About: Edict of Milan     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatEdicts, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FEdict_of_Milan

The Edict of Milan (Latin: Edictum Mediolanense; Greek: Διάταγμα τῶν Μεδιολάνων, Diatagma tōn Mediolanōn) was the February 313 AD agreement to treat Christians benevolently within the Roman Empire. Western Roman Emperor Constantine I and Emperor Licinius, who controlled the Balkans, met in Mediolanum (modern-day Milan) and, among other things, agreed to change policies towards Christians following the edict of toleration issued by Emperor Galerius two years earlier in Serdica. The Edict of Milan gave Christianity legal status and a reprieve from persecution but did not make it the state church of the Roman Empire. That occurred in AD 380 with the Edict of Thessalonica.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • براءة ميلان (ar)
  • Edicte de Milà (ca)
  • Edikt milánský (cs)
  • Edict of Milan (en)
  • Mailänder Vereinbarung (de)
  • Διάταγμα των Μεδιολάνων (el)
  • Edikto de Milano (eo)
  • Edicto de Milán (es)
  • Milango Ediktua (eu)
  • Maklumat Milano (in)
  • Édit de Milan (fr)
  • Editto di Milano (it)
  • ミラノ勅令 (ja)
  • 밀라노 칙령 (ko)
  • Edict van Milaan (nl)
  • Edykt mediolański (pl)
  • Édito de Milão (pt)
  • Миланский эдикт (ru)
  • Ediktet i Milano (sv)
  • Міланський едикт (uk)
  • 米兰敕令 (君士坦丁) (zh)
rdfs:comment
  • Edikt milánský, resp. Milánské ujednání („Milánský reskript“) je konvenční označení dokumentu z roku 313, který vydal císař Konstantin I. a jeho spoluvladař Licinius. Správnější název, Milánské ujednání, resp. „Milánský reskript“, je moderní označení pro dohodu mezi římskými císaři Konstantinem I., císařem Západu, a Liciniem, císařem Východu, z roku 313, která zajišťovala, že „jak křesťané, tak i všichni ostatní obyvatelé mají právo svobodné volby, aby byli stoupenci jakéhokoli vyznání, které si sami zvolí“. Toto ujednání je běžně známé hlavně jako milánský (resp. edikt milánský apod.), což ovšem není správné označení. (cs)
  • Mailänder Vereinbarung ist die Bezeichnung für eine im Jahr 313 zwischen den römischen Kaisern Konstantin I., dem Kaiser des Westens, und Licinius, dem Kaiser des Ostens, getroffene Vereinbarung, die „sowohl den Christen als auch überhaupt allen Menschen freie Vollmacht [gewährte], der Religion anzuhängen, die ein jeder für sich wählt“. Eine geläufige Bezeichnung für diese Vereinbarung ist auch Toleranzedikt von Mailand (bzw. Edikt von Mailand u. ä.), was aber sachlich falsch ist. (de)
  • La Edikto de Milano (latine Ēdictum Mediolānense, antikve-greke Διάτᾰγμᾰ τῶν Μεδῐόλᾱνων, Diátagma tō̂n Mediólānōn) estis fakte letero subskribita de la imperiestroj Konstanteno kaj Licinio, respektive estroj de la Okcident-Romia Imperio kaj de la Orient-Romia Imperio, kiu proklamis en la Romia Imperio. La letero estis disvastigita en la jaro 313, iom post la konkludo de la persekutado fare de Diokleciano. (eo)
  • Milango Ediktua (latinez: Edictum Mediolanense), kristautasunaren tolerantzia izenarekin ere ezaguna dena, Milanen aldarrikatu zen 313an. Ediktu horren bidez erlijio-askatasuna ezarri zen Erromatar Inperioan, eta zenbait erlijio-talderen aurkako, berezi kristauen aurkako, jazarpenei amaiera eman zitzaien. Konstantino I.a Handiak eta Liziniok sinatu zuten ediktua; Mendebaldeko eta Ekialdeko erromatar inperioetako agintariak ziren biak, hurrenez hurren. (eu)
  • ミラノ勅令(ミラノちょくれい、ラテン語: Edictum Mediolanense)は、313年にローマ皇帝コンスタンティヌス1世(当時は西方正帝)とリキニウス(同・東方正帝)が連名で発布したとされる勅令である。一般に、全帝国市民の信教の自由を保障した内容とされるが、この勅令の実在そのものや、真の起草者について疑問視する研究者もいる。 (ja)
  • 밀라노 칙령(313년, 라틴어: Edictum Mediolanense, 영어: Edict of Milan)은 로마 황제였던 콘스탄티누스와 리키니우스가 사인한 칙령이다. 주된 내용은 종교에 관한 관용인데, 종교적인 예배나 제의에 대해 로마 제국이 중립적 입장을 취한다는 내용의 포고문이다. 이로써 로마 제국에서 신앙을 가지는 것, 특히 기독교 신앙을 핍박하던 입장에서 옹호하는 입장으로 돌아선 사건이다. (ko)
  • Het Edict van Milaan is mogelijk een edict geweest dat door Constantijn de Grote en Licinius in februari 313 werd uitgevaardigd in Milaan. Hoewel Constantijn en Licinius de situatie van christenen zeker hebben besproken, wordt het bestaan van dit edict door sommige historici verworpen. Het eventuele edict is niet bewaard gebleven. Wat lang voor het edict werd aangezien, is een diplomatieke brief van Licinius gericht aan de stadhouders van het oosten van het Romeinse Rijk. (nl)
  • Мила́нский эди́кт (лат. Edictum Mediolanense) — соглашение, достигнутое в июне 313 года римскими императорами Константином и Лицинием при встрече в Медиолане (Милане). Провозглашало религиозную терпимость на территории Римской империи. Считается переломным моментом на пути превращения христианства в официальную религию империи. (ru)
  • Edykt mediolański (łac. Edictum Mediolanense) – edykt ogłoszony wspólnie przez cesarza zachodniej części Cesarstwa Rzymskiego Konstantyna Wielkiego oraz cesarza wschodniej części Licyniusza w 313 roku w Mediolanie. Zaprowadzał wolność wyznania wiary w Cesarstwie Rzymskim. Od tej pory chrześcijanie bez przeszkód mogli wyznawać swoją religię. Na mocy edyktu nastąpił zwrot budynków i gruntów kościelnych gminom chrześcijańskim. (pl)
  • Ediktet i Milano eller milanesiska ediktet år 313 deklarerade att Romerska riket skulle förhålla sig neutralt i religiösa frågor, vilket i praktiken innebar slutet på förföljelsen av de kristna. Ediktet utfärdades av den västromerske tetrarken Konstantin den store och den östromerske tetrarken Licinius. Det upprepade och utvidgade ett 312 av dem utgivet edikt om allmän religionsfrihet och bestämde att kyrkor och gods som fråntagits de kristna skulle återlämnas. "Med hänsyn till att fri religionsutövning ej bör förvägras någon, utan frihet måste lämnas åt vars och ens omdöme och vilja att efter eget val utöva sin religion, har vi redan tidigare befallt, att det även skall tillåtas de kristna att behålla den tro, som hör samman med deras sekt och religion." (del av ediktet i Milano) (sv)
  • Міланський едикт — лист, підсумок політичної домовленості двох імператорів Костянтина та Ліцинія 313 р., яким проголошувалась релігійна терпимість на території Римської імперії. Міланський едикт, поклавши край гонінням на християн, став важливим кроком на шляху перетворення християнства на офіційну релігію імперії. Текст едикту не зберігся, однак він цитується Лактанцієм в його праці «Про смерть переслідувачів». (uk)
  • 米蘭敕令(拉丁語:Edictum Mediolanense,英語:Edict of Milan,又譯作米蘭詔令、米蘭諭旨或米蘭詔書)是羅馬帝國皇帝君士坦丁一世和李錫尼在313年於意大利的米蘭頒發的一個寬容基督教的敕令;此詔書宣佈羅馬帝國境內有信仰基督教的自由,並且發還了已經沒收的教會財產,亦承認了基督教的合法地位。米蘭敕令是基督教歷史上的轉折點,標誌著羅馬帝國的統治者對基督教從鎮壓和寬容相結合的政策轉為保護和利用的政策、從被戴克里先迫害的地下宗教成為被承認的宗教,而基督教也開始了與帝國政府的政教合一。 公元380年,罗马帝国皇帝颁布萨洛尼卡敕令,确立基督教为国教。 (zh)
  • براءة ميلان (باللاتينيّة: Edict Milano) هو مرسوم أُعلن عام 313 أُعلن فيه حياد الإمبراطورية الرومانية بشؤون العبادة مما أزال العقبات أمام الممارسات الدينية للمسيحية والديانات الأخرى. الحقبة التالية من العصر القديم من مرسوم ميلانو 313 هي حقبة نضوج الكنيسة الأولى. نالت الكنيسة الحرية واعترف بها رسمياً الإمبراطور قُسْطَنْطِيْنُ الكَبيْرْ (مرسوم ميلانو 313) حيث كان له الأثر الأكبر في إقراره . وقع على هذا المرسوم إمبراطور الغرب قُسْطَنْطِيْنُ الكَبيْرْ وَالإِمْبَرَاطُوْر الشَّرْقِي لِيْسِيْنيُوس الأَوَّل، إِلَّا أَنَّ الإِمْبَرَاطُوْر لِيْسِيْنيُوس الأَوَّل كَانَ قَدْ تَرَاجَعَ بَعْدَ ذَلِكَ بَعَدَمَا أَدَّى ذَلِكَ إِلَى اقْتِتَالٍ بَيْنَهُ وَبَيْنَ الإِمْبَرَاطُوْر قُسْطَنْطِيْن الكَبيْر وَالذي انْتَهَى بهَزِيْمَةِ لِيْسِيْنيُوس الأَوَّل وَمَقْتَلَهِ سَنَة 324 م. وَبذَلِكَ أَصْبَحَ قُسْطَنْطِيْ (ar)
  • L'edicte de Milà fou un decret promulgat a la ciutat de Milà el 313 pels emperadors Constantí el Gran i Licini I, que van confirmar l'edicte de tolerància de Sàrdica i van precisar els seus termes. L'edicte anava dirigit al Prefecte del Pretori, i va ser publicat el març del 313. El seu text, segons Lactanci, inclou la següent sentència: La legislació pro-cristiana de Constantí es va concretar en els següents anys (319 a 323) en les següents lleis o edictes: (ca)
  • Διάταγμα των Μεδιολάνων ή Έδικτο των Μεδιολάνων (αλλιώς και διάταγμα του Μιλάνου, καθώς τα Μεδιόλανα είναι το - από τα λατινικά εξελληνισμένο - όνομα του σημερινού Μιλάνου της Ιταλίας) ονομάζεται το διάταγμα της θέσπισης της ανεξιθρησκίας στη ρωμαϊκή αυτοκρατορία, με το οποίο ο Μέγας Κωνσταντίνος και ο Αύγουστος Λικίνιος σταμάτησαν τους διωγμούς των χριστιανών το 313 μ.Χ. Με το διάταγμα νομιμοποιήθηκε η χριστιανική Εκκλησία ως «επιτρεπόμενη θρησκεία» (Religio licita), οι οπαδοί της οποίας έπρεπε να προσεύχονται στον δικό τους θεό για την ευτυχία του κράτους. Με αυτή την κίνηση ο Κωνσταντίνος δεν έκανε το Χριστιανισμό επίσημη θρησκεία της Αυτοκρατορίας, απλώς εγγυήθηκε την ανοχή του κράτους απέναντι στους χριστιανούς και όλες τις λοιπές θρησκείες που ζούσαν στη σκιά των ειδωλολατρών. Παρόλο (el)
  • The Edict of Milan (Latin: Edictum Mediolanense; Greek: Διάταγμα τῶν Μεδιολάνων, Diatagma tōn Mediolanōn) was the February 313 AD agreement to treat Christians benevolently within the Roman Empire. Western Roman Emperor Constantine I and Emperor Licinius, who controlled the Balkans, met in Mediolanum (modern-day Milan) and, among other things, agreed to change policies towards Christians following the edict of toleration issued by Emperor Galerius two years earlier in Serdica. The Edict of Milan gave Christianity legal status and a reprieve from persecution but did not make it the state church of the Roman Empire. That occurred in AD 380 with the Edict of Thessalonica. (en)
  • El Edicto de Milán (en latín, Edictum Mediolanensis), conocido también como La tolerancia del cristianismo, fue promulgado en Milán en el año 313 y en él se establecía la libertad de religión en el Imperio romano, dando fin a las persecuciones dirigidas por las autoridades contra ciertos grupos religiosos, particularmente los cristianos. El edicto fue firmado por Constantino I el Grande y Licinio, dirigentes del imperio romano. (es)
  • Maklumat Milano, atau Maklumat Milan, adalah suatu keputusan yang dikeluarkan oleh Kaisar Konstantinus Agung pada tahun 313 M. Dalam keputusan ini, Kaisar memberikan kebebasan pada rakyatnya dalam beragama dan beribadah. Umat Kristen yang pada awalnya selalu dianiaya dan terdiskriminasi memperoleh haknya untuk berkembang dan diakui, bahkan nantinya pada tahun 380 menjadi agama resmi (Kristen (sekarang Kristen Katolik)) yang merupakan keputusan penerus dari Konstantinus, yaitu Kaisar Theodosius. Agama Kristen kemudian berkembang dengan pesat, baik dalam lembaga maupun praktik keagamaan dan fasilitasnya. Pembangunan gereja terjadi secara megah dan besar-besaran. Struktur peribadatan mendapatkan bentuk yang lebih meriah karena ada unsur-unsur upacara kekaisaran yang dimasukkan dalam liturgi G (in)
  • L’«édit de Milan » est un rescrit conservé sous forme de deux lettres circulaires adressées en été 313 aux gouverneurs des provinces orientales de l'Empire par les co-empereurs Licinius et Constantin, rapportant un accord conclu entre eux lors de leur rencontre à Milan en février 313. L’historiographie contemporaine n'a pas vraiment fixé d'appellation alternative à ce « prétendu édit », usant d'expressions telles que « édit de Constantin », « lettre de Licinius » voire « édit de Constantin et Licinius », « lettre de Milan », « mandatum de Milan » ou encore « rescrit de Nicomédie »… (fr)
  • Si intende per editto di Milano (noto anche come editto di Costantino e Licinio, editto di tolleranza o rescritto di tolleranza) l'accordo sottoscritto nel febbraio-marzo 313 dai due Augusti dell'impero romano, Costantino per l'Occidente e Licinio per l'Oriente, e promulgato il 13 giugno del medesimo anno, in vista di una politica religiosa comune alle due parti dell'impero. Il patto fu stretto in Occidente in quanto il senior Augustus era Costantino. Le conseguenze dell'editto per la vita religiosa nell'impero romano sono tali da farne una data fondamentale nella storia dell'Occidente. (it)
  • O Édito de Milão ou Mediolano (em latim: Edictum mediolanense) promulgado em 13 de junho de 313 foi um documento proclamatório no qual se determina que o Império Romano seria neutro em relação ao credo religioso, acabando oficialmente com toda perseguição sancionada oficialmente, especialmente aos cristãos. Tal documento, publicado em forma de carta, transcreveu o acordo entre os tetrarcas Constantino (imperador do Ocidente) e Licínio (imperador do Oriente). (pt)
differentFrom
foaf:depiction
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/ImperialpalaceMilan.jpg
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (61 GB total memory, 42 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software