About: Being     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : dbo:RecordLabel, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FBeing

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • Being (en)
  • كينونة (ar)
  • Bytí (cs)
  • Sein (de)
  • Είναι (el)
  • Esto (eo)
  • Ser (es)
  • Être (fr)
  • Essere (it)
  • 존재 (ko)
  • エッセ (ja)
  • Byt (pl)
  • Ser (pt)
  • Бытие (ru)
  • Väsen (filosofi) (sv)
  • 存有 (zh)
  • Буття (uk)
rdfs:comment
  • Bytí jako podstatné jméno (řecky to einai, latinsky esse, anglicky being, německy das Sein) je filosofický výraz pro celek všeho, co bylo, jest a bude. Jakkoli se člověk s bytím setkává v nejrůznějších jsoucnech, událostech a zkušenostech, filosofie přemýšlí i o tom, co je spojuje a přesahuje právě jakožto bytí. Tato část filosofie se tradičně nazývá ontologie, z řeckého ón, ontos – jsoucí. Filosofie začíná podle Platóna údivem, který není jen údivem nad tou či onou věcí, ale nad skutečností, že něco vůbec jest. „Jak to, že jest vůbec něco, a ne nic?“ (Leibniz) Tato zdánlivá samozřejmost totiž při bližším přihlédnutí vůbec samozřejmá není. (cs)
  • الكَيْنُونَة، وأصلها كانَ يَكُون، كُنْ، كَوْنًا وكِيانًا وكَيْنُونَةً، فهو كائِن.فالكَيْنُونَة هي مصدر كانَ، فيقال كَانَ الأَمْرُ: أي وُجِدَ، وكَأَنْ لَمْ يَكُنْ: أي لَمْ يُوجَدْ. الكَيْنُونَة هو مفهوم واسع للغاية يشمل الميزات الموضوعية والذاتية للواقع والوجود. كما أن أي شيء يشارك في الوجود يسمى كذلك «كَيْنُونَة»، على الرغم من هذا الاستخدام غالباً ما يقتصر على الكيانات التي لديها ذات (كما يوجد لدى "الإنسان") لأنها الوحيدة القادرة على إدراك الوجود. لذلك فإن مصطلح «الكَيْنُونَة» واسع المعنى ومثير للجدل في تاريخ الفلسفة. (ar)
  • ( 불교에서의 존재(存在)에 대해서는 법 (불교) 문서를 참고하십시오.) 존재(存在, 영어: being, 라틴어: esse, 독일어: Sein)란 어떤 사물의 물질적 또는 비물질적 실존이다. 실존하는 모든 것은 존재한다. 존재를 다루는 철학의 분과를 존재론이라고 한다. 존재는 실존의 객관과 주관을 포괄하는 개념이다. 존재하는 모든 것을 “존재”라고 부르기도 하지만, 이런 용법은 대개 주관을 가지는 존재자에게로 제한된다(인간을 “인간 존재[human being]”라고 부르는 경우처럼). 존재의 개념은 철학사 전체적으로 확정적으로 이해된 적이 없고, 항상 논쟁의 대상이 되어 왔다. (ko)
  • Quello dell'essere è un tema che attraversa tutta la storia della filosofia fin dai suoi esordi. Per quanto già posto dalla filosofia indiana sin dal IX secolo a.C., è all'eleate Parmenide che si deve l'aver dato inizio in Occidente a questo lungo dibattito che percorre i secoli e le diverse culture fino ai nostri giorni. L'Essere, nel senso ontologico cioè suo proprio, è quindi uno dei concetti fondamentali tra quelli elaborati dalla tradizione del pensiero filosofico occidentale. L'essere secondo Parmenide: rotondo e identico in ogni sua parte simile a una sfera (it)
  • エッセ(ラテン語:Esse)は、キリスト教のスコラ哲学における神学用語で、神から事物に付与される「存在性」を意味する。ラテン語の動詞 sum(存在する・ある・コプラ動詞)の不定形である。 トマス・アクィナスの思想の中核概念とされる。 ヘーゲルやハイデッガーの哲学用語としての「ザイン Sein(「存在する」という動詞の不定形)」は、エッセの概念を参照している。 (ja)
  • Byt (gr. το ον to on lub ουσια ousia; łac. ens) – podstawowe filozoficzne pojęcie ontologii (bądź metafizyki). Byt rozumiany był przez filozofów w historii na wiele różnych sposobów. Wyróżnia się też kilka kategorii bytów (A.B. Stępień): * absolutny; * czysto intencjonalny; * idealny; * intencjonalny; * konieczny; * myślny; * realny. Poszczególne filozofie potwierdzają bądź zaprzeczają istnieniu poszczególnych kategorii bytów. (pl)
  • Väsen, filosofiskt begrepp, nära knutet till begreppen essens, det eviga och varande. Ett väsen är något som en varelse inte kan mista utan att upphöra vara sig själv. Ett exempel på detta brukar förnuftet för människan sägas vara, då människan definieras som en förnuftig varelse. Väsensbetingade egenskaper är eviga i motsats till tidsbundna sådana (fenomen). Skolastikerna skilde mellan väsen och existens. (sv)
  • Το είναι αντικατοπτρίζει αυτό που υπάρχει. Προκύπτει από το ρήμα «ειμί» (είμαι, λατ. esse) και είναι φιλοσοφική έννοια, η οποία εκφράζει και εμπεριέχει όλες τις έννοιες της ύπαρξης, του προγεγραμμένου, του συνόλου, και της ανώτατης θεότητας. Το ον είναι κάθε τι αντικείμενο ή γεγονός. Εκφράζει επίσης την ανώτατη θεότητα, την οικουμένη, το αιώνιο, αέναο, την ουσία, και το σύμπαν ολόκληρο. (el)
  • Esto (greke: το ον ) estas io, transcenda, ĝenerala, rilatanta al ĉio kaj al individuo. Ĝi estas la plej fundamenta nocio de klasika filozofio. Ĝia ekzisto determinigas ĉion, individuon kaj nenion. Esto estas la plej malgranda konstruanta aĵo de universo kaj same ĝi estas universo. Sciencoj pri esto estas ontologio kaj metafiziko. Difinado de esto estis diversa dum la historio. Ĝi estis ĉeestigata eĉ kun pensado en raciismo ("la pensado kaj esto estas la samo"- Parmenido, "Cogito ergo sum"- Kartezio). Nihilistoj parolis ke esto ne estas ("Nenio ekzistas kaj nenio estas konebla"- Gorgio), reistoj, ke ne ekzistas estoj abstraktaj (cinikismo, Tadeusz Kotarbiński), materialismo konvinkigis ke esto estas materia kaj spiritualismo ke ĝi estas spirita. Ĝis la Martin Heidegger filozofio esploris e (eo)
  • Sein (altgriechisch εἶναι eĩnai, lateinisch esse – beides Infinitive), Dasein, Gegebensein bezeichnet den Grundbegriff der Philosophie und Metaphysik. Das Verb sein, zu dem Sein den substantivierten Infinitiv bildet, kann nicht eindeutig definiert werden und erfordert einen zugrunde gelegten Seinsbegriff. In der Tradition gibt es dabei zwei grundsätzlich verschiedene Ansätze: (de)
  • Ser es el más general de los términos. Con la palabra «ser» se intenta abarcar el ámbito de lo real en sentido ontológico general, esto es, la realidad por antonomasia, en su sentido más amplio: «realidad radical». El Ser es, por lo tanto, un trascendental, aquello que trasciende y rebasa todos los entes sin ser él mismo un ente, es decir, sin que ningún ente, por muy amplio que sea y se presente, lo agote. Dicho de otro modo: el Ser desborda y supera dialécticamente el mundo de las formas, el mundus asdpectabilis, trasladándose en otro contexto, «más allá del horizonte de las formas», más allá de toda la "morfología cósmica".​ (es)
  • Le terme être peut être utilisé comme verbe ou substantif. Très employé dans la philosophie dans ce dernier cas, il peut désigner suivant le contexte « ce qui est ; la Réalité ; l'Existence ; une personne dans sa sensibilité intime ». En tant que verbe, il désigne en général ce que nous ressentons exister d'une manière ou d'une autre dans la perception, qu'elle soit sensible ou intelligible. L'ontologie est une branche de la métaphysique qui étudie les propriétés de l'être d'une manière générale, telles que l'existence, la durée, le devenir. (fr)
  • Ser é um conceito que engloba características objetivas e subjetivas da realidade e da existência. O conceito de ser atravessa toda a história da filosofia, desde os seus primórdios. Embora já colocado pela filosofia indiana desde o século IX a.C., foi o eleata Parmênides quem introduziu, no Ocidente, esse longo debate, que percorre os séculos e as diversas culturas até os nossos dias. A ontologia é o ramo da filosofia que estuda o ser. O Ser é portanto um dos conceitos fundamentais da tradição filosófica ocidental. Platão acreditava que o ser é o poder existir. (pt)
  • Буття, іноді Суще — одне з найважливіших, найабстрактніших світоглядних понять, до яких дійшло людство в процесі свого розвитку. Поняття буття охоплює поняття існування та реальності й суміжних із ними тем. Протилежністю буття є небуття або ніщо. Буття вивчає розділ філософії, який називають онтологією. Буття можна визначити як усе, що реально існує, як те, що існує як істинне, а не як видиме, як реальність, визначена незалежно від свідомості людини, як загальний спосіб існування людини. (uk)
  • Бытие́ — в самом широком значении — существование. Относительно человека, бытие это все его действия, повседневные, деятельность как биологического организма, так и индивида на ментальном уровне, при взаимодействии с окружающей средой. Кем человек является, кто он есть или кем бы мог быть, относится к пониманию Бытия в общем смысле. Бытие в природе — это существование предметов, физических, реальных, также природных сил (стихий), гравитации, физических законов. (ru)
  • 在哲學中,存有(梵語:अस्ति;希臘語:Είναι;拉丁語:Esse;法語:Être;德語:Sein;英語:Being)是指事物的物質或非物質存在。 任何存在的事物都是存有。本體論是研究存有的哲學分支。存有是一個包含客觀和主觀存在特徵的概念。 任何參與存有的東西也被稱為“存有”,儘管這種用法通常僅限於具有主觀性的實體(如“人類存有”(英語:Human being)一詞,意指人類個體等概念)。從西方哲學開始,前蘇格拉底派試圖以可理解的方式部署它。認識和定義這個概念的早期貢獻之一來自巴門尼德。 作為近代的一個例子,馬丁·海德格爾(Martin Heidegger)(他借鑒了古希臘的資料)採用術語此在(德語:Dasein)以闡明這個主題。 幾種現代方法建立在海德格爾等歐洲大陸範例的基礎上,並將形而上學的結果應用於對人類心理學和人類狀況的一般理解(特別是在存在主義傳統中)。相比之下,在主流分析哲學中,主題更多地局限於抽象調查,在威拉德·范奧曼·奎因(W. V. O. Quine)等有影響力的理論家的作品中,僅舉幾例。威廉·詹姆斯(William James)在 1909 年闡明了在各種文化和傳統(如美洲原住民)中已考慮過並繼續影響哲學家的最基本問題之一:“世界是如何形成的?在這裡,而不是在它的位置上可以想像的非實體?……從無到存有沒有邏輯橋樑”。 (zh)
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Wikipage redirect
sameAs
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 53 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software