| rdfs:comment
| - Die M 290.001 und 002 waren Motortriebwagen der Tschechoslowakischen Staatsbahnen (ČSD) für den Fernverkehr. Der Hersteller Vagónka Tatra bezeichnete die Fahrzeuge als Tatra 68. Sie kamen von 1936 bis 1939 auf der Expressverbindung Slovenská Strela (deutsch: Slowakischer Pfeil) von Prag nach Bratislava zum Einsatz. Obwohl ab der Nachkriegszeit andere Fahrzeugkombinationen diese Verbindung bedienten, prägte die erste Benennung diesen Zuglauf derart, dass aktuell auch die eingesetzten neueren Züge begrifflich mit Slovenská Strela gleichgesetzt werden. (de)
- スロヴェンスカー・ストレラ（スロバキアの矢、スロバキア語 : Slovenská strela）は、第二次世界大戦前のチェコスロバキア国鉄（Československé státní dráhy : ČSD）の特急列車に使用されたM290.0形流線型気動車の愛称。およびその車両によって運行が始まったプラハ（チェコ）－ブラチスラヴァ（スロバキア）間の長距離優等列車を指す。 (ja)
- Motorové vozy řady M 290.0 (výrobní typové označení Tatra 68 podle použitých motorů; v roce 2020 dodatečně přidělena řada 870 dle UIC), nazývané stejně jako vlakový spoj, na němž jezdily, také jako „Slovenská strela“, byly vyrobeny v roce 1936 pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice v celkovém počtu dvou kusů. Reprezentují technický pokrok a snahy o rychlou železniční dopravu v meziválečném Československu, na jehož poměry jsou výjimečné svojí konstrukcí, vzhledem i cestovním komfortem. (cs)
- Railcar class M 290.0 (manufactured as Tatra 68), named after an express train which it served as Slovenská strela was manufactured by Tatra Kopřivnice in 1936 for Czechoslovak State Railways. Only two units were manufactured and were used on newly introduced express train Slovenská strela starting in 1936. They covered the distance in 4 hours and 28 minutes with a maximum speed of 130 km/h. Both were taken out of service when World War II started in 1939. Afterwards, they were only occasionally deployed on local routes. (en)
- M 290.0 – czechosłowacki wagon silnikowy, wybudowany w roku 1936. Jego oficjalna nazwa to Slovenská strela (pol. Słowacka strzała) W zakładach Tatry w Kopřivnicy wybudowano dwa egzemplarze, które były używane na trasie szybkiego połączenia pomiędzy Pragą a Bratysławą w latach 30. XX w. Pokonywały tę trasę w 4 godziny i 28 minut. Prędkość konstrukcyjna wynosiła 130 km/h. Do prędkości 85 km/h przeniesienie napędu odbywało się za pomocą przekładni elektrycznej, powyżej zaś tej prędkości można było przełączyć mechaniczne sprzęgło, co dawało bezpośrednie przełożenie na koła. Egzemplarz M290.002 podczas jazdy próbnej osiągnął 148 km/h. (pl)
|
| has abstract
| - Motorové vozy řady M 290.0 (výrobní typové označení Tatra 68 podle použitých motorů; v roce 2020 dodatečně přidělena řada 870 dle UIC), nazývané stejně jako vlakový spoj, na němž jezdily, také jako „Slovenská strela“, byly vyrobeny v roce 1936 pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice v celkovém počtu dvou kusů. Reprezentují technický pokrok a snahy o rychlou železniční dopravu v meziválečném Československu, na jehož poměry jsou výjimečné svojí konstrukcí, vzhledem i cestovním komfortem. Stejně jako jiné tehdejší motorové vozy a jednotky z ostatních zemí Evropy přebraly mnoho prvků z konstrukce automobilů a vyznačovaly se množstvím originálních technických řešení. Podnětem a částečnou inspirací pro vznik řady M 290.0 byly italské motorové vozy Fiat Littorina typu ALb 80. Podobně jako v současnosti se i tehdy v bohatších státech vysokorychlostní vlaková doprava rozvíjela ve větším měřítku a dosahovala i významnějších úspěchů. Vedoucím vývoje vozů M 290.0 byl Hans Ledwinka, hlavní konstruktér známých tatrováckých automobilů, ze kterých byl odvozen aerodynamický tvar skříně vozů podle návrhu – šlo o vůbec první přísně aerodynamicky tvarovaná vozidla u ČSD. Světově unikátním byl elektromechanický přenos výkonu, patentovaný vynález vsetínského elektrotechnika Josefa Sousedíka. Tento druh přenosu spolu s výkonnými motory a nízkou hmotností umožňoval velmi dynamickou jízdu. Vozy byly zkonstruovány pro maximální rychlost 130 km/h a v několika úsecích, kde to stav trati dovoloval, touto rychlostí běžně jezdily. V pořadí druhý vyrobený vůz dosáhl během zkušební jízdy 3. června 1936 rychlostního rekordu ČSD 148 km/h. S vývojem a výrobou vozů se začalo již v roce 1934. Do pravidelného provozu byly zařazeny 13. července 1936, přičemž jezdily na motorovém rychlíku Slovenská strela Bratislava–Brno–Praha a zpět. Díky svým jízdním vlastnostem, pouze jediné zastávce, postupující rekonstrukci traťového svršku, nejvyšší prioritě a postupně optimalizovanému jízdnímu řádu zdolávaly trasu v posledním roce předválečného provozu za 4 hodiny 18 minut (zpátky do Bratislavy o minutu více) včetně tříminutové zastávky v Brně. To odpovídá cestovní rychlosti 92 km/h; Strela byla již od zavedení nejrychlejší vlakový spoj ČSD. Tato jízdní doba, resp. rychlost, na uvedené trase zůstala následující desítky let z mnoha příčin nepřekonaná – zejména proto, že železnice za komunismu se neorientovaly na rychlost a komfort, ale na velké přepravní výkony v nákladní dopravě. Podobné jízdní doby byly znovu dosaženy teprve po roce 2000 (avšak již s více zastávkami, kapacitnějšími soupravami a v pravidelném dvouhodinovém taktu) a v posledních letech se ustálily na hodnotách okolo 4 hodin. Vlakový spoj Slovenská strela byl zaveden, aby umožnil podnikat jednodenní návštěvy hlavního města Prahy. Byl poprvé v historii ČSD povinně místenkový a již během prvního roku provozu nastávaly situace, kdy samostatný vůz se 72 místy k sezení kapacitně nestačil poptávce. Cestujícím vozy nabízely pohodlný interiér 2. cestovní třídy (třídy byly tehdy 3) včetně roznášky nápojů i jednoduchých teplých pokrmů až na místo. Cena jízdenek odpovídala zaměření spoje zejména na majetnější občany – politiky, vyšší úředníky a podnikatele. Během druhé světové války byl provoz spoje po odtržení Slovenska ukončen a oba vozy zůstaly pro nedostatek paliva odstaveny a vyjížděly jen zřídka kvůli udržení technické způsobilosti. Po válce se v provozu obnoveného spoje Slovenská strela vozy M 290.0 střídaly s německými motorovými jednotkami, které zůstaly u ČSD jako válečná kořist a poskytovaly srovnatelně pokrokové technické řešení, avšak měly větší kapacitu a úroveň pohodlí. Vozy M 290.0 se tím pádem uvolnily na nasazení i na jiných spojích, ale i přesto do pravidelného provozu zasahovaly stále méně. Od přelomu 40. a 50. let dále sloužily už jen jako záloha pro vládní jízdy. První vyrobený vůz byl definitivně vyřazen roku 1953 a než roku 1960 vyhořel a byl sešrotován, sloužil jako zdroj náhradních dílů pro druhý vůz. Druhý vůz, se kterým byl dosažen rychlostní rekord, vykonána první pravidelná jízda z Bratislavy do Prahy a kterým byla po válce podnikána většina vládních cest na Norimberský proces, byl definitivně vyřazen až v roce 1960, kdy byl předán Technickému muzeu Tatry. V devadesátých letech, kdy byla Tatra privatizována, přešel i tento vůz spolu s ostatními exponáty do soukromého vlastnictví. Roku 2000 získal vůz status kulturní památky a v roce 2010 byl coby první vlak v Česku prohlášen národní kulturní památkou. Po desetiletích chátrání proběhla v letech 2018–2021 jeho celková rekonstrukce s cílem obnovit podobu ze 30. let a vrátit ho v provozuschopném stavu zpět na koleje, včetně zachování Sousedíkova systému pro přenos výkonu i původní maximální rychlosti. Restaurátorům napomáhaly stovky dochovaných technických výkresů i vysoce kvalitní původní fotografická dokumentace výroby vozu. Současně byl v Kopřivnickém muzeu postaven nový výstavní pavilon, který vozu poskytuje lepší ochranu než původní venkovní zastřešené stání. Řada M 290.0 se svou konstrukční rychlostí 130 km/h v segmentu motorových vozů a jednotek v Česku stále zůstává nejrychlejším strojem domácí výroby, který kdy byl v pravidelném provozu. Na Slovensku prvenství převzaly od roku 2011 jednotky řady 861. Při započtení vozidel zahraničních výrobců řadu M 290.0 překonaly také jednotky z maďarského Ganzu a již zmíněné německé kořistní vlaky, které nadále zůstávají nejrychlejšími motorovými vozidly v Československu i jeho nástupnických státech. (cs)
- Die M 290.001 und 002 waren Motortriebwagen der Tschechoslowakischen Staatsbahnen (ČSD) für den Fernverkehr. Der Hersteller Vagónka Tatra bezeichnete die Fahrzeuge als Tatra 68. Sie kamen von 1936 bis 1939 auf der Expressverbindung Slovenská Strela (deutsch: Slowakischer Pfeil) von Prag nach Bratislava zum Einsatz. Obwohl ab der Nachkriegszeit andere Fahrzeugkombinationen diese Verbindung bedienten, prägte die erste Benennung diesen Zuglauf derart, dass aktuell auch die eingesetzten neueren Züge begrifflich mit Slovenská Strela gleichgesetzt werden. (de)
- スロヴェンスカー・ストレラ（スロバキアの矢、スロバキア語 : Slovenská strela）は、第二次世界大戦前のチェコスロバキア国鉄（Československé státní dráhy : ČSD）の特急列車に使用されたM290.0形流線型気動車の愛称。およびその車両によって運行が始まったプラハ（チェコ）－ブラチスラヴァ（スロバキア）間の長距離優等列車を指す。 (ja)
- Railcar class M 290.0 (manufactured as Tatra 68), named after an express train which it served as Slovenská strela was manufactured by Tatra Kopřivnice in 1936 for Czechoslovak State Railways. Only two units were manufactured and were used on newly introduced express train Slovenská strela starting in 1936. They covered the distance in 4 hours and 28 minutes with a maximum speed of 130 km/h. Both were taken out of service when World War II started in 1939. Afterwards, they were only occasionally deployed on local routes. The M 290.001 was taken out of service in 1953, the M290.002 in 1960. The M 290.002 is now on display in the company museum of Tatra (company) in Kopřivnice. The M 290.001 did not survive. As of August 2018, the car no. 290,002 is being restored at a cost of 35 million crowns (CZK). Upon completion it will once again be capable of full operation. (en)
- M 290.0 – czechosłowacki wagon silnikowy, wybudowany w roku 1936. Jego oficjalna nazwa to Slovenská strela (pol. Słowacka strzała) W zakładach Tatry w Kopřivnicy wybudowano dwa egzemplarze, które były używane na trasie szybkiego połączenia pomiędzy Pragą a Bratysławą w latach 30. XX w. Pokonywały tę trasę w 4 godziny i 28 minut. Prędkość konstrukcyjna wynosiła 130 km/h. Do prędkości 85 km/h przeniesienie napędu odbywało się za pomocą przekładni elektrycznej, powyżej zaś tej prędkości można było przełączyć mechaniczne sprzęgło, co dawało bezpośrednie przełożenie na koła. Egzemplarz M290.002 podczas jazdy próbnej osiągnął 148 km/h. Każdy wagon składał się z dwóch klas z oddzieloną częścią dla palących i niepalących oraz bufetu. Pomalowany był na kolor wiśniowy, a z tyłu i z przodu znajdował się herb Czechosłowacji. Długość wynosiła 25 metrów, masa samego pojazdu 36 ton, natomiast z kompletem pasażerów 42,5 tony. Napędzany był dwoma silnikami Tatra o mocy 123 kW każdy. Do 130 km/h przyspieszał w około 3 minuty. Stacją macierzystą była Bratysława. Regularne kursy pociągu trwały do 1939, kiedy po likwidacji Czechosłowacji oba składy przez kilka lat były nieużywane. Po II wojnie światowej używano wagon rzadko i nieregularnie. Wagon M 290.001 wycofano z użytku w 1953, natomiast M 290.002 około roku 1960. Pierwszy został zezłomowany, a drugi sprzedano do muzeum technicznego w Kopřivnicy, gdzie nadal można go oglądać. W 2010 został uznany za narodowy zabytek kultury (Národní kulturní památka). W latach 2018 - 2021 przeprowadzono remont kapitalny wagonu i wybudowano halę ekspozycyjną (pl)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
