rdfs:comment
| - Der Papyrus Nash ist ein Papyrusblatt aus vier Bruchstücken von etwa 200–100 v. Chr., auf dem in hebräischer Sprache die Zehn Gebote in einer Mischform von Ex 20,2ff und Dtn 5,6ff sowie der Anfang des Schma Jisrael (Dtn 6,4f) notiert sind. Er galt bis 1947 als älteste bekannte Bibelhandschrift. (de)
- El Papiro de Nash es un conjunto de cuatro fragmentos de un manuscrito escrito en papiro, adquirido en Egipto en 1898 por , el secretario de la . Él los presentó a la Biblioteca de la Universidad de Cambridge en 1903.Comprenden una única hoja y no son parte de un rollo. El papiro es de procedencia desconocida, aunque se presume que viene de Fayún. El texto fue descrito por primera vez por en 1903. Sin embargo, fue fechado por Cook en el siglo II E.C., pero evaluaciones posteriores han llevado la fecha de los fragmentos hacia atrás, entre el 150-100 a.C. El papiro se consideró como el fragmento manuscrito en hebreo más antiguo conocido en la fecha, antes del descubrimiento de los Rollos del Mar Muerto en 1947. (es)
- Le papyrus Nash désigne un ensemble de quatre fragments de papyrus acquis par W. L. Nash en Égypte en 1898 et actuellement exposés à la bibliothèque de l'Université de Cambridge. (fr)
- Papirus Nash (bahasa Inggris: Nash Papyrus) adalah kumpulan empat potongan lembaran papirus kuno yang diperoleh di Mesir pada tahun 1898 oleh Walter Llewellyn Nash, sekretaris "Society of Biblical Archaeology". Ia menghibahkannya ke perpustakaan "Cambridge University Library". Keempat potongan itu berasal dari satu halaman dan bukan dari gulungan. Tidak diketahui tempat asalnya, diduga dari Fayyum. Naskah ini pertama kalinya dibahas oleh Stanley A. Cook pada tahun 1903. Cook mengira naskah ini ditulis pada abad ke-2 M, tetapi penelitian selanjutnya mendapati waktu penulisan lebih awal, sekitar 150-100 SM. Papirus ini merupakan naskah bahasa Ibrani tertua sebelum ditemukannya Naskah Laut Mati pada tahun 1947. (in)
- Il papiro Nash è una raccolta di quattro frammenti di papiro acquistati in Egitto nel 1898 da , segretario della , e poi da lui portati alla Cambridge University Library. (it)
- Papirus Nasha – zbiór 4 niewielkich fragmentów Starego Testamentu, które zostały zakupione w 1902 roku w Egipcie przez Waltera L. Nasha. Zawierają one kompilację fragmentów Dziesięciu Przykazań. (pl)
- Nash-papyrusen är en liten samling papyrusfragment med texter från De tio budorden och Shema Yisrael. Fragmenten är de äldsta kända manuskript på hebreiska tillsammans med Dödahavsrullarna. Manuskripten dateras till cirka 200-talet f.Kr. och förvaras idag på University of Cambridge i Cambridge. (sv)
- O Papiro Nash é uma coleção de quatro fragmentos de papiro adquirido no Egito em 1898 por W.L. Nash, o secretário da Sociedade de Arqueologia Bíblica de Londres. Ele apresentou-os à biblioteca da Universidade de Cambridge. Eles compreendem uma única folha e não fazem parte de um pergaminho. O papiro é de proveniência desconhecida, embora supostamente da cidade egípcia de Faium. O texto foi primeiramente descrita por Stanley A. Cook, em 1903. Embora datado por Cook como do Século II d.C, reavaliações posteriores levaram à data dos fragmentos por volta para cerca de 150-100 a.C. O papiro foi de longe o fragmento mais antigo manuscrito hebraico conhecido na época, antes da descoberta dos Manuscritos do Mar Morto, em 1947. (pt)
- Папирус Нэша состоит из четырёх фрагментов папируса, найденных в Египте в 1898 году Уолтэром Нэшем. Нэш сообщает, что данный документ был приобретён в Египте у местного торговца вместе с несколькими древними фрагментами Одиссеи. Позже папирус Нэша был передан в Библиотеку Кембриджского университета. Первое описание папируса опубликовал в 1903 году. Хотя Кук датировал папирус II веком н. э., более поздние исследования отодвинули дату фрагментов на 150—100 года до н. э. До открытия Свитков Мёртвого моря в 1947 году папирус Нэша был древнейшим еврейским манускриптом, известным научной общественности. (ru)
- Папірус Неша складається з чотирьох фрагментів папірусу, знайдених у Єгипті в 1898 році Волтером Нешем. Він повідомляє, що даний документ було придбано в Єгипті у місцевого торговця разом з кількома стародавніми унціальними фрагментами Одіссеї. Пізніше папірус Неша було передано в Бібліотеку університету Кембридж. Перший опис папірусу опублікував в 1903 році. Хоча Кук датував папірус II століттям н. е., пізніші дослідження відсунули дату фрагментів на 150-100 роки до н. е. До відкриття Сувоїв Мертвого моря в 1947 папірус Неша був найдавнішим єврейським манускриптом, відомим науковій громадськості. (uk)
- بردية ناش هي بردية من أربعة قطع اشتراها ناش في مصر 1898 وقدمت لاحقا إلى مكتبة جامعة كامبردج. أول من وصفها ستانلي كوك في 1903 والذي أرخها للقرن الثاني الميلادي. في دراسات لاحقة قدر تاريخها لسنة 150-100 ق م. كانت البردية أقدم قطعة مخطوطة عبرية معروفة قبل اكتشاف ملفوفات البحر الميت في 1947. تحوي المخطوطة الوصايا العشر وبعدها دعاء وفيها 24 سطرا وقليل من الأحرف على الجوانب ضائعة. يجمع نص الوصايا نسخة سفر الخروج 20: 2-17 مع أجزاء من نسخة سفر التثنية 5: 6-21. يلاحظ حذفها لعبارة «بيت العبودية» المستعملة في نسختي الوصايا، وهي إشارة إلى مصر وقد يكون بسبب مكان تأليفها. (ar)
- El Papir Nash és una col·lecció de quatre fragments de papir adquirida a Egipte el 1898 per i posteriorment adquirida per la . El papir compren un sol full, no forma part d'un pergamí i és de procedència desconeguda, encara que se suposa originari de la ciutat d'el Faium a Egipte. (ca)
- Nashův papyrus je zlomek papyru pocházející z Egypta obsahující parafrázi desatera a začátek vyznání „Šema“. Papyrus v roce 1903 nalezl a publikoval W. L. Nash a až do objevení svitků od Mrtvého moře v Kumránu to byl nejstarší známý hebrejsky psaný text. Datuje se obvykle do 2.-1. století př. n. l. (Albright). Jelikož obsahuje biblické pasáže recitované při liturgii, řadí se přísně vzato nikoli mezi biblické zlomky, ale mezi liturgické. Je svědkem toho, že se kdysi desatero recitovalo při každodenní modlitbě. To později vypadlo „kvůli heretikům“, kteří tvrdili, že Bůh uložil svémnu lidu k zachovávání pouze desatero. (cs)
- Ο Πάπυρος Νας (Nash) αποτελείται από τέσσερα αποσπάσματα σε πάπυρο τα οποία περιέχουν 24 γραμμές εβραϊκού κειμένου, μήκους περίπου 7,5 έως 12,5 εκατοστών. Η ονομασία που δόθηκε προέρχεται από το όνομα του Δρ Γουόλτερ Λέγουελιν Νας (Walter Llewellyn Nash), του γραμματέα της Εταιρίας Βιβλικής Αρχαιολογίας, ο οποίος είχε αποκτήσει τον πάπυρο από κάποιον Αιγύπτιο έμπορο αρχαιοτήτων το 1902. Δημοσιεύτηκε στο άρθρο «Ένας Προμασοριτικός Βιβλικός Πάπυρος» ("A Pre-Massoretic Biblical Papyrus") από τον Στάνλεϊ Α. Κουκ (Stanley A. Cook) τον επόμενο χρόνο στα Πρακτικά (Proceedings) της Εταιρίας Βιβλικής Αρχαιολογίας και δόθηκε ως προσφορά στη Βιβλιοθήκη του Πανεπιστημίου του Κέμπριτζ στην Αγγλία, όπου και παραμένει μέχρι σήμερα. (el)
- The Nash Papyrus is a collection of four papyrus fragments acquired in Egypt in 1902, inscribed with a Hebrew text which mainly contains the Ten Commandments and the first part of the Shema Yisrael prayer, in a form that differs substantially from the later, canonical Masoretic text and is in parts more similar to the chronologically closer Septuagint. It has been suggested that the text might have been the daily worship of a Jew living in Egypt at the time. The fragments comprise a single sheet and are not part of a scroll. The papyrus is of unknown provenance, although it is allegedly from Fayyum. The text was first described by Stanley A. Cook in 1903. Though dated by Cook to the 2nd century CE, subsequent reappraisals have pushed the date of the fragments back to about 150–100 BCE. The (en)
|