| rdfs:comment
| - Puszcza Augustowska (lt. Augustavo giria, biał. Аўгустоўская пушча) – duży kompleks leśny położony w województwie podlaskim oraz na Litwie i Białorusi. Powierzchnia całej puszczy wynosi ok. 160 tys. ha, z czego w granicach Polski znajduje się ponad 114 tys. ha. Na jej terenie znajduje się Wigierski Park Narodowy. (pl)
- Августовская пуща (польск. Puszcza Augustowska); в военной истории также Августовские леса — девственный хвойный лес на северо-востоке Польши (Подляское воеводство, рядом с городом Августов) и западе Белоруссии (Гродненская область) в междуречье Немана и Вислы. Основные породы — вековые ели и сосны, на юге встречаются заросли из ольхи и ясеня. В лесу много озёр, имеются песчаные дюны. (ru)
- Augustovský prales (polsky Puszcza Augustowska, litevsky Augustavo giria, bělorusky Аўгустоўская пушча) je zalesněná oblast o rozloze 1600 km², pojmenovaná podle města Augustov ležícího na jejím západním okraji. Rozkládá se na území Polska (1140 km²), Litvy (270 km²) a Běloruska (190 km²). Krajina je plochá v důsledku würmského zalednění, s četnými písečnými dunami. Pokrývá ji původní středoevropský prales tvořený z více než 70 % borovicí lesní, dále zde roste smrk ztepilý, bříza bělokorá a olše lepkavá. Klima je drsné, kontinentální: průměrné letní teploty dosahují 17,3 °C a zimní –5,6 °C, sněhová pokrývka se drží okolo sta dní. Hlavními řekami v oblasti jsou Rospuda a Czarna Hańcza, nachází se zde množství jezer, z nichž nejvýznamnější jsou Wigry, , a . V 19. století byl přes les vybudo (cs)
- Augustów Primeval Forest or Augustów Forest (Polish: Puszcza Augustowska, Lithuanian: Augustavo giria, Belarusian: Аўгустоўская пушча) is a large virgin forest complex located in Poland, as well as in northern Belarus and southeastern Lithuania. The forest covers about 1,600 square kilometres (400,000 acres), of which 1,140 square kilometres (280,000 acres) is in Poland. (en)
- Августовська пуща або Августовський ліс (пол. Puszcza Augustowska, лит. Augustavo giria, біл. Аўгустоўская пушча) — є великим комплексом прадавніх лісів, розташованих у Польщі, а також в північній і північно-східній Білорусі та Литві. Ліс займає площу близько 1600 км², з яких 1140 км² знаходиться в Польщі. По території пущі розкидані численні озера, у тому числі: Віґри, Сайно, Бяле-Аугустовське, Нецко, Стужєнічне, Серва, Блізно, Поморське та інші. Польська частина лісів знаходиться в північно-східній частині країни. (uk)
|
| has abstract
| - Augustovský prales (polsky Puszcza Augustowska, litevsky Augustavo giria, bělorusky Аўгустоўская пушча) je zalesněná oblast o rozloze 1600 km², pojmenovaná podle města Augustov ležícího na jejím západním okraji. Rozkládá se na území Polska (1140 km²), Litvy (270 km²) a Běloruska (190 km²). Krajina je plochá v důsledku würmského zalednění, s četnými písečnými dunami. Pokrývá ji původní středoevropský prales tvořený z více než 70 % borovicí lesní, dále zde roste smrk ztepilý, bříza bělokorá a olše lepkavá. Klima je drsné, kontinentální: průměrné letní teploty dosahují 17,3 °C a zimní –5,6 °C, sněhová pokrývka se drží okolo sta dní. Hlavními řekami v oblasti jsou Rospuda a Czarna Hańcza, nachází se zde množství jezer, z nichž nejvýznamnější jsou Wigry, , a . V 19. století byl přes les vybudován . V pralese se nachází množství rašelinišť, v podrostu se udržely glaciální relikty jako vlochyně bahenní nebo . V pralese žije okolo dvou tisíc živočišných druhů, z toho 297 druhů obratlovců, např. vlk obecný, rys ostrovid, psík mývalovitý, los evropský, jelen lesní, jezevec lesní, bobr evropský, včelojed lesní, orlík krátkoprstý, čáp černý, tetřev hlušec, žluna šedá i vzácné druhy motýlů . Za zástupců původní fauny byl vyhuben zubr evropský a pratur. Ve středověku oblast obývali Jotvingové, po jejich vyhlazení se prales stal honitbou polských králů. Využíval se i ekonomicky: těžba dřeva, výroba dřevěného uhlí, těžba goethitu, včelařství. Místo bylo bojištěm za lednového povstání, první světové války i druhé světové války, kdy v okolí vesnice Němci zavraždili okolo osmi tisíc lidí, převážně Židů. O historii kraje svědčí Święte Miejsce, původní pohanské obětiště s kapličkou a hřbitovem. V roce 1988 byl v severozápadní části pralesa vyhlášen , významnými přírodními rezervacemi jsou také Kuriańskie Bagno a Kozi Rynek. Přes lokalitu Powstańce vede cyklostezka. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
