A Privileged Altar (Latin: Altare Privilegiatum) was an altar in a Roman Catholic church where a plenary indulgence could be applied in favor of a soul in purgatory by the priest celebrating Mass whenever Mass was celebrated there. This was an additional indulgence, over and above the graces and benefits normally flowing from the celebration of Mass.
| Attributes | Values |
|---|
| rdfs:label
| - Privilegovaný oltář (cs)
- Privilegierter Altar (de)
- Autel privilégié (fr)
- Privileged altar (en)
|
| rdfs:comment
| - Privilegovaný oltář (lat.: altare privilegiatum) byl takový oltář, kterému byly uděleny zvláštní výsady, především pro zádušní mši. Takovéto oltáře se objevily především v období po tridentském koncilu, kdy se rozšířila myšlenka možnosti vysvobozovat u něj prostřednictvím zádušních mší duše z očistce. Příkladem takového oltáře byl například hlavní oltář v kostele Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích na Teplicku. Postavení privilegovaného oltáře upravoval předchozí Kodex kanonického práva (1917) v kánonu 917. V současné době se možnost sloužit zádušní mše vztahuje na všechny oltáře v kostele, termín privilegovaný oltář se proto už příliš nepoužívá. (cs)
- Als privilegierter Altar (lat.: altare privilegiatum) wurde ein Altar in einer katholischen Kirche bezeichnet, der mit einem definierten Ablassprivileg ausgezeichnet war oder an dem die Zelebration einer heiligen Messe Klerikern mit besonderen Vorrechten (Altarprivileg) vorbehalten war. Viele Barockaltäre tragen für die Gläubigen deutlich sichtbar die Inschrift ALTARE PRIVILEGIATUM. Alle Altarprivilegien wurden im Zuge der Liturgiereform nach dem Zweiten Vatikanischen Konzil aufgehoben. (de)
- A Privileged Altar (Latin: Altare Privilegiatum) was an altar in a Roman Catholic church where a plenary indulgence could be applied in favor of a soul in purgatory by the priest celebrating Mass whenever Mass was celebrated there. This was an additional indulgence, over and above the graces and benefits normally flowing from the celebration of Mass. (en)
- Un autel privilégié (en latin ‘altare privilegiatum’) est l'autel d’une des chapelles secondaires de certaines églises catholiques où, par indult pontifical, une messe pour le repos des défunts (‘messe des morts') pouvait être célébrée quelle que soit la fête liturgique du jour. À l’autel, et à cette 'messe des morts', était attachée une indulgence réduisant ou annulant le séjour en purgatoire du défunt pour lequel la messe était dite. (fr)
|
| dcterms:subject
| |
| Wikipage page ID
| |
| Wikipage revision ID
| |
| Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
| Link from a Wikipage to an external page
| |
| sameAs
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| has abstract
| - Privilegovaný oltář (lat.: altare privilegiatum) byl takový oltář, kterému byly uděleny zvláštní výsady, především pro zádušní mši. Takovéto oltáře se objevily především v období po tridentském koncilu, kdy se rozšířila myšlenka možnosti vysvobozovat u něj prostřednictvím zádušních mší duše z očistce. Příkladem takového oltáře byl například hlavní oltář v kostele Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích na Teplicku. Postavení privilegovaného oltáře upravoval předchozí Kodex kanonického práva (1917) v kánonu 917. V současné době se možnost sloužit zádušní mše vztahuje na všechny oltáře v kostele, termín privilegovaný oltář se proto už příliš nepoužívá. (cs)
- Als privilegierter Altar (lat.: altare privilegiatum) wurde ein Altar in einer katholischen Kirche bezeichnet, der mit einem definierten Ablassprivileg ausgezeichnet war oder an dem die Zelebration einer heiligen Messe Klerikern mit besonderen Vorrechten (Altarprivileg) vorbehalten war. Viele Barockaltäre tragen für die Gläubigen deutlich sichtbar die Inschrift ALTARE PRIVILEGIATUM. Alle Altarprivilegien wurden im Zuge der Liturgiereform nach dem Zweiten Vatikanischen Konzil aufgehoben. (de)
- Un autel privilégié (en latin ‘altare privilegiatum’) est l'autel d’une des chapelles secondaires de certaines églises catholiques où, par indult pontifical, une messe pour le repos des défunts (‘messe des morts') pouvait être célébrée quelle que soit la fête liturgique du jour. À l’autel, et à cette 'messe des morts', était attachée une indulgence réduisant ou annulant le séjour en purgatoire du défunt pour lequel la messe était dite. D’après le cardinal Robert Bellarmin qui, avec deux autres cardinaux fut chargé au XVIe siècle par le pape Clément VIII d’étudier la question, cette coutume, introduite avec largesse par Grégoire XIII, avait finalement paru n'avoir pas de fondement assez solide dans la Tradition. Le cardinal Bellarmin lui-même, très éminent théologien, était fort réservé quant à cette discipline et s'est réjoui de ce que Clément VIII n’a plus accordé ce privilège qu’accompagné de sévères restrictions. (fr)
- A Privileged Altar (Latin: Altare Privilegiatum) was an altar in a Roman Catholic church where a plenary indulgence could be applied in favor of a soul in purgatory by the priest celebrating Mass whenever Mass was celebrated there. This was an additional indulgence, over and above the graces and benefits normally flowing from the celebration of Mass. Such altars were once granted by special concession, but later became widespread: the privilege was extended by the Pope to altars in many churches and by the twentieth century any bishop could designate one altar in each church under his jurisdiction as a privileged altar (normally the main altar for daily Mass in most parish churches). Such altars were supposed to have a plaque or inscription nearby, "altare privilegiatum." Individual priests could, by various means, obtain a grant of a, "personal privileged altar." This type of grant of the indulgence was not limited to a physical altar, as above, but traveled with the priest whenever, and wherever, he celebrated Mass. Such a privilege was automatically granted by law to cardinals and bishops, and could be obtained by priests upon request or by undertaking the, "Heroic Act of Charity," a private commitment by the priest offering to God any indulgences he merited to be applied to the most needy souls in purgatory. The grants of privileged altars were replaced by Norm 20 of Pope Paul VI's Apostolic Constitution 'Indulgentiarum Doctrina', which expanded the grant of the indulgence explained above to all Masses, "whatsover," wherever and by whomever they are celebrated. (en)
|
| prov:wasDerivedFrom
| |
| page length (characters) of wiki page
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is Link from a Wikipage to another Wikipage
of | |
| is Wikipage redirect
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)