About: Homophony     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : owl:Thing, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FHomophony

In music, homophony (/həˈmɒf(ə)niː, hoʊ-/;, Greek: ὁμόφωνος, homóphōnos, from ὁμός, homós, "same" and φωνή, phōnē, "sound, tone") is a texture in which a primary part is supported by one or more additional strands that flesh out the harmony. One melody predominates while the other parts play either single notes or an elaborate accompaniment. This differentiation of roles contrasts with equal-voice polyphony (in which similar lines move with rhythmic and melodic independence to form an even texture) and monophony (in which all parts move in unison or octaves). Historically, homophony and its differentiated roles for parts emerged in tandem with tonality, which gave distinct harmonic functions to the soprano, bass and inner voices.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • هوموفوني (ar)
  • Homofonia (ca)
  • Homofonie (hudba) (cs)
  • Homophonie (Musik) (de)
  • Ομοφωνία (μουσική) (el)
  • Homofonio (eo)
  • Homofonía (música) (es)
  • Homofonia (musika) (eu)
  • Homophony (en)
  • Omofonia (musica) (it)
  • ホモフォニー (ja)
  • Homofonie (muziek) (nl)
  • Homofonia (muzyka) (pl)
  • Homofonia (pt)
  • Гомофония (ru)
  • Homofoni (sv)
  • 主音音樂 (zh)
  • Гомофонія (uk)
rdfs:comment
  • Homofonie (z řečtiny) znamená takový druh vícehlasé hudby, při němž je jeden vedoucí melodický hlas doprovázen jedním nebo několika podřízenými, doprovodnými. Hlasy mají často společný rytmus; dohromady tvoří akordy. (cs)
  • Homofonio (de greke homophōnía „egalsono“) estas nomo por plurvoĉa muzika tonmeta metodo, je kiu unu melodia voĉo gvidas akompanate de aliaj, voĉteknike subordigitaj voĉoj aŭ muzikiloj.Homofonio ekestis en la frubaroko kaj paralelpaŝas kun la ekesto de la opero. La teksto de la kantado devis komprenebli por la homoj, kio ne bone eblis je polifonia muziko. Evoluis monodia stilo. Al tio ankaŭ apartenas la ĝeneralbaso. (eo)
  • Homofonía etimológicamente proviene del término griego ὁμόφωνος [homóphōnos], compuesto de ομοιο [homo] que significa "igual" y φωνή [phōnḗ] que quiere decir "sonido".​ En música, la homofonía es un tipo de textura donde dos o más voces se mueven simultáneamente desde el punto de vista armónico y cuya relación forma acordes. La textura homofónica también puede ser descrita como homorrítmica​ cuando todas esas voces siguen el mismo ritmo o ritmos muy parecidos entre sí.​​​​ (es)
  • De term homofonie (uit het Oudgrieks: ὁμός (homos), gelijk en φωνή (phōnē), klank, geluid, stem) duidt op meerstemmige muziek. Bij homofonie declameren alle stemmen (ongeveer) tegelijk. In andere woorden: wanneer de afzonderlijke partijen van een meerstemmig stuk allemaal grotendeels hetzelfde ritme hebben, spreken we van homofone muziek. Verticaal gezien vormen de stemmen tezamen vaak akkoorden.Homofonie is het tegenovergestelde van polyfonie. (nl)
  • ホモフォニー(英語: homophony、独語もしくは仏語: Homophonie)とは、単一の旋律要素のもとに、複数の声部が和声を構築する音楽である。和声音楽とも。 対義語はモノフォニーとポリフォニーである。モノフォニーは、単一の声部のみによる音楽であり、ポリフォニーは、対等な独立した複数の声部からなる音楽である。 (ja)
  • Homofonia – rodzaj faktury, w której melodii, znajdującej się zazwyczaj w najwyższym głosie, towarzyszy akompaniament. Muzyka powstała na fakturze homofonicznej nosi nazwę muzyki homofonicznej. Homofonia polega na dominacji melodii prowadzonej w pierwszym głosie, najczęściej jest to głos wykonujący główny temat utworu. W takich utworach akompaniament występuje w formie pionów akordowych lub figuracji. Rozkwit tej faktury przypada na epokę klasyczną i romantyczną. Występuje w wielu ówczesnych formach muzycznych. (pl)
  • Гомофо́ния, редко гомофони́я (от др.-греч. ὁμοφωνία — «однозвучие», «подобозвучие», от др.-греч. ὁμός «одинаковый», «один и тот же» и др.-греч. φωνή «звук»; англ. homophony, нем. Homophonie) в наиболее распространённом значении — склад многоголосия (упрощённо: мелодия с аккомпанементом), присущий композиторской музыке Европы в XVII—XIX вв. (ru)
  • 主音音樂(中國將主音音樂稱為主調音樂)是一種與複音音樂相對立的音樂分類。主音音樂作品以其中某一個聲部(多數情況是高音部)作為旋律(即「主音」),其餘聲部以和聲或節奏等手法,作為陪襯和伴奏。(相反的,複音音樂則是每個聲部都是地位相等的旋律,並互為彼此的和聲與節奏。) 主音音樂的特點,是音樂形象明顯,旋律明晰,感情表達明確,欣賞者較容易融入其中,也容易朗朗上口。主音音樂最重要的創作概念是和聲學,與複音音樂重視對位法的概念不同。 一般認為主音音樂在18世紀才成為西洋音樂的主流,在此之前是以複音音樂為主的宗教音樂為音樂主流。儘管如此,現代的西洋音樂即使以主音音樂為主,但仍或多或少的都運用了一些複音音樂的手法,尤其是表現莊嚴氣氛的宗教性音樂尤其如此。 主音音樂在古典時期時期開始蓬勃發展,在歷經浪漫派、印象派,進入風格多樣化的20世紀後,至今仍是音樂創作的主流,受到最多欣賞者的青睞。 (zh)
  • Гомофо́нія (від грец. ὁμόφωνος букв. однозвучний, однорідно або подібно звучащий; англ. homophony, нім. Homophonie) у найпоширенішому значенні — багатоголосся (спрощено: мелодія, акомпанемент і бас), властивий композиторській музиці Європи в XVII-XIX ст. (uk)
  • الهموفونية (بالإنجليزية homophony)هي البناء الموسيقي الذي يعتمد أساساً على ، على عكس البوليفونية، التي تنتج عن مجموعات ألحان مستقلة نسبياً. في الهموفوني جزء واحد عادة الأعلى يميل لأن يسود ويوجد فرق إيقاعي بسيط بين الأجزاء، في حين البوليفونية يدعم التمييز الإيقاعي الاستقلال اللحني. الهموفوني لا يكبت بالضرورة من الكونترابنط. الحركة الألجريتو في السيمفونية السابعة لبيتهوفن تقدم مثال ممتاز على الكونترابنط الإيقاعي المفرد في الأساس، بما أنها تجمع بين لحنين مختلفين لكن مماثلين إيقاعيا. (ar)
  • En música, homofonia, del grec "homófonos", en què ομοιο = igual, i φωνή = so) és una textura en la qual dues o més veus o parts es mouen juntes en harmonia, de manera que la relació que es crea entre elles és la de la formació d'acords. Això és diferent de la polifonia en la qual unes parts o veus es mouen amb independència de les altres, i de la monodia en la qual les parts (si n'hi ha més d'una) es mouen amb el mateix ritme i a altures paral·leles. Una textura homofònica també és (o bé utilitza "ritmes molt semblants entre ells"). No obstant això, en una "homofonia de predomini melòdic", hi ha una veu, sovint la més aguda, que interpreta una melodia fàcilment identificable, i que és la principal, mentre que les altres veus treballen conjuntament per articular una harmonia subjacent. In (ca)
  • Στη μουσική, ο όρος ομοφωνία (<αρχ. ὁμός+φωνή) αναφέρεται σε συγκεκριμένο υφολογικό στοιχείο, χαρακτηριστικό του οποίου είναι η κίνηση δύο ή περισσοτέρων φωνών (ή οργανικών μερών) έτσι ώστε να παράγεται αρμονία μέσα από παράλληλες συγχορδίες. Η ομοφωνία διαφοροποιείται κατά κύριο λόγο από την πολυφωνία, όπου οι φωνές κινούνται ανεξάρτητα η μία από την άλλη, αλλά και τη μονοφωνία, όπου όλα τα μέρη (εάν αυτά υπάρχουν) κινούνται κατά βάση σε ταυτοφωνία. Βασικό χαρακτηριστικό της ομοφωνίας είναι και η , ή η ελαφρά παραλλαγή αυτής. Σε έργα όπου υπάρχει μια κυρίαρχη μελωδία και διέπονται από το ύφος της ομοφωνίας, η μελωδία (συνήθως στην ψηλότερη φωνή) μπορεί να είναι ημιανεξάρτητη, ενώ οι άλλες φωνές να έχουν συνοδευτικό χαρακτήρα, με πιο τυπικό παράδειγμα τα της Λουθηρανικής Εκκλησίας. Στα πλ (el)
  • Homophonie, auch in der Schreibweise Homofonie (griechisch homophōnía, „Gleichklang“), ist die Bezeichnung für eine mehrstimmige musikalische Satzweise, die in zwei charakteristischen Ausprägungen auftritt: Im Gegensatz dazu sind die Stimmen im polyphonen Tonsatz (kurz polyphoner Satz, von griechisch polyphonos, „vielstimmig“) rhythmisch selbständiger. Unter Umständen können dabei mehrere Stimmen ein melodisches Eigenleben entfalten. (de)
  • In music, homophony (/həˈmɒf(ə)niː, hoʊ-/;, Greek: ὁμόφωνος, homóphōnos, from ὁμός, homós, "same" and φωνή, phōnē, "sound, tone") is a texture in which a primary part is supported by one or more additional strands that flesh out the harmony. One melody predominates while the other parts play either single notes or an elaborate accompaniment. This differentiation of roles contrasts with equal-voice polyphony (in which similar lines move with rhythmic and melodic independence to form an even texture) and monophony (in which all parts move in unison or octaves). Historically, homophony and its differentiated roles for parts emerged in tandem with tonality, which gave distinct harmonic functions to the soprano, bass and inner voices. (en)
  • Musikan, homofonia (antzinako grezieraz: ὁμόφωνος, homóphōnos, ὁμός, homós, "berdina" eta φωνή, phōnē, "soinua, doinua"), ahots nagusi baten ondoan harmonia eratzen duten beste ahots batzuk eratzen dituen egitura bat da. Melodia bat nagusitzen da, eta besteak, aldiz, nota bakarrarekin edo lagunarte landuarekin jolasten dira. Rolen desberdintasun hori ahots berdineko polifoniarekin (zeinean antzeko lerroak independentzia erritmiko eta melodikoarekin mugitzen baitira, are ehundura bat osatzeko) eta (zeinean alde guztiak batera edo oktaban mugitzen diren) kontrajartzen dira. Historikoki, homofoniak eta bere atal desberdinek tandem tonalitatearekin osatzen zuten, zeinak soprano, baxu eta barneko ahotsei funtzio harmoniko ezberdinak ematen zizkien. (eu)
  • Nella musica, omofonia Greco: ὁμόφωνος, homóphōnos, da ὁμός, homós, "stesso" e φωνή, phōnḕ, "suono, tono") è una struttura in cui una parte primaria è supportata da uno o più elementi aggiuntivi che incarnano l'armonia e spesso forniscono contrasto ritmico. Questa differenziazione dei ruoli contrasta con la polifonia a voce uguale (in cui linee simili si muovono con indipendenza ritmica e melodica per formare una trama uniforme) e la monofonia (in cui tutte le parti si muovono all'unisono o alle ottave). Storicamente l'omofonia e i suoi ruoli differenziati per le parti sono emersi in tandem con la tonalità, che ha dato diverse funzioni armoniche al soprano, al basso e alle voci interiori. (it)
  • Homofonia (do grego antigo "mesmo som") significa literalmente "vozes semelhantes" designando música em uníssono. Contudo, em homofonia, as vozes não precisam de estar em uníssono como se fossem a mesma melodia, admite-se sim que estejam uníssonas somente quanto à duração, i.e., quanto ao ritmo. Em homofonia os acordes das quatro vozes apresentam-se em blocos. Não há articulação contrapontística das vozes. Homofonia opõe-se a polifonia, onde as vozes se articulam separadamente em contraponto e os acordes não progridem em blocos homofônicos e polifónicos, obviamente. (pt)
  • Homofoni är en musikalisk satstyp, ett sätt att föra stämmorna i flerstämmig musik.Den kännetecknas av att en melodi dominerar och övriga stämmor bildar ackord, som understödjer den utan att konkurrera om lyssnarens uppmärksamhet. Bistämmorna kan vara en eller flera. Är det bara en, bildar den tvåtoniga ackord mot melodin. Är de flera, kan de antingen ändå vara byggda som melodilinjer, där ackordväxlingarna uppkommer ur hur melodierna rör sig mot varandra; eller också är det fråga om en melodi med underliggande ackord, där ackorden står vart för sig under melodin likt stolpar under en brygga, och där man strängt taget inte kan tala om flera sammanhängande stämmor än melodin. Ackorden kan vara blockackord, med alla toner samtidigt, eller brutna (arpeggierade), med tonerna efter varandra.Und (sv)
differentFrom
foaf:depiction
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/If_ye_love_me.png
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Link from a Wikipage to an external page
sameAs
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 60 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software