| has abstract
| - سلحدارSilahtar مصطلح فارسي يطلق على المسؤول عن مستودعات الأسلحة في الدولة العثمانية. (ar)
- Silahdar Aga byl palácový úředník v Osmanské říši, označující hlavního poručníka osmanského sultána. Držitelé tohoto titulu měli značný vliv a to i na vyšší úředníky a samotné velkovezíry. Název titulu je odvozen od perského slova silahdar (zbrojnoš). Tento byl používán již v době Seldžuckého sultanátu a označoval jednoho ze sultánových pomocníků, který nosil jeho zbraň a byl zodpovědný za vyzbrojení armády. Osmané si tento titul přisvojili a nadále jej využívali. Od dob sultána Mehmeda II. (vláda 1451-1481) byl silahdar aga druhým nejvýše postaveným mužem ve vládě. Střežil také sultánovu soukromou komnatu spolu s dalšími čtyřmi strážci. Práci silahdar agy zahrnovalo také zpracování veškeré příchozí i odchozí korespondence od sultána. Dále doprovázel sultána při jeho veřejných vystoupeních nebo cestách, kde po celou dobu nosil jeho výzbroj. Mimo to měl na starost zvláštní bodyguardský pluk silahdar bölüğü or sarı bayrak bölüğü (v překladu Divize žlutého praporu). Za dob Mehmeda II. čítal pluk silahdara agy 2 tisíce vojáků, za vlády Mahmuda II. (v letech 1808-39) měl na starost již 12 tisíc mužů. Díky neustálé blízkosti sultánovi byli tito muži velmi vlivní a mnoho nositelů titul se následně dostalo na vyšší funkce v osmanské vládě, někteří dosáhli i na funkci velkovezíra. Pod schopným Çorlulu Ali Pašou, který zastával post silahdara agy za vlády Mustafy II. (1695-1703) vzrostla moc této funkce natolik, že nakonec zastal funkci dřívějších titulů . Posledním držitelem titulu byl , který zemřel v roce 1831. Sultán Mahmud II. poté funkci zrušil a sloučil jej s funkcí strážce pokladny. (cs)
- Silahdar (literalment 'portador de les armes') fou el títol d'un funcionari de l'administració militar. Apareix per primer cop a la cort dels sultans gran seljúcides on el silahdar era un alt càrrec responsable de la persona del sultà, i al mateix temps era cap de l'arsenal i de l'armament. En les campanyes transportava l'armament personal del sultà. Aquesta funció fou adoptada pels mamelucs egipcis sota el nom àrab d'amir silah, amb el grau més alt de la jerarquia militar que manava una unitat de mamelucs reials coneguts com la silahdariyya i a més tenia al càrrec l'arsenal: igualment portava les armes del sultà i al segle XV participava en les campanyes militars. El càrrec fou principalment notable a l'Imperi Otomà; el sihladar era el funcionari que seguia en rang al camarlenc privat o khassoda bashi (el més important dels quatre camarlencs) i assegurava les relacions públiques del sultà i l'acompanyava amb l'espasa a les cerimònies públiques, viatges i campanyes. Disposava d'una força militar. A les cerimònies es posava a l'esquerra del sultà i a la batalla servia amb els seus homes com a guàrdia personal del sultà enquadrat a la cavalleria. Progressivament els seus efectius van augmentar per arribar a 2000 sota Mehmet II, i després gairebé 3.000 el 1598, cinc mil el 1597, 6.244 el 1660, 7.683 3l 1699, 10.821 el 1713, fins a arribar al seu màxim de 12.000 sota Mahmut II. Molts silahdars forens visir i alguns grans visirs. A la mort del silahdar Giritli Ali Agha el 1831, el sultà Mahmut II va suprimir el càrrec i les seves funcions van passar al Tresor dirigit pel khazine-ketkhudasi. (ca)
- The Silahdar Agha was a palace office of the Ottoman Empire, denoting the principal page of the Ottoman Sultan. As such its holders were persons of great influence, and provided many senior officials and even Grand Viziers. The title derives from the Persian silahdar, meaning "arms-bearer", a title originally adopted by the Great Seljuks to denote one of the Sultan's principal aides, who bore his weapon and was responsible for the army's arsenal. The Ottomans inherited this title and elevated it further: by the time of Mehmed II (r. 1451–1481) the Silahdar Agha was the second-in-command of the Sultan's Privy Chamber (Hass Oda) underneath the hass oda bashi. The Privy Chamber in turn was the senior of the four chambers making up the palace's Inner Service (Enderûn) under the Kapi Agha. The Silahdar Agha's duties in the palace involved handling all communications to and from the Sultan, as well as assisting him in all public ceremonies or travels, where the Agha accompanied the sovereign carrying his sword. The Silahdar Agha was also in charge of a special bodyguard regiment, the silahdar bölüğü or sarı bayrak bölüğü ("Yellow Banner Division") after its distinctive flag. The unit grew from 2,000 silahdars under Mehmed II to 2,780 in 1568, 2,930 in 1588, 5,000 in 1597, 6,244 in 1660, 7,683 in 1699, 10,821 in 1713, reaching 12,000 under Mahmud II (r. 1808–1839). Due to their proximity to the Sultan, the holders of the post were highly influential, and many occupants moved on to senior positions in the Ottoman government, including the supreme post of Grand Vizier. Under the capable Çorlulu Ali Pasha, who held the post in the reign of Mustafa II (r. 1695–1703), it rose to such importance under that it assumed the last remaining powers of the once powerful Kapi Agha. The last holder of the office was , who died in 1831. Sultan Mahmud II thereupon abolished the post, merging it with the steward of the treasury (khazine kethüdası). (en)
- Il Silahdar Agha era il titolo di un funzionario dell'amministrazione militare nell'Impero Ottomano. Erano persone di grande influenza, dalle loro fila, provenivano molti alti funzionari e persino Gran Visir. Il titolo deriva dal persiano silahdar, che significa "portatore di armi", titolo originariamente adottato dai Grandi Selgiuchidi per denotare uno dei principali aiutanti del Sultano, che portava la sua arma ed era responsabile dell'arsenale dell'esercito. Gli Ottomani ereditarono questo titolo e lo elevarono ulteriormente: al tempo di Maometto II (r. 1451–1481) il Silahdar Agha era il secondo in comando della Camera Privata del Sultano (Hass Oda) sotto l'hash oda bashi. La Camera Privata, a sua volta, era quella con coniglieri più anziani delle quattro camere che componevano il servizio interno del palazzo (Enderûn) sotto il Kapi Agha. I doveri del Silahdar Agha nel palazzo includevano la gestione di tutte le comunicazioni da e verso il Sultano, nonché l'assistenza in tutte le cerimonie pubbliche o viaggi, dove l'Agha accompagnava il sovrano che portava la sua spada. Il Silahdar Agha era anche a capo di uno speciale reggimento di guardie del corpo, il silahdar bölüğü o sarı bayrak bölüğü ("Divisione della bandiera gialla") dopo la sua bandiera distintiva. L'unità crebbe da 2.000 silahdar sotto Maometto II a 2 780 nel 1568, 2 930 nel 1588, 5 000 nel 1597, 6 244 nel 1660, 7 683 nel 1699, 10 821 nel 1713, raggiungendo 12 000 sotto Mahmud II (r. 1808-1839). A causa della loro vicinanza al Sultano, i detentori del posto erano molto influenti e molti occupanti passarono a posizioni di alto livello nel governo ottomano, incluso il posto supremo del Gran Visir. Sotto l'abile Çorlulu Ali Pascià, che ricoprì la carica durante il regno di Mustafa II (r. 1695–1703), assunse una tale importanza che assunse gli ultimi poteri rimanenti del potente Kapi Agha. L'ultimo detentore della carica fu , che morì nel 1831. Il sultano Mahmud II abolì allora la carica, fondendola con l'amministratore del tesoro (khazine kethüdası). (it)
|
.jpg)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
