About: Ruisreikäleipä     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatFinnishBreads, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FRuisreikäleipä

Ruisreikäleipä (rye hole-bread) is a kind of Finnish bread, a flat rye flour loaf with a hole in the middle. It is sometimes referred to as reikäleipä, shorter term without ruis (rye) which applies also to the oat loaf with a hole. The baking of ruisreikäleipä is a tradition in western Finland.In eastern Finland thick rye bread, usually called ruislimppu (rye loaf), is more common, but traditionally only bread baked from rye has been called bread in the Karelia and Savo (eastern) regions.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • Ruisreikäleipä (cs)
  • Ruisreikäleipä (de)
  • Ruisreikäleipä (it)
  • Ruisreikäleipä (en)
  • Рейкялейпя (ru)
  • Рейкялейпя (uk)
rdfs:comment
  • Ruisreikäleipä je chléb ze žitné mouky, který se peče v západní části Finska. Název pochází v výrazů ruis (žito), reikä (díra) a leipä (chleba). Bochník je kulatý a plochý, o průměru okolo 30 cm a tloušťce 3-4 cm; uprostřed něho je otvor, který slouží k protažení tyče. Chleba se peče do zásoby ve velkém množství a tyč s plackami se zavěšuje ke stropu kuchyně, kde se pečivo v teplém vzduchu stoupajícím z pece skladuje přes zimu: neplesniví a nedostanou se k němu hlodavci. Ruisreikäleipä se peče asi půl hodiny při teplotě okolo 250 °C. Chléb má stejnorodou strukturu bez viditelného rozdílu mezi kůrkou a střídou, je tuhý a musí se dlouho kousat, obvykle se zapíjí mlékem. (cs)
  • Ruisreikäleipä (auch Reikäleipä, ohne „Ruis“ für „Roggen“; „reikä“ = Loch, „leipä“ = Brot) ist ein finnisches, rundes (laibförmiges) Roggenbrot mit einem charakteristischen Loch in der Mitte. Das Brot hat einen Durchmesser von etwa 30 cm und ist 3 bis 4 cm dick, das Loch misst etwa 5 cm im Durchmesser. Für die Herstellung wird Roggenmehl verwendet, manchmal auch unter Beimischung von Weizenmehl. Das Brot wird 20 bis 30 Minuten bei etwa 250 °C gebacken. (de)
  • Ruisreikäleipä (rye hole-bread) is a kind of Finnish bread, a flat rye flour loaf with a hole in the middle. It is sometimes referred to as reikäleipä, shorter term without ruis (rye) which applies also to the oat loaf with a hole. The baking of ruisreikäleipä is a tradition in western Finland.In eastern Finland thick rye bread, usually called ruislimppu (rye loaf), is more common, but traditionally only bread baked from rye has been called bread in the Karelia and Savo (eastern) regions. (en)
  • Ruisreikäleipä è un pane comune in Finlandia, fatto di farina di segale e a forma di ciambella piatta. Il nome di questo pane di segale a ciambella è a volte accorciato in reikäleipä, che però è termine più generico (privato di ruis, segale) che si riferisce anche all'analogo ma meno comune pane d'avena. La produzione di ruisreikäleipä è una tradizione della Finlandia occidentale. Nella Finlandia orientale è più comune una pagnotta di segale più spesso chiamata (pagnotta di segale), mentre tradizionalmente nelle regioni Carelia e Savo il nome di pane è riservato al pane di segale. (it)
  • Ре́йкялейпя (фин. reikäleipä, «хлеб с дыркой»), или ру́йсрейкялейпя (фин. ruisreikäleipä, «ржаной хлеб с дыркой») — традиционный финский ржаной хлеб. Представляет собой лепёшку диаметром около 30 см и толщиной 3—4 см, в центре которой имеется отверстие диаметром около 5 см. Тесто для рейкялейпя делают из ржаной муки, иногда с небольшим добавлением пшеничной муки. Выпекают хлеб 20—30 минут при температуре 250 °C. Хлеба такой формы традиционно выпекали несколько раз в год, после чего для просушки и хранения подвешивали их на специальных шестах под потолком избы (обычно на кухне). (ru)
  • Рейкялейпя ( фін. reikäleipä «хліб з діркою»), або Руйсрейкялейпя ( фін. ruisreikäleipä «житній хліб з діркою») — традиційний фінський житній хліб. Являє собою корж діаметром близько 30 см і товщиною 3-4 см, в центрі якого є отвір діаметром близько 5 см. Тісто для рейкялейпя роблять із житнього борошна, іноді з невеликим додаванням пшеничного борошна. Випікають хліб 20-30 хвилин за температури 250 °C Хліб такої форми традиційно випікали кілька разів на рік, після чого для просушування і зберігання підвішували його на спеціальних жердинах під стелею хати (зазвичай на кухні). * (uk)
foaf:name
  • Ruisreikäleipä (en)
name
  • Ruisreikäleipä (en)
foaf:depiction
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Ostrobothnian_house_interior_with_rye_bread_drying_on_a_pole.jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Reikäleipä_side_view.jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Reikäleipä_view_in_section.jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Reikäleipä_view_from_above.jpg
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Link from a Wikipage to an external page
sameAs
dbp:wikiPageUsesTemplate
thumbnail
align
  • right (en)
caption
  • Ruisreikäleipä side view (en)
  • Ruisreikäleipä view in section (en)
country
image
  • Reikäleipä side view.jpg (en)
  • Reikäleipä view in section.jpg (en)
image size
main ingredient
  • Rye flour (en)
type
width
has abstract
  • Ruisreikäleipä je chléb ze žitné mouky, který se peče v západní části Finska. Název pochází v výrazů ruis (žito), reikä (díra) a leipä (chleba). Bochník je kulatý a plochý, o průměru okolo 30 cm a tloušťce 3-4 cm; uprostřed něho je otvor, který slouží k protažení tyče. Chleba se peče do zásoby ve velkém množství a tyč s plackami se zavěšuje ke stropu kuchyně, kde se pečivo v teplém vzduchu stoupajícím z pece skladuje přes zimu: neplesniví a nedostanou se k němu hlodavci. Ruisreikäleipä se peče asi půl hodiny při teplotě okolo 250 °C. Chléb má stejnorodou strukturu bez viditelného rozdílu mezi kůrkou a střídou, je tuhý a musí se dlouho kousat, obvykle se zapíjí mlékem. (cs)
  • Ruisreikäleipä (auch Reikäleipä, ohne „Ruis“ für „Roggen“; „reikä“ = Loch, „leipä“ = Brot) ist ein finnisches, rundes (laibförmiges) Roggenbrot mit einem charakteristischen Loch in der Mitte. Das Brot hat einen Durchmesser von etwa 30 cm und ist 3 bis 4 cm dick, das Loch misst etwa 5 cm im Durchmesser. Für die Herstellung wird Roggenmehl verwendet, manchmal auch unter Beimischung von Weizenmehl. Das Brot wird 20 bis 30 Minuten bei etwa 250 °C gebacken. Ruisreikäleipä wurde traditionell ein paar Mal jährlich gebacken und danach zur Trocknung und Lagerung auf Stangen gesteckt und unter der Zimmerdecke (meist der Küche) aufgehängt. Anfangs wurde dieses Brot nur in Westfinnland gebacken, die Verbreitung in andere Gebiete erfolgte wesentlich später. Der Unterschied in der Brotherstellung in West- und Ostfinnland war in der unterschiedlichen Architektur begründet. Während im Westen die Häuser zwei Öfen hatten (einen zum Heizen und einen zur Speisenzubereitung), wurde im Osten ein einziger Ofen zum Heizen und Backen benutzt. Der Backofen wurde im Westen daher seltener angeheizt. Wenn gebacken wurde, dann gleich in großen Mengen. (de)
  • Ruisreikäleipä (rye hole-bread) is a kind of Finnish bread, a flat rye flour loaf with a hole in the middle. It is sometimes referred to as reikäleipä, shorter term without ruis (rye) which applies also to the oat loaf with a hole. The baking of ruisreikäleipä is a tradition in western Finland.In eastern Finland thick rye bread, usually called ruislimppu (rye loaf), is more common, but traditionally only bread baked from rye has been called bread in the Karelia and Savo (eastern) regions. The hole had a functional purpose: the bread was baked in flat rings to be placed on poles suspended just below the kitchen ceiling to mature and dry in the relative warmth. Usually many loaves were baked at once.The poles also remained the place of storage so that the bread aged, in its many forms, over the long winter.Nowadays this kind of bread is available in all its forms and stages of aging throughout the whole of Finland, regardless of season, and is one main component of the Finnish diet. The way it was prepared is related to the way houses used to be built in western Finland, that is with the baking oven separate from the heating oven. In eastern Finland, where the oven used to be heated every day, it was more common to eat freshly baked bread and to cook various kinds of long-stewed oven foods like the Karelian hot pot. Unlike ruislimppu, there is no discernible difference between the skin and the core of ruisreikäleipä, as the dark outer color and the soft inner core are missing. Considerably more roughage is present, and the bread is rather dense compared to the other traditional breads. Some flour, seed and even yeast remnants can top the bread; less moisture is present; and the texture is somewhere between gummy, unyielding and downright crackery, depending on age. This reflects the bread's role as an indefinitely storable foodstuff which would last from the fertile summer through the relatively long and harsh northern winter. As a result, ruisreikäleipä takes some time and effort to chew down properly. In the process it then acquires a peculiar culinary quality: it starts off as rather sour and earthy in taste, but by the time it is ready to be swallowed, amylase enzymes in the saliva have already broken down enough of the starch in it to make it sweeter. (en)
  • Ruisreikäleipä è un pane comune in Finlandia, fatto di farina di segale e a forma di ciambella piatta. Il nome di questo pane di segale a ciambella è a volte accorciato in reikäleipä, che però è termine più generico (privato di ruis, segale) che si riferisce anche all'analogo ma meno comune pane d'avena. La produzione di ruisreikäleipä è una tradizione della Finlandia occidentale. Nella Finlandia orientale è più comune una pagnotta di segale più spesso chiamata (pagnotta di segale), mentre tradizionalmente nelle regioni Carelia e Savo il nome di pane è riservato al pane di segale. Il buco della pagnotta aveva uno scopo preciso: infatti, questo pane dopo essere stato cotto veniva appeso vicino al soffitto della cucina, perché stagionasse e si asciugasse a una temperatura relativamente alta (nel punto più caldo della stanza). Di solito si preparavano molte pagnotte alla volta. Le pagnotte venivano poi conservate nella stessa posizione anche per tutto il lungo inverno, durante cui stagionava in tutte le sue forme. Oggigiorno questo pane è disponibile durante tutto l'anno in tutta la Finlandia in tutte le sue diverse fasi di stagionatura. La modalità di preparazione è collegata al modo in cui le case venivano costruite nella Finlandia orientale, cioè col forno per cucinare separato dalla stufa per il riscaldamento.Nella Finlandia orientale, dove il forno veniva riscaldato tutti i giorni, era più comune mangiare pane sfornato fresco e preparare cibi a lunga cottura come la . Diversamente dal ruislimppu della Finlandia orientale, il ruisreikäleipä non ha una parte interna morbida e una superficie dorata e croccante, ovvero non ha crosta e mollica. Contiene molte più impurità ed è un pane piuttosto duro rispetto agli altri pani tradizionali. Infatti, possono emergere rimasugli di farina, semi e persino lievito e anche la quantità di acqua è inferiore, quindi alla masticazione può risultare gommoso, duro o proprio secco, a seconda della stagionatura. Queste caratteristiche dipendono dal suo ruolo di cibo a lunga conservazione che doveva durare dalla stagione fertile fino alla fine del lungo e rigido inverno settentrionale. Di conseguenza, la masticazione del ruisreikäleipä è un processo che richiede un certo sforzo e tempo e che dà alla sua degustazione una particolare specificità: il pane all'inizio è piuttosto amaro e grumoso ma prima che sia pronto per la deglutizione gli enzimi della saliva decompongono il suo amido in zuccheri semplici aggiungendo un gusto dolce. Per gli amanti della cucina finlandese, questo aspetto mutevole dei grezzi e duri pani di segale, e in particolare del ruisreikäleipä, è oggi una qualità conosciuta e persino ricercata. (it)
  • Ре́йкялейпя (фин. reikäleipä, «хлеб с дыркой»), или ру́йсрейкялейпя (фин. ruisreikäleipä, «ржаной хлеб с дыркой») — традиционный финский ржаной хлеб. Представляет собой лепёшку диаметром около 30 см и толщиной 3—4 см, в центре которой имеется отверстие диаметром около 5 см. Тесто для рейкялейпя делают из ржаной муки, иногда с небольшим добавлением пшеничной муки. Выпекают хлеб 20—30 минут при температуре 250 °C. Хлеба такой формы традиционно выпекали несколько раз в год, после чего для просушки и хранения подвешивали их на специальных шестах под потолком избы (обычно на кухне). Изначально такой хлеб готовили только в Западной Финляндии, в других местах он получил распространение гораздо позже. На востоке Финляндии пекли более толстый ржаной хлеб, известный под названием руйслимппу (фин. ruislimppu, «ржаной каравай»); в Карелии и Саво только такой хлеб называли ржаным. Различие в выпекаемом хлебе в восточной и западной частях Финляндии было связано с особенностями строительства: на западе в домах имелось две печи — одна для обогрева и одна, специальная, для выпечки хлеба; поскольку её использовали редко, то делали сразу много хлеба. На востоке же для отопления и выпечки хлеба служила одна печь, поэтому хлеб про запас не пекли. Рейкялейпя обычно ели с маслом и молоком. (ru)
  • Рейкялейпя ( фін. reikäleipä «хліб з діркою»), або Руйсрейкялейпя ( фін. ruisreikäleipä «житній хліб з діркою») — традиційний фінський житній хліб. Являє собою корж діаметром близько 30 см і товщиною 3-4 см, в центрі якого є отвір діаметром близько 5 см. Тісто для рейкялейпя роблять із житнього борошна, іноді з невеликим додаванням пшеничного борошна. Випікають хліб 20-30 хвилин за температури 250 °C Хліб такої форми традиційно випікали кілька разів на рік, після чого для просушування і зберігання підвішували його на спеціальних жердинах під стелею хати (зазвичай на кухні). Спочатку такий хліб готували тільки в Західній Фінляндії, в інших місцях він набув поширення набагато пізніше. На сході Фінляндії пекли товщий житній хліб, відомий під назвою руйслімппу (фін. ruislimppu «житній коровай»); в Карелії і Саво тільки такий хліб називали житнім. Різниця в хлібі в східній і західній частинах Фінляндії була пов'язана з особливостями будівництва: на заході в будинках було дві печі — одна для обігріву і одна, спеціальна, для випічки хліба; оскільки її використовували рідко, то робили відразу багато хліба. На сході ж для опалення та випічки хліба служила одна піч, тому хліб про запас не пекли. Їли рейкялейпя зазвичай з маслом і молоком. * Різні види фінського житнього хліба (uk)
gold:hypernym
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
ingredient name (literal)
  • Ryeflour
country
ingredient
type
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (61 GB total memory, 51 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software