoun (arabisch ميشال عون Mischal Aun, DMG Mīšāl ʿAwn; * 30. September 1933 oder 18. Februar 1935 in Haret Hreik, Großlibanon) ist ein libanesischer Offizier und Politiker. Vom 31. Oktober 2016 bis zum 30. Oktober 2022 war er Präsident des Libanon; dieses Amt wird gemäß dem Nationalpakt von 1943 stets von einem maronitischen Christen besetzt. (de)
  • Michel Naim Aoun, en árabe: ميشال عون (Haret Hreik, 18 de febrero de 1933) es un político y antiguo comandante libanés. Conocido popularmente como "General",​ Aoun fue presidente de la República de Líbano de 2016 a 2022 y líder del partido Movimiento Patriótico Libre, una coalición principalmente cristiana, con una visión secular de la política y actualmente aliada de Hezbolá. Fue Primer Ministro del Líbano entre el 22 de septiembre de 1988 y el 13 de octubre de 1990. Fue detenido por Siria y enviado al exilio forzado, hasta que retornó al en mayo de 2005,​ once días después de la retirada de las tropas sirias del Líbano.​ Fue derrotado en las elecciones generales del Líbano de 2009, si bien fue el segundo partido más votado y, como consecuencia, líder del primer partido de la oposición. Fue designado Presidente del Líbano el 31 de octubre de 2016, después de que el país estuviera sin presidente durante más de dos años. Es primo del conferencista Alfredo Jalife-Rahme.[cita requerida] (es)
  • Michel Naim Aoun (Arabic: ميشال نعيم عون Lebanese Arabic: [miˈʃɛl naˈʕiːm ʕaʊ̯n]; born 30 September 1933) is a Lebanese politician and former military general who served as the President of Lebanon from 31 October 2016 until 30 October 2022. Born in Haret Hreik to a Maronite Christian family, Aoun joined the Military Academy in 1955 and graduated as an artillery officer in the Lebanese Army. In 1984, he became the youngest Commander of the Army, at the age of 49 years. On 22 September 1988 during the fourth phase of the Lebanese Civil War, the departing President Amine Gemayel appointed him as the interim Prime Minister of a Military Government, after the parliament failed to elect a new president, and dismissed the current government headed by the Acting Prime Minister Selim Hoss. This controversial decision saw the rise of two rival governments contending for power at that time, with Aoun being supported mainly by Christians and Iraq, while the other being supported by Muslims and Syria. He declared the War of Liberation against Syrian Army forces on 14 March 1989, opposed the Taif Agreement, refused to recognize the newly elected presidents René Moawad and Elias Hrawi, clashed with the Lebanese Forces led by Samir Geagea, and survived an assassination attempt on 12 October 1990. On 13 October, the Syrian forces launched a decisive operation against Aoun, invading his strongholds including the Presidential Palace in Baabda and killing hundreds of Lebanese soldiers and civilians. Aoun fled to the French Embassy in Beirut where he declared his surrender and was later granted asylum in France where he lived in exile for 15 years. In exile, Aoun founded the Free Patriotic Movement, and advocated for the Syria Accountability Act by testifying in the US Congress. In 2005, a chain of widespread demonstrations triggered by the assassination of Rafic Hariri erupted in Lebanon, resulted in the withdrawal of Syrian troops from the country. On 7 May, Aoun returned to Lebanon. Aoun was elected to the Parliament for the first time in the same year, while his party won 21 seats in the parliament, forming the largest Christian bloc, and second biggest bloc in the Parliament. In 2006, he signed a memorandum of understanding with Hezbollah, starting a major alliance that has remained ever since. Despite the bloody history with the regime of Hafez al-Assad, father of Bashar al-Assad, Aoun visited Syria in 2008, ending his long rivalry with Damascus. In 2016, Aoun reconciled with Geagea after signing the Maarab Agreement, and was endorsed by the Lebanese Forces, Future Movement, Progressive Socialist Party as well as Hezbollah to become the thirteenth President of Lebanon. He is the oldest president, taking office at the age of 83 years. After his election, he was sworn in and succeeded Michel Suleiman. The country descended into chaos with a popular uprising, bringing millions of Lebanese in Lebanon and abroad to take to the streets, mainly caused by the liquidity crisis, political corruption and sectarianism. (en)
  • Michel Naim Aoun (bahasa Arab: ميشال نعيم عون, translit. Mīšāl Naʿīm ʿAwn‎, pengucapan bahasa Arab: [miːʃeːl ʕo.uːn];lahir 30 September 1933) adalah Presiden Lebanon. Ia terpilih menjadi presiden pada 31 Oktober 2016 pada sesi elektoral ke-46 dari parlemen Lebanon. Kekosongan jabatan kepala negara di Lebanon, sejak Presiden Michel Suleiman turun sebagai presiden pada akhir masa jabatannya pada Mei 2014, mengakibatkan benang bundet karena Parlemen gagal memilih penerus penerus selama 29 bulan dan 45 sesi parlementer sebelumnya tidak meraih kuorum untuk pemungutan suara presiden. Michel Aoun dipilih sebagai Jenderal Angkatan Darat Lebanon pada 1984. Dari 22 September 1988 sampai 13 Oktober 1990, Aoun menjabat sebagai Perdana Menteri setelah dilantik oleh Presiden Lebanon pada masa itu Amine Gemayel sebagai kepala pemerintah Lebanon dan perdana menteri sementara. Keputusan kontroversial tersebut dipandang membangkitkan dua pemerintahan rival yang memperebutkan kekuasaan pada waktu itu, yang satu oleh Jenderal Aoun dan yang lainnya oleh perdana menteri Selim Hoss. Aoun mendeklarasikan "Perang Pembebasan" melawan pasukan tentara Suriah pada 14 Maret 1989. Pada 13 Oktober 1990, pasukan Suriah menginjasi wilayah pertahanan Aoun termasuk istana presidensial di , yang menewaskan ratusan prajurit dan warga sipil Lebanon. Aoun melarikan diri ke Kedutaan Besar Prancis di Beirut, dan kemudian meraih suaka di Prancis dimana ia hidup dalam pengasingan selama 15 tahun dari 1990 sampai 2005. Ia kembali ke Lebanon pada 7 Mei 2005, sebelas hari setelah penarikan diri pasukan Suriah dari negara tersebut. Pada 2006, sebagai kepala , ia menandatangani Memorandum Pemahaman dengan Hezbollah, memulai aliansi besar yang berlangsung sejak itu. Disamping sejarah berdarah dengan rezim Hafez al-Assad, ayah Bashar al-Assad, Aoun mengunjungi Suriah pada 2009. Aoun terpilih menjadi Anggota Parlemen dimana ia mengepalai Gerakan Patriotik Bebas dan koalisi parlementer yang disebut Blok Reformasi dan Perubahan, yang memiliki 27 perwakilan yang menjadikannya blok terbesar kedua dalam pemerintahan Lebanon. Ia maju menjadi kandidat pada pemilihan presiden dengan kandidat-kandidat rival utama yakni Samir Geagea, dan . Selah ia terpilih, ia dilantik menjadi Presiden Lebanon meneruskan Presiden Michel Suleiman. (in)
  • Michel Aoun (en arabe : ميشال نعيم عون, prononcé : /miˈʃaːl ʕawn/ ou /miˈʃɛl ʕoːn/), né le 18 février 1935 à Haret Hreik, est un militaire et homme d'État libanais, président de la République du 31 octobre 2016 au 31 octobre 2022. Pendant la guerre du Liban, il est notamment commandant des Forces armées libanaises (1984-1990) et président du Conseil des ministres (1988-1990). En 2005, il lance le parti politique Courant patriotique libre. En 2016, alors que le Liban n'a plus de chef de l'État depuis deux ans et demi en raison d'une crise politique, il est élu à la présidence de la République. Son mandat est marqué notamment par les conséquences de la guerre civile syrienne, notamment la crise migratoire, ainsi qu'une profonde crise économique entrainant des manifestations à partir de 2019. (fr)
  • Michel Aoun, pronuncia libanese: [miˈʃaːl ʕawn, miˈʃɛl-, -ʕoːn]; in arabo: ميشال عون‎, Michel ʿAwn (Haret Hreik, 30 settembre 1933), è un generale e politico libanese. È stato Presidente del Libano dal 31 ottobre 2016 al 30 ottobre 2022; aveva ricoperto questa carica ad interim dal 22 settembre 1988 al 13 ottobre 1990. (it)
  • ミシェル・ナイーム・アウン(アラビア語: ميشال نعيم عون‎、Michel Naim Aoun、1935年2月18日 - )は、レバノンの政治家。同国第12代大統領。自由愛国運動(FPM)の設立者で、マロン派キリスト教徒。 もとはレバノン陸軍の軍人で、1984年に制服組トップの総司令官に就任した。レバノン内戦下の1988年、退任するアミーン・ジェマイエル大統領から首相に指名され、1990年まで在任した。首相は伝統的にスンナ派の人物が就任するポストであったことから、この人事は一部で反発を呼んだ。そのため、スンナ派のも引き続き首相を名乗り、レバノンに2人の首相が居並ぶ事態となった。 1989年3月14日、アウンはレバノンの広範囲を占領下に置いていたシリア軍から、祖国を取り戻す「解放戦争」を布告した。しかし、1990年10月13日、シリア軍にバーブダの大統領官邸を含む自らの拠点を攻撃され、軍民あわせて数百人の死者を出した。アウンはベイルートのフランス大使館に亡命を申請し、2005年までの15年間をフランスで過ごした。 シリア軍のレバノン撤退からわずか11日後の2005年5月7日、レバノンに帰国を果たした。2006年には自由愛国運動代表としてヒズボラとの了解覚書に署名し、ヒズボッラーと同盟関係を結んだ。2009年には、かつて戦火を交えたシリアを訪問した。 帰国後は国会議員となり、自由愛国運動などから構成される会派「改革と変革ブロック」の代表を務めた。2016年10月31日、サミール・ジャアジャアやスレイマン・フランジェ、アンリ・エルーといった他の候補者をおさえて、国会で大統領に選出された。 (ja)
  • 미셸 아운(아랍어: ميشال عون, Michel Naim Aoun, 1935년 1월 18일~)은 레바논의 제13대 대통령이다. (ko)
  • Michel Naim Aoun (Arabisch: ميشال عون) is een voormalig Libanees militair commandant en politicus. Van 22 september 1988 tot 13 oktober 1990 was hij premier van Libanon. En van 31 oktober 2016 tot 30 oktober 2022 was hij de Libanese president. (nl)
  • Michel Naim Aoun (ur. 18 lutego 1935 w ) – libański wojskowy i polityk, maronita. Od 22 września 1988 do 13 października 1990 urzędował jako premier i prezydent Libanu jako szef jednego z dwóch gabinetów rywalizujących o sprawowanie władzy. Po pokonaniu jego sił przez wojska syryjskie, został zmuszony do uchodźstwa. Po powrocie do kraju, ponownie zaangażował się w działalność polityczną i założył własną partię - Wolny Ruch Patriotyczny, prezydent Libanu od 31 października 2016 do 31 października 2022. (pl)
  • Michel Naim Aoun (ميشال عون), född 18 februari 1935 i i Baabda-distriktet söder om Beirut, är Libanons president sedan den 31 oktober 2016. Han är en tidigare general. Han leder partiet Fria patriotiska fronten, som huvudsakligen består av maroniter, och som ingår i den Hizbolla-dominerade 8 mars-rörelsen. (sv)
  • Michel Naim Aoun (em árabe: ميشال عون, , Baabda, 30 de setembro de 1933) foi presidente do Líbano entre 2016 e 2022 e líder do , uma coalizão de maioria cristã, com uma visão secular da política. De 22 de setembro de 1988 a 13 de outubro de 1990, Aoun serviu como primeiro-ministro da facção legal dos dois governos rivais em disputa pelo poder na época. Ele declarou "guerra de libertação" contra a ocupação da Síria em 14 de março de 1989. Em 13 de outubro de 1990, as forças sírias invadiram Beirute matando centenas de soldados e civis desarmados; o General Aoun foi detido pela Síria e enviado ao exílio forçado, fugindo para a embaixada francesa e, posteriormente, foi autorizado a viajar para a França. Ele voltaria para o Líbano em 7 de maio de 2005, 11 dias após a retirada das tropas sírias. Em 2006, como chefe do Movimento Patriótico Livre (FPM), assinou um Memorando de Entendimento com o Hezbollah. Ele visitou a Síria em 2009. Aoun é um membro do Parlamento; liderando o Partido do Movimento Patriótico Livre, que tem 27 representantes e é o segundo maior bloco no Parlamento. (pt)
  • Мише́ль Наи́м Ау́н (араб. ميشال نعيم عون‎; род. 30 сентября 1933, , Бейрут, Ливан) — ливанский военный и политический деятель, генерал Вооружённых сил Ливана, и. о. президента и премьер-министр Ливана с 22 сентября 1988 года по 13 октября 1990 года, президент Ливана с 31 октября 2016 года по 30 октября 2022 года. (ru)
  • 米歇尔·奈姆·奥恩(阿拉伯语:ميشال نعيم عون‎,羅馬化:Michel Naim Aoun,黎巴嫩阿拉伯语发音: ;1933年9月30日-),是一名黎巴嫩軍人及政治人物,2016年10月31日至2022年10月30日擔任黎巴嫩总统。在其卸任後,因黎巴嫩議會未能選出繼任者而導致權力真空。 (zh)
  • Мішель Наїм Аун (араб. ميشال نعيم عون‎, Арабська вимова: [miːʃeːl ʕo.uːn] Mīšāl ʿAwn; нар. 30 вересня 1933 або 18 лютого 1935) — ліванський військовий і політичний діяч, генерал Збройних сил Лівану, прем'єр-міністр Лівану від 22 вересня 1988 по 13 жовтня 1990, президент Лівану від 31 жовтня 2016 року до 30 жовтня 2022 року. Від 2005 до 2016 був членом парламенту. Католик-мароніт. (uk)
dbo:award
dbo:birthDate
  • 1933-09-30 (xsd:date)
dbo:birthName
  • Michel Naim Aoun (en)
dbo:birthPlace
dbo:militaryService
dbo:originalName
  • ميشال عون (en)
dbo:party
dbo:signature
  • Michel Aoun Signature.png
dbo:termPeriod
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageID
  • 818642 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 73301 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122073788 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:awards
dbp:battles
dbp:birthDate
  • 1933-09-30 (xsd:date)
  • (en)
dbp:birthName
  • Michel Naim Aoun (en)
dbp:birthPlace
  • Haret Hreik, Beirut, Lebanon (en)
dbp:branch
dbp:caption
  • Aoun in 2022 (en)
dbp:children
  • 3 (xsd:integer)
dbp:constituency
dbp:name
  • Michel Aoun (en)
dbp:nativeName
  • ميشال عون (en)
dbp:nickname
  • Jebrayel, Raad The General (en)
dbp:office
dbp:otherparty
  • 0001-03-08 (xsd:gMonthDay)
dbp:party
dbp:predecessor
dbp:president
  • Himself (en)
dbp:primeminister
  • Himself (en)
dbp:rank
dbp:serviceyears
  • 1958 (xsd:integer)
dbp:signature
  • Michel Aoun Signature.png (en)
dbp:spouse
  • 1968 (xsd:integer)
  • (en)
  • Nadia El-Chami (en)
dbp:successor
dbp:termEnd
  • 0001-10-13 (xsd:gMonthDay)
  • 1989-11-27 (xsd:date)
  • 2016-10-31 (xsd:date)
  • 2022-10-30 (xsd:date)
dbp:termStart
  • 1984-06-23 (xsd:date)
  • 1988-09-22 (xsd:date)
  • 2005-04-20 (xsd:date)
  • 2016-10-31 (xsd:date)
dbp:title
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dbp:years
  • 1984 (xsd:integer)
  • 1988 (xsd:integer)
  • 2003 (xsd:integer)
  • 2016 (xsd:integer)
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • Michel Naim Aoun (àrab: ميشال عون, Mixāl ʿŪn) és un polític i antic comandant libanès, actualment president del Líban des del 31 d'octubre de 2016. Va ser primer ministre del Líban entre el 22 de setembre de 1988 i el 13 d'octubre de 1990. Va ser detingut per Síria i enviat a l'exili forçat, fins que va retornar el maig de 2005, onze dies després de la retirada de les tropes sirianes del Líban. Conegut popularment com a General Aoun, actualment és membre del i líder del partit , una coalició principalment cristiana, amb una visió secular de la política i actualment aliada de Hezbolá. (ca)
  • Ο Μισέλ Ναΐμ Αούν (αραβικά: ميشال نعيم عون‎, Αραβική προφορά: miːʃeːl ʕo.uːn, γεν. 18 Φεβρουαρίου 1935) είναι Λιβανέζος πολιτικός, ο οποίος υπηρέτησε ως πρόεδρος του Λιβάνου από τις 31 Οκτωβρίου 2016 έως τις 30 Οκτωβρίου 2022. Εξελέγη πρόεδρος στις 31 Οκτωβρίου 2016 κατά την 46η εκλογική συνεδρίαση του λιβανέζικου κοινοβουλίου. Είναι μαρωνίτης χριστιανός και ιδρυτής του . (el)
  • Michel Aoun (arabisch ميشال عون Mischal Aun, DMG Mīšāl ʿAwn; * 30. September 1933 oder 18. Februar 1935 in Haret Hreik, Großlibanon) ist ein libanesischer Offizier und Politiker. Vom 31. Oktober 2016 bis zum 30. Oktober 2022 war er Präsident des Libanon; dieses Amt wird gemäß dem Nationalpakt von 1943 stets von einem maronitischen Christen besetzt. (de)
  • Michel Aoun, pronuncia libanese: [miˈʃaːl ʕawn, miˈʃɛl-, -ʕoːn]; in arabo: ميشال عون‎, Michel ʿAwn (Haret Hreik, 30 settembre 1933), è un generale e politico libanese. È stato Presidente del Libano dal 31 ottobre 2016 al 30 ottobre 2022; aveva ricoperto questa carica ad interim dal 22 settembre 1988 al 13 ottobre 1990. (it)
  • 미셸 아운(아랍어: ميشال عون, Michel Naim Aoun, 1935년 1월 18일~)은 레바논의 제13대 대통령이다. (ko)
  • Michel Naim Aoun (Arabisch: ميشال عون) is een voormalig Libanees militair commandant en politicus. Van 22 september 1988 tot 13 oktober 1990 was hij premier van Libanon. En van 31 oktober 2016 tot 30 oktober 2022 was hij de Libanese president. (nl)
  • Michel Naim Aoun (ur. 18 lutego 1935 w ) – libański wojskowy i polityk, maronita. Od 22 września 1988 do 13 października 1990 urzędował jako premier i prezydent Libanu jako szef jednego z dwóch gabinetów rywalizujących o sprawowanie władzy. Po pokonaniu jego sił przez wojska syryjskie, został zmuszony do uchodźstwa. Po powrocie do kraju, ponownie zaangażował się w działalność polityczną i założył własną partię - Wolny Ruch Patriotyczny, prezydent Libanu od 31 października 2016 do 31 października 2022. (pl)
  • Michel Naim Aoun (ميشال عون), född 18 februari 1935 i i Baabda-distriktet söder om Beirut, är Libanons president sedan den 31 oktober 2016. Han är en tidigare general. Han leder partiet Fria patriotiska fronten, som huvudsakligen består av maroniter, och som ingår i den Hizbolla-dominerade 8 mars-rörelsen. (sv)
  • Мише́ль Наи́м Ау́н (араб. ميشال نعيم عون‎; род. 30 сентября 1933, , Бейрут, Ливан) — ливанский военный и политический деятель, генерал Вооружённых сил Ливана, и. о. президента и премьер-министр Ливана с 22 сентября 1988 года по 13 октября 1990 года, президент Ливана с 31 октября 2016 года по 30 октября 2022 года. (ru)
  • 米歇尔·奈姆·奥恩(阿拉伯语:ميشال نعيم عون‎,羅馬化:Michel Naim Aoun,黎巴嫩阿拉伯语发音: ;1933年9月30日-),是一名黎巴嫩軍人及政治人物,2016年10月31日至2022年10月30日擔任黎巴嫩总统。在其卸任後,因黎巴嫩議會未能選出繼任者而導致權力真空。 (zh)
  • Мішель Наїм Аун (араб. ميشال نعيم عون‎, Арабська вимова: [miːʃeːl ʕo.uːn] Mīšāl ʿAwn; нар. 30 вересня 1933 або 18 лютого 1935) — ліванський військовий і політичний діяч, генерал Збройних сил Лівану, прем'єр-міністр Лівану від 22 вересня 1988 по 13 жовтня 1990, президент Лівану від 31 жовтня 2016 року до 30 жовтня 2022 року. Від 2005 до 2016 був членом парламенту. Католик-мароніт. (uk)
  • ميشال نعيم عون (ولد في 30 سبتمبر/أيلول 1933) هو رئيس الجمهورية اللبنانية الثالث عشر منذ 2016 وحتى 2022. ولد في حارة حريك، وانضمّ إلى الجيش في 1955. كان مقربًا من الجبهة اللبنانية وإسرائيل خلال السنوات الأولى من الحرب، وترقّى في 1984 إلى قائد الجيش. في 1988، عيّنه أمين الجميل مع نهاية ولايته رئيسًا لحكومة عسكرية إنتقالية بعد فشل مجلس النواب بانتخاب خلفٍ له. واجه هذا القرار معارضة داخليّة وأدى إلى نشوء نزاع بين حكومتين، الأولى برئاسة عون وتحظى بدعم المسيحيين والعراق، والثانية برئاسة سليم الحص وتحظى بدعم المسلمين وسوريا. في 30 أكتوبر انتهى حكم عون للبنان (ar)
  • Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عون‎ Mīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933 , Bejrút) je libanonský politik a od 31. října 2016 prezident Libanonské republiky. Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi. Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí. (cs)
  • Michel Naim Aoun (arabe: ميشال نعيم عون , transliterumite: Mīšāl Naʿīm ʿAwn , araba elparolo: [miːʃeːl ʕo.uːn] ; naskiĝis la 18-an de februaro 1935) estas la 13-a Prezidento de Libano. Li estis elektita al la prezidanteco la 31-an de oktobro 2016 en la 46-a balota sesio de la libana parlamento, rompante 29-monatan blokiĝon. Li estas maronita kristano kaj la fondinto de la . (eo)
  • Michel Naim Aoun, en árabe: ميشال عون (Haret Hreik, 18 de febrero de 1933) es un político y antiguo comandante libanés. Conocido popularmente como "General",​ Aoun fue presidente de la República de Líbano de 2016 a 2022 y líder del partido Movimiento Patriótico Libre, una coalición principalmente cristiana, con una visión secular de la política y actualmente aliada de Hezbolá. Es primo del conferencista Alfredo Jalife-Rahme.[cita requerida] (es)
  • Michel Naim Aoun (Arabic: ميشال نعيم عون Lebanese Arabic: [miˈʃɛl naˈʕiːm ʕaʊ̯n]; born 30 September 1933) is a Lebanese politician and former military general who served as the President of Lebanon from 31 October 2016 until 30 October 2022. In exile, Aoun founded the Free Patriotic Movement, and advocated for the Syria Accountability Act by testifying in the US Congress. In 2005, a chain of widespread demonstrations triggered by the assassination of Rafic Hariri erupted in Lebanon, resulted in the withdrawal of Syrian troops from the country. On 7 May, Aoun returned to Lebanon. (en)
  • Michel Naim Aoun (bahasa Arab: ميشال نعيم عون, translit. Mīšāl Naʿīm ʿAwn‎, pengucapan bahasa Arab: [miːʃeːl ʕo.uːn];lahir 30 September 1933) adalah Presiden Lebanon. Ia terpilih menjadi presiden pada 31 Oktober 2016 pada sesi elektoral ke-46 dari parlemen Lebanon. Kekosongan jabatan kepala negara di Lebanon, sejak Presiden Michel Suleiman turun sebagai presiden pada akhir masa jabatannya pada Mei 2014, mengakibatkan benang bundet karena Parlemen gagal memilih penerus penerus selama 29 bulan dan 45 sesi parlementer sebelumnya tidak meraih kuorum untuk pemungutan suara presiden. (in)
  • Michel Aoun (en arabe : ميشال نعيم عون, prononcé : /miˈʃaːl ʕawn/ ou /miˈʃɛl ʕoːn/), né le 18 février 1935 à Haret Hreik, est un militaire et homme d'État libanais, président de la République du 31 octobre 2016 au 31 octobre 2022. Pendant la guerre du Liban, il est notamment commandant des Forces armées libanaises (1984-1990) et président du Conseil des ministres (1988-1990). (fr)
  • ミシェル・ナイーム・アウン(アラビア語: ميشال نعيم عون‎、Michel Naim Aoun、1935年2月18日 - )は、レバノンの政治家。同国第12代大統領。自由愛国運動(FPM)の設立者で、マロン派キリスト教徒。 もとはレバノン陸軍の軍人で、1984年に制服組トップの総司令官に就任した。レバノン内戦下の1988年、退任するアミーン・ジェマイエル大統領から首相に指名され、1990年まで在任した。首相は伝統的にスンナ派の人物が就任するポストであったことから、この人事は一部で反発を呼んだ。そのため、スンナ派のも引き続き首相を名乗り、レバノンに2人の首相が居並ぶ事態となった。 1989年3月14日、アウンはレバノンの広範囲を占領下に置いていたシリア軍から、祖国を取り戻す「解放戦争」を布告した。しかし、1990年10月13日、シリア軍にバーブダの大統領官邸を含む自らの拠点を攻撃され、軍民あわせて数百人の死者を出した。アウンはベイルートのフランス大使館に亡命を申請し、2005年までの15年間をフランスで過ごした。 シリア軍のレバノン撤退からわずか11日後の2005年5月7日、レバノンに帰国を果たした。2006年には自由愛国運動代表としてヒズボラとの了解覚書に署名し、ヒズボッラーと同盟関係を結んだ。2009年には、かつて戦火を交えたシリアを訪問した。 (ja)
  • Michel Naim Aoun (em árabe: ميشال عون, , Baabda, 30 de setembro de 1933) foi presidente do Líbano entre 2016 e 2022 e líder do , uma coalizão de maioria cristã, com uma visão secular da política. De 22 de setembro de 1988 a 13 de outubro de 1990, Aoun serviu como primeiro-ministro da facção legal dos dois governos rivais em disputa pelo poder na época. Ele declarou "guerra de libertação" contra a ocupação da Síria em 14 de março de 1989. Em 13 de outubro de 1990, as forças sírias invadiram Beirute matando centenas de soldados e civis desarmados; o General Aoun foi detido pela Síria e enviado ao exílio forçado, fugindo para a embaixada francesa e, posteriormente, foi autorizado a viajar para a França. Ele voltaria para o Líbano em 7 de maio de 2005, 11 dias após a retirada das tropas sírias. (pt)
rdfs:label
  • Michel Aoun (en)
  • ميشال عون (ar)
  • Michel Aoun (ca)
  • Michel Aoun (cs)
  • Michel Aoun (de)
  • Μισέλ Αούν (el)
  • Michel Aoun (eo)
  • Michel Aoun (es)
  • Michel Aoun (in)
  • Michel Aoun (fr)
  • Michel Aoun (it)
  • ミシェル・アウン (ja)
  • 미셸 아운 (ko)
  • Michel Aoun (nl)
  • Michel Aoun (pl)
  • Michel Aoun (pt)
  • Аун, Мишель (ru)
  • Michel Aoun (sv)
  • Мішель Аун (uk)
  • 米歇尔·奥恩 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Michel Aoun (en)
foaf:nick
  • Jebrayel, Raad The General (en)
is dbo:author of
is dbo:commander of
is dbo:predecessor of
is dbo:president of
is dbo:primeMinister of
is dbo:secondCommander of
is dbo:secondLeader of
is dbo:successor of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:after of
is dbp:afterElection of
is dbp:appointer of
is dbp:author of
is dbp:beforeElection of
is dbp:commander of
is dbp:founder of
is dbp:leader of
is dbp:officeholder of
is dbp:predecessor of
is dbp:president of
is dbp:primeminister of
is dbp:stateHead of
is dbp:successor of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License