| rdfs:comment
| - Codificació Manchester diferencial (també BMC, acrònim de biphase mark code), en telecomunicacions i emmagatzemament de dades, és una conversión de cada bit original en un canvi d'estat de "0" a "1" o de "1" a "0", i a més a més, hi ha una altra línia negada a l'anterior. (ca)
- Differential Manchester encoding (DM) is a line code in digital frequency modulation in which data and clock signals are combined to form a single two-level self-synchronizing data stream. In various specific applications, this method is also called by various other names, including biphase mark code (CC), F2F (frequency/double frequency), Aiken biphase, and conditioned diphase. (en)
- Le codage Manchester Differentiel est utilisé dans les réseaux informatiques pour injecter sur le média physique (couche 1 du modèle OSI) les valeurs logiques correspondant au flux d'entrée. (fr)
- Diferenciální kódování Manchester (anglicky Differential Manchester Coding) je jedním ze způsobů kódování používaném při přenosu. Hodinový signál potřebný pro synchronní přenos je přitom začleněn přímo do přenášených dat. Tím pádem dochází k průběžné synchronizaci odesílatele a příjemce a zároveň není potřeba vést hodinový signál po samostatné lince. V názvu je použito slovo , neboť na rozdíl od klasického manchesterského kódování jsou jednotlivé bity (0 nebo 1) kódovány přítomností nebo absencí přechodu. Mezi hlavní výhody tohoto kódování patří: Diferenciální kódování Manchester (cs)
- Der differentielle Manchester-Code (auch Conditioned Diphase) ist ein Leitungscode zur Übertragung von Bitfolgen als Digitalsignal. Wie beim Manchester-Code selbst ist das Signal bei symmetrischer Aussteuerung DC-frei und enthält in jeder Bitperiode mindestens eine Flanke zwecks einfacher und robuster Taktrückgewinnung. Zusätzlich ist es invariant gegen Verpolung, eine Folge der Differenzcodierung. Der differentielle Manchester-Code kommt in zwei Ausprägungen: (de)
- La Codifica Manchester differenziale è un sistema di rappresentazione di dati, derivato dalla Codifica Manchester, utilizzato soprattutto negli scambi di informazioni tra alcune categorie di reti informatiche. Questo sistema di codifica di dati, come la Manchester, è progettata in modo da sincronizzarsi autonomamente col clock di sistema, in quanto ogni bit viene trasmesso all'interno di un intervallo predefinito. Inoltre durante questo intervallo vi è la presenza di almeno una transizione a metà intervallo, salvo i casi di segnali fuori codifica. (it)
- Różnicowy kod Manchester (ang. differential Manchester encoding) – odmiana kodowania Manchester nazywana również różnicową modulacją bifazową (ang. differential bi-phase modulation, DBPM). W kodowaniu różnicowym na początku każdego bitu, który odpowiada logicznej jedynce, brak jest zmiany stanu logicznego. Przy logicznym zerze taka zmiana następuje i ma miejsce dokładnie w połowie czasu trwania tego stanu logicznego. Ponieważ istotny jest jedynie fakt występowania zmian stanu logicznego, to po zmianie polaryzacji (np. w wyniku zamiany przewodów) sygnał zostanie także prawidłowo zdemodulowany. (pl)
|
| has abstract
| - Diferenciální kódování Manchester (anglicky Differential Manchester Coding) je jedním ze způsobů kódování používaném při přenosu. Hodinový signál potřebný pro synchronní přenos je přitom začleněn přímo do přenášených dat. Tím pádem dochází k průběžné synchronizaci odesílatele a příjemce a zároveň není potřeba vést hodinový signál po samostatné lince. V názvu je použito slovo , neboť na rozdíl od klasického manchesterského kódování jsou jednotlivé bity (0 nebo 1) kódovány přítomností nebo absencí přechodu. Mezi hlavní výhody tohoto kódování patří:
* U zašuměného signálu je detekce přechodů méně náchylná na chyby než srovnání aktuální hodnoty signálu s krajními mezemi
* Důležitý je pouze přechod samotný, nikoli jeho směr. Toto kódování tedy funguje správně i pokud se změní polarita signálu - například prohozením linek spojení. Mějme původní signál rozdělený na intervaly, ve kterých nabývá hodnot 0 nebo 1. Bit 1 se zakóduje tak, že první polovina intervalu je stejná jako druhá polovina předchozího intervalu (na začátku intervalu tedy nedochází k přechodu). Bit 0 se zakóduje tak, že první polovina intervalu je opačná než druhá polovina předchozího intervalu (na začátku intervalu dochází k přechodu). Uprostřed intervalu dochází vždy k přechodu, nezávisle na tom, zda se jedná o bit 0 nebo 1.Je také možné prohodit způsob kódováni 0 a 1, oba způsoby jsou rovnocenné. Diferenciální kódování Manchester Z hlediska využití přenosové cesty není toto kódování příliš šetrné, neboť na každý přenášený bit (přechod signálu) připadá jeden synchronizační přechod. Je tedy zapotřebí dvojnásobné přenosové kapacity. Diferenciální kódování Manchester je popsáno ve standardu IEEE 802.5 pro sítě Token Ring. Využívá se také v jiných případech, například v magnetických nebo optických záznamových médiích. (cs)
- Codificació Manchester diferencial (també BMC, acrònim de biphase mark code), en telecomunicacions i emmagatzemament de dades, és una conversión de cada bit original en un canvi d'estat de "0" a "1" o de "1" a "0", i a més a més, hi ha una altra línia negada a l'anterior. (ca)
- Der differentielle Manchester-Code (auch Conditioned Diphase) ist ein Leitungscode zur Übertragung von Bitfolgen als Digitalsignal. Wie beim Manchester-Code selbst ist das Signal bei symmetrischer Aussteuerung DC-frei und enthält in jeder Bitperiode mindestens eine Flanke zwecks einfacher und robuster Taktrückgewinnung. Zusätzlich ist es invariant gegen Verpolung, eine Folge der Differenzcodierung. Der differentielle Manchester-Code kommt in zwei Ausprägungen:
* Biphase–Mark (BP-M, auch Manchester I genannt), logische 1 codiert durch Anwesenheit einer zweiten Flanke, gewählt in AES-3 S/PDIF (digitale Audioübertragung) und ISO/IEC 7811 (Magnetstreifen).
* Biphase–Space (BP-S), logische 1 codiert durch Abwesenheit einer zweiten Flanke, gewählt im Token-Ring-Standard (IEEE 802.5). Die Bezeichnung differentieller Manchester-Code bedeutet nicht, dass der Sender die Bitfolge erst differenziert und dann Manchester-kodiert, sondern dass er (für BP-S) das Signal so aus den Manchester-II-Symbolen 01 und 10 zusammensetzt, dass die differenzierte Symbolfolge die Bitfolge ergibt:
* Sind zwei aufeinander folgende Symbole gleich (beide 01 oder beide 10), so ist eine 0 kodiert (01-01=0 bzw. 10-10=0),
* Sind zwei aufeinander folgende Symbole ungleich (10 01 oder 01 10), so ist eine 1 kodiert (binär: 10-01=1 bzw. 01-10=-1). Die Flanken innerhalb der Symbole sind die garantierten Taktflanken, während sich zwischen zwei Symbolen nur dann eine Flanke ergibt, wenn sie gleich sind, also 0 kodieren, siehe nebenstehende Abbildung. Dass der Code keinen Gleichspannungsanteil bewirkt, ergibt sich aus den verwendeten Symbolen 01 und 10, die jeweils beide Pegel enthalten. Das ermöglicht, die codierte Signalfolge zwecks galvanischer Trennung über Impulstransformatoren zu übertragen. Der wesentliche Vorteil der differentiellen Manchester-Kodierung besteht darin, dass die Polarität des codierten Signals für den korrekten Empfang und die Decodierung keine Rolle spielt. Bei einer üblichen symmetrischen Signalübertragung über Aderpaare hat die Vertauschung der Adern untereinander keine Auswirkung, was die Installation vereinfacht (welche Adern als Paar zusammengehören, sieht man an der Verdrillung). Ein Nachteil der zusätzlichen Signalflanke pro Bitperiode ist die hohe benötigte Bandbreite, doppelt so hoch wie bei der einfachen Binärcodierung (z. B. Non Return to Zero, NRZ), die jedoch ohne Lauflängenbegrenzung keine sichere Taktrückgewinnung bietet. Für verschiedene Kompromisse siehe Leitungscode. Formal kann man die Manchester-Kodierung (differentiell oder nicht) als Blockcode 1B2B kennzeichnen – ein Datenbit wird in zwei Code-Bits kodiert. Von den vier Symbolen (00 01 10 11) werden nur zwei benutzt (01 10). Die beiden anderen Symbole (00 11) haben keine Flanke, wo in der Manchester-Kodierung eigentlich eine Flanke garantiert ist. Sie werden im Token-Ring-Netzwerk eingesetzt, um Anfang und Ende eines Rahmens zu markieren, und heißen dort J (00) und K (11). (de)
- Differential Manchester encoding (DM) is a line code in digital frequency modulation in which data and clock signals are combined to form a single two-level self-synchronizing data stream. In various specific applications, this method is also called by various other names, including biphase mark code (CC), F2F (frequency/double frequency), Aiken biphase, and conditioned diphase. (en)
- Le codage Manchester Differentiel est utilisé dans les réseaux informatiques pour injecter sur le média physique (couche 1 du modèle OSI) les valeurs logiques correspondant au flux d'entrée. (fr)
- La Codifica Manchester differenziale è un sistema di rappresentazione di dati, derivato dalla Codifica Manchester, utilizzato soprattutto negli scambi di informazioni tra alcune categorie di reti informatiche. Questo sistema di codifica di dati, come la Manchester, è progettata in modo da sincronizzarsi autonomamente col clock di sistema, in quanto ogni bit viene trasmesso all'interno di un intervallo predefinito. Inoltre durante questo intervallo vi è la presenza di almeno una transizione a metà intervallo, salvo i casi di segnali fuori codifica. La caratteristica che distingue la codifica Manchester differenziale dalla sua progenitrice è la rappresentazione dei bit: infatti la Manchester differenziale è basata sulla verifica di transizioni all'inizio di un intervallo. La presenza di una di queste, sia essa di tipo alto-basso o basso-alto, identifica un valore, la mancanza di transizione invece (ovvero continuità del segnale) indica il valore opposto. I segnali prodotti sono compresi tra 3 e 4.5 v per il segnale alto e tra -4.5 e -3 v per quello basso. Per convenzione normalmente il bit 1 viene rappresentato dalla mancanza di transizione all'inizio del suo intervallo, mentre lo 0 è indicato con un cambiamento di segnale nello stesso periodo. Segnali in violazione di questa convenzione sono utilizzabili per informazioni di servizio o per delimitare gruppi di bit.Questo sistema rende la codifica più resistente al rumore rispetto alla Manchester normale, ma in cambio si paga una maggiore complessità degli algoritmi di gestione oltre che dell'hardware. (it)
- Różnicowy kod Manchester (ang. differential Manchester encoding) – odmiana kodowania Manchester nazywana również różnicową modulacją bifazową (ang. differential bi-phase modulation, DBPM). W kodowaniu różnicowym na początku każdego bitu, który odpowiada logicznej jedynce, brak jest zmiany stanu logicznego. Przy logicznym zerze taka zmiana następuje i ma miejsce dokładnie w połowie czasu trwania tego stanu logicznego. Ponieważ istotny jest jedynie fakt występowania zmian stanu logicznego, to po zmianie polaryzacji (np. w wyniku zamiany przewodów) sygnał zostanie także prawidłowo zdemodulowany. Różnicowe kodowanie Manchester wykorzystywane było m.in. przy realizacji transmisji przez modemy telefoniczne i przy zapisie na dyskietkach o pojedynczej gęstości (SD). (pl)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
